9
847/XIII (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministrovi veřejných prací,
že není upravena okresní silnice v Dolní
Rokytnici.
Dne 22. prosince 1936 zaslalo 410 podepsa-
ných občanů z Rokytnice n. Jizerou pražskému
zemskému úřadu tento pamětní spis:
"Podepsaní občané z Rokytnice nad Jizerou
protestují co nejdůrazněji proti hanebnému stavu
okresní silnice, vedoucí uzavřenou obcí Dolní Ro-
kytnicí od hostinec "Felsenburg" až k domu pa-
na Hetfleische v Dolní Rokytnici čís. 5.
S bezmeznou trpělivostí čekalo postižené
obyvatelstvo již více let na slíbenou úpravu této
části okresní silnice jen 2 km dlouhé, která by
vyhovovala dopravě. Nejen že tato mimořádně
naléhavá úprava nebyla provedena k velikému
údivu všech chodců, cyklistu a motoristů, kteří
této silnice užívají, nýbrž nynější stav silnice byl
ještě neuvěřitelně zhoršen trvalou a nahodilou
skládkou různého štětku, drnů, vybraných z pří-
kopu, jakož i neplaveného bláta, a dovezením
čisté žluté kamnářské hlíny (přivezené až z Hra-
bačova), kterou byla silnice posypána, což je
poslední vymoženosti.
Zatím co se za suchého počasí stal prach na
silnici, jehož příčinou jest, že silnice byla posy-
pána hlínou, pro chodce, cyklisty a majitele domů
u silnice nesnesitelným a nehygienickým, nastá-
vají za deštivého počasí přímo ostudné silniční
poměry:
1. Husté kašovité bláto pokrývá silnici po
celé její šířce,
2. chodci a domy u silnice bývají nemilosrdně
postříkáni,
3. motoristé nemohou zachovávati zákonné
předpisy, že chodci nesmí býti zachyceni blatníky.
4. hromady štěrku a hlíny leží bez ladu a
skladu na silnici již beztak úzké a nikoliv na mí-
stech pro tyto skládky vyhrazených, často na
nepřehledném místě těsně za zatáčkou, což ohro-
žuje bezpečnost dopravy,
5. podél celé silnice leží malé hromádky štěr-
ku nebo hlíny, t. j. začátek nebo konec hromad
bývalého silničního materiálu, protože prý dove-
zený štěrk nebyl dosud převzat; jest tedy ne-
bezpečí, že někdo ve tmě přes tyto hromady
upadne,
6. cyklisté a motoristé nemohou projeti štěr-
kem a drny v tlustých vrstvách nasypanými,
nebo kluzkou kašovitou hlínou, nebo hlubokými,
zmrzlými, v blátě vyjezděnými kolejemi, musí
proto jeti po nesprávné straně silnice; tím je
ohrožena osobní bezpečnost samých řidičů i
chodců,
7. na nesmírně kluzké silnici za deštivého po-
časí hrozí nebezpečí smyku, zvláště v zatáčkách,
čímž jsou ohroženy spolu jedoucí osoby i chodci,
8. poškozuje se majetek postižených, osob,
jako obuv, šatstvo, obruče vozidel, špiní se domy
atd.,
9. poškozuje se zdraví hustým prachem, zvi-
řovaným za suchého počasí,
10. poškozuje se cizinecký ruch na újmu do-
mácích živností.
Podepsaní žádají ještě jednou touto cestou
velmi důrazně za konečné asfaltováni, betonování
nebo vydláždění uvedené části okresní silnice ve-
doucí Dolní Rokytnici a naléhavě očekávají klad-
né vyřízení, ježto opětovné upomínky u obce u
okresního úřadu byly marné, čehož nelze po-
chopiti.
Prvopis tohoto protestního pamětního spisu
se 410 podpisy odevzdá příslušné místo pražské-
mu zemskému úřadu jako naléhavou interpelaci:
opisy dostanou: okresní úřad v Jilemnici, obecní
úřad v Rokytnici n. Jizerou, členové okresního
zastupitelstva, Automobilový klub v Jablonci n.
Nisou a tisk.
V Rokytnici dne 27. listopadu 1936.
Podpisy. "
Podkladem tohoto pamětního spisu je tato
skutková podstata:
Okresní silnice je v části vedoucí Dolní Ro-
kytnicí od kilometrového patníku O až do 23 ve
stavu, který si již po léta žádá přiměřeného
asfaltování betonování nebo vydláždění.
Již po dva roky je částka pro úpravu po-
třebná pojata do rozpočtu jilemnického okresu,
ale podle informace okresního úřadu mu ji až do-
sud zemský úřad nepovolil. Také do rozpočtu na
r. 1937 bylo zařazeno 300. 000 Kč do oddělení "úpra-
va silnice okres Rokytnice-Rezek". Jilemnický
okresní úřad sám uznává a zdůrazňuje mimořád-
nou naléhavost úpravy. Jilemnický okresní úřad
tuto věc již několikráte u pražského zemského
úřadu urgoval. Naposled dne 21. dubna 1936, č. j.
