Poslanecká sněmovna N. 5. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
1011.
Interpelace:
I. posl. Esterházyho min. vnútra o krivdení maďarskému jazyku v Košiciach,
II. posl. Esterházyho celej vláde o obsadení miesta presidenta krajského súdu v Rimavskej
Sobote,
III. posl. dr Tisu vláde vo veci poškodenia finančného eráru pri likvidácii velkostatku Zay
v Uhrovci,
IV. posl. Švermy a Appelta min. vnitra ve věci zákazu schůze v Dolním Jiřetíně,
V. posl. inž. Schwarze min. pošt a telegrafu stran překládání zaměstnanců s dětmi do míst,
kde není potřebné školy se státním jazykem vyučovacím,
VI. posl. J. Sedláčka a dr inž. Touška min. školství a nár. osvěty o doplnění zkušební
komise pro učitelství na středních školách v Brně zkušebními komisaři pro kreslení,
VII. posl. Ježka a J. Sedláčka vládě o osvobození věnování k účelům dobročinným, sociál-
ním, kulturním, branným, tělovýchovným a pod. od všech daní a poplatků u příležitosti
dvacetiletého trvání republiky,
VIII. posl. Beuera, B. Köhlera, Appelta a Kosika min. vnitra o pletichách sudetskoněmecké
strany, směřujících k občanské válce,
IX. posl. inž. Karmasina min. vnitra, že státní policejní úřady svévolně vydávají trestní ná-
lezy,
X. posl. Fischera min. vnitra, aby oznámil, jaké opatření učinil,
XI. posl. Wollnera min. vnitra, že státní policejní ředitelství v Karlových Varech svévolně
omezuje kulturní činnost státních občanů německé národnosti,
XII. posl. Jobsta min. školství a národní osvěty, min. zemědělství a min. spravedlnosti o ne-
přípustném získáváni německých dětí pro českou školu,
XIII. posl. Hollubeho min. vnitra o nenáležitém chování správce expositury státní policie
v Novém Městě pod Smrkem Fialy,
XIV. posl. dr Jillyho min. školství a národní osvěty a min. vnitra o protizákonném přidělení
německých dětí do české státní školy v Hodonicích u Znojma,
XV. posl. dr Porubszkyho min. financií o šikanovaní vesliarov v Bratislave,
XVI. posl. Slušného min. spravedlnosti vo věci náhrady škod zapříčiněných spreneverou pe-
flažného manipulanta kancel. oficiála Jozefa Šmilňáka pri okr. súde v Sp. Podhradí ako
poručenskej vrchnosti,
XVII. posl. Obrlika min. vnitra, že státní policejní úřad v Liberci pozdě doručuje výměry,
XVIII. posl. Kliebra min. vnitra, že okresní úřad v Podbořanech neprávem potrestal 9 členů
sudetskoněmecké strany,
XIX. posl. Jobsta min. věř. prací o nepostačující odpovědi na interpelaci,
XX. posl. Jobsta min. pošt a telegrafů o jazykových nedostatcích u poštovního úřadu v Če-
ském Krumlově.
2
1011/I. (překlad).
Interpelácia
poslanca Esterházyho
ministrovi vnútra
o krivdení maďarskému Jazyku
v Košiciach.
Pane minister vnútra!
Prv než prejdeme na vlastný predmet našej
interpelácie, musíme pobiť opätovne naše ne-
zmenené stanovisko strán užívania jazyka men-
šiny a prevedenia sčítania ľudu v r. 1930.
Ani smluva zjednaná v St. Germain en Laye
o ochrane menšín, ale ani československá ústava
sama nevyslovuje, že užívanie jazyka menšinové-
ho závisí od 20% počtu menšinových štátnych
občanov, bydliacich v tom ktorom súdnom okre-
se. Ba čo viac - duchu a litere tejto medziná-
rodnej smluvy i ústavy priamo sa protiví to
ustanovenie tak zv. jazykového zákona č. 122/1920
Sb. z. a n., na základe ktorého boly učinené ďal-
šie opatrenia jazykovým nariadením č. 17/1926.
Musíme pribiť i to, že prevedenie sčítania ľu-
du v r. 1930 pokladali sme vždy za krivdivé, lebo
kým v krajinách zamoravských každý sám M
vyplnil sčítací list, vykonávali to na Slovensku a
Podkarpatskej Rusi sčítací komisári, pokladaní
za orgánov úradných, a títo zaznamenávali i prí-
slušnosť národnostnú. K tomu dajakého obšírnej-
šieho komentáru tým menej treba, keďže sme
svojho času náležíte preukázali, aké krivdivé je
toto jednanie s hľadiska menšinového a do akej
miery činí ono pochybnou vierohodnosť štatisti-
ky národnostnej.
