Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 4. zasedání.
807.
Interpelace:
I. posl. Maye min. vnitra a min. spravedlnosti, že Heinz Wielek a soudruzi urážejí německý národ,
II. posl. dr. Fencika min. vnitra, že bylo zakázáno rozšiřovati časopis
,,Náš Puť" a kalendář na
r. 1937 Ruské národně-autonomní strany,
III. posl. dr. Porubszkyho min. financií o přehmatech prednostu dôchodkového úradu v Parkáne
a o připravení a vydaní nového zákona o vine, predchnutého sociálnou myšlienkou.
807/I (překlad).
Interpelace
poslance F. Maye
ministrovi vnitra a ministrovi spravedl-
nosti,
že Heinz Wielek a soudruzi urážejí
německý národ.
V karlovarském nakladatelství ,,Graphia" vyšla
r. 1935 sbírka nadepsaná
,,Verše vystěhovalců",
kterou uspořádal Heinz Wielek. Tato sbírka pře-
kypuje sprostým a nízkým hanobením Německé
říše a německého národa. Nezastavuje se ani před
státní hymnou Německé říše, nýbrž pod nadpisem
,,Probuzení národa", na stránce 27, odstavec 2 a 4,
ji zesměšňuje takto:
,,Německo, tys nad vše říše,
nade všecko zní tvůj zvuk,
nade vše, co v těsném břiše
nemá žádný tuk.
Napište to mrtvol hnáty
věznic Němců na vrat střed:
národ provalil se všady
morový jak vřed."
Patří ke zvyklostem v každém civilisovaném
státě, že stát právě tak ctí a chrání symboly,
státní vlajku, státní hymnu atd. i jiného národa
nebo státu, jak chce, aby jeho vlastní státní sym-
boly byly chráněny. Jen u nás je možné, že se
stále a velmi sprostě pod záminkou
,,kulturní čin-
nosti" hrubě urážejí symboly německého státu.
Pod nadpisem ,,Židé" nacházíme na stránce 42,
odstavec X, tuto kritiku vedoucích členů vlády
v Německé říši, sepsanou Alfredem
Kerrem:
,,Zde (v Německu, pozn. interp.) žije trio příští
rasy, blázen, mrzák a sadista, již věří, že světu je
třeba, by dál co rasa se udržel právě jich kal."
Stejně jako se původcové této knihy ve svém
sprostém vyjadřování nezastavují před symboly
a hlavami státu německého národa, nezadržují se
ani před tím, aby nepohlíželi na německého dělníka
svým vlastním způsobem myšlení. Tak čteme
v
,,Písni lidí z pracovní služby" od Valtra Meh-
ringa na stránce 36, odst. 2:
,,Proletáře měříme zase
od hlavy po patní svaly,
zdali arijec je i prase
a k po-nordování zralý."
Na stránkách 35 a 36 nalézáme tak zvanou bá-
seň Ericha Weinerta s nadpisem
,,Streicher":
,,okraj nočníku", ,,prasečí mozek",
,,narozen!
v kalu", ,,vyhlašovati svůj kal za nejvyšší cíl", to
jsou výrazy, které ukazují morálku a duševní výši
původce a jeho charakteru.
Pod nadpisem ,,Nacistické zoo" lze na stránce 51
nalézti toto od Valtra
Mehringa:
,,Německá zvěř hmyzu a hlíst
cizince vytřásá z kožichu,
osten brousí, cení čelist,
aby neválel se nečist
v německém bahně žid na břichu.
V kovovém vyrývá štítu:
německý dobytek - znak věrnosti.
Franků kohouta, lva Britů,
Rusů medvěda pomsta se zhostí.
Pane, cizí zvířeckosti,
křivých nohou, zámořské,
křivonosé, hebrejské,
zvířecí říš třetí zprostí!"
2
Na. stránce 99 začíná a končí ,,báseň" Alfreda
Kerra:
,,Tu říkám jen, nic více:
,,Götz von Berlichingen."