12003, aniž se mu až dosud dostalo kladného vy-
řízení.
Týž pamětní spis, jako dostal pražský zem-
ský úřad, byl zaslán jilemnickému okresnímu
úřadu. Dopisem ze dne 10. ledna 1937 obracejí se
podepsaní Josef Linke, člen okresního zastupi-
telstva z Rokytnice, Rudolf Schmidt, starosta
v Rokytnici, Josef Schön, stavitel z Rokytnice,
Hanuš Hetfleisch, úředník v Rokytnici, na jilem-
nický okresní úřad se žádostí, aby vyhověl vy-
zvání pražského zemského úřadu a podal zprávu
v této věci s připojením vlastního stanoviska a
naléhavě zpravil oddělení 42b pražského zemské-
ho úřadu. Jilemnický okresní úřad vyrozuměl ža-
datele o podání zprávy tímto dopisem:
"Okresní úřad v Jilemnici. Č. 2260. Předlo-
žení zprávy o stavu okresní silnice v Dolní Ro-
10
kytnici n. Jiz. zemskému úřadu v Praze. Dne 28.
ledna 1937.
K přepisu ze dne 22. I. 37 sděluji, že dneš-
ního dne byla pod č. j. 260/XI/7Ch2/26 předlo-
žena zemskému úřadu v Praze, odd. 42b, tech-
nická zpráva o stavu okresní silnice vedoucí obcí
Dolní Rokytnice ze silničního fondu na rekon-
strukci této silnice.
Okresní rada politické správy:
v. z. Dr Nykl m. p. «
Ačkoliv snahy o úpravu zmíněné části okres-
ní silnice v Dolní Rokytnici trvají již přes 3 ro-
ky, nebylo až dosud možno dosíci kladného pří-
slibu. Ostudným stavem silnice trpí především
dělníci, zaměstnanci, živnostníci a majitelé domu
u silnice, ale rovněž i školní mládež.
Dále jsou silně ohroženy průmyslové podni-
ky a cizinecký ruch.
Interpelující se táž! pana ministra veřejných
prací:
1. Je pan ministr ochoten dáti ihned vyše-
třiti vytýkanou věc?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti,
aby splnil oprávněný požadavek rokytnického o-
byvatelstva, aby okresní silnice byla upravena?
V Praze dne 10. března 1937.
Obrlik,
Hollube, Illing, Sogl, E. Köhler, Fischer, Klieber,
dr Hodina, Hirte, dr Kellner, Inž. Karmasin, dr
Köllner, Franz Němec, Birke, May, Jäkel, G.
Böhm, dr Eichholz, inž. Schreiber, inž, Peschka,
Axmann, Knorre, Rösler, Knöchel, Stangl.
847/XIV (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministru financi
o nezákonném jednáni berní správy
v Jablonci nad Nisou s poplatníkem.
Dne 6. března 1936 zakročil zámečník forem
Gustav Feix z Honsberku č. 150 u jablonecké
berní správy, protože byl přílišně zdaněn. Proto
předložil své pokladní knihy, které sám vedl. Při
jednání prohlásil úředník jablonecké berní sprá-
vy adjunkt Paterny, že neuznává průkazní hod-
notu knih Gustava Feixe, ježto knihy vede Gustav
Feix sám a nikoliv cizí osoba. Dále prohlásil, že
uznává jen průkaznost pokladních knih protoko-
lované firmy a vyzval Gustava Feixe, aby dal
svou firmu protokolovati.
Stanovisko adjunkta Paternyho je nezákon-
né, je s to, bude-li všeobecně přijato, aby velmi
těžce poškodilo obchodnický a živnostenský stav,
neboť je nebezpečí, že živnostník bude vydán
všanc možným omylům a zvůli berních úřadů
při vyměřování daní, nebude-li uznána průkaz-
nost jeho knih, protože je vedl sám a nikoliv ú-
četní. Proto by byly všechny účetní soustavy,
které až dosud byly vydány pro obchodníky a
živnostníky, aby si sami mohli vésti účetnictví,
s hlediska daňové techniky ihned zbytečné a ne-
účelné.
Jaké následky má zdaňovací prakse obchod-
nického a živnostenského stavu, dokazuje to, že
jmenovaný zámečník forem musil neustále proti
svému přílišnému zdanění podávati odvolání, aniž
byla úspěšně vyřízena. Jmenovaný nenalezl jiné-
ho východiska, než že dnem 15. července 1936
ohlásil zastavení živnosti, aby se zachránil před
úpadkem hrozícím mu ze stálého přílišného zda-
ňování. Tím byl nejen Gustav Feix, nýbrž i stát-
ní hospodářství připraveno o pramen důchodu.