Čo sa našej vlastnej veci týče, tu musíme
predovšetkým poznamenať, že medzi obyvateľ-
stvom V Košiciach bolo v r. 1880 38% Maďarov,
v r. 1890 skoro 50%, v r. 1900 64. 82%, v r. 1910
75. 43%, v r. 1921 pod vládou československou
už len 22. 10% a podľa sčítania ľudu v r. 1930
z počtu 70. 117 obyvateľov priznalo sa k národ-
nosti maďarskej 11. 504, to je 17. 99%. Je to úby-
tok tak okatý, že sa s tým zovrubnejšie zabýva!
nemusíme, lebo snadno dokážeme, že Košice na-
priek dátam sčítania ľudu maly i za vlády česko-
slovenskej vždy nad 50% obyvateľstva maďar-
ského a majú ho i dnes. Vychádza to na javo
zvlášte z výsledkov volieb parlamentných.
V r. 1920 pripadlo krajinskej strane kresťan-
sko-socialistickej a maďarskej národnej strane
28. 3% hlasov. Na tieto strany hlasovali v prvom
rade Maďari; avšak i na iné strany hlasovali Ma-
ďari, s ktorými spolu činil počet maďarských hla-
sov najmenej 56%.
A tedy v r. 1920 pripadlo našim stranám
28. 3% a počet všetkých maďarských hlasov činil
56%.
V r. 1925 obdržaly naše strany 30. 3%, a po-
čet všetkých maďarských hlasov činil 55%.
V r. 1929 dostaly naše strany 30. 96% a všet-
kých maďarských hlasov bolo 58%.
V r. 1935 dostaly naše strany 30. 36% a
všetkých maďarských hlasov bolo 58%.
Obzvlášte okaté sú výsledky krajinských
volieb v r. 1935, kde dvom vyslovene maďarským
stranám dostalo sa 34. 61% všetkých hlasov.
Vo voľbách do obce, konaných 23. mája t. r.
v Košiciach, bolo odovzdané úhrnom 31. 824 hla-
sov. Z toho obdržala sjednotená strana maďar-
ská 9. 035 hlasov, t. j. 28. 4%. Z týchto hlasov
možno prinajmenšom 8. 000 považovať za hlasy
maďarské. Z počtu 5. 998 hlasov, odovzdaných
strane komunistickej, je minimálne 4. 000 hlasov
maďarských i podľa tvrdenia komunistov samých.
Maďarskej sociálne demokratickej strane dostalo
sa 532 hlasov - tieto všetky treba pokladať za
maďarské. V ostatných volebných skupinách, po-
čtom 19, figuruje tiež najmenej 2. 000 Maďarov
takže v Košiciach je dnes najmenej 15. 000 voličov
národnosti maďarskej, čo činí skoro 50% všetkých
voličov. Z toho však môže dôsledovať logicky
iba to, že najmenej 50% celého obyvateľstva je
národnosti maďarskej.
Sostavenie týchto číselných dát nestalo sa
ani výhodne pre Maďarov, čomu nasvedčuje i to
že z počtu 48 zvolených členov mestského zastu-
piteľstva priznáva sa k národnosti maďarskej 29,
t. j. 61%.
Došlo tedy k takémuto výsledku napriek to-
mu, že do Košíc nasťahovalo sa po prevrate veľ-
mi mnoho Čechov a Slovákov. Podľa dát sčítania
ľudu obyvateľstvo Košíc vzrástlo od r. 1921 do
r. 1930 o 32. 77%. Z toho prirodzená populácia
činí len 5. 513, vzrast nasťahovaním činí však
11. 706. Jestliže však uvážime, že v tej istej dobe
vysťahovali sa Maďari z Košíc hromadne a
ani
iné národnosti sa nerozmnožily, tu môžeme po-
čet
Čechov a Slovákov, nasťahovaných sa do
Košíc, kľudne odhadnúť na 25. 000. Činí-li počet
obyvateľstva Košíc dnes asi 74. 000, tu môžeme
vyvodiť iba záver, že počet odvekého obyva-
teľstva Košíc presahuje i dnes ešte 70% a že
prevážna väčšina toho je bez podmienky ma-
ďarská.
V r. 1933 krajinský úrad v Bratislave na zá-
klade predbežného sdelenia štátneho štatistického
úradu v Prahe - nevyčkávajúc ani uverejnenie
definitívnych štatistických dát - s obdivuhodnou
horlivosťou, ktorú by sme mohli nazvať i lačno-
sťou, nariadil, aby košickí Maďari pozbavení holi
svojich jazykových práv, keďže početný pomer
Maďarov podľa dát sčítania ľudu z r. 1930 klesol
pod 20%. Tak sa potom stalo, že užívanie jazyka
maďarského na košickom mestkom dome bolo
zrušené, v dôsledku toho zrušený bol na radnici
maďarský ako jednací jazyk, zrušené bolo prijí-
manie maďarských podaní a vydávanie maďar-
ských vybavení, maďarské protokolovanie, zruše-
né boly maďarské vyhlášky a odstránené boly
maďarské texty s tabuliek ulíc a námestí. Keď
proti tomu členovia zastupiteľstva, príslušníci na-
šej strany, protestovali a žiadali, aby zastupiteľ-
ský zbor zaujal stanovisko v záujme zachovania
práv maďarského jazyka, boly všetky naše kroky
bezvýsledné, ba čo viac, československú šovini-
stické živle zahájily pravý vyhladzovací boj proti
všemu, čo je maďarské, z presvedčenia, že takto
poskytnú pre tuzemsko i cudzozemsko dôkazy
toho, že Košice neboly nikdy mestom maďarským,
lež československým.
