7
cích ze dne 19. května 1937, č. 1864 stran veřej-
ného shromáždění dne 28. května 1937.
Jest rozhodně zahanbující, pro orgány pracha-
tického státního policejního úřadu, když je teprve
strany musejí upozorňovati, že veřejná shromáž-
dění podle § 2 zákona č. 135/1867 ř. z. musejí býti
bez kolku pouze hlášena státnímu bezpečnostnímu
úřadu.
Mimo to dlužno přísně pokárati sepsání němec-
kého textu těchto obou výměrů. Praví se tam
mezi jiným doslovně:
"Bescheid der Staatlichen Polizeibehörde in Pra-
chatitz, Zahl 1864 vom 19. V. 1937.
Wegen eine öffentliche Versammlung am 23.
Mai 1937. Nehmen Sie 5 und 8 Kč Stempel auf die
Bewilligung".
(Výměr státního policejního úřadu v Prachaticích,
č. 1864 ze dne 19. května 1937.
Stran veřejné schůze dne 23. května 1937. Při-
neste kolky za 5 Kč a 8 Kč na povolení. )
a výměr prachatického státního policejního úřadu
č. 1865 ze dne 19. května 1937 "wegen eine öffent-
liche Versammlung am 23. Mai 1937" (stran ve-
řejné schůze dne 23. května 1937).
Jest to urážka státních občanů německé národ-
nosti a nepochybné snižování německého jazyka,
když veřejný úřad tak komolí němčinu, jak jest
ve vytýkaném případě uvedeno.
Nelze pochopiti, proč se ministerstvo vnitra při
velkém počtu Němců, kteří ovládají češtinu slovem
a písmem a mají i jiné potřebné kvalifikace, ne-
může odhodlati přijímati do státní policejní služby
nezaměstnané státní občany německé národnosti.
Tím by byly aspoň státní policejní úřady ušetřeny
toho, aby podávaly důkazy takové jazykové ne-
znalosti, které v očích obyvatelstva snižují stát
a postižený úřad a urážejí národní city němec-
kého obyvatelstva.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vytý-
kanou věc?
2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
ve vytýkané věci?
V Praze dne 3. června 1937.
Wagner,
Knöchel, Fischer, inž. Peschka, G. Böhm, dr Eich-
holz, Rösler, Knorre, Illing, Birke, Obrlik, Hirte,
May, Hollube, dr Zippelius, Franz Němec,
Nickerl, Sogl, inž. Karmasin, E. Köhler, inž. Rich-
ter, Jäkel, Axmann, Stangl.
960/VII.
Interpelácia
poslancov Zupku, Borkaňuka a Vallo
ministrovi vnútra
vo veci protizákonného výmeru okresného
náčelníka v Trebišove.
Andrej Kováč, obyvateľ v Trebišove na Slo-
vensku, válečný invalida so stálym zamestnaním
a bydliskom, kúpil si v Trebišove na ulici Slád-
kovej jedno stavebné miesto a žiadal okresný úrad
v Trebišove o vydanie stavebného povolenia na
základe pripojeného stavebného plánu, vyhotove-
ného staviteľom.
Podľa platného práva na Slovensku okresný
úrad môže také žiadosti posudzovať jedine z toho
ohľadu, či projektovaná stavba neodporuje sa
policajným stavebným predpisom a či dodržuje
správnymi úrady predpísané uličné línie.
V danom prípade však okresný úrad prekročil
zákonné medze svojej pôsobnosti a výmerom č.
2. 323/1937 zo dňa 28. januára 1937 zamietol žia-
dosť žiadateľa tým odôvodnením, že stavebné
miesta pre cigánov v Trebišove boly obcou vy-
značené na dolnom konci a pretože cigánsky inva-
lida kúpil si stavebné miesto na vyššom konci
obce Trebišova a tam si chce postaviť dom,
okresný úrad z dôvodov hygienických, bezpečnost-
ných a mravných nepokladá za žiadúce, aby sa
cigáni i tam osídlili.
