Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
960.
lnterpelace:
I. posl. Haščíka min. vnútra pre hrubé zneužitie úradnej moci četn. štb. strážm. Karolem
Fialom na politickom shromáždění v Starom,
II. posl. Šaláta min. financií o převedení revízie domového katastru v obci Senohrad (okr.
Krupina),
III. posl. Suroviaka min. železnic vo veci stranníckeho pokračovania košického riaditeľstva
pri menovaní a ustanovovaní zamestnancov na systemizované miesta,
IV. posl. de Witte min. vnitra a min. školství a národní osvěty o útisku v Karlových Varech,
V. posl. Hollubeho min. vnitra, že státní policejní ředitelství v Liberci měří dvojím loktem při
povolování květnových projevů a při dozoru nad nimi,
VI. posl. Wagnera min. vnitra o nedostatečné služební kvalifikaci úředníků státního policejního
úřadu v Prachaticích,
VII. posl. Zupku, Borkaňuka a Vallo min. vnútra vo veci protizákonného výmeru okresného
náčelníka v Trebišove,
VIII. posl. Knotka a Bruknera min. školství a nár. osvěty o urážlivém a pohoršlivém postupu
učitele Oldřicha Šimka v Horní Cerekvi vůči katolickým dětem,
IX. posl. Jarossa, Esterházyho a dra Holotu min. zemědělstva o anomáliach pri vydávaní po-
volení k pestovaniu papriky a aby zastavené boly pokračovania proti bezeľstným malo-
pestitelom, ktorí nemajú povolenie,
X. posl. Grubra min. zemědělství a min. spravedlnosti, že lesní správa v Schönwaldě u Ta-
chova proti zákonu odepřela přijmouti příslušníky sudetskoněmecké strany jako lesní děl-
níky.
XI. posl. Grubra min. železnic, že se porušuje jazykový zákon jednojazyčnými českými nápisy
ve státním autobuse D 32. 050 na trati z Plané do Tachova,
XII. posl. inž. Peschky min. vnitra, že správce státního policejního úřadu v Javorníku, pan
dr Prochaska, šikanuje při provádění shromažďovací policie,
XIII. posl. Jobsta min. vnitra o služebních přehmatech orgánů státního policejního úřadu v Horní
Plané,
XIV. posl. inž. Künzla min. vnitra o služebních poklescích dr Prochasky, správce expositury
státní policie v Javorníku,
XV. posl. Kliebra vládě, že velitel četnické stanice v Dubé surově jedná s nezaměstnanými,
XVI. posl. Stangla min. železnic o nevyřizování stížnosti,
XVII. posl. Stangla min. vnitra o nedostatečném vzdělání četníků a příslušného úředníka okres-
ního úřadu v Horšovském Týně,
XVIII. posl. Franze Němce min. vnitra, že orgány expositury státní policie v Jirkově ohrožují ve-
řejný klid a pořádek,
XIX. posl. dr Zippeliuse min. vnitra o nepietním chování orgánu státního policejního úřadu
v Teplicích-Šanově,
XX. posl. E. Köhlera min. železnic a min. obchodu, průmyslu a živností o jednojazyčném čes-
kem označení hlavního města státu na agitačním prospektu Čedoku,
1
2
XXI. posl Fischera min. financí o hrubých služebních poklescích finančního strážmistra Josefa
Sämanna od celního úřadu ve Schreibersdorfu v okrese opavském,
XXII. posl. J. Sedláčka a inž. Protuše min. vnitra a min. veřejných prací o jednotném uspořádání
poměrů okresních cestmistrů a okresních cestářů v celé oblasti republiky československé,
XXIII. posl. J. Sedláčka a dr Domina vládě republiky československé o zařazení 9 mil. Kč jako
podílu Fondu živnostenských škol pokračovacích (učňovských) z výnosu peněžitých trestů
a pokut do státního rozpočtu na rok 1938.
