Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
924.
Interpelace:
I. posl. Švermy a Schenka min. vnitra o konfiskační praxi komisaře okresního úřadu v Lou-
nech,
II. posl. Jarossa min. školství a nár. osvěty o nedostatku učitelských sil na maďarskej od-
bočke štátnej ľudovej školy v obci Stará Dala,
III. posl. Kopeckého, B. Kholera a Širokého ministru zahraničních věcí a ministru vnitra ve věci
španělských emigrantů,
IV. posl. Širokého, Vallo a Zupku ministrem zemědělstva, vnútra a národnej obrany vo věci za-
brania a přídělu lesa grófa Esterházyho,
V. posl. dr. Kollnera vládě o nevážnosti k německým jazykovým právům v Fráze,
VI. posl. inž. Schwarze min. spravedlnosti o valné hromadě Mlynářského družstva pro nákup
a prodej při jednotách mlynářů v republice Československé, zapsaného Společenstva s ruče-
ním obmezeným, sídlem v Praze a Zemědělských družstevních listech v Praze,
VII. posl. Polívku min. veřejných práč vo věci absolventov štátnej odbornej kovorobnej školy za-
městnaných v Podbrezovej,
VIII. posl. dr. Neumana, Dlouhého a Hintermüllera vládě o naléhavé potřebě zákonné úpravy péče
o cizinecký ruch v Československé republice,
IX. posl. Siváka min. financií vo věci trafikanta Jána Michalika, ktorý svoju trafiku přeměnil
na komunistické pařeniště,
X. posl. Tichého a Uhlíře vládě ve věci úpravy úrazového pojištění na Hlučínsku,
XI. posl. Bródyho a dr. Pješčaka min. spravedlnosti o protizákonné a neslýchané konfiskační
praksi státního zastupitelství v Užhorodě.
924/I.
Interpelace
poslanců Švermy a Schenka
ministru vnitra
o konfiskační praksi komisaře okresního
úřadu v Lounech.
V čísle 20., ročník II. časopisu. "Průboj pracu-
jícího lidu" s datem 16. května 1937, vycházejí-
cího v Lounech, byl konfiskován okresním úřadem
v Lounech na straně 5., sloupec první, tento text:
"Delegovaná stráž bezpečnosti z četnické sta-
nice v Lounech zahájila vyšetřování tím způso-
bem, že prohlédla boty všech dělníků na stavbě
zaměstnaných, aby našla majitele obuvi, po níž
zůstaly stopy. Proti tomuto podezírání a způ-
sobu šetření jest nutno co nejostřeji protesto-
vati. Na pány nešly vyšetřující orgány, aby jim
prohlédly
boty a přece jeden z nich, pan.... atý,
jest jejich příslušník a má legitimaci "sjedno-
cených", která má takovou moc, že týž, třebaže
je obviněn ze sprosté krádeže, jest nadále na
dráze zaměstnán, jako by se nic nestalo. Kdyby
to tak byl dělník komunistický, to by letěl hned
z dílen, ale kdepak "sjednocený", ten má imu-
nitu. Zdá se, že ta prokletá "nemoc" řádí
u sjednocených jako mor po válce a "ochránci
veřejní" soukromého majetku, že jsou nejvíce
"nemocní" kleptomanií, nebo oni nekradou, to
jen chudák z hladu a bídy krade. To je mo-
rálka!"
V čísle 21., ročník II. téhož časopisu byla kon-
fiskována tato místu: na straně druhé, sloupec
první, text:
2
"... ty doby, kdy si řádili páni v okresech,
jsou pryč. Jen ať si dnes dovolí a nedají kaž-
dému zemědělci, co mu podle zákona patří. Po-
dívejte se jak jsou již suspendování a
vyhození
okresní hejtmani, kteří se dopouštěli podobných
činů a sloužili agrárně-kartelářské reakci. Jeden
z nich už sedí dokonce v kriminále. A to není
ještě poslední a jediný, který se dopouští trest-
ných a stranicko - agrárně reakčních činů. "
Na straně čtvrté, sloupec první, text:
..... kritiku vyšetřujících orgánů a dokonce
byla skonfiskována i ta část, jež se týkala sjed-
nocených fašistů, postižených "kleptomanií".
