7
presidenta státu v Liberci, na př. stavba obyt-
né budovy pro vojenskou reálku v Moravské Tře-
bové, rozpočtená asi na 3. 5 až 4 mil. Kč, za-
dává bez rozepsání nabídek. Jen tři české sta-
vební firmy, veřejnými stavbami přímo přesyce-
né, byly pozvány, aby se o ni ucházely, přes
slibná slova pana presidenta státu a bez zřetele
k vážným projevům předsedy vlády a příslušných
odborových ministrů.
Pane presidente!
Tisíce a statisíce ochotných německých pra-
cujících chce, podle libereckého poselství pana
presidenta státu, aby v nich vzklíčila víra v na-
stávající spravedlnost. Ale v zárodku se musí
udusiti každé takové hnutí, když již zase po ně-
kolika tak málo dnech 68% německého obyvatel-
stva moravskotřebovského politického okresu,
88. 9% německého obyvatelstva moravskotřebov-
ského soudního okresu a 87% německého obyva-
telstva města Moravské Třebové, přes všechnu
hospodářskou nouzi, která tam jest, zůstává bez
povšimnutí a ministerstvo národní obrany neu-
znává německé podnikatele za dosti hodné, aby
aspoň podali nabídku.
Pane presidente! Spravedlnost jest největší
umění státníka, který to vážně míní se svým stá-
tem a s jeho občany.
Vyňato jako nejnovější příklad z četných ne-
pochopitelných politických událostí stejného dru-
hu, příčících se životním zájmům našeho státu,
zadání stavby internátu pro vojenskou reálku v
Moravské Třebové zase ukazuje, jak daleko jsou
ještě místa více nebo méně za stát odpovědná
vzdálena toho, aby při ozbrojovací horečce, pa-
nující v celé Evropě, hledala jediného a nejlep-
šího součinitele bezpečnosti - totiž uspokojení
velké německé menšiny ve státě.
Práce a spravedlnost jsou kamenem a maltou,
z nichž pan president může dáti vybudovati pev-
nost, která přetrvá všechny bouře přítomnosti a
nejbližší budoucnosti a bude východiskem pro za-
jištění budoucnosti všech národů našeho státu.
F. Hodina v. r.
Poslanec dr Hodina se domníval, že tím do-
statečně vysvětlil skutečné poměry rozhodujícím
činitelům.
Po slovech pana presidenta státu v Liberci,
která přijali sudetští Němci s nadějí, a po tak zva-
ném jednání o vyrovnání mezi Němci a Če-
chy byla oprávněna domněnka, že konečně bude
německým podnikatelům a dělníkům zadán přimě-
řený podíl na státních investičních pracích.
Skutečně pan ministr národní obrany vy-
rozuměl poslance dr Hodinu dne 8. prosince 1936
pod č. 39070, že dříve vypsaná užší soutěž ve
zmíněné stavební věci byla zrušena a že stavba
byla znovu vypsána, k čemuž byli pozváni míst-
ní němečtí podnikatelé. Druhého dne vyzvalo mi-
nisterstvo národní obrany posl. dr Hodinu, aby
mu jmenoval stavitele v Moravské Třebové. Při
tom se ho tázalo, o kterého z podnikatelů by
se zvláště zajímal. Na jeho námitky, že nemá
zájmu na zvláštním staviteli a že mu jde jen o
to, aby do tohoto zadáni stavby vůbec dostal
německé podnikatele, byl vyzván, aby jmenoval
další německé stavební firmy. Jmenoval tedy
všechny německé stavitele v Moravské Třebové,
Svitavách a Lanškroune.
K svému největšímu údivu se musil posl. dr
Hodina o vánocích dověděti, že všechny větší
stavitelské firmy byly při soutěži škrtnuty; k po-
dání nabídek byli konečně vyzváni, pokud jsme
se mohli dověděti, jen tři drobnější němečtí sta-
vitelé. Zatím dostal posl. dr Hodina z České Tře-
bové zprávu, že se stavitel Hořinovský z Par-
dubic v jisté společnosti vyjádřil: Němci i Češi
se mohou pro mne a za mne stavěti na hlavu,
stavbu nedostane nikdo jiný než já, to mám jisté.
Jak jsme se již na počátku zmínili, dostal
nyní přes nabídky podané i českými firmami tuto
stavbu skutečně pardubický stavitel Hořinovský.
což jest neklamným důkazem, že státním odpo-
vědným místům nejde o to, aby němečtí podni-
katelé a dělníci byli zapojeni do pracovního pro-
cesu, nýbrž že stavba byla již napřed určena pro
pardubickou firmu Hořinovského.
