Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
925.
Odpovědi:
I. min. zemědělství na interp. posl. Jana Sedláčka ve věci pozdního zaknihování přídělu
z pozemkové reformy a o nutnosti lepšího vybavení místních a zemských komisí pro
agrární operace (tisk 738/XI),
II. vlády na interp. posl. Šaláta o námietkách kolonistov v Slavíkove na odpoveď vlády re-
publiky Čsl. (tlač 602/ XXIV IV. voleb. obd. z r. 1936), ktorá sa vztahovala na interpel-
láciu posl. Šaláta (tlač. 341/X IV. voleb. obd. z r. 1936) (tisk 738/XV),
III. min. vnitra na interp. posl. Smetánky ve věci branného příspěvku pro četnictvo (tisk
769/II),
IV. min. vnitra na interp. posl. inž. Schwarze stran neodůvodněného zabavení
"Mlynářské
obrany" (tisk 769/V),
V. min. železnic na interp. posl. Suroviaka ve věci nespravedlivého rozdělení vánočních re-
munerací zaměstnancům státních drah (tisk 769/ XXV),
VI. vlády na interp. posl. Sidora ve věci římsko - katolických církevních majetků, daných pod
závěru (tisk 771/I),
VII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Hlinky, Siváka a Florka ve věci nezákon-
ného postupu školského referátu v Bratislavě při schvalování voleb učitelů církevních škol
na Slovensku (tisk 785/0,
VIII. předsedy vlády na interp. posl. Suroviaka ve věci nespravedlivého zkracování sloven-
ských uchazečů při přijímání do železničních služeb na Slovensku (tisk 785/III),
IX. vlády na interp. posl. Bergmanna ve věci opomíjení vojenské služby při povyšování
státních zaměstnanců (tisk 785/V),
X. min. veř. zdravotnictví a těl. výchovy na interp. posl. Vodičky a Hodinové - Spurné o pro-
pagování hitlerovských fašistických teorií o rasismu v kursu pro dobrovolné sestry Če-
skoslovenského Červeného kříže (tisk 790/II),
XI. předsedy vlády na interp. posl. Suroviaka ve věci stranického propouštění smluvních
zaměstnanců u odboru pro udržování železnice v Trnavě na traťovém úseku u Hlohovce
(tisk 790/IV),
XII. min. železnic na interp. posl. Siváka ve věci železničních průkazek (tisk 799/ VIII),
XIII. min. železnic na interp. posl. Ježka o zrušení nově zavedené služební kategorie »dělník
na výpomoc s určením pro službu traťmistra« a o obnovení způsobu doplňováni služební
kategorie traťmistrů, budovních mistru a mostmistrů
"čekateli" ve smyslu ustanovení
vládního nařízení č. 15/1927 (tisk 790/X),
XIV. min. železnic na interp. posl. Suroviaka ve věci vyplácení diet inspektoru Antonínu Pla-
šilovi (tisk 790/XI),
XV. min. železnic na interp. posl. dr. Štůly o zavedení rychlíkové dopravy na trati Praha-
Kolín-Německý Brod-Jihlava-Brno (tisk 804/VI),
2
XVI. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Domina o neodůvodněném zabavení listu
"Šuma-
vanô" číslo 15 (tisk 831/III),
XVII. min. spravedlnosti na interp. posl. Klímy o konfiskační praksi v Brně (tisk 843/XII),
XVIII. min. financí na interp. posl. Šaláta o vysokých pokutách ukládaných finančními orgány
na Slovensku občanům obce Detva (tisk 858/XIII),
XIX. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dr. Neumana o naléhavé potřebě urychleného vy-
budování jihočeské vysílací stanice v Českých Budějovicích (tisk 874/V),
XX. min. financí na interp. posl. dr. Holoty o berních exekucích vedených proti rolníkům,
kteří jsou podrobeni zemědělskému vyrovnání (tisk 769/XXI),
XXI. min. vnitra na interp. posl. inž. Peschky o nestejné censurní praksi (tisk 744/XVI),
XXII. min. soc. péče na interp. posl. Knöchla, že státní zprostředkovatelna práce u firmy Eck-
stein a spol. v Nýrsku byla zadána Mezinárodnímu svazu kovodělníků (tisk 766/II),
XXIII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Stangla o ztrátě dopisu (tisk 766/XI),
XXIV. min. železnic na interp. posl. Axmamia, že v motorovém vlaku na trati z Hanušovic do
Starého Města jsou výlučně české nápisy (tisk 766/XII),
XXV. min. vnitra na interp. posl. F. Nitsche, že dr. Orlíček z Bruntálu svévolně omezil ústav-
ně zaručenou shromažďovací svobodu
na schůzi, která se konala dne 28. listopadu 1936
v Bruntále (tisk 769/XII),
XXVI. vlády na interp. posl. inž. Karmasina o závažných nedostatcích soupisu obyvatelstva
v oblasti
hlučínské (tisk 771/II),
XXVII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. inž. Richtra o vyšetřování místní školní
rady v Předlicích, okres Ústí nad Labem, poněvadž na den 26. listopadu nařídila ve škole
prázdno (tisk 785/IX),
XXVIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. inž. Karmasina, že vršovatecká česká men-
šinová škola v Buku jest nesprávně označena jako taková (tisk 790/XXII),
XXIX. vlády na interp. posl. dr. Eichholze o vydávání úředních zpráv o návrzích zákonů v me-
ziministerskěm řízení (tisk 790/XXVI).