XXIV. posl. J. Sedláčka vládě republiky československé o náhradách válečných škod, způsobených
československým státním příslušníkům na území jiných států,
XXV. posl. Ježka min. školství a nár. osvěty o zřízení české odborné školy pro ženská povolání
(rodinné školy) v Mostě,
XXVI. posl. Ježka min. školství a národní osvěty o zřízení dvouleté obchodní české školy v Mostě.
960/I.
Interpelácia
poslanca Štefana Haščíka
ministrovi vnútra
pre hrubé zneužitie úradnej moci četn. štb.
stražm. Karolom Fialom na politickom shro-
maždení v Starom.
Dňa 16. mája 1937 mala Hlinková slovenská
ľudová strana, miestna organizácia v Starom,
verejné politické shromaždenie, ktoré bolo výme-
rom okresného úradu v Michalovciach poď čj.
15407/37 vzato na vedomie. Počiatok shromaždenia
v Starom ohlásený bol na pol 12. hod.
Keď rečník Dr. Matej Huťka, pravotár a kra-
jinský poslanec, presne o pol 12. hodine začal
hovoriť, pristúpil k nemu četn. štb. stržm. Karol
Fiala zo stanice v Strážskom a oznámil mu, že
on verejné shromaždenie nedovolí. Keď sa rečník
Dr. M. Huťka s predsedom shromaždenia proti
tomu ohradili, popierajúc čstrm. Fialovi právo do
veci zasahovať, tento jednoducho zneužitím úrad-
nej moci "v mene zákona" shromaždenie roz-
pustil.
Z tohoto neslýchaného pokračovania četníckeho
orgánu je zrejmé, že sa tu jedná o drastické po-
rušenie § 98 a § 113 ústavného zákona a je len
ďalším dôkazom spolitizovanosti bezpečnostných
orgánov na slovenskom východe.
Svojvoľne pokračovanie a drastické zneužitie
úradnej moci četn. štb. strm. Karola Fialu je
zároveň i (prejavom politického teroru, obdobného,
aký som uviedol v svojej interpelácii 8. januára
1936, č. tl. 296/I. Vtedy som uviedol viac kon-
krétnych dôkazov hrubého zneužívania úradnej
moci, politizovania a neprístojného chovania čet-
níckych orgánov na slovenskom východe. Bohu-
žiaľ, do dnes bez trestných konzekvencií! Pri ta-
komto pokračovaní ministerstva vnútra proti
previnivším sa četníckym orgánom je celkom po-
chopiteľné surové a nezákonné počínanie četn.
strm. K. Fialu.
Keď proti tomuto porušovaniu ústavných práv
občianskych a proti prenasledovaniu príslušníkov
Hlinkovej slovenskej ľudovej strany čo najroz-
hodnejšie protestujem,
pýtam sa pána ministra vnútra:
Či má vedomosť o prípade štb. strm. Fialu a
o týchto nemožných pomeroch na východnom Slo-
vensku, kde sa četníctvo tak neslýchané zneužíva
na politický boj?
Či je ochotný proti označenému četníckemu or-
gánu pre porušenie ústavného zákona čo najprís-
nejšie zakročiť?
Či je ochotný odstrániť nezodpovedné veliteľské
četnícke orgány, ktoré tento stav trpia a mlčky
podporujú?
čo hodlá pán minister zariadiť, aby četníctvo
vrátené bolo svojmu pôvodnému poslaniu, meno-
vite v dnešných rozháraných časoch, a aby raz
navždy prestal stav, ktorý hanobí dobré meno
republiky a poburuje pokojný slovenský ľud?
V Prahe dňa 3. júna 1937.
Haščík,
Čavojský, Danihel, dr Wolf, Rázuz, Brody,
dr Pješčak, Sidor, dr Tiso, šalát, Slušný, Suroviak,
Drobný, Florek, Turček, dr Pružinský, Longa,
Dembovský, dr Sokol, Hlinka, Kendra, Sivák.