Interpelující oznamují panu ministru financí
vytýkanou věc a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Je pan ministr ochoten dáti poučiti berní
správu v Jablonci n. N. a zvláště adjunkta Pa-
ternyho o tom, že vlastnoručně vedené pokladní
knihy drobných živnostníků mají ve vyměřova-
cím řízení průkazní hodnotu, i když je vedl živ-
nostník sám?
3. Je pan ministr ochoten dáti se zřetelem
k vytýkanému neudržitelnému stanovisku adjunk-
ta Paternyho od jablonecké berní správy zahá-
jiti proti němu pro jeho chování kárné řízení?
V Praze dne 12. března 1937.
Obrlik,
inž. Peschka, Sogl, E. Köhler, dr Hodina, inž.
Karmasin, Klieber, Hirte, Jäkel, Birke, Franz
Němec, dr Kellner, dr Köllner, inž. Schreiber,
May, Knöchel, G. Böhm, Stangl, Axmann, Illing.
Fischer, Rösler, Knorre.
847/XV (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
ministru vnitra
o přehmatech zástupce vlády JUC Václa-
va Schauera na veřejné schůzi v Hoře-
sedlech v okrese jesenickém.
Dne 4. února uspořádala místní skupina su-
detskoněmecké strany v Hořesedlech v okrese je-
11
senickém schůzi, na které mluvil poslanec U.
Wollner. Přítomný zástupce vlády JUC Václav
Schauer od podbořanského okresního úřadu naří-
dil zcela nezákonným způsobem, aby byly sňaty
a odstraněny dva zvětšené odznaky sudetskoně-
mecké strany a aby byl odevzdán výměr povo-
lující schůzi. Odpovědný předseda schůze s pro-
testem vyhověl tomuto rozkazu. Když byl otázán
na důvody těchto nepochopitelných a nezákon-
ných opatření, odpověděl JUC Václav Schauer,
že podá na odpovědného předsedu trestní ozná-
mení. Žádosti předsedy o vydáni písemného vý-
měru s poučením o opravných prostředcích neby-
lo vyhověno.
V tomto jednání jmenovaného zástupce vlády
spatřují interpelující porušení a přestupek služeb-
ních předpisů. Opětovné přehmaty podobného
druhu působí mezi obyvatelstvem nejen nepokoj
a obavy, nýbrž i vědomí úplné právní nejistoty.
Interpelující proto oznamují panu ministrovi
vytýkanou věc a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti,
aby jednou pro vždy učinil konec přehmatům a
služebním přestupkům úředníka podbořanského
okresního úřadu, pana JUC Václava Schauera?
3. Je pan ministr ochoten dáti v kárném ří-
zení zjistiti a vyšetřiti osobní vlastnosti pana
JUC Schauera od podbořanského okresního ú-
řadu?
V Praze dne 12. března 1937.
Wollner,
Jäkel, inž. Karmasin, Illing, dr Kellner, inž.
Künzel, dr Hodina, Jobst, Knöchel, dr Jilly, inž.
Schreiber, inž. Lischka, Axmann, inž. Peschka,
Sandner, Stangl, Obrlik, Nickerl, dr Rosche, dr
Peters, dr Eichholz, Gruber, Fischer, Kundt.
817/XVI (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Köllnera
ministrovi národní obrany,
že dělostřelecký pluk čís. 7 nevyrozuměl
příslušníky záložníka, který na cvičení ve
zbrani onemocněl.
Antonín Stark z Velké Hleďsebe u Marián-
ských Lázní nastoupil dne 10. srpna 1936 cviče-
ní ve zbrani u dělostřeleckého pluku čís. 7, 8. ba-
terie, 2. odděl, v Šumperku.
Podle oznámení 8. baterie ze dne 26. září
1936, čís. 590, tento Antonín Stark onemocněl a
byl převezen do divisní nemocnice a odtamtud
do brněnské zemské léčebny pro duševně choré.
Manželka jeho, paní Frýda Starková ve Velké
Hleďsebi, nebyla vyrozuměna o tomto onemoc-
nění svého manžela a žila ve velkých starostech.
Pani dostala dne 29. září 1936 a to teprve na
svůj vlastní dotaz vyrozumění od pluku, že její
muž onemocněl. Jest nemajetná a trpí se svými
oběma dětmi velkou nouzi.
Jak to vysvítá z oznámení ministerstva ná-
rodní obrany, které bylo pod číslem 14076 pres.
2. odděl. /1937 dne 19. února 1937 zasláno poslanci
G. Kliebrovi na jeho dotaz, zanedbal pluk vy-
rozuměti manželku a to přímo o tom, že její man-
žel, vydržující rodinu, onemocněl a jaký jest stav
jeho nemoci. Proto nebyla manželce onemocně-
lého záložníka poskytnuta ani možnost opatřiti
si příslušné doklady, aby se mohla obrátiti na
ministerstvo sociální péče o nějakou podporu.