Pozbavenie košických Maďarov užívania ja-
zyka maďarského je flagrantným porušením prá-
va, lebo znamená to odňatie nadobudnutých práv
na základe dát sčítania ľudu pochybnej ceny a
v protive s duchom demokracie, so
zmluvou men-
šinovou a s ústavnou listinou.
Košice mali v r. 1921 52. 898 obyvateľov.
Z týchto 22%, t. j. skoro 12. 000 priznávalo sa za
Maďarov. V r. 1930 priznalo sa k národnosti ma-
ďarskej podľa sčítania ľudu 11. 504. K tomuto
počtu treba prirátať Maďarov, ktorí v Košiciach
žijú, za Maďarov sa priznávajú, avšak nie sú
štátni občania československí. V r. 1930 žilo
v Košiciach tiež prinajmenšom 15. 000 Maďarov,
keď vezmeme za podklad iba dáta sčítania ľudu,
ba i dvakrát toľko a ešte viac ich tam bolo i je.
A teraz od r. 1930 neprísluší týmto 15. 000 Ma-
ďarom jazykové právo, ktorým ono prislúchalo
dotiaľ. To zaiste nemôže nikto prijateľne odô-
vodniť, iba tá predpojatá šovinistická politika če-
skoslovenská, ktorá za každú cenu chce Maďarov
do seba vtaviť a vzbudiť zdanie, ako keby tu-
najší Maďari už vzhľadom na svoj mizivé nepa-
trný počet neboli povolaní k nejakému úkolu.
Nechceme sa teraz obšírnešie dovolávať pre-
vážne maďarského rázu kultúrneho, spoločenské-
ho, spolkového a športového života košického,
ani veľkého odbytu maďarských tlačových pro-
duktov v Košiciach, ale poukážeme len na shora
uvedené dáta, lebo už i z tých rozhodne vy-
chádza na javo, že počet Maďarov v Košiciach
ešte i dnes bez podmienky prevyšuje číselný po-
mer 20% a v dôsledku toho utrpeli Maďari na
základe dát sčítania ľudu v r. 1930 ťažkú právnu
újmu, ktorá žiadnym pádom nemôže zostať bez
nápravy.
Obraciame sa tedy na Vás, pane minister
vnútra, a tážeme sa:
1. Či ste ochotný učiniť predmetom najsúrnej-
šieho šetrenia národnostné rozvrstvenie obyvateľ-
stva v Košiciach?
2. Či hodláte patrične zakročiť, aby krivda,
ktorou boli postižení Maďari v Košiciach, bola
napravená a aby maďarskému jazyku boly v Ko-
šiciach navrátené všetké práva, ktorých požíval
predtým?
V Prahe, dňa 16. júna 1937.
Esterházy,
dr Szüllö, A. Nitsch, dr Holota, Knorre, dr Ro-
sche, inž. Karmasin, Illing, inž. Lischka, Fischer,
Jäkel, dr Jilly, Gruber, dr Peters, Jobst, Rösler,
inž. Künzel, dr Poruszky, Szentiványi, dr Korláth,
Petrášek, Jaross.
1011/II (preklad).
Interpelácia
poslanca Esterházyho
celej vláde
o obsadení miesta prezidenta krajského
súdu v Rimavskej Sobote.
Vláda československá vyniesla podľa úrad-
ných novinových zpráv v ministerskej rade zo
dňa 18. februára 1937 rozhodnutie, že čo do za-
mestnávania členov národných menšín bude brať
nabudúce zreteľ nielen na všeobecné záujmy
štátu, na špeciálne záujmy toho ktorého kraja a
na kvalifikáciu uchádzača, ale čo do spravedli-
vého početného pomeru tiež na záujmy menšín.
Na Slovensku, napriek veľkej početnosti ná-
roda maďarského, nenachádzame Maďara ani na
jednom vedúcom mieste u väčších súdov a štát-
nych zastupiteľství. Ani jediného sudcu alebo
štátneho zástupcu maďarskej národnosti niet na
prednostenských miestach vrchných súdov, vrch-
ných štátnych zastupiteľstva, krajských súdov a
štátnych zastupiteľství, a tak právom sme oča-
kávali, že miesto prezidenta krajského súdu v Ri-
mavskej Sobote, ktoré sa pred nedávnom uprázd-
nilo, bude na základe návrhu pána ministra spra-
vedlnosti obsadené uchádzačom maďarským.
Túto nádej, nehladiac na zhora zmienené
rozhodnutie ministerskej rady, chovali sme už
preto, keďže po krajskom súde v Komárne, kde
pri poslednom sčítaní ľudu priznalo sa k maďar-
skej národnosti 69. 6% obyvateľstva, dosahujú
Maďari najvyššieho početného pomeru (40. 5%) na
Slovensku v obvode krajského súdu v Rimavskej
Sobote, a poneváč prezident krajského sadu
v Komárne nie je maďarskej národnosti, prelo
majú Maďari právo na toto miesto na základe
spravedlivého prídelu, vyhovujúceho ich počet-
nému pomeru národnostnému.