Byla to nová neslýchaná konfiskace, proti níž
budou podány námitky a i klub poslanců znovu
bude intervenovat. Minulou konfiskací byl "Prů-
boj"poškozen finančně, jelikož konfiskační ná-
lez byl přinesen až po čtvrt na 6. hod. več., kdy
bylo vše vytištěno a připraveno pro poštu. "
Systematické a protizákonné konfiskace tohoto
časopisu byly nejednou již předmětem poslanec-
kých interpelací. Způsob poslední konfiskace časo-
pisu však zasluhuje zvláštní pozornosti. V pátek,
21. května bylo již v dopoledních hodinách před-
loženo censurní číslo časopisu okresnímu úřadu.
O 1/2 3. hod. odpol. schovali se četníci v autobusu,
který vyjíždí z náměstí. Konfiskační výměr, ač jej
měli a museli míti u sebe - jinak by nemohli a
nesměli obsadit ulice - nedonesli do tiskárny, ale
trpělivé čekali do té doby, až kolportér vyjde
s první stovkou časopisu, tuto zabavili a teprve
potom doručili výměr tiskárně.
Tento postup je zřejmě protizákonný, znamená
bezdůvodné persekvování zmíněného časopisu, ja-
kož i jeho hmotné poškození.
Právě tak protizákonným a tendenčním je ale
postup komisaře okresního úřadu, který je pověřen
censurou " Průboje pracujícího lidu", neboť konfis-
kované a zde interpelované zabavené články ne-
obsahují skutkovou podstatu žádného z trestných
činů, který platné trestní zákony znají a pro který
lze provést konfiskaci novin. Naopak jsou konfis-
kovány také zprávy, které svým obsahem směřují
proti fašistům, národně
sjednoceným a reakci vů-
bec, takže postup komisaře okresního úřadu nutně
vzbuzuje zdání, že jsou bráni v zákonitou ochranu
nejhorší nepřátelé republiky a demokracie.
Ptáme se proto pana ministra vnitra:
1. Jsou mu tyto skutečnosti známy?
2. Je ochoten zahájiti disciplinární pokračování
proti komisaři okresního úřadu, který konfiskaci
provedl a který dává nezákonné disposice k pro-
vádění konfiskace ?
3. Co hodlá učiniti, aby se v budoucnu takové
případy opakovati nemohly?
V Praze dne 29. května 1987.
Šverma, Schenk,
Krosnář, Fusčič, Procházka, Schmidke, Dölling,
B. Köhler, Vodička, Beuer, Kosik, Nepomucký,
Hodinová - Spurná, Zápotocký, Machačová, Klíma,
Kliment, Śliwka, Široký, dr. Clementis, Kopřiva.
924/II (preklad).
Interpelácia
poslanca Jarossa
ministrovi školstva a národnej osvety
o nedostatku učiteľských síl na maďarskej
odbočke štátnej ľudovej školy v obci Stará
Ďala.
Opätovne sme pozorovali, že u štátnych ľudo-
vých škôl, v ktorých sú systemizované triedy slo-
venské i maďarské, nestará sa školská vrchnosť
náležité o chod vyučovania v triedach s vyučova-
cím, jazykom maďarským, čím rodičia vo veľa
miestach pozbývajú chuti, aby svoje deti materin-
ského jazyka maďarského posielali do školy s vy-
učovacím jazykom maďarským, ačkoľvek naše
zákony a ich duch chcú aspoň na papieri posky-
tovať možnosť synovi každého národa, aby svoje
elementárne znalosti osvojil si v prvom rade vo
svojom materinskom jazyku. Je naprosto nespráv-
na a protizákonná snaha, ktorá v záujme rozmno-
ženia tried slovenských chce slúžiť tomu, aby
odbočka s vyučovacím jazykom maďarským za-
nikla.
Na maďarskej odbočke štátnej ľudovej školy
v obci Stará Ďala zavládol v tomto školskom roku
taký nedostatok učiteľských síl, ktorý bez podmien-
ky bude mať v školskom prospechu žiakov v zapätí
neblahé následky. V 4. triede horejšej školy je 47
žiakov. Táto trieda v septembri a októbri 1936
vôbec nemala učiteľa, lebo toto miesto proste ne-
bolo obsadené. V novembri prišla učiteľská sila
bez definitívy, ktorá bola dňa 1. februára 1937
zasa presadená. Od tých čias nemá 4 trieda uči-
teľa. Riadne vyučovanie dialo sa iba v novembri,
decembri a januári. A keďže v tejto dobe bolo 39
dní úradných prázdnin, dialo sa v skutku riadne
vyučovanie iba po čas 53 dní.