Tyto podklady nedostala ani do dneška, ačkoliv
z výše uvedeného oznámení ministerstva národ-
ní obrany rovněž vysvítá, že »v případě Starko-
vě šlo o nakažlivou nemoc lehčího rázu (chřipku,
paratyfus), která jistě pro osobní náchylnost by-
la příčinou, že u něho došlo k pomatení smyslů. «
Interpelující oznamují panu ministru tuto věc
a táží se:
1. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti kár-
né řízení proti vojenským orgánům 8. baterie dě-
lostřeleckého pluku čís. 7, které zavinily, že pří-
slušníci záložníka Antonína Starka nebyli vyroz-
uměni, že onemocněl?
2. Jest pan ministr ochoten oznámiti, jaká
opatření byla učiněna, aby se zmírnila nouze
příslušníků rodiny, způsobená onemocněním zá-
ložníka Antonína Starka na cvičení ve zbrani?
V Praze dne 16. března 1937.
Dr. Köllner,
Fischer, Franz Němec, dr Rosche, dr Kellner,
dr Peters, Axmann, Hollube, inž. Künzel, Birke,
Kundt, dr Zippelius, inž. Peschka, Rösler, Stangl,
F. Nitsch, Jobst, Gruber, Illing, Obrlik, Jäkel,
Sandner.
847/XVII (překlad).
Interpelace
poslance G. Böhma
ministrovi vnitra,
že nejdecká státní policie nestejně
zachází s nejdeckými spolky.
Dne 17. února 1937 byl pohřben čestný ná-
čelník nejdeckého německého tělocvičného spolku
12
František: Müller, který byl 40 let čteném tohoto
spolku. Ačkoliv bylo napřed uděleno povolení, ne-
bylo, dovoleno nésti při pohřbu spolkový prapor,
vlastně bylo to učiněno závislým na podmínce,
že se před pohřebním průvodem bude nésti zá-
roveň státní vlajka. To bylo zařízeno v poslední
chvíli, takže, jelikož v krátké době nebylo lze
opatřiti vhodnou státní vlajku, nebylo lze proká-
zati spolkovým praporem poslední poctu zaslou-
žilému čestnému náčelníkovi. Mimo to orgány
státní policie dohlížely na pohřeb až ke hřbitovu.
Toto opatření odporuje ustanovením zákona
č. 269/1936, který v § 7 výslovně nařizuje, že pro
užívání smutečních symbolů neplatí ustanovení
odstavců 3 a 4 § 7 tohoto zákona.
I když by se nejdecký policejní úřad domní-
val, že spolkový prapor, nesený na pohřbu čest-
ného náčelníka Františka Müllera z Nejdku;
v tomto případě nelze považovati za smuteční
symbol, neujde výtce nestejného zacházení: neboť
ve středu dne 3. března 1937 konal se rovněž
v Nejdku pohřeb sociálně-demokratického stra-
níka, na nějž se dostavily tak zvaná "Rudá obra-
na" a dělnické tělocvičné jednoty se svými pra-
pory, aniž před pohřebním průvodem byla nesena
státní vlajka, jak to státní policie výslovně po-
žadovala při pohřbu čestného náčelníka německé-
ho tělocvičného spolku v Nejdku.
Jest naléhavé podezření, že tedy v prvním
případě jde o přehmat nejdeckého státního poli-
cejního úřadu, totiž že nařídil, že na pohřbu se
musí s jinými prapory nésti i státní vlajka, nebo
jde v druhém případě o porušení služebních před-
pisů proto, že nejdecká státní policie zanedbala
učiniti při pohřbu člena sociálně-demokratické
strany dne 3. března 1937 stejné opatření jako
dne 17. února 1937.
Interpelující táží se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten dáti poučiti nej-
decký státní policejní úřad, že jest dovoleno při
pohřbech nositi spolkové prapory, aniž jest před
nimi nesena státní vlajka?
3. Jest pan ministr ochoten dáti pohnati k od-
povědnosti kárnýnv řízením odpovědné činitele
nejdeckého státního policejního úřadu pro vytý-
kanou věc?
V Praze dne 16. března 1937.
G. Böhm.
Gruber, Hollube, Illing, Jäkel, dr Kellner, Stangl,
inž. Richter, Wollner, Kundt, Jobst, dr Jilly,
Axmann, Fischer, dr Zippelius, dr Hodina, Obrlik,
inž. Künzel, inž. Lischka, dr Peters, inž. Peschka,
Sogl, dr Eichholz.
847/XVIII(překlad).
Interpelace
poslance dr T. Jillyho
ministrovi vnitra
o politických projevech v udání četnické
stanice v Prosiměřicích v okrese
znojemském.
