Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
853.
Interpelace:
I. posl. Vodičky min. vnitra o neslýchaném postupu četníků ve Vehynicích vůči nezaměst-
nanému dělníku Karasovi,
II. posl. Vodičky min. vnitra o neslýchané vyšetřovací praksi četnictva a policie v Jino-
nicích,
III. posl. Vodičky min. vnitra o vypovězeni jednou provždy aktivně sloužícího vojína z ce-
lého politického okresu královédvorského,
IV. posl. Jarossa min. financií o zadržaných daniach Jána Prokopa a druhov,
V. posl. dr Korlátha min. vnútra o neodôvodnenom úradnom zatvorení budovy městského di-
vadla v Užhorode,
VI. posl. inž. Richtra a dr Zippeliuse mm. vnitra a min. financí, že pohraniční služba v Cin-
valdě a v Mohelnici dne 14. února 1937 úplně selhala,
VII. posl. dr Hodiny vládě o zadání stavby internátu v táboře vojenské reálky v Moravské
Třebové,
VIII. posl. dr Hodiny vládě, že ministerstvo národní obrany nabralo loděnický velkostatek
v okrese pohořelickém,
IX. posl. Schenka min. vnitra, že okresní úřad v Teplicích-Šanově zrušil pravoplatná usne-
sení bystřanského obecního zastupitelstva,
X. posl. Schulcza min. financií vo veci Tiskárny finančních úřadů v Praze,
XI. posl. Laušmana a Srby min. vnitra o bezdůvodném četnickém vyšetřování Josefa Vašiny
ve Svinné u Litomyšle,
XII. posl. Švermy a Schenka min. spravedlnosti dr Dérerovi o neslýchané konfiskačni praksi
státního zastupitelství v Lounech,
XIII. posl. Klímy min. sociální péče o neslýchaném porušování sociálního zákonodárství v
brněnských textilních továrnách,
XIV. posl. inž. Richtra min. vnitra o jednáni ústecké státní policie dne 18. března 1937,
XV. posl. Siváka min. školstva a národnej osvety vo veci štátneho učiteľa Vojtecha Čecha
v Mysľave,
XVI. posl. Sidora min. školstva a národnej osvěty vo veci navrátenia knih a slovenských
archiválií, povypožičiavaných na Slovensku univ. prof. dr Albertom Pražákom a inými,
XVII. posl. dr Sokola předsedovi vlády ČSR vo veci uskutočnenia t. zv. veľkej tarifnej re-
formy,
XVIII. posl. Polívku min. pošt a telegrafov Al. Tučnému vo veci vybudovania budovy pre poš-
tový úrad vo Zvolene,
XIX. posl. Tichého, Bergmanna a Uhlíře vládě Československé republiky ve věci přeřadění
obce Petrovice u Bohumína do skupiny »C« činovného,
XX. posl. Polívku, dr Lukáča, Fialu a Tichého min. železnic R. Bechyněmu vo veci nalieha-
vých investic železničných na Slovensku.
2
853/I.
Interpelace
poslance Vodičky
ministru vnitra
o neslýchaném postupu četníků ve Vehy-
nicích vůči nezaměstnanému dělníku
Karasovi.
Nezaměstnaný dělník Karel Karas, bytem ve
Vehynicích, vracel se dne 13. ledna t. r. o 8. hod.
večer za tmy do svého domova.
Zcela neočekávaně posvítili mu dva proti-
chodci do očí ostrou elektrickou svítilnou a sví-
tili mu do očí delší dobu, aniž některý z nich něco
promluvil.
Dělník Karas, domnívaje se, že jde o klukov-
ský žert náhodných chodců, ohradil se proti to-
mu slovy: »Přestaňte mi do očí svítiti, nebo vám
do toho praštím. " Oni však svítili dále a při tom,
jak promluvili, poznal, že jsou to četníci. Ihned
jim na to řekl, že si podobné jednání nedá lí-
biti a že si půjde na to stěžovati. To rozčililo
četníka Rysa, který se na Karase rozkřikl, že oni
si mohou posvítiti na každého, kdy se jim zachce
a jak dlouho chtějí, a při tom poručil druhému
celníkovi, aby Karasovi znovu do oči svítil.