925/I.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci posl. Jana Sedláčka
ve věci pozdního zaknihování přídělu z po-
zemkové reformy a o nutnosti lepšího vy-
baveni místních a zemských komisi pro
agrární operace (tisk 738/XI).
V Kralicích na Hané prováděno byto scelo-
vání hospodářských pozemků současně s pozem-
kovou reformou na tamním velkostatku.
Tím bylo scelovací řízení podstatně zdrženo,
poněvadž s pozemkovou reformou byly spojeny
různé přány a záměry na zřízení rozmanitých ve-
řejných zatížení; zejména se jednalo o utvoření
sečteného zbytkového statku pro potřebu státní
hříbárny a hřebčince v Kralicích.
Poněvadž jednání o tato veřejná zařízení by-
lo vedeno po delší dobu, musilo býti scelování
pozemků provedeno ve dvou údobích tím způso-
bem, že napřed byly účastníkům scelování ode-
vzdány do prozatímního užívání náhradně pozem-
ky scelené v t. zv. Horním poli a teprve později
pozemky v t. zv. Dolním poli v povodí řeky Va-
lové.
Když později bylo upuštěno od utvoření zbyt-
kového statku pro státní hříbárnu a hřebčinec a
došlo ve scelovacím obvodu obce Kralic k regula-
ci řeky Valové, muselo býti nové rozdělení ná-
hradných pozemků přepracováno a byly provede-
ny četné změny hotového již scelovacího plánu.
Tyto změny byly příčinou, že po vyložení scelo-
vacího plánu k veřejnému nahlédnutí byly podá-
ny proti scelovacímu plánu četné námitky, jich/
vyšetření a rozhodnutí zemskou komisí pro agrár-
ní operace vyžádalo si mnoho času. Z rozhod-
nutí zemské komise podána byla pak četná od-
volání k ministerské komisi pro agrární operace,
čímž se opět scelovací řízení značně protáhlo.
V tomto opravném řízení o scelovacím plánu
provedeny byly rozhodnutím zemské i ministersko
3
komise pro agrární operace mnohé změny scelo-
vacího plánu, které bylo nutno ve scelovacích ope-
rátech i v přírodě provésti.
Ještě před provedením všech těchto změn sce-
lovacího plánu odešel operující technik do scelo-
vání v Kralicích podrobně zapracovaný, na trvalý
odpočinek. Dokončení scelovacích prací v Krali-
cích na Hané i v obci Senici bylo přiděleno ji-
nému operujícímu technikovi. V obou případech
jde o velmi rozsáhlé a složité operace, neboť sce-
lovací obvod Kralice má výměru 989 ha s 329
účastníky scelování a scelovací obvod Senice má
výměru 1062 ha s 396 účastníky scelování.
Aby zaknihování přídělů z pozemkové refor-
my nebylo tím zdržováno, podalo ministerstvo ze-
mědělství pod č. j. 170. 688/37-IX/7 ze dne 13.
března 1937 civilnímu krajskému soudu v Brně
knihovní žádost podle § 1 odstavec 2 zákona čís.
105/1932 Sb. z. a n., aby provedl prozatímní ode-
psání a okresnímu soudu v Prostějově, aby při-
psal pozemky do nových knihovních vložek na
přídělce. Konečné zápisy budou provedeny ve
smyslu § 2 citovaného zákona podle pomůcek, kte-
ré dodá pro opravu pozemkové knihy místní ko-
misař I. pro agrární operace v Brně. Na do-
končení tohoto scelovacího operátu se již pracu-
je a lze očekávati, že během letošního roku bude
operát skončen.
Stejně se postupuje při zaknihování pozemků
i v jiných katastrálních územích, v nichž bylo pro-
vedeno přídělové řízení zároveň se scelováním.
