Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
996.
lnterpelace:
I. posl. inž. Schwarze min. spravedlnosti a min. sociální péče stran nezákonnosti a poškození
drobných majitelů domků při stavbě kolonie rodinných domků ve Velkém Oseku,
II. posl. inž. Schwarze min. školství a nár. osvěty stran obsazení místa ředitele čsl. obchodní
akademie v Praze,
III. posl. Slušného a Suroviaká min. vnitra, min. železníc, min. veřejných práč a min. soc. pečli-
vosti vo věci stávky pracujúceho robotníctva na investičných prácach košicko-bohumínskej
dráhy a takzv. severnej magistrály,
IV. posl. Bátkové-Žáčkové, dr Stránského, Babka a Tichého min. veř. zdravotnictví a tělesné
výchovy ve věci opomíjení potřeb Státního ústavu pro zkoumání potravin v Brně,
V. posl. Tichého a Fialy vládě ve věci ustanovování zaměstnanců československých státních
drah restringovaných podle zákona č. 286/24,
VI. posl. inž. Peschky vládě o omezení jazykového práva v osnově "malé novely k živnosten-
skému řádu", jež odporuje mezinárodnímu právu a ústavě,
VII. posl. Maye min. vnitra o nespravedlivém zacházení s politickými stranami při projevech
na 1. května,
VIII. posl. Wagnera min. vnitra, že komisař okresní politické správy, nyní policejní komisař dr
Kukačka z Kaplic, bez důvodů obmezoval shromažďovací svobodu,
IX. posl. inž. Richtra min. vnitra, že se proti zákonu zabavují praporečky sudetskoněmecké
strany, předseda Konrád Henlein, na jízdních kolech,
X. posl. E. Köhlera vládě, že okresní zprostředkovatelna práce v Lovosicích poškozuje neza-
městnané státní občany německé národnosti,
XI. posl. Jobsta min. vnitra, že četnický strážmistr Sládek z četnické stanice v Dolním Dvořišti
rozšiřuje nepravdivé zprávy,
XII. posl. inž. Richtra min. vnitra, že Karel Komprta, policejní úředník v Ústí n. L., nebyl pro-
puštěn ze služby, ačkoliv byl soudně odsouzen pro ztýrání,
XIII. posl. Kliebra min. vnitra, že tachovský státní policejní úřad nezákonným způsobem vykonával
shromažďovací policii,
XIV. posl. Ježka min. školství a národní osvěty o zřízeni české reálky v Teplicích-Šanově,
XV. posl. Ježka min. zemědělství o zřízení ovocnářsko-rolnické školy v Chomutově,
XVI. posl. Špačka min. školství a národní osvěty o poměrech na české pokračovací škole ve Ful-
neku na Moravě,
XVII. posl. Vodičky min. národní obrany o stálém šikanování a zatýkání vojínů 7. dragounského
pluku v Hodoníně,
XVIII. posl. Švermy a Slánského min. spravedlnosti ve věci konfiskace "Rudého Práva" ze dne 18.
června 1937, čís. 142,
XIX. posl. dr Jar. Dolanského a Sliwky min. spravedlnosti ve věci konfiskace dotazu poslance
NSRč. na vládu.
2
996/I.
Interpelace
poslance inž. Frant. Schwarze
ministrům spravedlnosti a sociální péče
stran nezákonností a poškození drobných
majitelů domků při stavbě kolonie rodin-
ných domků ve Velkém Oseku.
Došla mne stížnost podepsaná osmi občany
z Velkého Oseká, jež obsahuje opravdu velice vážná
obviněni firmy Alois Vavrouš a syn, podnikatelství
staveb v Praze-Libni, Na Stráži. Podle této stíž-
nosti počala uvedená firma stavěti v roce 1932
kolonii rodinných domků ve Velkém Oseku. Ucha-
zeče o domky získávala prý sliby, že je zaměstná
v truhlářské továrně "Oseká", která je také ma-
jetkem fy A. Vavrouš a syn. Když šlo o živnost-
níka, slíbila mu zadávati veškerou živnostenskou
práci náležící do jeho oboru, aby mohl náklad na
postavení domku hraditi. Celkem postavila podle
písemných smluv pro rozličné zájemníky asi 36-
domků. Hlavně se dali lidé svésti ustanovením, že
u nejmenších typů stačí hotově složiti pouze 7000
Kč, že stavitelská firma sama obstará levné hypo-
tékami zápůjčky, státní záruky na ně a také
státní příspěvek. Bylo vypočítáno a každý byl ujiš-
ťován, že úroky i s úmorem budou činiti nejvýše
130 Kč měsíčně, takže se zájemce stane vlastníkem
domku, aniž bude platiti více, než by jinak platil
nájmu. Stát prý pomůže uhraditi dluh za postavení
domku svým příspěvkem.
