Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
847.
Interpelace:
I. posl. Knorreho min. financí o služebních poklescích orgánů mikulovického celního úřadu,
II. posl. Birkeho min. spravedlnosti, že trutnovský okresní soud porušuje jazykové právo,
III. posl. Fischera min. vnitra, že frýdberská četnická stanice provedla neoprávněné zabavení
a porušila jazykový zákon,
IV. posl. inž. Richtra min. spravedlnosti, že litoměřické státní zastupitelství a litoměřický
krajský soud, nepřístojně užívá výrazu »zněmčené území«,
V. posl. Nickerla min. sos. péče, že Léčebný fond veřejných zaměstnanců v Praze II, Hy-
bernská 10, vydává jednojazyčná česká vyřízení,
VI. posl. Sogla min. vnitra a min. spravedlnosti, že strážmistr Josef Měřinský z četnické sta-
nice v Dolních Věstonicích neprávem paušálně podezřívá sudetskoněmeckou stranu, před-
seda Konrád Henlein,
VII. posl. Obrlika min. národní obrany, že okresní úřady uvalují náklady za obranné práce
na majetníky pozemků,
VIII. posl. dr Zippeliuse min. zahraničních věcí, že vídeňský generální konsulát nedbá jazy-
kového zákona,
IX. posl. Grubra min. vnitra a min. spravedlnosti, že orgány četnické stanice v Srní, okres
Kašperské Hory, vyslovuji neodůvodněná podezření,
X. posl. Wagnera min. zemědělství, že vimperská lesní správa z politických důvodů odepřela
přijmouti lesního dělníka,
XI. posl. Obrlika min. pošt a telegrafů a min. vnitra o podezření, že poštovní úřady v Ja-
blonci n. N. a Frýdlantě provádějí nezákonitou censuru,
XII. posl. Axmanna min. vnitra, že ministerstvo vnitra, »Administrace Sbírky zákonů a naří-
zení státu československého«, porušuje jazykové právo,
XIII. posl. Obrlika min. veřejných prací, že není upravena okresní silnice v Dolní Rokytnici,
XIV. posl. Obrlika min. financí o nezákonném jednání berní správy v Jablonci n. Nisou s po-
platníkem,
XV. posl. Wollnera min. vnitra o přehmatech zástupce vlády JUC Václava Schauera na ve-
řejné schůzi v Hořesedle v okrese jesenickém,
XVI. posl. dr Köllnera min. národní obrany, že dělostřelecký pluk č. 7 nevyrozuměl přísluš-
níky záložníka, který na cvičení ve zbrani onemocněl,
XVII. posl. G. Böhma min. vnitra, že nejdecká státní policie nestejně zachází s nejdeckými
spolky,
XVIII. posl. dr Jillyho min. vnitra o politických projevech v udání četnické stanice v Prosimě-
řicích v okrese znojemském,
XIX. posl. dr Hodiny vládě o zadání stavby při zařizování letiště ve Starém Městu v okrese
moravskotřebovském.
2
847/I (překlad).
Interpelace
poslance R. Knorreho
ministru financí
o služebních poklescích orgánů mikulo-
vického celního úřadu.
Voličové zasílají podepsaným tuto zprávu,
jak se zachází se státním občanem.
»V pondělí dne 11. ledna 1937 přišli dva za-
městnanci mikulovického celního úřadu, mezi ni-
mi celní zaměstnanec Strazák, do bytu Adolfa
Gottwalda v Sandhýblu č. 27, v okrese frýval-
dovském, a žádali zprávu, odkud pochází součást-
ka motorového kola, která, jak bylo lze proká-
zati, pocházela z prestěhovaleckych svršku z r.
1931. Důkaz toho byl proveden formou svědec-
kých výpovědí, šetřeními vidnavského celního úřa-
du a jeho zápisů o řádném dovozu přestěhova-
leckých svršku. Bylo přirozené, že o faktu (pře-
sídlení), který se udál v r. 1931, nemohl v r.
1937 podán býti potřebný důkaz tak rychle. Přes
to jednali vyslýchající celní úředníci způsobem,
který jest v křiklavém rozporu s názory o práv-
ním státě.