Teď znova a na plná plíce:
,,Götz von Berlichingen."
Z těchto namátkových ukázek této emigrantské
slátaniny jest zřejmo, jak velice původcům záleží
na tom, aby uráželi německý národ a jeho vládu.
Výsměchem jest, je-li v doslovu věta:
,,Bude-li se
jednou později měřiti hanba a čest z doby největ-
šího ponížení Německa, budou se moci proti ne-
sčetným svazkům hnědé literatury postaviti
,,Verše
vystěhovalců": ,,důstojnost a čistota německého
básnického umění byla jimi zachráněna."
Interpelující a 1,249.530 německých voličů a vo-
líček, které zastupují, nejsou ochotni strpěti ta-
kovou publikaci a urážení celého německého ná-
roda. Jest jasné, že takové spisy jistě přispějí
k otrávení poměru československého státu k Ně-
mecké říši. Interpelující stojí na stanovisku, že
již sama censura stačí, aby zabránila množícím
se projevům politické činnosti vystěhovalců. Velmi
naléhavě žádají, aby se vystěhovalcům nejen
přísně zakázala jakákoli politická činnost jako ta-
ková, nýbrž aby příslušná místa mimo to učinila
opatření, aby kulturní statky některého národa
byly bez výhrad chráněny i tehdy, když jeho části
bydlí ve státě jen jako menšiny.
V tomto případě však byl nejen velmi hrubě
zneužit kulturní statek německého národa, nýbrž
hrozí i nebezpečí, že neustálým urážením a snižo-
váním vedoucích státníků a státních zařízení Ně-
mecké říše budou velmi citelné poškozeny meziná-
rodní styky československého státu s Německou
říší.
Interpelující táží se tedy pánů ministrů:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vyšetřiti,
proč ve vytýkaném a uvedeném případě censura
ihned nezakročila?
3. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten naří-
diti příslušnému státnímu zastupitelství, aby ne-
prodleně učinilo návrh, aby kniha
,,Verše vystě-
hovalců", která vyšla v karlovarském nakladatel-
ství
,,Graphia", byla zabavena?
V Praze dne 15. února 1937.
May,
Stangl, dr. Kellner, Illing, Obrlik, Sandner, Knorre,
Wollner, inž. Richter, Axmann, dr. Zippelius,
Gruber, dr. Peters, Kundt, inž. Kiinzel, dr. Eichholz,
dr. Rosche, dr. Jilly, Jäkel, Wagner, Fischer.
807/II (překlad).
Interpelace
poslance dr. Š. A. Fencika
ministrovi vnitra,
že bylo zakázáno rozšiřovati časopis ,,Naš
Puť" a kalendář na r. 1937 Ruské národně-
autonomní strany.
1. Podal jsem interpelace o zabavení č. 66, 124 a
149 časopisu ,,Naš Puť". Pan ministr odpověděl
na první dvě interpelace. V poslední z těchto odpo-
vědí se konstatuje jen to, že vrchní soud v Ko-
šicích zrušil zabavení č. 124, ale byly přehlédnuty
námitky proti odpovědi pana ministra na interpe-
laci o zabavení č. 66. Mimo to proti rozhodnutí
o ,zabavení č. 124 a 149 bylo podáno odvolání
k soudu. Vrchní soud v Košicích obojí zabavení
zrušil a poskytl vydavatelství morální a hmotné
dostiučinění.
V poslední době, aby se nemusely hraditi hmotné
ztráty vydavatelství, se praktikuje jiný způsob:
zakazuje se rozšiřovati vydaní a odnímá se poš-
tovní a železniční doprava. Vyhýbajíce se tak vý-
dajům na odškodnění, podrývají hmotně a morálně
a dosahují zastavení nežádoucího tiskového or-
gánu.
Tohoto způsobu se použilo u č. 195 ze dne 7
ledna časopisu ,,Naš Puť" a u kalendáře Ruské
národně-autonomní strany na r. 1937 (15. prosince
1936).