Když však byly domky postaveny a zápůjčky
získány, ukázalo se, že u nejmenšího typu (ku-
chyně a pokoj) činí úroky asi 200 Kč měsíčně,
u většího typu dokonce 320 Kč až 360 Kč. To jest
arci takové zatížení, že je majitelé domků, větši-
nou dělníci a živnostníci, nemohou ze svých skrom-
ných příjmů unésti, zvláště když podnikatelé ne-
dodrželi dané sliby, že nezaměstnaným uchazečům
dají sami práci a živnostníkům dodávky. Vskutku
také vlastníci domků své platební povinnosti vět-
šinou neplní.
Podle tvrzení stěžovatelů stavitelé věděli na-
před, že mnozí zájemníci, snad většina, nebudou
jim moci dluh za stavbu zaplatiti, poněvadž mají
hotovost příliš malou, nebo vůbec nic. A proto se
prý stavební firma uchylovala k rozličným nezá-
konným manipulacím, zejména když obstarávala
státní záruky; dělala to sice bez vědomi zájemců
o domky, ale pohříchu na jejich vrub a škodu.
Tak na př. někteří uchazeči nesložili, nehledíc
na jasné ustanovení zákona, buď žádnou hotovost,
nebo mnohem menší než zákon vyžaduje. Mini-
sterstvu sociální péče byly však předloženy stvr-
zenky, jako by byla celá povinná suma hotově
zaplacena. Dále rozpis stavebního nákladu před-
kládaný ministerstvu sociální péče byl prý uměle
zvýšen a byly do něho pojaty věci, které firma
vůbec neprovedla, aby stát poskytl záruku na sumu
vyšší než 70% skutečné hodnoty. Tak se stalo, že
zápůjčky státem zaručené činily tolik, kolik měl
domek doopravdy stát celkem. Tím byl stát značně
poškozen, neboť nebylo pochybnosti, že "majitel"
domku nebude s to, aby svoje povinnosti pinii, a že
skutečná hodnota domku nedosahuje zdaleka výše
poskytnutých půjček.
Postižení vlastníci domků tvrdí, že veškerou ko-
respondenci vedla za ně stavební firma sama,
a často aniž je vůbec zpravila o tom, co jejich
jménem podniká a oč žádá. I jejich podpisy prý
v některých případech prostě padělala. Mnozí
z nich nemohou do dnešního dne dosíci konečného
vyúčtování a nevědí, kolik je bude domek s pro-
vedenými pracemi navíc vlastně stát.
Následky tohoto neodpovědného počínání stavi-
telské firmy postihly však úžasně stavebníky, ze-
jména nezaměstnané. Peněžní ústav, když nedo-
stával smluvené anuity na zúročení a splácení
dané zápůjčky, hnal domek do dražby. V dražbě
byl domek prodán za poloviční cenu, jen aby se
uhradila první hypotéka; druhou, zaručenou stá-
tem, zaplatil stát. Ministerstvo sociální péče ovšem
vymáhá peníze, které za stavebníka uhradilo, zase
na něm, a to příkazem, zaplatiti celou sumu do
30 dnů pod následkem exekuce!
Tak ti, kdo nějakou hotovost na domek zaplatili,
netoliko pozbyli těchto úspor těžce vydřených, ale
uvalili ještě na sebe veliký dluh, kterého se do
smrti nezbaví. A vytoužený domek nemají také.
Uvádím několik příkladů, jak mi byly oznámeny:
Robert Lukášek, natěrač, majitel domku čp. 482,
koupil domek od p. V. Pancíře za 66. 000 Kč, ale
trhová smlouva zaslaná ministerstvu sociální péče
zněla na 95. 000 Kč, aby zápůjčky již poskytnuté
na domku zůstaly. Domek byl zatížen 62. 000 Kč
hypoték; z toho hypotéka druhá, zaručená státem,
činila 38. 000 Kč. Stavební firma nedodržela
smlouvu, že bude nabyvateli poskytovati práci,
R. Lukášek nemohl proto anuity platiti, a domek
byl prodán v dražbě za 28, 500 Kč! A R. Lukášek
dostal ještě příkaz min. soc. péče č. j. Cj 12637-37,
aby do třiceti dní zaplatil státu 42. 995. 30 Kč pod
následkem exekuce.