960/II
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta
ministrovi financií
o prevedení revízie domového katastru
v obci Senohrad (okr. Krupina).
Mnohí občania obce Senohrad (okr. Krupina)
sa ponosujú, že domový kataster, sostavený roku
1937, obsahuje v sebe mnohé, občanom veľmi
škodlivé chyby. Za obytné miestnosti zapísané sú
skoro všetky miestnosti, ktoré sa nachodia v sta-
viskách. Je veľa takých prípadov, že občan má
3
len jednu obytnú miestnosť a platí domovú daň
i za tri obytné miestnosti.
Jednotlivci podali si sťažnosť na bernú správu
v Krupine ohľadom prevedenia nápravy. Náprava
sa nestala. Berná správa v Krupine sa odvoláva,
že domový kataster z času na čas má byť zrevi-
dovaný na vyššie nariadenie. Ale takéto vrch-
nostenské nariadenie neprichodí a preto mnohí
chudobní ľudia musia platiť veľa domovej dane.
O tomto sa ponosujú nasledovní občania Seno-
hradu:
Štefan Ďurči, Juraj Križan Kukaš, Štefan Gut-
tem, Michal Dolinský Kukaš, Štefan Cutt, Michal
Žigmund Zajac, Michal Franka, obuvník, Matej
Cutt, Ján Dolinský Poliak, Juraj Tuharský, Mi-
chal Hracki, Ján Orem Paľov, Ján Muránsky,
Jozef Fajarka, Martin Orem, Štefan Zimak,
Maria Turanová r. Paulová, Vincent Orem. Pavel
Degul, Juraj Kotvuch, Anna Ondriga, Ján Po-
pálený Orem.
V záujme uspokojenia daňovníkov je potrebné,
aby sa čím prv previedla revízia domového ka-
tastru v obci Senohrad. A preto sa pýtame pána
ministra financií:
1. Či je ochotný vziať na vedomie túto sťaž-
nosť občanov zo Senohradu?
2. Či je ochotný nariadiť, aby sa čím prv pre-
viedla revízia domového katastru na Senohrade?
V Prahe dňa 3. júna 1937.
Šalát,
Čavojskv, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
Haščík, Hlinka, dr Pružinský, dr Sokol, Suroviak,
dr Tiso, Slušný, Sivák, Longa, Kendra, Rázus,
dr Wolf, Sidor, Turček, dr Pješčak, Bródy.
960/III.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
ministrovi železníc
vo veci straníckeho pokračovania košického
riaditeľstva pri menovaní a ustanovovaní
zamestnancov na systemizované miesta.
Riaditeľstvo štátnych železníc v Košiciach pri
termínovom menovaní k 1. januáru 1937 nespra-
vodlivo a proti platným predpisom vynecháva nie-
koľko členov Sväzu slovenských železničiarov,
ktorí majú splnené všetky podmienky a služobne
sú starší od tých, ktorí budú na ich miesta me-
novaní. Riaditeľstvo vynecháva nespravodlivo
z menovania definitívnym: Juraja Godžáka, pom.
zam. a sriadenca od odboru Humenné, slúžiaceho
od 25. apríla 1914; Juraja Feriaka, pom. zam. -
sriadenca od odboru Humenné, slúžiaceho od 23.
mája 1914; Michala Pavlovskýho, pom. zam. -sria-
denca od odboru Prešov, slúžiaceho od 13. októbra
1914; Jakuba Harmata, pom. zam -sriadenca od
odboru Vrútky II., slúžiaceho od 25. júla 1915.
K termínu 1. januára 1937 povolilo ministerstvo
železníc košickému riaditeľstvu ustanoviť defini-
tívnymi v kategórii traťových pomocníkov 15
miest. Košické riaditeľstvo však proti platným
predpisom na týchto 15 miest dáva i takých za-
mestnancov, ktorí podľa poradia sú o mnoho
mladší v nástupe služby od uvedených.
