9

polních soudů a polní prokurátory a přidělují
jim potřebný personál.

Předsedy vrchních polních soudů, jejich ná-
městky a rady vrchních polních soudů usta-
novuje hlavní velitel.

Ustanovení § 35 zákona ze dne 4. července
1923, č. 154 Sb. z. a n. a ustanovení vládního
nařízení ze dne 8. října 1927, č. 152 Sb. z. a n.
o vojenském kázeňském a kárnem právu soud-
covském zůstávají nedotčena.

§470.

Nemůže-li u nižšího polního soudu žádný
z přidělených důstojníků justiční služby pře-
vzíti funkci předsedy nalézacího soudu nebo
samosoudce, přikáže mu přednosta nadřízené-
ho vyššího polního soudu pro onen případ dů-
stojníka justiční služby od jiného podřízeného
nižšího polního soudu neb od soudu vlastního.

Nedostává-li se v jednotlivých případech dů-
stojníků justiční služby pro obsazení naléza-
cího neb odvolacího soudu u polního soudu
vyššího, může si přednosta soudu vypomoci
povoláním důstojníků justiční služby od podří-
zených polních soudů nižších: není-li tato od-
pomoc možná, nařídí nadřízený vrchní polní
soud některému z podřízených vyšších polních
soudů, aby vyslal k žádajícímu vyššímu pol-
nímu soudu potřebný počet důstojníků justič-
ní služby.

§471.

Příslušnost jednotlivého polního soudu prv-
ní stolice se vztahuje na všechny osoby, pod-
robené vojenské soudní pravomoci, které byly
dopadeny nebo v době zavedení řízení se zdržu-
jí v dosahu moci velitelství, u něhož je soud
zřízen. Pokud by podle toho mohla nastat pří-
slušnost několika soudů, je příslušný soud,
který se o věci nejdříve dověděl.

Soudní příslušnost se nemění, změní-li se
později pobyt obviněného nebo dosah moci ve-
litelství, u kterého je soud zřízen.

Soudu (žalobci), který nejdříve zvěděl o
trestném činu, přísluší proň konati řízení tak
dlouho, dokud nevyjde najevo okolnost odů-
vodňující příslušnost podle prvního odstavce.

Aby bylo usnadněno řízení, nebo z jiných
závažných důvodů může soud (žalobce) pří-
slušný podle předcházejících odstavců postou-
pit věc soudu (žalobci) místa spáchání činu
nebo soudu (žalobci) místa nového pobytu vin-
níkova.

10

Odejde-li soud (žalobce), jehož příslušnost
byla založena - podle předcházejících ustano-
vení - později na jiné stanoviště, může, jeví-li
se to účelným, postoupit trestní věc soudu (ža-
lobci), který přijde na jeho místo, neb jinému
blízkému soudu (žalobci).

§472.

Rozhodovati o sporech mezi polními soudy
(polními prokurátory) o příslušnost a rozho-
dovati o přenesení trestních věcí z příslušnosti
jednoho polního soudu (polního prokurátora)
do příslušnosti jiného polního soudu (polního
prokurátora) (§§ 39, 42) náleží nejblíže spo-
lečně nadřízenému polnímu soudu, a není-li ho,
vrchnímu polnímu soudu u hlavního velitelství.

3. titul.
Polní řízení.

§ 473.

Ustanovení § 152, odst. 2 platí i o spisová-
ní zápisů u vyšších polních soudů.

K podání znaleckého nálezu a posudku stačí
u nižšího i u vyššího polního soudu jeden zna-
lec. Ohledání a pitvu mrtvoly může provésti i
jen jeden lékař.

Obhájcem může být i důstojník, který není
důstojníkem justiční služby, ale u vyššího pol-
ního soudu musí být obhájce práva znalý.

V řízení pro zločiny vojenské zrady a pro
zločiny nepřekažení nebo neoznámení vojenské
zrady může být obhájcem jen osoba zapsaná
do seznamu obhájců oprávněných obhajovati
v těchto věcech nebo aktivní důstojník justič-
ní služby; z neaktivních důstojníků justiční
služby pouze ten, kdo byl oprávněn minister-
stvem národní obrany obhajovati v těchto
věcech před vojenskými soudy.

Důstojník justiční služby, který byl vyše-
třujícím soudcem, může v případu nezbytnosti
být v téže věci členem nalézacího soudu
i u vyššího polního soudu.

§474.

O stížnostech platí obdobně ustanovení před-
chozích hlav s odchylkou, že kde podle nich
o stížnosti rozhoduje nejvyšší vojenský soud,
přísluší rozhodovati vrchnímu polnímu soudu;
o stížnosti na opatření polního prokurátora
rozhoduje velitel, u něhož je zřízen polní soud,
u kterého je polní prokurátor činný.

11

§475.

Lhůta mezi oznámením žaloby (trestního
návrhu) žalovanému a mezi hlavním přelíče-
ním činí nejméně tři dni, ledaže by žalovaný
výslovně svolil, aby se tato lhůta zkrátila.

Návrh na doplnění důkazů nebo na opatření
nových důkazů (§ 250) nutno podati nejpoz-
ději den po vznesení žaloby (§ 244, posl. od-
stavec).

Návrh, aby za trestný čin, na který je v zá-
koně ustanoven trest na svobodě delší než jeden
rok, byl uložen trest na svobodě nepřesahující
jeden rok (§ 463, č. 2), učiní žalobce, jeví-li
se mu takový trest dostatečným. Učiní-li ža-
lobce tento návrh, nemůže soud uložit přísněj-
ší trest.

§476.

Proti žalovanému, který se k hlavnímu pře-
líčení u nižšího polního soudu nedostavil, může
se konat hlavní přelíčení v jeho nepřítomnosti,
jestliže byl o nařízení hlavního přelíčení včas
zpraven a o celém obsahu obvinění již předtím
soudem nebo žalobcem vyslechnut. Jestliže se
žalovaný, který se k hlavnímu přelíčení u niž-
šího polního soudu dostavil, během přelíčení
svémocně vzdálí nebo jiným způsobem hledí
zmařiti konání hlavního přelíčení, lze za jeho
nepřítomnosti v hlavním přelíčení pokračovati,
jestliže byl žalovaný již předtím soudem nebo
žalobcem vyslechnut o celém obsahu obvinění.

Koná-li se podle předcházejícího odstavce u
nižšího polního soudu hlavní přelíčení v nepří-
tomnosti žalovaného a není-li přítomen obháj-
ce žalovaným zvolený, musí se mu, je-li na
trestný čin podle trestních ustanovení (sazeb),
jichž má býti použito, ustanoven trest na svo-
bodě přesahující šest měsíců, zřídit obhájce
z moci úřední.

§477.

Z rozsudků nižších a vyšších polních soudů
je možno se odvolati ve stejném rozsahu jako
z rozsudků soudů brigádních.

Odvolání nemá místa:

a) byl-li rozsudek vydán v části oblasti pol-
ních soudů obklíčené nepřítelem, v níž není
žádného polního soudu vyšší stolice, nebo

b) byl-li rozsudek, jenž se týká jen přečinů
a přestupků, vydán v části oblasti polních sou-
dů, v níž ministr národní obrany z důvodů
udržení vojenské kázně nebo bezpečnosti voj-
ska nebo veřejného klidu a pořádku odvolání