A nebolo možné vyriešiť ani zastupovanie chý-
bajúcej učiteľskej sily, lebo učiteľ 1. triedy ob-
držal behom
5 1/2 mesiacov 6týždňovú zdravotnú
dovolenú. A tento učiteľ mal tiež 53 žiakov; uči-
teľ 2. triedy, ktorý mal tiež 40 žiakov, bol po tú
istú dobu 4 týždne chorý, takže bola doba, kde
naraz v troch triedach pauzovalo riadne vyučo-
vanie.
Vyučovanie vo 4. triede deje sa dnes tak, že
dopoludnia je prázdno, odpoludnia však striedavo
vyučujú učitelia ostatných tried po dobu dvoch
hodín, a títo ovšem po túto dobu vo svojich trie-
dach nevyučujú. Týmto spôsobom vyučuje jeden
učiteľ denne 100 rešp. 87 detí, ktorá okolnosť
prieči sa zákonu a prevyšuje i hranice fyzických
schopností.
Situácia je podstatne znesnadnená tým, že ta-
kéto macošské zachádzanie je údelom práve 4.
triedy, z ktorej by niektorí žiaci mohli na základe
riadneho vyučovania a prospechu uchádzať sa
o prestúpenie na niektorú strednú školu, za ta-
kýchto okolností však k tomu dojsť nemôže.
Je naprosto nepochopiteľné toto jednanie škol-
ského úradu, ktorý kľudne trpí, že systemizované
3
učiteľské miesto nie je ani po 8 1/2 mesiaca obsa-
dené a že sa nedeje žiadne opatrenie, ktorým by
bol tento ťažký nedostatok odstránený. Znamená
to dvojnásobné opomenutie jednak proti rodičom
a ich deťom, jednak proti veľkému množstvu ne-
zamestnaných maďarských učiteľov, z ktorých
jeden by sa mohol dostať bezpečne ku chlebu.
Na základe výšeuvedeného skutkového stavu
tážem sa pána ministra školstva a národnej
osvety:
1. či viete o nedostatku učiteľských síl, zavlád-
nuvšom na maďarskej odbočke štátnej ľudovej
školy v obci Stará
Ďala?
2. Jestliže áno, či hodláte učiniť súrne opatre-
nie, aby do Starej Ďaly bola poslaná vhodná uči-
teľská sila cieľom vyučovania 4. triedy?
3. Či ste ochotný postarať sa, aby napravená
bola mravná škoda, ktorú utrpeli rodičia a ma-
ďarské deti behom tohoto školského roku?
Naliehavosť je naprosto odôvodnená okolnosťou,
že konec školského roku približuje sa mimoriadne
rýchlym tempom a je nezbytne nutné, aby maďar-
ským žiakom v Starej Ďale boly ešte pred dokon-
čením školského roku nahradené tie nespočetné
nedostatky, ktoré museli utrpeť bez vlastného za-
vinenia a v dôsledku nedbalosti školského úradu.
V Prahe dňa 20. mája 1937.
Jaross,
dr. Holota, dr. Szüllö, Szentiványi, Esterházy, dr.
Korláth, dr. Porubszky, Petrášek, A. Nitsch,
Fischer, Budig, Gruber, Illing, dr. Jilly, Jobst, inž.
Schreiber, Stangl, dr. Zippelius, dr. Hodina, Knorre,
Axmann, Knöchel, Frank, inž. Künzel, E. Köhler,
dr. Kellner, inž. Lischka, Rösler, F. Nitsch, Nickerl,
dr. Neuwirth, dr. Peters, Sogl, G. Böhm, inž. Kar-
masin, Wagner, inž. Peschka, May, Klieber, Hol-
lube, Hirte, dr. Köllner, dr. Eichholz, Kundt, Woll-
ner, inž. Richter, Sandner, Franz Němec, Jäkel,
Birke, Obrlik, dr. Rosche.
924/III.
Interpelace
poslanců Kopeckého, B. Köhlera a širokého
ministru zahraničních věcí a ministru
vnitra
ve věci španělských emigrantů.
V červenci 1936, po likvidaci povstání v samot-
ném Madridě, utekla se hrstka fašistických šlech-
ticů, reakcionářských spiklenců a jiných podob-
ných individuí, v počtu více jak 200 osob, před
spravedlivým hněvem madridského lidu a před
trestající rukou zákonité španělské vlády na vy-
slanectví
Československé republiky.
Madridský diplomatický zástupce Českosloven-
ské republiky - přesto, že vláda československá
udržuje řádné styky s madridskou vládou, kterou
jedinou uznává, porušil všechny mezinárodní zvyk-
losti, právo a pravidla a poskytl asyl, pohostinství
a podporu těmto zločinným osobám, povstalcům
proti zákonité španělské vládě, spojencům zahra-
ničních fašistických velmoci a špionážních ústředí.