Tyto události připadají do doby, kdy se mezi
vládními stranami a panem předsedou vlády dr
Hodžou vedou jednání o vyrovnání. Kdyby
bylo jen poněkud dobré vůle, aby se skupině ně-
meckého národa přidělil přiměřený podíl na stát-
ních investičních pracích, bylo by bývalo snadnou
věcí, aby se v tomto přímo typickém případě
právo skutečně stalo právem.
Podepsaní táží se tedy pana předsedy vlády
a celé vlády:
1. Ví pan předseda vlády o událostech při
zadání stavby v Moravské Třebové?
2. Jest pan předseda vlády ochoten dáti co
nejpodrobněji přezkoumati vytýkanou věc a ozná-
miti, proč přes všechna opačná ujištění ve vytý-
kaném případě nedostali stavební zakázku němečtí
podnikatelé?
3. Jest vláda ochotna zrušiti zadání, které
je novým poškozením německých státních občanů ?
4. Jest vláda ochotna naříditi, aby se při ve-
řejně vypsané stavbě umožnila německým pod-
nikatelům soutěž a aby práce byla přidělena i
německým stavebním firmám?
Urychlené zodpovědění této interpelace jest
potřebí, poněvadž je ohrožena existence němec-
kých stavitelů a dělníků z Moravské Třebové.
V Praze dne 15. března 1937.
Dr Hodina,
dr Köllner, dr Jilly, Knöchel, inž. Künzel, Petra-
šek, E. Köhler, Szentiványi, dr Porubszky, dr
Holota, dr Sziillö, Esterházy, Inž. Karmasin,
Illing, G. Böhm, Jobst, Jaross, Axmann, dr Eich-
holz, Jäkel, dr Kellner, Kundt, Frank, Knorre,
Klieber, Budig, Fischer, Hollube, Birke, Gruber,
dr Korláth, A. Nitsch, inž. Lischka, Obrlik, Rösler,
Franz Němec, inž. Peschka, Wollner, dr Neuwirtb,
inž. Richter, dr Zippelius, Wagner, Sogl, Hirte,
dr Peters, dr Rosche, Stangl, F. Nitsch, May,
Inž. Schreiber, Sandner, Nikerl.
8
853, VIII (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Hodiny
vládě,
že ministerstvo národní obrany zabralo
loděnický velkostatek v okrese
pohořelickém.
V Loděnicích v okrese pohořelickém se měl
z volné ruky prodati velkostatek rakouského
státního občana dr Weinerta.
Lodčničtí obyvatelé neobyčejně silně hlado-
vějí po půdě. Občané se sešli a usnesli se zakou-
piti celý velkostatek ve výměře asi 300 ha, aby
každý místní uchazeč o půdu dostal svůj podíl.
Velkostatek koupil zástupce obecních usedlí-
ků od Weinerta asi za 6 mil. Kč a koupě byla po-
znamenána v pozemkové knize.
Aby se koupě rychleji provedla, poskytl ucha-
zečům o půdu úvěr. Ústřední svaz německých ze-
mědělských družstev v Brně a zároveň zahájil
jednání s Národní bankou, aby povolila převézti
6 mil. Kč do Rakouska.
Předsednictvo Národní banky bylo ochotno
souhlasiti a dalo povolení na denní pořad nejbližší
schůze bankovní rady.
Až dosud vše se dělo v pořádku.
Tím, že jí byl zaslán denní pořad nejbližší
schůze bankovní rady Národní banky, dověděla
se o koupi Národní Jednota. Ovšem Národní Jed-
nota nesměla dopustiti, aby němečtí státní občané
kupovali půdu za drahé peníze. Ihned byla mobi-
lisována tak zvaná »veďlejší vládní místa«, aby
uchvátila půdu Němcům.
A neuvěřitelné stalo se skutkem!
V době, kdy se končilo jednání německých
vládních stran s českými o tak zvané »vyrovná-
ní«, aby se dobře prokázal naprostý nedostatek
jakékoliv ochoty, zabírá mikulovský okresní úřad
na rozkaz ministerstva národní obrany loděnický
velkostatek pro »účely obrany státu«.
----- Jak velice potřebovalo ministerstvo
národní obrany 300 ha orné půdy v Loděnicích
k účelům obrany státu, je zřejmo z nynější si-
tuace na velkostatku.