K obvodu krajského súdu v Rím. Sobote pa-
tria totiž: okresný súd v Tornale s 83. 1%, okres-
ný súd vo Feledinci so 77. 4%, okresný súd v Rož-
ňave s 35%, okresný súd v Rím. Sobote s 13. 9%
a okresný súd vo Veľkej Revúci s 9. 6% obyva-
teľstva národnosti maďarskej. Pritom musíme po-
ukázať ešte na to, že ku sníženiu početného po-
meru maďarského obyvateľstva v obvode okres-
ného súdu v Rim. Sobote došlo cestou umelou,
a to tak, že niektoré maďarské obce boly vyňaté
z oboru pôsobnosti tohoto okresného súdu a boly
k nemu pričlenené obce, kde obyvateľstvo po-
zostáva prevážne z
Čechov a Slovákov, a dnes
sa má vec tak, že obyvateľstvo obcí, ktoré
pa-
trili k obvodu okresného súdu v Rim. Sobote,
musí dnes cestovať do Feledinca, kam tie obce
teraz patria, - cez Rim. Sobotu, a totiž pri no-
vom rozvrhu neuplatňovala sa snaha, aby sa tak
stalo v záujme obyvateľstva, ale aby umele bol
stlačený početný pomer Maďarov.
4
Za takýchto okolností vyvolalo veľké zne-
chutenie a ztrnutie v kruhoch maďarských to,
keď jedno z posledných čísiel úradného listu uve-
rejnilo, že prezidentské miesto krajského súdu
v Rim. Sobote bolo obsadené
dr. Antonom
Brešťákom, súdnym radom krajského súdu v Ni-
tre, ktorý nie je maďarskej národnosti a tak pán
minister spravedlnosti uplatnil udomácnenú tuná
prax, ktorou boli Maďari v uplynulých dvoch de-
saťročiach zo všetkých vedúcich miest u súdov
a štátnych zastupiteľství vytlačovaní, a nedbajúc
o februárové rozhodnutie ministerskej rady a
o úradné prejavy nebral pri obsadení prezident-
ského miesta krajského súdu v Rim. Sobote zre-
teľ na stále dnes zdôrazňovanú zásadu spravedli-
vého rozdeľovania miest podľa početného pomeru
národností, am na záujmy Maďarov, lebo takto
ani naďalej nebudeme mať nášho maďarského
prezidenta krajského súdu.
Na základe uvedeného tážeme sa vlády:
1. či hodlá učiniť predmetom najsúrnejšieho
šetrenia národnostné rozvrstvenie prednostov
vrchných súdov, vrchných štátnych zastupiteľ-
ství, krajských súdov a štátnych zastupiteľství
na Slovensku?
2. Či hodlá porobiť vhodné opatrenia, aby
bez odkladu bola napravená krivda, ktorá po-
stihla Maďarov na Slovensku pri obsadení miesta
prezidenta krajského súdu v Rim. Sobote?
3. Či hodlá zakročil, aby maďarskí sudcovia
boli nabudúce menovaní prednostami vrchných
súdov, vrchných štátnych zastupiteľství, kraj-
ských súdov a štátnych zastupiteľství podľa po-
četného pomeru Maďarov?
V Prahe, dňa 16. júna 1937.
Esterházy,
dr Szüllö, Petrášek, Jaross, dr Porubszky, dr
Korláth, Knorre, Szentiványl, A. Nitsch, Rösler,
dr Holota, inž. Karmasin, Gruber, inž. Lischka,
Jobst, Fischer, Sandner, dr Jilly, dr Peters, dr
Rosche, Illing, inž. Künzel, Jäkel.
1011/III.
Interpelácia
poslanca dra Jozefa Tisu
vláde ČSR
vo veci poškodenia finančného eráru pri
likvidácii veľkostatku Zay v Uhrovci.
Vo veci likvidácie veľkostatku Zay v Uhrov-
ci podali sme už dve interpelácie, na ktoré sme
doteraz nedostali odpoveď. Okolnosti, za akých
sa likvidácia táto robí, nútia nás v novej inter-
pelácii poukázať na poškodzovanie verejných zá-
ujmov, najmä na poškodenie finančného eráru
čiastkou 1, 500. 000 Kč a žiadať nápravu.
Veľkostatok Zay v Uhrovci bol zaťažený po-
žiadavkou finančného eráru pod tit. podlžnej dáv-
ky z majetku vo výške 2, 200. 000 Kč. Bývalý ma-
jiteľ dostal z tejto sumy 4% slevu a takto upra-
vená požiadavka finančného eráru v čiastke
1, 880. 801 Kč 97 h bola pozemnoknižne zaistená
na základe výkazu č. 862/1924 berného úradu
v Bánovciach nad Bebravou na všetkých nemo-
vitostiach vlastnícky zapísaných na meno Miku-
láša Zay-a, ktoré nemovitosti boly obťažené roz-
ličnými požiadavkami súkromných veriteľov, so-
ciálnych inštitúcií, peňažných ústavov, medzi kto-
rými takmer na poslednom mieste uplatňovala si
požiadavku v čiastke Kč 500. 000. - i Vršovická
záložná vo Vršoviciach dr. s r. o.
