§931.
Kdo je oprávněn vykoupiti věc, musí zapra-
viti plnou cenu nabídnutou někým jiným,
není-li jinak umluveno. Nemůže-li splniti pod-
mínky, nabídnuté vedle ceny, a nelze-li je vy-
rovnati ani odhadní cenou, nemůže věc vy-
koupiti.
Koupě na zkoušku.
§ 932.
Koupě na zkoušku jest učiněna pod výmin-
kou, závislou na libovůli kupujícího, že věc
jím bude schválena. V pochybnosti je výminka
odkládací; kupující před schválením není koupí
vázán, prodávající přestává býti vázán, když
kupující neschválí věci do konce zkušební
doby.
§ 933.
Byla-li věc již odevzdána ku prohlídce nebo
ke zkoušení, je v mlčení kupujícího trvajícím
po dobu zkušební spatřovati schválení.
§ 934.
Nebyla-li smluvena zkušební doba, činí při
movitostech tři dny, při nemovitostech jeden
rok, počítajíc ode dne smlouvy. Jestliže však
vychází ze smlouvy, že věc má býti zkoušena
nebo prohlédnuta po odevzdání, počíná se lhůta
ode dne odevzdání.
Prodej s výhradou lepšího kupce.
§ 935.
Sjedná-li se trhová smlouva s výhradou, že
je prodávající oprávněn dáti přednost lepšímu
kupci, přihlásí-li se v určené době, je smlouva
závazná teprve nesplněním této výminky, ne-
byla-li prodaná věc odevzdána. Byla-li však
věc odevzdána, je trhová smlouva závazná;
splněním výminky se opět rozváže.
§ 936.
Není-li doba smluvena, platí doba ustano-
vená při koupi na zkoušku.
§ 937.
Zda je nový kupec lepší, rozhodne prodáva-
jící. Může zejména dáti přednost druhému,
třebas chtěl první i více zaplatiti. Rozváže-li
se smlouva, jsou tím vyrovnány také užitky
- 166 -
z peněz a z věci snad vytěžené. Co do zlepšení
nebo zhoršení věci má kupující postavení
poctivého držitele (§ 921).
Převzetí do prodeje.
§ 938.
Odevzdá-li někdo svou movitou věc někomu
jinému, aby ji prodal, s výminkou, že mu pří-
jemce v ustanovené době buď zapraví určenou
trhovou cenu nebo vrátí věc, není odevzdatel
oprávněn domáhati se věci zpět před uplynu-
tím oné doby; jakmile uplyne ustanovená
doba, zhostí se příjemce své povinnosti vrátiti
věc, zaplatí-li trhovou cenu.
§ 939.
Příjemce odpovídá odevzdateli za škodu,
kterou mu způsobil, podle obecných ustano-
vení ; vrátí-li příjemce věc, nahradí se mu ná-
klady, které jsou ku prospěchu odevzdatele.
§ 940.
Strany třetích osob, které nabyly věci od
příjemce, platí ustanovení o poctivém nabytí.
§ 941.
Podle těchto ustanovení je přiměřeně posu-
zovati smlouvu o převzetí do prodeje věci mo-
vité, jež nebyla odevzdána.
§ 942.
Není-li určena cena nebo lhůta, nespravuje
se smlouva těmito ustanoveními.
HLAVA 33.
Nájem a pacht.
Pojem.
§ 943.
Smlouva, podle které někdo obdrží jen uží-
vání věci za plat na čas, je smlouva nájemní;
obdrží-li takto právo bráti požitky z věci, je
to smlouva pachtovní. Sjedná-li se jednou
smlouvou užívání některých věcí a braní po-
žitků z věcí jiných, posuzuje se smlouva podle
věci hlavní.
§ 944.
Smlouva je skutkem, jakmile se strany do-
hodnou o věci a o nájemném (pachtovném).
- 167 -
§ 945.
Co jest ustanoveno o smlouvě nájemní a
o užívání věci, platí také o smlouvě pachtovní
a o braní požitků, není - li o tom předpisů
zvláštních.
Obapolná práva:
1. Odevzdání, udržování a uží-
vání věci.
§ 946.
Pronájemce je povinen věc vlastním nákla-
dem v upotřebitelném stavu odevzdati a udržo-
vati a nesmí rušiti nájemce v užívání smluve-
ném nebo, nebyl - li způsob užívání smluven,
v užívání řádném. Je - li věc již při odevzdání
tak vadná, že se nehodí k takovému užívání,
nebo stane - li se bez viny nájemcovy tak vad-
nou v době nájmu, není nájemce povinen po
dobu neupotřebitelnosti a podle jejího rozsahu
platiti nájemné. Tohoto zproštění nelze se pře-
dem zříci při nájmu věcí nemovitých.