Pokud se v interpelaci žádá, aby dočasně ne-
bo trvale byli přeložení úředníci od bývalého po-
zemkového úřadu a jeho obvodových úřadoven
k úřadům pro agrární operace za účelem urychle-
ní nutných prací, je opatření takové toho času ne-
proveditelné jednak z toho důvodu, že odbor IX.
ministerstva zemědělství a státní obvodové úřa-
dovny pro pozemkovou reformu nemají přebyteč-
ných úředníků, kteří by mohli býti přemístění k
úřadům pro agrární operace, jednak i z toho dů-
vodu, že při úřadech pro agrární operace není
uprázdněných systemisovaných služebních míst. na
která by případně noví úředníci mohli býti pře-
vedení.
Pokud v osobním stavu úřadů pro agrární
operace jeví se v některých kategoriích zaměst-
nanců nedostatek počtu sil, bude při chystané re-
visi systemisace služebních míst učiněno opatření,
aby osobní stav úřadů pro agrární operace byl
doplněn.
V Praze dne 2. dubna 1937.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina, v. r.
925/II.
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. A. Šaláta
o namietkách kolonistov v Slávíkové na
odpověď vlády republiky Československé
(tlač. 602/ XXIV, IV. voleb. obd. z r. 1936),
ktorá sa vstahovala na interpeláciu posl.
Antona Šaláta (tlač. 341/X, IV. voleb. obd.
z r. 1936) (tisk 738/XV).
Jak již v odpovědi (tisk 602/ XXIV) k interpe-
laci čís. tisku 341/X, IV. obd. z r. 1936 je uve-
deno, byly stavby na kolonii Slavíkově provádě-
ny v režii Obecně prospěšného stavebního a by-
tového družstva kolonistů ze Slavíkova a Bottova
z. s. s r. o., za technického dozoru Státního po-
zemkového úřadu. Jejich stavební náklad byl u-
praven ministerstvem veřejných prací na základě
jim provedené kolaudace. Podle těchto stavebních
nákladů byla ministerstvem sociální péče družstvu
vyměřena státní zaručená zápůjčka podle zákona
o stavebním ruchu. Kolonisté nebyli stavebníky,
byli a jsou dosud jako členové stavebního druž-
stva čekately ve smyslu zákona o stavebním ru-
chu. Na úhradu zákonem předepsaných čekatel-
ských vkladů byly kolonistům uznány k dobru ji-
mi složené hotovosti a hodnota, jimi samotnými
provedených stavebních prací, povozů a dodané-
ho materiálu za ceny pro všechny kolonisty stej-
né, podle jimi předložených dokladů potvrzova-
ných stavebním dozorem. Veškeré proúčtování sta-
veb provádí si družstvo samo ve své kompetenci
a samo za ně nese odpovědnost. Poněvadž mezi
členy družstva nebylo schopných jedinců pro ve-
dení účetních knih družstva a na provádění staveb
byl družstvu poskytnut úvěr ze státních prostřed-
ků, vyhradilo si ministerstvo národní obrany-kan-
celář čsl. legií účetní dozor.
Družstvo má 68 členů, je samostatnou právni-
ckou osobou, která si sama rozhoduje o svých zá-
ležitostech. Podléhá kontrole vlastní dozorčí rady,
revisního orgánu svazu družstev, ministerstva so-
ciální péče a svých věřitelů. Správa družstva před-
kládá každoročně zprávu o svém hospodaření val-
ným hromadám, které až dosud vždy udělily od-
stupujícím funkcionářům absolutorium a výroční
uzávěrky schválily. Ministerstvo zemědělství ne-
ní kompetentní k torna, aby rozhodovalo ve spo-
rech mezi družstvem a některými jeho členy,
nýbrž mohlo by zde vystupovati pouze jako pro-
středník, po př. poradní orgán. O podobné pro-
středkování se pokoušel státní pozemkový úřad
již v r. 1934 na základě písemné žádosti kolonistů.
k jejímuž předložení byl tehdy nespokojenými ko-
lonisty do Prahy vyslán kolonista J. Moucha. Po
slyšení jednotlivých stěžovatelů zástupcem Stát-
ního pozemkového úřadu přímo ve Slavíkově a
4
po prozkoumání jednotlivých bodů stížnosti a vý-
še finančních reserv družstva byly družstvem za
součinnosti Státního pozemkového úřadu stanove-
ny položky, které byly jednotlivým kolonistům na
jejich účtech u družstva připsány k dobru. Mimo
to, při provádění všeobecné odpisové akce na ko-
loniích v r. 1935, byl celkem 18 kolonistům ve
Slavíkově, kteří jsou členy stavebního družstva,
poskytnut mimořádný příspěvek celkem 62. 000. -
Kč. Vzhledem k tomu a vzhledem k subvenci Kč
300. 000. - z repatriačního a reemigračního fondu,
zmíněné již v předchozí odpovědi, očekávalo mi-
nisterstvo zemědělství, že kolonisté budou plně u-
spokojeni.