Bohumil Kaipr, malíř, majitel domku čp. 502,
koupil domek za 49. 000 Kč. Práci slíbenou rovněž
nedostával, nemohl platiti, a domek mu byl
v dražbě prodán za 25. 298 Kč. I. hypotéka činí
19. 500 Kč, druhá se státní zárukou - 22. 000 Kč.
František Novotný, truhlář, majitel domku
čp. 489, koupil domek za 39. 000 Kč, složil 5500 Kč;
I. hypotéka činí 12. 000 Kč, II. hypotéka se státní
zárukou 23. 000 Kč. Také tento domek měl být
prodán v dražbě. Nejnižší podání činilo 18. 000 Kč.
(Zdali se do podání této interpelace dražba již
konala, není mi známo. )
Josef Vaniček, zřízenec ČSD. v. v., koupil domek
za 49. 000 Kč, hotově složil 9000 Kč. Ministerstvu
sociální péče byl však oznámen náklad 74. 600 Kč
a byly mu předloženy padělané potvrzenky o slo-
žení 28. 000 Kč.
Josef Svíčka, truhlář. Má v pozemkových kni-
hách na své jméno připsán domek čp. 510, ač tento
domek nekoupil a jeho vlastníkem je firma arch.
A. Vavrouš a syn. Na domku je I. hypotéka
12. 000 Kč, II. hypotéka se státní zárukou 25. 000
Kč. Tento domek byl zatím prodán jiné osobě; ta
zaplatila jistou sumu, protože se však nemohla
dočkati přepsání domku na sebe, vymáhala žalobou
vrácení peněz.
Některé domky byly postaveny a pak teprve
prodány a podána žádost o státní záruku.
3
Na ty, kdo se dosud dražbě vyhnuli, čeká stejný
osud. Mnoho rodin jest ožebračeno neodpovědným
i nezákonným jednáním podnikatelské firmy. Uve-
dené případy jsou jen zlomkem celé osecké his-
torie - ale podobně prý firma jednala i v jiných
místech. Státnímu zastupitelství v Praze na Pan-
kráci bylo podáno již několik trestních oznámení
o této věci (tak pod č. j. Tk XVI 621/37). Krajský
soud v Kutně Hoře projednával žalobu podanou na
jmenovanou firmu, že padělala podpisy kupních
smluv.
Mnoho dokladů má právní zástupce dr Pro-
cházka v Kolíně.
Fě Vavrouš a syn, jež má prý za státem pohle-
dávky několika milionů, byly prý odepsány daně ve
výši 2 milionů.
Není divu, že poškození dělníci, chudí živnost-
níci a pensisté žádají, aby se stát hojil za škody,
které mu vznikly ze záruk poskytnutých na stavbu
kolonie rodinných domků ve Velkém Oseku, ne
na nich, ale na stavební firmě, jež svým jednáním
škody zavinila.
Tážeme se proto jmenovaných pánů ministrů:
I. Jest jim známo, z jakých nezákonností a
uskoků při získávání uchazečů o domky v kolonii
rodinných domků ve Velkém Oseku a při získávání
úvěrů a státní záruky na ně jest obviňována firma
Vavrouš a syn v Praze-Libni, Na Stráži?
II. Jest jim známo, jak byl tímto jednáním uve-
dené firmy poškozen stát a chudí nabyvatelé
domků?
III. Jsou ochotni zaříditi, aby se všecky tyto
věci přísné vyšetřily a aby vinníci byli pohnáni
k odpovídání?
IV. Jsou ochotni hledati způsob, jak by bylo lze
poškozené chudobné nabyvatele domků uchrániti
škod, které jim hrozí, nebo napraviti škody, které
jim vznikly, zejména co se týče náhrad za peníze
zaplacené státem na neuhrazené zaručené úvěry
při dražbách domků?
V Praze dne 11. června 1937.
Inž. Schwarz,
Kendra, Turček, Drobný, Čavojský, Danihel,
Slušný, Florek, Longa, Sivák, Suroviak, Šalát,
Haščík, Dembovský, Ivák, Zvoníček, Gajda,
dr Fencik, Kut, Smetánka, Trnka, dr Branžovský,
dr Dominik.
996/II.
Interpelace
poslance inž. Fr. Schwarze
ministru školství a nár. osvěty
stran obsazení místa ředitele čsl. obchodní
akademie v Praze.
V únoru roku 1935 bylo uprázdněno místo ředi-
tele čsl. obchodní akademie v Praze. Konkurs byl
řádně rozepsán a sestaveno terno. Ale, ač od
uprázdnění místa uplynulo již více než dvě léta,
presentace nebyla dosud provedena a ústav spra-
vují zástupci ředitele.
Tento postup zřejmě porušuje zákonná ustano-
vení a zvyklosti, jimiž se řídí obsazování uprúzd-
něných míst, ale jest též na škodu jednoho
z prvních učilišť obchodních, které již po dvě léta
nemá definitivního ředitele.
Kdyby se takto jednalo i v jiných případech,
nemělo by vůbec smyslu, uprázdněná místa roze-
pisovati a byl by způsoben v obsazování míst ne-
žádoucí zmatek.
Ale tento postup sluší odsouditi i s hlediska
stavovského zájmu profesorů středních škol. Ne-
obsazováním uvedeného ředitelského místa bylo
mnoho profesorů zkráceno v postupu a byli tedy
hmotně poškozeni.
Tento případ zároveň odporuje spravedlivému
požadavku nezaměstnané inteligence, ale také
veřejnosti vůbec, aby přestárlí zaměstnanci byli
včas pensionováni, a aby se uvolněná místa rychle
obsazovala.
Tážeme se proto pana ministra školství a ná-
rodní osvěty:
1. Ví o tom, že jest místo ředitele čsl. obchodní
akademie v Praze již více než dvě léta uprázdněno
a neobsazeno?
2. Jest ochoten dáti vyšetřiti, nestalo-li se tak
vinou administrativy, a zejména vinou odpověd-
ných činitelů příslušného odboru ministerstva
školství a národní osvěty?
3. Jest ochoten povolati vinníky k odpovídání?
4. Jest konečně ochoten zjednati v zájmu spra-
vedlnosti nápravu a postarati se, aby byl podle
příslušných ustanovení neprodleně jmenován ře-
ditel čsl. obchodní akademie v Praze?
V Praze dne 10. června 1937.
Inž. Schwarz,
Kendra, Turček, Čavojský, Danihel, Slušný, Flo-
rek, Dembovský, Haščík, Šalát, Suroviak, Sivák,
Longa, dr Branžovský, dr Dominik, Trnka, Sme-
tánka, Kut, dr Fencik, Gajda, Ivák, Zvoniček,
Drobný.
996/III.
Interpelácia
poslanca Kolomana Slušného a
Štefana Suroviaka
ministru vnútra, min. železníc, ministru
verejných prác a ministru soc. pečlivosti
vo veci stávky pracujúceho robotníctva na
investičných prácach košicko-bohuminskej
dráhy a takzv. severnej magistrály.
4
Na úseku Lipt. Sv. Mikuláš-Poprad košicko-
boh. dráhy pracuje do 800 robotníkov o dennej
mzde 16 poťažne 20 Kč. Slobodní dostávajú 2 Kč,
ženatý 2'50 Kč na hodinu. Po odpočítaní sociál-
nych a iných srážok činí tento zárobok nie celých
15 poťažne 19 Kč denne, lebo pri 25dennom me-
siaci práce obnáša brutto zárobok jedného náden-
níka 414 Kč. Srážky činia: tit. plat. srážka 4'20
Kč, penz. fond 10'93 Kč, nemoc, poist. 9'72 Kč a
za obálku 1 Kč srážky, spolu: 25'85 Kč, takže ro-
botník dostane za 25 pracovných dní 38815 Kč.
Pripadá mu na jeden deň mesiaca nie celých
13 Kč.
Práca, ktorú robotníci konajú, je odkopávame
zeme a žuly a nasýpame tohoto materiálu. Teda
práca úmorná, vyžadujúca záživnej stravy. Robot-
níctvo sa doplňuje z domkárov a majitelov 1-2
kat. j. oráčiny z obcí: Štrba, Važec, Lučivna, Bati-
zovce, Východná, Hybbe, Král. Lehota, L. Hrádok
atď.
Pri stúpajúcich cenách životných potrieb je
tento zárobok sotva postačujúci na výživu samého
robotníctva, nestačí však na ošatenie a výživu ro-
diny. Robotníctvo bolo teda nútené domáhať sa
vyšších miezd prostredníctvom ad hoc zvoleného
dôverníctva.
Železničná správa neuznala oprávnenost týchto
dôverníkov, považujúc ich za buričov, prepustila
z práce. Následkom takéhoto jednania so strany
železn. správy robotníctvo tohoto úseku nastúpilo
dňa 11. t. m. stávku.
Ku železničnému robotníctvu sa pripojilo spon-
tánne aj robotníctvo t. zv. severnej magistrály,
ktorej stavebníkom je Slov. krajina spolu s min.
verejných prác.
