7
vláda předložiti poslanecké sněmovně jako osnovu
zákona. Tato budoucí osnova je "zamýšleným
opatřením" ve smyslu S 67 jednacího řádu. Jsme
proto oprávněni interpelovati podle § 68 jednacího
řádu, ačkoliv zamýšlené opatření nebylo ještě
uskutečněno. Interpelací chceme zabrániti, aby se
vláda skutečným předložením osnovy sněmovně
nedopustila činu odporujícího mezinárodníma prá-
vu, který zcela jasně porušuje jasné znění článku
VII smlouvy o ochraně menšin.
Chceme zabrániti, aby se vláda předložením této
osnovy nepřivedla sama do protiprávní situace
vůči Společnosti národů a garančním mocnostem
smlouvy o ochraně menšin a aby potom ztrativši
zřejmě prestyž nemusila tuto osnovu vzíti zpět
stejně jako výnos Machníkův o národnostním roz-
lišování při vojenských dodávkách.
§ 44 osnovy malé novely živnostenského řádu
zřejmě totiž ve svém navrhovaném znění omezuje
volné užívání jazyka v obchodním styku. Toto za-
mýšlené zákonné ustanovení zní:
"Podnikatelé živností jsou povinni opatřiti své
provozovny zevně svým jménem a příjmením
(jsou-li protokolováni, označením odpovídajícím
protokolované firmě) jakož i vhodným označením
své živnosti odpovídajícím živnostenskému opráv-
nění a to vždy na prvním místě ve státním jazyce
a alespoň ve stejném rozsahu a stejné úpravě jako
případné označení v jazyce jiném a jsou oprávněni
používati ve svém podniku a při jeho vedení vhod-
ného oznamování a reklamy. "
Takové ustanovení porušuje zřejmě článek VII,
odst. 3 smlouvy o ochraně menšin, který zní:
"Státní občané československé republiky budou
moci volně užívati jakéhokoliv jazyka ve stycích
soukromých a obchodních, ve věcech týkajících se
náboženství, v tisku a v jakýchkoli publikacích a
ve veřejných shromážděních. "
Zamýšlené zákonné ustanovení porušuje však
také § 128,, odst. 3 ústavní listiny, který zní:
"Státní občané republiky československé mohou
v mezích všeobecných zákonů volně užívati jakého-
koli jazyka ve stycích soukromých a obchodních,
ve věcech týkajících se náboženství, v tisku a ja-
kýchkoli publikacích nebo ve veřejných shromáž-
děních lidu. "
Ministerstvo obchodu zřejmě neznajíc meziná-
rodní právní situaci a stav mezinárodního práva
pokouší se naprosto bezúspěšně hájiti zcela ne-
správný názor, že to není omezení užívání menši-
nového jazyka a to proto, že každý státní občan
bude moci označiti svou firmu také podle své vůle
v německém jazyce, že se obchodníkům jen vkládá,
aby na prvním místě označili svou firmu v českém
jazyce. Proto prý není zde porušena ochrana
menšin.
Kdyby ministerstvo obchodu chtělo skutečně há-
jiti tento právní názor a kdyby se mu podařilo
proraziti s ním také ve vládě, pak ovšem toto mi-
nisterstvo brojí proti jasnému znění článku VII,
odst. 3 smlouvy o ochraně menšin, neboť je přece
zcela jasno, že to je zřejmé omezení volného uží-
vání mateřského nebo jiného jazyka, činí-li se toto
užívání způsobem zcela nezákonným a mezinárod-
ním smlouvám odporujícím závislým na tom, že to,
co má býti vyjádřeno v tomto jazyce, musí býti
před tím vyjádřeno nebo napsáno v jiném a to
v českém nebo slovenském jazyce. Taková mezi-
národně protiprávní domněnka, že si to němečtí
živnostníci dají líbit, znamená totéž jako případný
požadavek, že němečtí živnostníci musí své zákaz-
níky při vstupu do krámu pozdraviti nejprve ve
státním jazyce, dříve než smějí promluviti se zá-
kazníkem ve svém vlastním jazyce. Nelze mluviti
o volném užívání jazyka, jsme-li nuceni používati
nejprve jazyka jiného.
Vláda má ještě čas, aby dala právně mylný
názor ministerstva obchodu přezkoumati znalcem
mezinárodního práva, především panem ministrem
zahraničních věcí.