§ 947.
Pachtýř hradí ze svého opravy, které mu
ukládají hraditi zvyklosti při takových smlou-
vách pachtovních.
§ 948.
Objeví - li se potřeba oprav, které náležejí
podle § 946 pronájemci, je nájemce povinen
ohlásiti to bez zbytečného odkladu pronájemci,
jinak odpovídá za škodu.
§ 949.
Učiní - li nájemce na věc náklad náležející
pronájemci, přísluší mu náhrada podle § 879;
co do jinakého nákladu učiněného na věc může
se domáhati náhrady podle ustanovení o ne-
přikázaném jednatelství. Náhrady se musí do-
máhati do roka po provedení opravy, nejpoz-
ději však do šesti měsíců po vrácení věci.
§ 950.
Nájemce jest oprávněn užívati najaté věci
podle smlouvy, a nemá - li smlouva o tom usta-
novení, podle pravidel pospolitého života a řád-
ného hospodaření. Stejnými ustanoveními se
řídí, zdali má nájemce povinnost věci užívati
a jakou měrou.
- X68
§951.
Nájemce nesmí věc dáti do podnájmu, je-li
to na újmu pronájemce nebo je-li to smlouvou
zapověděno, pachtýř nesmí věc dáti do pod-
pachtu, není-li to smlouvou dovoleno. Stejně
platí o přenechání užívání.
2. Nájemné.
§ 952.
Není-li vyjednáno nic jiného a není-li ani
zvláštních předpisů ani jiné místní zvyklosti,
platí se nájemné z nemovitých věcí a pach-
tovné napřed, a to nájemné čtvrtletně, pach-
tovné pololetně, nájemné z movitých věcí
čtvrtletně pozadu.
§ 953.
K zajištění nájemného má pronájemce ne-
movité věci zástavní právo k movitostem,
které jsou na pronajaté věci a náležejí ná-
jemci nebo členům jeho rodiny žijícím s ním
ve společné domácnosti, pokud nejsou vylou-
čeny ze zabavení. Zástavní právo zaniká, od-
straní-li se věci dříve, než budou zájemně
popsány, ačli se tak nestalo ze soudního na-
řízení a neohlásí-li pronájemce svá práva
u soudu do tří dnů po výkonu. Stehu je-li se
nájemce nebo zavlékají-li se věci, ač nájemné
není zapraveno nebo zajištěno, může proná-
jemce zadržeti věci na vlastní nebezpečenství,
musí však do tří dnů zažádati za zájemné po-
psání nebo vydati věci.
§ 954.
Zaplatí-li zapsaný nájemce napřed více než
jednu lhůtu (§ 952), může to namítati věřiteli
později zapsanému nebo pozdějšímu vlastníku
jen tehdy, když v době zápisu jejich práv
bylo to již poznamenáno ve veřejných knihách.
§ 955.
Bylo-li ve smlouvě o hospodaření s cizími
věcmi vyjednáno, že vlastníku bude poskyto-
ván podíl výtěžku, není to smlouva pachtovní,
nýbrž společenská, když je v dohodě spatřo-
vati sdružení za společným účelem.
Kdy se promíjí nájemné
a za jakých podmínek.
§ 956.
Když najaté věci nelze vůbec užívati pro
mimořádné události, není pronájemce povinen
- 169 -
ji znovu zříditi, nemůže však požadovati ná-
jemné, dokud trvá nemožnost užívání. To
platí stejně, když pro mimořádné události
pachtýř ze zpachtované věci nic nevytěžil.
§ 957.
Může-li nájemce přes takovou mimořádnou
událost najaté věci užívati omezeně, sleví se
mu poměrná část nájemného. Při zeměděl-
ském pachtu náleží poměrná sleva z pachtov-
ného, když požitky z věci, pachtované jen na
rok, klesly mimořádnou událostí pod polovici
obyčejného výnosu; poklesnou-li takto v hos-
podářském roce požitky z věci pachtované na
dobu ne delší než šest let, náleží pachtýři sleva
jedné čtvrtiny pachtovného za tento hospo-
dářský rok.
§ 958.
Nemůže-li nájemce užívati věci jen pro pře-
kážku, která se vyskytla v jeho osobě, po-
stihne nepříznivá událost jen nájemce a musí
zaplatiti nájemné. Pronájemci se však zapo-
čtou uspořený náklad a výhody, jichž dosáhne
jinakým užíváním věci.