Četnictvo si v poslední době v některých pří-
padech zvyklo uváděti v úředních oznámeních
příslušnost k některé politické straně jako přitě-
žující okolnost. Z příslušnosti na příklad k sudet-
skoněmecké straně, předseda Konrád Henlein, po-
kouší se nalézti vysvětlení pro jisté chováni ob-
viněného nebo odůvodniti jeho chování stranickou
příslušnosti.
Tak se interpelujícím zase oznamuje tato
věc:
Četnická stanice v Prosiměřicích v okrese
znojemském podala znojemskému okresnímu sou-
du k trestní věci T 247/37 trestní oznámení č. j.
98 ze dne 25. ledna 1937, které podepsal vrchní
strážmistr Brigg a jehož druhý odstavec zni:
"František a Jiří Bauerové jsou podezřelí, že
rvačku s Františkem Bucherem a Karlem Macha-
tem vyprovokovali jen proto, poněvadž Machat
jest českého původu a Bauerové jsou známi jako
nepřátele Čechů, takže z nenávisti proti nim tuto
rvačku vyprovokovali. Jiří Bauer jest členem ně-
mecké národně-socialistické strany dělnické a
František Bauer jest členem sudetskoněmecké
strany. "
Tento druh vývodů v trestním oznámení musí
vzbuditi dojem, jakoby sama příslušnost k su-
detskoněmecké straně, předseda Konrád Henlein.
byla již odůvodněním národnostní nesnášenlivosti,
kterou udání předpokládá. Četníci ve svých zprá-
vách naprosto nemají práva činiti nesprávné vý-
vody, podezřívající největší politickou stranu ve
státě. Interpelující musí to považovati za nepří-
pustné směšování politiky, bezpečnostní služby a
péče o soudnictví, které se mimo to ještě opírá
o naprosto nesprávný předpoklad.
Dále jest z trestního oznámení patrno, že
prosiměřičtí četníci provádějí šetření nanejvýš
vadně, neboť bylo zjištěno, že v trestní věci
T 247/37 u znojemského okresního soudu obžalo-
vaný obecni zřízenec Jiři Bauer z Tasovic č. 8
proti tomu, co četníci tvrdili v oznámení, nikdy
nebyl členem bývalé a nyní rozpuštěné německé
národně-socialistické strany dělnické. Byl od r.
1920 až do r. 1927 členem "Svazu zemědělců" a
od r. 1927 se úplně vzdálil politického života a
nikde se již politicky neorganisoval.
15
Podepsáni oznamují vytýkanou věc panu mi-
nistrovi a táži se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby bylo
zavedeno kárné řízení proti činiteli četnické sta-
nice v Prosiměřicích v okrese znojemském, kteří
sepsal výše uvedené četnické oznámeni, pro ob-
sažené v něm úhrnné obvinění sudetskoněmecké
strany a pro šetření vadní provedené?
3. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti,
aby se vysvětlilo četníkům, že do úředních zpráv
nemají vkládati politických projevů?
V Praze, dne 17. března 1937.
Dr Jilly,
dr Eichholz,, Jobst, lnž. Richter, G. Böhm, Sogl,
inž. Künzel, Wollner, dr. Peters, Kundt, Sandner,
inž. Lischka, dr Kellner, Gruber, Obrlik, Fischer,
dr Rosche, dr Hodina, Axmann, Stangl, llling,
Jäkel, inž. Peschka, dr Zippelius, Hollube.
847/XIX (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Hodiny
vládě
o zadání stavby při zařizování letiště ve
Starém Městé v okrese moravsko-
třebovském.
Ve Starém Městě v okrese moravskotřebov-
ském bylo rolníkům, drobným zemědělcům a
pachtýřům vyvlastňovacím řízením odňato asi
50-60 ha orné půdy. Existence těchto zemědělců
a zemědělských pachtýřů jest nanejvýš ohrože-
na, neboť u některých byla zabavena veškerá
orná půda, kterou měli. kdežto jiným bylo odňato
tolik zemědělské půdy, že by udržení zeměděl-
ského provozu bylo spojeno s úplným zadlužením
držitele.
Ze obec Staré Město byla vybrána pro zří-
zení letiště, způsobilo tedy místnímu obyvatelstvu
dosti škody. Právem by se bylo lze domnívati,
že se nyní aspoň k zařizování letiště přijmou do-
mácí podnikatelé a dělníci. Naděje, že budou
splněny ústupky Němcům slibované, jest patrně,
marná, neboť i v tomto případě bylo stavební za-
řízení letiště ve Starém Městě zadáno českému
staviteli Janu Hublíkovi z Olomouce, ačkoliv
v soudním okrese moravskotřebovském žije 88. 9%
a v oboji Starém Městě 99% státních obyvatelů
německé národnosti.
Interpelující táži se tedy pana předsedy
vlády:
1. Zná pan předseda vlády poměry zemědělců
v soudním okrese moravskotřebovském?
