7
borne kvalifikovaná sila v pomere robotníka, ale
umožňuje sa, aby bola plne využitá a primerane
honorovaná. Len absolventom jedinej odbornej
školy kovorobnej v B. Bystrici sa dostáva po roky
tohoto spôsobu prijímania a ponechávania v stave
robotníckom po niekoľko rokov, ktoré roky sa strá-
cajú pri preradení a prevode z revírnej bratskej
pokladnice do všeobecného penzijného poistenia.
Je spravodlivou požiadavka absolventov tejto
školy, aby boli prijatí už od prvej chvíle svojho
vstupu do závodu do všeobecného penzijného po-
istenia, aby doba strávená v pomere robotníckom
bola alebo úplne odstránená alebo skrátená na
minimum.
Okrem toho je spravodlivou požiadavka absol-
ventov št. kovorobnej odbornej školy zamestna-
ných v štát. železiamiach, aby boli postavení na
roveň absolventov majstrovských škôl podľa § 16
zák. zo dňa 10. októbra 1924 číslo 259 a vl. na-
riadenia zo dňa 28. apríla 1925 číslo 89 a pri
preradení do stavu smluvných zamestnancov
zadelení do úradníckej triedy skupiny C, do
ktorej patria zamestnanci so strednou školou
bez maturity a so školou odbornou, alebo na úro-
veň tejto postavenou. Clausula o zrovnoprávnení
vysvedčenia je uvedená na vysvedčení o absolu-
toriu št. odb. kovorobnej školy. Skutočný stav
v št. železiarniach je ten, že dosiaľ nikto z 48 ab-
solventov nebol menovaný úradníkom skupiny C,
hoci mnohí sú v podniku vyše 10-16 rokov. Ab-
solventi sú zaradení do skupiny výpomocných do-
zorcov na denný plat (od 20-25 Kč), hoci zastá-
vajú miesta zodpovedných dielovedúcich, kon-
štruktérov, kalkulantov a technických korešpon-
dentov. Je vecou samozrejmou, aby ministerstvo
rozhodlo aj v tej veci, aby absolventom boly pri-
znané správne služobné tituly podľa práce, ktorú
vykonávajú. Je nesprávne, keď sa používa titulu
výpomocného dozorcu pre dielovedúceho, keď tento
neni poverený nižiadnym dozorom alebo kalkulan-
tom a technickým korešpondentom - titul kres-
liča. Je ďalej spravodlivou požiadavkou, aby pri
prevedení resvstemizácie bol vzatý zaslúžilý zreteľ
na menovaných absolventov, aby mohli dosiahnuť
skupiny C, do ktorej právom patria nielen svojím
odborným vzdelaním, ale aj zodpovednou svojou
prácou.
Stalo sa, že do skupiny zamestnancov na denný
plat boli svojho času preradení robotníci bez od-
borného vzdelania a na absolventov odb. kovo-
robnej školy sa zabudlo.
Vzrastajúca konjunktúra štátnych závodov
v Podbrezovej oprávňuje týchto absolventov k ná-
deji, že bude ich odborná a verná práca uznaná a
po zásluhe ocenená. Je obava, že by všeobecne
vzrastajúca konjunktúra hospodárska mohla od-
viesť zo závodu mnoho absolventov do iných od-
vetví verejnej služby, prípadne aj súkromnej a
št. podnik by nemal odborných síl.
Podpísaní sa dotazujú pána ministra:
1. Je mu známy stav absolventov št. odb. školy
kovorobnej zamestnaných v št. podniku v Pod-
brezovej ?
2. Je ochotný pričiniť sa o ich náležité spravod-
livé služobné zaradenie vzhľadom na ich odborné
vzdelanie aj pracovné zadelenie?
3. Je ochotný pričiniť sa o spravedlivú resyste-
mizáciu v ich prospech?
V Prahe dňa 3. júna 1937.
Polívka,
Stejskal, Mikuláš, Langr, dr. Neuman, Dávid, dr.
