Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
888.
lnterpelace:
I. posl. Polívku min. financií dr Kalfusovi vo veci naliehavej prístavby budovy št. čsl. reál-
ného gymnázia v Leviciach,
II. posl. Polívku vláde vo veci zriadenia strednej školy v Bardejove,
III. posl. Sidora min. školstva a nár. osvety o úradovaní referátu ministerstva školstva a ná-
rodnej osvety v Bratislave,
IV. posl. dr Jillyho min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o rozšíření zaječího
moru (tularemie),
V. posl G. Wollnera min. soc. péče o provedení stravovací akce v obci Stará Role.
VI. posl. Klímy min. vnitra o nezákonném postupu okresního úřadu v Novém Městě na Mo-
ravě,
VII. posl. dr Novotného ministrům průmyslu, obchodu a živností, vnitra a veřejného zdravot-
nictví a tělesné výchovy o fušerské činnosti neoprávněných zubních techniků v Chrudimi
a okolí,
VIII. posl. Ježka a Siváka min. železnic a zařazení železničního staničního úřadu v Německém
Pravnu, okres Prievidza na Slovensku, do skupiny C činovného,
IX. posl. Hatiny min. soc. péče o zřízení a organisaci hlavního a obvodních poradních sborů,
X. posl. Uhlíře a Tichého min. vnitra o šikanování příslušníků československé církve u okres-
ního úřadu v Novém Jičíně,
XI. posl. Uhlíře a Babka vládě republiky pro naléhavou pomoc zaměstnancům dvorů Luhy
v Kopřivnici ocitnuvším se na pokraji zkázy v důsledku nesprávně provedené pozemkové
reformy,
XII. posl. inž. Karmasina min. národní obrany o pobuřujícím nápisu v kantině dělostřeleckého
pluku č. 110 v Žilině,
XIII. posl. Axmanna a F. Nitsche min. vnitra, že orgány frývaldovské státní policie jsou silně
podezřelé, že se dopustily zlého nakládání,
XIV. posl. Jobsta min. vnitra o mylném názoru policejního rady Emericha Vyskočila ze stát-
ního policejního úřadu v Prachaticích, že by bylo třeba hlásiti schůze omezené podle § 2
zákona čís. 135/67 na zvané hosty,
XV. posl. Birkeho min. vnitra, že vrchní strážmistr Donat v místě Peci v Krkonoších, kam při-
jíždí mnoho cizinců, hrubě ztýral státní občany německé národnosti,
XVI. posl. Grubra min. železnic, že se ve skladišti nákladů na nádraží ve Stříbře trpí stranická
reklama,
XVII. posl. Kundta min. vnitra a min. spravedlnosti o neoprávněném zabavení částí čísla 55
časopisu "Sudetendeutsche Pressebriefe",
XVIII. posl. dr. Jillyho min. národní obrany, že pěší pluk č. 24 ve Znojmě zanedbal povinnou péči
o bezpečnost života osob konajících vojenskou službu,
XIX. posl. Axmanna min. sociální péče, že se v Moravském Berouně stranicky provádí státní
vyživovací akce a že se poukázky vydávají v místnosti německé sociálně demokratické
strany,
XX. posl. Stangla min. financí a min. vnitra o nepostačující odpovědi na interpelaci,
XXI. posl. inž. Künzla min. vnitra o přehmatu velitele štramberské četnické stanice Vlasáka,
1
2
XXII. posl. inž. Peschky min. vnitra, že činovníci četnické stanice v Sudicích, v okrese opav-
ském, Josef Krčal a Wichnak, bez důvodu rozpustili schůzi podle § 2,
XXIII. posl. Obrlika min. vnitra, že policejní orgán č. 2809 v Děčíně n. L. není schopen konati
bezpečnostní službu,
XXIV. posl. Franze Němce min. vnitra, že státní policejní úřad v Chomutově zakázal "Sudetsko-
německý pochod" od Viktora Czapky,
XXV. posl. Wollnera vládě o subvencích tisku,
XXVI. posl. Röslera min. vnitra, že správní úřady vydávají trestní nálezy odporující prohlášení
amnestie pana presidenta státu ze dne 7. března 1937,
XXVII. posl. dr Korlátha předsedovi vlády a min. vnútra o užívaní jazyka maďarského v krajin-
skom zastupitel'skom sbore Podkarpatskej Rusi, a o trestnom pokračovaní zahájenom
proti krajinskému poslancovi podkarpatoruskému Aladárovi R. Vozárymu,
XXVIII. posl. inž. Karmasina min. vnitra, že městský notářský úřad v Bratislavě nepatřičně prota-
huje řízení podle § 1, odst. 1 vládního nařízení č. 162/1935 Sb. z. a n.,
XXIX. posl. Stangla min. zemědělství, že lesní rada Karel Heger v Horšovském Týně bez důvodů
odepřel uděliti práci a neprávem všeobecně obvinil sudetskoněmeckou stranu, předseda Kon-
rád Henlein,
XXX. posl. Stangla vládě o hrozivém rozšíření křivice v německém nouzovém území,
XXXI. posl. Fischera min. školství a nár. osvěty, aby byla znovu otevřena první třída německé
státní reálky v Moravské Ostravě- Přívoze,
XXXII. posl. inž. Künzla min. vnitra a min. spravedlnosti, že orgán frývaldovské státní policie
František Huňka ztýral Rudolfa Erglera, dělníka ze Sandhýblu,
XXXIII. posl. Birkeho vládě o protidemokratických výnosech okresních a státních policejních úřadů
v Mariánských Lázních, Plané, Duchcově, Rumburku a Broumově.
