14
925/XII.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci posl. J. Siváka
ve věci železničních průkazek (tisk
799/VIII).
Tiskopisy pro žákovské průkazky na slevu
jízdného byly již podle rozhodnutí, k němuž do-
šlo ještě před podáním interpelace, vydány také
ve zněni slovenském.
U tiskopisů, jichž odběr jest povahou věci
omezen na úzký okruh zákazníků, není vždy mož-
no, má-li býti postupováno s nutnou mírou hospo-
dárnosti, vydati je v několika různých zněních.
V Praze dne 27. dubna 1937.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
925/XIII.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci posl. Fr. Ježka
o zrušení nově zavedené služební katego-
rie "dělník na výpomoc s určením pro
službu traťmistra" a o
obnovení způsobu
doplňováni služební kategorie traťmistrů,
budovních mistrů a mostmistrů
"čekateli"
ve smyslu ustanovení vládního nařízení
č. 15/1927 (tisk 790/X).
Ministerstvo železnic věnuje soustavnému do-
plňování traťmistrovského dorostu veškerou po-
třebnou pozornost. Snaží se odpomoci daným ob-
tížím a vypracovalo již příslušné návrhy. Po-
stup, jehož bylo třeba pro přechodnou dobu po-
užíti a proti němuž se interpelace obrací, byl nut-
ný a byl slučitelný s platnými předpisy.
S účinností od 1. ledna 1937 zrušilo však již
ministerstvo železnic podmínku předchozího nej-
méně dvouletého zaměstnání ve službách česko-
slovenských státních drah v jiném služebním po-
měru pro ustanoveni gážistickým čekatelem nebo
pomocným zaměstnancem, resp. podmínku jeden
a půl ročního zaměstnání pro ustanovení gažisti-
ckým čekatelem v kategorii traťmistrů a návěst-
ních mistru.
Smluvní zaměstnanci přijatí pro výkon trať-
mistrovské služby budou
ustanovení, pokud vy-
hoví předepsaným podmínkám, v mezích platné
systemisace s účinností od 1. ledna 1937 čeka-
teli na služební místa traťmistrů. Ředitelstvím
státních drah dostalo se již potřebného zmocně-
ní. Ve prospěch oněch zaměstnanců, pro které
není zatím systemisovaných míst a kteří proto
přechodně ještě zůstali v dřívějším služebním po-
měru nebo které jest ještě se zřetelem na mi-
mořádné značnou potřebu nezbytno přijímati ja-
ko dělníky na výpomoc s určením pro službu trať-
mistra, bylo zavedeno počátkem tohoto roku zlep-
šení v tom směru, že jejich mzda byla zvýšena
na úroveň adjuta, stanoveného pro prvou polovi-
nu čekatelské doby.
O krácení čekatelské doby čekatelům usta-
noveným po předchozím zácviku ve smluvním po-
měru bude lze uvážiti v mezích příslušných před-
pisů vlád. nař. č. 15/1927 Sb. z. a n.
V Praze dne 29. dubna 1937.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
925/XIV.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci posl. Štefana Suroviaka
ve věci vyplácení diet Inspektoru Anto-
nínu Plašilovi (tisk 790/XI).
Případ jest sledován již z vlastního podnětu
ředitelstvím státních drah v Košicích, které vv-
vodilo ze zjištěných závad důsledky v tom smě-
ru, že vzešlé přeplatky z cestovních účtů byly
předepsány k náhradě a že proti percipientu by-
lo zavedeno kárné řízení.
Podle jeho výsledku budou učiněna další po-
třebná opatření.
V Praze dne 1. června 1937.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
15
925/XV.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci posl. dr. A. Štůly
o zavedení rychlíkové dopravy na trati
Praha-Kolín-Německý Brod-Jihlava
-Brno (tisk 804/VI).
Na železniční trati Praha-Kolín-Německý
Brod-Jihlava-Brno nebyla ani před státním
převratem provozována přeprava rychlíková. Me-
zinárodní vlaky po této trati vedeny nebyly.
Rychlíkové spojení mezi Prahou a Brnem bylo
vždy provozováno po kratší a provozně výhod-
nější trati přes Českou Třebovou.