Ministerstvo národní obrany si podrželo 40
ha pro zřízení letiště a ostatní má již dnes jistý
český Žid. Musí člověk dnes býti rozhodně Ce-
chem nebo Židem, aby mohl koupiti 240 ha nej-
lepší jihomoravské půdy? Místní usedlé obyva-
telstva, drobni zemědělci a uchazeči, kteří dosud
nemají půdy, musejí přes všechno »jednání o vy-
rovnání« dále zůstati bez půdy, právě proto, že
jsou Němci.
Tyto zcela neuvěřitelné poměry, protože se
v tom projevuje bezprávnost, působí rozhořčeni,
jež lze pochopiti.
Proto se tážeme:
1. Ví pan předseda vlády a vláda o těchto
neuvěřitelných poměrech?
2. Je vláda ochotna dále trpěti takové bez-
právnosti?
3. Je vláda ochotna prohlásiti za neplatnou
tuto - - - koupi a držbu odevzdati právním naby-
vatelům?
4. Co hodlá vláda učiniti, aby pro příště za-
bránila podobným bezprávnostem?
Poněvadž jsou ohroženy existence, jest žá-
doucí urychlená odpověď.
V Praze dne 8. března 1937.
Dr Hodina,
Knöchel, Axmann, Sogl, Fischer, Klieber, Inž.
Peschka, dr Eichholz, G. Böhm, May, Nickerl,
Rösler, Obrlik. inž. Schreiber, Kundt, E. Köhler,
Stangl, Jäkel, dr Peters, Knorre, Birke, dr Jilly,
dr Kellner, dr Szüllö, dr Porubszky, A. Nitech,
Hirte, taž. Richter, dr Zippelius, dr Rosche, Franz
Němec, Inž. Karmasin, Jaross, Inž. Lischka, Pe-
trášek, dr Holota, Esterházy, Sandner, Gruber,
Jobst, Illing. F. Nitech, Wagner, Budig, Inž. Kün-
zel, dr Köllner, Hollube, dr Korláth, Frank,
Wollner, dr Neuwirth, Szentiványi.
853/IX (překlad).
Interpelace
poslance F. Schenka
ministru vnitra,
že okresní úřad v Teplicích-Šanově zru-
šil pravoplatná usneseni bystřanského
obecního zastupitelstva.
Pane ministře!
Obecní úřad v Bystřanech dostal pod číslem
11629/37 tento výměr teplicko-šanovského okres-
ního úřadu:
»Na návrh komunistické obecní frakce v By-
střanech učinilo obecní zastupitelstvo ve své schů-
zi dne 2. března 1937 troje usnesení, a to stran
jmenování vládních komisařů db obcí, stran spra-
vedlivého demokratického vyrovnání mezi Cechy
9
a Němci v Československé republice a proti to-
mu, že německý rozhlas ruší ruské vysílání v ně-
meckém jazyku.
Podle § 102 obecního řádu se staví všechna
tři usnesení obecního zastupitelstva, poněvadž ji-
mi překročilo svou pravomoc určenou úvodní vč-
tou k § 28 o. ř. Podle § 28 obecního řádu mů-
že obec dbajíc platných předpisů zákona podle
volného uvážení nařizovati jen to a rozhodovati
jen o tom, co se nejblíže týká zájmů obce a co
se může v jejích hranicích jejími vlastními silami
opatřiti a provésti. Obec Bystřany není s to, ani
aby provedla vyrovnání mezi Čechy a Němci v
Československé republice, ani aby provedla do-
sazení vládních komisařů do obci, ani aby vlast-
ními prostředky a silami zabránila, aby ruský
rozhlas nebyl rušen. Ve všech třech případech
jde o věci, které patří do působnosti vlády nebo
ministerstev. Proto musila býti všechna tři usne-
sení zrušena nebo zastavena.
Proti tomuto výměru lze u okresního úřadu
v Teplicích-Šanově do 15 dnů ode dne následu-
jícího po doručení podati odvolání pražskému zem-
skému úřadu. «
Toto rozhodnuti okresního úřadu zřejmě od-
poruje právům, která zákon vyhradil obecním za-
stupitelstvům, a povinnostem, které jim uložil. Za-
vedení vládních tajemníků dotýká se neobyčejně
přímého zájmu obcí, poněvadž by znamenalo da-
lekosáhlé omezeni jejich práva na samosprávu.