888/I.
Interpelácia
poslanca Vlad. Polívku
ministrovi financií dr Kalfusovi
vo veci naliehavej prístavby budovy št. čsl.
reálného gymnázia v Leviciach.
Rodičovské sdruženie pri štátnom čsl. reálnom
gymnáziu v Leviciach naliehavé žiada o súhlas
ministerstva financií, aby mesto Levice mohlo prí-
stavbou odpomôcť neudržateľným ubikačným po-
merom na štátnom československom reálnom gym-
náziu v Leviciach. Žiadosť riaditeľstva uvedeného
ústavu, svolenie mesta Levíc, súhlas ministerstva
verejných prác a návrh ministerstva školstva a ná-
rodnej osvety leží u ministerstva financí, predlo-
žený pod č. 34. 093/36-II/2 zo dňa 16. III. 1936.
Stav uvedeného ústavu je naprosto neudržiteľný
a pre zdravie našich detí záhubný.
1. Ústav nemá telocvične, žiactvo musí chodiť
na telocvik do učiteľského ústavu, vzdialeného na
10-15 minút.
Učiteľský ústav má 4 ročníky a 3 ročníky cvič-
nej školy, okrem toho tam cvičí každý deň i Sokol.
Zbývajúce hodiny nestačia pre 13 tried, na budúci
školský rok už 14 tried r. gymnázia, čo činí 26,
respektívne 28 hodín telocviku chlapeckého a 6-8
hodín telocviku dievčenského. Kde je potom ešte
možnosť brannej výchovy, keď ani pre riadny
telocvik niet dostatočnej možnosti.
Nespomíname ani, aké je to nebezpečné pre
zdravie našich detí, keď musia v daždi, zime a
akejkoľvek pohodne každý deň zo školy do telo-
cvične a vyhriate zas nazpäť do školy, koľko
škody na zdraví našich detí z toho pochodí pre-
chladnutím, ako to dokazujú každoročné zdra-
votné prehliadky okresného lekára Dr. Ladislava
Cárskeho a počet žiadostí rodičov o zprostenie detí
od telocviku!
2. Ústav nemá dosť miestností pre učebne. Vy-
učuje sa v posluchárňach a v miestnostiach pre
sbierky, které nie sú určené pre vyučovania, sú
malé, tmavé, studené, nehygienické. Ale ani tie
miestnosti nestačia. Rodičovské sdruženie vlast-
ným nákladom 10. 000 Kč, ktorú čiastku odtiahlo
od jej sociálneho účelu, - adaptovalo a riaditeľ-
stvu r. gymnázia k dispozícii dalo 2 učebne, tiež
len provizórne, pre stále učebne nevhodné, upra-
vené z bývalého benzínového skladu. Je to opa-
trenie z krajnej núdze a ide na úkor zdravia na-
šich detí. Ale ani to ešte nestačí. Na budúci škol-
ský rok sa treba postarať o ďalšiu učebňu pre
pravdepodobnú ďalšiu pobočku, a už vôbec niet
kde.