2. Zemský úřad v Užhorodě rozhodnutím ze dne 5.
ledna r. 1937, č. 181.541 IV-7, zapověděl prodej č. 195
časopisu
,,Naš Puť" všude, kde se prodávají tabáční
výrobky a kolky a na železničních stanicích a od-
ňal mu právo poštovní a železniční dopravy. Ta-
kových přísných opatření, která se hmotnými i mo-
rálními následky rovnají zabavení, se použilo
proto, že prý článek
,,Tengeričanin píše" obsahoval
útok na demokraticko-republikánský systém státní
správy a na demokratické zřízení československé
republiky a kterým prý se porušuje všeobecný klid
a pořádek.
Uvádíme tento článek: ,,Folklór. Tengeričanin
píše: Pochválen buď Pán Ježíš Kristus! Dovolte
na slovo, pane redaktore! Nevím, proč se na
mne páni rozzlobili a mé psaní seškrtali červenou
tužkou. V letě zabavili moje radio-sensace a teď
cítím, že i v kalendáři se křivě dívají na mé od-
davky. Možná, že se pánům nelíbí má přezdívka.
Já, Tengeričanin, vidím, že bude lépe, když se pře-
křtím na nějakého demokrasta, nebo cuculišta neb
na nějakého jiného čerta.
Vím, že mnohým pánům není po chuti, že tu a
tam šťouchnu do Martona nebo do Pavla. Od-
pusťte, na Pavla již nebudu kývati, protože jde
pryč. Mojšelové budou bědovati, poněvadž jsem
slíbil koupiti svíci za
5 Kč a požádám, aby byla
sloužena panichida.
Slibuji vám, pane redaktore, že o Pavlovi již ne-
budu psáti, ale Martona nenechám na pokoji, pokud
se nebude chovati lidsky. Vidíte, pane Konfiškátore,
chci také býti demokrastem. Demokrastie zna-
mená, piš co chceš - tak říkají Angličané. Jako
svobodný demokrast mohu napsati něco o paní
Simpsonové i o anglickém králi. Mohu psáti o Hit-
lerovi nebo o Mussolinim, co se mi chce, ale o Pav-
lovi a Martonovi nemohu. Kde je zde, prosím, de-
mokrastie? Nebo tato demokrastie je jen panské
darebáctví? Nějak byste se tam měli dohodnouti,
pane redaktore, jako právě teď na Vánoce.
O Pavlovi psáti nebudu, ale Martona se nepustím.
3
Jinak zde u nás na Vrchovině není nic nového.
Západní kultura pomaloučku cupitá. Exekutoři
chodí řádně, ale zpátky již nemohou, jelikož kde
nic není, tam i Bůh nic nevezme. Dětem musím na
Vánoce připraviti Ježíška, ale stromek musím de-
mokrásti z panského lesa. Velmi mne těší, že
Pavel jde pryč. Šťastnou cestu. Stále jsem říkal,
že ryba smrdí od hlavy, ale když hlavu odřízneme,
zůstane ocas. S ocasem si však již budeme vědět
rady!
Všem vám přeji koš brambor na Vánoce, a i vám,
pane redaktore, mnoho štěstí.
Bývalý Tengeričanin
nyní Jurko Demokrast."
Žertovný tón článku je patrný, článek je psán
lidovým nářečím a je umístěn v rubrice folk-
lór; neobsahuje žádné útoky na republikánský a
demokratický systém státní správy v naší repub-
lice, ale obsahuje výčitku demokratům socialistům
(sociálním demokratům), t. j. politické straně a
jejím skupinám. O porušení uvedeným článkem
veřejného klidu a pořádku není zapotřebí ani mlu-
viti.
Avšak zákon nezakazuje kritiku stranického
,,věřím", samotných stran a jejich skupin a také
příslušenství k politickým směrům. Základní
myšlenka uvedeného článku jest taková, že socia-
listi odvolávajíce se na své demokratické zásady
nesprávně si vykládají pojem
,,demokracie" a svo-
bodu tisku, poněvadž ,,demokracie znamená, piš,
co chceš, jak říkají Angličané".