Klapka, Hatina, Jenšovský, Lanc, Tichý, dr. Pa-
tejdl, Šmejcová, Bátková-Žáčková, Bábek, dr.
Stránský, dr. Lukáč, Tykal, Netolický, Bergmann,
F. Richter, Fiala.
924/VIII.
Interpelace
poslanců dr. Neumana, Dlouhého
a Hintermüllera
vládě
o naléhavé potřebě zákonné úpravy péče
o cizinecký ruch v Československé
republice.
Národohospodářský význam cizineckého ruchu
pro Československo je od let odpovědným činite-
lům znám. V posledních dvou letech před krisí do-
sahoval roční příjem domácích - soukromých
i veřejných - podnikatelů z cizineckého ruchu
průměrné částky 800 milionů korun čsl.
Krise tím více upozornila na význam cizinec-
kého ruchu pro domácí hospodářství a právem byl
v řádné organisaci cizineckého ruchu hledán jeden
z prostředků, jimiž možno pomoci k oživení na-
šeho národního hospodářství. Od roku 1934 minis-
terstvo průmyslu, obchodu a živností na naléhání
soukromých i veřejných interesentů živěji se za-
jímalo o řádnou organisaci cizineckého ruchu a
připravovalo návrh jeho zákonné úpravy.
Není žádné pochybnosti, že textace osnovy
o úpravě cizineckého ruchu je velmi obtížná nejen
pro zvláštnost materie, která má být upravena,
nýbrž i pro rozsáhlost nejrůznějších zájmů veřej-
ných i soukromých, jež dlužno v zákonné osnově
vyjádřit.
V interesovaných kruzích se proto chápalo po-
měrně dlouhé přípravné řízení v ministerstvu ob-
chodu a do roku 1936 průtahy byly i omlouvány.
Když však 17. března 1936 byl v poslanecké
sněmovně podán iniciativní návrh číslo tisku 384,
který vyčerpávajícím způsobem řešil účelnou orga-
nisaci turistického ruchu vůbec a cizineckého
zvláště, očekávala veřejnost právem, že redakce
vládního návrhu příslušné osnovy bude se vším
urychlením dokončena a návrh podán k ústavnímu
projednání nebo, že bude umožněno projednání
uvedeného iniciativního návrhu.
Ačkoliv uplynul již rok 1996 a téměř polovina
roku 1937, nebyl podán příslušný vládní návrh zá-
kona o úpravě cizineckého ruchu, ačkoliv oficielně
již loňského roku bylo dáno ujištění o urychleném
předložení příslušné zákonné osnovy.
8
Poněvadž stát a jeho obyvatelstvo tímto prů-
tahem utrpělo a stále trpí dalekosáhlé národo-
hospodářské škody, které řádnou zákonnou orga-
nisací cizineckého ruchu mohou být odstraněny,
táži se podepsaní vlády:
1. Je vláda ochotna nařídit, aby ministerstvo
průmyslu, obchodu a živností se vším urychlením
ukončilo redakci vládního návrhu zákona o orga-
nisaci cizineckého ruchu?
2. Je vláda ochotna předložit příslušnou osnovu
zákona sněmovnám ještě před letošními prázdni-
nami, aby v rámci jejich ustanovení mohla býti
připravena turistická sezóna v roce 1938 ?
V Praze dne 3. června 1937.
Dr. Neuman, Dlouhý, Hintermüller,
Zeminová, dr. Klapka, Jenšovský, Hatina, dr. Ko-
zák, Lanc, Langr, Bátková-Žáčková, Bergmann,
Šmejcová, Tykal, Stejskal, Mikuláš, Uhlíř, Babek,
David, dr. Patejdl, Fiala.
924/IX.
Interpelácia
poslanca Jozefa Siváka
ministrovi financií
vo veci trafikanta Jána Michalika, ktorý
svoju trafiku premenil na komunistické
parenište.