Umístil je ve zvláštní budově, kde byli pod ochra-
nou československé vlajky a kde, nejsouce pod žád-
ným dozorem, mohli udržovati spojení.
Tento postup diplomatického zástupce českoslo-
venské vlády nutno kvalifikovati jako akt hrubého
vměšování se do vnitřních záležitostí španělské
republiky a jako porušení i úmluvy o nevměšo-
vání, jejíž závazky Československo na sebe vzalo.
Veřejné mínění a pracující lid Československa
právem očekávaly, že tomuto neodpovědnému a ne-
důstojnému postupu diplomatického zástupce p.
Formánka bude učiněn konec a že jmenovaný
diplomat pro hrubé porušení svých úředních po-
vinností bude svého úřadu zproštěn.
Tomu bylo nápomocno též ministerstvo vnitra,
které poskytlo 47 španělským emigrantům povo-
lení k pobytu na československém území.
Malý počet německých protifašistických emi-
grantů, kteří žijí v
Československé republice, je
soustavně pronásledován, dělají se na ně "ho-
ničky", odnímá se jim bez jakéhokoliv odůvodnění
povolení k pobytu, jsou vysazování "na černo" za
hranice, při sebemenším pohybu jsou obvinění, že
"politisují", zatím co
španělští fašističtí uprchlíci, tito zarytí
nepřátelé československého lidu a demokracie, ne-
jenom že mohou se volně pohybovati na území
ČSR, nejenom že přepychově jsou umístění a žijí
v lázních Sedmihorky u Turnova, které patří synu,
v roce 1914 smutně proslulého rakouského minis-
tra zahraničí Johar na Lexe Aerenthala, nýbrž
beztrestně a nerušené provádějí své spiklenecké
rejdy a napomáhají odtud úkladům proti španělské
vládě, ohrožujíce tím nejvyšší mírové zájmy i
Československé republiky. Konstatujeme, že fašis-
tičtí chráněnci měli hned první den po svém pří-
jezdu politickou konferenci s Francovým agentem,
žijícím v
Československé republice, s bývalým špa-
nělským obchodním nástupcem Gasparem Sanz i
se zrádným panem Tovarem, udržují pravidelné
styky s místním turnovským vedením organisace
Národněsjednocené strany, která slouží jim jen
za spojku ve vyšších a podezřelých politických
spojeních.
Aby však byla dovršena provokace pracujícího
lidu v ČSR, přijela za nimi do sedmihorských
lázní manželka madridského diplomatického zá-
stupce paní Formánkova, zřejmě ne proti vůli a
bez souhlasu svého manžela, projevujíc tak sym-
patie oficielního zástupce Československé repub-
liky s těmito úhlavními nepřáteli španělského lidu.
Nejenom však to. Tito aristokratští výrostkové
ve svém provokačním chování vůči obyvatelstvu
turnovského kraje jdou tak daleko, že se dopouš-
tějí provinění podle obecných trestných zákonů
Československé republiky. Tak obtěžují tito dege-
nerovaní hejskové děvčata, ba stalo se, že několik
z těchto individuí chtělo v lese u Sedmihorek ves-
nická děvčata znásilnit.
To všechno děje se v době, kdy právě propukla
ve veřejnosti aféra "Rady kozáckého ústředí",
teroristické a špionážní organisace bělogvarděj-
4
ské, emigrantů podobného druhu, požívajících též
podpory a benevolence u určitých oficielních kru-
hů československých.
Tlumočíce veliké pobouření všeho pracujícího
lidu v československé republice, majíce na zřeteli
dobré jméno Československa v zahraničí, jakož i
svrchované mírové zájmy republiky, tážeme se
pana ministra vnitra a zahraničí:
1. Jsou jim tyto skutečnosti známy?
Tážeme se pana ministra zahraničních věcí.
1. Je ochoten okamžitě odvolati chargé ďaffaires
z funkce vedoucího československého vyslanectví
v Madridě?
2. Je ochoten dáti svůj souhlas, aby španělští
uprchlici byli okamžitě vykázáni z území Česko-
slovenska?
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Je ochoten vykázati španělské emigranty
s okamžitou platností z území Československa?
2. Jaké opatření hodlá učiniti, aby podobné pří-
pady se opakovati nemohly?
V Praze dne 26. května 1937.