Když Karas opětně protestoval, začal četník
Rys znovu na něho křičeti a to: »Mlčte, nebo
vám jednu trhnu. " Při tom napřáhl ruku a když
mu Karas odpověděl, že se nenechá tlouci od ni-
koho, bylo mu odpověděno: »Jen kdyby to bylo
někde jinde. «
Z celého případu je viděti, že četníků Rysovi
záleželo na tom, aby vyprovokoval dělníka Ka-
rase k nějakému činu, aby mohl proti němu za-
kročiti.
Podepsaní se proto táží pana ministra vnitra:
1. Je pan ministr ochoten dáti tento případ
svévolného jednání četníka Rysa vyšetřiti a disci-
plinárně ho potrestati?
2. Je pan ministr ochoten učiniti všechna
opatření, aby podobné případy se nemohly více
opakovati?
V Praze dne 25. března 1937.
Vodička,
B. Köhler, Hodinová-Spurná, Nepomucký, Kosík,
Schenk, Kopřiva. Klima, Procházka, Dölling, Ko-
pecký, Beuer, Vallo, Šverma, Krosnář, Slánský,
Machačová, Zápotocký, Zupka, Široký,
dr. Clementis.
853/II.
Interpelace
poslance Vodičky
ministru vnitra
o neslýchané vyšetřovací praksi četnictva
a policie v Jinonicích.
Dne 10. března t. r. byli předvedeni policií na
policejní strážnici v Jinonicích zaměstnanci firmy
Václav Šimáček, zahradnictví, Praha-Jinonice a
to: Emanuel Kubíček, František Janoušek a Fran-
tišek Husák k výslechu o ztrátě kola jejich za-
městnavatele.
Výslech prováděli policejní strážníci z Jino-
nic a četníci ze stanice Hlubočepy. Při výslechu
byl dělník Husák tlučen do hlavy a potom mu
bylo nařízeno zouti si boty, lehnouti si na zem
a byl policií i četnictvem bit obušky do chodidel.
Po tomto bití ho nutili, aby se přiznal, že kolo
ukradl a kam je dal.
Když výslech byl po této stránce bezvýsled-
ný, neboť se jednalo o zcela nevinné lidi, byl
Husák propuštěn a poslán zpět do zaměstnání,
kde hlásil svému zaměstnavateli, že následkem
bití při výslechu nemůže pracovati, načež zaměst-
navatel Šimáček odpověděl, že to nic není, neboť
je to jen podlité krví. Při tomto rozhovoru sdě-
lil zaměstnavatel Šimáček dělníku Husákovi, že
měl nedorozumění s příručím Kubíčkem a že pro-
to četníci i strážníci chtějí, aby Husák i Janou-
šek potvrdili, že kolo ukradl Kubíček. Z toho je
zřejmo, že zaměstnavatel Šimáček vyšetřující
orgány k takovémuto zákroku navedl.
Zbitý Husák měl po dva dny horečky a mu-
sel ulehnouti a ještě dnes si stěžuje na bolesti
v hlavě.
Podobně při výslechu se zacházelo i s děl-
níkem Janouškem.
Podepsaní se táží pana ministra vnitra:
1. Je pan ministr ochoten tento případ dáti
vyšetřiti a vinníky dle zákona stíhati a potres-
tati ?
2. Je pan ministr ochoten učiniti všechna
opatření, aby podobné případy více nebyly
možné ?
V Praze dne 25. března 1937.
Vodička,
Klima, Kosik, Schenk, Beuer, Nepomucký, Hodi-
nová-Spurná, B. Köhler, Kopecký, Procházka,
Dölling, Široký, Vallo, Kopřiva, Šverma, Slánský,
Krosnář, Machačová, Zápotocký, Zupka,
dr. Clementis.
5
853/III.
Interpelace
poslance Vodičky
ministru vnitra
o vypovězení jednou pro vždy aktivně
sloužícího vojína z celého politického
okresu královédvorského.
Dělník Vilém Kreuzinger, nyní od října 1936
v aktivní vojenské službě u 5. roty 8. pěšího plu-
ku Slezského v Novém Bohumíně, byl výměrem
okresního úřadu ve Dvoře Králové nad Labem ze
dne 27. ledna 1937 pod č. 6381/36 vypovězen jed-
nou pro vždy z celého politického okresu králové-
dvorského s tímto odůvodněním:
jelikož Vaším závadným chováním a Vaší
přítomností v okrese je ohrožena veřejná bez-
bečnost, pořádek a klid. «
Vypovězeni se stalo na základě § 1 zákona
ze dne 27. července 1871. č. 88 ř. z.