Ještě má vláda čas, aby ministerstvu obchodu
vrátila jeho osnovu "malé novely k živnostenské-
mu řádu" s příkazem, aby škrtlo mezinárodnímu
právu odporující a protiústavní omezení volného
užívání jazyka v obchodním styku.
Tážeme se vlády:
1. Je správné, že § 44 živnostenského řádu má
podle osnovy "male novely k živnostenskému
řádu" zníti takto: "Podnikatelé živností jsou po-
vinni opatřiti své provozovny zevně svým jménem
a příjmením (jsou-li protokolováni, označením od-
povídajícím protokolované firmě) jakož i vhod-
ným označením své živnosti odpovídajícím živno-
stenskému oprávnění a to vždy na prvním místě
ve státním jazyce a alespoň ve stejném rozsahu a
stejné úpravě jako případné označení v jazyce
jiném a jsou oprávněni používati ve svém podniku
a při jeho vedení vhodného oznamování a re-
klamy" ?
2. Je vláda ochotna učiniti opatření, aby toto
protismluvní, protiústavní a mezinárodnímu právu
odporující ustanovení bylo škrtnuto, ježto zřejmě
odporuje slavnostně převzatým mezinárodním zá-
vazkům státu a ježto by v případě, že se stane zá-
konem, musilo býti podle článků I, II, VII a VIII
smlouvy o ochraně menšin Společností národů a
garančními mocnostmi podle Článku XIV smlouvy
o ochraně menšin zrušeno?
V Praze dne 12. června 1937.
Inž. Peschka,
Hollube, Knorre, Gruber, Knöchel, Axmann, Fi-
scher, Sandner, May, Klieber, inž. Lischka, Woll-
ner, dr Zippelius, Franz Němec, dr Eichholz, dr
Hodina, Rösler, Nickerl, Sogl, Stangl, dr Rosche.
996/VII. (překlad).
Interpelace
poslance F. Maye
ministrovi vnitra
o nespravedlivém zacházení s politickými
stranami při projevech na 1. května.
Interpelanti oznamují tímto panu ministrovi pří-
pady, z nichž vychází na jevo, že se proti sudetsko-
německé straně postupuje se vší zákonnou přís-
8
ností, zatím co se ostatním politickým stranám
projevuje ochota a netrvá se na přesném splnění
litery zákona.
Úštěk:
Před průvodem odborové organisace železničářů,
který se ubíral z Liběšic do Úštěku, nebyla nesena
předepsaná státní vlajka, nad kterýmžto poruše-
ním zákona se úřady nijak nepozastavily.
Naproti tomu byly šikanosním způsobem činěny
námitky v obci Kravařích proti státní vlajce, která
měla býti nesena před průvodem sudetskoněmecké
strany, předseda Konrád Henlein, a která za tím-
to účelem byla výslovně od obecního úřadu vy-
půjčena, protože prý nebyla dosti čistá.
V sociálně demokratickém průvodu sice použili
státní vlajky, tato však byla vzhledem k předimen-
sovaným stranickým praporům neseným v průvodě
nápadně malá; ačkoliv státní vlajka neměla v tom-
to případě předepsané rozměry, úřad nezakročil.
Sociální demokraté pochodovali v průvodě ve
stejných čepicích, v modrých košilích, se závěs-
níky, což úřady nijak nevytýkaly.
Naproti tomu považoval zástupce vlády kabát
(nahoře zapiatý s přeloženým límcem), který nesl
zástupce stavu dělnického v sudetskoněmecké
straně, předseda Konrád Henlein, pan Tatschner,
tedy součást oděvu nesenou jednotlivcem, za uni-
formu a zakázal jej.
česká Kamenice:
Plakáty sociálních demokratů a komunistů ke
dni 1. května byly vytištěny v černobíločervené
barvě a v barvě černočervené, aniž proti nim měly
úřady nějaké námitky.
Naproti tomu byla sudetskoněmecké straně tato
sestava barev zakázána a plakáty v těchto bar-
vách již vytištěné byly zabaveny.
V Kamenickém senově vyvěsil pan Mieke, jenž
je členem komunistické strany, na svém domě
stranický prapor, aniž současně vyvěsil státní pra-
por předepsaný zákonem.