Kopecký, B. Kohler, široký,
dr. Clementis, Kosik, Schenk, Procházka, Dölling,
Machačová, Beuer, Hodinová-Spurná, Nepomucký,
Kopřiva, Šverma, Klíma, Vallo, Slánský, Zupka,
Vodička, Zápotocký, Krosnář.
924/IV.
Interpelácia
poslanca Širokého, Vallo a Zupku
ministrom zemedelstva, vnútra a národnej
obrany
vo veci zabrania a prídelu lesa grófa
Esterházyho.
Začalo to aj v Orave tak, ako všadiaľ na Slo-
vensku: sľubmi!
V prvých rokoch samostatnosti čakali oravskí
roľníci, že škodením panstva maďarských grófov-
latifundistov dostanú od novej vlády grófske lesy.
Sľubovali ľudácki, sľubovali agrárnickí korte-
šovia...
A dnes? Nech prehovoria čísla: 9553 roľníckych
usadlostí v námestovskom a trstenskom okrese vo
výmere až do 20 ha pôdy má v r. 1935 celkom
541'79 ha lesnej pôdy, kým 57 nových latifun-
distov má 37. 291 ha lesnej pôdy. Teda: 70 krát
viacej ako 9553 roľníckych usadlostí.
Podľa prehlásenia národohospodárov sa oravská
pôda hodí len z 20 % k osevu obilninami, zatiaľ čo
80 % pôdy sa hodí len k chovu dobytka. A
predsa
je skutočnosť, že 50-90% pôdy je osiata obilni-
nami. Prečo? Lebo je nedostatok pôdy, nedostatok
pasienkov!
Jediným zdrojom dôchodu oravských roľníkov
je drevo a chov dobytka. Z toho sa kupujú prie-
myselné články, platia dane a interes Ľudovej
banke v Námestove, ktorá je teraz možno najväč-
ším majiteľom domov a pôdy.
Oravskí roľníci potrebujú lesy, potrebujú pa-
sienky. Nuž, ale roky šly, sľuby sa sľubovaly a
blázni sa radovali. Odhodlali sa teda sklamaní roľ-
níci v r. 1923 kúpiť si lesy za peniaze. Tak došlo
ku kúpaní medzi oravským kompossesorátom a
urbármi. A ako pri veľkých kšeftoch to už býva
- našiel sa aj pri tomto sprostredkovateľ pán
dr. Lasslauer, advokát, priateľ pána riaditeľa
Hajna a iných vlivných. politických osobností, há-
dam až po ministerské kreslá.
A naozaj. Obce kupovaly lacno. Na pr. urbár
Lokce dal za horu 25. 000 Kč a p. dr. Lasslauerovi
za jeho "prácu" 20. 000 Kč. Zbytok vymáha teraz
na zadĺžených urbároch. súdne.
Ako vidno z horeuvedených čísel, je otázka prí-
delu lesov nevyriešená. A tu, zdá sa nám, má byť
opakovaná tá istá hra s oravskými roľníkmi ako
v r. 1923. Kúpte si - ak chcete mať - za drahé
peniaze.
Oravský kompossesorát vlastní asi 50. 000 kat.
jutár lesa. Z toho patrí 20%, t. j. 10. 000 kat. jutár
lesa maďarskému grófovi Eszterházymu, t. č.
v matičke Pešti. Povráva sa všeobecne medzi sta-
rostami obcí, že kompossesorát dával Eszterházy-
mu za lesy 15 mil. Kč. Eszterházy odmietnul, že
predá radšej obciam. Ako sa dopočúvame navští-
vil grófa Eszterházyho bývalý poslanec ľudovej
strany Ferko Skyčák z Námestova a to - do-
konca dvakrát.
A tu začala akcia. Pán Skyčák svolal starostov,
že by reku bolo dobre lesy od Eszterházyho kúpiť
a vec došla tak ďaleko, že starostovia boli svolaní
k slávnostnému podpísaniu memoranda. V memo-
rande stálo, že by bolo aj dobré, keby štát lesy
od Eszterházyho kúpil a predal obciam.
Starostovia prevádzali akciu so zápalom, veď
si mysleli, že prišla ich doba, tu zasiahol okresný
úrad v Trstenej a celú akciu prehlásil za nezá-
konnú.
Oravský ľud nepotrebuje ale žiadne handlova-
nie s Eszterházym, žiadne kupovanie a sprostred-
kovanie; na vyvlastnenie lesov nielen že má mo-
rálne právo pracujúceho ľudu, ale aj právo na
základe zákona záborového čís. 215/1919 Sb. z. a
n., ktorým sa zaberá nemovitý majetok v ČSR
ležiaci vo výmere 250 ha. § 9 tohoto zákona usta-
novuje, že bez náhrady bude prevzatý majetok
príslušníkov nepriateľských štátov
(Eszterházy)
a majetok osôb, ktoré sa previnilý proti čsl. ná-
rodu vo svetovej vojne. Prídelový zákon čís.