I když obecní zastupitelstva nemohou prováděti
jmenování vládních tajemníků, přece mají zákoni-
té právo a - vůči obyvatelstvu - i povinnost,
aby ve formě usnesení projevila své mínění o ta-
kovém opatření hluboce zasahujícím do obecní
správy. Stejně křiklavé a plně rozporů jest roz-
hodnutí v otázce národního vyrovnání, na němž
každá obec má nejen přímý zájem, nýbrž ve
svém oboru působnosti musí činně spolupracova-
ti, má-li býti skutečně provedeno. Pokud jde o
rušení moskevského vysílání říšskoněmeckým roz-
hlasem, obecní zastupitelstvo pouze předložilo pří-
slušnému ministerstvu požadavky obyvatelstva, s
nimiž se prohlásilo solidárním. Ale k tomu má
právo podle zákona. Jak plné rozporů jest roz-
hodnutí okresního úřadu, vysvítá i z toho, že vzal
na vědomí čtvrté usnesení, jímž se vláda vyzý-
vala k opatřením proti cenové lichvě monopolů a
kartelů, ačkoliv zde jde veskrze o opatření, kte-
rá patří do oboru působnosti vlády.
Prakse projevující se ve zrušení zmíněných
tří usnesení jest však nejen nezákonitým omezo-
váním samosprávních práv obecního zastupitel-
stva, nýbrž jest i všeobecně politicky ne-
obyčejně škodlivá. Vezme-li obecnímu zastu-
pitelstvu právo vystupovati jako mluvčí zájmů,
přání a požadavků obyvatelstva proti vládě, mi-
nisterstvům a úřadům, usnadní se tím zároveň
agitace směřující proti demokracii.
Vezme-li se obecnímu zastupitelstvu právo za-
ujmouti stanovisko k otázce národnostního vy-
rovnání a spolupracovati na jeho uskutečnění, pod-
poruje se tím republice nepřátelská činnost živlů,
které se všemi prostředky snaží zabrániti národ-
nostnímu vyrovnání.
Tážeme se pana ministra:
1. Je-li ochoten ihned zrušiti protizákonné
rozhodnutí teplickošanovského okresního úřadu?
2. Je-li ochoten zakázati politickým okresním
úřadům, aby obecním zastupitelstvům neomezo-
valy jejich zákonitá samosprávní práva?
V Praze dne 24. března 1937.
Schenk,
Beuer, Nepomucký, Klíma, Kosik, Vodička, Ko-
přiva, Hodinová-Spurná, B. Köhler, Procházka,
Dölling, Kopecký, Vallo, Široký, Šverma, Ma-
chačová, Slanský, Krosnář, Zápotocký, Zupka,
dr Clementis.
853/X.
Interpelácia
posl. Ignáca Schulcza
ministrovi financií
vo veci Tiskárny finančních úřadů
v Praze.
Ministerstvo obchodu vypracovalo návrh, kto-
rý má za účel zamedziť prijímanie práce za také
ceny, ktoré pri normálnej kalkulácii znamenaly
by pre živnostníka stratu.
Túto zásadu v návrhu obsaženú schvaľuje a
víta obyvateľstvo celej republiky, lebo považuje
za morálny zákon, aby každý v tomto štáte mohol
vyžiť zo svojej práce.
V rámci kompetencie pána ministra financí
jestvuje Tiskárna finančních úřadů v Praze, kto-
rá však túto zásadu neuznáva a pácha nekalú
súťaž vo velkej miere proti súkromným tlačiar-
ňam. Táto tlačiareň získava objednávky na zho-
tovovanie tlačív pre finančné úrady v Bratislave
a v Užhorode za také ceny, ktoré pri normálnej
kalkulácii sú už hlboko pod režijnou cenou.
Uvedenie tu jeden príklad: V sútaži bratislav-
ského finančného riaditeľstva pod č. 1458/hs vy-
písanej, prevzala táto tlačiareň jednu prácu za
11. 675. - Kč, ktorá pri správnej kalkulácii stojí
cirka 20. 000 Kč. Bol podobný prípad i v Prahe:
Ministerstvo financií vypísalo užšiu súťaž na tlač
1, 390. 000 hárkov t. zv. daňových kníh, a to na
papieri, ktorý samo dodalo. Jeden závod ofero-
val za tlač cenu 72. 962 Kč, druhý závod 63. 756 Kč,
Statní tiskárna v Prahe oferovala cenu 60. 000 Kč
a Tiskárna zemského finančního ředitelství ofe-
rovala cenu 20. 100 Kč. A podobných prípadov
môžeme na žiadosť uviesť hromadne.