Toto vyhoštění bylo provedeno jedině a vý-
hradně z politických motivů, že jmenovaný byl
členem komunistické mládeže a jako nezaměst-
naný dělník účastnil se hnutí za zvýšení podpor.
Nikdy nebyl trestán pro nějaký nečestný čin, a-
však pro činnost mezi nezaměstnanými měl býti
dvakráte vyhoštěn a to jednou z Josefova a po-
druhé z okresu královédvorského, což jako ne-
zadržitelné muselo býti odvoláno.
Do jaké míry byl vojín Kreuzinger šikanován
v civilním životě svědčí to. že v městské radě
města Josefova bylo usneseno nedávati mu žád-
nou práci. Kromě toho celá rodina vojína Kreu-
zingera žije již dlouhá léta v Josefově a on sám
ve své domovské obci, Červené Vodě v Bezky-
dech nikdy nebyl.
Chování vojína Kreuzingera po dobu jeho
aktivní vojenské služby je bezvadné, je dokonce
počítán mezi velmi dobré vojíny a byl vybrán do
poddůstojnické školy a zařaděn nebyl jen pro po-
litické přesvědčení.
Podepsaní se proto táží pana ministra vnitra:
1. Souhlasí pan ministr s tímto postupem
okresního úřadu?
2. Je pan ministr ochoten zjednati v této věci
nápravu a naříditi okresnímu úřadu ve Dvoře
Králové nad Labem odvolání tohoto neslýchané-
ho Výměru?
V Praze dne 25. března 1937.
Vodička,
B. Köhler, Kosik, Schenk, Široký, Beuer, Hodi-
nová-Spurná, Klima, Slánský, Vallo, Nepomucký,
Kopřiva, Šverma, Krosnář, Machačová, Zápo-
tocký, Zupka, Kopecký, Dölling, Procházka,
dr. Clementis.
853/1V (preklad).
Interpelácia
poslanca Jarossa
ministrovi financií
o zadržaných daniach Jána Prokopa
a druhov.
Ján Prokop st. a jeho 20 druhov menom: Šte-
fan Gyula ml., František Tóth, Ján Novák, Julo
Simkó, Ján Prokop, Adrián Nagy, Julo Czvankó,
Ján Kocsis, Berto Fajfel, Štefan Takács, Štefan
Gyula st., Ján Prokop kováč, Ján Képes, Štefan
Tóth horný, Ladislav Spisák, František Képes,
Vincent Tóth, Štefan Tóth dolný, Berto Dankó,
Andrej Szaniszló, maloroľníci v Somodech (okres
Moldava) prevzali do árendy na 12 rokov nehnu-
teľnosť rožňavského biskupstva v obvode obce
Somody ešte hodne pred prevratom.
Jednou zo smluvných podmienok árendy bolo,
že nájomci musia deponovať kauciu 900 korún,
a túto čiastku napriek smluvy neobdržali nájomci
nazpäť ani po uplynutí doby árendy v r. 1922.
Medzitým došlo totiž ku kolkovaniu peňazí a
finančné úrady sekvestrovaly depozity u peňaž-
ných ústavov na zaistenie dávky z majetku.
Ďalšie ustanovenia znely tak, že polovica peňaž-
ných depositov môže byť voľne vybraná, a ne-
skoršie bol vydaný predpis, že po zaplatení dávky
z majetku môžu banky sekvestrované vklady
úplne vyplatiť.
Keď malí gazdovia v Somode už zaplatili
dávku z majetku, prihlásili sa u prednostu ber-
ného úradu v Moldave a požiadali ho, aby ich
sekvestrovaný vklad uvolnil. Prednosta berného
úradu však odoprel tak učinit s odôvodnením, že
sekvestrovaný vklad zaúčtuje na dane týchto
gazdov z budúceho roku, ktoré opatrenie však
nemá podkladu v zákone, a to tým menej, lebo
8 z týchto maloroľníkov medzitým zomrelo, 2 sa
vysťahovali do Kanady, 4 pre nespôsobilosť zá-
robkovú už od rokov nemusia platiť dane, zbý-
vajúcich 6 však riadne platí svoje dane a tedy
niet zákonného dôvodu, aby prednosta berného
úradu naprosto samovoľne zadržoval na budúce
dane 27 rokov starý depozit i s úrokmi. Takéto
jednanie otriasa dôverou ľudu a nabáda ho k ne-
plateniu.