V obci Šarfii majiteľom koncesie na trafiku je
Ján Michalik. Občan Michalik nie si je však nijako
vedomý, že má byť len trafikantom, čiže odpreda-
vačom výrobkov tabakovej réžie, a nie podporova-
teľom komunistickej propagandy. Michalik totiž
svoju trafiku jednoducho premenil na akúsi komu-
nistickú agitačnú a propagačnú kanceláriu, kde
schádzajú sa pravidelne komunisti nielen z obce
Šarfii, ale i z blízkeho okolia a usporiadajú tam
debaty a porady.
Trafiku Jána Michalika drží obsadenú istý Ro-
senbaum zo Šarfie, komunista, ktorý je tu ako
doma a odtiaľto trúsi komunistické bunky medzi
občanmi. Drzá dotieravosť Rosenbauma ide tak
ďaleko, že v trafike Michalikovej priamo nahovára
občanov, ktorí do trafiky chodia nakupovať, aby
vstúpili do komunistickej strany a verejne robí
posmech z tých, ktorí mu nechcú do saku.
O komunistickom hniezde trafiky Michalika vie
celá obec. Agitačky a štvanice, ktoré robia sa pod
ruskou komunizmu u Michalika, vyvolávajú pohor-
šenie v najvyššom stupni. Občania nevedia si vy-
svetliť, ako je možno, že koncesiu Michalik zne-
užíva a trafiku svoju prepožičiava rozvratným
živlom komunistickým. Poznamenávame, že tra-
fika táto je na najfrekventovanejšom mieste
v obci; komunisti teda vybrali si to najlepšie, kde
majú hojnú príležitosť na výdatnú propagandu a
agitačku.
Opytujeme sa pána ministra:
či je náklonný dať tento prípad náležité vy-
šetriť, a či je ochotný urobiť koniec komunistic-
kým štvaniciam v trafike Michalika, a to takým
spôsobom, že povolenie na trafiku Jánovi Michali-
kovi bude okamžite odňaté.
Praha, 3. júna 1937.
Sivák,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Haščík,
Hlinka, Kendra, dr. Pružinský, Sidor, Slušný,
Rázus, Brody, dr. Pješčak, dr. Tiso, Šalát, dr. Sokol,
Suroviak, dr. Wolf, Turček, Longa, Florek.
924/X.
Interpelace
poslanců E. Tichého a F. Uhlíře
vládě
ve věci úpravy úrazového pojištění na
Hlučínsku.
V obcích soudního okresu hlučínského platí do-
posud pro veškeré případy úrazu v zemědělském
podnikání (nejenom úrazy při strojích poháněných
silou) zákony říšskoněmecké. Po přičlenění tohoto
hlučínského území k Československé republice
bylo nutno příspěvkový systém s ohledem na
zdejší pravidla usměrniti a upraviti podle zdejších
norem.
Za Německa totiž byl používán pro zapravení
příspěvků systém úhradový, t. j. příspěvky při-
znané a placené osobám úrazem postiženým byly
rozděleny v celé oblasti stejnoměrně na základě vý-
měry půdy od dvou až do sto hektarů na jednotlivé
zemědělské usedlosti. Nyní však dělnická úrazová
pojišťovna v Brně hledá a rozvrhuje úhradu při-
znaných a poskytovaných peněžních dávek podle
systémů krycích kapitálů vysokých čísel s průmě-
rem dožití 60 let. Proto pojistné prémie, které
musí jednotliví zemědělci platiti, jsou neúměrné,
ba velmi značné. Z toho vzniká velká roztrpčenost
poplatníků.
Zájemníci celého okresu hlučínského na schůzi
konané 1. května 1929 za přítomnosti zástupce
okresního úřadu v Hlučíně jednomyslně souhlasili
s tím, aby dosavadní způsob pojištění úrazového
byl nahrazen způsobem platným v historických ze-
mích. Tímto jednomyslným usnesením zájemníků
byla odklizena poslední překážka obsažená v mí-
rové smlouvě s Německem, zajišťující pojištěncům,
aby nebyli ve svých nárocích zkráceni.