Podobným spôsobom bol vynechaný z ustano-
venia dozorcom posunu Štefan Najsárek, posu-
novač od dú Čop, ktorý ináč má na toto me-
novanie všetky podmienky splnené. V tejto ka-
tegorii boly povolené 4 miesta. Košické riaditeľ-
stvo ide na ne ustanoviť služobne o mnoho mlad-
ších posunovačov ako je Najsarek.
Tiež podobným spôsobom boli vynechaní z usta-
novenia definitívnymi v kategórii staničných po-
mocníkov: Ľudovít Beňovský, pom. zam. od dú
Vrútky, ktorý má všetky podmienky splnené a je
v nástupe služby starší od tých, ktorým dáva Ri.
prednosť; Jozef Demáček, pom. zam. od stan. úr.
Bánovce n. Ond., slúžiaci od 22. marca 1916.
V tejto kategórii bolo povolené 60 miest, na ktoré
sa dostali i takí zamestnanci, ktorí nastúpili
službu v r. 1920, teda mladší.
Z ustanovenia pom. zam. v kategórii stan. po-
mocníkov bol vynechaný Daniel Takáč, zam. na
výp. od stan. úr. v Ruskove, slúžiaci u žel. ne-
pretržite od roku 1929. Pri tom je odsúdenia
hodná tá smutná skutočnosť, že v tejto kategórii
ostáva neobsadených vyše 15 miest len preto, ž e
služobné miesta nepredložily
v smysle platných predpisov ná-
vrhy riaditeľstvu. Odborová organizácia
Sväz slov. žel. vynútila urgenciu riaditeľstva
u služobných miest, aby menovité návrhy tieto
predložily. Ani napriek tomu príslušné služobné
miesta na urgenciu nereagovaly, hoci dotyční za-
mestnanci viažu systemizované miesta a majú
dobré kvalifikácie. Pri opätovnej urgencii, ako
i žiadosti organizácie, aby boli braní na zodpo-
vednosť prednostovia služobných miest, ktorí takto
ignorujú nadriadenú železničnú správu - pred-
nosta odd. I. tohoto riaditeľstva sa vyjadril, že
za podobné veci prednostov služobných miest na
zodpovednosť brať nemôžu. Pán prednosta drží
teda ochrannú ruku nad tými, ktorí odsúdenia
hodným spôsobom: buď z neznalosti platných
predpisov alebo z pohodlnosti nechcú sa starať
o to, aby ich zamestnanci dostali to, čo im patrí.
Podpísaní sa preto pána ministra železníc úctivé
pýtajú:
1. Či je ochotný urýchleným spôsobom nechať
tieto pomery na košickom riaditeľstve nestranne
vyšetriť;
2. či je výsledkom vyšetrovania ochotný naria-
diť bezodkladnú nápravu;
3. či je ochotný ťahať na zodpovednosť patrič-
ných úradníkov, ktorí pod ochranou riaditeľstva
nerešpektujú služobné rozkazy v tých prípadoch,
kde sa zamestnancovi má voľačo zlepšiť na jeho
existenčnom postavení?
V Prahe dňa 3. júna 1937.
Suroviak,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Sidor, dr
Tiso, Bródy, Florek, Haščík, Sivák, Turček, dr
Pješčak, dr Sokol, Kendra, Slušný, Rázus, Hlinka,
Longa, dr Pružinský, Šalát, dr Wolf.
4
960/IV (překlad).
Interpelace
poslance de Witte
ministrovi vnitra a ministrovi školství a
národní osvěty
o útisku v Karlových Varech.
Od té doby, co vstoupila do politického života
sudetskoněmecká strana, nastalo zdivočení způ-
sobů politického boje, jimiž se nikdy neprovinily
ani nejvýstřednější politické skupiny. Nemáme
ovšem úmyslu činiti předmětem parlamentní in-
terpelace události, které se stále ještě dají za-
hrnouti pod pojem politického boje. Ale sahá-li
štvaní tak daleko, že jsou tím ohroženi státní ob-
čané ve své bezpečnosti a že se překáží veřejným
činitelům ve vykonávání jejich úřadu, vidíme, že
jsme nuceni velmi důrazně upozorniti odpovědné
činitele, že budou-li takové metody trpěny, musí
to vésti k těžkému ohrožení demokratických za-
řízení.