§ 959.
Zamýšlí-li nájemce domáhati se osvobození
nebo slevy nájemného, je na něm, aby událost,
která zakládá jeho nárok, ohlásil bez zbyteč-
ného odkladu pronájemci, jestliže není tomuto
známa, jinak by jeho nárok zanikl.
3. Vrácení najaté věci.
§ 960.
Když se nájemní smlouva skončí, je ná-
jemce povinen vrátiti věc podle soupisu. Ne-
byl-li soupis zřízen, je vrátiti najatou věc
v tom stavu, jaký odpovídá právu a povinnosti
věci užívati; při zemědělském pachtu je tedy
zpravidla vrátiti nemovitost tak opatřenou,
jak to odpovídá roční době, kdy se pacht
skončí.
§ 961.
Nájemce nemá práva zadržovacího.
§ 962.
Nebyl-li při uzavření nájemní smlouvy zří-
zen soupis, platí přiměřeně § 309.
§ 963.
Byla-li najatá věc poškozena nebo zneužívá-
ním opotřebena, odpovídá nájemce i za vinu
- 170 -
osob, které, protože náležejí k jeho domác-
nosti nebo podnikání, měly příležitost věc po-
škoditi, nikoli však za náhodu. Náhrady jest
se domáhati nejpozději do roka po vrácení
pronajaté věci, jinak nárok zanikne.
Nájem zaniká:
a) uplynutím času;
§964.
Nájem sjednaný na určitou dobu zaniká
uplynutím této doby.
§ 965.
Nájem sjednaný na určitou dobu se obno-
vuje tím, že nájemce po smluvené době užívá
věci dále a pronájemce se tím spokojí.
§ 966.
Nájem se obnovuje za týchž podmínek, za
jakých byl původně sjednán. Nájem uzavřený
na dobu delší než půl roku se obnovuje na půl
roku; jinak na dobu původní. Pacht se obno-
vuje na dobu původní, nikoli však na dobu
delší než rok; mohou-li řádné požitky býti
brány teprve později, obnovuje se na takovou
dobu, která stačí, aby tyto požitky byly vy-
brány.
§ 967.
Obnoví-li se nájem opětně, platí totéž, co
při prvním obnovení.
b) výpovědí;
§ 968.
Je-li smlouva nájemní uzavřena na dobu ne-
určitou, je k jejímu zrušení potřebí výpovědi.
§ 969.
Kdy lze výpověď dáti a na jakou dobu, o tom
rozhodují: úmluva stran, zvláštní o tom vy-
dané předpisy nebo místní zvyklost. Není-li
jich, může býti dána výpověď kdykoliv, a to
při pachtech a podpachtech na šest měsíců,
při nájmech věcí nemovitých na tři měsíce,
při podnájmech věcí nemovitých na čtrnáct
dnů, při nájmech věcí movitých na tři dny.
§ 970.
Výpověď nemá právních následků, když na-
jatá věc nebyla včas vyklizena a převzata a
pronájemce se tím spokojí.
- 171 -
c) odstupem;
§ 971.
Nájemce jest oprávněn odstoupiti od smlou-
vy kdykoli, když byla věc odevzdána ve stavu
nezpůsobilém k užívání smluvenému nebo,
neni-li způsob užívání smluven, k užívání řád-
nému, nebo když později bez jeho viny se
octne v takovém stavu, nebo když značná část
bez jeho viny se stane neupotřebitelnou na
delší dobu nebo bude odňata. Jsou-li místnosti
najaté k obývání nebo k tomu, aby se v nich
lidé zdržovali, zdraví škodlivé, má nájemce
toto právo i tehdy, když se ho zřekl nebo když
znal povahu místností při uzavření smlouvy.
§972.
Pronájemce má právo domáhati se, aby
smlouva byla před časem zrušena, jestliže ná-
jemce přes výstrahu najaté věci užívá tak, že
tím pronájemci vzchází značná škoda, nebo
jestliže trpí, aby se jí tak užívalo, nebo jestliže
nájemce přes to, že o zaplaceni nájemného byl
upomenut, celé nájemné, které mělo býti za-
placeno určitého dne, nezaplatil i s novou lhů-
tou, když prošel den, kdy měla býti zaplacena
lhůta nová, nebo jestliže musí býti z nařízení
úřadu místnost vyklizena.
§973.
Nájemce není povinen dopustiti, aby pro-
nájemce na jeho újmu prováděl stavbu užiteč-
nější, je však povinen připustiti nutné opravy.
§ 974.