3. Sbierky učebných pomôcok musely byť vylo-
žené na chodbu, lebo miestnosti bolo treba použiť
pre učebne. Chodba i tak malá pre toľko žiakov
sa tým ešte zúžila. Žiaci nemajú možnosti pohybu
a sbierky sú vyložené skaze. Na chodbe 2. 40 m
širokej, do jednej tretiny zaujatej ešte skriňami
so sbierkami, majú sa pohybovať prúdy žiakov a
sťahovať sa každú prestávku z triedy do triedy,
pretože všetky posluchárne sú zaujaté tridami.
Aká tu môže byť disciplína, aký poriadok, aká
výchova, aké šetrenie štátneho majetku?
4. Neni dostatočne postarané o najpotrebnejšie
hygienické zariadenie 13 tried má len 8 záchodov
3
a 2 malé pisoiry, 120 dievčat má len 3 záchody,
profesori vôbec nemajú oddeleného záchodu. Tieto
pomery sú nemožné a my sa musíme domáhať čím
skoršej nápravy.
5. školník nemá služebnej miestnosti, ani vedlaj-
ších miestností pri byte.
Všetkým týmto nedostatkom možno odpomôcť
vhodnou prístavbou k terajšej budove školskej,
ktorá je majetkom mesta Levíc. Mesto je ochotné
poskytnúť zdarma pozemok a je ochotné previesť
aj prístavbu vlastným nákladom, jediné, čo sa od
štátu žiada, je zásadný súhlas, že štát je ochotný
platit za prístavbu nájomné.
Za terajšiu budovu platí štát nájomné vo výške
50. 000 Kč a 5000 Kč za sbierky podľa smluvy zo
dňa 5. X. 1929, schválenej ministerstvom školstva
a národnej osvety dňa 10. XII. 1929, č. 135. 346/
II-29. Z toho o rok - dva odpadne čiastka 5000 Kč
za sbierky, pretože sbierky sú postupne vracané
mestu a nahradzované štátnymi sbierkami učeb-
ných pomôcok a zariadenia.
Od ministerstva financí nežiada sa veľkých
obetí, len toľko porozumenia žiadame od česko-
slovenského štátu pre zdravie a študijný prospech
našich detí, koľko ho prejavuje toto vo svojej
väčšine ešte i dnes prevážne maďarské mesto,
ktoré je ochotné priniesť všetky obeti, aby tejto
kultúrnej biede odpomohlo. Musí sa tiež podotknúť,
že mesto mieni stavať kolóniu malých bytov pre
zmiernenie sociálnych pomerov nezamestnaných a
chystá obstarať pre ten účel pôžičku.
V prípade, že by žiadaný zásadný súhlas mini-
sterstva financí o nájomnom bol vyslovený v krát-
kej dobe, bolo by umožnené realizovanie pôžičky
aj prístavby budovy gymnázia. V opačnom prí-
pade by táto dobrá príležitosť prešla, oddialila by
sa prístavba na dobu nedohľadnú.
Podpísaní sa dotazují pána ministra:
1. Je mu známy tento stav?
2. Je ochotný pričiniť sa o nápravu umožnením
prístavby ?
V P r a h e dňa 22. apríla 1937.
Polívka,
dr Neuman, Stejskal, David, dr Lukáč, Jenšovský,
Netolický, Bergmann, Mikuláš, Tykal, dr Patejdl,
Hatina, Šmejcová, Lanc, Zeminová, Fiala, Richter,
Tichý, dr Stránský, dr Klapka, Bátková-Žáčková,
Uhlíř.
888/II.
Interpelácia
poslanca Vlad. Polívku
vláde
vo veci zriadenie strednej školy v Barde-
jove.
Rodičovia okresu bardejovského a okresov su-
sedných na manifestačnom shromaždení v Barde-
jove dňa 4. apríla 1937 cieľom zriadenia reálneho
gymnázia v Bardejove jednomyselne sa usniesli,
že je v Bardejove treba strednej školy, a to jedné
vo forme reálneho gymnázia, ktoré pre tamojšie
pomery ako škola univerzálna jedine zodpovedá.
Obecné zastupiteľstvo, okresný úrad, okresný
výbor v Bardejove potrebu reálneho gymnázia
uznávajú.
Národohospodársky sbor pro Šariš v Prešove
spravedlivý požiadavok podporuje.
Zriadenie reálneho gymnázia v Bardejove je
skutočne veľmi potrebné a odôvodňuje sa násle-
dovne:
1. Pred prevratom gymnázium v Bardejove bolo
a od toho času nie je tuná stredná škola žiadna.