31/1920, § 5 stanoví, že tento majetok má sa pri-
deliť obciam a iným verejným svazom.
Konečne zákon na obranu štátu č. 131/1936
dáva širokú možnosť krajinskému úradu v dohode
s vojenskou správou nemovitosti cudzích prísluš-
níkov v pohraničnom pásme zabrať, alebo prinú-
tiť odovzdať obciam.
V tejto pohnutej dobe, keď fašistické štáty ve-
rejne sa chystajú nás napadnúť a náš ľud uvrh-
núť do fašistickej poroby, myslíme, že je v záujme
5
demokracie a republiky, aby pracujúci ľud v tom-
to štáte bol hospodársky zaistený a spokojný,
keďže jedine sociálna spravedlnosť robí z našich
roľníkov dobrých obrancov demokracie a proti-
revizionistického hnutia. Nezabúdajme, že Orava
susedí s Poľskom a musíme si uvedomiť, že bez-
platným prídelom lesov a pasienkov zaistíme si
sympatie poľského ľudu za
hranicami.
Čo urobily úrady k prevedeniu menovaných zá-
konov? Riadia sa úrady slovami presidenta dr
Beneša: "štát dnes existuje pre občanov, pre ich
dobro a blahobyt; tento princíp chce, aby úrady,
na ktoré občania platia, prišly mu v ústrety!"
Pýtame sa preto pánov ministrov zemedelstva,
vnútra a národnej obrany:
1. Sú im tieto skutočnosti známe?
2. Je pán minister zemedelstva ochotný na zá-
klade záborového zákona čís. 215/1919 bez ná-
hrady zabrať nemovitý majetok grófa Eszterhá-
zyho vo výmere 10. 000 jutár lesa, ako majetok
cudzieho, štátu nepriatelského príslušníka a na
základe prídelového zákona čís. 31/1920 tento ma-
jetok prideliť obciam?
3. Je pán minister vnútra ochotný upraviť
krajský úrad, aby v smysle zákona o obrane štátu
čís. 131/1936 v dohode s vojenskou správou za-
bral výšespomenutú nemovitosť a odovzdal ob-
ciam?
4. Je pán minister národnej obrany ochotný
upraviť príslušný vojenský úrad, aby dal súhlas
k zabraniu výšeuvedeného majetku?
V Prahe dňa 26. mája 1937.
Široký, Vallo, Zupka,
dr. Clementis, B. Köhler, Beuer, Kosik, Schenk,
Dölling, Procházka, Vodička, Hodinová - Spurná,
Šverma, Nepomucký, Kopřiva, Zápotocký, Slanský,
Klíma, Krosnář, Kopecký, Machačová.
924/V. (překlad).
Interpelace
poslance dr. F. Köllnera
vládě
o nevážnosti k německým jazykovým
právům v Praze.
Dr. Baxa, pražský primátor odešel do výslužby.
Neměl rád Němce, a zacházeje s nimi nepřihlížel
k zákonu a morálce.
Jeho nenávist se nezastavila ani před majestá-
tem smrti; neboť tento starosta hlavního města
evropského státu to byl, jenž před čtyřmi lety vy-
dal nařízení, podle něhož ani urny v pražském
krematoriu nesmějí míti německé nápisy, že tedy
na nich nesmějí býti ani slova na rozloučenou
" Ruhe sanft".
On to byl, kdož neohlížeje se na zásady ústavy
a lidskosti, omezil svobodné užívání němčiny v sou-
kromém a obchodním
styku. V opaku a
rozporu se slavnostními právními sliby českého
delegáta na mírové konferenci dr. Edvarda Beneše
v květnu 1919, v opaku a rozporu ke článkům 2, 7
a 8 smlouvy o ochraně menšin a k §§ 106 a 128
ústavní listiny, v opaku a rozporu se stálým roz-
hodováním nejvyššího správního soudu, které za-
kazuje jakékoliv zneužívání živnostenského řádu
k omezování ústavně zaručeného svobodného uží-
vání jazyků, troufal si tento starosta dr. Baxa před
očima vlády zakazovati v Praze německé firemní
tabulky a omezovati dokonce svobodné užívání ně-
meckého jazyka při úpravě vstupenek a jídelních
lístků.