A preto tážem sa pána ministra financií, či
hodláte vec vyšetriť a bernému úradu v Moldave
uložiť, aby on uvoľnil vklad maloroľníkov 900
korún i s úrokami, sekvestrovaný v banke v Niž-
4
nom Medzeve, a dal ho vyplatiť dotyčným malo-
roľníkom?
V Prahe, dňa 19. marca 1937.
Jaross,
dr Holota, dr Porubszky, Fischer, dr Peters,
Hollube, Illing, Sandner, inž. Richter, inž. Künzel,
dr Rosche, dr Korláth, Szentiványi, A. Nitsch,
Petrášek, Gruber, Obrlik, inž. Lischka,
dr Zippelius, dr Szüllö, Esterházy.
853/V (překlad).
Interpelácia
poslanca dra Korlátha
ministrovi vnútra
o neodôvodnenom úradnom zatvorení bu-
dovy mestského divadla v Užhorode.
Pane minister !
Už nielen tlačové orgány republiky, ale i sve-
tová tlač sa zabýva s tým vo verejný škandál
rozrastlým prípadom, ktorý začal úradným za-
tvorením budovy mestského divadla v Užhorode.
Stalo sa v polovici minulého roku, že mestský
notariát v Užhorode uložil mestu, aby zbúralo
sotva tricať rokov starú a majetok mesta tvoriacu
budovu divadla, ako požiarom nebezpečnú.
Mestská rada sa vtedy postavila proti to-
muto nariadeniu, keďže mala za to, že budova
divadla je ešte v naprosto dobrom stave a úplne
použivatelná, v ktorej okrem divadla sú i 3 ob-
chodné miestnosti, ani jediná jej časť nie je
zchátralá, iba s hradiska požiarovej polície vy-
žaduje si akýchsi opráv.
Na tento odpor odpovedal mestský notariát
tým, že všetky vráta a dvere divadelnej budovy
dal úradne zatvoriť a zapečatiť, aby jej mesto
nikdy a v žiadnom prípade nemohlo použiť, ač-
koľvek sotva pred niekoľkými týždňami odohrá-
valo sa v tejto budove slávnostné privítanie mi-
nistrov a celý rad štátnych osláv.
Prezídium mesta podalo opravné prostriedky
u zemského úradu, na jehož zákrok dostavila sa
komisia, ktorá vyšetrila stav budovy a zistila
chyby a nedostatky, ktoré treba s hľadiska mo-
dernej požiarovej polície napraviť, - inak však
konštatovala, že budova po prevedení týchto
opráv zasa vyhovie svojmu poslaniu.
Od tých čias uplynul už skoro celý rok, -
mestský notariát však príkre sotrváva na svo-
jom nariadení, čoho následkom bolo, že v Užho-
rode, hlavnom a sídelnom meste zeme Podkar-
patoruskej, po dobu celého roku nemohla ani ma-
ďarská, ani rusínska, ani československá divadel-
ná spoločnosť konať svoje predstavenia.
Netýka sa nás zvláštnejšie, jestliže rusínske
a československé obecenstvo v Užhorode nepo-
trebuje divadelnej kultúry, - avšak v okolnosti,
že mestský notariát zabraňuje otvoreniu divadel-
nej budovy, spatrujem verejné utlačovanie diva-
delnej kultúry maďarskej menšiny, proti čomu čo
najrozhodnejšie protestujem a tážem sa pána mi-
nistra:
1. Či ste ochotný bez odkladu uložiť zem-
skému úradu v Podkarpatskej Rusi, aby sa po-
staral, aby budova mestského divadla v Užhorode
bola ihneď odovzdaná svojmu poslaniu?
2. Či hodláte prostredníctvom zemského úra-
du dať zaviesť disciplinárne pokračovanie proti
mestskému notariátu v Užhorode, keďže on za-
tvorením divadelnej budovy vyvolal kultúrny
škandál v kultúrnych štátoch európskych, čím
privodil vážnu ujmu dobrej povesti republiky
v cudzine?
V Prahe, v marci 1937.
Dr Korláth,
dr Szüllö, A. Nitsch, dr Peters, Fischer, Gruber,
dr Zippelius, Sandner, inž. Künzel, Obrlik, Illing,
dr Rosche, Hollube, inž. Richter, inž. Lischka,
Petrášek, dr Porubszky, Jaross, Esterházy,
dr Holota, Szentiványi.
853/VI (překlad).
Interpelace
poslanců inž. W. Richtra a dr F.
Zippeliuse
ministrovi vnitra
a ministrovi financí,
že pohraniční služba v Cinvaldě a v Mo-
helnici dne 14. února 1937 úplně
selhala.
Dne 14. února 1937 se konalo v Altenbergu
v Sasku německé lyžařské a vojenské mistrov-
ství. Pro tento sportovní podnik se provozovala
vydatná propaganda i v československých pohra-
ničních okresích. Mělo se tedy počítati s neoby-
čejně silnou pohraniční dopravou na přechodech
blízko Altenbergu, tím spíše, že všeobecně bylo
známo, že na tento den byly vyprodány všechny
dopravní prostředky v Teplicích-Šanově a Ústí
n. L. do Saska.
Československé úřady neučinily však příprav,
aby tento všeobecně očekávaný nával mohly na
5
pohraničních přechodech rychle odbaviti. Místo
aby byla zesílena vlastní celní služba, bylo vel-
mi soustředěno četnictvo a později i státní policie
do Cinvaldu a Mohelnice. V Cinvaldu konali vlast-
ní službu jen tři a někdy čtyři celní úředníci,
takže odbavení jednotlivého cestujícího vyžado-
valo doby 1½- 2 hodin. Při tom celní úředníci
vykonávali svou povinnost zřejmě zdlouhavě a
naprosto se nesnažili urychliti odbavováni.
Před cinvaldským celním úřadem se nahro-
madilo někdy až 300 lidí, kteří chtěli přejíti přes
hranice. Byli stlačeni silným kordonem četníkú.
kteří konali službu se zbraní v ruce, a při tom
dokonce strkáni pažbami. Velitel četnictva napro-
sto nestačil svému úkolu a nervosností rozmnožo-
val všeobecné rozladění, které stoupalo hlavně
tím, že přes velkou zimu musili lidé dlouho če-
kati pod holým nebem.
Člověk by se domníval, že by nepostačitel-
né odbavování mělo dáti podnět pohraničnímu a
bezpečnostnímu úřadu, aby aspoň na dobu oče-
kávaného návratu sportovců učinil obsáhlá opa-
tření, která by byla vhodná zajistiti rychlé od-
bavování. Ale to se nestalo. Pouze četnický kor-
don byl ještě zesílen asi 20 členy státní policie,
kteří s malými výjimkami velmi hrubě zachá-
zeli s čekajícím zástupem. Vlastní práci konali i
večer zase na cinvaldském celním úřadě jen 3-4
celní úředníci. Úřední činnost sama se protaho-
vala četným zlomyslným trýzněním. Cestující měli
při tom příležitost zjistiti, že v úřadovně cinvald-
ského celního úřadu jest na stěně zavěšen talíř,
obsahující známé heslo: »Svůj k svému«, výzvu
českých hraničářských organisací, která jistě ne-
patří do úřadoven československého celního ú-
řadu.
U celního úřadu v Mohelnici se dne 14. úno-
ra nahromadil velký zástup lidí, kteří chtěli již v
6 hodin ráno přejíti přes hranice. Lze považovati
jen za zlomyslné trýznění, že se celní úředníci
zdráhali zahájiti svou činnost před 8. hodinou
ranní.
Když celní orgány konečně počaly úřadovati,
ukázalo se, že nebylo po ruce dosti pohraničních
výkazů, takže se musilo teprve poslati do Foj-
tovic, aby se opatřily nutné pohraniční výkazy.
Po přechodu hranic mělo mnoho tisíc česko-
slovenských státních občanů příležitost seznámiti
se s bezvadnou organisaci celního odbavování na
říšskoněmecké straně. Na rozdíl od desorganisa-
ce na československé straně se pohraniční a cel-
ní odbavení na říšskoněmecké straně provádělo
v několika minutách. Českoslovenští státní obča-
né se mohli na vlastní oči přesvědčiti, jak říšsko-
německé úřady v nejkratší době odbavily deseti-
tisíce návštěvníků. Československým pohraničním
úřadům by se byla naskytovala příležitost, aby
prokázaly stejné schopnosti a nikoliv aby přímo
nepochopitelným chováním projevovaly úmyslnou
neschopnost.