Napadený článek jest tedy polemika se socialis-
tickými stranami o pojmu
,,demokracie" a při nej-
pečlivějším rozboru neobsahuje podnětů k vyšetřo-
vání podle zákona na ochranu republiky.
Ústava Československé republiky zabezpečuje
právo kritiky politických stran a tohoto práva po-
užívají socialistické strany, napadajíce nacionální
myšlenkový směr. Toto právo mají i přívrženci
nacionální myšlenky.
3. Policejní ředitelství v Užhorodu rozhodnutím
ze dne 15. prosince 1936, č. 6692 (presidium) za-
povědělo rozšiřovati kalendář na r. 1987, vydaný
Ruskou nacionálně-autonomní stranou. Policejní
ředitelství se odvolávalo na § 2/II zákona č. 123/
1933 Sb. z. a n., správněji na § 2/II zákona ze dne
10. července 1933, č. 126 Sb. z. a n., a našlo, že
články
,,Dopis kmotra" a ,,Osud jest ve vašich
rukou" obsahují takové údaje a tvrzení, které mo-
hou porušiti veřejný klid a pořádek a vyvolati ne-
návist proti některým občanským třídám a proti
veřejným činitelům. Policejní rozhodnutí se vzta-
hovalo jen na užhorodský policejní obvod, ale
Zemský úřad v odpověď na odvolání rozšířil účinek
rozhodnutí na celou Podkarpatskou Rus (rozhod-
nutí Zemského úřadu ze dne 23. prosince 1936,
č. 180.810/IV/7).
Uvádíme první článek: ,,Dopis kmotra. Pochvá-
len buď Pán Ježíš Kristus! Zase jeden rok za
dveřmi. Jedli jeme kukuřici Žurgera. Jeden zemřel,
druhý dostal choleru a třetí si pořádně vydělal.
Byla komise, vyšetřovali, určili, že děti nezemřely
od kukuřice, ale že se jim prostě zachtělo podívati
se na onen svět. V parlamentě šuškali a domluvili
se. Žurger prodává kukuřici dále, my jíme, oté-
káme a naříkáme. Co říkati, špatný rok jsme měli,
kéž by ho byli vlci snědli.
Automanii nám poslali s antalovským rychlíkem
přímo na adresu agrární strany. Byla strašně po-
lámaná, pozašívaná, záplata na záplatě. Slovem -
hadrnice. Není na nás ušitá.
Ten, který rozsypal u nás kukuřici, nechce jíti
od nás na západ. Sedí u nás jako svědomitá kvoč-
na na vajíčkách. Kéž by se najedl žurgerovské ku-
kuřice a dostal nějakou autochtonskou choleru!
Z upřímného srdce mu to přeji. Koupil bych po-
řádnou svíčku pro papeženský kostel, kdyby
všichni agrárníci a cucial-demokrasti dostali ně-
jaké píchání a vymřeli jako berani.
Víc nic takového zajímavého se nestalo za tento
rok v našem židovsko-maďarsko-agrárno-klerikál-
ním městě. Možná že ještě to, že jeden koaliční
redaktor dostal pohlavek. Ras Curkan vousy ne-
oholil. Ras Sypal se uzdravil, Zajíc jí naši kapustu
dále. Handelsman zachraňuje západní kulturu,
Podkarpatské hlasy nesou k nám osvětu a učí nás
býti pořádnými demokrasty, židovské - chci říci
české školy vyrůstají řádně. Tu a tam zemřelo
několik exekutorů, ale brzo je doplnili ze západu.
Slovem vše v pořádku. Úplná konsolidace, lid se
vzdělává, žebráci se množí, četníci a noví úředníci
se přijímají z kulturního západu, Pankěvič je
zdráv, Birčak pracuje, Vološin přemýšlí, Bačinský
onemocněl z těžké funkce předsedy. To znamená,
že vše je v pořádku. Můžeme klidně spáti do no-
vého roku a prvního apríle zase vám napíši.