Musil-li pronájemce sjednávaje smlouvu vě-
děti, že bude nutno stavěti, nebo vzejde-li po-
třeba oprav déle trvajících tím, že pronájemce
zanedbal menší opravy, náleží nájemci přimě-
řená náhrada za to, že nemohl věci užívati
vůbec nebo náležitě.
d) zcizením věci.
§ 975.
Nebylo-li nájemní právo zapsáno do veřej-
ných knih, je nájemce povinen, neskončí-li se
nájem již dříve, po výpovědi dané ve lhůtách
ustanovených v § 969 ustoupiti novému vlast-
níku, když pronajatá věc byla zcizena a pře-
chod vlastnictví je dovršen; tuto výpověď
lze však dáti nejpozději v prvním výpověd-
ním období, následujícím po přechodu vlast-
- 172 -
nictví. Nájemce se může domáhati náhrady
škody na pronájemci.
§ 976.
Pří nucené dražbě je nakládati s nájemním
právem, je - li zapsáno ve veřejných knihách,
jako se služebností. Není - li vydražitel povinen
nájemní právo převzíti, musí mu nájemce po
řádné výpovědi (§ 975) ustoupiti.
§ 977.
Právo rozvázati smlouvu řádnou výpovědí
(§ 975) přísluší při zcizení také nájemci,
a to bez rozdílu, zdali právo nájemní ve veřej-
ných knihách je zapsáno čili nic.
Smrt nájemce.
§ 978.
Smrtí nájemní smlouva nezaniká a vstupují
do ní dědicové. Sdílejí - li někteří z nich se zů-
stavitelem domácnost, vstupují do nájmu bytu
jen oni; v tomto případě se právo nájemní
nepokládá za část pozůstalosti.
§ 979.
Z nájmu bytu sjednaného na určitou dobu
mohou dědicové zemřelého nájemce, kteří
vstoupili do smlouvy, dáti výpověď ve lhůtách
ustanovených v § 969, neskončí - li se nájem
již dříve. Stejně může dáti pronájemce bytu
výpověď těmto dědicům, ale jen když se trvá-
ním smlouvy postavení pronájemcovo zhorší.
Tyto výpovědi lze však dáti nejpozději v prv-
ním výpovědním období, následujícím po při-
kázání pozůstalosti.
HLAVA 34.
Smlouva o práci.
Pojem.
§ 980.
Zaváže - li se někdo konati za plat práci po
nějaký čas, vznikne smlouva o práci.
§ 981.
Uzavře - li se smlouva tak, že se jí ustanoví
podmínky jednotlivých smluv o práci pro
určitý podnik (závod) nebo pro několik pod-
niků (závodů) určitého oboru nebo obvodu,
vznikne smlouva hromadná.
- 173 -
§ 982.
K platnosti hromadné smlouvy je potřebí
formy písemné.
Práva a povinnosti ze smlouvy o práci.
Povinnost konati práci.
§ 983.
Nevyplýva-li ze smlouvy o práci nebo
z okolností nic jiného, je zaměstnanec povinen
konati práci osobně. Právo na práci nelze na
jiného převésti.
§ 984.
Není-li nic umluveno o způsobu, rozsahu a
rozvrhu prací, je konati v mezích zákona
práce přiměřené okolnostem.
Plat.
§ 985.
Není-li plat vyměřen smlouvou, zvláštními
předpisy nebo místní zvyklostí, je poskytnouti
plat přiměřený.
§ 986.
Není-li nic jiného umluveno nebo není-li
při pracích takového druhu jiné zvyklosti, je
plat zapraviti po výkonu práce.
§ 987.
Je-li plat vyměřen podle měsíců nebo krat-
ších období, jest jej zapraviti koncem každého
tohoto období; je-li vyměřen podle delších
období, jest jej zapraviti koncem každého ka-
lendářního měsíce. Plat, vyměřený podle ho-
din, od kusu nebo za jednotlivé výkony, je za
provedené výkony zapraviti koncem každého
kalendářního týdne; jde-li však o práce vyš-
šího druhu, koncem každého kalendářního
měsíce. Zaměstnanec, jenž jest odměňován od
kusu nebo za jednotlivé výkony, může se do-
máhati před dospělostí platu zálohy přiměřené
vykonaným pracím a učiněným nákladům.
§ 988.
Vším způsobem dospívá plat již vydělaný
skončením pracovního poměru,
§ 989.