Zcela zvláště bez překážek se vyvíjejí tyto me-
tody, které rafinovaně spojují veřejné násilí a
štvaní, v západních Čechách a zvláště v samých
Karlových Varech. Níže uvádíme nejnápadnější
případy z poslední doby:
V neděli dne 23. března t. r. rozbili výrostkové,
rozpoutavše rvačku, akademii spolku "Jugend-
bund", tedy nepolitickou slavnost. Odtamtud táhlo
několik set mladých turnérů a středoškoláků do
Ulice invalidů před dům "Graphia", na který za-
hájili řádné bombardování kamením, jímž byly
rozbity umístěné tam vývěsné skříně rozličných
dělnických spolků a velmi mnoho okenních tabu-
lek. Výmluva, že prý demonstranti byli provoko-
váni tím, že na ně byla vylita špinavá voda -
čímž by ostatně jejich postup nebyl býval na-
prosto odůvodněn - jest dávno vyvrácena. Na-
opak jest jisto, že šlo o záměrně připravené
přepadení, neboť demonstranti si naprosto ne-
mohli před domem "Graphia" nasbírati kamení,
jehož užili ku přepadení, nýbrž jistě si je v tero-
ristickém úmyslu přinesli s sebou.
V pátek dne 16. dubna t. r. byl sociálně demo-
kratický činovník Maronek, kterému již dříve
bylo několikrát nebezpečně vyhrožováno, v tem-
notě na pusté ulici vedoucí k jeho bytu přepaden
dvěma muži, při čemž mu ranou do obličeje byl
zlomen chrup. Když se Maronek činně bránil, vy-
střelil na výzvu jednoho z účastníků třetí, dosud
nezúčastněný člověk z nepatrné vzdálenosti z re-
volveru a zranil Maronka uprostřed pravého před-
loktí. Útočníci prchli.
Sudetskoněmecká strana, jejíž agitační metody
jsou výlučně příčinou všech těchto události, vy-
konává však svůj nátlak i na veřejné úřady. Jako
důkaz toho uvádíme tento dopis, ve kterém jed-
natel sudetskoněmecké strany v Karlových Va-
rech udílí pokyny městskému úřadu pro sociální
péči:
"Sudetskoněmecká strana,
předseda Konrád Henlein,
místní skupina v Karlových Varech.
V Karlových Varech dne 16. dubna 1937.
Naše značka: W.
Karlovarskému úřadu pro sociální péči.
Dotázal jsem se pana starosty, bylo-li by možno
dáti slečně.......140 Kč na zakoupení užívané
tahací harmoniky, kterou by si vydělávala na ži-
vobytí. Pan starosta souhlasil a prosím úřad pro
sociální péči, aby zařídil další.
Za místní skupinu sudetskoněmecké strany:
Jednatel: Rödlbach. "
K tomu dlužno poznamenati, že úřad pro so-
ciální péči ještě téhož dne vyplatil žádanou částku,
ačkoliv druh ženy uvedené v dopise, pro kterého
byla tahací harmonika určena, vůbec není pří-
slušný do Karlových Varů.
Zatím, co dosud uvedené případy zapadají do
úsilí sudetskoněmecké strany po totalitě vše-
obecně, projevuje se zřejmě její touha, aby ovládla
celý duševní a kulturní život karlovarského
okresu, v založení "Místní kulturní komory v Kar-
lových Varech". Tato místní kulturní komora ne-
chce nic více a nic méně, než podle známých,
z třetí říše převzatých zásad "jednotně usměrniti"
osvětovou práci, školství, veřejné mínění, divadla,
knihovny, představení atd.