2. Ví pan předseda vlády, že stavební zařízení
letiště v uvedeném případě bylo zadáno cizí če-
ské firmě, přes to, že v soudním okrese moravsko-
třebovském jest vysoké procento německého
obyvatelstva?
3. Jest pan předseda vlády jako takový ocho-
ten dáti napraviti toto poškozeni státních občanů
německé národnosti, a nelze-li již najíti jiného
vhodného místa pro letiště, naříditi, aby se sta-
vební zařízení letiště zadalo německým podnika-
tělům, kteří by přijali vhodné německé dělníky?
4. Jest pan předseda vlády ochoten naříditi,
aby se příště při každé investiční práci provádělo
zadávání prací podle klíče, obyvatelstva této kra-
jiny?
Se zřetelem k zoufalé situaci zemědělců po-
stižených vyvlastněním půdy a k novému ode-
pření možnosti práce pro německé podnikatele a
dělníky, prosí se, aby šetření byla provedena a
opatření učiněna co nejrychleji.
V Praze dne 17. března 1937.
Dr. Hodina,
Hollube, Fischer, dr Rosche, Jäkel, inž. Richter,
Obrlik, Wollner, Gruber, inž. Peschka, dr Peters,
Sogl, dr Zippelius, Stangl, inž. Künzel, Kundt
Sandner, dr Jilly, Jobst, dr Eichholz, inž. Lischka,
G. Böhm, Illing, Axmann, dr Kellner.
Původní zněni ad 847/I.
Interpelation
des Abg Richard Knorre
an den Finanzminister,
wegen dienstlicher Verfelilungen von
Organen des Zollamtes in Niklas-
dorf.
Aus Wahlerkreisen wird den Gefertigten fol-
gender Tatbestand uber die Behandlung eines
Staatsbürgers mitgeteilt:
Am Montag, den 11. Janner 1937 kamen zwei
Organe des Zollamtes in Niklasdorf, darunter das
Zollorgan Štrazák, in die Wohnung des Adolf
Gottwald in Sandhübel. Nr. 27, Bazirk Freiwaidau,
und verlangten. Auskunft über die Herkunft eines
Motorradbestandteiles, der erwiesenermassen aus
einem Uebersiedlungsgut aus dem Jahre 1931
stammte. Der Nachwies über diese Tatsache wur-
de in Form von Zeugenaussageng Erhebungen im
14
Zollhause Weidenau und den dortselbst befindli-
chen Eintragungen uber die ordnungsgemässe Ein-
fuhr des Uebersiedlungsgutes erbracht. Es war
selbstverständlich, dass uber eine Tatsache
(Uebersiedlung), die sich im Jahre 1931 ereignet
hatte, der hiefür erforderliche Nachweis im Jah-
re 1937 nicht so rasch erbracht werden komité.
Trotzdem gingen die einvernehmenden Zollbeam-
ten in einer Weise vor, die mit den Ansichten
uber einen Rechtsstaat in krassem Widerspruche
stehen.
Der genannte Adolf Gottwald wurde veran-
lasst, sofort bis in das 10 km weit entfernte Zoll-
haus Niklasdorf zu folgen. Dortselbst wurde er
einem Verhöre unterzogen, das protokollarisch
festgelegt wurde. Obwohl Adolf Gottwald den ihm
zur Last gelegten Tatbestand bestritt, wurde sei-
nen Beteuerungen und seiner protokollarischen
Aussage kein Glauben geschenkt; er wurde in das
dortige Geineindearrest in Haft genommen. Bei
einer Kalte von - 6 Grad Celsius wurde der
Genannte in dem ungeheizten Raume ohne Nah-
rung von 13 bis 18 Uhr belassen. Um 16 Uhr
kam das Organ der Zollwache Štrazák mit einem
Gummiknüttel in der Hand in die Zelle und for-
derte von Adolf Gottwald ein Geständnis dar-
über, dass er unbefugterweise Motorradbestand-
teile aus reichsdeutschem Gebiete eingeführt há-
be. Adolf Gottwald entgegnete wahrheitsgemäss,
dass er dieses Geständnis nicht ablegen könne.
weil er niemals den ihm zur Last gelegten Tat-
bestand begangen habe. Trotzdem wurde er aus
dem Gemeindearrest nicht entlassen. Seině Vor-
stellungen, dass er an einem Nerven- und Kopf-
leiden erkrankt wäre, blieben erfolglos. Adolf
Gottwald wurde von Schwindelanfällen befallen;
trotz der Kalte öffnete er das kleine Fenster. An-
statt der frischen Luft drang derGeruch der sich
neben dem Arrest befindlichen Jauchengrube und
des Abflusswassers aus der Zellulosenfabrik in
das Arrestlokal. Durch diese Behandlung wurde
Adolf Gottwald derart geschwächt, dass er sich
nach seiner Entlassung um 18 Uhr nur mühsam
aufrecht erhalten konnte. Er erkrankte unmittel-
bar darauf an einer durch Verkůhlung hervorge-
rufenen Grippe.