Česká Lípa:
Zatím co v májovém průvodě sociálních demo-
kratů šlo nepoměrně mnoho dětí, byla účast dětí
na projevu sudetskoněmecké strany výslovně za-
kázána.
Chabařovice:
V ranním průvodu obcí, který uspořádala komu-
nistická strana dne 1. května, užilo se jen stranic-
kého praporu, aniž před průvodem byla nesena
státní vlajka.
Rumburk.
Plakáty německé sociálně demokratické strany
ke dni 1. května 1937 v černé, bílé a červené
barvě bylo bez námitek povoleno vyvěsiti, ačkoliv
plakáty sudetskoněmecké strany byly v této se-
stavě barev zakázány.
Průvod komunistické strany ubírající se z Fili-
pova a z Georgswalde k místu, kde se měl konati
projev, t. j. do Rumburka měl s sebou jen stra-
nické prapory. Státní vlajka nebyla před průvodem
nesena.
V průvodu komunistické strany městem Rum-
burkem byla před četnými stranickými prapor
místy předimensovaných rozměrů, nesena poměrné
malá státní vlajka, aniž v tom úřady shledaly dů-
vod k zakročení.
Naproti tomu bylo v povolení májového průvodu
sudetskoněmecké straně výslovně poznamenáno, že
státní vlajka, která bude nesena před průvodem,
musí býti větší než stranické prapory, jichž bude
použito.
V komunistickém průvodě bylo lze spatřiti četné
výsostné odznaky a obrazy cizích státníků, mezi
jiným sovětskou hvězdu, obrazy Stalina. Dimitro-
va, Lenina atd., kdežto sudetskoněmecké straně
bylo zakázáno nésti s sebou obrazy a transparenty.
Varnsdorf:
Zatím co německá sociálně demokratická strana
a komunistická strana dostaly povolení vrátiti se
v seřazeném průvodě na místo projevu, k míst-
nostem jejich strany nebo k seřadišti, byl sudet-
skoněmecké straně zakázán odchod s místa pro-
jevu v seřazeném průvodě. Účastníci projevu mu-
sili se ihned po jeho skončení s místa projevu
vzdáliti.
Ačkoliv německá sociálně demokratická strana
dělnická prodávala na projevu červené karafiáty a
komunistická strana stranické odznaky, bylo na
žádost sudetskoněmecké strany, aby směla pro-
dávati chrpy s dubovými listy, odpověděno v ten
smysl, že prodej chrp se pro ohrožení veřejného
klidu a pořádku zakazuje. Prodej dubových listů
nebyl výslovně zakázán.
Štětí:
Plakáty německé sociálně demokratické strany
dělnické v černé, bílé a červené barvě byly bez
námitek vyvěšeny, zatím co pořadatelské pásky
sudetskoněmecké strany v týchž barvách byly za-
kázány.
Sociální demokrat Mangold ze Štětí ozdobil svůj
dům stranickým praporem, aniž však současně
vyvěsil státní prapor.
Za vedení pana Mangolda ubíral se ulicemi obce
Štětí průvod sociálních demokratů, kteří kromě
rozvinutých stranických praporů nenesli s sebou
vůbec žádnou státní vlajku.
Naproti tomu se sudetskoněmecké straně vý-
slovně nařídilo, že státní prapor musí býti větších
rozměrů než prapory stranické. Mimo to bylo na-
řízeno, že ten, kdo ponese státní prapor, musí býti
v každém směru nezávadný a členem okresního
vedení.
Interpelanti se táží pana ministra vnitra:
Jaká konkrétní opatření je ochoten pan ministr
vnitra učiniti, aby učinil přítrž malichernému uží-
vání ustanovení zákona o státní vlajce, zákona
shromažďovacího a uvozovacích článků k zákonu
organisačnímu proti sudetskoněmecké straně,
předseda Konrád Henlein, nebo aby alespoň zaru-
čil, že podřízené správní úřady budou před záko-
nem zacházeti stejně se všemi politickými stra-
nami?
V Praze dne 12. června 1937.
May,
dr Hodina, Hollube, Gruber, Axmann, Fischer,
Sandner, Klieber, Franz Němec, dr Eichholz, inž.
Peschka, Stangl, Nickerl, Sogl, Knöchel, Birke,
Rösler, Knorre, Illing, inž. Lischka, inž. Karmasin.
9
996/VIII. (překlad).