V interpelaci obvinění předseda V. Monak a
jednatel J. Moucha nejsou již několik roků funk-
cionáři družstva. Vládě není známo, že by tito
bývalí funkcionáři byli přijali úplatky nebo zcizi-
li družstevní majetek k vlastnímu prospěchu. Vě-
dí-li stěžovatelé o takových případech, bylo jejich
povinností učiniti trestní oznámení, aby vinníci
mohli býti zjištění a potrestání. Ti ze stěžovate-
lů, kteří tehdy zasedali ve správě družstva, měli
zejména za povinnost postarati se o vyšetřování
věci řádnými soudy. Vládě není známo, že při
účetní revisi družstva v r. 1930 bylo zjištěno po-
škození kolonistů o částku 500. 000 Kč. Nespoko-
jení členové družstva měli o příslušné opatření
požádati revisní orgán svazu družstev. Ze 68 čle-
nů družstva je nespokojených 22. V interpelaci
uvedený p. Josef Bolčar není kolonistou, není čle-
nem družstva a nemohl proto být účtováním druž-
stva poškozen. Původní odpověď vlády je v sou-
hlase s úředně zjištěnými skutečnostmi; o defrau-
dacích a nesvědomitém poškozování kolonistů při
stavbě kolonie Slavíkova, zmíněném v interpelaci
ze dne 8. ledna 1937. č. t. 738/XV není vládě nic
známo. Patrně někteří kolonisté se mylně domní-
vají, že za budovy, kterých užívají jako čekatelé,
nebudou musiti družstvu nic dopláceti a jsou po-
bouřeni výzvou správy družstva, aby své čeka-
telské vklady u družstva doplnili na zákonem pře-
depsanou výši. Neučiní-li tak, má družstvo právo
dáti jim výpověď z členství i z budov. Pokud se
týká domnělého úmyslného poškozování kolonistu,
není úkolem úřadů administrativních nýbrž soud-
ních vyšetřiti a stíhati vinníky. Žádati za vyšetření
trestních činů přísluší každému, kdo má vědo-
mostí o tom, že trestní čin byl spáchán.
Podle vylíčeného stavu věci nemá vláda dů-
vodu k vyslání odborné komise do Slavíkova.
Pokud jde o požadavek, aby podle znění in-
terpelace "podvodní škůdcové chudobných koloni-
stů" bylí co nejpřísněji
stíháni, odkazuje vláda
stěžovatele na příslušnost řádných soudů vyše-
třovati a
stíhati trestní činy.
V Praze dne 11. května 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
925/III.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. R. Smetánky
ve věci branného příspěvku pro četnictvo
(tisk 769/II).
Na základě usnesení vlády republiky byl po-
volen příslušníkům četnictva mimořádný služební
přídavek za dobu od 1. dubna do 31. prosince
1936. Podmínkou výplaty byl mezi jiným stanoven
skutečný uspokojivý výkon služby, a podléhá-li
zaměstnanec běžné kvalifikaci, celkový kvalifikač-
ní posudek alespoň
"dobrý".
Tento posudek jest kvalifikací četinckého gá-
žisty průměrného. Mimořádný služební přídavek
jest mimořádnou odměnou za řádný výkon služ-
by a nemohl býti proto přiznán těm příslušníkům
četnictva, kteří se nesnažili o výkon služby aspoň
průměrný nebo kteří delší dobu službu skutečně
nekonali.
V Praze dne 30. dubna 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
925/IV.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. inž. Schwarze
stran neodůvodněného zabavení "Mlynář-
ské obrany" (tisk 769/V).
Okresní úřad v Novém Bydžově zabavil při
tiskové prohlídce č. 53 shora označeného časopi-
su z 30. prosince 1936, poněvadž v obsahu článků
v interpelaci blíže uvedených shledal skutkovou
podstatu přečinu podle § 18, odst. 1 zákona číslo
50/1923 Sb. z. a n. a § 300 trest. zák.
Krajský soud v Jičíně jako soud tiskový ná-
lezem ze 4. ledna 1937 č. Tl 1/37/2 toto zabavení
potvrdil a tak uznal, že se stalo právem.
Okolnost, že týž článek byl již v časopise
»Venkovan« censurou propuštěn, není na závadu
jeho zabavení v časopise
"Mlynárská obrana". Po-
dle § 487 trest, řádu jest předpokladem zabave-
ní tiskopisu netoliko, že jeho obsah zakládá skut-
5
kovou podstatu trestného činu, nýbrž i že tiskopis
jest pro jeho obsah stíhati v zájmu veřejném. Pro
nedosatek veřejného zájmu může od zabavení bý-
ti upuštěno, třebaže tiskopis má obsah trestný.
Posouditi pak, zda veřejný zájem zabavení vyža-
duje, přísluší každému úřadu tiskovou prohlídku
provádějícímu zcela samostatně.