Zmíněná trať byla pouze ve své části projíž-
děna rychlíky, a to i rychlíky mezinárodními ve
spoji Děčín-Všetaty-Lysá n. L. -Kolín-Něme-
cký Brod-Jihlava-Vídeň. Tato rychlíková do-
prava nebyla po státním převratu provozována,
poněvadž přitažlivost Vídně poklesla takovou mě-
rou, že správa rakouských spolkových drah uza-
vřela vídeňské severozápadní nádraží a na své
přípojné trati Wien Nord-Floridsdorf-Šatov po-
nechala v provozu pouze vlaky osobní. Meziná-
rodní přeprava z trati Děčín-Jihlava-Vídeň pře-
nesla se na výhodnější trati Děčín-Praha-Břec-
lav a Děčín-Praha-České Velenice.
I za tohoto stavu věnovala státní správa že-
lezniční trati Praha-Kolín-Německý Brod-
Jihlava-Znojmo nutnou péči a zařídila v tomto
spoji dvě dvojice rychlíků, které nyní jezdí při
poměrně slabé frekvenci v některých úsecích tra-
ti jako motorové spěšné vlaky.
Některé z těchto rychlíků mají v Jihlavě při-
pojení na bývalé - v roce 1924 zavedené -
rychlíky a nyní spěšné vlaky v trati Brno-O-
kříšky-Jihlava-Tábor-Písek-Plzeň, takže jest
nyní i při cestě přes Německý Brod a Jihlavu
dobré a rychlé spojeni mezi Prahou a Brnem.
Pro zavedení dalších spěšných vlaků nebo
dokonce rychlíků na trati Praha-Německý Brod
-Brno chybí hlavní předpoklad, t. j. pravděpo-
dobnost, že tyto vlaky byly by cestujícími nále-
žitou měrou používány. Potřebě cestujících ve
spoji Praha-Brno vyšla správa státních drah za-
jisté velmi vstříc úpravou jízdního řádu na trati
českotřebovské, kde proti osmi rychlíkům v do-
bě předpřevratové jest jich nyní v provozu po-
čet dvojnásobný.
V Praze dne 4. května 1937.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
925/XVI.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. dr. K. Domina
o neodůvodněném zabaveni listu "Šuma-
van" čís. 15 (tisk 831/III).
Zabavení v interpelaci uvedeného článku
z čísla 15 časopisu "Šumavan" z 20. února 1937,
zařízené státním zastupitelstvím v Klatovech, by-
lo soudem v instančním pořadu přezkoumáno a
potvrzeno.
Právním podkladem pro zabavení bylo usta-
novení § 18 a zák. 140/34 Sb. z. a n.
V Praze dne 27. dubna 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer, v. r.
925/XVII.
Odpověď
ministra spravedlnost]
na interpelaci poslance Klímy
o konfiskační praksi v Brně (tisk
843/XII).
Zabavení v interpelaci uvedeného místa z le-
táku "Ženy mají slovo," zařížené státním zastu-
pitelstvím v Brně, bylo soudem přezkoumáno a
jím potvrzeno.
Opravné prostředky nebyly podány.
Zodpověděni interpelace převzal jsem sám,
ježto tiskovou přehlídku provedl úřad podřízený
ministerstvu spravedlnosti.
V Praze dne 26. dubna 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer, v. r.
16
925/XVIII.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci posl. Šaláta
o vysokých pokutách ukládaných finanč-
ními orgány na Slovensku občanům obce
Detva (tisk 858/XIII).
Požadovanou nápravu nařídilo ministerstvo
financí již svým výnosem ze dne 15. dubna 1937
čís. 146. 871/1936.
V Praze dne 30. dubna 1937.
Ministr financí:
Dr. Kalfus, v. r.
925/XIX.
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci posl. dr. Neumana
o naléhavé potřebě urychleného vybudo-
vání Jihočeské vysílači stanice v Českých
Budějovicích (tisk 874/V).
Závady v poslechu rozhlasového vysilače
Praha I-Liblice v jižních Čechách zaměstnávají
ministerstvo pošt a telegrafů již delší dobu. Zlep-
šení poslechu v celé oblasti jižních Čech možno
očekávati jedině od zřízení takového anténního
systému, který by rozšířil oblast t. zv. příjem-
ného, t. j. fadingem nerušeného poslechu pokud
možno přes hranice státu.