V Československu bydlí 3 1/2 milionů Němců, tedy
více než Norů v Norsku.
Každý čtvrtý státní občan v Československu jest
Němec. Území, ve kterém semknutě bydlí sudetští
Němci, jest skoro tak veliké jako Belgie; jen
v Praze bydlí 40. 000 Němců, a přes tyto skutečnosti
mohl pražský starosta proti ústavě a proti zákonu
odníto Němcům v hlavním městě státu skoro vše-
chna jazyková práva, aniž se vláda, která jest pod
mezinárodní kontrolou smlouvy o ochraně menšin,
proti šovinistické ulici dosud odvážila proti proti-
zákonným zásahům pražského starosty chrániti
ústavu, smlouvu o ochraně menšin a výrok nej-
vyšších soudců ve státě.
Hrozí naléhavé nebezpečí, že i nový starosta bude
ve své jazykové praksi nástrojem šovinistické praž-
ské ulice.
Proto jest zapotřebí, aby vláda ihned, jakmile
tento nový starosta nastoupí svůj úřad, užila všech
mocenských prostředků dohlédací moci, aby zaji-
stila svobodu užívání německého jazyka v Praze.
Tážeme se tedy vlády:
1. Platí na celém území státu, tedy i v hlavním
městě Praze, mezinárodně zaručené svobodné uží-
vání jazyku ve styku soukromém a obchodním, ve
věcech náboženských, v tisku, ve všech publikacích
a na veřejných shromážděních lidu (článek 2, 7,
odst. 38 smlouvy o ochraně menšin, § 128, odst. 3
ústavní listiny, r. n. s. s. ze dne 19. ledna 1906,
č. 673, B 5301) - nebo tato práva neplatí?
2. Co hodlá vláda učiniti, aby upravila jazykovou
praksi v hlavním městě Praze tak, aby souhlasila
s ústavou a s mezinárodními závazky, které stát
převzal ?
V Praze dne 12. května 1937.
Dr. Köllner,
dr. Hodina, Knöchel, dr. Jilly, Hollube, dr. Köllner,
Fischer, Birke, Gruber, Jäkel, dr. Zippelius, Hirte,
Knorre, inž. Richter, May, inž. Lischka, E. Köhler,
inž. Schreiber, Illing Jobst, Wagner, Stangl,
Rösler, Nickerl, Franz Němec, Klieber.
924/VI.
Interpelace
poslance inž. Františka Schwarze
6
ministru spravedlnosti
o valné hromadě Mlynářského družstva pro
nákup a prodej při Jednotách mlynářů
v republice
Československé, zapsaného spo-
lečenstva s ručením obmezeným, sídlem
v Praze, a Zemědělských družstevních
listech v Praze.
Již v své interpelaci ze dne 20. února 1937, čís.
804/III. poukázal jsem na některé skutečnosti při
svolání valné hromady Mlynářského družstva při
Jednotách mlynářů dne 1. února 1937, které byly
zřejmým porušením předpisů zákona a stanov, a
proto valná hromada byla zmatečnou.
Zejména jsem upozornil na tu skutečnost, že ne-
byl splněn předpis stanov, podle něhož pozvání na
valnou hromadu za současného udání předmětů,
o nichž se má jednati, má se státi vyhláškou řádně
uveřejněnou nejméně 14 dnů přede dnem valné
hromady v Zemědělských družstevních listech. Ve
skutečnosti bylo však svolání této valné hromady
otištěno v Zemědělských družstevních listech te-
prve dne 22. ledna 1937. tedy toliko 10 dní, a ni-
koliv 14 dní před valnou hromadou.
Těchto závažných důvodů zmatečnosti valné hro-
mady dovolávali se členové družstva v několika
stížnostech, které podali po valné hromadě ke
krajskému soudu obchodnímu v Praze pod čís. jed-
nacím Dr. XXXVIII 110 a připojili zároveň jako
důkaz výtisky Zemědělských družstevních listů,
číslo 1-4.
Na tyto stížnosti členů družstva odpovědělo
Mlynářské družstvo krajskému obchodnímu soudu
vyjádřením ze dne 26. března 1937, číslo jednací
Dr. XXXVIII-110-22, v němž uvádělo, že valná
hromada byla řádně svolána vyhláškou v Země-
dělských družstevních listech ze dne 15. ledna
1937, a na důkaz toho připojilo číslo 3, v kterém
jest na straně 52 vyhláška uveřejněna. Z šetření,
které jsme podnikli, plyne, že č. 3 v pravidelném
čase vyšlé, vyhlášku neobsahovalo. Je tedy
zřejmé, že redakce Zemědělských družstevních
listů uspořádala dodatečně nové vydání svého
časopisu se starým datem a tam zařadila vzpome-
nutou vyhlášku, aby umožnila Mlynářskému druž-
stvu získati doklad o správném svolání valné hro-
mady a tím se vyhnouti zřejmé zmatečnosti.
