Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání
880,
Zpráva
výboru ústavně právního a branného
o vládním návrhu zákona (tisk 851)
o vojenském polním trestním řízení.
I.
Zákonem z 19. prosince 1918, čís. 89 Sb.
2. a n. byl rakousko-uherský trestní řád
vojenský (zákon z 5. července 1912, čís.
131 ř. z. resp. zák. čl. XXXIII/12) změněn
a přizpůsoben novým poměrům státopráv-
ním a demokratickému duchu nového stá-
tu. Článkem LX cit. zákona byla dokonce
zrušena celá XXVII hlava vojenského
trestního řádu, jednající o polním soudním
zřízení a o polním řízení trestním.
Nelze nepřiznat, že pouhým zrušením
uvedené hlavy XXVII vznikla mezera, kte-
rou právě vyplňuje předložená osnova.
Armáda, pracující v poli, resp. armáda, na-
lézající se v poměrech blízkých nebo podob-
ných stavu operující armády, bezpodmí-
nečně potřebuje k splnění odpovědných
úkolů na ni vložených orgánů způsobilých,
aby udržovaly stav pořádku a kázně rych-
lým, přísným, ale také spravedlivým výko-
nem práva. Co je určeno pro normální
doby, pro mírový život, nestačí pro doby
mimořádné, zejména nikoliv pro armádu
bojující. Taková zvláštní ustanovení mají
všechny státy.
Vládní osnova se vrací k instituci zvlášt-
ních soudů t. zv. polních a upravuje trestní
řízení před těmito soudy. Obsahově však
nemá téměř nic společného s předpisy zru-
šené hlavy XXVII. Odstraňuje instituci
t. zv. příslušných velitelů, polní soudy a
soudcové u nich působící jsou soudci ve
smyslu ústavních předpisů o moci soudcov-
ské, soudnictví je odděleno od úřadů žalob-
ních a od moci velitelské, ochrana práv
obviněného je zabezpečena rozsáhlou mož-
ností opravných prostředků proti rozsud-
kům, soudy polní jsou decentralisovány
(nižší polní soud, vyšší polní soud, vrchní
polní soud). Osnova správně řeší poměr
mezi zájmy státu a zájmy jednotlivce a
odpovídá demokratickému duchu státu
i armády a předpisům ústavy. Také splňuje
svůj úkol, třebaže jde cestami novými, v ji-
ných armádách nepoužitými.
Ústavně právní výbor projednal osnovu
ve dvou schůzích plenárních a v jedné schů-
zi podvýboru a přijal ji a menšími změnami
a doplňky. K jednotlivým ustanovením
nutno upozorniti na podrobnou motivaci
vládní.
Poznámky další se týkají hlávně těch
ustanovení, jež vyžadují objasnění a potom
těch, která byla změněná nebo doplněna.
Pro armádu operující v poli (§ 194
o obraně státu) platí vojenské polní trestní
řízení závazně. V § 453 se pamatuje na fa-
kultativní zřizování oblasti polních soudů
v případech, kdy stát vstoupí do branné po-
hotovosti (§ 57 zákona o obraně státu), kdy
president republiky po slyšení vlády nařídil
povolání k výjimečné činné službě podle
2
§ 27 branného zákona a v případech, kdy
nastanou uvnitř státu nebo na jeho hrani-
cích události, ohrožující zvýšenou měrou
celistvost státu, jeho demokraticko-repub-
likánskou formu, ústavu nebo veřejný klid
a pořádek. Při tomto paragrafu vznikly
pochybnosti o tom, nerozšiřuje-li se tu pra-
vomoc polních soudů na širší okruh osob,
než jak dosavadní zákony stanoví, zejména,
zda se jejich pravomoc nerozšiřuje na
občanstvo nevojenské. K tomu nutno,
třebaže je to nadbytečné, zdůrazniti, že
ustanovení osnovy zákona o polním trest-
ním řízení ničeho nemění na dosavadních
zákonných předpisech, jež určují, kdo a za
jakých podmínek podléhá vojenským sou-
dům. Okruh těchto osob se nijak neroz-
šiřuje. Aby se předešlo každé možnosti ne-
správného názoru, byl doplněn § 453 dalším
odstavcem, že ustanovení §§ 11 a 13 vo-
jenského trestního řádu, vedlejších záko-
nů je doplňujících a zákona o obraně státu
(§ 128 a násl. ) zůstávají nedotčena. Ne-
dotčeno zůstává přirozeně ustanovení § 95,
odst. 5 ústavy, podle něhož jen zákon
může podříditi obyvatelstvo civilní pra-
vomoci soudů vojenských, a to j e n
v době války a jen pro činy, spá-
chané v této době. Ustanovení § 453, po-
kud se netýkají doby války, vztahují se
tedy pouze na osoby vojenské podle usta-
novení § 11 a 13 vojenského trestního řádu.