Jakých způsobů chtějí při tom "usměrňovatelé"
užívati, vysvítá snad nejnázorněji ze štvanice,
kterou sudetskoněmecká strana rozpoutala ode
dne 13. dubna 1937 proti profesorovi karlovar-
ského reálného gymnasia dr Alfrédu Kleinber-
govi, jednateli okresního vzdělávacího výboru
v Karlových Varech, a to, jak přiznala, v úmyslu,
aby ho vytlačila z jeho postavení jako předsedy
nebo jednatele okresního vzdělávacího výboru, na
němž si od třinácti let získal značné zásluhy
o vzdělání dospělých v okrese; dále, aby mu zne-
možnila jeho domnělé (ve skutečnosti nepodnik-
nuté) ucházení o místo okresního školního inspek-
tora v Karlových Varech; a za třetí, aby tohoto
spolehlivě demokratického, ale ve škole nikdy ne-
politisujícího středoškolského profesora zbavila
jeho úřadu. Záminku k tomu jí poskytl Klein-
bergův spis "Rodina a výchova v bolševickém,
fašistickém a demokratickém státě", v němž ostře
kritisoval výchovné metody v totalitním státě,
aby vychovatelům a rodičům ukázal skrývající se
v nich nebezpečí pro výchovu svobodné osobnosti,
sociální spravedlnosti a demokratického státu.
Spis slouží tedy ideám demokracie, a to tím spíše,
že se neomezuje na to, aby jasně předvedl chyby
totalitní výchovy, nýbrž proto, že uvádí i kladný
demokratický výchovný program v jeho nejdůleži-
tějších rysech. Ale v tisku, na veřejných schůzích
a především v agitaci sudetskoněmecké strany,
provazované známou propagandou šeptem, líčí se
klamně jako urážení německého říšského kancléře,
které prý je schopno zkaliti styky republiky s Ně-
meckou říší. Nechceme rozbírati, nemělo-li by se
právě s hlediska zahraničně politických zájmů za-
kročiti proti takové prolhané propagandě. Ale
konstatujeme, že práce prof. Kleinberga jako po-
lemika proti bezohledným propagandistům ne-
ostýchajícím se ani užívati nejhrubších nadávek,
jest sice nesena ostrým polemickým tonem, že
však tím chce přispěti k posílení v našem státě
platných výchovných a vzdělavacích zásad osobní
svobody, lidské důstojnosti a nezávislého vědec-
kého bádání, že má veskrze vědeckou úroveň, že
5
k charakterisování totalitních výchovných metod
užívá výlučně úředních říšskoněmeckých pramenů
a projevů říšskoněmeckého tisku a že je veskrze
prosta jakékoliv osobní urážky. Ale vypořádati se
zásadně s pedagogickými pravidly jest dobrým
právem, ba dokonce považuje-li je za klamné nebo
dokonce za zhoubné, povinností každého vycho-
vatele vědomého si své povinnosti a nikdo mu
nesmí překážeti v tomto jeho státoobčanském
právu. Podle těchto úvah budiž tedy měřeno, jak
neslýchaným zasáhnutím do svobody projevu mí-
nění, to jest, když vůdce propagandy sudetsko-
německé strany na hromadné schůzi ve střelnici,
může podle zprávy časopisu "Deutsche Tages-
zeitungr" ze dne 15. dubna 1937., za souhlasu trva-
jícího několik minut" prohlásiti, že prý jest pro
Kleinberga nejvyšší čas, aby zmizel s místa před-
sedy okresního vzdělávacího výboru a že nelze
dohlédnouti následků, kdyby se snad Kleinberg
měl státi okresním školním inspektorem, a když
mohl pokračovati: "Karlovarské německy smýšle-
jící obyvatelstvo rozhodně prý jasně odmítá dr
Kleinberga jako vychovatele a opovrhuje prací
okresního vzdělávacího výboru, jehož předsedou
jest dr Kleinberg. On prý varuje, aby se trpěli-
vost obyvatelstva nenapínala do nekonečna. " Že
při tom šlo o vědomě teroristické podněcování,
vysvítá z další zprávy časopisu "Tagblatt", podle
níž vzbudily Rödlbachovy vývody u účastníků
schůze takové rozčilení, že musil zakročiti službu
konající policejní úředník. A konečně uvažme,
jaké pedagogické zpustošení musí způsobiti takové
zavržitelné popouzení rodičů a žactva.