Zodpovědění interpelace jsem převzal sem,
protože okresní úřad v Novém Bydžově, jenž pro-
vedl zabavení, je podřízen ministerstvu vnitra.
V Praze dne 3. května 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
92S/V.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci post. Štefana Suroviaka
ve věci nespravedlivého rozdělení vánoč-
ních remunerací zaměstnancům státních
drah (tisk 769/XXV).
Na sklonku minulého roku zmocnilo minister-
stvo železnic ředitelství státních drah, aby vy-
platila individuální odměny za mimořádné práce
a služební výkony, zejména při účasti na zvýšené
nákladní dopravě v podzimním období roku 1936.
Ježto na tyto
individuelní odměny mohla býti vě-
nována pouze částka relativně malá, hledíc k ne-
utěšené hospodářské situaci státního podniku že-
lezničního, dosáhly odměny v konkrétních přípa-
dech vyplacené jen menších částek. Ze stejného
důvodu - nehledě k omezujícím ustanovením plat-
ných směrnic pro povolování vedlejších služeb-
ních příjmů státním zaměstnancům - nemohla bý-
ti podniknuta akce, která by byla přinesla odmě-
nění všem zaměstnancům státních drah.
K provedení akce, mající tedy povahu remune-
rování za individuální výkony a zásluhy, byly
vydány objektivní směrnice, avšak směrnice ty
mohly býti jen povahy rámcové. Hodnocení zá-
sluh a vykonané práce muselo proto počítati s po-
užitím doplňujících měřítek, jež při velkém počtu
případů a při jejich rozdílnosti plynoucí z různé
míry účasti na mimořádných výkonech nemohla
býti vždy shodná.
Podle vyšetření u ředitelství státních drah v
Bratislavě a v Košicích bylo rozhodováno spra-
vedlivě. Nejsou také známy nějaké případy vše-
obecně tvrzeného favorisování se zřetelem na kme-
novou příslušnost odměněných. Případy, že by
byli obdrželi odměnu úředníci s platem 4-5. 000
Kč měsíčně, ani býti známy nemohou, neboť ta-
kové případy by v prvé řadě předpokládaly -
kterýžto předpoklad není však platovými předpi-
sy dán - že někteří zaměstnanci ve službě exe-
kutivní takové platy skutečně pobírají.
Ministerstvo železnic neopomene za obdob-
ných okolností učiniti ani napříště vše potřební,
aby požadavkům spravedlivého odměňování stalo
se zadost v nejširší proveditelné míře.
V Praze dne 1. června 1937.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
925/VI.
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. Karola Sidora
ve věci římsko-katolických církevních
majetků, daných pod závěru (tisk
771/I).
Normální běh hospodaření na katolických cír-
kevních majetcích na Slovensku byl v r. 1918 po-
rušen, ježto v důsledku poválečných poměrů a
nových státních hranic byl znemožněn styk ú-
ředních správ na Slovensku s jednotlivými be-
neficiáty, kteří se zdržovali mimo území Česko-
slovenské republiky. Ponechání statků jich osudu
v době právního a hospodářského přerodu a zmat-
kň, povstalých maďarským vpádem, bylo by zna-
menalo všeobecné ohrožení, ne-li zkázu těchto ma-
jetků. Vedle toho byl a jest tu i dále oprávněný
nárok na tyto majetky pro plnění břemen a zá-
vazků, jichž zůstalo na Slovensku více, než na
maďarské straně. (Na př. z celkového počtu asi
500 far arcidiecése ostřihomské připadlo Česko-
slovenské republice na 400 far. ) Proto ministr
s plnou mocí pro správu Slovenska nařízením 22
dne 11. srpna 1919, č. 132 ti. N., uvalil podle zá-
kona č. 64/1918 Sb. z. a n. vnucenou správu na
nemovité i movité katolické církevní majetky na
Slovensku.
Interpelace poznamenává především, že vy-
světlení, jichž se dostalo pp. interpelantům, af sou-
kromě či veřejně, ve věci realisace modu viven-
di a stran katolických církevních majetků na Slo-
vensku, jež jsou od roku 1919 pod závěrou, se
ukázala býti nesprávnými a tendenčními. Tvrzení
to je příliš paušální a neurčité, než aby na ně
mohlo býti reagováno. Také nelze vyrozuměti z
interpelace, koho míní
"osobami, jež jsou pověře-
ny správou církevních majetků pod závěrou" a
jež prý mají zájem na tom, aby zakryly skuteč-
ný stav těchto majetků. Je přece známo, že sprá-
6
va těchto majetků byla odevzdána dne 31. května;
1935 zmocněnci Svatého Stolce, apoštolskému ad-
ministrátoru trnavskému, biskupu Msgr. dr. Pavlu
Jantauschovi, a nemůže tedy již jíti o nějaké
osoby, pověřené jejich správou. Vláda také ne-
měla ani nemá důvodu, aby kryla domnělé
"ka-
tastrofální" výsledky hospodaření na těchto ma-
jetcích a vždy byla a jest ochotna vystaviti se
věcné kritice ze správy jejích orgánů.