Jmenovaný Adolf Gottwald byl vyzván, aby
s nimi ihned šel do mikulovického celního úřa-
du, 10 km vzdáleného. Tam byl podroben vý-
slechu, o němž byl sepsán zápis. Ačkoliv Adolf
Gottwald popíral fakt, který mu byl připisován,
neuvěřilo se jeho ujišťování a jeho protokolární
výpovědi; byl dán do vazby do tamějšího obec-
ního vězení. Za mrazu 6° C byl v nevytopené
místnosti ponechán beze stravy od 13 do 18 ho-
din. V 16 hodin přišel orgán celní stráže Štrazák
s gumovým obuškem v ruce do kobky a žádal,
aby se Adolf Gottwald přiznal, že bez oprávnění
dovážel součástky motorových kol z říšskoně-
meckého území. Adolf Gottwald odpověděl podle
pravdy, že se k tomu nemůže přiznati, poněvadž
nikdy nespáchal skutku, který se mu připisuje
k vině. Přes to nebyl z obecního vězeni pro-
puštěn. Jeho námitky, že onemocněl na chorobu
nervů a hlavy, byly marně. Adolf Gottwald byl
postižen záchvaty závrati, třebaže byla zima, o-
tevřel malé okénko. Místo čerstvého vzduchu
vnikl do vězení zápach hnojiště, které jest vedle
vězení, a zápach splašků z továrny na buniči-
nu. Tímto zacházením byl Adolf Gottwald tak
zeslaben, že když o 18 hodině byl propuštěn, jen
s námahou se mohl udržeti zpříma. Hned potom
onemocněl na chřipku, způsobenou nachlazením.
Uvěznění Adolfa Gottwalda ze Sandhýblu č.
27 nebylo odůvodněno žádnými důvody, neboť ne-
lze míti za to, že by se byl pro podezření sa-
mo o sobě nepatrné vymkl dalšímu zásahu úřa-
du, zvláště když výslovně ujistil, že se dává k
disposici k dalším výslechům a mimo to řádně
provozuje svou živnost. «
Podepsaní táží se pana ministra financí:
1. Jest pan ministr ochoten dáti tuto vyty-
kanou věc vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti kár-
né řízení proti orgánům mikulovické celní sprá-
vy, kteří se zúčastnili vylíčeného středovekého
způsobu výslechu?
3. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
přiměl celní orgány k tomu. aby své služební před-
pisy prováděly lidsky?
V Praze dne 9. března 1937.
Knorre,
SOgl, E. Köhler, Fischer, a Böhm, Knöchel, Jäkel,
Franz Němec, May, Hirte, Stangl, Rösler, Illing,
inž. Schreiber, dr Hodina, dr Eichholz, Axmann.
inž. Peschka, dr Köllner, Inž. Karmasin, dr Kell-
ner, Klieber, Birke, Obrlik.
847/II (překlad).
Interpelace
poslance H. H. Birkeho
ministrovi spravedlnosti,
že trutnovský okresní soud porušuje
jazykové právo.
Podle posledního soupisu lidu z r. 1930 žije
v trutnovském soudním okrese 38. 103 Němců, t. j.
86. 9% všech obyvatelů soudního okresu. Přes to-
to národnostní složení trutnovského soudního o-
kresu zasílá trutnovský okresní soud německým
stranám často vyřízeni, vyhotovená jednojazyčně
jen česky.
Tak bylo doručeno Adolfu Hofmannovi, děl-
níku z Petříkovic č. 88, pod č. E 3798/36 ze dne
31. prosince 1936, vydané IV. oddělením trutnov-
ského okresního soudu exekuční povoleni, vyho-
tovené jednojazyčně česky. Jest na něm podepsán
razítkem pan dr Rada; podpisu úředníka odpo-
vědného za vyhotovení nelze přečísti.
Trutnovský okresní soud ocitá se tím v od-
poru a rozporu s jasnými ustanoveními ústavní
listiny, § 2 jazykového zákona č. 122/1920 Sb. z.
a n. a vládního nařízeni č. 17/1926 Sb. z. a n.
Postižení neznajíce přesných předpisů záko-
na často nemohou v předepsané lhůtě ještě jed-
nou žádati o německé vyhotovení, které jim po-
dle ustanovení zákona patří. Soudy spolu s jiný-
mi státními orgány a úřady, které jsou podrobe-
ny ustanovením jazykového zákona, jsou z úřed-
3
ní moci povinny dodržovati ustanoveni, která pro
ně vyplývají z tohoto zákona a z jazykového na-
řízení č. 17/1926 Sb. z. a n. - To vysvítá mezi
jiným z článku 97, odst. 3 vládního nařízení č.