Účelnost ustanovení tohoto paragrafu vy-
plývá z potřeby zvýšené kázně a kázeň-
ských prostředků za mimořádných pomě-
rů, třeba není války.
V § 455 se rozšiřuje kázeňská pravomoc
velitelů v tom směru, že řízením kázeň-
ským a četnickým řízením disciplinárním
může velitel vyříditi i obecné přečiny a
soudní přestupky, pokud ovšem neuzná za
potřebné postoupiti je k potrestání nižšímu
polnímu soudu.
§ 461, který určuje hodnost předsedy
vrchního polního soudu, byl doplněn dalším
odstavcem, určujícím hodnost předsedů
resp. přednostů vyšších polních soudů a
nižších polních soudů.
V § 462 byla škrtnuta v odst. 4 slova
"bez obtíží", aby bylo zdůrazněno, že lze
sáhnouti k výběru přísedícího z vyšší hod-
nostní skupiny jen v případu nezbytnosti.
V posledním odstavci slova "a s větší zku-
šeností" mají zdůrazniti, že za přísedící
nutno vybírat osoby starší a tedy zkuše-
nější.
Aby byla zdůrazněna naprostá nezávis-
lost soudců na osobách velitelských a záro-
veň také určeno, jakým disciplinárním
instancím podléhají soudcové u polních
soudů ustanovení, byl připojen k § 469,
odstavec 3, odkazující na § 35 zákona ze
dne 4. července 1923, čís. 154 Sb. z. a n.
a na ustanovení vlád. nař. z 8. října 1927,
čís. 152 Sb. z. a n. o vojenském kázeňském
a kárném právu soudcovském.
Vyšetřující soudce zásadně nemá býti
členem nalézacího soudu u vyššího polního
soudu. V poli však mohou nastati případy,
kdy k sestavení senátu bude nutno sáh-
nouti i k důstojníku justiční služby, který
prováděl vyšetřování. Aby však takové pří-
pady byly skutečně jen výjimečné, vsunuto
za slovo "může" v posledním odstavci usta-
novení, že se tak může státi jenom v pří-
padech nezbytnosti. Poněvadž vyšetřování
provádí zpravidla zástupce žaloby, bude
takový postup uskutečněn v minimu hlav-
ních přelíčení.
Při §u 477 bylo uvažováno o možnostech
opravných prostředků, jde-li o rozsudek
polního soudu v oblasti obklíčené nepříte-
lem. Odvolání v takovém místě je nemožné
už z toho důvodu, že není spojení s odvolací
instancí. Potřeba zvýšené kázně v místě,
jež by mohlo býti rozhodujícím v polním
tažení, vyžaduje bezprostřední výkon roz-
sudku. Z obou těchto důvodů ustanovuje
§ 477, že odvolání nemá místa. Možnost
korektury rozsudku i v takovém případě
však je dána řádnou obnovou, zmateční stíž-
nosti pro zachování zákona a potom mimo-
řádnou obnovou, kterou dovoluje § 483,
který byl doplněn ustanovením, že přísluš-
nou žádost možno podati ihned po uvolnění
obklíčeného místa. Pokud jde o písmeno b)
druhého odst. § 477, je vyloučení odvolání
diktováno jednak zájmy kázně, jednak ve
svých účincích zmírněno tím, že se vzta-
huje pouze na přečiny a přestupky, a dále
tou skutečností, že je možno odvolání vy-
loučiti jenom pro určité oblasti, tedy niko-
liv generelně a jenom na dobu nutné po-
třeby. Myslí se tu zejména na případy,
kdy vojenská část dočasně se odebere do
etapy a kde by výkon trestu byl oddálen
možností řízení odvolacího.
Odstavec 5 byl doplněn ustanovením,
které připouští zastoupení obžalovaného
obhájcem buď zvoleným, anebo nemá-li
obžalovaný takového obhájce, nebo je-li
tento příliš vzdálený, obhájcem ex offo.
3
Poněvadž se připouští odvolání i do výroku
o vině, byla by porušena zásada rovnosti
stran, kdyby při řízení důkazním žalovaný
zastoupen vůbec nebyl.