K vývodům interpelace, jež se dotýkají pomě-
ru ČSR k SSSR, značně ovšem jej zkreslujíce,
odkazuje se k vývodům pana ministra zahranič-
ních věcí, předneseným dne 2. března 1937 v za-
hraničních výborech Národního shromáždění.
Výtku, že církevní majetky na Slovensku by-
ly dány pod závěru v úmyslu, aby slovenský
katolicismus byl hospodářsky oslaben, aby jeho
vitalita byla podlomena atd., je naprosto nespráv-
ná. Naopak statky ty byly dány pod závěru, jak
právě bylo uvedeno, hlavně z důvodu, aby zůsta-
ly zachovány slovenskému katolicismu. Tvrzení,
že by se bylo bývalo lépe posloužilo slovenskému
katolicismu, kdyby majetky ty nebyly bývaly di-
ny pod závěru, nemůže býti bráno vážně, poně-
vadž sotva lze tvrditi, že maďarští beneficiáti by
byli použili řádných a mimořádných příjmů z to-
toho majetku na nové zřízení zruinovaných ma-
jetků na Slovensku, nebo ve prospěch sloven-
ských církevních institucí, nebo že by byli do-
konce majetky ty dobrovolně postoupili pro slo-
venské katolické účely.
Tvrzení interpelace o nevhodném výběru osob
pro správu těchto majetků není správne. Inž.
Ignác Gondko. jenž stál v čele správy těchto stat-
ků před nynějším ústředním ředitelem inž. Edu-
ardem Holubem, je sice lesním inženýrem, než po-
třebnou praksi pro správu zemědělských objetku
získal jako vedoucí úředník velkých hospodář-
ských celků, hlavně v Bukovině. Nynější ústřední
ředitel inž. Eduard Holub, který stojí v čele sprá-
vy statků od roku 1925. absolvoval v roce 1914
zemědělský odbor na českém vysokém učení tech-
nickém v Praze, kde obě předepsané státní zkou-
šky vykonal s vyznamenáním. Zemědělské prakse
nabyl postupně na 4 velkostatcích, od počátku r.
1920 byl přednostou odbočky účetnicko-spravověd-
ného ústavu pro Slovensko, kterou založil a u-
vedl do Činnosti. V této funkci byl ve stálém stv-
kn se zemědělskou praksí a měl vynikající účast
na řešení všech životních otázek a problémů, tv-
kajících se zemědělství. Byly to tedy výtečné
odborné znalosti inž. Holuba a zvláště jeho de-
tailní znalost nejvážnějších problémů zemědělské
správy ve změněných poválečných poměrech, jež
vedly vnucenou správu k jeho získání pro vedou-
cí místo ve správě církevních statků a ne tedy
úmysl, aby katolicismus na Slovensku byl hospo-
dářsky oslaben. Ostatně inž. Holub měl před na-
stoupením k církevním statkům mimořádně vý-
hodné a pevné postaveni v jiné službě.
Za jeho vedení byla provedena přestavba a
přeorganisování církevních majetků z bývalých
forem pastevního hospodaření na nynější inten-
sivní šlechtitelské a silně specialisované formy (ta-
bák, zelinářství, umělé zavlažování, velkovýkrmy,
olejniny, paprika, průmyslové plodiny tisícijitrové
záměny kultur a zužitkování a zkultivování dříve
úplně neproduktivní půdy atd. ). Jmenovaný vy-
řešil a dojednal dávku z majetku pro církevní ma-
jetky a způsob jejího zaplacení, zreorganisoval a
odstranil nedostatky pachtů a s biskupem Vojtaš-
šákem, jako předsedou správní komise, dojednal
t. zv. generální dohodu o provedení pozemkové
reformy na církevních statcích. Jeho činnost, svou
povahou značně exponovaná, byla pro nedůvodné
výtky hospodářského experta Szully podrobena
správní komisí zevrubnému několikaletému šetře-
ni, jehož výsledkem bylo nejen odvolání těchto
výtek jejich autorem, nýbrž i jmenování inž. Ho-
luba správní komisí ústředním ředitelem církev-
ních statků. Zmocněnec Sv. Stolice odmítl v r.
1935 přijmouti jeho výpověď a tak zůstal ústřed-
ním ředitelem církevních statků i u nynější správy.