17/1926 Sb. z. a n., jenž zní: »Proti soudcům,
úředníkům, zaměstnancům a orgánům, kteří po-
rušují proti předpisům zákona a tohoto nařízení
jazykové právo, bude postupováno kárnýtn říze-
ním bez újmy ustanovení § 25 zákona ze dne
19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.. na ochranu re-
publiky. «
Podepsaní upozorňují pana ministra sprave-
dlnosti, že trutnovský okresní soud vůči němec-
kým obyvatelům trutnovského soudního okresu
neustále porušuje ústavně zaručená jazyková
práva, a táží se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti pro
vytýkanou věc kárné řízení proti úředníkovi IV.
oddělení trutnovského okresního soudu, odpověd-
ného za správnost vyhotovení exekučního vý-
měru ?
3. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
již nemohlo docházeti k dalšímu porušování ja-
zykového práva trutnovským okresním soudem?
V Praze dne 8. března 1937.
Birke,
Knöchel, inž. Schreiber, Rösler. dr Hodina, inž.
Karmasin, Kundt, Klieber, May, Axmann, Sogl,
E. Köhler, Knorre, G. Böhm, Franz Němec, Jäkel,
dr Kellner, Stangl, Hirte, Nickerl, Fischer.
847/III (překlad).
Interpelace
poslance B. Fischera
ministrovi vnitra,
že frýdberská četnická stanice provedla
neoprávněné zabavení a porušila
jazykový zákon.
V poslední době děje se stále častěji, že se
provádějí osobní prohlídky u státních občanů ně-
mecké národnosti, při čemž se nedodržují před-
pisy stanovené trestním soudním řádem. Při tom
rovněž dochází k zabavením, při nichž se nedbá
ustanovení trestního soudního řádu, ale podřízená
místa necelí těmto služebním pokleskům.
V pátek dne 19. února 1937 se konala ve
Vidnavě schůze tamější místní skupiny sudetsko-
německé strany. Okresní jednatel sudetskoně-
mecké strany Rudolf Brieger z Frývaldova, který
byl v této schůzi zpravodajem, šel pěšky z Vid-
navy směrem ke Frýdberku. Ve vsi Kobyle nad
Vidnavkou prohledal jeho aktovku finanční orgán,
jehož neznal.
Když se blížil k obci Skorošicím, zastavil ho
znova jakýsi štábní strážmistr, tázal se ho na
jméno a slovy: »Aha, jen pojďte se mnou«, ho
vyzval, aby ho následoval na staniční velitelství
frýdberské četnické stanice. Tam mu byla po
delším čekání znova prohledána jeho aktovka a
zabaveno 10. číslo ročníku 1936 časopisu »Volk
und Führung«. Zabavení bylo odůvodněno tím, že
prý na obálce časopisu jest nesprávně nakreslený
státní znak. Na tomto časopisu jsou přesně uve-
deny údaje o vydavateli, nakladateli, tiskaři,
redaktoru atd., jichž vyžaduje tiskový zákon.
Z toho jest zřejmo, že zabavení bylo provedeno
úplně neoprávněně, poněvadž se orgány frýd-
berské četnické stanice v každé době mohou pře-
svědčiti, že liberecké státní zastupitelství podro-
bilo časopis censuře.
O provedeném zabavení bylo Rudolfu Brie-
gerovi z Frývaldova přes jeho námitky vydáno
jen jednojazyčné české potvrzení o zabavení,
ačkoliv se v tomto případě úřední působnost
frýdberské četnické stanice vztahovala na okres,
kde podle posledního soupisu lidu z r. 1930 bydlí
přes 20% československých státních občanů ně-
mecké národnosti a ačkoliv Rudolf Brieger vý-
slovně žádal, aby mu potvrzeni o zabavení bylo
vystaveno německy. Tím se frýdberská četnická
stanice octla v rozporu a odporu k jazykovému
zákonu a jazykovému nařízení.
Interpelující táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti pro
vytýkanou věc kárné řízení proti odpovědnému
orgánu frýdberské četnické stanice?
3. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření,
která by znemožnila, aby četníci neprávem pro-
váděli osobní prohlídky, zabavení a aby nedbali
jazykových práv?
V Praze dne 10. března 1937.
Fischer,
dr Hodina, Illing, Klieber, Knorre, Hirte, Knöchel,
dr Köllner, May, Stangl, Nickerl, Rösler, Axmann,
lni. Schreiber, Obrilk, G. Böhm, Jäkel, dr Eich-
holz, Franz Němec, inž. Peschka, inž. Karmasin,
Birke, dr Kellner.
4
847/IV (překlad).
Interpelace
poslance inž. W. Richtra
ministrovi spravedlnosti,
že litoměřické statni zastupitelství a lito-
měřický krajský soud nepřístojně užívá
výrazu »zněmčené území«.