Tento výmer by bol nebezpečným precedentom,
lebo správne úrady vyznačovaly by ghetto zo za-
čiatku pre cigánov, pozdejšie však i pre iné ná-
rodnosti, rasy, a preto podľa nášho názoru po-
dobné tendencie musia byť v zárodku udusené a
proti tým, ktorí podobné výmery vydávajú, treba
bez prodlenia a čo najostrejšie vystúpiť.
Pýtame sa preto p. ministra vnútra:
1. Má vedomosti o tomto prípadu?
2. Je ochotný výmer č. 2. 323/1937 z moci úrad-
nej účinnosti zbaviť?
3. Je ochotný proti okresnému náčelníkovi, ktorý
tento výmer osnoval a podpísal, pre zrejmé a ve-
domé prekročenie svojej kompetencie disciplinárne
zakročiť a uložiť mu, aby výmerom - veľmi ne-
bezpečne pripomínajúcim rasovú teóriu - spôso-
benú súkromnú škodu zo svojich prostriedkov na-
hradil?
4. čo hodlá podniknúť, aby v budúcnosti také
prípady sa neopakovaly a správní úradníci v bu-
dúcnosti neporušovali základných práv jednotli-
vých občanov, zaručených ústavnou listinou?
V Prahe dňa 4. júna 1937.
Zupka, Borkaňuk, Vallo,
Beuer, B. Köhler, Hodinová-Spurná, Kopecký,
Schenk, Procházka, Dölling, Machačová, Kosik,
Nepomucký, Šverma, Široký, E. Klíma, Slanský,
dr Clementis, Krosnář, Vodička, Zápotocký.
960/VIII.
Interpelace
poslanců Václava Knotka a Jana Bruknera
ministrovi školství a národní osvěty
8
o urážlivém a pohoršlivém postupu učitele
Oldřicha Šimka v Horní Cerekvi vůči kato-
lickým dětem.
Dne 11. května 1937 jmenovaný učitel Oldřich
Šimek, vyučující II B třídu měšťanské školy
v Horní Cerekvi, pronášel před dětmi ve třídě
tyto urážlivé posudky katolické církve a katolic-
kého náboženství:
1. Socha sv. Jana na náměstí jest nestvůra,
které se katolíci klaní.
2. Dnešní katolíci jsou prý vlastně pohany, po-
něvadž se klaní modlám.
3. Svěcení hromniček jest hloupostí. Proč se
nedávají na kostel hromničky místo hromosvodu?
Sami knězí tomu nevěří a lidi tahají za nos.
4. Do katolické církve jsou lidé vnucováni. Proč
se nekřti děti, až když mají rozum - ve čtrnácti
letech? Žádné dítě by nepřijalo katolickou víru.
Vždycky by se dalo na českobratrskou, nebo by
zůstalo bez vyznání.
Papež prý dal posvětiti sochu Panny Marie a
potom ji odvezl do Habeše, aby se Itálii lépe
dařilo v boji.
Zprávy dítek o tomto nepřípustném výkladu
učitele Oldřicha Šimka vzbudily v řadách kato-
lických rodičů veliký rozruch a nevoli. Katoličtí
rodičové právem jsou pobouřeni nad touto uráž-
livou výchovou svých dítek.
Podepsaní se proto táží:
1. Jest Vám, pane ministře, tento případ znám?
2. Co hodláte učiniti, aby se v budoucnu tako-
výto případ neopakoval?
V Praze dne 8. června 1937.
Knotek, Brukner,
Bezděk, dr Jos. Dolanský, Hintermüller, Šamalík,
dr Luschka, dr Mayr-Harting, Řičář, Otáhal, Petr,
dr Novák, V. Sedláček, Vičánek, dr. Mičura, Stašek,
Stanislav, Košek, Bayer, dr Hula, Janalík, Světlík.