§ 479 byl doplněn dalším odstavcem to-
hoto znění: "K odkladu nebo přerušení
trestu není třeba žádosti odsouzeného. "
Bezprostřední výkon trestu mohl by býti
v zájmu odsouzeného, který by se tak vy-
hnul službě ve frontě a proto se zdůrazňuje
volnost velitele podle potřeb služby určo-
vati, zda odsouzený má či nemá trest na-
stoupiti. Jde-li o tresty na svobodě, musí
zájem, jinak normální, aby trest byl oka-
mžitě vykonán, ustoupiti zájmu vojen-
ských povinností.
Aby bylo úplně jasno, že pro všecky zlo-
činy, mimo ty, které jsou uvedeny v §§ 433
a 434, možno stanné právo vyhlásiti jen za
podmínek v § 435 voj. trest. řádu, tedy
jenom tehdy, vzmáhají-li se tak nebezpeč-
ným způsobem, že je třeba odstrašujícího
příkladu, byla za první větu vložena další
věta, odkazující na tento paragraf 435,
resp. na jeho druhý odstavec.
O doplnění § 483 bylo jednáno už při
§477.
Za slovo "řízení" v článku II. osnovy
bylo vloženo citování paragrafu 452 za tím
účelem, aby nevznikly pochybnosti, že roz-
hodování o zřizování a zrušování brigád-
ních a divisních soudů a o změně sídla
nejvyššího vojenského soudu se přenáší
s presidenta republiky na ministra národní
obrany jenom v době války.
Ústavně-právní výbor navrhuje, aby po-
slanecká sněmovna vládní osnovu schválila
ve znění, jak bylo výborem upraveno s nad-
pisem a uvozovací formulí a s tituly podle
vládního návrhu.
V Praze, dne 22. dubna 1937.
Dr Patejdl v. r.,
předseda.
Ferd. Richter v. r.,
zpravodaj.
II.
Výbor branný projednal vládní návrh zá-
kona (tisk 851) ve své schůzi, konané dne
27. dubna 1937 a usnesl se doporučiti vládní
osnovu poslanecké sněmovně ke schválení
ve znění, jak se na něm usnesl výbor ústav-
ně-právní.
V Praze, dne 27. dubna 1937.
David v. r.,
předseda.
Slíva v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne---------------------------------------
o vojenském polním trestním řízení.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
čl. I.
čl. LX zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 89
Sb. z. a n., jímž se prozatímně mění některá
4
ustanovení vojenského trestního řádu, se zru-
šuje a do zákona ze dne 5. července 1912, č.
131 ř. z. a zák. čl. XXXIII/1912 o vojenském
trestním řádě se vkládá XXVII. hlava tohoto
znění:
XXVII. hlava.
Polní soudní zřízení a polní trestní řízení.
1. titul.
Všeobecná ustanovení.
§ 451.
Ustanovení předchozích hlav platí i o pohrán
soudním zřízení a o polním trestním řízení,
jestliže v této hlavě není stanoveno nic jiného.
§452.
Oblastí, v níž má platnost polní soudní zří-
zení a polní trestní řízení (oblastí polních sou-
dů), je pole (§ 194, odst. 3 zákona ze dne 13.
května 1936, č. 131 Sb. z. a n. o obraně státu).
§453.
Zříditi oblast polních soudů mimo pole nebo
v době, když ještě pole není, může
1. ministr národní obrany, jestliže vstoupil
stát do branné pohotovosti (§57 zákona o
obraně státu) nebo jestliže president republi-
ky po slyšení vlády nařídil povolání k výjimeč-
né činné službě podle § 27 branného zákona;
2. vláda nařízením vydaným se souhlasem
presidenta republiky, jestliže nastanou uvnitř
státu nebo na jeho hranicích události ohrožu-
jící zvýšenou měrou celistvost státu, jeho de-
mokraticko-republikánskou formu, ústavu ne-
bo veřejný klid a pořádek.
Týmž způsobem buďte opatření podle před-
cházejícího odstavce odvolána, jakmile pře-
staly skutečnosti, které byly jejich důvodem.
Ustanoveními těmito se nerozšiřuje pravo-
moc vojenských soudů vymezená v §§ 11 a 13 a
ve vedlejších zákonech je doplňujících (na pr.
zákon branný, zákon o obraně státu).
§454.