Interpelace
poslance L. Wagnera
ministrovi vnitra,
že komisař okresní politické správy, nyní
policejní komisař dr Kukačka z Kaplic, bez
důvodů omezoval shromažďovací svobodu.
Dne 24. dubna 1937 v 8 hod. večer se konalo
v Kaplicích shromáždění sudetskoněmecké strany,
předseda Konrád Henlein, se senátorem českoslo-
venského Národního shromáždění W. Maixnerem
jako řečníkem.
Jako intervenující úředník byl na něm přítomen
tehdejší komisař okresní politické správy dr Ku-
kačka. Senátor Maixner mluvil o memoiru III. Po
jediné výstraze dr Kukačka shromáždění roz-
pustil.
Nehledíce k tomu, že jediná výstraha nestačí,
aby shromáždění bylo rozpuštěno, nevidí interpe-
lanti v řeči o memoiru III naprosto žádného do-
statečného důvodu, jenž by ospravedlňoval roz-
puštění schůze.
Poněvadž se poslední dobou množí případy že
intervenující vládní úředníci řeč o historickém do-
kumentu, zvaném memoir III, berou za záminku
k rozpuštění veřejných shromáždění, táží se inter-
pelanti pana ministra vnitra:
1. Je snad rokování o memoiru III na veřejných
shromážděních zakázáno ?
2. Podle kterých zákonných ustanovení se to
děje?
3. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
upozornil své podřízené orgány, vykonávající shro-
mažďovací policii, že rokování o memoiru III na
veřejných shromážděních nikterak neodporuje zá-
konu?
4. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
vnitra ve vytýkané věci?
V Praze dne 12. června 1937.
Wagner,
Knöchel, dr Hodina, Hollube, Gruber, Stangl,
Fischer, Sandner, Klieber, Illing, Nickerl, Sogl,
Franz Němec, dr Zippelius, dr Rosche, Axmann,
inž. Peschka, Rösler, Birke, Knorre, dr Eichholz.
996/IX. (překlad).
Interpelace
poslance inž. W. Richtra
ministrovi vnitra,
že se proti zákonu zabavují praporečky
sudetskoněmecké strany, předseda Konrád
Henlein, na jízdních kolech.
Interpelanti dostávají z rozličných stran státu
zprávy, že někteří policejní zaměstnanci prohla-
šují za závadné a zabavují velocipédové prapo-
rečky sudetskoněmecké strany, které jsou asi 24
cm dlouhé a na bíločerveném pozadí mají znak su-
detskoněmecké strany, předseda Konrád Henlein.
Tak m. j. jistý zřízenec neuniformované stráže
bezpečnosti, který se vykázal pouze odznakem a
nikoliv legitimací, vytkl dne 23. května 1937
v Hřensku členovi sudetskoněmecké strany jako
závadný takový velocipédový praporeček a zaba-
vil jej.
Poněvadž nehledě k protizákonnému zabavení
není zákonitého podkladu v příslušném zákoně
o vlajkách č. 269/1936 Sb. z. a n., aby byl takový
velocipédový praporeček prohlášen za závadný,
táží se interpelanti pana ministra vnitra:
Jest pan ministr ochoten výnosem oznámiti úřa-
dům, které mu jsou podřízeny, že veřejné užívání
praporečků sudetskoněmecké strany, předseda
Konrád Henlein, na kolech a automobilech na-
prosto neodporuje zákonu a že se tedy nižší
správní úřady mají zdržeti toho, aby je prohla-
šovaly za závadné?
V Praze dne 12. června 1937.
Inž. Richter,
Hollube, Illing, Rösler, Knöchel, E. Köhler, Klie-
ber, dr. Hodina, Gruber, Axmann, Fischer, dr. Zip-
pelius, Franz Němec, Stangl, Nickerl, inž. Peschka,
Sogl, Birke, dr. Eichholz, Knorre, Sandner.
996/X. (překlad).
Interpelace
poslance E. Köhlera
vládě,
že okresní zprostředkovatelna práce
v Lovosicích poškozuje nezaměstnané
státní občany německé národnosti.