Interpelujicí se táží pánů ministrů:
Jsou páni ministři ochotni dáti vytýkanou věc
vyšetřiti ?
Jsou páni ministři ochotni naříditi pohranič-
ním úřadům, aby při podobných případech co nej-
rozsáhleji a nejochotněji vyhovovaly požadavkům
povoláním do služby skutečně pracujících úřed-
níků ?
V Praze dne 24. března 1937.
Inž. Richter, dr Zippelius,
Birke, Jäkel, Hollube, Sandner, Obrlik, Nickerl,
dr Hodina, Inž. Künzel, May, dr Eichholz, dr
Rosche, Kundt, Sogl, Stangl, G. Böhm, Rösler,
Klieber, Hirte, Franz Němec, Wollner.
853/VII (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Hodiny
vládě
o zadání stavby internátu v táboře vojen-
ské reálky v Moravské Třebové.
V bývalém táboře uprchlíků v Moravské Tře-
bové bylo po převratu zřízeno ruské gymnasium.
Před dvěma lety musilo býti toto gymnasium pře-
loženo do Prahy, poněvadž prý se Rusové příliš
mnoho stýkali s německým obyvatelstvem. Bylo
tedy v Praze zřízeno nové ruské gymnasium, za-
tím co do místností dosavadního ruského gymna-
sia v Moravské Třebové byla po větších oprav-
ných pracích přeložena nově zřízená vojenská
reálka.
Teprve v nejnovější době jsme se dověděli,
proč vlastně byla vojenská reálka přeložena do
Moravské Třebové. Při soupisu lidu v r. 1930
byli Rusové, bydlící v Moravské Třebové, vyká-
záni jako »příslušníci jiné národnosti«. Česká
menšina nedosáhla 20%, což rozhodovalo o jedno-
jazyčnosti obce Moravské Třebové. Proto bylo
rozhodnuto, že se ruské gymnasium musí přestě-
hovati do Prahy. Vojenská reálka se svými žáky,
uklizeči, členy rodin a jinými zaměstnanci bude
takovým přírůstkem české menšiny, že se pokud
možno ortech 20% překročí. Dosavadní rozsah by-
tů a jiných místnosti v táboře nestačil pro tento
požadovaný počet a proto se musilo pomýšleti na
nové stavby.
Teprve oklikami se dovědělo město a ně-
mecké obyvatelstvo o zamýšlené stavbě úhrnným
nákladem 6 mil. Kč.
Na tyto dny připadl projev pana presidenta
státu v Liberci. Jak podnikatelé, tak i dělníci z
Moravské Třebové byli přesvědčeni, že podle slov
pana presidenta státu budou přijati němečtí pod-
nikatelé a němečtí živnostnici a dělníci podle sku-
tečného klíče obyvatelstva v Moravské Třebové.
6
Pověst, že k ucházení o stavbu byli pozváni pou-
ze čeští stavitelé, proměnila se ve skutečnost.
Úsilí německých stavitelů, aby byli také pozváni
k soutěži, bylo marné.
Od německých vládních stran došlo oznáme-
ni, že učinily "vhodná opatření". Účinkem těchto
opatření jest, že minulého týdne byla celá stav-
ba zadána firmě stavitele Hořmovského z Par-
dubic.
Poslanec dr F. Hodina se obrátil na vojen-
ské úřady a na pana ministra národní obrany
tímto dopisem:
»Vaše Blahorodí!
Vážený pane ministře!
V rozporu se sliby rozhodujícího činitele, že
se v nejbližší budoucnosti bude při zadávání stát-
ních prací přihlížeti k místním poměrům a že te-
dy němečtí podnikatelé budou aspoň vyzváni, aby
podali nabídky, dovoluji si poukázati na velkou
novostavbu obytné budovy, která má býti prove-
dena pro vojenskou reálku v Moravské Tře-
bové.
Nemá-li president dr Beneš se svými slovy,
jež v Liberci pronesl k německému obyvatelstvu
našeho státu, míti nepravdu, prosím Vaše Blaho-
rodí, abyste co nejdříve zakročil, aby se zase
hrubé bezpráví nestalo skutkem.
V tak zvaném táboře pro uprchlíky v Mo-
ravské Třebové, kde jest nyní vojenská vyšší
reálka, má se vystavěti nová obytná budova ná-
kladem 3. 5-4 mil. Kč.