Naše tvrzení, že se štvaní proti prof. Klein-
bergovi provozuje pouze ze stranicko-politických
důvodů a že ve věci samé jest naprosto neodů-
vodněné, lze v každé době snadno přezkoumati,
poněvadž jde o rozšířený tiskopis, a ostatně jsme
ovšem ochotni předložiti pánům ministrům tento
spis. Připojujeme k tomu, že profesor Kleinberg
má dobrou pověst jako pedagogický odborník a
literární historik a jeho díla, zvláště "Německé
básnictví ve svých sociálních základech" a
"Evropská kultura nové doby" získalo nejvyšší
uznání odborné vědecké kritiky. Nepomýšlíme na
to, abychom z četných pochvalných kritik uváděli
obšírné citáty, ačkoliv by jistě nebylo nemístné
blíže charakterisovati člověka, proti němuž se
obrací tak nízká štvanice. Ale domníváme se, že
musíme poukázati na to, že m. j. univ. prof. Adolf
v. Grolmann připisuje Kleinbergovým dílům "dů-
kladnost, srozumitelnost, dobře uvážené vylíčení
a jemnocit", neboť tato kritika vyšla v březnovém
sešitu 1932 v časopisu "Die neue Literatur", časo-
pisu, jejž vydával Will Vesper, nejstarší literární
bojovník národního socialismu a nyní místopřed-
seda německé básnické akademie.
Nepovažujeme za možné, aby byl v českoslo-
venské republice spisovatel pro své vyloženě de-
mokratické a socialistické smýšlení bez ochrany
vydán všanc osobní štvanici, která směřuje
k tomu, aby mu znemožnila vykonávati jeho uči-
telský úřad. Jaké zesurovění působí tato soustavně
provozovaná štvanice, o tom svědčí četné vý-
hružné dopisy, které dostal profesor Kleinberg a
které zřetelně projevují mravní a intelektuální
úroveň štvanice proti němu a mimo to ukazují,
kam by to musilo dojíti s právem svobodného vě-
deckého projevu mínění, kdyby se ták brzy a tak
důkladně, jak jen možno, neučinila přítrž sou-
stavě terorisování, zahájené v Kleinbergově pří-
padě.
Domníváme se, že jsme uvedenými případy,
které naprosto nevyčerpávají činný a psycholo-
gický útisk v Karlových Varech provozovaný, vy-
ložili, že se tam neodpovědným a rozhodně meze
politické činnosti daleko přesahujícím drážděním
nejnižších pudů vytvořilo ovzduší, jehož demokra-
ticky a republikánsky smýšlející karlovarští
Němci prostě nemohou snésti a v němž ani jejich
osobní bezpečnost není již zaručena v míře odpo-
vídající pojmům právního státu. Domníváme se
tedy, že bezpečnostní úřady jsou povinny ener-
gičtěji než dosud zakročiti proti tomuto řádění a
že i školní úřady musí věnovati největší pozornost
těmto událostem, poněvadž se jimi vykonává vliv
i na školní mládež, zvláště na středních školách,
a to způsobem, který se nedá sloučiti s úkoly
školní výchovy. Považujeme také za nutné, aby
školní úřady chránily vážnost a osobní čest škol-
ských pracovníků.
Proto se tážeme pánů ministrů, co hodlají uči-
niti, aby chránili čest a osobní bezpečnost veřej-
ných učinitelů a státu věrných občanů?