Ku práci na úpravě zdymadla v Lovosicích n. L.
se hledalo 10 dělníků. Dne 5. dubna 1937 stalo se
v okresní zprostředkovatelně práce v Lovosicích
toto:
Když se dostavilo asi 40 osob hledajících práci,
byly od nich vyžádány legitimace sociálního po-
jištění. Na českou výzvu pana Holika přezkoumali
dva čeští uchazeči o práci ve zvláštní místnosti
tyto vyžádané legitimace. Jaký byl účel této kon-
troly, uchazeči o práci vůbec nevědí. Ale dlužno
míti za to, že přezkoumání bylo provedeno proto,
aby se zjistila národnost jednotlivých uchazečů
o práci, neboť po kontrole bylo z 10 míst, která se
2
10
měla obsaditi, 9 zadáno uchazečům české národ-
nosti, ačkoliv se ze 40 osob hledajících práci uchá-
zelo o 10 volných pracovních míst 28 Němců.
Tato prakse při udělování míst jest těžkým
poškozováním uchazečů o práci německé národ-
nosti a toto nespravedlivé jednání vzbudilo mezi
obyvatelstvem velké roztrpčení.
Interpelanti nejsou ochotni mlčky přijmouti toto
porušení ústavně zaručené zásady rovnosti.
Interpelanti táží se tedy vlády:
1. Jest vláda ochotna dáti velmi naléhavě vy-
šetřiti vytýkanou vě ?
2. Jaká opatření jest vláda ochotna učiniti, aby
znemožnila, aby okresní zprostředkovatelny práce
poškozovaly německé uchazeče o práci při přidě-
lování volných míst.
V Praze dne 12. června 1937.
Ernst Köhler,
Knöchel, Hollube, Klieber, dr Hodina, Gruber,
Stangl, Axmann, Fischer, dr Zippelius, Sandner,
Franz Němec, inž. Peschka, Sogl, Illing, dr Eich-
holz, Nickerl, Rösler, Knorre, Birke, inž. Lischka.
996/XI. (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi vnitra,
že četnický strážmistr Sládek z četnické
stanice v Dolním Dvořišti rozšiřuje
nepravdivé zprávy.
Dne 25. dubna 1937 se mělo konati v Certlově
v okrese kapličkám shromáždění sudetskoněmecké
strany, předseda Konrád Henlein, které okresní
úřad povolil. V den shromáždění rozšiřoval čet-
nický strážmistr Sládek od četnické stanice v Dol.
Dvořišti zprávu, že shromáždění prý je zakázáno.
Vyjádřil se takto k Ferdinandu Passlerovi z Tro-
jan č. 10, pošta Dolní Dvořiště, jemuž dne 25. dub-
na 1937 přikázal, aby zákaz oznámil svolavatelům
shromáždění. Stejným způsobem a se stejným pří-
kazem se vyjádřil strážmistr Sládek i k Antonínu
Kopatschovi z Trojan č. 5, pošta Dolní Dvořiště.
Matyáši Zackingerovi, rolníkovi z Certlova č. 12,
pošta Dolní Dvořiště, nařídil strážmistr Sládek,
aby vyrozuměl hostinského Leopolda Richtra
z Certlova č. 2, pošta Dolní Dvořiště, v jehož
místnosti se shromáždění mělo konati, že je za-
kázáno. Poněvadž příslušný okresní úřad v Kapli-
cích nevydal žádného výměru o zákazu, musilo se
toto rozšiřování nepravdivých zpráv považovati za
přestupek služebních a úředních oprávnění. Vy-
konávati shromažďovací policii přísluší výlučně
okresnímu nebo státnímu policejnímu úřadu. Jest
to tedy osobování úředních oprávnění, která mu
nepřísluší, když se strážmistr Sládek pokouší o své
újmě vysloviti zákaz shromáždění. Rozšiřováním
nepravdivé zprávy o zákazu byli oklamáni četní
státní občané, odvráceni od svého úmyslu jíti na
shromáždění a tak jim bylo nespravedlivě zabrá-
něno vykonati své ústavní právo.
Interpelanti oznamují vytýkanou věc panu mi-
nistrovi a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
vyšetřiti ?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zavésti kárné
řízeni proti strážmistru Sládkovi od četnické sta-
nice v Dolním Dvořišti pro vytýkaný služební po-
klesek?
3. Jaká konkrétní opatření učiní pan ministr ve
vytýkané věci ?
V Praze dne 12. června 1937.