Žiada sa len to, čo v Bardejove už mali.
2. Bardejovský okres spoločne s priľahlými
okresmi, z ktorých obce hospodársky do Bardejova
inklinujú, predstavuje počet 100. 000 obyvateľov,
ktorí sú bez jedinej strednej školy. Kedže menši-
nové školstvo cudzojazyčných národností v našej
republike má toľko stredných škôl, koľko mu
v skutočnosti neprináleží, je zaiste len spravod-
livé, aby pre slavianských stotisíc - českosloven-
skému štátu verných - obyvateľov jedno reálne
gymnázium v Bardejove otvorené bolo.
3. V Košiciach bude zriedená Vysoká škola tech-
nická a keď má sa aj z okresu zúčastniť na po-
trebnom kádru študentstva, je treba, aby zriade-
nie reálneho gymnázia v Bardejove bolo umož-
nené. Pre veliké vzdialenosti a veľký náklad s tým
spojený nebolo dosiaľ možné študovať všetkých
nadaným žiakom bardejovského kraja, a je preto
len treba, aby budúce talenty v záujme národa
ako aj v záujme štátu pre väčšie vzdelanie boly
zachránené.
4. Najbližšie stredné školy sú v Prešove 46 až
70 km vzdialené z obcí odkiaľ by mali žiaci do
školy chodiť. Toto však nemôže sa uskutočniť pres
špatný stav komunikácií a dopravných prostried-
kov. Okrem toho pre nedostatok finančných pro-
striedkov nie je možné, aby žiaci bývali v meste,
kde sa nachodí stredná škola, a to je tiež násle-
dok toho, že chudobnejší a stredný stav z našich
okresov nemôže si dosiaľ dovoliť nechať školovať
svoje deti. Zostáva teda tato možnosť len vrstvám
zámožným, ktoré takmer u nás nejestvujú.
5. Tieto kraje boly svetovou vojnou veľmi po-
škodené a obyvateľstvo našich okresov ubité te-
lesne aj duševne, z ktorých rán sa až teraz vzpa-
mätováva. Ku svojmu národnému, kultúrnemu ako
aj hospodárskemu vývinu potrebuje nevyhnuteľne
škôl. Kedže ľudové školstvo štátne aj cirkevné
bolo v poslednom čase zlepšené, nie je tomu tak
ešte vo školstvu strednom. Národnostne, kultúrne
aj hospodársky zúbožené obyvateľstvo v počtu sto-
tisíc duší túži, priamo hladuje, po strednej škole
vo forme reálneho gymnázia, lebo vyhovuje cel-
kove všetkým vrstvám obyvateľstva.
6. Je omylom domnievať sa, že zriedením reál-
neho gymnázia v Bardejove chceme vychovať
novší kádr budúceho event. nezamestnaného úrad-
níctva. Zdôrazňujeme, že naším cieľom je, aby
deti naše boly vyzbrojené do boja o životnú exi-
stenciu aspoň takovými vedomosťmi, ktoré môže
poskytnúť reálne gymnázium. Väčšina detí bude
4
sa musieť existenčně uplatniť vo cudzine - ako
tomu bolo a je dosiaľ.
7. Kraj odmieta zriedenie náhradnej školy vo
formě nižšej strednej školy odbornej, ktorá by
přišla v úvahu len pre nepatrné percento obyva-
teľstva a znamenala by prospěch len u jedinej
vrstvy obyvateľstva.
8. Proponovaná odborná škola nového typu by
sa zriadila vo väčšom městě na pr. v Košiciach,
kde je aj k tomu potřebné množstvo žiactva. Ro-
dičia kraja bardejovského nepovažujú za účelné
podobnú odbornú školu v Bardejove zriadiť, lebo
pre odborné školstvo nebolo by dostatok žiakov.
9. Je snaha po decentralizácii politických úra-
dov. Je len spravedlivé, aby aj školy neboly dá-
vané do jednoho či dvoch miest, lebo tak znemož-
ňuje sa tisícom obyvatel, aby sa vzdělávali a pre
životný boj lepšie vyzbrojili. Je to aj otázka celo-
štátna, aby nebolo ľudí nevzdělaných, ale aby ľudí
inteligentných a vzdělaných bolo čo najviacej.