Také za práce, které nebyly vykonány, ná-
leží zaměstnanci plat, byl-li ochoten je konati
- 174 -
a bylo-li mu v tom zabráněno okolnostmi,
které jsou na straně zaměstnavatele; musí si
však dáti započísti, co ušetřil tím, že práce
nebyla vykonána, jakož i co vydělal jiným za-
městnáním nebo co vydělati úmyslně zameš-
kal. Byl-li, konaje práce, pro tyto okolnosti
zkrácen ztrátou času, náleží mu přiměřená ná-
hrada.
§ 990.
Zaměstnanci přísluší po čtrnáctidenním za-
městnání právo na mzdu nejvýše týdenní
i tenkrát, když nemohl vykonávati práci z dů-
ležitého důvodu týkajícího se jeho osoby;
záleží-li onen důležitý důvod v onemocnění
nebo v úrazu, přísluší mu místo týdenní mzdy
právě uvedené až v třetím a čtvrtém týdnu
nemoci po deseti ze sta jeho mzdy, v pátém
a šestém týdnu nemoci po dvaceti ze sta mzdy,
v sedmém a osmém týdnu nemoci po třiceti
ze sta mzdy. Práv těchto zaměstnanec nemá,
pokud nemožnost vykonávati práci způsobil
úmyslně nebo hrubou nedbalostí.
§ 991.
Přísluší-li zaměstnanci z jiného důvodu za
dobu, po kterou nepracoval, náhrada, započte
se mu na plat.
§ 992.
Platy, které dostává zaměstnanec po dobu
nemoci z veřejného pojištění, lze započísti do
peněžitých platů zaměstnanci příslušejících
podle § 990 jen takovou částí, která odpovídá
poměru skutečného příspěvku zaměstnavate-
lova k celému pojistnému.
§ 993.
Povinnosti, které zaměstnavatel má podle
§ 990, zaniknou, skončí-li se pracovní poměr
uplynutím doby, na kterou byl ujednán, nebo
výpovědí nebo předčasným propuštěním, jest-
liže se propuštění nestalo pro nemoc nebo pro
jiný důležitý důvod, který se týká osoby za-
městnance podle § 990. Jmenované povinnosti
nezanikají, skončí-li se pracovní poměr výpo-
vědí danou zaměstnavatelem v době, v které
zaměstnanec pro nemoc nebo pro jiný důle-
žitý důvod, který se týká jeho osoby podle
§ 990, nemohl konati práce.
Péče.
§994.
Zaměstnavatel je povinen upraviti pracovní
úkony a pečovati na svůj náklad o místnosti
- 175 -
a nářadí, jež opatřil nebo má opatřiti, tak, aby
byly chráněny život i zdraví zaměstnance,
pokud to podle povahy práce je možné.
§ 995.
Je-li zaměstnanec přijat do domácnosti za-
městnavatele, je zaměstnavatel povinen zaří-
diti místnosti k obývání a spaní, stravu, jakož
i dobu práce a odpočinku tak, aby to nebylo
na újmu zdraví, mravnosti a náboženskému
vyznání zaměstnance.
Skončení pracovního poměru:
§ 996.
a) uplynutím doby;
Pracovní poměr sjednaný na určitou dobu
zaniká uplynutím této doby.
b) výpovědí;
§ 997.
Sjedná-li se pracovní poměr anebo pokra-
čuje-li se v něm tak, že není jeho trvání
určeno, lze jej skončiti výpovědí.
§ 998.
Vypověděti lze pracovní poměr kdykoliv
pro nejbližší den, když při pracovním poměru,
jehož předmětem nejsou vyšší práce, je plat
vyměřen podle hodin nebo dnů, podle kusů
nebo jednotlivých výkonů; nejpozději prvního
všedního dne týdenního pro konec kalendář-
ního týdne, když pracovní poměr jest hlav-
ním zdrojem zaměstnancova výdělku a trval
již tři měsíce, nebo když plat je vyměřen
podle týdnů. Je-li umluvena mzda podle kusů
nebo podle jednotlivých výkonů, neskončí se
pracovní poměr před skončením výkonů za-
počatých v době výpovědi.
§ 999.
Je-li pracovní poměr, jehož předmětem jsou
vyšší práce, hlavním zdrojem zaměstnancova
výdělku a trval-li již tři měsíce, je dáti vý-
pověď aspoň čtyřnedělní, nechť byl plat vy-
měřen jakýmkoliv způsobeni. To platí vůbec,
je-li plat vyměřen podle let.
§ 1000.
Ve všech ostatních případech lze rozvázati
pracovní poměr výpovědí aspoň čtrnáctidenní.
- 176
§ 1001.