Zlé hospodárske pomery veľkostatku vyvolá-
vali nebezpečenstvo konkurzu, čo sa podopiera-
lo neprajnou majetkovou súvahou, ktorou sa po-
ukazovalo na pasivitu veľkostatku, nakoľko vraj
dlžoby enormne prevyšujú aktívnu hodnotu veľ-
kostatku. Na tomto základe hľadala sa smierna
cesta likvidácie, aby sa vyhlo konkurzu. O túto
likvidáciu uchádzala sa Tatra banka, filiálka v
Bánovciach n. B., majúca pohľadávku v čiastke
1, 000. 000 Kč ďaleko za požiadavkou eráru a ďa-
leko pred požiadavkou Vršovickej záložne dr. s
r. o. pozemnoknižne zaznačenú a zaväzovala sa
pohľadávku finančného eráru v plnej hodnote ho-
norovať. Táto ponuka Tatra, banky najlepšie do-
kazuje fiktívny ráz udávanej pasivity veľkostat-
ku, keď si trúfala takýmto postupom zabezpečiť
nielen v plnej hodnote požiadavku finančného e-
ráru vo výške 1, 880. 801. 97 Kč so 7% úrokmi, ale
i svoju zaknihovanú požiadavku vo výške Kč
1, 000. 000. -.
Na tomto bode sa začína korupčné poškode-
nie finančného eráru.
S likvidáciou sa poverila nie Tatra, banka, fi-
liálka v Bánovciach nad Bebravou, ale Vršovická
záložná vo Vršoviciach dr. s r. o., pod ktorou fir-
mou sa údajne skrýva úzka pražská spoločnosť
pod vedením istého pražského advokáta.
Berná správa v Trenčíne č. j. 4850/1935 č. d
1363/35 vydala túto postupnú listinu:
Pretože Vršovická záložná vo Vršoviciach
zaps. spol. s ruč. obm. vyšeuvedenú pohľadávku
československého eráru vyporiadala, postupuje
československý erár, zastúpený na základe na-
riadenia generálneho finančného riaditeľstva v
Bratislave zo dňa 26. IV. 1935 Č. j. XI-3104/35
a dľa zmocnenia ministerstva financií zo dňa 9 XI
1933, č. 61. 311/33-III/7 a zo dňa 25. III 1935,
č. 21. 445/35-III/7 bernou správou v Trenčíne tú-
to svoju knihovnú pohľadávku per 1. 880. 801 97 Kč
so 7% úrokmi odo dňa 9. III. 1935 Vršovickej zá-
ložne vo Vršoviciach. zaps spol. s r. o., ručiac
za pravosť nie však za dohnateľnosť postúpenej
pohľadávky a súhlasí výslovne s tým, aby na
základe tejto postupnej listiny v hlavnej knihe
uhrovského panstva, vedenej u okresného súdu v
5
Bánovciach, vo všetkých hárkoch tam uvedených
ako vkladbe hlavnej a v hárku č. 250-259, Uhro-
vec, č. 83, 84 Dubnická, č. 250 Krásnejsa, č. 348
Kšinná, č. 222 Čierna Lehota, č. 166 b Horné Na-
štice, č. 110 Omastiná, č. 47 Podhradie, č. 250
Podlužany, č. 66 Radiša, č. 178 Trebichava, č.
100 Slatinka, č. 261 Slatina, č. 188 Žitná, č. 277
Uhrovec, č. 102 Lutov, č. 189 Miezgovce jako
skladbách vedľajších - vložený bol prevod kni-
hovnej pohľadávky československého eráru v či-
astke Kč 1, 880. 801. 97 so 7% úrokami a všetkými
zástavnými právmi pre túto pohľadávku sriadený-
mi a so všetkými príslušnosťami na Vršovickú zá-
ložnú vo Vršoviciach, zaps. spol. s r. o.
Podpis.
Podľa tejto postupnej listiny Gen. fin. riadi-
teľstva v Bratislave Gen. fin. riaditeľstvo v Bra-
tislave na usporiadanie dávky z majetku Kč
1, 880. 801. 97 stanovilo tieto podmienky:
Predpis dávky z majetku sa snižuje na Kč
350. 000. - (na ktorú sumu berný úrad v Bánov-
ciach má dostať záručnú listinu od Vršovickej zá-
ložný v Prahe) s tou podmienkou, že do 15. H.
1934 bude á konto platené Kč 150. 000. - a po
tomto dátume koncom každého mesiaca splatené
Kč 50. 000. - až do úplného vyplatenia sumy ho-
reuvedenej. Podmienky tieto sú splnené, lebo na
dávku z majetku bolo Vršovickou záložnou spla-
tené 150. 000 Kč. V prípade, že by podmienky o-
hľadom splátok neboly splnené povolená daňová
úľava a sníženie dávky z majetku by odpadla a
erár uplatňoval by svoju vtelenú požiadavku v
plnej pôvodnej výške.
Na toto Gen. fin. riaditeľstvo v Bratislave
prípisom z 15. V. 1934 dalo na vedomie minister-
stvu financií odbor III. /7 pod č. j. XI/4615/1934.
že podmienky, ktoré ministerstvo financií určilo,
panstvo nedodržalo, a napriek tomu 25. III. 1935
vydalo min. financií rozhodnutie č. 21. 445/35-III/
7, že Vršovickej záložne sa postupuje právo po-
radia finančnej správy a to až do výšky nedo-
platku dávky z majetku k dňu 9. XI. 1933 včetne
»částky slevené« hoci bernému úradu len 3. IV.
1935 bolo 350. 000 Kč zaplatené.
Z doteraz uvedeného vysvitá nielen jasné po-
škodenie finančného eráru čiastkou 1, 500. 000 Kč.
ale i trúfalosť Vršovickej záložne, že ešte i túto
tak enormnú výhodu trúfala si nezaplatením do-
hodnutej sľavy obísť.
Každý poplatník sa právom spytuje, komu zá-
ležalo na tom, aby sa Vršovickej záložne na úkor
finančného eráru takáto sľava dávala a na čo
sa spoliehala Vršovická záložňa, keď si trúfala
obísť ešte i túto sľavnenú platebnú povinnosť?
Likvidácia veľkostatku je ešte nie skončená,
je však v poslednom štádiu. Vysoká vláda má
ešte možnosť do veci zasiahnuť a poškodenie fi-
nančného eráru odstrániť, čo je iste i jej ústav-
nou povinnosťou.
Pýtame sa preto:
Vie vysoká vláda ČSR o tomto poškodení fi-
nančného eráru?
je ochotná zaraz zakročiť, aby konečná likvi-
dácia veľkostatku bola do tých čias zastavená,
kým sa toto poškodenie finančného eráru neod-
činí? a to tak,
že upraví ministerstvo financií, aby po ziste-
ní okolností a vinníka Vršovickej záložne poskyt-
nutej cessie prikročilo k vymáhaniu celej požia-
davky finančného eráru z výťažku odpredaju veľ-
kostatku a zo zaplatených provízií povereníkom
Vršovickej záložne,
že upraví min. spravodlivosti, aby okresnému
úradu v Bánovciach n. B. ako sirotskej vrchnosti
zakázalo schvaľovanie kúpopredajných smlúv, do-
teraz ešte pozemnoknižne neprevedených.
že upraví min. zemedelstva, aby likvidáciu
veľkostatku len schvaľovaním kúpopredajných
zmlúv pre družstvá a malých roľníkov prevád-
zalo.
V Prahe, dňa 22. júna 1937.
Dr Tiso,
Hlinka, Sidor, Čavojský, Danihel, Šalát, Drobný,
Florek, Haščík, Longa, Sivák, Slušný, Suroviak,
dr Pješčak, dr Wolf, Kendra, Dembovský, Tur-
ček, dr Pružinský, Šalát, dr Sokol, Rázus,
Bródy.
1011/IV.
Interpelace
poslanců Švermy a Appelta
ministru vnitra
ve věci zákazu schůze v Dolním
Jiřetíně.
Podepsaní obdrželi od okresního vedení KSČ
v Mostě dopis tohoto znění:
»Minulý týden ohlásila SdP řadu veřejných
schůzí a táborů lidu na Mostecku a Duchcovsku,
z nichž některé musely pro pobouření veřejnosti
v těchto místech odpadnouti, ale při tom bylo
policejně Henleinovi povoleno mluviti na důvěrné
schůzi a učiniti proslov v městském divadle, kde
došlo k fašistickým demonstracím henleinovců.
V Duchcově a v Horním Litvínově Henlein špatně
pochodil, byv přivítán voláním: Fuj! a protifaši-
stickými výkřiky. Je tudíž nanejvýš podivné, jak
mohl policejní ředitel dr Smetana z Mostu zaká-
zati veřejný projev v Dolním Jiřetíně. svolaný
komunistickou stranou s programem: »Španělsko
v boji za demokracii« a odůvodňovati tento zákaz
tvrzením, »že by jím byla vyvolána značná ne-
libost mezi obyvatelstvem jinak politicky smý-
šlejícím, « na základě shromažďovacího zákona z
roku 1867 (který byl vydán na potlačování proti-
rakouských projevů v Čechách), když obyvatel-
stvo na Mostecku, jak ukázal také tábor lidu
6
SdP na 1. května v Mostě, se houfně odvrací od
Henleina a fašismu a řadí se do demokraticko
mírové fronty. Nutno ještě podotknouti, že v Dol-
ním Jiřetíně komunisté mají nadpoloviční většinu
a komunistického starostu.