Má-li polní soudní zřízení a polní trestní ří-
zení platnost v době, kdy ještě není hlavního
velitele, nezřídí se po tuto dobu ani vrchní pol-
ní soudy ani úřady vrchních polních proku-
rátorů, a úkony, které jim tato hlava svěřuje,
5
připadnou nejvyššímu vojenskému soudu a ge-
nerálnímu vojenskému prokurátoru; v tako-
vých případech nejvyšší vojenský soud rozho-
duje v složení předepsaném pro vrchní polní
soud (§ 465).
Úkony, které tato hlava svěřuje hlavnímu
veliteli, vykonává v době, kdy zřízen není, mi-
nistr národní obrany.
§455.
V oblasti polních soudů je dovoleno vyřídit
v kázeňském (četnickém disciplinárním) říze-
ní i obecné přečiny a soudní přestupky, je-li
na ně v zákoně jako hlavní trest ustanoven
trest na svobodě nepřesahující šest měsíců
nebo trest na penězích nebo trest odnětí vo-
jenské hodnosti.
2. titul.
Polní soudní zřízení.
§456.
Vojenskou trestní soudní pravomoc v ob-
lasti polních soudů vykonávají polní soudy.
Polní soudy jsou:
1. nižší polní soudy,
2. vyšší polní soudy a
3. vrchní polní soudy.
Není-li v dalších předpisech stanoveno ji-
nak, platí o nižších polních soudech táž usta-
novení jako o brigádních soudech, o vyšších
polních soudech táž ustanovení jako o divis-
ních soudech.
§457.
Polní soudy zřizuje a zrušuje hlavní velitel;
právo zřizovat a zrušovat nižší a vyšší polní
soudy může tento velitel přenésti na jiné vyšší
velitele jemu podřízené.
Nižší a vyšší polní soudy se zřizují u vyšších
velitelství podle potřeby. Vrchní polní soud se
zřídí zpravidla jen u hlavního velitelství; je-li
to však zapotřebí, mohou být ještě další vrch-
ní polní soudy zřízeny u vyšších velitelství,
která určí hlavní velitel.
Velitelství, u něhož je polní soud zřízen, ur-
čuje mu jeho stanoviště.
Kterým vyšším polním soudům jsou podří-
zeny jednotlivé nižší polní soudy a kterým
vrchním polním soudům vyšší polní soudy,
6
určí velitel, jenž nadřízené vyšší a vrchní pol-
ní soudy zřizuje.
§458.
Nižším polním soudům náleží:
1. konati řízení a rozhodovati o trestných
činech, na které je podle trestních ustanovení
(sazeb), jichž má být užito, jako hlavní trest
určen trest na svobodě nepřevyšující pět let
nebo trest na penězích nebo trest odnětí vojen-
ské hodnosti;
2. účastniti se vyhledávacího řízení v trest-
ních případech, o nichž rozhodovati přísluší
vyšším polním soudům.
§459.
Vyšším polním soudům náleží:
1. konati řízení a rozhodovati o trestných
činech, které nepatří do příslušnosti soudů niž-
ších;
2. rozhodovati o odvoláních z rozsudků niž-
ších polních soudů a rozhodovati o stížnostech
v případech, v nichž vojenský trestní řád při-
kazuje rozhodování divisnímu soudu.
§460.
Vrchní polní soudy rozhodují o odvoláních
z rozsudků vyšších polních soudů a mimo to
o věcech, které jim jsou v této hlavě ještě
zvláště přikázány.
§461.
Vrchní polní soud je složen z generála jus-
tiční služby jako předsedy, z dalších důstoj-
níků justiční služby jako radů a z kancelář-
ského personálu. Je-li třeba, má předseda ještě
jednoho nebo několik náměstků; jimi jsou rov-
něž důstojníci justiční služby.
Přednostou vyššího polního soudu je plu-
kovník justiční služby, přednostou nižšího
polního soudu podplukovník nebo major jus-
tiční služby.
§462.
Nalézací soud u nižšího polního soudu se
skládá z předsedy a z dvou přísedících.
Předsedou je důstojník justiční služby, jed-
ním přísedícím je důstojník zbraní, druhý pří-
sedící se vybere ze stavovské a hodnostní sku-
piny žalovaného. Stavovské skupiny určují
služební předpisy, hodnostními skupinami jsou
důstojníci, rotmistři a mužstvo.
7
Nelze-li druhého přísedícího vybrati ze sta-
vovské skupiny žalovaného nebo patří-li žalo-
vaní k různým stavovským skupinám, vybere
se druhý přísedící ze stavovské skupiny zbraní.