Výpovědní lhůta musí býti pro obě strany
stejná. Byly-li ujednány nestejné lhůty, platí
pro obě strany lhůta delší.
c) předčasným zrušením.
§ 1002.
Kterýkoli smluvce může z důležitého dů-
vodu kdykoli zrušiti pracovní poměr, a to bez
rozdílu, zdali byl sjednán na určitou dobu čili
nic. Za důležitý důvod je pokládati každou
skutečnost, pro kterou nelze spravedlivě žá-
dati od strany smlouvu zrušující, aby v pra-
covním poměru dále setrvala.
§ 1003.
Vystoupí-li zaměstnanec předčasně bez dů-
ležitého důvodu nebo je-li .předčasně propuš-
těn pro nějaké zavinění, může se zaměstna-
vatel domáhati náhrady škody pro nesplnění
smlouvy. Když některé výkony byly již pro-
vedeny, ale nedospěl ještě plat zaměstnanci za
ně náležející, má zaměstnanec právo na při-
měřenou část platu, jem pokud ony výkony
předčasným zrušením pracovního poměru ne-
pozbyly pro zaměstnavatele hodnoty zcela
nebo z největší části.
§ 1004.
Propustí-li zaměstnavatel zaměstnance před-
časně bez důležitého důvodu nebo zaviní-li,
že zaměstnanec předčasně vystoupí, má za-
městnanec vedle práva na náhradu jiné
škody právo na smluvený plat za dobu, po
kterou by byl pracovní poměr trval, kdyby
byl skončil uplynutím smluvní doby nebo řád-
nou výpovědí. Musí si však dáti započítati
vše, co ušetřil tím, že prací nekonal, jakož i co
vydělal jiným zaměstnáním nebo co vydělati
úmyslně zameškal. Není-li doba shora uvedená
delší než tři měsíce, může se zaměstnanec do-
máhati ihned a beze srážky celého platu za
tuto dobu.
§ 1005.
Jsou-li obě strany vinny předčasným zru-
šením pracovního poměru, rozhodne soudce,
přihlížeje k míře zavinění stran, podle volného
uvážení, zda přísluší náhrada a v jaké výši.
§ 1006.
Nároků pro předčasné zrušení pracovního
poměru podle §§ 1003 až 1005 jest se domá-
- 177 -
hati do šesti měsíců ode dne, kdy mohly býti
vzneseny.
Zvláštní případy.
§ 1007.
Pracovní poměr sjednaný na zkoušku nebo
na dobu přechodné potřeby může býti roz-
vázán v prvním měsíci oběma stranami kdy-
koliv. Pokračuje-li se v pracovním poměru po
uplynutí zkušební doby, zakládá se tím pra-
covní poměr na dobu neurčitou.
§ 1008.
Pracovní poměr sjednaný na dobu života
nějaké osoby nebo na dobu delší než pět let
může býti rozvázán zaměstnancem, když
uplyne pět let, výpovědí šestiměsíční.
Smrt smluvců.
§ 1009.
Smrtí zaměstnance se pracovní poměr
skončí.
§ 1010.
Podle povahy a účelu pracovního poměru
je posouditi, jak působí smrt zaměstnavatele
na pracovní poměr, zejména zdali je překáž-
kou prací podle § 989, nebo zdali práva a po-
vinnosti ze smlouvy přecházejí na dědice, nebo
zdali se pracovní poměr skončí.
§ 1011.
Služební byt.
Skončením pracovního poměru vzniká po-
vinnost bez zbytečného odkladu vykliditi slu-
žební byt. Skončí-li se však pracovní poměr
smrtí zaměstnance nebo předčasným zruše-
ním, je vykliditi služební byt do jednoho mě-
síce, měl-li zaměstnanec vlastní domácnost,
jinak do čtrnácti dní. K ubytování zaměst-
nancova nástupce však musí býti na výzvu
zaměstnavatele ihned vyklizena přiměřená
část bytu skládajícího se z několika obytných
místností a za náhradu vzniklé škody i celý
byt.
§ 1012.
Vyhledáni nové práce.
Byl-li zaměstnanec přijat do domácnosti
zaměstnavatele nebo brání-li mu pracovní po-
- 178 -
měr ve vyhledání nové práce, je mu k tomu
konci, přeje - li si toho, dáti po výpovědi nebo
na sklonku pracovního poměru přiměřený
volný čas, při čemž je přihlížeti k místním
zvyklostem. Plat proto zmenšovati nelze.
Potvrzení.
§ 1013.
Při skončení pracovního poměru vydá za-
městnavatel zaměstnanci na jeho přání písem-
né potvrzení o době a druhu jeho práce, a to
na své útraty. V potvrzení mohou býti jiné
zápisy a poznámky jen s výslovným souhla-
sem zaměstnance.