Preto tiež aj za týmto cielom musí dať štát k tomu
potřebné školy.
Keď stará maďarská éra připravila slovenské
město Bardejov o gymnázium, spôsobila týmto
krokom verků ranu kulturnému a hospodářskému
životu tohto města aj kraja.
Podpísaní sa dotazují:
1. Sú vládě známe oprávněné kulturné požia-
davky Bardejova?
2. Je ochotná umožniť zriadenie strednej školy
v Bardejove?
V Prahe, dňa 22. apríla 1937.
Polívka,
Mikuláš, Tykal, Netolický, dr Neuman, Stejskal,
dr Lukáč, dr Moudrý, Zeminová, Hatina, Jenšovský,
dr Patejdl, Lanc, Richter F., Bátková-Žáčková,
Fiala, David, dr Stránský, dr Klapka, Šmejcová,
Uhlíř.
888/III.
Interpelácia
poslanca Karola Sidora
ministrovi školstva a národnej osvety
o úřadovaní referátu ministerstva školstva
a národnej osvěty v Bratislave.
Rudolf Adamy, organista učitel' v Tardoškede
je na tejto stanici učiteľom už od r. 1896. V roku
1913 stal sa aj organistom v tejto obci a od toho
času má aj organistovské požitky. Pred prevratom
ako aj po převrate penzijné příspěvky boly meno-
vanému počítané len z učiteľského platu a z uči-
telských dôchodkov, nie však aj z dôchodkov orga-
nistovských. Na tom istom základe menovanému
bol poukazovaný plat, ako aj statný príspevok do-
plňujúci tento plat. Teda z jeho požitkov podľa
zákona mu prináležajúcich boly odpočítané len tie,
ktoré on od obce Tardošked, ako patróna školy,
dostáva ako učiteľ a neboly mu odpočítané po-
žitky organistovské.
Avšak výnosom Referátu ministerstva školstva
a národnej osvety v Bratislave zo dňa 17. júna
1927, čís. 27. 993/I aj 1927, bez každého základu
boly započítané menovanému učiteľovi do dôchod-
kov od obce prináležajúcich aj organistovské dô-
chodky, i keď podľa zákona je to vylúčené, a od
toho času menovaný učiteľ dostáva zmenšený plat
od štátu.
Od tohoto času v tejto veci menovaný učiteľ,
ako aj Rímsko-katolícka školská stolica v Tardoš-
kede, domáhajú sa v tejto veci nápravy, ale ne-
môžu sa dočkať odpovedi.
Menovaný učiteľ a Rímsko-katolícka školská
stolica y Tardoškede podali prostredníctvom práv-
neho zástupcu 17. januára 1931 v tejto veci žia-
dosť s príslušnými dokladmi, v ktorej sa domá-
hajú nápravy a v ktorej vyvrátili stanovisko Re-
ferátu ministerstva školstva a národnej osvety.
Od podania tejto žiadosti právny zástupca me-
novaného učiteľa a Rímsko-katolíckej školskej
stolice intervenciami domáhal sa vybavenia tejto
veci, ale bezúspešne. Konečne dňa 30. apríla 1932
bol nútený podať sťažnosť na Prezídium Referátu
ministerstva školstva a národnej osvety v Brati-
slave pre nevybavenie tejto veci.
O tejto sťažnosti nedostal nijaké vyrozumenie.
Až v roku 1933 bol vyzvaný menovaný učiteľ a
Rímsko-katolícka školská stolica v Tardoškede
o predloženie novších dokladov.
Právny zástupca menovaných žiadosťou zo dňa
25. X. 1933 tejto výzve bezodkladne vyhovel, na-
koľko sa tieto doklady daly zadovážiť.
Od tohoto času neustále vo veci sa intervenovalo-
na Referáte ministerstva školstva a národnej
osvety v Bratislave, ale doteraz bez výsledku.
Konštatujeme, že na rozličné zákroky a podania
v tejto veci od r. 1927 poť. od r. 1931 doteraz ne-
bola daná meritorná odpoveď.
Keďže na Referáte ministerstva školstva a ná-
rodnej osvety v Bratislave podobné pokračovanie
je bežným zjavom, keďže v danom prípade ide
o staršieho učiteľa a o srážku z požitkov, o ktoré
menovaný učiteľ bol neprávom a protizákonne
ukrátený a keďže táto vec pre nečinnosť úradu
nemôže byť meritorne konečne riešená, v záujme
ochrany súkromných záujmov učiteľov na rímsko-
katolíckych školách, pýtame sa p. ministra škol-
stva a národnej osvety:
1. Čo je ochotný urobiť v záujme riadneho úra-
dovania Referátu ministerstva školstva a národnej
osvety v Bratislave ?