Rozhorčenosť nie len robotníctva, ale aj celého
okolia je tým vätšia, lebo si je vedomé toho, že
robotníctvo tohoto druhu a práce v Čechách a na
Morave je o 30-40% lepšie platené.
Mzdy a zvýšenie, ktorých robotníctvu ide boly
obvyklé ešte pred devalváciou našej meny a pred
zavedením obiln. monopolu, ktoré štátne operácie
predsa vyvolaly zdraženie životných potrieb a tak
nemôžu obstáť dnes. Je teda požiadavok robotníc-
tva odôvodnený a oprávnený. Chybou a neštát-
nym počínaním by bolo so strany činitelov oných
štátnych podnikov, ktorý tento ľud zamestnávajú,
keby sa s vecou čo najvážnejšie nezaoberali.
Preto som nútený pýtať sa pp. ministrov:
vnútra, železníc, verej. prác a min. soc. pečlivosti
1. či sú ochotní porovnať mzdy rečených robot-
níkov so mzdami v Čechách a na Morave,
2. či sú ochotní učiniť nápravu na základe po-
rovnalosti, a
3. či sú ochotní priznať plaču stávkujúcemu ro-
botníctvu aj na dobu stávky a prevziať do práce
všetkých robotníkov bez výnimky?
Praha, 16. júna 1937.
Slušný, Suroviak,
Šalát, dr Pješčak, Čavojský, Drobný, Kendra,
Longa, Haščík, Danihel, Dembovský, Florek, dr
Pružinský, Hlinka, Sidor, Bródy, Rázus, Sivák,
dr Wolf, Turček, dr Sokol, dr Tiso.
996/IV.
Interpelace
poslankyně Jar. Bátkové-Žáčkové,
dr. J. Stránského, Aloise Bábka a Ervína
Tichého
ministru veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy
ve věci opomíjení potřeb Státního ústavu
pro zkoumání potravin v Brně.
Je všeobecně známou skutečností, že cena po-
travin není jen hodnotou číselnou, nýbrž i hodno-
tou vnitřní její jakosti a ochrana této jakosti pod-
léhá zákonu o potravinách č. 89/1897 ř. z. Aby
tento zákon mohl být plněn a ochrana jakosti po-
travin byla zaručena, o to pečovaly státní ústavy
ke zkoumání potravin.
Na Moravě byl zřízen všeobecný státní ústav ke
zkoumání potravin v Brně zákonem č. 126/1925
Sb. z. a n., aby plnil úkol vymezený mu zákonem
o potravinách.
Před převratem přináležela Morava a Slezsko
pod distrikt Všeobecného státního ústavu ke zkou-
mání potravin ve Vídni. Vídeň starala se jen o po-
traviny z krajů, které jí bezprostředně zásobovaly,
hlavně z jižní Moravy. Po převrate nastala úplná
odluka od Vídně a Morava i Slezsko připadly na
starost ústavům pražským. Praha postupovala dle
příkladu vídeňského. Morava a Slezsko byly od ní
příliš vzdálené a tak nastalo na Moravě a ve Slez-
sku jakési dočasné vakuum v oboru kontroly po-
travin až do roku 1925. Nebýti toho, že zemský
sněm moravský vydal již dříve některá zvláštní
nařízení o ochraně potravin, a nebýti toho, že
v ČSR. bylo zřízeno nové celostátní ministerstvo
pro zásobování lidu, byla by se tato nevšímavost
úředních orgánů zle projevila na výživě lidu. Dů-
kazem toho je, že v Brně a v Moravské Ostravě
až do doby několika let bylo těžko možno dosáh-
nout lepší kvality mléka jak o 3% tučnosti.
Proto také na Moravě prodělávala ochrana ja-
kosti potravin velmi těžké a zlé počátky. Potra-
viny od úřadu pro potírání lichvy docházely do
zemské laboratoře k prozkoumání jejich jakosti;
oddělení pro zkoumání potravin při zemském
úřadu v Brně nebylo vůbec dotováno a žilo z od-
dělení považovaných pro zemědělce za mnohem
důležitější. Oddělení potravní existovalo jen z ja-
kési potřeby uspokojit strany soukromé, nemělo
však žádné exekutivní moci. Exekutivní moc na
žádost strany vykonávaly teprve úřady samo-
správné nebo úřady státní. Dnešní ústav pro zkou-
mání potravin je umístěn v několika dnešní po-
třebě nevyhovujících místnostech, zatím co, jak
je níže uvedeno, ostatní země mají své státní ústa-
vy pro zkoumání potravin mnohem lépe opatřeny.
Čechy měly a mají dosud státní ústavy pro zkou-
mání potravin dva: český a německý a to již od
roku 1899. Na Slovensku vykonávají funkci Vše-
obecného státního ústavu pro zkoumání potravin
státní výzkumné ústavy zemědělské podle zákona
5
o ochraně zemědělských plodin v bývalých U hrách.
Jak ústavy v cechách, tak i ústavy slovenské jsou
poměrně dobře vybaveny personálně i věcně. Vše-
obecné státní ústavy pro zkoumání potravin
v Praze jsou umístěny v moderních a tomuto účelu
vyhovujících budovách Státního zdravotního ústa-
vu, ústavy slovenské v Bratislavě i v Košicích jsou
v budovách státních výzkumných ústavů zeměděl-
ských, které si po převratu zemědělská složka
nově vybudovala.
Brněnský státní ústav pro zkoumáni potravin je
již od roku 1923 prozatímně umístěn v zeměděl-
ském ústavu a jeho umístění je pro další vývoj
úplně nedostatečné a nemožné. Ústav skládá se jen
z 5 místností. Všichni odborní úřednici i s labo-
ranty a myčkou pracuji ve dvou laboratořích,
které jsou nejstaršími místnostmi v budově Křížené
již před 35 lety. Velikost jednotlivých laboratoři
jest 6X5. 5X3. 5 (33 m2 podlahové plochy). Pod-
laha i stoly jsou již značně opotřebovány. V míst-
nostech není žádného větrání, nutného pro odstra-
nění laboratorních výparů. Pracující zaměstnanci
ministerstva zdravotnictví jsou takto stále ohro-
žováni na zdraví.
Pracovní prostor připadající na jednoho pra-
cujícího nevyhovuje téměř živnostenským před-
pisům určeným pro tovární dělnictvo. Další dvě
přilehlé místnosti jsou malé světničky o velikosti
podlahové plochy 10 až 12 m2. Jedna slouží za vá-
hovnu, v niž váží 6 odborných sil. Psací stoly pro
tyto úředníky jsou na oknech této místnosti!
Druhá malá místnost jest proměněna v temnou
komoru a sklad fysikálních přístrojů. V této těsné
místnosti úřaduje zároveň přednosta ústavu urče-
ného pro celou zemi Moravskoslezskou. V 5 míst-
nosti asi 21 m2 velké jest kancelář ústavu, v níž
pracují 3 kancelářští úředníci. Jsou zde umístěny
veškeré psací stroje a potřeby, spisy, zásoby pa-
píru, registrace za celých 12 let trvání ústavu,
knihovna atd.
Ústav pro zkoumání potravin v Brně je tak ne-
možně stísněn, že nemá již kde skládati úřední
spisy, aparatury a přezkoumané vzorky potravin.
Aparatura, které jest stejně nedostatek, se tak
zbytečně ničí a pozbývá ceny. ústav nemá ani led-
ničky, obvyklé dnes v každé domácnosti k úschově
potravin v letní době; nemá zač ledničku koupiti
a nemá ji kde postaviti! Vzorky ukládají se prostě
za okna a propadají zkáze anebo musejí být rychle
přes čas zpracovány!
Není proto divu, že pracuje-li personál Všeobec-
ného státního ústavu ke zkoumání potravin v Brně
za těchto poměrů, že mu vypovídají nervy službu
a trpí tím také i jejich výkonnost.
S nedostatečným umístěním jsou v těsné sou-
vislosti také i nedostatky personální. Zatím co
v Čechách je systemisováno celkem 16 míst od-
borného úřednictva, 7 kancelářských sil a 6 pom.
zřízenců, je v Brně pouze 6 míst pro odborné úřed-
nictvo, 3 kanc. síly a 2 zřízence. Celkem mají v Če-
chách k disposici 29 odborných sil, kdežto v zemi
Moravskoslezské pouze 11.
Velký nepoměr v počtu zaměstnanců brněnského
ústavu ku srovnání s ostatními zeměmi jest pa-
trný také při srovnání s počtem obyvatel jednotli-
vých zemí:
V Čechách, na Slovensku a Podkarpatské Rusi
připadá na jednoho odborného úředníka 800. 000
obyvatel, v zemi Moravskoslezské připadá na jed-
noho odb. úředníka 600. 000 obyvatel. Je proto nut-
no zvýšiti počet zaměstnanců v zemi Moravsko-
slezské úměrně k ostatním zemím republiky. Ten-
to požadavek je odůvodněn také počtem zkouma-
ných vzorků potravin vykonaných jedním odbor-
ným úředníkem.
V Čechách připadá ke zkoumání na jednotlivého
úředníka 294 vzorků, na Slovensku a Podkarpatské
Rusi 95!) vzorků, v zemi Moravskoslezské 2. 124
vzorků.
Takový výkon, jaký se žádá po úřednictvu a zří-
zenectvu Státního ústavu ke zkoumání potravin
v Brně, nevyskytuje se v žádném kulturním státě.
Kontrole potravin v sousedních státech věnuje se
v poslední době obzvláštní péče a počet porušených
vzorků je tam stále menší.
V zemi Moravskoslezské však v posledních lé-
tech objevuje se stále asi 35% porušených potra-
vin, zatím co v potravinové kontrole jiných států
snížil se počet porušených potravin na 10 %.
Z výroční zprávy uveřejněné ve Věstníku minis-
terstva zdravotnictví je patrno, že v r. 1934 pro-
zkoumalo se: V Brně (Státní ústav) 10. 378 vzor-
ků, v Praze (Státní ústav český) 3253 vzorků.
Brněnský ústav je také i vzhledem na přede-
psaná poplatky za rozbory a provedené exekuce
soudní plně aktivní pro státní pokladnu, jak to do-
svědčuje i Nejvyšší kontrolní úřad.
Pro státní ústav ke zkoumání potravin v Brně
bylo učiněno od jeho založení velmi málo. Vy-
padl-li jeho úkol ze svazků výzkumného ústavu
zemědělského pozbyly o něj již zemědělské kruhy
zájem. Spotřebitelé potravin, skládající se z vrstev
sociálně slabých nebyli a nejsou dosud pro řešení
důležitého úkolu ochrany potravin dostatečně or-
ganisováni, aby ve zlepšení poměrů ve státních
ústavech potravinářských a specielně ústavu
brněnském viděli kus úspěchu svých politických
cílů.
Má-li být spotřebitel chráněn soustavnou péčí
proti hromadnému falšování a porušování potra-
vin v zemi Moravskoslezské je nutné urychlené
přemístění Státního ústavu pro zkoumání potra-
vin do budovy s větším počtem a lépe vyhovujících
místností a je nutné rozšíření a rozmnožení počtu
sil v tomto ústavě.
Proto se podepsaní poslanci táží pana ministra
veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy dr
Czecha:
1. Je pan ministr ochoten zabývati se uspořá-
dáním nevyhovujícího umístění Státního ústavu
pro zkoumání potravin v Brně?
2. Je ochoten pan ministr doplniti počet potřeb-
ného úřednictva, kancelářských sil a zřízenců pro
Státní ústav ke zkoumání potravin v Brně?
3. Je ochoten pan ministr veřejného zdravotnic-
tví a tělesné výchovy postarati se o řádné kance-
lářské zařízení a potřebné aparatury pro účely
Státního ústavu ke zkoumání potravin v Brně?
4. Je ochoten pan ministr veřejného zdravotnic-
tví a tělesné výchovy splněním všech požadova-
ných potřeb Státního ústavu pro zkoumání po-
travin v Brně zabezpečiti nejdražší statek všech
spotřebitelů - zdraví, které je soustavným poru-
šováním potravin ohrožováno ?
6
5. Je ochoten pan ministr vzíti zřetel na návrhy
k zlepšení poměrů ve Státním ústavu pro zkou-
mání potravin v Brně, které už byly vedením to-
hoto ústavu ministerstvu zdravotnictví několikráte
předloženy ?
V Praze dne 17. června 1937.
Bátková-Žáčková, dr Stránský, Babek, Tichý,
dr Neuman, Zeminová, Uhlíř, Bergmann, Tykal,
Netolický, Lanc, Hatina, dr Kozák, Langr, dr
Moudrý, dr Lukáč, Mikuláš, Richter, Stejskal,
David, dr Patejdl, Fiala.
996/V.
Interpelace
poslanců E. Tichého a C. Fialy
vládě
ve věci ustanovování zaměstnanců česko-
slovenských státních drah restringovaných
podle zákona č. 286/24.