§ 1014.
Přeje - li si zaměstnanec potvrzení za pra-
covního poměru, vydá se mu na jeho útraty.
§ 1016.
Zaměstnancova potvrzení a jiné doklady,
které jsou u zaměstnavatele, je vrátiti za-
městnanci, kdykoliv si toho přeje.
§ 1016.
Hranice smluvní volností při smlouvách
o práci.
Práva zaměstnance podle §§ 988 až 1000,
§§ 1002 až 1015 nemohou býti smlouvou zkrá-
cena ani zrušena.
HLAVA 35.
Smlouva o dílo.
§ 1017.
Pojem.
Zaváže - li se někdo za plat provésti dílo,
vznikne smlouva o dílo.
Práva a povinnosti ze smlouvy o dílo.
§ 1018.
Povinnost dílo provésti.
Na obsahu smlouvy a na povaze díla záleží,
zdali je ten, komu bylo dílo zadáno, povinen
- 179 -
provésti dílo osobně, či jest oprávněn dáti je
provésti za osobní odpovědnosti.
§ 1019.
Správa.
Má-li dílo vady, jež je činí neupotřebitelným
nebo jež odporují úmluvě, může žadatel ustou-
piti od smlouvy. Nechce-li tak učiniti nebo
nejde-li o takové vady, může se domáhati
opravy, nevyžaduje-li přílišného nákladu, nebo
přiměřené slevy platu. K opravě musí usta-
noviti přiměřenou lhůtu přičíně prohlášení,
že po jejím uplynutí opravy nepřijme. Ostatně
platí obecná ustanovení o správě.
Zmar provedení nebo díla.
§ 1020.
Přes to, že dílo nebylo provedeno, náleží
tomu, komu dílo bylo zadáno, smluvený plat,
když byl ochoten plniti a zabránily mu v tom
okolnosti, které jsou na straně žadatele; za-
počte se mu však, co ušetřil tím, že práce
nebyla provedena, jakož i co vydělal jinakým
zaměstnáním nebo co vydělati úmyslně za-
meškal. Byl-li, prováděje dílo, pro tyto okol-
nosti zkrácen ztrátou času, náleží mu přimě-
řená náhrada.
§ 1021.
Neposkytl-li žadatel součinnosti potřebné
k provedení díla, je ten, komu dílo bylo za-
dáno, také oprávněn ustanoviti mu k tomu
přiměřenou lhůtu příčině prohlášení, že od
smlouvy odstupuje, uplyne-li lhůta marně.
§ 1022.
Bylo-li dílo zničeno náhodou dříve, než bylo
převzato, nemůže se provaděč domáhati platu;
ztráta hmoty stihá stranu, jež ji dodala. Ne-
zdaří-li se však dílo proto, že hmota žadatelem
dodaná je zřejmě nepotřebná nebo že žadatel
dal příkazy zřejmě nesprávné, odpovídá pro-
vaděč za škodu, když žadatele na to neupozor-
nil.
Plat.
§ 1023.
Není-li plat vyměřen smlouvou, zvláštními
předpisy nebo místní zvyklostí, je poskytnouti
plat přiměřený.
- 180 -
§ 1024.
Zpravidla je plat zapraviti po skončení díla.
Koná-li ise však dílo po částech nebo vyža-
duje-li nákladů, kterých provaděč na se ne-
vzal, je provaděč oprávněn domáhati se již
před skončením díla přiměřeného dílu platu
a náhrady nákladů.
§ 1025.
Bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu a byla-li
dána výslovná záruka za jeho závaznost, ne-
může se provaděč domáhati zvýšení platu, ani
když se objeví rozpočtené práce nepředvídaně
velkými nebo nákladnými. Byla-li pak dána
výslovná záruka za úplnost rozpočtu, nemůže
se provaděč domáhati zvýšení platu, když se
objeví potřeba dalších prací k dokončení díla.
§ 1026.
Bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu, ale jeho
závaznost nebyla zaručena, a je-li nevyhnu-
telno jej značně překročiti, může žadatel
ustoupiti od smlouvy, poskytne-li přiměřenou
náhradu za vykonanou práci a vzniklé výdaje.
Provaděč to však musí bez zbytečného odkladu
oznámiti žadateli, jakmile se ukáže, že je
nevyhnutelné takto rozpočet překročiti, jinak
pozbývá všeho práva na náhradu za větší
práci.
§ 1027.