Ještě před tím bývalá Zemská správní komise
pro Slezsko nejednou se zasazovala na příslušných
místech, aby toto úrazové pojištění v obcích hlučín-
ských bylo přizpůsobeno předpisům platným v his-
torických zemích. Když nepomáhaly tyto akce ani
usnesení zájemců z 1. května 1929, byla znovu
usnesena resoluce na schůzi zájemců a bývalého
9
Svazu slezských měst, obcí a okresů dne 23. října
1930, která byla poslána na příslušná místa s urči-
tým doporučením okresního úřadu v Hlučíně. Od
této doby uplynulo již takřka 7 roků a stav zůstává
nezměněn, třebas že roztrpčení občanstva je velmi
značné. I ze státních důvodů neslouží tento stav
ke konsolidaci, když zůstává nezměněn, poněvadž
tím se utvrzuje domněnka některých, že přivtělení
hlučínského kraje k
Československé republice je
přechodné povahy.
Proto se podepsaní táží:
1. Jsou vládě známy tyto poměry, které po
stránce úrazového pojištění v zemědělském podni-
kání panují?
2. Je vládě známo roztrpčení značné části ob-
čanstva v tomto kraji pro to, že dosud nedošlo
k unifikací předpisu v tomto úraz. pojištění?
3. Co hodin vláda učiniti, aby důvod k roztrpče-
nosti v tomto směru odpadl ?
4. Hodlá vláda zunifikovati úrazové pojištění
v zemědělském podnikání na Hlučínsku s ostatními
předpisy platnými v historiským zemích?
V Praze dne 3. června 1937.
Tichý, Uhlíř,
Zeminová, Jenšovský, Babek, Netolický, Tykal,
David, dr. Moudrý, Mikuláš, Šmejcová, Langr, F.
Richter, Fiala, Polívka, Hatina, Bátková-Žáčková,
dr. Klapka, Lanc, dr. Stránský, Stejskal.
924/XI (překlad).
interpelace
poslanců A. Bródyho a dr. I. Pješčaka
ministrovi spravedlnosti
o protizákonné a neslýchané konfiskační
praksi státního zastupitelství v Užhorodě.
Týdeník "Russkij Věstník" bývá často zabavo-
ván. V č. 16. ze dne 18. dubna t. r. byly opět zaba-
veny z článku meřejněného s nadpisem "Strava
Verchovince - chléb ze shnilé kukuřice a červená
sůl" tyto odstavce: "Naprosto nepřeháníme, pra-
víme-li, že naše redakce denně dostává dopisy,
v nichž si rolníci trpce stěžují, jak musejí strá-
dati, jak těžce jsou živi, jak je trápí exekutoři, jak
je tísní rozličnými pokutami. Na Vercho-
vině loni nedozrálý oves byl zasypán sněhem, pro
špatné, deštivé počasí nemohli lidé dobýti bram-
bory ze země. Tak i brambory byly zasněženy a
zničeny. Verchovinskému lidu zbyla tedy jediná
potrava, chléb, a to v četných obcích - - a
červená sůl. Ba není málo i takových sedláků,
kteří nemají ani tohoto mizerného chleba,
neboť není skoro žádného výdělku přes reklamní
a lživé články vládního tisku, že prý letos máme
na Verchovině dosti práce v lesích. "
V témž článku bylo dále zabaveno:
" A když se má z tohoto malého platu, z tohoto
nepatrného výdělku, nezajišťujícího životní mini-
mum, uspokojiti exekutor, který často nejen podle
svého svědomí, nýbrž příliš horlivě vymáhá daně,
a když chudý sedlák musí z tohoto nuzného vý-
dělku platiti rozličné pokuty, rozumí se, že sed-
láku nestačí ani na tento suchý chléb a na červe-
nou sůl. " V témž čísle byla zabavena i část článku
uveřejněného s nadpisem "Intervence našich ame-
rických bratří u regenta prince Pavla a u předsedy
vlády Stojadinovce pro autonomii Podkarpatské
Rusi, a jmenovitě byl zabaven telegram našich
amerických bratří." Telegram zněl:
"Karpatoruský
svaz pro Vaši Výsost, abyste v rozhovorech s pre-
sidentem Benešem zajistil Karpatské Rusi auto-
nomii podle saint-germainské smlouvy, zachránil
karpatské Kusy před odnárodněním a učinil přítrž
pronásledování ruského jazyka, nezapomínaje, že
miliony ruských vojínu padly, aby Srbsko bylo
spaseno. "
Potom byli zabaveno i následující 17. číslo časo-
pisa"Russkij Věstník" a to poznámka o předchá-
zejícím zabavení. Zde jest: "Censura na obranu
přírody. Pohlední číslo našeho časopisu bylo zasta-
veno. Podali jsme ovšem soudu námitky proti te-
muto zabavení, neboť nám dosud není známo, že
by se tiskový zákon. staral o ochranu přírody.