2. Čo mieni urobiť, aby v budúcnosti neopako-
valy sa prípady, že úrad tento cez roky nedá me-
ritornú odpoveď na podania učiteľov na rímsko-
katolíckych školách, prípadne ich právnych zá-
stupcov ?
3. čo podnikne, aby táto vec v smysle ustano-
vení zákonných konečne bola riešená ?
V P r a h e, dňa 23. apríla 1937.
Sidor,
dr Sokol, Sivák, Hlinka, dr Tiso, dr Wolf, Čavojský,
Danihel, Dembovský, Drobný, Florek, Haščík,
Kendra, Longa, dr Pružinský, Slušný, Šalát, Su-
roviak, Turček, Rázus, dr Pješcak, Brody.
5
888/IV (překlad).
Interpelace
poslance dr Th. Jillyho
ministrovi veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy
o rozšíření zaječího moru (tularemie).
Na Moravě a v četných větších městech repub-
liky se rozšiřuje stále více zaječí mor zavlečený
sem z Rakouska a vyžádal si dokonce již obětí na
životech. Léčení nemocných je zdlouhavé a bo-
lestné. Četní živitelé rodin jsou pro toto onemoc-
nění trvající měsíce vyřazeni z výdělečné činnosti,
takže jejich příslušníci rodin jsou uvrženi do bídy.
Veřejnost sleduje s velikým zájmem skrovné no-
vinářské zprávy o rozšíření tohoto moru a o uči-
něných ochranných opatřeních, která patrně ne-
dostačují. Dosud však není důkladných a podrob-
ných prohlášení pana ministra zdravotnictví o roz-
šíření a povaze moru jakož i o ochranných opa-
třeních podniknutých ministerstvem zdravotnictví
a tělesné výchovy po dohodě s ostatními úřady.
Odůvodňujeme naléhavost interpelace rozšiřující
se nákazou a nebezpečností moru a tážeme se
pana ministra:
1. Jaké zprávy má pan ministr o rozšíření za-
ječího moru (tularemie) ?
2. Jaká zdravotně policejní opatření učinil až
dosud pan ministr pro potírání zaječího moru (tu-
laremie) ?
3. Jaká opatření pro potírání tohoto moru na-
vrhují zástupci lékařské vědy?
4. Jaká další opatření pro potírání zaječího
moru zamýšlí pan ministr učiniti?
V Praze, dne 15. dubna 1937.
Dr Jilly,
Sandner, Knöchel, Illing, Sogl, inž. Karmasin,
Rösler, Hollube, Budiž, dr Kellner, Fischer, Jäkel,
Wagner, Nickerl, inž. Schreiber, Stangl, E. Köhler,
dr Eichholz, Klieber, dr Hodina, Birke, May, Jobst,
F. Nitsch, Kundt, Gruber, Wollner, Obrlik, Hirte,
dr Rosche, inž. Richter, dr Holota, dr Szüllö,
dr Porubszky, dr Peters, Knorre, dr Köllner,
Frank, inž. Künzel, dr Zippelius, Franz Němec,
inž. Lischka, G. Böhm, Axmann, Szentiványi,
dr Korláth, Jaross, Petrášek, Esterházy, A. Nitsch,
dr Neuwirth.
888/V (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
ministrovi sociální péče
o provedení stravovací akce v obci Stará-
Role.
V době od 8. do 29. října 1936 byla provedena
v obci Stará Role, okres Karlovy Vary, revise ve
vyúčtování státní stravovací akce, podle jejíhož
výsledku se prý zjistily těžké přehmaty. Přesné
údaje o způsobu zneužití stravovací akce a o výši
úhrnné částky všech zneužitých stravovacích lístků
nebyly uveřejněny a veřejnost nejenom ve Staré
Roli, ale i v celém kraji a i jinde je z tohoto dů-
vodu odkázána na dohady, pověsti atd.
Tento stav chová v sobě zárodek vážných nepo-
kojů. Záležitost byla probrána také v tisku, ve
"Večeru", v "československém lázeňském věst-
níku", v časopise "Volksruf", "Volkswille", "Deut-
sche Tageszeitung", "Sozialdemokrat", "Rote
Fahne" a v jiných listech rovněž i na veřejných
schůzích, aniž by byla věc vyjasněna.
Příslušné úřady prohlašují, že vyšetřování ještě
není skončeno a městský úřad ve Staré Roli ode-
pírá informace s poukazem na povinnost k mlčen-
livosti.
Je však v zájmu obyvatelstva, obce, stravovací
akce, státu, zkrátka ve veřejném zájmu, aby vy-
šetřování bylo co nejrychleji skončeno a jeho vý-
sledek veřejnosti oznámen.
Podepsaní táží se tudíž pana ministra:
1. Je ochoten učiniti opatření, aby bylo vyšetřo-
vání urychleně skončeno a jeho výsledek veřej-
nosti oznámen?
2. Je ochoten učiniti opatření, aby v případě, že
budou zjištěny přehmaty, byli vinníci cestou ci-
vilní i trestní voláni k odpovědnosti ?
3. Je ochoten učiniti opatření, aby všechny
tvrdosti, které z důvodu vyšetřování této záleži-
tosti postihují nezaměstnané ve Staré Roli, byly
neprodleně odstraněny?
Naléhavost je odůvodněna tím, že průtahy ve
vyšetřování je obyvatelstvo oprávněně rozrušeno.
V Praze, dne 15. dubna 1937.
Wollner,
Franz Němec, Sandner, Knöchel, Hollube, Illing,
F. Nitsch, dr Eichholz, Sogl, Wagner, Nickerl,
Stangl, inž. Karmasin, E. Köhler, Fischer, Jäkel,
inž. Schreiber, dr Kellner, Rösler, dr Hodina,
Birke, Klieber, May, Jobst, dr Neuwirth, Kundt,
Obrlik, dr Rosche, Hirte, inž. Richter, dr Holota,
Esterházy, Szentiványi, inž. Peschka, inž. Künzel,
Knorre, G. Böhm, Axmann, dr. Jilly, dr Köllner,
Frank, inž. Lischka, Gruber, dr Porubszky, Budig,
dr Zippelius, dr Peters, dr Korláth, Petrášek,
Jaross, dr Szüllö, A. Nitsch.
888/VI.
Interpelace
poslance Emanuela Klímy
ministru vnitra
6
o nezákonném postupu okresního úřadu
v Novém Městě na Moravě.
Okresní úřad v Novém Městě na Moravě v po-
slední době šmahem zakazuje projevy komunis-
tické strany, aniž by pro to měl nějaké odůvod-
nění..
Dne 4. dubna t. r. měla se konati ve Štěpánově
v hostinci u Benešů schůze komunistické strany.
Byla však zakázána. Dne 11. dubna chtěla komu-
nistická strana konati ve Víru veřejnou schůzi
v hostinci u šťastných. Byla zakázána rovněž.
Zákaz se odůvodňuje tím, že prý ve stejné době a
ve stejném hostinci chtěla pořádati projev strana
národně socialistická. Není to však pravda. Ná-
rodněsocialistická organisace sice veřejný projev
svolala, ale až na 7. hod. večerní, zatím co projev
komunistické strany byl svolán na půl 3. hod.
odpoledne. Je zřejmé, že by se oba projevy ni-
kterak nerušily.
Poněvadž uvedené dva zákazy schůzí nejsou vý-
jimkou, nýbrž normou v tomto okrese, je zřejmé,
že na odpovědných místech na okresním úřadě
v Novém Městě na Moravě sedí lidé, kteří mají
prapodivné představy o demokracii.
Podepsaní se táží:
1. Je pan ministr ochoten naříditi přísné vyše-
tření nezákonné prakse okresního úřadu v Novém
Městě na Moravě?
2. Je ochoten dbát o to, aby této praksi byl uči-
něn konec?
V Praze dne 26. dubna 1937.
Klima,
Nepomucký, Kopřiva, Beuer, Široký, dr Clementis,
B. Köhler, Kosik, Hodinová-Spurná, Šverma,
Krosnář, Schenk, Procházka, Dölling, Zápotocký,
Vallo, Slanský, Machačová, Kopecký, Vodička,
Zupka.
888/VII.
Interpelace
poslance dra Františka Novotného
ministrům průmyslu, obchodu a živností,
vnitra a veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy
o fušerské činnosti neoprávněných zubních
techniků v Chrudimi a okolí.
Ve městě Chrudimi a okolí v pravém slova
smyslu řádí fušéři, zubní technici, a to takovým
drzým způsobem, že jejich činnost vzbuzuje ne-
libost a rozhořčení u všeho občanstva, které ne-
ztratilo dosud právního citu a smyslu pro plnění
zákonů a vzbuzuje zdůvodněnou nedůvěru k úřa-
dům a jejich zákonné moci.
Hlavou této společnosti je nedoučený zubní tech-
nik Hugo Hořčička, do nedávná příslušník repub-
liky Rakouské, který dosáhnuv v Chrudimi do-
movského práva, odměňuje se za blahovůli státu
československého tím, že provozuje svoji fušérskou
zubotechnickou činnost i přes to, že byl za ni více-
kráte trestán.
Nezkoušený zubní technik František Dvořák byl
na žádost spolku zubních lékařů na příkaz okres-
ního úřadu navštíven asistencí četnickou a za-
stižen při fušérské činnosti. Zabaveny mu byly
nástroje a četný zubní materiál a za svou činnost
byl citelnými pokutami potrestán. Zabavené ná-
stroje mu však byly vráceny na prohlášení jeho
snoubenky, která je označila svým vlastnictvím.
Přenesl svoji působnost do Hr. Týnce, odkudž činí
pravidelné zájezdy k fušerské činnosti do Chru-
dimi.
Z dalších v řadě fušérů je Leopold Chmelař,
který ve svém bytě zcela nerušeně přijímá pa-
cienty, plombuje zuby a zhotovuje umělé chrupy.
Všichni tito zubní technici-fušéři dostávají ze
své protizákonné činnosti daňové předpisy, a aby
byla groteska úplná, jsou dokonce daňoví důvěr-
níci z lékařského stavu dotazováni, aby se o pří-
jmech z jejich protizákonné fušerské činnosti
u berní správy vyslovili.
Ve městě Chrudimi vedle odbor. zubních lékařů
praktikují 3 konces. zubní technici. Dva z nich
ochrnuti ve své výdělečné činnosti zmíněnými fu-
šéry, v pravém slova smyslu živoří se svými rodi-
nami, takže hledají nové působiště. Četné případy
ohrožení zdraví neodborným zásahem fušérů i také
soudně projednávané, mnohé však z obav před
stykem poškozených s úřady - zatajované, přímo
vybízejí k bdělosti úřadů nad zdravím nerozum-
ného obyvatelstva, které pro pochybnou láci fu-
šerské práce ceny velmi problematické, pokoutně
ošetření chrupu vyhledává.
Podepsaní upozorňují zvláště pana ministra
vnitra, že mnohá udání zejména Fr. Dvořáka se
týkající, na něž následoval zpravidla četnický zá-
krok, minula se cílem, protože pravděpodobně byl
Dvořák neznámým pachatelem zavčas na hrozící
nebezpečí upozorněn.
Podepsaní se táží pana ministra obchodu, zda je
ochoten vzíti v ochranu proti nekalé soutěži fušer-
ské koncesované zubní techniky z Chrudimi a
okolí, kteří svoje povinnosti ke státu řádně plní?
Podepsaní se táží pana ministra veřejného zdra-
votnictví a tělesné výchovy, zda je ochoten učiniti
taková opatření, aby zdraví lidu města Chrudimi
a okolí nebylo ohrožováno nabízením pokoutní lé-
čebné péče zmíněnými fušéry v zubní technice; zda
je ochoten hájiti i zájmy lékařstva, které je citelně
hmotně poškozováno protizákonnou činností shora
označených ?
Podepsaní se konečně táží i pana ministra vnitra,
zda je mu známo, že za 19 let státní samostatnosti
nemohly úřady zdolati zubní fušéry, kteří v Chru-
dimi i jinde poškozují stát pro nemožnost kontroly
nedostatečným zdaňováním svých příjmů?
Podepsaní se táží všech uvedených pánů mini-
strů, zda jsou ochotni tento nebezpečný kaz v ře-
těze podmínek zdraví a brannosti národa podpo-
rujících, odstraniti nejpřísnějším vyšetřením a
zneškodněním fušérů Horčičky, Dvořáka a Chme-
laře v Chrudimi, jichž neblahá činnost uvádí v ne-