Nehlásí-li se neznámý nebo nesnadno do-
sažitelný žadatel o vydání movitého díla po
dobu šesti měsíců a je-li hodnota díla nižší
než pět set korun československých, může pro-
vaděč žádati, aby věc byla prodána veřejnou
dražbou; šest měsíců se počítá od doby, kdy
dílo mělo býti odebráno nebo, nebylo-li nic
ujednáno nebo dílo nebylo hotovo včas, od
provedení díla. Z výtěžku náležejí prováděcí
plat a náklady.
§ 1028.
Péče.
Ustanovení §§ 994 a 995, vy jmouc ustano-
vení o úpravě prací a o době práce i odpo-
činku, platí přiměřeně i při smlouvě o dílo.
§ 1029.
Smrt smluvců.
Smlouva o dílo vyžadující prací, při kterých
záleží na zvláštních osobních vlastnostech
převaděče, ruší se jeho smrtí a jeho dědicové
- 181 -
se mohou domáhati jen ceny upotřebitelné
hmoty připravené k dílu a části platu přimě-
řené hodnotě vykonané práce. Zemře - li žada-
tel, jsou jeho dědicové smlouvou vázáni.
HLAVA 36.
Smlouva zprostředkovatelská.
§ 1030.
Pojem.
Zaváže - li se někdo za odměnu výslovně
smluvenou, že druhému opatří příležitost uza-
vříti smlouvu nebo že smlouvu zprostředkuje,
vznikne smlouva zprostředkovatelská. Výslov-
ného smluvení odměny není potřebí, jestliže
zprostředkovatel je oprávněn smlouvu, o ja-
kou jde, zprostředkovati po živnostensku.
Právní následky.
§ 1031.
Povinnost zaplatiti zprostředkovatelskou
odměnu vznikne jen tehdy, když uzavřená
smlouva je výsledkem zprostředkování nebo
zprávy. Byla - li tato smlouva učiněna pod od-
kládací výminkou, je zapraviti odměnu jen
tehdy, když se výminka splní.
§ 1032.
Právo na zprostředkovatelskou odměnu a
na náhradu výdajů nepřísluší, když zpro-
středkovatel proti smlouvě byl činný také pro
druhou smluvní stranu.
§ 1033.
Není - li výše odměny smluvena, platí úřední
sazba, je - li pro taková jednání ustanovena,
jinak náleží odměna obvyklá v místě za zpro-
středkování toho druhu.
§ 1034.
Výdaje je zprostředkovateli zvláště nahra-
diti jen tehdy, bylo - li to smluveno. Smluvené
výdaje je nahraditi, i když smlouva, o jejíž
zprostředkování šlo, nebyla sjednána.
§ 1035.
Je - li při smlouvách o zprostředkování prací
vymíněna odměna příliš vysoká, může se dluž-
ník domáhati, aby byla snížena na přiměře-
- 182 -
nou výši. Byla-li odměna zaplacena, nelze se
domáhati jejího snížení.
HLAVA 37.
Smlouva společenská.
Pojem.
§ 1036.
Jestliže několik osob smlouvou sdruží čin-
nost nebo věci nebo obojí za společným úče-
lem, vznikne společnost.
§ 1037.
K platnosti společenské smlouvy, která byla
sjednána jen o přítomném nebo jen o budou-
cím jmění, je potřebí, aby přítomné jmění
společníků bylo sepsáno a soupis od nich pode-
psán, Byl-li soupis takto zřízen, je po zákonu
jměním přítomným jen jmění sepsané.
Právní následky společenské smlouvy:
1. co do základního jmění;
§ 1038.
Jmění, které bylo určeno k společnému
účelu, je jměním základním.
§ 1039.
Vloží-li se do společenství peníze, jiné věci
zastupitelné, věci zuživatelné nebo sice nezu-
živatelné, ale v penězích oceněné, nebo práva,
pokládá se základní jmění za společné jmění
všech společníků, kteří k němu takto přispěli.
Jestliže se ve společenské smlouvě odhadne
v penězích jinaký příspěvek, pokládá se i ten,
kdo takto přispěl, za podílníka na základním
jmění.
§ 1040.
I když byla společenská smlouva sjednána
o celém jmění, míní se jím přece toliko jmění
přítomné. Zahrnuje-li se však do ní také
jmění budoucí, rozumí se jím jen jmění zís-
kané výdělečnou činností, nebylo-li smluveno
nic jiného.
§ 1041.
Jměním základním se jmění společníky do
společnosti vnesené stane způsoby, jakými se
vůbec nabývá jednotlivých práv majetkových.
- 183 -