Jobst,
Knöchel, Hollube, E. Köhler, Gruber, Stangl,
Axmann, Franz Němec. Fischer, dr Hodina, Illing,
Klieber, dr Rosche, Birke, dr Eichholz, Knorre,
Rösler, Nickerl, Sogl, inž. Peschka, Sandner.
996/XII. (překlad).
Interpelace
poslance inž. W. Richtra
ministrovi vnitra,
že Karel Komprta, policejní úředník
v Ústí n. L., nebyl propuštěn ze služby,
ačkoliv byl soudně odsouzen pro ztýrání.
Krajský jako odvolací soud v Litoměřicích roz-
hodl rozsudkem CV 292/35 ze dne 16. dubna 1937,
že Karel Komprta, policejní úředník jest povinen
do 14. dnů pod exekucí zaplatiti truhlářskému po-
mocníkovi Jiřímu Schmidtovi ml. v Bukově částku
210 Kč s 5 % nimi úroky ode dne 29. března 1935.
Odvolací soud uznal za prokázané, že policejní
úředník Karel Komprta několikrát zranil Jiřího
Schmidta ml. a to, když byl zatčen od 24. ledna
1934, 1/2 12. hod. dopoledne do 26. ledna 1934 6. hod.
odpoledne.
Přes to bylo zjištěno, že ačkoliv mu byly doká-
zány hrubé služební poklesky, policejní úředník
Karel Komprta koná stejně jako dříve službu
u státního policejního úřadu.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten oznámiti, jaká opat-
ření byla učiněna proti provinilému úředníkovi
podle čl. IV zákona č. 125/1927 Sb. z. a n., poně-
vadž vykonávaje svou službu zacházel se stranou
rozhodně nepatřičně?
11
3. Jest pan ministr ochoten oznámiti, co se udě-
lalo s provinilým úředníkem podle služební prag-
matiky č. 15/1914 ř. z., poněvadž zřejmé velmi
hrubě porušil povinnosti, které mu ukládá discipli-
nární řád?
V Praze dne 12. června 1937.
Inž. Richter,
Axmann, Franz Němec, Hollube, inž. Karmasin,
Illing, Wollner, Gruber, inž. Peschka, Jobst, Ni-
ckerl, Rösler, Fischer, Stangl, Kundt, Frank, inž.
Künzel, dr Zippelius, Sandner, Wagner, dr Hodina,
Sogl.
996/XIII. (překlad).
Interpelace
poslance G. Kliebra
ministrovi vnitra,
že tachovský státní policejní úřad nezá-
konným způsobem vykonával shromažďo-
vací policii.
Dne 3. dubna uspořádala německá sociálně de-
mokratická strana dělnická v Tachově v sále ta-
chovského spolkového domu schůzi s řečníkem
poslancem W. Jakschem z Prahy.
Bylo zjištěno, že tachovský státní policejní úřad
hrubě porušil své služební předpisy při výkonu
shromažďovací policie.
Německá sociálně demokratická strana dělnická
rozdávala pro zmíněnou schůzi pozvánky, z nichž
vycházelo na jevo, že schůze a contrario § 2 shro-
mažďovacího zákona č. 135/1867 měla býti ome-
zena na zvané hosty.
Na pozvánkách nebyl však podepsán svolavatel,
nýbrž "místní výbor".
Dále byl před domem konsumního spolku, kde
jest sekretariát německých sociálních demokratů,
vystaven veliký plakát v dřevěném rámu, na němž
stál tento text: "Dnes večer mluví poslanec W.
Jaksch ve spolkovém domě. "
Pozvánky byly částečně rozdávány před míst-
ností, kde se měla konati schůze, jen pro forma,
takže na "důvěrné schůzi" bylo přítomno asi 350
až 400 lidí, aniž se byl intervenující úředník stát-
ního policejního úřadu přesvědčil o charakteru
schůze, který rozhodně neodpovídal schůzi dů-
věrné.
Je zhola nemožno, že by byl svolavatel schůze
znal všechny přítomné osoby podle jména a byd-
liště, náležitost to, kterou intervenující vládní
úředník na důvěrných schůzích sudetskoněmecké
strany bezpodmínečně žádá. pále je porušením
shromažďovacího práva, zve-li se k návštěvě na
důvěrné schůze veřejně plakátem. Je to zanedbání
povinnosti státní policie vykonávati shromažďo-
vací policii, je-li takový veřejný agitační prostře-
dek odstraněn teprve po intervenci civilního oby-
vatelstva.