A nám censura škrtla to, co jsme psali o tom, že
loni na Verchovině byl oves i brambory zasypané
sněhem. Doufáme, že i toto poslední zabavení bude
zrušeno, jak již bylo zrušeno několik zabavení ča-
sopisu "Russkij Věstník''.
V č. 18 by] úplně zabaven tento článek: "Proti
činnosti censury. " San. Fóldeši protestuje u min.
dra Dérera, posl. dr. I. Pěšinu; podává interpelaci
proti bezohledné censuře.
Užhorodská cenzura se v poslední době chová
k nám, k našemu časopisu, příliš přísně. Jak naši
čtenáři vědí, byla dvě poslední čísla časopisu
"Russkij Věstnik" zabavena. Náš senátor J. Fol-
deši obrátil se v toto věci na ministra dr. Dérera
dopisem, v němž protestuje proti těm nemožným
činům užhorodské censury. Tento dopis nemůžeme
zatím zde ještě uveřejniti obávajíce se, by nám
pan censor mohl opět zabaviti časopis a tím nám
způsobiti značnou ztrátu.
Také posl. dr. I. Pěščak podává v této věci in-
terpelaci žádaje, aby se užhorodská censura při-
držovala zákonů a nevykládala libovolně jejich pa-
ragrafy. Toho vyžaduje zájem. státu, neboť bezdů-
vodné konfiskace pouze škodí zájmům konsolidace. "
Zabavení výše uvedených článků nemůžeme na-
prosto chápati, neboť ony svým obsahem podávají
pouze pravdivé informace o situaci ruského lidu
na Verchovině. Zabavovati takové pravdivé infor-
mace znamená ukrývati pravdu před sebou samým
a tak omezovati možnost nápravy smutné situace
ruského lidu. Proto se tážeme pana ministra spra-
vedlnosti:
1. Ví-li o této neslýchané konfiskační praksi ?
2. Ví-li i o bezdůvodném zabavení článků v 16.,
17. a 18. čísle časopisu "Russkij Věstnik"?
3. Je-li ochoten. se postarati, aby dosavadní za-
bavovací prakse časopisu "Russkij Věstnik" byla
napravena, zakázati, aby se zabavování neopako-
10
valo, zvláště tehdy, když jest úplně bezdůvodné,
jak se to ukazuje v uvedených případech?
V Praze dne 10. května 1937.
Bródy, Pješčak,
Čavojský, Drobný, Haščík, Sidor, Suroviak, Kendra,
Turček, Florek, Hlinka, Longa, dr. Sokol, dr. Tiso,
dr. Wolf, dr. Pružinský, Danihel, Dembovský, Sivák,
Slušný, Šalát.
Původní znění ad 924/II.
Interpelláció
Benyújtja Jaross Andor nemzetgyűlési
képviselő
az Iskola- és népmüvelésügyi Miniszterhez
az ógyalla községben lévő állami elemi
népiskola magyar tagozatában uralkadó
tanítóhiány ügyében.