Ježto ve výměru policejního ředitelství se vy-
lučuje odkladný účinek odvolání, obracíme se na
parlamentní kruhy dělnických stran, aby zakro-
čily na ministerstvu vnitra, aby podobné kousky
policejních orgánů v pohraničí byly napříště za-
mezeny. Na šachtách v severočeském revíru je
plno doutnající hořlavé látky, jak svědči nesčet-
né stávky pod zemí, a takové zákazy veřejných
projevů na obranu demokracie a míru a na dru-
hé straně trpění henleinovských provokací mohou
znamenati mezi hornictvem vážné důsledky.
Na základě vylíčených údajů tážeme se pa-
na ministra vnitra:
1. Je mu tento případ znám?
2. Ztotožňuje se s jednáním policejního ře-
ditele dr Smetany?
3. Je ochoten zákaz schůze v Dolním Jiřetíně
zrušit?
4. Je ochoten učiniti opatření a dáti podříze-
ným orgánům směrnice, aby podobné případy se
opakovati nemohly?
V Praze dne 23. června 1937.
Šverma, Appelt,
Nepomucký, Krosnář, Fuščič, Procházka, Dölling,
dr Clementis, Schmidke, Machačová, Vodička, B.
Köhler, Beuer, Schenk, Kosik, Sliwka, Kopřiva,
Kliment, Klíma, Hodlnová-Spurná, Široký.
1011/V.
Interpelace
poslance inž. Františka Schwarze
ministrovi pošt a telegrafů
stran překládání zaměstnanců s dětmi do
míst, kde není potřebné školy se státním
jazykem vyučovacím.
Pohraniční oblasti naší republiky, v kterých
žije převážně obyvatelstvo menšinové národnosti
německé, pohlcovaly po celá desítiletí přítok čes-
kého lidu, jehož prací rostl průmysl a blahobyt
těchto krajů. Národnostnímu útisku, vyvěrajícímu
ze zneužívání moci veřejné, politické i hospodář-
ské, zhusta se podařilo pohříchu odnárodňovati
jak domácí české usedlíky, tak nově přistěhovalé
české lidi. K tomu zejména pomáhal nedostatek
českých škol; čeští rodičové musili svoje dítky
chtěj nechtěj posílat do škol německých, a v nich
se pak odcizovaly svému jazyku i národnosti
Bylo a jest dozajista prvním úkolem obnove-
ného našeho státu, aby se těmto trapným zjevům
učinila přítrž. Mnoho se opravdu po této stránce
vykonalo, třebaže zdaleka ne vše. Někdy se však
stává, že vlastni opatření státních úřadů donucují
české rodiče, aby svoje děti ze školy české pře-
vedli do školy německé.
Tak poštovní posel Josef Hroch, ženatý a
otec jedenáctiletého chlapce byl přeložen z Ústí
nad Labem do Verneřic. Ve Verneřicích jest
také měšťanská škola, ale jen německá; česká
škola verneřická jest jen jednotřídka. Co má ta-
kový otec, národně uvědomělý, dělati? Ohrozili
budoucnost svého dítěte převedením do jedno-
třídky. nebo dokonce ohroziti jeho národní vědo-
mí přeložením na školu německou?
Josef Hroch si našel sám za sebe náhradu,
bezdětného zaměstnance v Ostí nad Labem, jenž
byl ochoten vyměniti si s Jos. Hrochem místo.
Ale příslušné žádosti Jos. Hrocha o zpětné pře-
ložení do Ústí n. L. se přes to nevyhovělo.
Josef Hroch ponechal synka se ženou zatím
v Ústí nad Labem, aby mohl nerušené chodit dál
do české školy. Rodině dává měsíčně 467. - Kč
a jemu samému zbývá na živobytí měsíčně 200. -
Kč ! Jak dlouho může v takových poměrech vy-
držet? A přece by bylo lze tak snadno vše
uspořádat - zvláště když je tu jiná osoba, bez-
dětná, která jest hotova dobrovolně převzíti Hro-
chovo místo.
Tážeme se proto pana ministra pošt a tele-
grafů:
1. Ví o tom, že se při překládáni poštovních
zaměstnanců někdy nehledí k tomu, zdali budou
míti v novém místě školy se státním jazykem
vyučovacím pro své děti, ač při dobré vůli bylo
by lze této potřebě vyhovět?
2. Ví zejména o křiklavém případu poštovního
posla Josefa Hrocha?
3. Jest ochoten postarati se o nápravu?
V Praze dne 19. května 1937.
Inž. Schwarz,
dr Sokol, Slušný, dr Fencik, dr Dominik, Trnka,
Zvoniček, Ivák, Danihel, Dembovský, Hlinka,
Sivák, Gajda, Smetánka, dr Tiso, dr Branžov-
ský, Florek, Kut, Knebort, Drobný, Brody.
1011/VI.
Interpelace
poslanců Jana Sedláčka
a dr inž. Františka Touška
ministru školství a národní osvěty
o doplnění zkušební komise pro učitelství
na středních školách v Brně zkušebními
komisaři pro kreslení.