Plat jeho v prvých letech byl 5. 000 Kč mě-
síčně. V r. 1928 vnucená správa, aby zamezila jeho
odchod a přiměla ho k odvolání výpovědi, sjed-
nala s ním služební smlouvu na roční plat 129. 000
Kč. V r. 1930 po dobu kritických let se dobro-
volně zřekl 25% smluvně zabezpečeného platu.
Z celkového platu jsou církevní statky zatíženy
jen 2/3, zbývající třetinou pak slovenské veřejné
fondy, jichž je též ústředním ředitelem. Tento
jeho plat není vzhledem na úkoly jemu svěřené
nijak vysoký, zvláště
vezne-li se zřetel na to, že
někteří jemu podřízení starorežijní úředníci (stat-
koví inspektoři) mají platy vyšší než on. Také jiní
ústřední ředitelé na rozsahově daleko menších
objektech na Slovensku mají značně vyšší platy
než on.
Inž. Holub je dnes všeobecně uznávanou auto-
ritou v otázkách zemědělských, zaujímá, význačné
postavení v mnohých odborných institucích a ú-
spěšných jeho služeb bylo i je stále používáno při
řešení vážných hospodářských otázek a problémů
významu a dosahu celostátního.
Také ostatní vedoucí úředníci hospodářští a
lesní jsou odborníci s vysokoškolským vzděláním
a dlouholetou praksí.
Vládní činitelé nikdy netvrdili, ani netvrdí, že
potřebný inventář na církevních statcích, o něž,
jde, byl opatřen jen za doby, kdy byly pod zá-
věrou. Pravda je však, že statky ty byly, pokud
jde o inventární zařízení, vystrojeny v době, kdy
byly dány pod závěru, naprosto nedostatečně.
Interpelace však neměla zamlčeti, že inven-
táře zakoupeného kardinálem dr. Csernochem za
1. 132. 241 Kč, nebylo použito jen pro primaciální
statky na Slovensku, nýbrž i pro primaciální stat-
ky, jež zůstaly v Maďarsku. Lze snad také prá-
vem předpokládati, že interpelace se nedomnívá,
že tento inventář stačil na úplné vystrojení celého
primaciálního majetku, jenž obnášel téměř 90. 000
k. j., když je známo, že v r. 1913. kdy na arci-
biskupský stolec v Ostřihomě dosedl dr.
Csernoch,
nebylo na majetku tom vůbec žádného hodnot-
ného a upotřebitelného mrtvého inventáře.
V mrtvém inventáři, koupeném dr. Cserno-
chem, byl podle interpelace též jeden mlýn. Tento
mlýn náhodou
byl přidělen jednomu hospodářství
na Slovensku. Nejde tu však ve skutečnosti o
7
mlýn, nýbrž o šrotovník, který v r. 1919 byl jedi-
ným na režijních statcích arcibiskupských na Slo-
vensku, jichž výměra byla 20. 000 k. i. Podle sdě-
lení starých arcibiskupských zaměstnanců nebylo
šrotovníků třeba, poněvadž dobytek se v létě pásl
a v zimě se krmil senem a slámou. I tažná zví-
řata musila si v létě po práci a během noci hle-
dati výživu na pastvě. Po čas války koupené
stroje, pokud byly přiděleny statkům na Sloven-
sku, zastávaly celý rok venku, neboť nebylo bu-
dov, ani kůlen, kam by se po čas pracovního klidu
mohly uložiti.
Nelze se tedy diviti, musila-li vnucená správa
vynaložiti na koupi strojů pro primaciální statky
na Slovensku na 4 mil. Kč a přesto nelze ani dnes
zdaleka ještě tvrditi, že by se snad byly přein-
ventarisovaly.
Podobně je tomu, i pokud jde o živý inventář.
Dnes, kdy výměra primaciálních a kapitulních
statků se následkem provedení pozemkové refor-
my značně zmenšila, je na statcích primaciálních:
|
dřívější stav |
stav v r. 1935 |
|
|
koní a hříbat |
159 |
403 |
|
volů |
774 |
1. 493 |
|
krav a býků |
240 |
515 |
|
mladého dobytka |
475 |
673 |
|
ovcí |
6. 237 |
1. 594 |
|
vepřového bravu |
1. 069 |
2. 792 |
|
na statcích kapitulních: |
||
|
dřívější stav |
stav v r. 1935 |
|
|
koni a hříbat |
151 |
168 |
|
volů |
714 |
833 |
|
krav a býků |
145 |
232 |
|
mladého dobytka |
343 |
339 |
|
ovcí |
8. 102 |
2. 647 |
|
vepřového bravu |
260 |
348 |
(O stavu na majetku budapešťského semináře
se nemluví, poněvadž byl převzat pro účely po-
zemkové reformy).