V Praze dne 4. června 1937.
de Witte,
Taub, Jaksch, Benda, Srba, Kirpal, Katz, Bečko,
Zischka, Neumeister, Jurnečková-Vorlová, Révay,
R. Chalupa, Brožík, Krejči, Heeger, Kögler, Ma-
coun, Klein, Hladký, Tayerle, Laušman, Nový,
Frant. Němec.
960/V (překlad).
Interpelace
poslance F. Hollubeho
ministrovi vnitra,
že státní policejní ředitelství v Liberci měří
dvojím loktem při povolování květnových
projevů a při dozoru nad nimi.
Výměrem libereckého policejního ředitelství ze
dne 27. dubna 1937 č. 5205 pres. 37 byly pořada-
telům oslavy 1. května, kterou pořádala sudetsko-
německá strana oznámeny podmínky za nichž se
projev směl konati. Tyto podmínky dalo policejní
ředitelství vytisknouti a připojovalo je k povolo-
vacím výměrům pro jednotlivé žádající strany.
V nich se mimo jiné praví: 2. školou povinné děti
se nesmějí účastniti ani průvodu ani projevu. "
Sudetskoněmecká strana se přesně držela tohoto
nařízení a nevodila v průvodech žádné školní děti.
Než průvody odešly, úředníci libereckého policej-
ního úřadu mimo to i po této stránce přísně kon-
trolovali účastníky sudetskoněmecké strany.
Jinak se chovala policie při průvodech komu-
nistů. Přes výslovný zákaz komunisté v přítom-
nosti státních policejních orgánů, které to trpěly,
vláčeli v průvodu školou povinné děti a nebylo
ani zakázáno, aby školou povinné děti demonstra-
tivně neužívaly politických pozdravů a výkřiků.
6
Interpelanti připojují fotografii tak zvaného
nástupu ke komunistickému projevu dne 1. května
1937 v Liberci, Masarykovo náměstí, ze které je
patrno, že přímo před očima policie konající
službu hodlají se školou povinné děti účastniti ná-
stupu, při čemž pořadatelé nedbali tištěných pod-
mínek k uspořádání průvodů ani státní policie ne-
nalezla podnět k zakročení.
Interpelanti se co nejrozhodněji ohrazují proti
tomuto nestejnému zacházení s politickými stra-
nami ve státě a táží se pana ministra vnitra:
1. Platí zákaz účasti školních dětí na politických
projevech i pro komunistickou stranu v Českoslo-
venské republice?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
pohnal k disciplinární odpovědnosti správce a od-
povědné činitele státního policejního úřadu v Li-
berci, protože nedbali tohoto zákazu?
3. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
ve vytýkané věci?
V Praze dne 3. června 1937.
Hollube,
G. Bolím, Obrlik, Birke, Axmann, Knöchel, Fischer,
Illing, Hirte, Sogl, Franz Němec, E. Köhler,
Jäkel, Knorre, inž. Richter, May, Rösler, dr Eich-
holz, inž. Karmasin, Nickerl, inž. Peschka, dr. Zip-
pelius, Stangl.
960/VI (překlad).
Interpelace
poslance L. Wagnera
ministrovi vnitra
o nedostatečné služební kvalifikaci úřed-
níků státního oolicejního úřadu v Pracha-
ticích.
Bylo zjištěno, že úředník státního policejního
úřadu v Prachaticích, jemuž přísluší vykonávati
shromažďovací policii, není informován o zákoni-
tých předpokladech, kdy se má vzíti na vědomí
veřejná schůze v uzavřené místnosti.
Tak bylo Josefu Bindrovi v Milešicích výměrem
státního policejního úřadu v Prachaticích ze dne
19. května 1937, č. 1865 nařízeno, aby se dostavil
k výslechu o veřejném shromáždění dne 23. května
1937 do kanceláře prachatického státního policej-
ního úřadu a přinesl kolky za 5 Kč a 8 Kč.
Stejný rozkaz dostal Ludvík Gaier z Volovic
výměrem státního policejního úřadu v Prachatí-