Poměry geologické a meteorologické mají tu
arcit značný vliv, nemohou však dosah
vysíla-
če omeziti trvale. Aby tedy žádoucího zlepšení
poslechu v jižních Čechách bylo dosaženo, posta-
ven byl u vysilače Praha I nový anténní systém,
který byl uveden do chodu dne 23. února t. r.
Z nezjištěné příčiny objevila se však na jed-
nom z isolátorů, nesoucím anténní systém, trhlin-
ka a proto se z bezpečnostních důvodů vysílání
novým systémem musilo dne 19. dubna t. r. pře-
rušiti na dobu, než bude isolátor vyměněn, což
se stane pravděpodobně příští měsíc. Vysílá se
proto nyní starým anténním systémem.
Pro informaci podotýkám, že zmíněný isolá-
tor nese celou váhu 280 m vysokého anténního
stožáru a svislou složku tahu kotevních lan, t. j.
celkem přes 300 tun. Isolátor je úplně specielní
konstrukce a byl dodán ze Spojených států seve-
roamerických. Jeho výměna děje se na náklad
firmy, která jej dodala.
Doby od 23. února do 19. dubna bylo vy-
užito k měření vyzařování v nejbližším okolí vy-
silače, což bylo prvou etapou všech měření, kte-
rá budou s novým anténním systémem podniknu-
ta. Již prvá měření potvrdila správnost předpo-
kladů, které byly o systému při jeho objedná-
vání učiněny. V měřeních bude pokračováno, jak-
mile bude prasklý isolátor vyměněn, a kromě ji-
ných měření bude ovšem měřen i únik, aby se
zjistilo, oč se oblast vysilačem obsloužená zvět-
šila. Podle dopisů, které nás došly, bylo lze zji-
stiti, že se tato oblast zvětšila velmi podstatné.
Tak bylo zjištěno, že fading liblické stanice byl
vzdálen až za Mor. Ostravu, že příjem tohoto
vysilače v Brně je již bez fadingu, atd. Dá se
tedy předpokládati, že i v jižních Čechách se
únik vzdálí tak, že poslech vysilače Praha I bu-
de zlepšen.
Eventuelní výstavbu místního rozhlasového
vysilače v Českých Budějovicích jsme podrobili
velmi pečlivému studiu. Dnes, při naprostém ne-
dostatku vln pro rozhlas, je prvou otázkou, kte-
rou si třeba zodpověděti před rozhodnutím o vý-
stavbě vysilače, na které vlně by měl nový vy-
silač pracovati. Poněvadž však všechny vlny pro
rozhlas, našemu státu na mezinárodních poradách
přidělené, jsou obsazeny, zbývalo by pouze jedi-
né řešeni, a to zřízení
vysílače synchronisova-
ného na naší společné vlně 249. 2 metru.
Takový vysílač musel by pracovati jen sla-
bou energií, měl by proto dosah pouze velmi o-
mezený a tedy význam jen lokální. Je jisto, že
zřízením synchronisovaného
vysílače v Českých
Budějovicích by se zlepšil příjem našeho rozhla-
su přímo v městě a jeho nejbližším okolí, ale
jižním Čechám, jako celku, by pomoženo neby-
lo. Je tedy zřízení nového anténního systému u
vysílače Praha I. řešením velkorysejším a pro tu-
to dobu účelnějším.
Zřízení lokálního vysílače v Českých Budě-
jovicích bylo by také velmi nákladné. Ve směru
Praha-České Budějovice není dálkového telefon-
ního kabelu a v dohledné době nebude prostřed-
ků na jeho vybudování. Musilo by se proto pro
synchronisaci vysílače zříditi zvláštní, velmi ná-
kladné vedení. Dále bylo by nutno zříditi i ve-
deni pro modulaci
vysílače, která by se zpravidla
děla z Prahy, protože nelze pomýšleti na to, aby
v Českých Budějovicích byla zřízena odbočka
rozhlasové společnosti, zejména když, nevysílají-
li synchronisované
vysílače stejný program, se
jejich dosah (stejně velmi malý) ještě dále zmen-
šuje. Náklady spojené se zřízením těchto vede-
ní a synchronisačního zařízení byly by vyšší, než
cena vlastního vysilače.