Když již mám v ruce péro, napíši vám, co je no-
vého v cizině. Ve Španělsku se řežou jako na jat-
kách. Není známo, kdo koho. Nacionalisté bijí cu-
culisty-demokrasty. Přál bych si, aby i naši demo-
krasti tam odešli, aby jim nacionálisté pořádně
nařezali. Přál bych si, aby od nového roku Švédi
bojovali s Ukrajinci a my jen abychom se dívali!
Dosud my jsme bojovali s Ukrajinci a Švédi se
dívali, ale naše autochtonské přísloví říká, že
,,na
každého psa přijde mráz".
Přeji vám všem zdejším šťastný nový rok.
Váš kmotr Tengeričanin."
Účel článku - oprava chyb v blížícím se novém
roce, nikoliv porušení veřejného klidu a pořádku.
Vyvolati nenávist k
,,jistým třídám" anebo veřej-
ným činitelům článek nemůže již proto, že je psán
žertovným tónem. Článkem mohou býti dotčeny
jednotlivé osoby a politické skupiny, ale to nedává
podklad k zákazu rozšiřovati vydání podle zákona
o ochraně republiky. Kritika činnosti jednot-
livých osob a politických straní nejenom není
zapovězena zákonem, nýbrž jest užitečná a
žádoucná. Avšak pronásledování kritiky, zapo-
vězení tisku a ubití iniciativy jednotlivých osob
a skupin obyvatelstva dočasně jsoucím v opo-
sici proti režimu, panujícímu v dané chvíli,
skutečně musí býti posuzováno s hlediska zákona
o ochraně republiky, která jest výše než strany
a samolibost jednotlivých osob.
Obsah druhého článku - ,,Osud jest ve vašich
rukou" - neuvádím, jelikož nemohl býti příčinou
uvedeného rozhodnutí o zákazu. Tento článek byl
dva týdny před vydáním kalendáře vydán zvlášt-
ním letákem, prošel censurou a příslušné úřady
neměly proti němu námitek.
Přihlížeje k ochraně bezpečnosti naší republiky
a vysoce demokratického ducha jejích zákonů, po-
kládala za povinnost žádati pana ministra, aby
odpověděl na tyto otázky:
4
I. Ví-li pan ministr o nespravedlivých zákazech
rozšiřovati č. 195 časopisu
,,Naš Puť" a kalendáře
na r. 1937, vydaného Ruskou nacionálně-autonomní
stranou ?
II. Je-li pan ministr ochoten naříditi, aby byla
zrušena rozhodnutí Zemského úřadu v Užhorodě
ze dne 5 ledna 1997, č. 18.164/IV-7 a ze dne 23.
prosince 1936, č. 180.810/IV/7, zapovídající rozši-
řovati č. 195 časopisu
,,Naš Puť" a kalendáře na
r. 1987, vydaného Ruskou nacionálně-autonomní
stranou ?
III. Je-li pan ministr ochoten učiniti opatření,
aby se příště neopakovaly podobné nespravedli-
vosti?
V P r a z e dne 18. února 1937.
Dr. Fencik,
dr. Branžovský, Ivák, dr. Dominik, Kut, Trnka,
Zvoniček, Gajda, Ježek, inž. Schwarz, inž. Protuš,
dr. Wolf, dr. Domin, Špaček, Jan Sedláček, Holeček,
dr. Novotný, Smetánka, Knebort, dr. Štůla, Chmelík.
807/III (preklad).
Interpelácia
poslanca dr. Porubszkyho
ministrovi financií
o prehmatoch prednostu dôchodkového
úradu v Parkane a o pripravení a vy-
daní nového zákona o víne, predchnutého
sociálnou myšlienkou.