10
Táto nekalá súťaž má za následok, že tla-
čiarska živnosť na Slovensku a v Podkarpatskej
Rusi, ktorá je z celej republiky najviac na pod-
poru odkázaná, stratila behom krátkej doby ob-
jednávky v hodnote pol milióna korún práve pri-
činením tejto tlačiarne.
Spytujeme sa preto úctivé pána ministra:
1. Je pán minister ochotný učiniť opatrenie,
aby Tiskárna finančních úřadu v Praze, ktorá pa-
tri do kompetencie pána ministra financií, pácha-
nie tejto nekalej súťaže zastavila?
2. Je pán minister financií ochotný učiniť opa-
trenie v tom smere, aby Tiskárna finančních úřa-
dů v Praze nezúčastňovala sa v budúcnosti súťa-
ží na dodávku tlačív, vypísaných finančnými ú-
radmi v Bratislave a v Užhorode, aby bolo tak-
to umožnené zamestnávanie tamojších tlačiarní n
tlačiarskych robotníkov?
V Prahe dňa 27. novembra 1936.
Schulcz,
J. Kučera, Klein, Frant. Němec, dr Macek, Stivín,
Brožík, Vaverka, Tayerle, F. Kučera, Bečko,
Polach, Nový, Jurnečková-Vorlová, Dlouhý, Ko-
pasz, Benda, Révay, R. Chalupa, Laušman, dr
Markovič, Tymeš, Srba, Jaša.
853/XI.
Interpelace
poslanci Bok. Lauštnana a Ant. Srby
ministru vnitra
o bezdůvodném četnickém vyšetřování
Josefa Vašiny ve Svinné u Litomyšle.
Dne 20. února 1937 v osm hodin ráno do-
stavil se k Josefu Vašinovi, důvěrníku místní po-
litické organisace čsl. soc. dem. strany dělnické
ve Svinné čp. 49, okres Litomyšl, strážmistr
Langmayer z četnické stanice ve Sloupnici, aby
vyšetřil průběh petiční akce, kterou jmenovaný v
zastoupení své strany v dotyčné obci organiso-
val. Šlo o petici adresovanou ministerstvu země-
dělství, v níž se žádalo,
a) aby Obilní společnost při stanovení cez
přihlížela k zájmům malozemědělců a obilní sráž-
ky u nich neprováděla,
b) aby cena krmiv monopolně obhospodařo-
vaných byla snížena,
c) aby došlo k dalšímu provádění pozemkové
reformy,
d) aby byl vydán řádný pachtýřský zákon.
e) aby došlo k urychlenému uskutečnění zá-
kona o sociálním pojištění osob samostatně vý-
dělečně činných,
f) aby došlo ke změně dnešního způsobu ho-
spodaření s lihem, z čehož malozemědělci nic ne-
mají, ale naproti tomu milionové zisky plynou do
kapes jednotlivců,
g) aby došlo ke snížení cen cukru,
h) aby zemědělské rady byly zdemokratiso-
vány, event. nahrazeny zemědělskými komorami.
Jmenovaný strážmistr s Josefem Vašinou se-
psal protokol a na jeho dotaz, proč je vyšetřo-
ván, odpověděl, že se tak stalo na základě udá-
ní, v němž bylo mluveno "o akci komunistů za
účelem jitření lidu", při čemž pochopitelně uda-
vače nechtěl jmenovati.
Případ, jenž vzbudil v obci a celém okolí
značný rozruch, je zarážející potud, že je bezdů-
vodně četnictvem vyšetřován občan a funkcionář
státotvorné strany proto, poněvadž podniká pe-
tiční akci pro uskutečnění požadavků širokých
vrstev pracujícího lidu, a to na témže okrese,
kde obecní starostové prostřednictvím obecních
strážníků organisovali před tím petiční akci re-
publikánské strany, v níž druhé vládní strany by-
ly žádány, aby se vyslovily pro omezení výro-
by umělých tuků a pro jejich zdražení, kteréžto
akce si naproti tomu nikdo nevšiml. Poněvadž
zde jde jednak o dvojí loket správních a bez-
pečnostních orgánů a poněvadž za druhé zde jde
o šikanování státotvorného občana, táži se inter-
pelujicí pana ministra:
1. je pan ministr ochoten dáti tuto věc vyše-
třiti a uložiti četnické stanici ve Sloupnici, aby
falešný udavač pohnán byl k zodpovědnosti,
2. jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
podobné případy se neopakovaly?