Na základě výše citovaného restrikčního zákona
ze dne 19. prosince 1924 bylo přikročeno také
u československých státních drah k pensionování
a k propouštění přespočetných zaměstnanců. Že-
lezniční správa po dohodě se zástupci personálu
stanovila v intencích citovaného zákona pravidla,
která byla podkladem pro tehdejší restrikci perso-
nálu. Mezi jiným mělo se též přihlížet k neupotře-
bitelnosti a hospodářskému zajištění toho kterého
zaměstnance. Není třeba zvlášť zdůrazňovat, že
v této akci za okolností tehdy stávajících došlo
k některým přehmatům a nedopatřením. I když
nelze přičítat zlý úmysl, přece jenom dosah těch-
to nedopatření je toho druhu, že takovýmto posti-
ženým zaměstnancům je úplně znemožněno zajiš-
tění další existence u dráhy a to s ohledem na
oběžník předsednictva ministerské rady ze dne 22.
ledna 1928, číslo 898, resp. usnesení vlády ze dne
20. ledna 1928 v souvislosti s oběžníkem předsed-
nictva ministerské rady ze dne 26. června 1925,
číslo 15. 321/25 a na základě usnesení vlády ze dne
25. června 1925, dle kterýchžto usnesení nesmí
býti znovu přijat do služeb státních zaměstnanec
propuštěný podle zákona č. 286/24.
Železniční správa držíc se těchto usnesení ne-
připouští ani výjimky. Máme na mysli zejména
případy, kdy pomocný zaměstnanec byl restringo-
ván a přijat jen jako dělník smluvní proto, že
v době, kdy nabyl účinnosti zákon restrikční, ne-
měl vyřízenu žádost o státní příslušnosti, ač o ni
žádal dávno před restrikčním zákonem. Zaměst-
nám nepřerušil. Kladné vyřízení státní přísluš-
nosti dostal bezprostředně po účinnosti restrikčni-
ho zákona, nebo byl restringován pro majetkové
poměry a po novém důkladném vyšetřování shle-
dáno, že nejsou takové, aby byly důvodem k re-
strikci a on byl přijat jako dělník na výpomoc, a
pracuje nepřetržitě dosud.
K jakým nedopatřením došlo, ukazuje však ten-
to případ:
A. Z e l e n k a, t. č. dělník na výpomoc u stát-
ních drah byl původně přijat do služeb železničních
dne 10. října 1920 ve stáří 15 a půl roku. Byl při-
jat před dosažením 18. roku věku svého cestou
milosti, a to proto, poněvadž jeho otec byl jako že-
lezničář ve službě tragicky usmrcen. V roce 1923
byl přijat do pensijního fondu státních drah a
v roce 1925 byl propuštěn podle zákona ze dne 22.
prosince 1924, číslo 286 Sb. z. a n. Bylo mu vy-
placeno odbytné 950 Kč. Asi za měsíc po propuš-
tění byl přijat jako smluvní dělník a pracoval
u státních drah v přestávkách až do roku 1927,
kdy nastoupil vojenskou službu. Z vojenské služby
byl propuštěn v roce 1929 a 2. dubna téhož roku
nastoupil službu železniční u oboru pro udržování
dráhy Praha IV. V roce 1933 byl půjčen d. ú.
Praha-Masarykovo nádraží a dnem 1. ledna 1934
byl tomuto úřadu odevzdán do stavu. Koná tam
službu posunovačskou. K 1. lednu 1936 byl jmeno-
ván pomocným zaměstnancem U služební skupiny
a úředním listem ředitelství státních drah v Praze,
číslo 28 ze dne 20. listopadu 1936 bylo toto jeho
jmenování pomocným zaměstnancem zrušeno
s ohledem na citované usnesení vlády.
Přesto, že se jedná o případ opravdu výjimečný,
zvláště s ohledem na to, že jeho otec obětoval svůj
život při služebním výkonu, zanechav po sobě ne-
zaopatřenou rodinu, nebrala železniční správa na
tyto okolnosti zřetel a zrušila jeho ustanovení po-
mocným zaměstnancem a tím znemožnila zajištění
jeho existence, ačkoliv koná neobyčejně kvalifiko-
vanou službu.
Podepsaní se proto táží:
1. Jsou vládě známy tyto poměry u ČSD?
2. Hodlá vláda dáti ministerstvu železnic svo-
lení, aby ve výjimečných případech nemuselo dbát
citovaných usnesení vlády, když jde o ustanoveni
pomocným zaměstnancem, resp. přijetí ke dráze?
V Praze dne 17. června 1937.
Tichý, Fiala,
Bergmann, David, dr Neuman, Zeminová, Uhlíř,
Tykal, Netolický, Langr, dr Kozák, Lanc, Hatina,
dr Moudrý, Richter, dr Patejdl, dr Lukáč, Stejskal,
Babek, Mikuláš, Bátková-Žáčková, dr Stránský.
996/VI (překlad).
Interpelace
poslance inž. E. Peschky
vládě
o omezení jazykového práva v osnově "malé
novely k živnostenskému řádu", jež odpo-
ruje mezinárodnímu právu a ústavě.
Ministerstvo obchodu vypracovalo osnovu "malé
novely k živnostenskému řádu". Tento návrh chce