960/IX (překlad).
Interpelácia
poslancov Jarossa, Esterházyho a dr Holotu
ministrovi zemedelstva
o anomáliách pri vydávaní povolení k pesto-
vaniu papriky a aby zastavené boly pokra-
čovania proti bezeľstným malopestiteľom,
ktorí nemajú povolenie.
Vydaním vládneho nariadenia o úprave pesto-
vania papriky a zahájením syndikátu pre výrobu
papriky boly dosavádne spôsoby pestovania pa-
priky postavené na hlavu. Pri udeľovaní povolení
k pestovaniu papriky dialy sa nespravodlivosti,
ktoré nemožno zamlčať a preto pokladáme za
nutné upovedomiť o nich pána ministra zemedel-
stva cestou parlamentnej verejnosti.
Je známe, že pestovanie papriky na najteplej-
ších vidiekoch republiky v Maďarmi obývaných
obciach južného Slovenska v okolí Nových Zám-
kov, a to vo Dvoroch n. Žitavou, Bešeňove, Starej
Ďale atď. udomácnili takmer úplne malé existencie
a malí gazdovia, ktorým toto výrobné odvetvie po-
skytovalo riadnu výživu. Podľa štatistiky z r. 1936
bola paprika na Slovensku pestovaná na výmere
3600 uhorských jutár.
Zavedením monopolu výroby papriky zavládol
na miesto úpravy pestovania papriky všeobecný
zmätok, chaos tak pri udeľovaní povolení k pesto-
vaniu ako pri určovaní kontingentov mlynov. Tiež
denná tlač niekoľkokrát energicky sa zabývala
týmito anomáliami. Už pri sostavení syndikátu
pre výrobu papriky dialy sa vážne krivdy. Veľké
znechutenie bolo vyvolané tým, že do správy syn-
dikátu pre výrobu papriky nedostal sa nikto
z tých, ktorí môžu pokladať za svoju zásluhu za-
vedenie pestovania papriky. Napriek tomu, že pa-
prikové plantáže rozprestierajú sa z najväčšej
časti v krajoch Slovenska, obývaných Maďarmi,
nedostalo sa maďarskej menšine zastúpenia v syn-
dikáte. Syndikát takto ustavený počas svojho
krátkeho pôsobenia vykonal prácu, v zapätí kto-
rej vznikla veľká nespokojnosť a roztrpčenosť tak
proti udeľovaniu pestovacích povolení, ako proti
stanoveniu mlynských kontingentov. I "Hospodár-
ska Politika", známa svojou objektivitou, rozhor-
čene písala o týchto veciach v článku so záhlavím
"Hrubé porušenie ústavy".
Syndikát snížil výmeru pestovania papriky
s 3600 jutár na 2000 jutár. Pri udeľovaní pestova-
cích povolení dopustil sa okatej chyby, že zreduko-
vaný výmer nepridelil dosavádnym pestovateľom,
lež dal pestovacie povolenia jednotlivcom, ktorí
dosiaľ papriku nepestovali a predtým ani nevedeli,
na akom strome sa rodí paprika. Povolenia ob-
držali bankoví riaditelia, inženieri, postiaci a že-
lezničiari. Spravodlivé by bolo bývalo jedine, keby
pestovacie povolenia boli obdržali v prvom rade
dosavádni pestovatelia, malí a najmenší gazdovia,
ktorí už pestovaním papriky na 1 jutre mohli si
zabezpečiť svoju existenciu. Pre vládu nemôže byť
ľahostajné, či výhod novej zárobkovej možnosti
požíva 2000 malých existencií a či niekoľko zbyt-
kových statkárov a veľkostatkárov.
Poľutovať treba i to, že pestovacie povolenia ne-
boly vydávané len pre kraje, kde sú všetky žia-
ducné predpoklady úspešnej produkcie, ale i pre
kraje, kde ani nádeje niet na vypestovanie prvo-
triednej papriky.
Najväčšia nespravodlivosť väzí však v tom, že
vydávanie pestovacích povolení dialo sa takmer
jedine na podklade politickom. Využilo sa toho
k straníckej agitácii za asistencie syndikátu. Sú
obce, kde obdržali povolenia skoro bez výnimky
len tí, ktorí patria ku strane agrárnej alebo sa
odhodlali pristúpiť k nej.
Podobné ukrivdenia, udavšie sa vo Dvoroch n.
Žitavou a Bešeňove sme i konkretizovali a sdelili
dopisom zo dňa 19. marca t. r. pánu ministrovi ze-
medelstva. Potom sme intervenovali u pána mi-
nistra zemedelstva i osobne, protestovali sme te-
legraficky, zakročili sme u syndikátu a všade sme
9
včas požiadali o nápravu, o redukciu pestovacej
výmery povolenej veľkostatkárom, o odstránenie
vplyvu straníckej politiky a o to, aby pestovacie
povolenia rozdelilo medzi pestiteľov obecné pred-
stavenstvo. Sľubov sa nám dostalo - tieto však
zostaly len sľuby, ako vôbec skoro vždycky, keď
odpovední vládni činitelia tejto demokratickou
hrde nazývanej republiky dávajú sľuby v mene
demokratickej rovnosti a spravodlivosti. Napriek
najkrásnejšim sľubom nedošlo ani k revízii ani
k reparácii. Ba čo viac - syndikát vydal prísne
nariadenie, ktorým ukladá obecným predstaven-
stvám, aby spísaly všetkých pestovateľov papriky,
ktorí sadili papriku bez pestovacieho povolenia,
aby im syndikát mohol vymerať ťažké peňažné
pokuty.
Syndikát totižto pri rozdeľovaní pestovacích po-
volení pracoval ťažkopádne, neiste a zdĺhavé,
takže mnoho starých pestovateľov malých v do-
mnienke a nádeji, že pestovacie povolenie - i keď
oneskorene - preca len dostane, vysadilo papri-
kové sadeničky na poljutrových výmerách. Tak
v obci Dvory n. Žitavou bolo 149 a v obci Beše-
ňovo bolo 40 maloproducentov, ktorí sadeničky
vysadili, a to v prvej obci na výmere 60 jutár,
v druhej na výmere 20 jutár, a síce naprosto bona
fide, lebo pán minister zemedelstva sľúbil poslan-
covi Národného shromaždenia dr Jánovi Holotovi
a maloroľníkovi Vojtechovi Pintérovi, ktorí sa
k nemu dostavili osobne v zastúpení malých gaz-
dov zmienených obcí, že kontingenty budú o 60
resp. o 10 jutár zvýšené, aby sa mohlo dostať po-
volenia maloproducentom, ktorým v týchto ob-
ciach nebolo udelené pestovacie povolenie. Zmie-
není producenti boli pokročilosťou doby donútení
k vysadeniu papriky a čakali na pestovacie povo-
lenia, ktoré však ešte ani do dneska nedošly. Pri-
pojujeme menoslov týchto producentov v obci
Dvory n. Žitavou; menoslov producentov v Beše-
ňove leží u tamojšieho obecného predstavenstva.
Teraz napriek tomu, že postupovali naprosto
bona fide, hrozí im syndikát ťažkými tresty. Títo
producenti sú vystavení veľkým škodám a even-
tuelné tresty by ich zničily existenčne. Je tedy
treba v ich záujme súrneho opatrenia.
Na podklade toho, čo sme uviedli, tážeme sa
pána ministra zemedelstva:
1. Či ste ochotný súrne zakročiť, aby bezo-
ľstnýtn staroproducentom papriky, počtom 149
v obci Dvory n. Žitavou a 40 v obci Bešeňove, bolo
pestovacie povolenie udelené dodatočne a aby
sprostení boli trestov, ktorými im hrozí syndikát?
2. Či hodláte zakročiť, aby v budúcom hospo-
dárskom roku boly dávané povolenia k pestovaniu
papriky jedine staroproducentom, a aby dosavád-
ny postup syndikátu bol krajinským zastupiteľ-
stvom za týmto účelom zrevidovaný?
3. Či hodláte nariadiť, aby povolenie k pesto-
vaniu papriky mohli nabudúce obdržať iba zeme-
delstvom zabývajúci sa maloproducenti, ktorých
navrhne príslušná obecná rada?
V Prahe dňa 2. júna 1937.
Jaross, Esterházy, dr Holota,
A. Nitsch, dr Szüllo, Szentiványi, Jobst, Sandner,
Fischer, inž. Richter, inž. Kiinzel, Hirte, Obrlik,
Axmann, Hollube, inž. Lischka, dr Peters, dr Zip-
pelius, Stangl, Jäkel, dr. Kellner, Kundt, dr Po-
rubszky, dr Korláth, Petrášek, Wollner.
Príloha k interpelácii poslancov Jarossa, Ester-
házyho a dra Holotu ministrovi zemedelstva
o anomáliách pri vydávaní povolení k pestovaniu
papriky a aby zastavené boly pokračovania proti
bezeľstným malopestovateľom, ktorí nemajú po-
volenie.
Výkaz pestovateľov papriky v obci Dvory nad
Žitavou, ktorí sadili papriku bona fide, ale pesto-
vacie povolenie ešte neobdržali.
Bež. |
Meno |
Čís. domu |
1. |
Štefan Keresztes |
201 |
2. |
Štefan Nagy |
184 |
3. |
Matej Nagy |
469 |
4. |
Andrej Nagy |
479 |
5. |
Melichar Száraz |
1046 |
6. |
Vojtech Györy |
1054 |
7. |
Jozef Gerhát |
858 |
8. |
Jozef Aberman |
106 |
9. |
Ludvik Cifra |
522 |
10. |
Alex Vadkerti |
202 |
11. |
Alex Maczkó |
375 |
12. |
Melichar Dékány |
255 |
13. |
Melichar Gergely |
1064 |
14. |
Ján Benkó |
900 |
15. |
Ján Kovács |
149 |
16. |
Ignác Vadkerti |
894 |
17. |
Jozef Istenes |
968 |
18. |
Matej Dékány |
928 |
19. |
Ludvik Vadkerti |
321 |
20. |
Jozef Istenes |
336 |
21. |
Alex Galla |
882 |
?, 2. |
Melichar Galla |
903 |
23. |
Fraňo Galla |
881 |
24. |
Andrej Bajkai |
12 |
25. |
Albert Gergely |
1039 |
26. |
Jozef Kaplóczky |
1025 |
27. |
Jozef Vaskó |
889 |
28. |
Andrej Keresztes |
1069 |
29. |
Melichar Gergely |
1033 |
30. |
Jozef Vadkerti |
911 |
31. |
Štefan Dékáby |
844 |
32. |
Ján Vadkerti |
874 |
33. |
Pavla Gallová |
904 |
34. |
Ján Galia |
243 |
35. |
Benö Villheim |
1047 |
36. |
Fraňo Szlama |
965 |
37. |
Pavel Jankovics |
280 |
38. |
Fraňo Kovács |
1066 |
39. |
Štefan Gerhát |
860 |
40. |
Jozef Maczkó |
483 |
41. |
Ignác Sztankó |
36 |
42. |
Ludvik Száraz |
1071 |
43. |
Ján Blaho |
456 |
44. |
Jozefa Szárazová |
í 071 |
45. |
Pavel Galia |
915 |
46. |
Jozef Galia |
916 |
47. |
Pavel Lengyel |
8 |
48. |
Ignác Salgó |
379 |
49. |
Ján Makata |
751 |
50. |
Melichar Baka |
29 |
51. |
Vojtech Galia |
543 |
52. |
Jozef Németh |
245 |
53. |
Štefan Németh |
242 |
54. |
Michal Ruszenczky |
614 |
55. |
Ján Szmatana ml. |
1003 |
56. |
Ludvik Macskó ml. |
258 |
10
Bež. |
Meno |
čís. domu |
57. |
Ludvik Vadkerti |
893 |
58. |
Štefan Vaskó |
888 |
59. |
Frant. Vadkerti |
168 |
60. |
Jozef Galia |
284 |
61. |
manželka Gašpara Szma- |
  |
  |
tana |
544 |
62. |
Ignác Gergely |
964 |
63. |
Frant. Kovács |
948 |
64. |
Melichar Gergely |
Ô |
65. |
Arpád Istenes |
26 |
66. |
Frant. Tóth |
464 |
87. |
Ludvik Galia ml. |
480 |
68. |
Ján Tóth |
246 |
69. |
Pavel Palányik |
189 |
70. |
vdova Alexa Nagya |
459 |
71. |
Ján Németh |
1043 |
72. |
Jozef Galia |
515 |
73. |
Frant. Kovács |
596 |
74. |
Ludvik Jankovics |
105 |
75. |
Frant. Vadkerti |
1051 |
76. |
Štefan Cifra ml. |
925 |
77. |
Ignác Száraz |
933 |
78. |
Ján Gergely |
980 |
79. |
Štefan Gergely |
38 |
80. |
Štefan Czifra |
368 |
81. |
Eugen Ács |
466 |
82. |
Jozef Galia |
468 |
83. |
Ludvik Nagy |
475 |
84. |
Frant. Csikós |
233 |
86. |
Jozef Nagy |
419 |
86. |
Jozef Vadkerti |
227 |
87. |
Štefan Sztanko |
431 |
88. |
Alex Istenes |
402 |
89. |
Melichar Boltizsár |
401 |
90. |
Alex Kaploczki |
554 |
91. |
Ludvik Kubina |
1001 |
92. |
Alex Németh |
866 |
93. |
Andrej Nagy st. |
879 |
94. |
Štefan Mézes |
926 |
95. |
Ján Dékány |
928 |
96. |
Ludvik Maczkó |
257 |
97. |
Melichar Salgó |
497 |
98. |
Ján Kaploczki |
1032 |
99. |
Ludvik Kaploczki |
1032 |
100. |
Jozef Istenes |
553 |
101. |
Andrej Galia |
1236 |
102. |
Jozef Galia |
23 |
103. |
Frant. Vadkerti |
330 |
104. |
Andrej Peták |
741 |
105. |
Pavel Sumina |
128 |
106. |
Frant. Králik |
438 |
107. |
Jozef Mikulka |
162 |
108. |
Ludvik Szekeres |
167 |
109. |
Štefan Szolár |
215 |
110. |
Jozef Boldizsár |
293 |
111. |
Ignác Vadkerti |
279 |
112. |
Jozef Galia |
6 |
113. |
Ludvik Istenes |
288 |
114. |
Frant. Kováča |
56 |
115. |
Vojtech Gergely |
38 |
118. |
Adolf Salgó |
414 |
117. |
Anton Galia |
568 |
118. |
Pavel Maczkó |
286 |
119. |
Štefan Maczkó |
292 |
120. |
Ludvik Salgó |
462 |
121. |
Alex Száraz |
1067 |
Bež. čís. |
Meno |
čís. domu |
122. |
Jozef Polena |
399 |
128. |
Ján Nagy |
14 |
124. |
Ján Repka |
406 |
125. |
Štefan Gergely |
1064 |
126. |
Matej Lebo |
372 |
127. |
Štefan Czifra ml. |
369 |
128. |
Andrej Lebo |
27 |
129. |
Melichar Salgó st. |
497 |
130. |
Ján Szmatana st. |
946 |
131. |
Julo Harcsa |
498 |
132. |
Adolf Maczkó |
291 |
133. |
Anton Páp |
244 |
134. |
Štefan Csikós |
1044 |
135. |
Vojtech Galia |
461 |
136. |
Ján Pintér |
1242 |
137. |
Jozef Vörös ml. |
306 |
188. |
Štefan Novánski |
199 |
139. |
Ludvik Istenes |
31 |
140. |
Alex Baka |
200 |
141. |
Ludvik Salgó |
463 |
142. |
Štefan Juhász |
1026 |
143. |
Frant. Nagy |
475 |
144. |
Alex Ávóczki |
212 |
145. |
Matej Német |
493 |
146. |
Melichar Vadkerti |
947 |
147. |
Štefan Repka |
334 |
Všetci títo vysadili papriku po polovici jutra
pôdy.
960/X (překlad).
Interpelace
poslance K. Grubra
ministrovi zemědělství a ministrovi spra-
vedlnosti,
že lesní správa v Schönwaldě u Tachova
proti zákonu odepřela přijmouti příslušníky
sudetskoněmecké strany jako lesní dělníky.
Interpelantům se oznamuje: Lesní dělníci Fran-
tišek Rössler ze Schönwaldu č. 52, Jan Rössler ze
Schönwaldu č. 62 a Jan Kaaseckert ze Schönwaldu
č. 89 ohlásili místní skupině schönwaldské, že vy-
stupují ze sudetskoněmecké strany, předseda Kon-
rád Henlein, a žádali, aby jim bylo vydáno po-
tvrzení o vystoupení.
Na dotaz uvedli, že proto jsou nuceni vystou-
piti ze sudetskoněmecké strany a že o tom musejí
míti potvrzení, poněvadž jen pod touto podmín-
kou mohou dostati práci od lesníka Höfnera ve
státním polesí "Rendevous".
Z odůvodnění, proč jmenovaní vystoupili ze su-
detskoněmecké strany, je zřejmé patrné, že lesník
Höfner vykonával nedovolený, trestný vliv na
lenů dělníky, čímž byla porušena ústavně zaručená
zásada rovností. Mimo to hrozilo se však drvoště-
11
pům újmou na majetku a výdělku a lesník Höfner
užil svého postavení zaměstnavatele, aby proti
právu vynutil od drvoštěpů nějakou činnost nebo
opominutí.
Interpelanti táží se tedy pánů ministrů:
1. Jest pan ministr zemědělství ochoten dáti vy-
šetřiti vytýkanou věc a zjistiti, že lesník Höfner
ze státního polesí "Rendevous" u Schönwaldu
překročil svá úřední oprávnění a zneužil jich ?
2. Jest pan ministr zemědělství ochoten dáti
zavésti kárné řízení proti lesníku Höfnerovi?
3. Jest pan ministr zemědělství ochoten pečovati,
aby v oboru působnosti jeho odboru nebyly příště
možné takové přehmaty a porušování státoobčan-
ských práv a ústavně zaručené zásady rovnosti ?
4. Jaká opatření hodlá učiniti pan ministr spra-
vedlnosti, aby zůstal zachován trestní nárok státu
v úředním řízení proti lesníku Höfnerovi ?
V Praze dne 3. června 1937.
Gruber,
Illing, dr Zippelius, inž. Richter, Sogl, dr Eich-
holz, Birke, Hirte, Rösler, inž. Karmasin, Jäkel,
Franz Němec, Axmann, Stangl, Fischer, inž.
Peschka, Obrlik, inž. Künzel, Nickerl, Hollube,
E. Kühler, Knorre.
960/XI (překlad).
Interpelace
poslance K. Grubra
ministrovi železnic,
že se porušuje jazykový zákon jednojazyč-
nými českými nápisy ve státním autobuse
D 32. 050 na trati z Plané do Tachova.