V Praze dne 31. března 1937.
Laušman, Srba,
Klein, Schulcz, Kosasz, Révay, Benda, J. Kuče-
ra, Jurnečková-Vorlová, dr Markovič, R. Chalu-
pa, Stivín, Vaverka, Dlouhý, Tymeš, Pik, Hladký,
F. Kučera, Bečko, Polach, Tayerle, Ešner, Jaša.
853/XII.
Interpelace
posl. Švermy a Schenka
ministru spravedlnosti dr Dérerovi
o neslýchané konfiskační praksi státního
zastupitelství v Lounech.
Časopis "Průboj pracujícího lidu", který vy-
chází v Lounech, je konfiskován zcela libovolně.
Každá věcná kritika o zneužívání státních úřadů
některými státními úředníky k účelům osobním a
stranickým je konfiskována, jak je toho dokla-
dem konfiskace "Průboje pracujícího lidu" č. 10,
ročník II. ze dne 7. března 1937, kde byla kon-
fiskována celá tato zpráva:
11
Politické strašidlo na lounských školáčtí.
Úřady v Praze si jíž povšimly, že na Loun-
sku ve školách vznikla tichá, neprospěšná pani-
ka mezi učiteli. Nemohou potřebovati existenčně
ustrašeného učitelstva, je to škole na újmu a kaž-
dý přece ví, že ve školách ničeho není zanedbá-
no. V čem to vězí? Všemocný škol pán našeho o-
kresu má index »pravých«, t. i. těch, kteří v něm
živi sebevědomí bachovsky absolutní neomylnosti
a pak vtažných, t. i. »levých«, kteří pociťují, že
z neomylnosti vyvěrá tyranie. - Osobni devisa
jako služební zásada ve výkladu pak vypadá tak-
to: »Nesnesu bolševického učitele«. Kdo je bol-
ševikem? Každý, kdo není fašista! Žáci Masary-
ků a Benešů, kam vás to dostali? Pro koho platí
ústavní demokratické zásady? Jen pro pány me-
zi sebou? Spontánním příkazem bylo. aby učitel-
stvo svoji mimoškolskou činnost, t. j. kulturně a
sociálně, obrátilo k nejslabším vrstvám obyvatel-
stva. Těm mají učitelé hlásati články ústavy o
demokratických svobodách jako ve škole, ale sa-
mi jich nemají míti? Jistý druh lidí opravdu těž -
kopádně chápe, jak se sympatie ztrácejí. Mám-li
býti větší tím, že jsem někoho přišlápnul, musím
počítati s tím, že je to živá hmota, která se mů-
že pohnouti a pád je neodvratný. Proto, pozor!
nebo budeme jmenovati zleva i zprava!«
Poněvadž jde zřejmě o svévolnou konfiskaci,
kterou mají býti zakryty neudržitelné poměry me-
zi lounskými učiteli a zneužívání jich k účelům
reakčních plánů, tážeme se pana ministra spra-
vedlnosti:
1. zda je mu známa tato neslýchaná kon-
fiskační prakse lounského státního zástupce?
2. je pan ministr ochoten dáti státnímu zá-
stupci v Lounech příkaz, aby od takovéto svévol-
né konfiskační prakse upustil?
V Praze dne 31. března 1937.
Šverma, Schenk,
B. Köhler, Kopecký, Široký, Hodinová-Spurná,
Klima, Kosík, Reuer, Dölling, Procházka, Nepo-
mucký, Slánský, Vallo, Kopřiva, Krosnář, Zápo-
tocký, Machačova, Vodička, Zupka,
dr Clementis.
853/XIII.
Interpelace
poslance Klímy
ministru sociální péče
o neslýchaném porušováni sociálního zá-
konodárství v brněnských textilních
továrnách.
Město Brno patří k okresům s největší ne-
zaměstnaností. Současně však v brněnských to-
várnách, zvláště textilních je nejneslýchanějším
způsobem porušován zákon o osmihodinové pra-
covní době.
Poměry v brněnských textilkách připomínají
v tomto směru zprávy anglických průmyslových
inspektorů z doby před 100 lety.
Příkladem mohou býti továrny firmy Brück
a Engelsmann. Podnik soustavně pracuje bez po-
volení přes čas. V závodě na Trnité se pracuje
ve dvou směnách: prvá směna v niťárně od 5
hodin ráno do 1 hodiny odpol., druhá směna má
pracovati od 1 hodiny odpol. do 10 hodin večer.
