12

na dobu nutné potřeby u takových rozsudků
vyloučil.

Lhůta pro ohlášení odvolání (§ 335, odst. 1)
a pro odpověď na odvolání (§ 338, odst. 3) činí
jeden den, lhůta pro provedení odvolání
(§ 337, odst. 1) tři dni. Vojenské osoby v čin-
né službě mohou ohlášení i provedení odvolání,
jakož i odpověď na ně podat u představeného
velitelství.

O odvoláních z rozsudků nižších polních sou-
dů rozhodují vyšší polní soudy, o odvoláních
z rozsudků vyšších polních soudů vrchní polní
soudy.

O odvolání rozhoduje odvolací soud v sedění,
jehož se kromě členů odvolacího soudu a zapi-
sovatele účastní u vyššího polního soudu jen
vyšší polní prokurátor a u vrchního Dolního
soudu jen vrchní polní prokurátor. Seděni, ve
kterém se přednášejí nové prostředky průvod-
ní nebo vývodní, může se zúčastniti i obhájce
zvolený; znamenalo-li by to zdržení řízení nebo
nemá-li obžalovaný obhájce, ustanoví soud
obžalovanému obhájce z moci úřední.

Před rozhodnutím ve věci samé může před-
seda odvolacího soudu řízení prevedené soudem
první stolice doplniti nebo naříditi, aby bylo
doplněno, aneb aby vadné procesní úkony byly
napraveny.

Odvolací soud rozhodne, nezamítne-li odvo-
lání jako nepřípustné nebo neodůvodněné nebo
nenařídí-li doplnění řízení (odstave 6), ve věci
samé rozsudkem podle výsledku provedeného
řízení; má-li však za to, že se nelze obejíti bez
opakování hlavního přelíčení v první stolici,
zruší napadený rozsudek a vrátí věc témuž
nebo jinému soudu první stolice k novému pro-
jednání a rozhodnutí.

Jinak platí o odvolacím řízení obdobně usta-
novení 3. titulu XIX. hlavy.

§478.

Trestním příkazem lze v polním řízení uklá-
dat tresty na svobodě do tří měsíců nebo
trošty peněžité do 10. 000 Kč neb oba tyto
tresty, jakož i přepadení (zabavení) věci; doba
náhradního trestu za nedobytný peněžitý
trest nesmí převyšovat šest týdnů, a byl-li ulo-
žen zároveň trest na svobodě, spolu s nim tři
měsíce.

Jinak platí o trestním příkaze v polním ří-
zení obecná ustanovení.

13

§479.

Veliteli, u něhož je zřízen polní soud, který
rozhodoval v první stolici, přísluší nařizovat
výkon, odklad a přerušení trestu. Odklad a
přerušení trestů na svobodě může tento velitel
povoliti i v případech vyhrazených ministru
národní obrany, a smí odložit i vykonání trestů
na svobodě převyšujících dvě léta; odklad
anebo přerušení trestů na svobodě může tento
velitel, jde-li o vojenskou osobu v činné službě
neb o osobu, jejíž pracovní síly je třeba v zá-
jmu obrany státu, povolit i na dobu neurčitou.

K odkladu nebo přerušení trestu není třeba
žádosti odsouzeného.

§480.

Zní-li rozsudek vyššího polního soudu, který
vešel v první stolici v právní moc, na trest
smrti, předloží vyšší polní soud spisy i s přede-
psaným usnesením veliteli, u něhož je tento
vyšší polní soud zřízen; tento velitel připojí
k spisům své dobré zdání, zda je odsouzený
hoden milosti a jaký trest by byl přiměřený,
kdyby se mu jí dostalo, a předloží spisy veli-
teli, u kterého je zřízen vrchní polní soud.

Zní-li rozsudek vrchního polního soudu nebo
rozsudek, který jeho rozhodnutím vešel
v právní moc, na trest smrti, usnese se vrchní
polní soud, vyslechne vrchního polního proku-
rátora, o tom, zda doporučuje odsouzeného mi-
losti a jaký trest by byl přiměřený, kdyby se
mu jí dostalo, a zašle spisy veliteli, u něhož je
tento vrchní polní soud zřízen.

Velitel, u něhož je zřízen vrchní polní soud,
rozhodne jak v případě odstavce 1, tak i v pří-
padě odstavce 2, zda spisy mají být s návrhem
na udělení milosti předloženy ministru národ-
ní obrany nebo zda má být trest smrti vyko-
nán.

Není-li v části oblasti polních soudů obklí-
čené nepřítelem žádného vrchního polního
soudu, nastoupí místo velitele, u něhož je zří-
zen vrchní polní soud, nejvyšší velitel v této
oblastní části nadřízený veliteli, u něhož je zří-
zen vyšší polní soud, a není-li takového velitele,
sám velitel, u něhož je zřízen vyšší polní soud.

§ 481.

V oblasti polních soudů lze stanné právo vy-
hlásit pro všechny zločiny. Nejde-li o zločiny
uvedené v §§ 433 a 434, lze tak učiniti jen za
podmínek § 435, odst. 2. Právo vyhlásiti a
zrušiti stanné právo pro tuto oblast nebo její

14

část přísluší hlavnímu veliteli; hlavní velitel
je může přenést na velitele, u kterých jsou
zřízeny vrchní nebo vyšší polní soudy.

Vysloví-li stanný polní soud rozsudek smrti,
usnese se ihned, vyslechne vyššího polního pro-
kurátora, zda je odsouzenec hoden milosti a
jaký trest by byl přiměřený místo smrti, kdy-
by byla udělena milost. Rozsudek smrti před-
loží předseda stanného polního soudu veliteli,
u něhož je soud zřízen; tento velitel rozhodne,
zda má být trest smrti vykonán nebo zda mají
být spisy s návrhem na udělení milosti předlo-
ženy ministru národní obrany. Rozhodne-li ve-
litel, u něhož je soud zřízen, že rozsudek nemá
být předložen ministru národní obrany, trest
se vykoná (§ 446, odst. 3); rozhodne-li však,
že má být rozsudek předložen ministru národní
obrany, vyčká se s vykonáním trestu až do roz-
hodnutí presidenta republiky.

§ 482.

Ustanovení § 376 platí i o rozsudcích, usne-
seních a postupu vrchních polních soudů, žá-
dal-li o podání zmateční stížnosti k zachování
zákona obviněný, musí být o jejím vyřízení
zpraven.

Návrh na obnovu trestního řízení, pro-
vedeného u polního soudu, podává se u nejvyš-
šího vojenského soudu; tento soud určí, který
vojenský soud má opatřit trestní spisy a dále
postupovat podle § 392, odst. 3 a 4.

§483.

Ten, kdo byl odsouzen polním soudem, má
právo podat do tří měsíců po vystoupení
z oblasti polních soudů, po uvolnění obklíče-
ného místa § 477, odst. 2, písm. a) aneb
upadl-li do zajetí, po návratu do vlasti v stej-
né lhůtě žádost ke generálnímu vojenskému
prokurátoru, aby byl podán návrh ve smyslu
§ 401, odst. 1, č. 3.

Na toto oprávnění nemá vlivu okolnost, zda
bylo předtím proti rozsudku užito opravného
prostředku čili nic.

O výsledku žádosti buď žadatel vždy zpra-
ven.

§484.

Odejde-li obviněný do oblasti polních soudů
v době, kdy se proti němu vede řízení podle
předcházejících hlav v první stolici, může ža-
lobce, jde-li o trestné činy malé důležitosti,
řízení odročit až do návratu obviněného