Přesto se však ministerstvo pošt a telegrafů
neuzavírá pozdějšímu zřízení tohoto místního vy-
silače v Českých Budějovicích, poněvadž jsou mu
velmi dobře známy tamní velké poruchy v přijmu
rozhlasu, způsobované elektrickou pouliční dru-
17
hou, jejíž zařízení nejsou dobře udržována. Roz-
hlasový poslech v Českých Budějovicích by mno-
ho získal, kdyby se v tomto směru stala nějaká
náprava.
V Praze dne 18. května 1937.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný, v. r.
925/XX (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci posl. dr. Holoty
o berních exekucích vedených proti rol-
níkům, kteří jsou podrobení zemědělské-
mu vyrovnání (tisk 769, XXI).
Na základě provedeného šetření sděluji, že
u berního úřadu v Dunajské Střede nebyla do-
sud provedena ani jedna dražba movitostí proti
rolníkům, zažádavším o zemědělské vyrovnání.
V oněch případech, kde exekut během exekuč-
ního řízení zažádal o zemědělské vyrovnání a
berní úřad o tom včas vyrozuměn nebyl, byla
dražba odložena na základě předloženého poda-
ní o zavedení zemědělského vyrovnávacího ří-
zení.
V Praze dne 18. května 1937.
Ministr financí:
Dr. Kalfus, v. r.
925/XXI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. inž. E. Peschky
o nestejné censurní praksi (tisk
744/XVI).
Okresní úřad ve Šternberků, provádějící tis-
kovou prohlídku časopisu
"Nordmährische Rund-
schau", zabavil č. 43 tohoto časopisu ze dne 24.
října 1936, shledav v obsahu článků v něm otiště-
ných a uvedených blíže v interpelaci skutkovou
podstatu trestných činů podle zákona na ochra-
nu republiky.
Krajský jako tiskový soud v Olomouci nále-
zem ze dne 7. listopadu 1936, č. Tb VIII 109/36,
zabaveni toto potvrdil a tak uznal, že se stalo
právem.
Okolnost, že zabavené články byly v jiných
časopisech censurou propuštěny, nečiní jich za-
bavení v časopise
"Nordmährische Rundschau"
nezákonným, protože podle § 487 tr. ř. předpo-
kladem
zabavení jest nejen trestný obsah tisko-
pisu, nýbrž i veřejný zájem, jehož hodnocení mů-
že býti na různých místech odlišné.
Interpelaci zodpovídám sám vzhledem k to-
mu, že zabavení provedl úřad podřízený mini-
sterstvu vnitra.
V Praze dne 5. května 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
925 XXII (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci posl. G. Knöchla,
že státní zprostředkovatelna práce u fir-
my Eckstein a spol. v Nýrsku byla za-
dána Mezinárodnímu svazu kovodělníků
(tisk 766/II).
Podle dosud platné kolektivní smlouvy, sjed-
nané mezi firmou
"Optické závody Vil. Eckstein
a spol. v Nýrsku" a odborovou organisací Inter-
nationaler Metallarbeiterverband v Chomutově,
přijímá zmíněná firma zaměstnance prostředni-
ctvím odborové zprostředkovatelny práce toho-
to svazu. Tato zprostředkovatelna může také
zprostředkovati určitý počet členů druhé odboro-
vé organisace podle poměrného rozvrstvení děl-
nictva v Nýrsku.
Dvě v úvahu přicházející organisace podaly
ministerstvu sociální péče žádosti o povolení dále
prováděti zprostředkování práce podle § 6 vlád-
ního nařízení číslo 217/1936 Sb. z. a n., jež se
projednávají.
Šetřením konaným prostřednictvím příslušné-
ho okresního úřadu a veřejné zprostředkovatel-
ny práce se nezjistilo, že by zprostředkovatelna
práce svazu Internationaler Metallarbeiterver-
band, jež jest zprostředkovatelnou čistě odboro-
vou, při poukazu dělnictva postupovala stranicky.