(V sobotu se nepracuje. ) Ve skutečnosti však ta-
to druhů směna pracuje přes čas až do 5 hodin
ráno, tedy 16 hodin denně. Ve směně pracuje nej-
méně 70% žen a mezi nimi i děvčata mladší 20
let. Při tom více než polovina dělnictva bydlí
mimo Brno, nemá pak vlakového spojení a je tě-
mito poměry naprosto ubíjena.
Také ve druhém závodě jsou neslýchané po-
měry. Na př. 22. března t. r. pracovalo se na
valše od půl 8. hodiny ráno do půl 11. hodiny
v noci. A taková pracovní doba není výjimkou.
V posledních měsících podaly čtyřikrát od-
borové organisace živnostenskému inspektorátu
udání pro nepovedenou práci přes čas u zmíněné fir-
my. Ale naprosto bezvýsledně. Ředitel firmy do-
konce členům závodního výboru drze vyhrožuje
při návštěvách živnostenského inspektora, že čle-
ny závodního výboru vyhází, že s nimi vůbec ne-
bude jednat, a že i když něco zaplatí, že bude
pracovat přes čas dále. A zatím, co obé továrny
pracovaly plnou parou přes čas, oznámil 17. břez-
na t. r. úřadům, že propustí 300 dělníků.
Za toto neslýchané porušování zákona o pra-
covní době nese plnou odpovědnost živnostenský
inspektorát a příslušné politické úřady, které ty-
to poměry trpí. Pokuty jsou minimální, takže si
i zaměstnavatelé tropí ze sociálních zákonu po-
směch.
Tážeme se:
1. Nařídí pan ministr sociální péče přísné vy-
šetřeni porušování zákona o 8hodinové pracovní
době v brněnských závodech?
2. Nařídí co nejpřísnější potrestání podnika-
telů, kteří porušují zákon o 8hodinové době pra-
covní ?
3. Nařídí potrestáni odpovědných osob živ-
nostenského inspektorátu, které se chovají jako
orgány kapitalistů a ne jako ochránci sociálního
zákonodárství ?
V Praze dne 31. března 1937.
Klima,
Nepomucký, dr Clementis, Široký, Kosík, Vo-
dička, Schenk, Dölling, Kopřiva, B. Köhler, Pro-
cházka, Krosnář, Beuer, Kopecký, Vallo, Šverma,
Hodinová-Spurná, Slanský, Zupka, Machačová,
Zápotocký.
12
853/XIV (překlad).
Interpelace
posl. inž. W. Richtra
ministru vnitra
o jednáni ústecké statni policie dne
18. března 1937.
Německá sociálně demokratická strana dělni-
cká, okresní organisace v Ústí nad Labem a
krajská odborová komise svobodných odborových
organisací uspořádala dne 18. března 1937 v 5
hodin odpoledne na ústeckém tržišti, tedy pod
volným nebem, politický projev, na kterém mlu-
vil posl. W. Jaksch.
Ústecké obyvatelstvo bylo letáky vyzýváno,
aby se účastnilo tohoto projevu. Tento leták byl
dne 17. března 1937 rozdáván i v průmyslových
podnicích. Dělníkům a zaměstnancům ústecké che-
mické továrny byl rozdáván zvláštní leták a byl
vyvěšen i na ohlašovacím prkně továrny Spolku
pro chemickou a metalurgickou výrobu. Tento
leták má v německém i českém jazyce toto
znění:
»Dělníci a zaměstnanci chemické továrny!
Ve čtvrtek dne 18. března 1937 v 5 hodin
odpoledne se koná na ústeckém tržišti projev.
Poslanec Jaksch promluví o národnostním vy-
rovnání. Všichni dělnici a zaměstnanci půjdou na
projev v sevřeném šiku z podniků. Kdo nepůjde
s sebou, je proti státu. «
Poslední věta tohoto provolání byla ještě
zvlášt podškrtnuta.
Tento leták se ve dvojím směru prohřešuje
proti donucujícím ustanovením zákona, jejichž po-
rušování mají stíhati státní bezpečnostní úřady:
1. Na letáku není uveden ani tiskař ani na-
kladatel; jeho rozšiřování jest tedy přestupkem
podle tiskového zákona.