Ismételten tapasztaltuk, hogy az olyan állami
elemi népiskoláknál, amelyekben szlovák és ma-
gyar osztályok vannak rendszeresítve, a magyar
tannyelvű osztályok tanmenetére az iskolai ható-
ság nem fordít kellő gondot, s így a szülők sok
helyen elvesztik kedvüket attól, hogy magyar
anyanyelvű gyermekeiket magyar tannyelvű isko-
lába adják, holott törvényeink s azok szelleme -
legalábbis a papiroson - lehetőséget kivan biz-
tosítani minden nemzet fiának, hogy elemi isme-
reteit első sorban anyanyelvén sajátíthassa el.
Teljesen helytelen és törvénysértő az olyan törek-
vés, amely a szlovák osztályok szaporítása érde-
kében a magyar tannyelvű tagozat elsorvasztását
kívánja szolgálni.
Ógyalla községben az állami elemi népiskola
magyar tagozatában a jelen tanév folyamán olyan
tanitóhiány van, amely föltétlenül káros követ-
kezményeket fog maga után vonni a tanulók élő-
mentelénél. A fenti iskola negyedik osztályának
47 tanulója van. Ennek az osztálynak 1936 szep-
temberében és októberében egyáltalában nem volt
tanítója, mert ez az állás egyszerűen nem lett be-
töltve. Novemberben egy nem véglegesített tanerő
érkezett, akit azonban 1937 február 1. -ével újból
elhelyeztek. Azóta a negyedik osztálynak nincsen
tanítója. Rendszeres tanítás tehát csak november,
december és január hónapokban volt, miután pe-
dig ezen időn belül 39 nap hivatalos szünnap volt,
tényleg mindössze csak 53 napon át folyt rend-
szeres tanítás.
A hiányzó tanerő helyettesítése sem volt meg-
oldaható, mert az 5 és fél hónap alatt az első osz-
tály tanítója hat heti betegszabadságot kapott s
neki is 53 tanulója volt; a második osztály taní-
tója pedig, akinek szintén 40 tanulója van, ugyan-
ezen idő alatt négy hétig volt beteg, úgyhogy
volt idő, amikor egyszerre három osztályban szü-
netelt a rendszeres tanítás.
Jelenleg a negyedik osztályban ügy folyik a ta-
nítás, hogy délelőtt szünet van, délután pedig két
órát tanítanak felváltva a többi osztály tanítói,
akik természetesen ugyanezen idő alatt saját osz-
tályaikban szüneteltetik a tanítást. Ilyen módon
egy tanító tényleg 100, illetve 87 gyermeket tanít
naponta, amely körülmény törvénybe ütközik és
a fizikai képesség határait is meghaladja.
Lényegesen súlyosbítja a helyzetet az, hogy
épen a negyedik osztály részesül ilyen mostoha
elbánásban, amelyből egyes tanulók valamely
középiskolába való átlépésüket kérhették volna
rendszeres tanulás és előmenetel alapján, így pe-
dig erre sor sem kerülhet.
Teljesen érthetetlen az iskolai hatóság visel-
kedése, amely nyugodtan tűri, hogy egy rendsze-
resített tanítói állás a tanév 8 és % hónapjának
elmultával nincs betöltve és semmiféle komoly in-
tézkedés nem történik, hogy a súlyos hiány pótol-
tassák. Kettős mulasztás ez egyrészt a szülők és
gyermekeik felé, másrészt a sok állástalan ma-
gyar tanító felé, akik közül egyet biztos kenyér-
hez lehetett volna juttatni.
Fenti tényállás alapján kérdem az Iskola- és
Népmüvelésügyi Miniszter Urat:
1. Van-e tudomása az Őgyalla községben lévő
állami elemi népiskola magyar tagozatán ural-
kodó tanítóhiányról?