V maďarskom pohraničnom pásme od Nových
Zámkov až po Balašské Ďarmoty na južnom Slo-
vensku bola úroda obilia v r. 1936 tak planá, aká
od čias štátneho prevratu ešte tu nebola. Napriek
viacerým naším urgenciám neboly v tomto pásme
ležiace okresy Parkan, Želíz, Krupina a Modrý
Kameň pojaté medzi okresy núdzové. Vý-
hodnej osevnej podpory dostalo sa len velmi
zriedka niektorej obci. Exekúcie a zabavovanie
však napriek naprostého nedostatku peňazí pre-
vádzajú sa systematicky a vo veľa prípadoch bez-
ohladne.
Obce zmienených maďarských okresov zaoberajú
sa takmer bez výnimky pestovaním vína. Gazdov
mala z časti vytrhnúť tohoročná stredná úroda
vína, avšak odbyt vínnej produkcie stal sa takmer
nemožný pre vysokú daň z vína a pre úbytok
spotreby.
Tunajší, kedysi blahobytný maďarský ľud ocitá
sa na okraji úpadku a jeho hmotná sešlosť je
zhoršovaná ešte prípadmi, kde prednostovia nie-
ktorých úradov, nepovšímajúc si vôbec ohľadov
sociálnych, sťa byrokratické stroje ešte ďalej pod-
necujú nespokojnosť vyvierajúcu z biedy ľudu.
Charakteristickým príkladom toho je prednosta
dôchodkového kontrolného úradu v Parkane,
Nemec, ktorý vo svojom obežníku, osnovanom na
spôsob
,,úkazu", napriek všetkým dosavádnym
18ročným zvyklostiam v nesrozumiteľnom maďar-
skom jazyku dáva vinárom okresu medzi iným na
vedomie, že v pivniciach veľkoproducentov môže
byť uskladnené len víno zdanené (a tedy množstvo
vína 200 l nedosahujúce a dani nepodliehajúce
víno, alebo víno malých producentov treba usklad-
niť v iných pivniciach), ďalej čingýr (patoky)
môže zhotovovať len producent,
,,ktorý sám spo-
trebuje všetko svoje víno." Čingýr treba každým
pádom z pivnice odstrániť.
Toto nariadenie je pre viničných gazdov kriv-
divé, lebo jednak obsahuje nesplniteľné požiadavky
a jednak mylne vykladá § 32 zák. čl. XLVII/1908,
ktorého sa i Nemec dovoláva.
Nariadenie nedáva odpoveď, kam má uskladniť
svoje víno príbuzenstvo, ktoré žije vo zvláštnych
domácnostiach, ale má iba jednu spoločnú pivnicu.
Alebo snáď si má za sychravej zimy a obrovským
nákladom vykopať nové pivnice, aby tam svoje
nepatrné zásoby vína uskladnilo? Tu by per ana-
lógiám mohlo byť vydané i nariadenie, že gazda
má si vybudovať zvláštnu maštaľ pre každý kus
svojho dobytka.
Sem vzťahujúca sa časť zmieneného zák. čl.
z r. 1908 znie takto:
,,§ 32. Výroba vína z mláta (čingýr alebo pa-
toky) i v medziach §§ 30 a 81 povoľuje sa vý-
lučne z mláta hrozien vlastnej úrody pre účely
domácej spotreby a len tým osobám, ktoré nemajú
väčšiu vinicu 4 katastr. jutár. Jestliže však maji-
telia takýchto malých viníc zabývajú sa kúpou a
predajom vína, mostu, vinného mláta, hrozien
určených k výrobe vína, alebo výčapom či malým
predajom vína, nesmi vyrábať víno z mláta.
Domácej spotrebe podlieha množstvo vína
z mláta, ktoré spotrebujú výrobca a jeho rodina,
ďalej jeho čeľaď a robotníci. Množstvo vína
z mláta, ktoré možno ročne zhotoviť k účelom do-
mácej spotreby, nesmie presahovať túto jedno-
ročnú potrebu a žiadnym pádom nesmie presaho-
vať 20 hl."