Autobus státních drah D 32. 050 projíždí vý-
lučně soudním okresem plánským a tachovským.
V každém z těchto soudních okresů bydlí přes
90%, tedy rozhodně aspoň 20% československých
státních občanů německé národnosti. (§ 2 jazyko-
vého zákona).
Státní dráhy jsou tedy povinny v tomto stát-
ním autobuse všechny nápisy a vyhlášky, jimiž
nikoliv jako podnik, nýbrž jako úřad svou mocí
něco přikazují nebo zakazují státním občanům
užívajícím státních drah, vyvěsiti nejen v čes-
kém, nýbrž i v německém jazyku. K tomu jsou
státní dráhy podle § 2 jazykového zákona a roz-
hodnutí nejvyššího správního soudu zvláště tehdy
povinny, když vydávají všeobecné příkazy a zá-
kazy státním občanům užívajícím státních drah,
které spadají pod trestní sankci (§ 2 jazykového
zákona).
Zákonu a jazykové praksi nejvyššího správ-
ního soudu (F/NSS 16. září 1924, č. 15. 755,
B 3903) odporují v uvedeném autobuse státních
drah D 32. 050 tato fakta:
1. Jednojazyčný český nápis "Prodlévat na plo-
šině u řidiče a mluviti s ním za jízdy jest zaká-
záno".
2. "Kouřiti zakázáno. "
3. Jednojazyčná česká vyhláška s nařízeními
(příkazy a zákazy) o kupování a kontrole jízde-
nek. Tuto vyhlášku podepsalo samo ministerstvo
železnic a má číslo "Kom 962/15101/EB VI 36".
Vyhláška hrozí všem státním občanům, jednajícím
proti příkazům a zákazům železničního úřadu
v ní obsaženým, trestní sankcí od 100 Kč.
K jednotlivým vytýkaným faktům poznamená-
vají interpelanti:
K bodu 1. zákazu, aby se nevstupovalo na plo-
šinu a za jízdy nemluvilo s řidičem, vydávají
státní dráhy nikoliv jako podnik, nýbrž jako úřad
všem státním občanům užívajícím státních drah
příkaz k určitému chování při kupování jízdenek
a při kontrole. Nejvyšší železniční úřad staví po-
rušování jeho příkazů dokonce pod trestní sankce.
Nestačí tedy vyvěsiti tuto vyhlášku v českém ja-
zyku, má býti vyvěšena i v německém.
Tážeme se pana ministra železnic:
1. Uznává pan ministr právní zásadu vyslove-
nou nejvyšším správním soudem: "Pod § 2 jazy-
kového zákona spadají všechny vyhlášky nebo
oznámení na drahách, jimiž stát svou mocí něco
přikazuje nebo zakazuje občanům užívajícím
dráhy (Rozh. NSS ze dne 16. září 1924, č. 15. 755,
B 3903)"?
2. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vytý-
kanou věc?
3. Jaké konkrétní opatření učinil pan ministr
vyřizuje tuto interpelaci?
V P r a z e dne 3. června 1937.
Gruber,
inž. Peschka, Knorre, Knöchel, Axmann, Fischer,
Jäkel, Obrlik, G. Böhm, Birke, May, Hirte, Sogl,
Franz Němec, E. Köhler, Stangl, Nickerl, dr
Zippelius, Hollube, Rösler, inž. Karmasin, inž.
Richter, Illing.
960/XII (překlad).
Interpelace
poslance inž. E. Peschky
ministrovi vnitra,
že správce státního policejního úřadu v Ja-
vorníku, pan dr Prochaska, šikanuje při
provádění shromažďovací policie.
Dne 18. dubna 1937 odpoledne v 1/2 14 hod. ko-
nala se schůze a contrario § 2 shromažďovacího
zákona č. 135/1867 ř. z., kterou svolal místní
vedoucí sudetskoněmecké strany, místní skupiny
v Bílé Vodě, Oto Marx. Ke kontrole této schůze