2. Amennyiben igen, ügy hajlandó-e sürgősen
intézkedni, hogy a negyedik osztály okatása céljá-
ból megfelelő tanerő küldessék ógyallára?
3. Hajlandó-e gondoskodni arról, hogy a folyó
tanévben szenvedett erkölcsi kár, amely a szülőket
és a magyar gyermekeket érte, jóvátétessék?
A sürgősséget teljesen indokolja az a körül-
mény, hogy rendkívül gyors tempóban közeledik
az iskolai év vége és föltétlen szükséges, hogy az
ógyallai magyar iskolásgyermekek még a tanév
befejezése előtt pótolhassák azt a sok mulasztást,
amelyet saját hibájukon kívül az iskolaügyi ható-
ság nemtörődömsége miatt kénytelenek voltak el-
szenvedeni.
Prága, 1937 május hó 20.
Jaross,
Dr. Holota, Dr. Szüllő, Szentiványi, Esterházy, Dr.
Korláth, Dr. Porubszky, Petrášek, A. Nitsch,
Fischer, Budig, Gruber, Illing, Dr. Jilly, Jobst, Ing.
Schreiber, Stangl, Dr. Zippelius, Dr. Hodina,
Knorre, Axmann, Knöchel, Frank, Ing. Künzel,
E. Köhler, Dr. Kellner, Ing. Lischka, Rösler, F.
Nitsch, Nickerl, Dr. Neuwirth, Dr. Peters, Sogl,
G. Böhm, Ing. Karmasin, Wagner, Ing. Peschka,
May, Klieber, Hollube, Hirte, Dr. Köllner, Dr.
Eichholz, Kundt, Wollner, Ing. Richter, Sandner,
Franz Němec, Jakéi, Birke, Obrlik, Dr. Rosche.
Původní znění ad 924/V.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Fritz Köllner
11
an die Regierung
wegen Mißachtung der deutschen Spra-
chenrechte in Prag.
Dr. Baxa - der Primator von Prag ist in Pen-
sion gegangen. Er hat die Deutschen nicht geliebt
und sich über Gesetz und Moral bei ihrer Behand-
lung hinweggesetzt.
Nicht einmal vor der Majestät des Todes hat
sein Haß halt gemacht; denn dieser Bürgermei-
ster in der Hauptstadt eines europäischen Staates
war es, der vor vier Jahren eine Anordnung er-
ließ, wonach selbst die Urnen im Prager Krema-
torium keine deutschen Aufschriften tragen dür-
fen, daß also nicht einmal die Abschiedsworte
"Ruhe sanft" auf ihnen stehen dürfen.
Er war es, der unter Mißachtung aller ver-
fassungsgesetzlichen und menschlichen Grund-
rechte den freien deutschen Sprachengebrauch im
Privat- und Geschäftsverkehr-beschränkte.
Im Gegensatz und im Widerspruch zu den feierli-
chen Rechtsverheißungen des čechischen Friedens-
delegierten Dr. Eduard Beneš im Mai 1919, im
Gegensatz und im Widerspruch zu den Artikeln
2, 7, 8 des Minderheitenschutzvertrages und der
§§ 106, 128 der Verfassungsurkunde, im Gegensatz
und im Widerspruch mit der ständigen Rechtsspre-
chung des Obersten Verwaltungsgerichtes, das
jeden Mißbrauch der Gewerbeordnung zur Ein-
schränkung des verfassungsgesetzlich gewährlei-
steten freien Sprachgebrauches verbietet - hat
es dieser Bürgermeister Dr. Baxa unter den
Augen der Regierung wagen können, deutsche
Firmentafeln in Prag zu verbieten und sogar den
freien deutschen Sprachgebrauch bei der Aus-
stattung von Eintrittskarten und Speisekarten zu
beschränken.
In der Čechoslovakei wohnen 31/2 Millionen
Deutsche, also mehr als Norweger in Norwegen.