Interpelanti protestují co nejrozhodněji proti
podobnému nestejnému výkonu shromažďovací po-
licie, neboť je prokázáno, že proti členům sudet-
skoněmecké strany se v případě nezachování
právní prakse týkající se § 2 shromažďovacího
zákona o důvěrných schůzích ihned zavedlo soudní
trestní řízení, jak mezi jiným vychází na jevo
"z trestních spisů okresního soudu ve Stříbře č. j.
T 515/36.
Schůzi německé sociálně demokratické strany
dělnické dne 3. dubna 1937 v Tachově bylo nutno
považovati podle toho, že se na ni veřejně zvalo
vyvěšených plakátu, veřejným rozdáváním pozvá-
nek a vyplňováním jich přímo před místností, kde
se konala schůze, dále podle počtu účastníků,
který sice nebyl sám sebou ohromující, ale přesto
překračoval rámec důvěrné schůze, za schůzi ve-
řejnou.
Naproti tomu byl však tachovskému obyvatel-
stvu znemožněn všeobecný přístup na tuto schůzi
vzhledem k její domnělé důvěrnosti.
Z toho, co jsme uvedli, vychází na jevo, že před
očima a za blahovolného souhlasu tachovského
státního policejního úřadu mohla tachovská ně-
mecká sociálně demokratická strana dělnická po-
rušiti shromažďovací zákon jen proto, aby poli-
ticky jinak smýšlející byli z účasti na schůzi vy-
loučeni, aniž byly s druhé strany pozvány jednot-
livé, předem určené, svolavateli známé a jím vy-
brané osoby a aniž byl skutečně zachován ráz
důvěrné schůze.
Ježto správní úřady vykonávající shromažďo-
vací policii používají vůči členům sudetskoněmecké
strany při povolováni schůzí podle § 2 zcela jiné,
mnohem přísnější prakse, oznamuji interpelanti
panu ministrovi vnitra služební poklesky tachov-
ského státního policejního úřadu při výkonu shro-
mažďovací policie dne 3. dubna 1937 a táží se ho:
1. Je pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
vyšetřiti?
2. Jaká konkrétní opatření hodlá pan ministr
učiniti proto, že tachovský státní policejní úřad
nedbale vykonával shromažďovací policii ?
3. Je pan ministr ochoten dáti zjistiti, bylo-li
zavedeno trestní řízení proti činovníkům německé
sociálně demokratické strany dělnické, protože na
schůzi v Tachově dne 3. dubna 1937 porušili shro-
mažďovací zákon?
V Praze dne 12. června 1937.
Klieber,
Hollube, dr Zippelius, Fischer, dr Hodina, Sogl,
Wollner, Illing, Frank, Sandner, Franz Němec,
Axmann, inž. Karmasin, Rösler, Kundt, Nickerl,
inž. Künzel, inž. Peschka, Gruber, inž. Richter,
Jobst, Stangl, Wagner.
996/XIV.
Interpelace
poslance Františka Ježka
12
ministru školství a národní osvěty
o zřízení české reálky v Teplicích-Šanově.
Severozápadní kraj jako převážně průmyslový
potřebuje dorost, jehož reálné středoškolské vzdě-
lání by bylo výhodné pro budoucí techniky, kteří
mají později v kraji, zatím technicky obhospoda-
řovaném německými inženýry a techniky, půso-
biti.
Dnešní stav kraje přesto, že je nejdůležitějším
z celého státu, je velmi zanedbaný a to proto, že
odpovědnými lidmi ve vedoucích podnicích jsou
cizinci, kteří vše české bagatelisují a nemají
vztahu ke státu a nezáleží jim na hospodárném
využití energetických zdrojů tamního kraje.
V pohraničí severozápadních Čech je dostatek
typů gymnasií a reálných gymnasií, avšak sami
odborníci jsou toho náhledu, že gymnasia nedávají
technikům potřebné hlubší přípravy.
Podepsaní táží se pana ministra:
zda je ochoten uvažovati o zřízení české reálky
v Teplicích-Šanově a zda je ochoten v nejbližší
době k zřízení této školy přikročiti?
V Praze, dne 8. června 1937.