Poslanci sudetskoněmecké strany, předseda
Konrád Henlein, několikrát poukázali, že se v ú-
ředních zprávách, žalobách a rozsudcích užívá
výrazu »zněmčené území« jako označení té
oblasti uvnitř Československé republiky, kterou
obývají převážně státní občané německé národ-
nosti.
Nedávno bylo zjištěno, že litoměřické státní
zastupitelství v obžalovacím spise č. St. 3210/36/3
v trestní věci č. Tk IX 1463/36-20 obž. 1040/36
ze dne 30. listopadu 1936 v odstavci »Důvody«
zase užívá výrazů »zněmčené území«.
V téže trestní věci Tk IX 1463/36 užívá IX.
odděleni litoměřického krajského soudu v odů-
vodněni rozsudku dvakrát výrazů zněmčené
území.
Vytýkané výrazy jistě budí dojem, jakoby
se Němci tohoto státu proti právu zmocnili půdy
a území, které nyní drží. Jest to snižováni a
urážka německého citu pro čest a odporuje to
výsledkům dějinného badáni. Jinak hodí se tyto
výrazy k tomu, aby povzbuzovaly k nenávisti
proti sudetským Němcům, zvláště když se počnou
užívati v úřední řeči.
Tážeme se tedy pária ministra spravedlnosti:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti
kárné řízení proti úředníkům litoměřického státní-
ho zastupitelství, kteří jsou odpovědni za sepsání
a vyhotovení obžalovacího spisu č. St. 3210/36.
poněvadž užili výrazů zněmčené území, snižu-
jících německé státní občany tohoto státu?
3. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti,
aby se vytýkaná věc zásadně již nikdy nemohla
opakovati?
V Praze dne 12. března 1937.
lnž. Richter,
Knöchel, May, Axmann, Fischer, G. Böhm, Franz
Němec, dr Köllner, dr Kellner, inž. Karmasin,
Birke, Obrlik, inž. Peschka, dr Eichholz, Hirte,
inž. Schreiber, Klieber, Nickerl, Sogl, Kundt,
Rösler, Illing, dr Hodina, E. Köhler, Knorre, Jäkel,
Stangl.
847/V (překlad).
Interpelace
poslance P. Nickerla
ministrovi sociální péče,
že Léčebný fond veřejných zaměstnanců
v Praze II, Hybernská 10, vydává Jedno-
jazyčná česká vyřízeni.
K Léčebnému fondu veřejných zaměstnanců
přísluší, jak lze prokázati, mnoho členů německé
národnosti. Přes to v poslední době Léčebný fond
stále častěji vydává svým členům jednojazyčné
jenom české výměry, vyřízení a přípisy. Tato
vyřizovací prakse poškozuje členy Léčebného
fondu německé národnosti, poněvadž často nemo-
hou vyhověti žádosti nebo příkazu, dopisem jim
uděleného, protože jim česká řeč není tak běžná,
aby porozuměli obsahu.
Tak byl paní Anně Uebelackerové, pensistce
v Tachove č. 1097, pod č. j. 7726/37/S/Bk ze dne 3.
února 1937 doručen tento výměr:
Léčebný fond veřejných zaměstnanců,
Praha II., Hybernská 10.
V Praze dne 3. února 1937.
O každé věci pište samostatně.
Při odpovědi budiž toto číslo jednací uvedeno:
Č. j. 7726/37/S/Bk.
Věc: Anna Uebelackerová,
pensistka, Tachov. Žaloba
k rozhodčímu soudu.
Paní
Anna Uebelackerová, pensistka,
Tachov čp. 1097.
Přílohy: Odpověď k číslu jedn.:
Léčebný fond veřejných zaměstnanců pouká-
zal Vám dne 29. ledna 1937, č. j. 1730/37, částku
Kč 621. 60, slovy šestsetdvacetjedna 60/100 Kč,
což jest Vámi požadovaná částka, o kterou žalu-
jete. Tím stala se bezpředmětnou Vaše žaloba,
kterou jste podala u rozhodčího soudu pro ne-
mocenské pojištění veřejných zaměstnanců v Pra-
ze a jest na Vás, abyste ji odvolala.
Kdybyste tak neučinila, namítneme, aby ža-
loba byla zamítnuta a žalobkyně odsouzena k ná-
hradě příslušných útrat sporu.
Léčebný fond veřejných
zaměstnanců v Praze.
Předseda:
Interpelující oznamují tuto věc panu mini-
strovi sociální péče.
Interpelujicí táži se pana ministra sociální
péče:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
5
2. Jaká opatření hodlá pan ministr v této
věci učiniti?
V Praze dne 12. března 1937.