Interpelace ostatně neuvádí nijakého konkrét-
ního případu stranického zprostředkování práce.
V Praze dne 15. května 1937.
Ministr sociální péče:
inž. J. Nečas, v. r.
18
925/XXIII (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance G. Stangla
o ztrátě dopisu (tisk 766/XI).
Vyšetřování ztráty psaní, které podal p. Erich
Effenberger u poštovního úřadu Broumov dne 14.
října 1936 na adresu hlavní úřadovny sudetsko-
německé strany v Chebu, bylo provedeno u všech
zúčastněných poštovních služeben tak podrobné,
jak to jen připouštěla skutečnost, že šlo o psaní
obyčejné, jež na rozdíl od psaní doporučených
není vedeno během poštovní dopravy ve zvláštní
evidenci, nýbrž se dopravuje hromadně.
Ačkoliv tedy šetření bylo provedeno v me-
zích daných možností co nejzevrubněji, nepoda-
řilo se příčinu ztráty psaní nijak osvětliti a tudíž
není potvrzena domněnka, že psaní se ztratilo bě-
hem doby, po kterou se nacházelo v poštovní do-
pravě. Spíše by bylo možno souditi na opak, ne-
boť poštovní zaměstnanci, kteří při předpokládáno
dopravní cestě by s psaním bývali přišli do sty-
ku, jsou vesměs spolehliví a prosti podezření.
V Praze dne 26. dubna 1937.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný, v. r.
925/XXIV (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance R. Axmanna,
že v motorovém vlaku na trati z Hanušo-
vic do Starého Města jsou výlučně české
nápisy (tisk 766/XII).
Přihlížejíc k usnesení vlády že dne 18. února
t. r., zamýšlí ministerstvo železnic přistoupiti
v duchu vydaných směrnic k takovému uspořá-
dáni nápisů v motorových vozech, jež obíhají na
místních drahách v krajinách obydlených kvalifi-
kovanou národnostní menšinou, které by přineslo
jednotné a uspokojivé řešení.
V Praze dne 27. dubna 1937.
Ministr železnic:
Bechyně, v. r.
925/XXV (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance F. Nitsche,
že dr. Orlíček z Bruntálu svévolně omezil
ústavně zaručenou shromažďovací svo-
bodu na schůzi, která se konala dne 28.
listopadu 1936 v Bruntále (tisk 769/XII).
Za řádný průběh veřejné schůze byl podle
§ 11 zákona o právu shromažďovacím odpovědný
jedině Josef Meier jako svolavatel a zároveň
předseda schůze. Je tudíž námitka interpelace, že
intervenující úředník nedovolil posl. F. Nitschovi
a Františku Gritznerovi seděti u předsednického
stolu, čímž jim bylo znemožněno podporovati svo-
lavatele schůze, bezdůvodná.
Jednání o rozpočtu nebylo na programu této
schůze a proto intervenující úředník nepřipustil,
aby se o něm jednalo.
Tvrzení interpelace, že potlesk atd. nebyl do-
volen, neodpovídá podle výsledku konaného še-
tření skutečnosti. Předseda Meier vyzval sice pří-
tomné, aby se zdrželi jakýchkoli projevů, toto
vyzvání neodpovídalo však obsahu upozornění
intervenujícího úředníka předsedovi před zaháje-
ním schůze, které se potlesku netýkalo.
V Praze dne 3. května 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
925/XXVI (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance inž. F. Karmasina
o závažných nedostatcích soupisu obyva-
telstva v oblasti hlučínské (tisk 771/II).
Konaným šetřením nebylo zjištěno, že sčítací
orgánové dopustili se nějakých nesprávností. Po-
pisné archy jsou ve Státním úřadě statistickém
neporušené. Není na nich změn ani škrtů. Sčítací
19
komisaři, kteří byli z podnětu interpelace zodpo-
vědně vyslechnuti, trvají na tom, že zapsali ná-
rodnost, kterou jim strany samy udaly.
Tvrzená nesrovnalost vysvětluje se tedy tím, že
pro účely interpelace učinily strany jiný údaj
o své národnosti než před šesti léty pro sčítání
lidu. Interpelace obsahuje také jiné nesprávné
údaje.