Die Inhaftierung des Adolf Gottwald aus Sand-
hübel Nr. 27 war durch keinerlei Ursachen be-
gründet, denn es ist nicht anzunehmen, dass er
wegen eines an und für sich geringfügigen Ver-
dachtes, sich dem weiteren Zugriff der Behörde
entzogen hätte, zumal er dahingehende Versiche-
rungen abgab, sich ausdrücklich zu weiteren Ein-
vernahmen zur Verfügung zu stellen und ausser-
dem in geordneter Weise sein Geschäft be-
treibt. «
Die Gefertigten richten au den Herm Finanz-
minister die Anfrage:
1. Ist der Herr Minister bereit, diesen gerüg-
ten Sachverhalt erheben zu lassen?
2. Ist der Herr Minister bereit, wegen dieser
geschilderten mittelalterlichen Praxis der Einver-
nahme gegen die beteiligten Organe der Zollwa-
che in Niklasdorf das Disziplinarverfahren einlei-
ten zu lassen?
3. Welche Massnahmen gedenkt der Herr Mi-
nister zu ergreifen, um die Zollorgane zu einer
humanen Handhabung ihrer Dienstvorschriften zu
veranlassen?
Prag. am 9. März 1937.
Knorre,
Sogl, E. Köhler, Fischer, G. Böhm, Knöchel, Jäkel,
Franz Němec, May, Hirte, Stangl, Rösler, Illing,
Ing. Schreiber, Dr Hodina, Dr Eichholz, Axmann,
Ing. Peschka, Dr Köllner, Ing. Karmasin, Dr Kell-
ner, Klieber, Birke. Obrlik.
Původní znění ad 847/II.
Interpellation
des Abg. H. Hubert Birke
an den Justizminister
wegen Verletzung des Sprachenrechtes
durch das Bezirksgericht in Trautenau.
Auf Grund der letzten Volkszählung aus dem
Jahre 1930 leben im Gerichtsbezirke Trautenau
38. 103 Deutsche, das sind 86. 9% aller Bewohner
des Gerichtsbezirkes. Trotz dieser nationalen Zu-
sammensetzung des Gerichtsbezirkes Trautenau
sendet das Bezirksgericht in Trautenau wieder-
holtemale rein einsprachig čechisch ausgefertigte
Erledigungen an deutsche Parteien aus.
So erhielt Adolf Hofmann, Arbeiter in Peters-
dorf No. 88, unter Zahl E 3798/36 vom 31. De-
zember 1936, ausgestellt vom Bezirksgericht in
Trautenau, Abteilung IV, eine einsprachig če-
chisch ausgefertigte Exekutionsbewilligung zuge-
stellt. Sie ist mit der Statmpiglie des Herrn Dr
Rada gefertigt; die Unterschrift des für die Aus-
fertigung verantwortlichen Beamten ist unleser-
lich.
Das Bezirksgericht in Trautenau setzt sich
damit in Widerspruch und Gegensatz zu den kla-
ren Bestimmungen der Verfassungsurkunde, dem §
2 des Sprachengesetzes 122/30 und der Regie-
rungsverordnung 17/26.
Es ist den Betroffenen aus Unkenntnis der ge-
nauen gesetzlichen Vorschriften oft nicht möglich,
fristgerecht auch um die ihnen kraft der gesetz-
lichen Bestimmungen zustehende deutsche Ausfer-
tigung nochmals anzusuchen. Die Gerichte sind.
zusammen mit den anderen staatlichen Organen
und Behörden, die den Bestimmungen des Spra-
chengesetzes unterworfen sind, von Amtswegen
zuř Einhaltung der ihnen aus diesem Gesetze und
15
der Sprachenverordnung 17/26 hervorgehenden
Bestimmungen verpflichtet. Dies geht unter an-
derem aus dem Artikel 97, Absatz 3 der Ver-
ordnung 17/26 hervor, der lautet: »Gegen Richter,
Beamte, Bedienstete und Organe, die entgegen
den Vorschriften des Gesetzes und dieser Verord-
nung ein Sprachenrecht verletzen, wird unbescha-
det den Bestimmungen des § 25 des Gesetzes vom
19. März 1923 No. 50 Slg. zum Schutze der Re-
publik im Disziplinarverfahren vorgegangen. «
Die Gefertigten machen den Herrn Justizmi-
nister auf die fortgesetzte Verletzung der ver-
fassungsmässig gewährleisteten Sprachenrechte
durch das Bezirksgericht in Trautenau gegenüber
den deutschen Bewohnern des Gerichtsbezirkes
Trautenau aufmerksam und richten an den Herrn
Minister die Anfrage:
1. Ist der Herr Minister bereit, den gerüg-
ten Sachverhalt erheben zu lassen?