Citovaný uhorský zákon tedy zakázal výrobu
čingýru iba osobám, ktoré majú v držbe vinicu
väčšiu 4 katastr. jutár, alebo osobám, ktoré majú
trebárs vinicu menšiu, avšak zabývajú sa kúpou
a predajom hrozien, muštu atď. (krčmári, ob-
chodníci).
Tomu nasvedčuje tiež ustanovenie uhorského
zákona, podľa ktorého množstvo čingýru vyrobe-
ného pre domácu potrebu nesmie presahovať 20 hl,
čo už samo o sebe predpokladá produkciu 60 hl
čistého vína, ktoré ovsení vinár určil na predaj
a nie k vypitiu z núdze. Lebo veď podľa nariade-
nia menovaného dôchodkového úradu, ktoré zos-
truje zákon, mohol by vinár získať pre svoju do-
mácnosť maximálne množstvo 20 hl čingýra len
vtedy, keby jeho domácnosť mala takú pijácku
potenciu, že by sa v tomto prípade mohla podujať
aj skonzumovania 60 hl čistého vína. Ak takejto
pijáckej praxi nemôže s hľadiska zdravotného a
hospodárskeho ani pán Nemec vychovávať tento
beztoho už zchudobnelý ľud.
Prednosta dôchodkového úradu v Parkani čo do
uskladnenia vína ani sa nezmieňuje vo svojom
sem priloženom obežníku, a tedy proste škrtá na
zákone zakladajúcu sa a v praxi uplatňovanú vý-
hodu, podľa ktorej
,,v jednej a tej istej pivnici
môže byť uskladnené tiež víno iných osôb, avšak
to treba vo forme žiadosti a vopred hlásiť dôchod-
5
kovému kontrolnému úradu a sudy rôznych maji-
teľov treba nápadne označiť písmom napísaným
bielou kriedou."
Takéto a podobné nariadenia, aké je i Nemcovo,
ktoré chce ,,robiť poriadok", len zhoršuje beztoho
už ťažkú hmotnú situáciu maďarského vinárskeho
obyvateľstva, šikany a pokuty ľud poburujú, a ani
v najmenšom nehodia sa k tomu, aby urovnávaly
cestu ku konsolidácii.
Trýznenie ľudu nie je prácou štátotvornou, ale
štátobornou!
S hľadiska záujmov eráru a majiteľov viníc je
možné len jedno riešenie: Nastolenie nového zá-
kona o víne, sníženie dane z vína a prenesenie jej
vymáhania na spôsob paušálu do oboru pôsobnosti
viničných obcí, prísne trestanie padelania vína a
obmedzenie dovozu cudzozemských vín v záujme
odbytu vín tuzemských.
Ohľadom krívd páchaných na majiteľoch viníc
v okrese parkanskom tážeme sa pána ministra:
1. či viete o tom, že prednosta dôchodkového
úradu v Parkani zostrením zákona o víne a jeho
chybným výkladom šikanuje a poburuje ľud, ktorý
beztoho postráda úrody?
2. či ste ochotný uložiť prednostovi dôchodko-
vého úradu v Parkani, aby svoje nariadenie, kto-
rým krivdí producentom vína, revokoval až do no-
vej úrody a po novej úrode blahovoľne používal
platných predpisov zákona o víne?
3. Či hodláte vyšetriť túto vec a budú-li zistené
nekorektnosti, či hodláte pohnať k odpovednosti
prednostu dôchodkového úradu a vrátiť potresta-
ným stranám peňažné pokuty uložené nesprávnym
aplikovaním zákona?
4. A obzvlášte či ste ochotný odstrániť dosa-
vádne anomálie a zabezpečiť rentabilitu produk-
cie vína predložením návrhu nového zákona o víne
predchnutého duchom sociálnym?
V P r a h e dňa 20. februára 1987.