Sčítací komisař Novotný neprováděl sčítací
akt v uvedených 26 případech, nýbrž jen ve třech
z nich. Skutečnost ta je bezvadně prokázána.
Každý sčítací komisař musel popisný arch pode-
psati svým jménem. To bylo nařízeno proto, aby
mohlo býti kdykoli později zjištěno, kdo sčítací ú-
kon vykonal. Od komisaře Novotného pocházejí z
uvedených případů pouze tři archy. Novotný se do-
mnívá, že byla proti jeho osobě podniknuta orga-
nisovaná akce, neboť jest nařčen hromadně z ú-
konů, při nichž nebyl vůbec přítomen. Je samo-
zřejmé, že nemohl býti sčítacím komisařem sou-
časně ve třech velkých obcích.
Údaj, že jistému Michaltzikovi ve Velkých
Hostících byly děti vykázány z německé školy
s odůvodněním, že jeho mateřská řeč je česká,
prý "podle dotazu u Státního úřadu v Praze", ne-
může se týkati Státního úřadu statistického, jed-
nak proto, že tento úřad odpírá sděliti komukoliv,
třebas to byl soud nebo státní úřad, jakou měl
někdo zapsanou národnost při sčítání lidu, odvo-
lávaje se při tom na §§ 7 a 8 zákona č. 49/1919
o organisaci statistické služby, jednak proto, že
zmíněný Michaltzik - jak bylo ve spisech Stát-
ního úřadu statistického zjištěno - o osvědčení
národnosti vůbec nežádal.
Mezi "postiženými" v obci Chlebičově uvádí
interpelace také Kateřinu Klinikovou č. d. 136.
Klimková udala sčítacímu komisaři německou ná-
rodnost a má ji také zapsanou.
Případ Jakuba Machoně a Jana Gebauera ve
Velkých Hostících rozvádí se v interpelaci dva-
krát.
Zřízení vyšetřující komise není třeba, poně-
vadž nahlédnutím do originálních popisných archů
bylo konstatováno, že jsou neporušené.
Označení "moravská národnost" pochází z do-
by vlády pruské; úřední statistické publikace
říšskoněmecké nejen předpřevratové, ale i no-
vější užívají tohoto výrazu. Na vysvětlenou bývá
připojena poznámka resp. dubleta, že mährisch je
čechisch (čechisch bezw. mahrisch). S tímto sta-
vem shledaly se tedy čsl. úřady na Hlučínsku.
Poněvadž označení to je obyvatelstvu obecně
běžné, neměly čsl. úřady námitek, aby sčítací
orgánové obdrželi-li na dotaz po národnosti od-
pověď "moravská", údaj ten vepsali do archu tak,
jak byl pronesen.
V Praze dne 21. května 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
925/XXVII (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance inž, W. Richtra
o vyšetřování místní školní rady v Pred-
licích, okres Ústí nad Labem, poněvadž
na den 26. listopadu nařídila ve škole
prázdno (tisk 785/IX).
Usnesení místní školní rady v Předlicích, jímž
byl den 26. listopadu 1936 ustanoven na tamních
německých školách jako den feriální, vzbudilo
ohlas ve veřejnosti. Bylo proto povinností škol-
ských úřadů zabývati se tímto usnesením.
Rozhodnutí o žádosti za zřízení pobočné třídy
při třetí třídě obecné školy dívčí v Předlicích by-
lo vydáno ihned, jakmile došlo příslušné vyjá-
dření vydržovatele osobního nákladu na školu.
V Praze dne 27. dubna 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke, v. r.
925/XXVIII (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance inž. F. Karmasina,
že vyšovatecká česká menšinová škola
v Buku jest nesprávně označena jako
taková (tisk 790/XXII).
Pro státní obecnou školu s čsl. jazykem vy-
učovacím ve Vyšovatce nepodařilo se získati
v osadě samé vhodných místností a proto byla
tato škola dočasně, to jest po dobu, pokud takové
místnosti ve Vyšovatce nebudou opatřeny, umí-
stěna v blízké obci Buku.
Šetřením nebylo prokázáno, že by obvinění
řídícího učitele Řezníka z nedovolených donuco-