2. Ist der Herr Minister bereit, gegen den für
die Richtigkeit der Ausfertigung des Exekutions-
bescheides verantwortlichen Beamten der Abtei-
lung IV des Bezirksgerichtes in Trautenau we-
gen des gerügten Sachverhaltes das Disziplinar-
verfahren einleiten zu lassen?
3. Welche Massnahmen gedenkt der Herr Mi-
nister zu ergreifen, dass sich weitere Verletzun-
gen des Sprachenrechtes durch das Bezirksgericht
in Trautenau nicht mehr ereignen können?
Prag, am 8. März 1937.
Birke,
Knöchel, Ing. Schreiber, Rösler, Dr Hodina, Ing.
Karmasin, Kundt, Klieber, May, Axmann, Sogl,
E. Köhler, Knorre, G. Böhm, Franz Němec, Jäkel,
Dr. Kellner, Stangl, Hirte, Nickerl, Fischer.
Původní znění ad 847/III.
Interpellation
des Abgeordneten Benno Fischer
an den Minister des Innern
wegen ungerechtfertigter Beschlagnahme
und Verletzung des Sprachengesetzes
durch die Gendarmeriestation in
Friedenberg.
Es ereignet sich in der letzten Zeit immer
öfter, dass Staatsbürger deutscher Nationalität
Persondurchsuchungen unterworfen werden, ohne
dass die hiefür durch die Strafprozessordnung
festgesetzten Vorschriften eingehalten würden.
Dabei kommt es, gleichfalls unter Missachtung
der Bestimmungen der Strafprozessordnung, zu
Beschlagnahmen, ohne dass von untergeordneten
Stellen diesen dienstlichen Verfehlungen Einhalt
geboten würde.
Am Freitag den 19. Feber 1937 fand in Wei-
denau eine Versammlung der dortigen Ortsgruppe
der Sudetendeutschen Partei statt. Der Bezirks-
geschäftsführer der Sudetendeutschen Partei, Ru-
dolf Brieger aus Freiwaldau, der als Referent in
dieser Versammlung fungiert hatte, begab sich
zu Fuss von Weidenau in der Richtung nach Frie-
deberg. Im Dorfe Jungferndorf wurde er durch
ein ihm unbekanntes Finanzorgan einer Durch-
suchung seiner Aktentasche unterworfen.
Als er sich der Ortschaft Gurschdorf näherte.
wurde er abermals von einem Stabswachtmeister
angehalten, nach dem Namen gefragt und mit den
Worten: »Aha, nun kommen Sie mit«, veranlasst,
auf das Stationskommando der Friedeberger
Gendarmeriestation zu folgen. Dortselbst wurde
nach längerem Warten abermals seine Akten-
tasche durchsucht und ihm die 10. Folge des
Jahrganges 1936 der Zeitschrift »Volk und Füh-
rung« beschlagnahmt. Die Beschlagnahme wurde
damit begründet, dass sich auf dem Umschlage
der Zeitschrift ein Staatswappen in unrichtiger
Ausfertigung befinde. Auf der letzten Zeitschrift
sind die Daten über Herausgeber, Verleger,
Drucker, Schriftleiter u. s. w., die vom Presse-
gesetz gefordert werden, genau angegeben.
Daraus ist ersichtlich, dass die Beschlagnahme
vollkommen ungerechtfertigt erfolgte, da sich die
Organe der Gendarmeriestation in Friedeberg
uber die erfolgte Zensur durch die Staatsanwalt-
schaft in Reichenberg jederzeit überzeugen
können.
Über die erfolgte Beschlagnahme wurde dem
Rudolf Brieger aus Freiwaldau trotz seines Pro-
testes eine nur einsprachig tschechische Beschlag-
ahme-Bestätigung ausgestellt, obwohl sich im
gegebenen Falle der Amtsbereich der Gendarme-
riestation in Friedeberg auf einen Bezirk bezog.
den nach der letzten Volkszählung aus dem Jahre
1930 mehr als 20% tschechoslovakischen Staatsbür-
ger deutscher Volkszugehörigkeit bewohnen und
obwohl Rudolf Brieger ausdrücklich eine deut-
sche Ausfertigung der Beschlagnahme-Bestätigung
verlangt hat. Dadurch setzt sich die Gendarmerie-
station in Friedeberg in Gegensatz und in Wider-
spruch zu dem Sprachengesetze und der Spra-
chenverordnung.
Die Interpellanten richten daher an den Herrn
Minister des innern die Anfrage:
1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten
Sachverhalt erheben zu lassen?
2. Ist der Herr Minister bereit, wegen des
gerügten Sachverhaltes gegen das verantwortli-
che Organ der Gendarmeriestation in Friedeberg
das Disziplinarverfahren einleiten zu lassen?
3. Ist der Herr Minister bereit, Massnahmen
zu ergreifen, die die ungerechtfertigte Personen-