2. Poslední, zvlášt podtrhnutá věta letáku jest
nepochybně donucováním podle § 1 zákona o ú-
tisku. Toto nucení jest dáno zvláště tím, že se
tato věta obrací na dělníky a zaměstnance pod-
niku pro válku důležitého, kteří se rozhodně ne-
smějí octnouti v podezření, že nejsou ke státu
loyální. Aby tedy neztratili své pracovní místo,
byli nuceni účastniti se sociálně demokratického
projevu i ti dělníci a zaměstnanci, kteří nesou-
hlasí s politickým směrem marxistického poslance
Jaksche.
S poukazem na tyto přestupky zákona vyzval
jsem telefonicky dne 17. března 1937 v 18. 30
hodin večer ústecký státní policejní úřad, vlastně
konajícího službu jeho správce inspektora Raš-
ku, aby letáky zabavil. Zároveň jsem poslem ode-
vzdal policejnímu úřadu jeden takový leták. Ač-
koliv tímto udáním bylo státní policii oznámeno
zřejmé porušeni zákona, nezajistila ani toho, kdo
ty letáky rozdílel ani kdo je vydal, rovněž sa-
my letáky nebyly zabaveny. Při tom dlužno ješ-
tě zvláště zdůrazniti, že stíhání - aspoň pokud
jde o rozšiřováni - nemohlo býti spojeno s těž-
kostmi, poněvadž leták - jak jsme již uvedli -
byl vyvěšen dokonce na úřední ohlašovací tabuli
v továrně Ústeckého chemického spolku, za kte-
rou správa provozu podnikatele plně odpovídá.
Ale ústecká policie i v jiném směru těžce
zklamala důvěru obyvatelstva, že se bude ne-
stranně chovati.
Většina ústeckého obyvatelstva nepatří na-
prosto k sociálně demokratické straně, nýbrž jest
vysloveně proti marxismu. Byla tedy rozhořče-
na, když musila zjistiti, že se sociálně demokra-
tické straně zase povolil projev na ústeckém
tržišti, kdežto sudetskoněmecké straně, k níž,
většina obyvatelstva patří nebo již jest blízká,
byly dosud zamítány všechny žádosti po této
stránce.
Toto zřejmé nadržování marxistické straně
vzbudilo tedy u ústeckého obyvatelstva hluboké
zneklidněni a roztrpčení, o kterém se státní po-
licie dověděla výslovnou stížností. To mělo po-
hnouti státní policii, aby zakázala projev němec-
kých sociálních demokratů, poněvadž musil u vět-
šiny obyvatelstva vzbuditi pohoršení.
Při vylíčeném již způsobu »propagandy« a
pro nucení k účasti nebylo divu, že většina ú-
častníků projevu naprosto nebyla blízká stranu
pana poslance Jaksche a bylo lze pochopiti, že
tento zástup, skládající se z několika tisíc osob.
výkřiky a pískotem za řeči pana poslance Jaksche
projevoval svůj nesouhlas.
Poněvadž bylo jasně zřejmo, že jistě aspoň
polovina přítomných patřila k protivníkům pořa-
datelů schůze, mělo býti věcí pořadatelů a policie,
aby podle § 11 shromažďovacího zákona projev
ihned zakázala. Poněvadž státní policie nenašla
podnětu k zakázáni projevu, nebyl tedy podle je-
jího mínění projevy nesouhlasu ohrožen veřejný
klid a pořádek. Nebylo tedy důvodu, aby se ú-
ředně zakročilo. Přes to se vrhli uniformovaní a
neuniformovaní policejní úředníci na protimarxi-
stické účastníky a při tom došlo k nejpustším
výjevům. Spousta svědků může potvrditi, že po-
licie beze všeho podnětu - odpor se nekladl -
postupovala s gumovým obuškem proti zástupu,
pokud nebyl zřejmě sociálně demokratický. Při
tom byly četné osoby pobity, povaleny na zem
a zraněny.
Úplně opačné bylo však chování policie k so-
ciálním demokratům nebo k »Rudé obraně«.
Sociální demokraté a »Rudá obrana« užívali,
jak přímo zjistili četní svědkové, gumových obuš-
ků, zabijáků a ocelových prutů a těmito zakáza-
nými zbraněmi doráželi na protimarxisty. Policie
naprosto nebránila takovým výtržnostem »Rudé
obrany«. Nezabavila ani jedinou z těchto zbraní,
kterých se užívalo před jejíma očima a nezjistila
žádného z pachatelů.
Zvlášť křiklavý jest tento případ, svědky bez-
vadně zjištěný: