Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
916.
Odpovědi:
I. min. vnitra na interp. posl. Florka o protizákonném postupu okresního úřadu v Námestové
a Trstené, jakož i notářských úřadů v těchto okresích při soupisu žadatelů o přiděl natu-
ralií v krajích postižených živelními pohromami (tisk 735/IX),
II. min. vnitra na interp. posl. Florka o nesprávném postupu okresního úřadu v Trstené
proti starostovi obce Osady Josefu Dafčíkovi pro rozdělení přídělu zemědělské rady (tisk
744/II),
III. min. vnitra na interp. posl. Klímy o postupu okresního úřadu ve Znojmě (tisk 77I/III),
IV. min. zemědělství na interp. posl. Jana Sedláčka o příspěvku ze státního fondu pro vodo-
hospodářské meliorace na úpravu řek v městských tratích (tisk 790/VI),
V. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Polívku vo veci vybudovania budovy pre poštový
úrad vo Zvolene (tisk 853/XVIII),
VI. min. vnitra na interp. posl. dr. Clementisa pro protizákonný postup vrchního četnického
strážmistra Pšenčíka ve Velkých Uhercích (tisk 771/XIV),
VII. min. vnitra na interp. posl. dr. Clementise pro protizákonný postup pátracích orgánů při
domovních prohlídkách na Slovensku (tisk 771/XV),
VIII. min. vnitra na interp. posl. dr. Clementise pro protizákonný postup četnické stanice v Te-
kovských Šarluhách a okresního úřadu v Želiezovcích (tisk 771/XVI),
IX. vlády na interp. posl. Jarosse o nařízení krajinského úřadu na Slovensku čís. 68. 000/36
pres., kterým se upravuje dovoz tiskových produktů z Maďarska (tisk 769/XXIV),
X. min. sociální péče a min. vnitra na interp. posl. Grubra o nedostatečném přídělu potravi-
nových a chlebových poukázek v obci Zhůří n. Úhlavou (tisk 737/VIII),
XI. min. veřejných prací na interp. posl. Hollubeho, že se na státních stavbách nezaměstná-
vají domácí dělníci (tisk 744/XI),
XII. min. zemědělství na interp. posl. inž. Kartnasina o provisionovaných lesních dělnících
v karpatských zemích (tisk 766/X),
XIII. min. vnitra na interp. posl. Röslera o přehmatu úředníka Pokorného od frýdlantského
státního policejního úřadu (tisk 769/X),
XIV. min. vnitra na interp. posl. inž. Karmasina o vadném úřadování notáře Kašpara Gézy
Tuby ve Slovenském Pravnu (tisk 769/XI),
XV. min. vnitra na interp. posl. inž. Richtra, že úředníci četnické stanice v Petrovicích v o-
křese chabařovickém hrubě porušili trestní soudní řád (tisk 769/XVII),
XVI. min. vnitra na interp. posl. Fischera, že dr. Orlíček z Bruntálu svévolně omezil ústavně
zaručenou shromažďovací svobodu při shromáždění, které se konalo dne 24. října 1936
v Bruntále (tisk 769/XX),
2
XVII. min. vnitra na interp. posl. F. Nitsche o služebních poklescích četnického strážmistra Ha-
wranka z četnické stanice v Moravském Berouně (tisk 771/X),
XVIII. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. inž. Peschky, že plzeňská obchodní a
živnostenská komora bez důvodu odepřela uděliti komorní vyznamenání a že nedodržuje
ustanovení jazykového zákona (tisk 771/XI),
XIX. min. vnitra na interp. posl. Appelta, Beuera a Schenka, že kapličky okresní úřad úplně bez
důvodů zakazuje veřejná shromáždění komunistické strany (tisk 771/ XII),
XX. min. vnitra na interp. posl. inž. Karmasina, že bylo bez důvodu zakázáno rozšiřovati ha-
nnoverský časopis
"Volk und Welt" (tisk 790/ XXV).
916/I.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Pavla Florka
o protizákonném postupu okresního úřa-
du v Námestově a v Trstené, jakož i no-
tářských úřadů v těchto okresích při sou-
pisu žadatelů o příděl naturalií v krajích
postižených živelními pohromami (tisk
735/IX).
Tvrzení obsažená v interpelaci byla po strán-
ce služebního dozoru přezkoumána a inkrimino-
vané závady nebyly zjištěny.
V Praze dne 10. května 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
916/II.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Pavla Florka
o nesprávném postupu okresního úřadu
v Trstené proti starostovi obce Osady
Josefu Dafčíkovi pro rozdělení přídělu ze-
mědělské rady (tisk 744/II).
Postup okresního úřadu v Trstené při vydá-
ní výměru ze dne 10. prosince 1936, čís. 7. 436-36,
kterým byla starostovi obce Osady Josefu Dafčí-
kovi uložena pořádková pokuta v částce 300 Kč,
byl k odvoláni jmenovaného starosty v pořadu
stolic přezkoušen zemským úřadem v Bratislavě.
Výměrem tohoto úřadu ze dne 18. března
1937, čís. 81. 847/1937-5 bylo odvolání starosty
obce Osady Josefa Dafčíka zamítnuto jako neodů-
vodněné, výměr okresního úřadu v Trstené byl
potvrzen, a bylo konstatováno, že pořádková po-
kuta byla uložena právem.
O námitkách odvolání jmenovaného starosty
obce, pokud jsou zmíněny též v interpelaci, uvá-
žil zemský úřad v Bratislavě v zásadě toto:
Je sice pravda, že příděl osiva došel na obec
bez jakéhokoliv připíšu zemědělské rady, ze spisu
však vysvítá, že pokyn o rozdělení osiva byl vy-
dán okresním úřadem notářskému úřadu v Ústí
n. /O., který, ještě před rozdělením osiva, vyroz-
uměl starostu obce, jak má osivo mezi poškoze-
né občany rozděliti; to jest prokázáno vlastním
doznáním odvolatele při jeho protokolárním vý-
slechu dne 17. listopadu 1936, a i přímo v od-
voláni.
Zprostředkování a obstarávání státní správy
ve velkých a malých obcích přináleží podle § 18
zák. č. 243/1922 Sb. z. a n. notáři, jehož opatření
ve věcech státní správy jsou obce a jich orgány
povinny provésti. Vydal - li tedy okresní úřad obci
prostřednictvím notáře pokyn o rozdělení osiva,
byl starosta obce tímto pokynem vázán a povinen
jej provésti.
Nerozhodným je, že obvodní notář nařízení
okresního úřadu starostovi tlumočil ústně, protože
není výslovného předpisu o tom, že pro každé
opatření má býti vydáno písemné nařízení, a jest
tedy zřejme, že podle potřeby stačí i ústní pokyn.
Starosta obce odchýliv se od daných pokynů,
nesplnil příkaz daný okresním úřadem a tlumo-
čený mu notářským úřadem a rozdělil osivo, tak,
aby - jak sám udává - také jiní občané než
toliko určení poškozenci mohli osivo zasíti.
Svoje další tvrzení, že nový výkaz o rozdě-
lení osiva vypracoval společně s obvodním notá-
řem, pozměnil odvolatel při protokolárním výsle-
chu dne 10. března 1937 v tom směru, že obvodní
notář mu toliko nalinkoval prázdný formulář vý-
kazu a odevzdal mu jej nevyplněný s vybídnutím,
aby do něho zapsal všechny rolníky, kteří dosta-
nou osivo. Tento nevyplněný formulář odevzdal
odvolatel svému náměstkovi s tím, aby do výkazu
pojal všechny ty, kterým osivo má býti rozdě-
3
leno. Z toho je zřejme, že notář se sestavení no-
vého seznamu nezúčastnil.
Pro posouzení otázky, zda odvolatel zanedbal
svoje povinnosti, je rozhodujícím, že - jak bylo
dokázáno - dostal prostřednictvím notáře po-
kyny o rozdělení osiva, a že přesto o své vůli
dal sestaviti nový seznam pro rozdělení, a na
jeho podkladě osivo rozdělil.
Neobstojí ani další námitka. Že v roce 1936
v obci Osadě nebylo škod, že místní komise ani
škod nezjišťovala, a že soupis škod byl jen prací
soukromou. Byl-li si odvolatel vědom, že osivo
za zlevněné ceny jako podpora pro zemědělce
poškozené živelními pohromami bylo obci Osadu
mylně nebo dokonce nesprávně přiděleno, a chtěl
snad hájiti veřejný zájem, bylo jeho povinností,
aby tyto okolnosti oznámil okresnímu úřadu a
vyžádal si další pokyny. V žádném případě tento
jeho názor nemohl však býti důvodem k tomu,
aby samovolně přes dané mu pokyny nakládal
osivem tak jak sám považoval za vhodné. K to-
mu nebyl oprávněn, a učinil-li tak, zanedbal svoje
povinnosti.
Uvedené rozhodnutí zemského úřadu v Bra-
tislavě jest pravoplatné a není důvodů k opatře-
ním navrhovaným v interpelaci.
V Praze dne 10. května 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
916/III.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Klímy
o postupu okresního úřadu ve Znojmě
(tisk 771/III).
Schůze zmíněné v interpelaci byly zakázány
proto, že se před jejich konáním vyskytly zá-
važné okolnosti odůvodňující obavu, že při schů-
zích dojde k nezákonnostem, resp. k porušení ve-
řejného klidu a pořádku.
Protože proti zákazům schůzí nebylo podáno
odvolání, vzdali se svolavatelé sami práva, aby
postup okresního úřadu a důvodnost jeho opatřeni
byly přezkoumány v instanční cestě.
Pokud jde o schůzi sudetskoněmecké strany
dne 24. ledna 1937 v Hrušovanech n. Jev., podo-
týkám, že tato byla intervenujícím úředníkem
rozpuštěna.
V Praze dne 15. května 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý. v. r.
916/IV.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
o příspěvku ze státního fondu pro vodo-
hospodářské meliorace na úpravu řek
v městských tratích (tisk 790/VI).
Státní fond pro vodohospodářské meliorace
při ministerstvu zemědělství slouží podle ustano-
vení § 1 zákona ze dne 27. března 1931, čís. 49 Sb.
z. a n. ku provádění nebo podporování vodohospo-
dářských meliorací, jejichž účelem jest ochrana
nemovitostí před škodami vodními, zvýšení výno-
su půdy, hospodářské využití vodstva, zásobení
obcí vodou k účelům zemědělsko-hospodářským.
počítané v to i skupinové vodovody a odvodnění
obcí (§ 3, II. bod 2) a jichž provedení jest v pro-
spěchu veřejném. Paragraf 11 až 17 tohoto zá-
kona vymezuje rozsah a výši finanční podpory na
provádění těchto prací.
Odst. 1 § 11 zákona vymezuje, které práce
mají býti zpravidla provedeny fondem neb zemí
jako stavebníkem a použitý text,
"které mají za
účel převážně ochranu před škodami vodními",
vztahuje se jen na stavbu větších vodních nádrží,
na rozdíl od menších vodních nádrži, na něž se
vztahuje § 12.
V § 11 obsaženo jest ustanovení o podpoře
prací regulačních, vodních nádrží a hrazení by-
střin vyšším procentem oproti pracím jiným, uve-
deným v § 12 citovaného zákona a podporovaným
menším procentem. Jiný výklad nelze těmto usta-
novením dávati. Zásadami vpředu uvedenými řídi
se ministerstvo zemědělství při provádění cito-
vaného zákona a nevylučuje zásadně z podporo-
vání říční úpravy v tratích zastavených obcí, na-
opak samo dbá o to, aby při regulování toku
v obvodu zastavěného území ať venkovské či
městsko obce provedena byla úprava i s ohledem
na asanační poměry v těchto místech tak, aby
mohly do regulovaného toku býti svedeny i od-
padní vody stokové ze zastavěných částí území.
Ministerstvo zemědělství nečiní rozdíl mezi obce-
mi venkovskými a městy, pokud se nalézají na
toku, jenž spadá do jeho oboru působnosti. Do-
savadní zkušenosti za trváni zákona číslo 49/1931
Sb. z. a n. nasvědčuji tomu, že bylo při úpravních
pracích stejně přihlíženo k úpravám probíhajícím
městským územím jako k tratím mimo obvody
zastavěné a je proto domněnka interpelace neodů-
vodněnou. Poněvadž citovaný zákon stanoví pou-
ze nejvyšší přípustné procento příspěvku fondu,
musí ovšem ministerstvo zemědělství v dohodě
s ministerstvem financí přihlížeti při výměře pro-
4
centa příspěvku v každém případě k místním po-
měrům.
Podle toho, co uvedeno, nemá ministerstvo
zemědělství v úmyslu měniti něco na své dosa-
vadní praksi, která se plně osvědčila.
V Praze dne 11. května 1937.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina, v. r.
916/V.
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslanca Vlád. Polívku
vo veci vybudovania budovy pre poštový
úřad vo Zvolene (tisk 853/XVIII).
Poštovní správě jsou nedostatky dnešní státní
poštovní budovy ve Zvolenu známy. Pokud jest
to vůbec možno, snaží se jim tato správa odpo-
moci bez ohledu na značné náklady, které tím
vzcházejí.
Žádoucí podstatná úprava a rozšíření budovy
jsou však na dnešním místě pro nepatrnou šíři bu-
dovy a k ní patřícího pozemku vyloučeny.
Poštovní správa zahájila proto již sama jed-
nání v tom směru, aby si opatřila vhodné stave-
niště pro novou budovu.
Jednání tato mají prozatím příznivý výsledek,
ježto obec Zvolenská jest ochotna dáti poštovní
správě jako staveniště pozemky, na kterých dnes
stoji budovy městského domu na náměstí Svobo-
dy, a to směnou za dosavadní poštovní budovu.
Ke stavbě došlo by však nejdříve až asi za
dvě léta, protože město Zvolen sotva bude moci
dáti volné staveniště k disposici poštovní správě
dříve, jsouc nuceno vystaviti nejprve městský
dům.
V Praze dne 13. května 1937.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný, v. r.
916/VI.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. V. Clementise
pro protizákonný postup vrchního četnic-
kého strážmistra Pšenčíka ve Velkých
Uhercích (tisk 771/XIV).
Provedeným šetřením nebyl zjištěn ani je-
diný případ, ve kterém by velitel četnické stanice
ve Velkých Uhercích byl vykonal domovní pro-
hlídku u příslušníků komunistické strany bez pod-
statného zákonného důvodu.
Výrok, připisovaný v interpelaci vrchnímu
strážmistru Pšenčíkovi, nebyl rovněž prokázán.
Ani František Gubka jej při vyšetřování věro-
hodně nepotvrdil.
Vzhledem k tomu nemám z podnětu interpe-
lace důvodu k žádným opatřením.
V Praze dne 11. května 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
916/VII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. V. Clementise
pro protizákonný postup pátracích orgánů
při domovních prohlídkách na Slovensku
(tisk 771/XV).
Nedovolené najímání československých stát-
ních příslušníků pro vojenskou službu cizí moci
nebo pro službu v cizím ozbrojeném nebo na vo-
jenský způsob organisovaném sboru, spolku nebo
skupině i zprostředkování takového najímání jest
trestno jako zločin dle § 176 zák. čís. 131/1936
Sb. z. a n.
V případech v interpelaci uvedených vzniklo
důvodné podezření, že dána jest skutková povaha
tohoto zločinu. Provedli proto bezpečnostní orgá-
nové právem domovní prohlídky, řídíce se při tom
platnými předpisy. Po přezkoumání zabaveného
materiálu byly předměty nezávadné a s trestným
případem nesouvisející jich majitelům v pořádku
5
vráceny. Samuel Winkler v Košicích se k policej-
nímu ředitelství nedostavil, ačkoliv byl již před
časem předvolán, aby převzal nezávadné pí-
semnosti.
Domovní prohlídka u Julia Ďuriše v Bratisla-
vě byla provedena v jeho nepřítomnosti za sou-
hlasu a v přítomnosti majitelky bytu, která o vy-
dání seznamu zabavených věcí vůbec nežádala.
Rovněž v tomto případě byly předměty, které
nebyly s trestním oznámením postoupeny státní-
mu zastupitelství, jmenovanému vráceny a on je-
jich příjem písemně potvrdil.
Není tudíž z podnětu interpelace důvodu k ně-
jakému opatření.
V Praze dne 10. května 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
916/ VIII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. dr. Clementise
pro protizákonný postup četnické stanice
v Tekovských Šarluhách a okresního
úřadu v Želiezovcích (tisk 771/ XVI).
Schůze, která byla uspořádána dne 11. pro-
since 1936 v domě Jana Čermáka v Maláši, ne-
byla podle vyšetření členskou schůzí odborové
organisace zemědělského dělnictva, nýbrž veřej-
nou schůzí, do které měl každý, kdo se dostavil,
volný přístup.
Poněvadž šlo o veřejnou schůzi, která neby-
la podle platných předpisů ohlášena příslušnému
úřadu, vykonalo četnictvo dodatečně dne 12. pro-
since 1936 v té věci šetření, na jehož podkladě
učinilo na pořadatele schůze Alexandra Majora
a Ludovíta Kotrusze a na 27 účastníků trestní
oznámení okresnímu úřadu v Želiezovcích.
Neodpovídá skutečnosti, že se na schůzi do-
stavila četnická hlídka, schůzi rozpustila a od-
vedla účastníky schůze k výslechu.
Okresní úřad v Želiezovcích odsoudil pak
trestním rozkazem pořadatele schůze i zjištěné
osoby pro účast na neohlášené schůzi k pokutě
po 30 Kč. Poněvadž se odsouzení nespokojili s
trestním rozkazem, konalo se u okresního úřadu
ústní líčení, při kterém byli Alexandr Major a
Ludovít Kotrusz odsouzeni pro uspořádáni neo-
hlášené schůze každý k trestu třídenního vězení,
přeměněného v peněžitý trest 60 Kč, a k další
peněžité pokutě po 40 Kč, ostatní pak pro účast
na neohlášené schůzi k trestu jednodenního vě-
zení, přeměněného v peněžitý trest 20 Kč, a k
další peněžité pokutě po 10 Kč. Podaná odvolání
zemský úřad v Bratislavě zamítl a rozsudek o-
kresního úřadu potvrdil. Rozhodnutí zemského
úřadu v Bratislavě je konečné.
Částku 174 Kč 90 h zabavilo četnictvo Lude-
vítu Kotruszovi dne 15. prosince 1936, poněvadž
bylo podezření, že tuto částku vylákal na jed-
notlivých dělnících, od nichž vybíral příspěvky
na účel, který nemohl prokázati. Četnictvo učini-
lo na Kotrusze okresnímu soudu v Želiezovcích
trestní oznámeni pro podvod a zabavenou částku
odvedlo jmenovanému soudu. O zabavené částce
rozhodne soud po skončení trestního řízení.
Vzhledem k výše uvedenému nemám z pod-
nětu interpelace důvodu k žádaným opatřením.
V Praze dne 15. května 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
916/IX (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. Jarosse
o nařízeni krajinského úřadu na Sloven-
sku číslo 68. 000/36 pres., kterým se upra-
vuje dovoz tiskových produktů z Maďar-
ska (tisk 769/
XXIV).
"Instrukce o uvolnění dopravy říšskomaďar-
ského tisku a jeho rozšiřování v zemi Slovenské
a Podkarpatoruské" ze dne 12. prosince 1936,
číslo 68. 000/36 prez., byla vydána zemským úřa-
dem v Bratislavě k provedení výnosu minister-
stva vnitra ze dne 11. dubna 1932, číslo 26. 370/32.
Tímto výnosem byla na základě zmocnění mini-
sterské rady výjimkou ze všeobecného zákazu a
za určitých podmínek povolena doprava a roz-
šiřování nezávadného říšskomaďarského tisku s
vyloučením politického periodického tisku, na nějž
se doposud vztahuje zákaz vyslovený na podkla-
dě odst. 3 § 10 zákonného článku XIV /1914 bý-
valým ministerstvem s plnou mocí pro správu
Slovenska.
Ministerstvo vnitra připravuje nyní novou
úpravu dovozu tiskovin z Maďarska do Českoslo-
venské republiky, k jejímuž uskutečnění dojde v
dohledné době a při níž budou uváženy i námě-
ty uvedené v interpelaci. V souvislosti s tím by-
6
lo rozhodnuto, aby byla změněna i zmíněná In-
strukce, a zemskému úřadu v Bratislavě byl v
tomto směru již dán příslušný pokyn.
V Praze dne 18. května 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
916/X (původní znění).
Odpověď
ministrů sociální péče
a vnitra
na interpelaci posl. K. Grubra
o nedostatečném přídělu potravinových
a chlebových poukázek v obci Zhůří nad
Úhlavou (tisk 737/VIII).
Okresnímu úřadu v Sušici dostalo se pudle
provedeného šetření v období, jež jest uvedeno
v interpelaci, téměř plného přídělu poukázek ze
státní stravovací akce.
O rozvrhu poukázek pro jednotlivé obce u-
snáší se podle ustanovení čl. VI. směrnic, plat-
ných pro tuto akci, okresní sociální komise. Jest-
liže obci Zhůří n. /Úhl. nebyl poskytnut dostateč-
ný příděl, bylo podle ustanovení čl. VII. směrnic
věcí této obce, aby podala odvolání k zemské-
mu úřadu, na jehož podkladě bylo možno jednat
o nedostatku stravovacích poukázek, v interpe-
laci vytýkaném, ještě v průběhu téhož podpůrné-
ho období.
Používání poukázek k částečné úhradě mzdy
jest za podmínek uvedených v čl. X. směrnic pří-
pustno. Vyplacení celé mzdy v případě Jana Ben-
ny bylo učiněno předmětem jednání a učiněno
potřebné opatření.
V Praze dne 23. dubna 1937.
Ministr sociální péče:
inž. J. Nečas, v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
916/XI (původní znění).
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci posl. F. Hollubeho,
že se na státních stavbách nezaměstná-
vají domácí dělníci (tisk 744/XI).
Po vyšetření konkrétního případu v interpe-
laci uvedeného se sděluje:
Ad 1. Na státní silnici liberecké, km 94/1
v obci Záskalí, byla v roce 1936 provedena opra-
va opěrné zdi čís. top. 210 za 25. 134 Kč. Jmu
práce na této státní silnici nebyly provedeny.
Podle výsledku soutěže byly opravné práce
zadány zemským úřadem nejlevnějšímu podnika-
teli Miloslavu Peldovi v Doubí.
Podnikatel M. Pelda zaměstnával na opravě
řečené zdi celkem 19 pracovních sil, a to 6 pra-
covních sil. které pracují u podnikatele stále u
13 pracovních sil, které byly zaměstnány pře-
chodně při této stavbě, z nichž ze Záskalí 4.
Co se týče národnosti, bylo zaměstnáno 13
Cechů a 6 Němců.
Během stavby musel podnikatel jednoho zed-
níka ze Záskalí, německé národnosti, pro neschop-
nost propustiti.
Do zaměstnávání dělníků si u okresního úřa-
du v Liberci ani během stavby ani po jejím pro-
vedení vůbec nikdo nestěžoval.
Ad 2. Všeobecné zadávací podmínky, které
platí jako podklad pro smluvní poměr mezi stát-
ní správou a podnikateli státních prací a dodá-
vek, obsahují ustanovení, že podnikatel jest po-
vinen zaměstnávati především dělníky místní.
Aby bylo zabezpečeno zachovávání tohoto a
některých jiných ustanovení zadávacích podmí-
nek, vydalo ministerstvo veřejných prací výno-
sem ze dne 19. května 1934, č. j. 2695/71 pres.,
ai 1934 k všeobecným zadávacím podmínkám
zvláštní doplněk, obsahující prohlášení, že při pra-
cích, pro které není třeba zaměstnávati odborné
dělníky, jest podnikatel povinen zaměstnávati
především místní nezaměstnané dělníky a z nich
opětně především osoby, které berou nebo mají
nárok na zákonnou podporu v nezaměstnanosti
nebo jsou podporovány z t. zv. stravovací akce:
při jejich výběru jest podnikatel povinen dáti
přednost těm, jejichž výživa, jakož i výživa je-
jich rodin je více ohrožena (dlouhotrvající neza-
městnanost, majetkové poměry, počet dětí a pod. ).
Vzhledem k tomu jsou podnikatelé povinni přijí-
mati dělníky jen prostřednictvím veřejných zpro-
středkovatelen práce. Toto prohlášení musí byť
podnikatelem vždy řádně vyplněno a podepsáno
a tvoří podstatnou část nabídky. Za každé zjiště-
né porušení závazků z něho plynoucích ukládá se
podnikateli pokuta (paenale).
7
Všem zadávacím místům ministerstva veřej-
ných prací bylo cit. výnosem uloženo, aby dozí-
rala nad přesným prováděním závazku převza-
tých podnikatelem podepsáním řečeného prohlá-
šení.
V Praze dne 13. května 1937.
Ministr veřejných prací:
inž. Dostátek, v. r.
916 XII (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci posl. inž. F. Karmasina
o provisionovaných lesních dělnících v
karpatských zemích (tisk 766/X).
Výnos ministerstva zemědělství (ústředního
ředitelství státních lesů a statků) ze 14. října
1936 číslo 101. 922-VIII A/2-1936 o zastavení
drahotních přídavků k provisím, vypláceným
podnikem »Státní lesy a statky«, týká se pouze
některých (t. zv. konvenčních) dělníku v obvo-
du dvou ředitelství státních lesů a statků a to
v Buštině (v obcích Ustčorná a Německá Mokrá)
a v Radiově (v obcích Rachovo, Jasma. Bogdan.
Trebuša, Kobyl. Poljana a Bočkov).
Tito dělníci měli konvencí přesné stanoveny
své požitky jednak peněžité, jednak naturální po
dobu svého pracovního poměru. Konvence stano-
vila též přesně, jaká provise přísluší po skonče-
ní pracovního poměru následkem neschopnosti ku
práci dělníkům samým příp. pozůstalým po děl-
nících (sirotkům a vdovám) v případě úmrtí je-
jich živitelů.
Tyto konvence nebyly změněny a platí do-
sud pro dělníky, na něž se vztahují. V důsledku
peněžní inflace nastalé za světové války byly
však mzdy konvencionalistů oproti mzdám, pří-
slušejícím podle konvencí, značně zvýšeny.
Ředitelství státních lesů a statků v Buštině
a v Rachově vyplácela konvenčním dělníkům ve
výslužbě roční drahotní přídavky (dělníkům 312
Kč, vdovám 192 Kč a sirotkům 128 Kč ročně
ačkoliv neměli na tyto drahotní přídavky právní-
ho nároku.
Vzhledem ke změněným poměrům zvýšilo
ministerstvo zemědělství po dohodě s minister-
stvem financí dobrovolně konvenčním dělníkům,
jejich vdovám a sirotkům peněžité provise na
šesteronásobek provisí, na něž měli podle kon-
vencí nárok v době převzetí Podkarpatské RUM
do čsl. správy.
Roční provise starokonvenčního dělníka i.
třídy, ve kteréžto kategorii největší část dělníku
odcházela do výslužby, činí při 40leté nepřeru-
šené pracovní době (včetně vojenské služby) po
zvýšení předválečné provise ročních 254 Kč na
šesteronásobek: V penězích 1. 524 Kč a naturálie:
645 kg žita (nebo 516 kg žitné mouky), 137 ku
pšenice (nebo 109. 5 kg pšeničné mouky) a 8 kg
soli. Toto množství soli přísluší na každého čle-
na rodiny dělníkovy, žijícího s ním ve společně
domácnosti a odkázaného na něho výživou.
Tímto zvýšením peněžitých provisí na šeste-
ronásobek odpadl úplně důvod pro další pone-
chání bez zákonitého předpisu bezdůvodně po-
skytovaných drahotních přídavků k provisím a
proto při likvidaci pracovního poměru konven-
čních dělníků, kteří nyní v době pracovního po-
měru podléhají pojištění u ústřední sociální po-
jišťovny, byla výplata nepřináležejících a jen zá-
lohově poskytovaných drahotních přídavků za-
stavena koncem října 1936 výnosem ze 14. října
1936 čís. 101. 192-VIII A/2-1936.
Konvenční dělníci ve výslužbě, pokud jsou
schopni práce a chtějí pracovati, jsou podle po-
třeby dále zaměstnáváni a tím mají možnost kro-
mě provise, kterou jim i po dobu jejich dalšího
zaměstnání vyplácí podnik
Státní lesy a statky-,
dosáhnouti ještě nároku na starobní důchod od
ústřední sociální pojišťovny.
Dovoluji si poznamenati, že provise v peně-
zích a značné naturálie, poskytované provisio-
nistům, jsou na místní poměry v chudých hor-
ských krajích Podkarpatské Rusi, kde tito kon-
venční dělníci a jejich pozůstalí žijí, dosti ve-
liké.
Proto není důvodu pro odvolání výnosu ze
14. října 1936 čís. 101. 922-VIII A/2-1936 a pro
opětné povolení nepríslušejících drahotních pří-
davků k provisím konvenčních dělníků na Pod-
karpatské Rusi.
V Praze dne 11. května 1937.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina, v. r.
916 XIII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. J. Röslera
o přehmatu úředníka Pokorného od frýd-
lantského státního policejního úřadu
(tisk 769/X).
Úřední zástupce dožadoval se toliko odstra-
nění v sále umístěného červeno žlutě natřeného