Taková poměrně vysoko rozpočtená stavba
má nyní býti zadána bez veřejné soutěže.
Byly pozvány pouze 3 české stavební firmy,
aby nahlédly do plánů a rozpočtů a podaly na-
bídky.
Německé stavitele vůbec nikdo nevyrozuměl,
ačkoliv podle poměru obyvatelstva se měly po-
zvati především německé firmy, když se již jed-
nou zase nedbalo toho, aby se zadání provedlo
po veřejném projednání nabídek, jak se to při
takových stavebních částkách vyžaduje.
Poměr obyvatelstva jest:
V politickém okrese moravsko-třebovském
68% Němců,
v soudním okrese moravsko-třebovském
88. 9% Němců a
ve městě Moravské Třebové 87% Němců
Tedy jistě údaje o poměru obyvatelstva, po-
dle nichž lze očekávati aspoň pozvání k podání
nabídek.
Náš president státu dr Beneš v Liberci před
celou veřejností konstatoval, že změna zadáva-
cích poměrů musí spravedlivě způsobiti, že budou
přibíráni i němečtí podnikatelé a němečtí děl-
níci.
Předseda vlády dr Hodža určitě slíbil, že se
bude přihlížeti k těmto jen spravedlivým němec-
kým požadavkům.
A nyní se má v Moravské Třebové znovu
dále užívati dosavadní zadávací prakse, podle kte-
lé německý podnikatel a dělník má býti zase vy-
loučen i při tomto poměru obyvatelstva, který
mluví pro to, aby se k Němcům přihlíželo.
A mimo to ještě hospodářský úpadek v samé
Moravské Třebové! Kdysi kvetoucí průmyslové
město - dnes již jen, až na nepatrné výjimky,
chladné, k nebi trčící tovární komíny a množství
zoufalých nezaměstnaných lidí!
Pane ministře! Jsem si jist, že se Vaše Bla-
horodí neuzavře těmto rozkladům a že rozhodne
podle spravedlivých přání německého obyvatel-
stva.
Račte, pane ministře, přijmouti projev hlubo-
ké úcty od Vašeho oddaného
dr Hodiny v. r. «
Poněvadž poslanec dr Hodina, přihlížeje ke
špatné hospodářské situaci v Moravské Třebové
a k nezaměstnanosti způsobené zastavením skoro
všech továren, chtěl si býti jist, aby se zřetelem
k vysokému procentu německého obyvatelstva ve
městě, v soudním okrese a v politickém okrese
aspoň přibližně podle výše uvedených číslic získal
stavbu i pro německé podnikatele a německé děl-
níky, obrátil se stejnou poštou na kancelář pana
presidenta republiky dopisem, jehož opis uvá-
díme:
"Poslanec F. Hodina.
Městys Trnávka dne 27. října 1936.
Pane presidente!
Naši rodáci v rozptýlených a odtržených ně-
meckých sídlech na území našeho státu přijali s
dostiučiněním slova našeho pana presidenta, kte-
rá pronesl v Liberci k nám, německým státním
občanům.
Jako spasení ze zlého snu jsme slyšeli, jak
si všude často již zoufající a zchřadlí Němci ří-
kájí: "President našeho státu slibuje, že se při
rozdílení práce bude jednati spravedlivě. Němec-
kým dělníkům a německým podnikatelům slíbil
president státu spravedlivý podíl na možnosti prá-
ce a výdělku"
Tato naděje neměla dlouho trvati. Po 14 dnech
byl při stavbě státní silnice z Volar do Pracha-
tic přijat sice přiměřený počet německých dělní-
ků. Ale příliš brzo musili tito k práci ochotní
lidé poznati, že se přes presidentova slova měří
dvojí mírou.
Přes to, že jest nařízen 40hodinový pracov-
ní týden, pracují čeští dělníci ve dvou směnách,
tedy 80 hodin týdně, zatím co Němci směli pra-
covati jen jednu směnu, tedy 40 hodin. Ale že
při stejném množství a stejné jakosti práce do-
stával český dělník o 1 Kč za hodinu více než
německý dělník, způsobilo velké rozhořčení.
Na naše zakročení byla tato věc urovnána
Stále vznikající důvěra, že konečně nastane spra-
vedlnost, dusí se však vždy již v zárodku, když
se nyní, několik dní po spásných slovech pana