Upozorňuji, že Zemědělské družstevní listy jsou
Věstníkem Ústřední jednoty hospodářských druž-
stev v Praze, která podle zákona ze dne 9. dubna
1873, č. 70 ř. z. a zákona ze dne 10. června 1903,
č. 133 ř. z. jest svazovým orgánem družstev, která
podléhají jeho zákonné revisi. Proto dalo by se
očekávati, že tato Jednota bude dbáti o to, aby
Zemědělské družstevní listy, v nichž vyhlášky spo-
lečenstevní jsou podle zákona a stanov uveřejňo-
vány, byly řádně a nestranně pro veřejnost a kraj-
ský obchodní soud publikovány.
Ačkoliv Zemědělské družstevní listy ze dne
15. ledna 1937 č. 3, v nichž nebyla dotčená vy-
hláška družstva uveřejněna (což má v zápětí zma-
tečnost valné hromady), rozeslány v tisícovém ná-
kladu na družstva, přičleněná k Ústřední jednotě
hospodářských družstev, přece Mlynářské družstvo
provádí u krajského obchodního soudu důkaz "no-
vým vydáním" Zemědělských družstevních listů,
čímž samozřejmě má býti poškozen zájem členů
družstva a má býti zabráněno průchodu práva a
spravedlnosti.
Tážeme se proto pana ministra spravedlnosti:
1. Jest mu známo, že krajskému obchodnímu
soudu v Praze předložilo Mlynářské družstvo pro
nákup a prodej při Jednotách mlynářů výtisk
Zemědělských družstevních listů datovaný 15.
ledna 1937 a obsahující vyhlášku o svolám valné
hromady, ačkoli v čísle uvedeného listu skutečně
rozeslaném nic takového nebylo?
2. Jest ochoten naříditi přísné vyšetření toho,
jak, kdy a kým výtisk vyhlášku obsahující byl po-
řízen, v jakém množství byl vytištěn a komu byl
rozeslán, zdali a kdy byly dodány příslušným mís-
tům povinné výtisky?
3. Zjistí-li se, že jde vskutku o podvodné opa-
tření nesprávného dokladu, kterým měl býti soud
uveden v omyl, jest ochoten postarati se o to, aby
proti pachatelům bylo zavedeno trestní řízení, ne-
hledíc k tomu, o jaké osobnosti běží ?
V Praze dne 16. dubna 1937.
inž. Schwarz,
dr. Fencik, Ivák, Sidor, Turček, Trnka, dr. Dominik,
Dembovský, Zvoníček, Longa, Slušný, dr. Pružin-
ský, Salát, Hlinka, dr. Tiso, Gajda, Smetánka, dr.
Branžovský, dr. Wolf, Florek, Kut.
924/VII.
Interpelácia
poslanca Vlad. Polívku
ministrovi verejných prác
vo veci absolventov štátnej odbornej kovo-
robnej školy zamestnaných v Podbrezovej.
V štátnych železiarniach v Podbrezovej na Slo-
vensku je zamestnaných celkom 48 absolventov
štátnej odbornej kovorobnej školy v B. Bystrici,
ktorá trvala 4 roky a je dnes postupne premenená
na vyššiu št. priemyselnú školu.
Títo absolventi nastupovali do práce v štátnom
podniku ako robotníci s hodinovou mzdou od 2. 04
Kč do 2. 76 Kč. V pomere robotníka zostávali
mnohí 4-5 rokov, prípadne viacej a stali sa. sme-
nármi na denný plat od 20-32. 50 Kč. Doba strá-
vená v pomere robotníckom je im úplne neplatná
pre prestup do všeobecného penzijného ústavu.
Nie každému je dopriane, aby sa stal v naznače-
nej dobe smenárom, niekto príde na rad skorej,
iný neskoršie, na preradenie niet presných smer-
níc. Absolventi pociťujú veľmi bolestne, že minis-
terstvo verejných prác dosiaľ neuznalo prejedná-
vať ich oprávnené požiadavky ako odborne škole-
ných síl k ich minimálnemu uspokojeniu. V ni-
žiadnom odvetví štátnej správy nenastupuje od-