Náleží-li žalovaný k hodnostní skupině muž-
stva nebo rotmistrů a nelze-li druhého příse-
dícího vybrat z jeho hodnostní skupiny, vybe-
re se druhý přísedící z nejbližší vyšší hod-
nostní skupiny (z rotmistrů, z důstojníků).
Náleží-li žalovaní k různým hodnostním sku-
pinám, určí se druhý přísedící podle žalova-
ného, jenž náleží k hodnostní skupině nejvyšší.
Je-li žalovaný osobou občanskou, určí se
druhý přísedící stejně, jako když je žalován
důstojník zbraní.
Je-li na týž den určeno několik hlavních
přelíčení, mohou se všechna přelíčení vykonat
před týmž nalézacím soudem; v tom případě
se druhý přísedící určí tak, jako kdyby všichni
žalovaní, proti nimž se koná hlavní přelíčení,
byli žalováni společně.
Za přísedící třeba vyvoliti osoby s větším ži-
votními rozhledem a s větší zkušeností, které
znají poměry a předpisy vojenské a mají
porozumění pro potřeby státu.
§463.
Místo nalézacího soudu rozhoduje u nižšího
polního soudu jediný důstojník justiční služby
jako samosoudce:
1. jde-li o trestný čin, na který je v zákoně
podle trestních ustanovení (sazeb), jichž má
býti použito, jako hlavní trest ustanoven trest
na svobodě nepřesahující jeden rok nebo trest
na penězích nebo trest odnětí vojenské hod-
nosti, nebo
2. jde-li o trestný čin, na který je v zákoně
sice ustanoven delší trest na svobodě, ale na-
vrhne-li žalobce, aby byl jako hlavní trest ulo-
žen jen trest na svobodě nepřesahující jeden
rok.
§464.
Nalézací a odvolací soud u vyššího polního
soudu se skládá z předsedy a z dvou přísedí-
cích.
Předsedou a jedním přísedícím jsou důstoj-
níci justiční služby, druhým přísedícím je dů-
stojník zbraní; o jeho výběru platí ustanovení
posledního odstavce § 462.
§465.
Vrchní polní soud rozhoduje, není-li v tom-
to zákoně stanoveno jinak, po slyšení vrchního
8
polního prokurátora v senátu, jenž se skládá
z předsedy soudu nebo z jeho náměstka a
z dvou radů.
§466.
žalobci u polních soudů jsou polní prokurá-
toři, a to:
1. u nižšího polního soudu nižší polní proku-
rátor,
2. u vyššího polního soudu vyšší polní pro-
kurátor a
3. u vrchního polního soudu vrchní polní pro-
kurátor.
Stanoviště polního soudu je i stanovištěm
polního prokurátora, jenž je u něho žalobcem.
Není-li stanoveno jinak, platí o nižším pol-
ním prokurátoru táž ustanovení jako o funk-
cionáři vojenského prokurátora a o vyšším
polním prokurátoru táž ustanovení jako o vo-
jenském prokurátoru.
§467.
úřady polních prokurátorů zřizovati a zru-
šovati přísluší velitelům, kteří jsou povoláni
zřizovat a zrušovat polní soudy, u nichž jsou
polní prokurátoři žalobci.
úřady polních prokurátorů jsou podřízeny
velitelům, u kterých jsou zřízeny polní soudy,
u nichž jsou polní prokurátoři činní.
§468.
Polní prokurátoři a jejich náměstci se vy-
bírají z důstojníků justiční služby.
Nemůže-li polního prokurátora, jenž je vy-
loučen nebo nemocen neb jehož něco jiného za-
jde, zastoupit jeho náměstek nebo nemá-li pol-
ní prokurátor, kterého postihne překážka, žád-
ného náměstka, postará se velitel, kterému
polní prokurátor podléhá, aby byl poslán k pol-
nímu prokurátoru způsobilý důstojník (odst.
1) jako dočasná výpomoc.
Je-li třeba výpomoci jen pro hlavní přelíčení
u nižšího polního soudu, může býti určen za
výpomoc kterýkoli důstojník.
Za výpomoc nelze určiti důstojníka justiční
služby, který je soudcem u polního soudu.
§469.
Velitelé, oprávnění zřizovat a zrušovat polní
soudy (§ 457, odst. 1) a úřady polních proku-
rátorů (§ 467, odst. 1), ustanovují přednosty