Nickerl,
Knöchel, May, Fischer, Knorre, G. Böhm, Illing,
dr Eichholz, inž. Peschka, dr Kellner, dr Köllner,
Franz Němec, Hirte, Klieber, Sogl, dr Hodina,
Rösler, Axnann, Kundt, E. Köhler, Stangl,
Jäkl, inž. Schreiber, Obrlik, Birke.
847/VI (překlad).
Interpelace
poslance A. Sogla
ministru vnitra
a ministru spravedlností,
že strážmistr Josef Měrinský z četnické
stanice v Dolních Věstonicích neprávem
paušálně podezřívá sudetskoněmeckou
stranu, předseda Konrád Henlein.
V poslední době se často stává, že se v úřed-
ních zprávách vyslovují neoprávněná úhrnná ob-
vinění o největší straně ve státě, aniž úřady,
nadřízené těmto orgánům, samy to účinně na-
praví.
Tak si dovolil četnický strážmistr Josef Mě-
řinský od četnické stanice v Dolních Věstoni-
cích učiniti ve zprávě o zatčení Aloise Herzika
z Brna, ze dne 30. srpna 1936 na stránce 3, první
odstavec, tento projev:
"Poněvadž nanejvýš nenávistně a při tom na-
prosto neodůvodněně vystoupení Herzika proti
státním orgánům, kterých vůbec neznal, se stalo
hned potom, když se Herzik účastnil schůzky su-
detskoněmecké strany ve Strachotíně v okrese
hustopečském, jest odůvodněné podezření, že Her-
zik spáchal čin pod vlivem výchovně činnosti su-
detskoněmecké strany, která nesmýšlí přátelsky
s Československou republikou. "
Interpelujíci odmítají s hlubokým rozhořče-
ním tento projev četnického strážmistra Josefa
Měřinského a oznamují pánům ministrům vytý-
kanou věc, kterou musejí považovati nejen za na-
prosto neodůvodněné obviňováni největší politi-
cké strany ve státě, nýbrž i pokus ovlivniti soud-
nictví státu projevy politisujících četnických or-
gánů.
V tomto případě byla, poněvadž četníci vad-
ně provedli šetření, podána žaloba pro zločin po-
dle § 81 tr. z. Ale pachatel byl ve skutečnosti
potrestán podmíněně pro přestupek podle § 312
tr. zák.
Interpelujíci táží se tedy pánů ministrů:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti zahá-
jiti kárné řízení proti četnickému strážmistru Jo-
sefu Měřmskétnu z četnické stanice v Dolních
Věstonicích, poněvadž v úředním oznámení o za-
tčení Aloise Herzika z Brna nepřípustně úhrnem
obvinil sudetskoněmeckou stranu, předseda Kon-
rád Henlein?
3. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten na-
řiditi, aby politické projevy četníků, které jsou
beztoho neodůvodněné a nesouhlasí s pravdou,
byly z úřední moci vytýkány a znemožněny?
V Praze dne 12. března 1937.
Sogl,
Knöchel, dr Hodina, Axmann, Rösler, Klieber, G.
Böhm, Franz Němec, Obrlik, dr Kellner, Jäkel,
dr Eichholz, Stangl, Knorre, Fischer, Nickerl,
inž. Schreiber, Kundt, Illing, E. Köhler, May,
Hirte, inž. Peschka, Birke, inž. Karmasin.
817 VII (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministrovi národní obrany,
že okresní úřady uvalují náklady za
obranné práce na majetníky
pozemků.
V rozličných okresích se často stává, že pří-
slušné okresní úřady ukládají majetníkům pozem-
ků, aby převzali a uhradili útraty za stavby zří-
zené a práce provedené na jejich pozemcích k
obraně státu. Nezřídka se postiženým majetni-
kům pozemků působí značná škoda tím, že se
omezují dopravní poměry na jejich pozemcích, že
příjezdné silnice a cesty se pracemi stávají ne-
sjízdné a že se úplně znemožňuje odvážeti na
př. kmenové dříví. Zákonem není odůvodněno a
naprosto nesrozumitelné jest, když se mimo to
ještě žádá, aby takto postižený majetník pozem-
ku kromě toho uhradil útraty za tyto změny na
svém pozemku.
Podepsaní táží se tedy pana ministra národ-
ní obrany:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vysvětliti o-
kresním úřadům, že majetníci pozemků, na kte-
rých byly provedeny upevňovací práce, nejsem
6
naprosto povinni hraditi útraty této opevňovací
práce?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti,
aby ve všech případech, v nichž okresní úřady
žádaly od majetníků pozemků náhradu výdajů za
opevňovací práce, okresní úřady tato nařízení
ihned odvolaly a vrátily peníze, z tohoto důvo-
du zaplacené?
V Praze dne 12. března 1937.
Obrlik,
Illing, Sogl, Fischer, Franz Němec, Knorre, May,
Inž. Karmasin, Knöchel, Rösler, dr Hodina, Inž.
Schreiber, E. Köhler, Klieber, Stangl, Nickerl,
Kundt, Axmann, a Böhm, Birke, Jäkel, Hirte,
dr Köllner, dr Keliner.
847/VIII (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Zippeliuse
ministrovi pro zahraniční věci,
že vídeňský generální konsulát nedbá ja-
zykového zákona.
Generální konsulát Československé republiky
ve Vídni XIII/1, Penzingerstrasse 11-13, zaslal
panu Františku Grametbauovi v Chrobolech v o-
krese prachatickém tento výměr:
»Generální konsulát
republiky Československé ve Vidní
Wien XIII/1
Penzingerstrasse 11-13.
Ve Vídni dne 6. II. 1937.
C. 7725/37-II.
Pan
František Grametbau,
Chrobold
okres Prachatice.
K Vašemu podáni ve věci úrazové renty
adresovanému ministerstvu zahraničních věci v
Praze žádá generální konsulát republiky Čes-
koslovenské ve Vídni o zaslání rozsudku smír-
čího soudu ve Štýrském Hradci, o němž se ve
svém podání zmiňujete, a o sdělení, z jakého dů-
vodu Vám byl pobyt v Rakousku zakázán.
Máte-li o tom nějaký doklad, zašlete jej ta-
ké zdejšímu úřadu k nahlédnutí.
Generální konsul:
v. z.
Podpis nečitelný!«
Že tento výměr byl vyhotoven jen česky,
odporuje a příčí se ustanovením jazykového zá-
kona, neboť k úřadům podle § 2, odst. 2 záko-
na č. 122/1920 Sb. z. a n., patří i českosloven-
ská vyslanectví a konsuláty v cizině, zvláště že
se vídeňský generální konsulát v tomto případě
obrací na stranu s »příkazem«.
V tomto případě vztahuje se působnost vídeň-
ského generálního konsulátu na okres v česko-
slovenském státě, v němž podle posledního sou-
pisu lidu z roku 1930 bydli přes 20%, totiž
45. 5% státních občanů německé národnosti. Podle
§ 2, odst. 2 zákona č. 122/1920 Sb. z. a n. byl
by tedy vídeňský generální konsulát povinen za-
slati vyřízeni Františku Grametbauovi v Chrobo-
lech v okrese prachatickém nikoliv jen česky,
nýbrž i v jazyku podání, totiž německém.
Podepsaní oznamují vytýkanou věc panu mi-
nistrovi pro zahraniční věci a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti,
aby přiměl generální konsulát Československé re-
publiky ve Vídni, aby dodržoval zákonité povin-
nosti, které mu podle jazykového zákona pří-
slušejí ?
V Praze dne 10. března 1937.
Dr Zippelius,
Illing, Fischer, Knorre, a Böhm, Knöchel, Franz
Němec, dr Hodina, inž. Peschka, dr Kellner, dr
Köllner, May, Rösler, Nickerl, Axmann, Klieber,
Inž. Schreiber, dr Eichhoiz, inž. Karmasin, StangL
Hirte, Jäkel, Birke, Obrlik.
847/IX (překlad).
Interpelace
poslance K. Grubra
ministru vnitra
a ministru spravedlnosti,
že orgány četnické stanice v Srní, okres
Kašperské Hory, vyslovují neodůvodně-
ná podezření.
Poslední dobou se množí stížnosti, že čet-
níci ve služebních zprávách zasílaných trestním
soudům oznamují, že někteří svědkové prý ne-
milují pravdu a mají Spatnou pověst.
Tak obsahuje odůvodnění rozsudku v trest-
ní věci Tk 540/35-32, jejž vydal klatovský kraj-
ský soud, toto místo: ».....mimo to mají Jo-
sef Harant, Adolf Hasslinger a František Hasslin-
ger podle zprávy četnictva špatnou pověst a vy-
hýbají se pravdě. «
7
V zájmu spořádaného soudnictví dlužno ta-
kové případy co nejpřísněji kárati. Podle § 258
tr. s. ř. přísluší oceňování důkazů, pokud jde o
jejich věrohodnost, jedině a výlučně soudci, po-
dle ústavy nezávislému. Není věcí bezpečnost-
ních orgánů podávati posudky, zda svědkové mi-
lují pravdu či nikoliv, poněvadž se tím zkresluje
přímý dojem, podle zákona jedině rozhodující,
jejž má průvodní řízení činiti na soudce. Soud-
covo svobodné hodnocení důkazů se omezuje, po-
něvadž četníci podrobují svědky jakési předběž-
né zkoušce, pokud jde o jejich věrohodnost.