Sluší si však povšimnouti, že na církevních
statcích byl hlavním směrem živočišné produkce
chov ovcí a že na př. u arcibiskupských statku
připadalo na jedno tažné zvíře více než 20 k. j.
zemědělské půdy a že na 10 k. j. připadalo cel-
kem všeho zvířectva asi 450 kg živé váhy. Jakost
tohoto živého inventáře illustruje to, že na př. u
hospodářská správy Chrasť našla přejímající ko-
mise v r. 1919 tažné voly zakryté slámou, neboť
se nemohli pro naprostou podvýživu ani postaviti
na nohy. Konečně i bývalá arcibiskupská správa
přiznává velké ztráty na dobytku v r. 1918 cho-
robami a hladem následkem nedostatku krmiv.
Ostatně krajně zanedbaný stav církevních majet-
ků a zvlášť arcibiskupských v té době je vše-
obecně znám, zejména z pozůstalostních jednání
po zemřelých kardinálech Vaszarym a Cserno-
chovi. Kardinál dr. Csernoch i při nepopiratelné
dobré vůli nemohl během světové války odčiniti
dvacetileté devastace předválečné.
K výtkám o domnělém »katastrofálním« ho-
spodaření na církevních statcích je uvésti toto
A) Pokud jde o pachty:
Arcibiskupské polnohospodářské majetky byly
do r. 1913 pro pasivnost režijního hospodářství
dány do i. zv. záručních pachtů. V r. 1914 a po-
zději kardinál dr. Csernoch vzal asi polovinu
statků znova do režijní správy a polovinu jich
s celým zařízením dal na 12 let do řádného pach-
tu, a to s právem výkupu zařízení, odhadnutého
napřed podle cen z r. 1915. Hrubé pachtovné
z 1 k. j. činilo u arcibiskupství průměrně 27 K a
u kapitulních majetků necelých 14 K. Nová sprá-
va byla těmito pachtovními smlouvami vázána
až do r. 1925, 1927, 1931 a v jednom případě až
do r. 1940. Nemohla tedy vnucená správa tu do-
sáhnouti pachtovného až 300 Kč z jednoho k. j.
Když v letech 1919-1921 dala nová správa do
pachtu pachtýřům inž. Slezákovi, Belkovi a Pro-
kešovi majetky za pachtovné 38-72 Kč, nečinila
nic jiného, než to, co bylo u církevních majetků
zvykem. Pachtovné v tehdejších nejistých a ne-
urovnaných poměrech nedá se srovnávati s pach-
tovným, kterého by se dosáhlo nyní. I když tyto
pachty nebyly snad šťastným řešením, nedá se tu
mluviti o nějaké podstatné škodě.
Původně režijní statek Jánošháza (inž. Slezák)
musil býti dán do pachtu, poněvadž byl značně
zanedbaný a nebylo tehdy peněz a provozovacího
kapitálu, aby mohl býti veden dále v režii, a po-
nývadž jeho propachtováním se chtělo zabrániti
nutnému ztrátovému hospodaření na něm. Mimo
to k pachtu se v r. 1919 pro značné risiko každý
neodvážil, a když se odvážil, vybral si jen ma-
jetky dobré a laciné.
Majetek Farnad byl dán do pachtu správou
dr. Csernocha s celým zařízením za pachtovné
24 K z 1 k. j. a smlouva byla platná do r. 1925.
Nová správa vymáhala na starém pachtýři zvý-
šení pachtovného podle zákona č. 286/1920 Sb. z.
a n. Tento však se raději pachtu vzdal a tak byl
majetek, ovšem bez inventáře, který si starý
pachtýř podle pachtovní smlouvy pro sebe prodal,
dán do pachtu jinému pachtýři (Prokešovi) za
pachtovné 38 Kč z 1 k. j.
Za stejných okolností odmítli platiti zvýšení
starého pachtovného 25-27. 25 Kč staří pachtýři
dvorů Kamendin, Bart a Keť, a tak ve veřejné sou-
těži byl zadán pacht Belkovi za 68 Kč z 1 k. i.
Nebylo mu dáno nic, než přednost, jako Slovákovi
a katolíkovi.
V uvedených třech pachtech učinila nová sprá-
va nápravu tím, že později zahájila s pachtýři
spory pro neplnění pachtovních povinností a sku-
tečně také dosáhla zvýšení pachovného, jež inter-
pelace označuje jako pachtovné, placené v době
krise.
Mimo to za propáchtované režijní hospodář-
ství Jánošháza inž. Slezákovi v celkové výměře
1466 k. j. převzala vnucená správa z pachtů do
režijní správy hospodářství dvě, a to statky Análů
a Šarluhy v celkové výměře 3174 k. j.
Se starými pachtýři vedla nová správa dlou-
hé a nákladné spory, neboť nechtěla připustiti,
aby si činili nároky na zařízení, které bylo pů-
vodně součástí kmenového majetku. Spory však