Ježek,
dr. Novotný, Knebort, Šalát, Turček, Slušný, Dem-
bovský, J. Sedláček, Sivák, Suroviak, Drobný,
Haščík, Holeček, dr inž. Toušek, Chmelík, inž. Pro-
tuš, Špaček, dr Klíma, dr Fencik, dr Rašín, dr
Štůla.
996/XV.
Interpelace
poslance Františka Ježka
ministru zemědělství
o zřízení ovocnářsko-rolnické školy
v Chomutově.
Na Chomutovsku je 19 statkářů a kolonistů,
kteří hospodaří na cca 2. 900 ha půdy a podobné
poměry jsou ve všech přilehlých okresech mostec-
kém, žateckém, postoloprtském, kadaňském. Pro
děti těchto hospodářů je nejbližší školou škola
mělnická, která prý pro nedostatek žactva a zájmu
o odborné vzdělání živoří, avšak pro zájemce
okresu chomutovského je příliš vzdálena.
Majitelům české půdy ve zněmčeném území zá-
leží na tom, aby jejich děti byly odborně vzdělány,
aby byly s to nejen českou půdu udržeti, ale také
ji zvelebiti a aby v českých odborných školách
dostalo se jim patřičného sebevědomí, bez něhož
nyní docházívá ke smíšeným sňatkům a tím i k ná-
rodním a hospodářským přesunům. Je i otázkou
národní prestiže, aby naši zemědělci byli stejně
odborně vzděláni jako zemědělci němečtí.
V oblasti severozápadočeské, zvláště na Chomu-
tovsku jsou již nyní četné objekty z pozemkové
reformy ohroženy a dochází k dobrovolným i nu-
ceným prodejům a bylo by účelno zaříditi v tomto
okresu odborné učiliště a to školu rolnicko-ovocnář-
skou, neboť v tamním kraji je výhodné pěstovati
ovoce a příjem za ně byl by značnou aktivní po-
ložkou tamních zemědělských podniků.
Podepsaní táží se pana ministra:
1. zda je ochoten uvažovati o zřízení ovocnář-
sko-rolnické školy v Chomutově a
2. zda je ochoten vzhledem k výše udaným okol-
nostem co nejdříve tento požadavek realisovati?
V Praze, dne 8. června 1937.
Ježek,
salát, Turček, Knebort, Suroviak, Drobný, dr
Štůla, J. Sedláček, Holeček, dr Rašin, dr inž. Tou-
šek, dr Klíma, Chmelík, dr Novotný, Haščík, dr
Fencik, Špaček, inž. Protuš, Sivák, Slušný, Dem-
bovský.
996/XVI.
Interpelace
poslance Jaromíra Špačka
ministru školství a národní osvěty
o poměrech na české pokračovací škole
ve Fulneku na Moravě.
Koncem srpna 1933 odešel z Fulneku do Kvasíc
u Kroměříže odborný učitel a správce české pokra-
čovací školy živnostenské Augustin Tovačovský.
Správu pokračovací školy nepředal nejstaršímu
členu učitelského sboru, který měl mimo to i kurs
pro pokračovací školy (odb. učiteli Petru Porá-
kovi), nýbrž učiteli Antonínu Obrtelovi, který
teprve rok na škole pokračovací vyučoval a kursu
neměl.
Na jaře r. 1935 proskočily ve Fulneku pověsti,
že v pokračovací škole chybí peníze. Ve výborové
schůzi Národní jednoty, v dubnu 1935, vznesl na
tehdejšího předsedu odboru, statkáře B. Jiřičného,
v této věci dotaz člen výboru Kohoutek z toho dů-
vodu, ježto odbor přispívá na pokračovací školu
obnosem Kč 200. - ročně. Správce školy Obrtel
nebyl ve schůzi přítomen, ale v příští schůzi re-
agoval na tento dotaz asi těmito slovy: Nějaké
nepořádky zde byly, ale je to již vyrovnáno a ne-
radím o tom nikomu mnoho mluvit. Pokladník
Kolovrat je mrtev a býv. správce školy Tovačov-
ský by si jistě takové řeči nenechal líbit. Před-
seda školního výboru Karel Paprskář, když byl
dotazován o této věci, sdělil, že asi v únoru 1935
sdělil mu správce školy Obrtel, že v pokladně po-
kračovací školy chybí peníze. Správce školy Tova-