7
Kreslení je jediný odbor, ze kterého nelze
v Brně před zkušební komisí pro učitelství na
středních školách skládati zkoušky. Tím trpí před-
měty, které lze s kreslením kombinovati a to ze-
jména zeměpis a deskriptivní geometrie. To je
na újmu vysokých škol v Brně a na škodu jejich
úrovně.
Také z důvodů sociálních by mělo býti to-
muto nedostatku odpomoženo a měla by být do-
plněna zkušební komise pro učitelství kreslení
na středních školách a povoleny některé předmč-
ty na odboru architektury vysoké školy technické
dr Eduarda Beneše, jež jsou jako přednášky po-
třebné k prvé státní zkoušce. Posluchači ze ze-
mě Moravskoslezské, Slovenské a Podkarpato-
ruské musí dojížděti až do Prahy, což způsobuje
zbytečná vydání.
Proto táží se podepsaní pana ministra školství
a národní osvěty,
zda je ochoten věnovati v tomto směru vy-
sokému školství v Brně svou pozornost a doplniti
zkušební komisi pro učitelství na středních ško-
lách zkušebními komisaři pro kreslení?
V Praze dne 23. června 1937.
Jan Sedláček, dr inž. Toušek,
Dembovský, Drobný, Slušný, Šalát, Suroviak, dr
Rašín, dr Sokol, Sivák, Turček, Holeček, dr No-
votný, dr
Klíma, dr Domin, Ježek, dr Štůla, inž.
Protuš, Špaček, Knebort, Chmelík.
1011/VII.
Interpelace
poslanců Františka Ježka
a Jana Sedláčka
vládě
o osvobození věnování k účelům dobro-
činným: sociálním, kulturním, branným,
tělovýchovným a pod. od všech dani a
poplatků u příležitosti dvacetiletého trvá-
ni republiky.
Nadace u příležitosti desetiletého trváni re-
publiky, při osmdesátinách pana presidenta T. G.
Masaryka a pod. byly osvobozeny ode všech da-
ní a poplatků. Blíží se jubileum prvého dvaceli-
letí trvání republiky Československé a tu je nut-
no zrevidovati všechna zákonná opatření, která
dobročinná věnování a dary ztěžují nebo dokonce
znemožňují.
Všechna věnování k účelům sociálním, kultur-
ním, branným, tělovýchovným a národním měla
by býti osvobozena jak od daně z obohacení,
tak ode všech převodních poplatků i dávky z pří-
růstku hodnoty. U podniků, ústavů a pod. by měla
býti všechna věnování a měly by býti všechny
dary k účelům dobročinným kromě toho odpoči-
tatelnou položkou ze základu daňového. Tak by
se u nás podporovalo mecenášství, které by ve-
řejnosti jen prospělo. Dnes bohužel dárcové ve
prospěch dobročinných účelů jsou spíše vystave-
ni šikanám se strany finanční správy a části ve-
řejnosti, než aby se jejich dobrá vůle uznávala
a dostalo se jim určitého vděku a uznání.
Proto táží se podepsaní vlády republiky Čes-
koslovenské,
zda je ochotna předložiti Národnímu shromáž-
dění ještě letos zákon, který by umožnil dobro-
činná věnování u příležitosti dvacetiletého trvání
republiky Československé a jejich osvobození ode
všech daní, poplatků a pod.?
zda je ochotna vydati zákon, kterým by vů-
bec všechna věnování a všechny dary k účelům
sociálním, kulturním, branným, tělovýchovným a
národním byly osvobozeny od daní a poplatků a
tvořily odpočitatelnou položku od základu daňo-
vého?
V Praze dne 23. června 1937.
Ježek, Jan Sedláček,
Danihel, Dembovský, Turček, Florek, Slušný, dr
Domin, Sivák, dr Klima, dr Novotný, dr Rašin,
Holeček, Chmelík, Knebort, dr inž. Toušek, inž.
Protuš, Špaček, dr Štůla, Šalát, dr Sokol.
1011 VIII (překlad).
Interpelace
poslanců Beuera, B. Köhlera, Appelta
a Kosika
ministru vnitra
o pletichách sudetskoněmecké strany,
směřujících k občanské válce.
Politická a organisační činnost sudetskoně-
mecké strany přibírá stále zřejměji ráz fašisti-
ckých piklů, směřujících k občanské válce, které
velmi nebezpečně ohrožuji životni zájmy sudet-
skoněmeckého lidu a Československé republiky.
Vůdcové sudetskoněmecké strany veřejně hlásají
»den súčtování«, čímž rozumějí, jak z četných
zpráv obíhajících v německém území dlužno míti
za to, velkou převratnou akci, která se má pro-
vésti již v nejbližší době.
Ve Strupčicích řekl poslanec Sandner: "Den,
na který nebudeme musiti již tak dlouho čekati,
jako jsme čekali, přijde. " Ještě zřetelnější jest
výrok poslance K. H. Franka, pronesený v Kar-
lových Varech: "Sudetskoněmecká strana jest v