Interpelující táží se tedy pana ministra vnitra
a pana ministra spravedlnosti:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi,
aby se četníci ve zprávách pro soudy zdrželi ja-
kýchkoliv projevů o věrohodnosti svědků?
3. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten na-
říditi soudům, že o věrohodnosti svědků mají roz-
hodovati jediné nezávislí soudcové a nikoliv pod-
řízené bezpečnostní orgány?
V Praze dne 10. března 1937.
Gruber,
Birke, Fischer, Knorre, Hirte, Knöchel, Rösler,
dr Hodina, inž. Peschka, inž. Schreiber, Nickerl,
Axmann, Franz Němec, Klieber, Obrlik, Stangl,
dr Eichholz, dr Köllner, dr Kellner, inž. Karma-
sin, G. Böhm, May, Jäkel, Illing.
Na námitku lesního dělníka Mosera a na je-
ho opakovanou žádost o práci pravil lesní správ-
ce Špatný: Nuže, ještě se podrobněji na Vás
vyptám a dotažte se na podzim ještě jednou, a
když. pak bych rád při příštích volbách viděl
něco jiného, než samé hlasy pro Henleina. «
Lesní dělník Moser práci nedostal.
Odmítnuti práce a vyjádření lesního správce
Špatného, nejen zle poškozuje lesního dělníka
Mosera, nýbrž také zásadu rovnosti, zaručenou
ústavou.
Podepsaní se táží pana ministra:
1. Je-li ochoten dáti vytýkanou věc vyšetřiti
a zjistiti, že včelenský lesní správce, lesní kon-
trolor J. Spatný překročil svá úřední oprávnění
a zneužil jich?
2. Je-li ochoten dáti proti němu zahájiti kár-
né řízení?
3. Je-li ochoten se postarati, aby lesní dělník
Moser byl znova přijat do práce?
V Praze dne 12. března 1937.
Wagner,
E. Köhler, inž. Karmasin, Axmann, Knöchel, May,
Klieber, Nickerl, Rösler, dr Eichholz, Kundt, inž.
Schreiber, inž. Peschka, dr Hodina, Sogl, Stangl,
G. Böhm, Franz Němec, dr Kellner, dr Köllner,
Obrlik, Jäkel, Illing, Hirte, Knorre, Fischer, Birke.
847/X (překlad).
Interpelace
poslance L. Wagnera
ministrovi zemědělství,
že vimperská lesní správa z politických
důvodů odepřela přijmouti lesního
dělníka.
Lesní dělník František Moser z Řepešína č.
54 byl zaměstnán ve včelenském revíru (vimper-
ská lesní správa) a po nějaké době vystoupil ze
služeb lesní správy.
Později žádal včelenského lesního správce,
lesního kontrolora J. Špatného, aby byl zase při-
jat do práce, ale byl odmítnut těmito slovy: »Vo-
lil jste Henleina a proto musíte o práci požádati
Henleina. «
847/XI (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministrovi pošt a telegrafů a
ministrovi vnitra
o podezření, že poštovní úřady v Jablonci
n. N. a Frýdlantě provádějí nezákonitou
censuru.
Prvního týdne v říjnu 1936 volal jsem z Ja-
blonce n. N. frýdlantskou okresní úřadovnu su-
detskoněmecké strany, předseda Konrád Henlein.
Když jsem byl telefonicky spojen a chtěl jsem
začíti hovořiti, slyšel jsem náhle v přístroji, jak
třetí hlas praví: »Prosím, censura«.
Z toho je jistě zřejmo, že poštovní správa na-
slouchá telefonickým hovorům s určitými před-
8
platitelskými stanicemi a kontroluje je. Jest odů-
vodněná domněnka, že se i jiné telefonické ho-
vory podrobují nezákonité censuře.
Podepsaní táží se tedy pánů ministrů:
1. Jest pan ministr pošt a telegrafů ochoten
dáti vytýkanou věc vyšetřiti?
2. Jsou páni ministři ochotni oznámiti, byly-li
vydány vnitřní pokyny, aby se telefonické ho-
vory jistých telefonních předplatitelů podrobo-
valy censuře?
3. Jaká opatření hodlají páni ministři učinili,
aby co nejpřísněji bylo zakázáno naslouchati te-
lefonickým hovorům a censurovati je, což není
zákonem odůvodněno?
V Praze dne 12. března 1937.
Obrlik,
Knöchel, Axmann, Sogl, Knorre, Hirte, Jäkel,
Birke, Franz Němec, G. Böhm, Nickerl, Fischer,
May, Rösler, dr Hodina, E. Köhler, Illing, Klieber,
Stangl, dr Eicholz, inž. Schreiber, inž. Peschka,
Kundt, dr Köllner, inž. Karmasin, Hollube,
dr Kellner.
847/XII (překlad).
Interpelace
poslance R. Axmanna
ministrovi vnitra,
že ministerstvo vnitra, »Administrace
Sbírky zákonů a nařízeni státu českoslo-
venského«, porušuje jazykové právo.
Sudetskoněmecká strana, předseda Konrád
Henlein, v Šumperku odbírá Sbírku zákonů a na-
řízení. Ačkoliv z adresy je jasně zřejmo, že jde
o německou předplatitelku Sbírky zákonů a na-
řízení a ačkoliv se v tomto případě obor působ-
nosti ministerstva vnitra vztahuje na okres, ve
kterém podle posledního soupisu lidu bylo na-
počteno přes 20% československých státních ob-
čanů německé národnosti, totiž 77. 1%, zasílá mi-
nisterstvo vnitra proti jasným ustanovením jazy-
kového zákona této odběratelce jen jednojazyčné
české dopisy.
Tak dostala šumperská sudotskoněmecká
strana s datem doručení dne 26. ledna 1937 vy-
zvání, aby napřed zaplatila předplatné na rok
1937, nejen v obálce s jednojazyčným českým ná-
pisem a jednojazyčnou českou adresou, nýbrž
i dopis, ve kterém byl vysloven platební rozkaz,
s platebním rozkazem, zněním a razítkem vyho-
toven jednojazyčně česky a zněl:
Přiloženě zasíláme složenku na předplatné
za 1 německý výtisk Sbírky zákonů u nařízení
na rok 1937 v částce 120 Kč a žádáme, Aby tato
částka byla poukázána zdejší administraci nej-
déle do 14 dnů.
Změnu adresy nebo přerušení předplatného
jest nutno oznámiti písemně.
Při platbách a dopisování račte se vždy od-
volati na shora uvedené číslo, pod kterým jest
Vám Sbírka zákonů a nařízení zasílána.
Veškeré dopisy a dotazy buďtež adresovány
na shora uvedenou adresu a nikoliv na Státní
tiskárnu v Praze.
Ministerstvo vnitra, které jest dohlédacím ú-
řadem nad velmi četnými úřady, mělo by zcela
zvláště dbáti toho, aby samo dodržovalo ustano-
vení jazykového zákona a jazykových nařízení.
Článek 97 vládního nařízení č. 17 z r. 1926
Sb. z. a n., výslovně ustanovuje v odstavci 3, že
proti soudcům, úředníkům, zaměstnancům a orgá-
nům, kteří porušují proti předpisům jazykového
zákona nařízení jazykové právo, má se postupo-
vati kárným řízením bez újmy ustanovení § 25
zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.,
na ochranu republiky. Tento odstavec normuje
dohlédací právo v jazykových věcech z úřední
moci.
Není tedy rozhodně zapotřebí, aby teprve na
stížnosti osob, jejichž jazykové právo bylo zkrá-
ceno, musily by úřady býti donuceny, aby do-
držovaly ustanovení jazykového zákona. Ale co
platí pro nižší úřady rozličného druhu, platí ve
zvýšené míře pro úřadování ministerstva.
Interpelující táží se tedy pana ministra vnitra:
Jaká opatřeni hodlá pan ministr vnitra uči-
niti, aby přiměl Administraci Sbírky zákonů a
nařízení státu československého v ministerstvu
vnitra na základě vytýkané věci, aby k přísluš-
níkům německé menšiny ve státě dodržovala po-
vinnosti, které vyplývají ze smlouvy o ochraně
menšin, z ústavy, z jazykového zákona a z jazy-
kového nařízení?
V Praze dne 12. března 1937.
Axmann,
Illing, Knöchel, inž. Karmasin, Sogl, Fischer,
Nickerl, G. Böhm, Jäkel, dr Eichholz, Stangl,
Klieber, E. Köhler, May, Rösler, Kundt, dr Hodina,
Knorre, Obrlik, Franz Němec, inž. Schreiber,
inž. Peschka, Birke, Hirte, dr Kellner, dr Köllner.