Dr. Porubszky,
A. Nitsch, dr. Szüllö, dr Korláth, dr. Holota, Ester-
házy, Petrášek, Jaross, Szentiványi, dr. Peters,
Illing, dr. Kellner, Wollner, Jäkel, Franz Němec,
Axmann, Hollube, inž. Peschka,
dr. Rosche, inž.
Richter, dr. Zippelius.
Původní znění ad 807/I.
Interpellation
des Abgeordneten Franz May
an den Minister des Innern und den
Justizminister
wegen Beleidigung des deutschen Volkes
durch Heinz Wielek und Genossen.
In der Verlagsanstalt ,,Graphia" in Karlsbad
erschien 1935 eine Sammlung, betitelt
,,Verse der
Emigration", gesammelt von Heinz Wielek. Diese
Sammlung strotzt von gemeinen und niedrigen
Beschimpfungen des Deutschen Reiches und des
deutschen Volkes. Nicht einmal vor der Staats-
hymne des Deutschen Reiches wird Halt gemacht,
sondern sie wird unter dem Titel
,,Aufbruch der
Nation", abgedruckt auf Seite 27, Absatz 2 u. 4,
folgendermaßen verspottet:
,,Deutschland, Deutschland, über alles,
über alles drüber weg,
über alles, was kein pralles
Bäuchlein hat mit Speck.
Schreibt es mit den Leichenknochen
an die deutsche Kerkertür:
die Nation ist aufgebrochen
wie ein Pestgeschwür."
Es gehört zu den Gepflogenheiten innerhalb
eines jeden zivilisierten Staates, daß er die Sym-
bole, die Staatsflagge, Staatshymne usw. eines
anderen Volkes, bezw. Staates genau so achtet
und schützt, wie er die eigenen Staatssymbole ge-
schützt wissen will. Nur bei uns ist es möglich,
daß fortgesetzt und in gemeinster Weise unter
dem Vorwande
,,kulturelle Betätigung" die deut-
schen Staatssymbole auf das gröblichste verletzt
werden.
Unter dem Titel ,,Juden" finden wir auf Seite
42, Absatz X, verfaßt von Alfred Kerr, folgende
Kritik führender Regierungsmitglieder des Deut-
schen Reiches:
,,Hier (in Deutschland, Anm. d. Interp.) lebt ein
Trio der Zukunftsrasse,
Ein Irrer, ein Krüppel und ein Sadist,
Die glauben, es sei Bedarf in der Welt,
Daß just ihr Dreck sich als Rasse erhält."
So wie die Verfasser dieses Buches in ihrer ge-
meinen Ausdrucksweise vor Symbolen und Staats-
oberhäuptern des deutschen Volkes nicht Halt
machen, halten sie sich auch davor nicht zurück,
den deutschen Arbeitern in der ihnen eigenen Den-
kungsart zu betrachten. So lesen wir im
,,Lied der
Arbeitsdienstler" auf Seite 36, Abs. 2, vom Walter
Mehring:
,,Wir messen den Proletarier vom Wirbel
bis zum Schweif.
ob auch das Schwein ein Arier
und zur Er-Nordung reif."
Auf Seite 36 und 36 finden wir ein sogenann-
tes Gedicht, betitelt ,,Streicher" von Erich Wei-
nert:
,,Rand des Nachttopfs", ,,Schweinshirn",
,,Kotgeburt", "seinen Dreck als Hochziel publizie-
ren", das sind Ausdrücke, die die Moral und gei-
stige Höhe des Verfassers und seines Charakters
aufzeigen.
Unter dem Titel ,,Nazi-Zoo" ist auf Seite öl
von Walter Mehring Folgendes zu finden:
"Deutsches Tier-Gewürm-Geziefer
stößt den Fremdling aus dem Pelz,
wetzt den Stachel, bleckt den Kiefer
daß nicht mehr ein schiecher-schiefer
Jud in deutschem Schlamm sich wälzt!
Hämmert in den erznen Sockel:
Deutsches Rindvieh - deutsche Treu.