Jeder vierte Staatsbürger in der Čechoslovakei
ist ein Deutscher. Das von den Sudetendeutschen
geschlossen bewohnte Siedlungsgebiet ist fast so
groß wie das Land Belgien; in Prag allein woh-
nen 40. 000 Deutsche, und angesichts dieser Tat-
sachen konnte ein Prager Bürgermeister den
Deutschen in der Hauptstadt des Staates verfas-
sungswidrig und gesetzwidrig nahezu alle Spra-
chenrechte entziehen, ohne daß die unter der
internationalen Kontrolle des Minderheitenschutz-
vertrages stehende Regierung einer chauvinisti-
schen Gasse gegenüber bisher den Mut auf-
brachte, die Verfassung, den Minderheitenschutz-
vertrag und den Spruch der höchsten Richter im
Staate gegen die gesetzwidrigen Eingriffe des
Präger Bürgermeisters zu schützen.
Es besteht die dringende Gefahr, daß auch der
neue Bürgermeister in seiner Sprachenpraxis ein
Werkzeug der chauvinistischen Prager Gasse
wird.
Darum ist es notwendig, daß die Regierung
sogleich nach dem Amtsantritt dieses neuen Bür-
germeisters alle Machtmittel der Aufsichtsgewalt
anwendet, um die Freiheit des deutschen Sprach-
gebrauches in Prag sicherzustellen.
Wir stellen daher an die Regierung die An-
frage:
1. Gilt im ganzen Staatsgebiete, also auch in
der Hauptstadt Prag der international garan-
tierte freie Sprachgebrauch im Privat- und Ge-
schäftsverkehre, in Religionsangelegenheiten, in
der Presse, in allen Publikationen und in öffent-
lichen Volksversammlungen (Artikel 2, 7, Abs.
»8 Minderhei enschutzvertrag, § 128 Abs. 3 der
Verfassungsurkunde, O. V. G. 19. Jänner 1926
Z.: 673, B 5301) - oder gelten diese Rechte
nicht?
2. Was gedenkt die Regierung zu tun, um die
Sprachenpraxis in der Hauptstadt Prag so zu ge-
stalten, daß sie der Verfassung und den vom
Staate übernommenen internationalen Verpflich-
tungen entspricht?
P r a g,, am 12. Mai 1937.
Dr. Köllner,
Dr. Hodina, Knöchel, Dr. Jilly, Hollube, Dr. Kell-
ner, Fischer, Birke, Gruber, Jäkel, Dr. Zippelius,
Hirte, Knorre, Ing. Richter, May, Ing. Lischka, E.
Köhler, Ing. Schreiber, Illing, Jobst, Wagner,
Stangl, Rösler, Nickerl, Němec Franz, Klieber.
Původní znění ad 924/XI.
Интерпелляция
Депутатовъ
Андрея Брод/я и Д-ра Ивана Пьещака
Министру правосуд1я
о незаконной и неслыханной конфиска-
цюнной практик1^ державной прокура-
туры въ Ужгород*.
Еженедельная газета »Руссшй Въст-
никъ« часто подвергается конфискации.
Въ № 16. отъ дня 18. апреля т. г. были
опять конфискованы изъ статьи со-
общенной подъ заглав!емъ: »Пища вер-
ховинца - хлъбъ изъ гнилой кукурузы
и червенная соль« сл-Ьдуюиия части: »Во-
обще непреувеличиваемъ, когда гово-
римъ, что наша редакц!я ежедневно по-
лучаетъ письма, въ которыхъ селяне
горько жалуются, что якъ имъ прихо-
дится бъдовати, якъ они тяжело живутъ,
якъ ихъ экзекутори мучатъ, якъ ихъ раз-
ными штрафами притисняютъ.
На Верховинъ въ прошломъ году овесъ
на стебли припалъ сн'Ьгомъ, из-за плохой,
дождливой погоды и картофли не могъ
народъ выбрати изъ земли. Такъ и кар-
тофли припаденны снъгомъ, пропали.
Итакъ для верховинскаго народа един-
ственной пищей остался хлъбъ и то въ