Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
1039.
Interpelace:
I. posl. Procházky a Krosnáře min. vnitra ve věci protiprávního postupu okresního úřadu
v Rokycanech a zemského úřadu v Praze,
TI. posl. Krosnáře a Synka min. vnitra ohledně poměrů, které vládnou v oddělení 31 zem-
ského úřadu v Praze,
III. posl. Šaláta min. financií o svojvol'nom vyrubovaní daní bernou správou vo Zvolene,
IV. posl. Šaláta min. železnic a min. vnútra o zabraní pozemkov na rozšírenie železničnej sta-
nice v Stožku (okr. Zvolen),
V. posl. Haščíka min. školstva a nár. osvety vo veci bitia a týrania školských dietok učiteľom
Vojtechom Zemekom na štátnej ľudovej škole v Mysline (okres Humenné),
VI. posl. Zápotockého a širokého min. vnitra ve věci protizákonného postupu policejního ko-
misaře dra Berana,
VII. posl. Franze Němce min. vnitra, že četnický velitel ve Svitavách nezákonitě jednal a své-
volně zatkl a obvinil nevinné občany svitavské pro silniční loupež,
VIII. posl. Obrlika min. vnitra o neodůvodněném odpírání pohraničních průkazů státním ob-
čanům německé národnosti,
IX. posl. Hirteho min. železnic o nezákonitém postupu děčínského odboru pro udržování trati,
zvláště jeho přednosty Klingra,
X. posl. Knöchla min. vnitra o přehmatu zástupce vlády dr Ječmínka z rumburské odbočky
státní policie,
XI. posl. Kundta vládě a předsedovi vlády zvláště o sběrací akci výboru k podpoře demokra-
tického Španělska,
XII. posl. Kundta min. vnitra o svévolném a tudíž nezákonném postupu orgánů veřejné bez-
pečnosti, obstarávajících censuru tiskopisů,
XIII. posl. dra Köllnera min. železnic, že československé státní dráhy odstrkují němčinu v pro-
pagačních spisech,
XIV. posl. Franka min. průmyslu, obchodu a živností, že československý exportní ústav, agen-
tura pro Dálný Východ v Šanhaji, klamně líčí národnostní poměry v československé re-
publice,
XV. posl. Knorreho min. pošt a telegrafů, že se u úřednictva poštovního úřadu v Králikách
protiústavně nadržuje českému živlu,
XVI. posl. Knorreho min. vnitra o protiústavní odnárodňovací činnosti Národní jednoty,
XVII. posl. dra Jillyho min. vnitra o článku Antonína Schreibra, ústředního sociálního referenta
Ústřední jednoty čs. lesnictví,
XVIII. posl. inž. Karmasina min. školství a národní osvěty, že se české školy naplňují němec-
kými dětmi,
XIX. posl. inž. Karmasina min. spravedlnosti o význačném porušení jazykového zákona a ja-
zykového nařízení okresním soudcem dr Vladimírem Bartovským v Bratislavě,
XX. posl. inž. Karmasina min. vnitra o služebních poklescích notáře Kašpara Duby ve Slo-
venském Právně,
1
2
XXI. posl. Axmanna min. vnitra, že frývaldovský státní policejní úřad proti zákonu zakázal
schůzi ve Frývaldově,
XXII. posl. Jäkla min. financí, že přednosta finančního inspektorátu v Heřmanicích u Frýd-
lanta užívá nepatřičného způsobu psaní,
XXIII. posl. F. Nitsche min. vnitra o služebních poklescích orgánů policejního komisařství ve Frý-
valdově vykonávajících shromažďovací policii, zvláště obvodního inspektora Antonína
Kaly,
XXIV. posl. Fischera min. vnitra o protizákonném jednání policejního ředitelství v Opavě,
XXV. posl. inž. Künzla min. vnitra, že tři zástupci expositury státní policie ve Vízmberku
proti zákonu rozpustili nenucený večírek na rozloučenou, pořádaný při t. zv. "Dovolené
matek" dne 17. července 1937 o 9. hod. večerní v ozdravovně v Koutech,
XXVI. posl. Knöchla min. železnic, aby byla uznána platnost jízdenek československých státních
drah na autobusech československých státních drah a to na náhradních tratích, na nichž
jezdí státní autobusy,
XXVII. posl. Axmanna min. vnitra, že štábní strážmistr Alois Maca z četnické stanice v Mohelnici
se proti předpisu účastnil přednáškového večera německého kulturního svazu ve Květině,
v okrese zábřežském,
XXVIII. posl. Axmanna min. vnitra o omezování ústavně zaručeného shromažďovacího práva
orgány státního policejního úřadu ve Starém Městě,
XXIX. posl. dra Hodiny min. vnitra a min. národní obrany o službě odporujícím chování inspek-
tora Chramosty od expositury státní policie ve Starém Městě a o nedodržení dohody vo-
jenskou správou,
XXX. posl. Kundta min. vnitra, že "Národní jednota" překračuje činnost podle stanov jí vy-
mezenou,
XXXI. posl. inž. Karmasina vládě a min. školství a nár. osvěty, že se na německé zaměstnance
Československé paroplavební společnosti dunajské v Děvíně vykonává nezákonný nátlak,
aby posílali své děti do české školy,
XXXII. posl. Franka vládě, min. soc. péče a min. průmyslu, obchodu a živností o nezákonném
přídělu několika set vagónů cukru stranám vládní koalice,
XXXIII. posl. F. Nitsche, Knorreho a Axmanna předsedovi vlády a min. soc. péče, aby byl vydán
řád volení do nemocenských pojišťoven a aby tyto volby byly vypsány a provedeny.
1039/I.
Interpelace
poslanců Procházky a Krosnáře
ministru vnitra
ve věci protiprávního postupu okresního
úřadu v Rokycanech a zemského úřadu
v Praze.
Jan Holman, Kváň čp. 3 byl udán, že dne 5.
srpna a 10. srpna byl přistižen při odcizení les-
ních plodin, malin. Okresní úřad v Rokycanech
vyměřil mu pokutu 20 Kč. Odvolal se k zemskému
úřadu a přes to, že tam uvedl a navrhl důkazy
ohledně toho, že v dobu, kdy měl býti přistižen při
odcizení malin, pracoval u Litické akciové společ-
nosti u plochy t. zv. "Jordán", zemský úřad bez
dalšího dokazování odvolání zamítl a potvrdil I.
instanční výměr.
V rukách podepsaných se nachází originální po-
tvrzení Litické akciové společnosti tohoto zněni:
"Litická akciová společnost
lomové a stavební podniky:
Potvrzení.
Stvrzuji tímto, že Holman Jan, dělník, praco-
val v našem podniku od 10. srpna do 24. srpna
1936. Dne 10. srpna pracoval po střelbě. Z míst-
ního zaměstnáni se nemohl vzdálili.
Kváň, 17. října 1936.
Za: Litická akciová společnost
lomové a stavební podniky.
Podpis nečitelný. "
Dále k doložení údajů Janem Holmanem uvede-
ných navrhujeme výslech svědků:
Jindřich Klekner, Kváň, Josef Krajzinger, Za-
ječov čp. 96, Alois Kratochvíl, Zaječov čp. 136,
kteří v inkriminované dny nepřetržitě pracovali
spolu s Holmanem.
Interpelanti spatřují v daném postupu okres-
ního úřadu a zemského úřadu nerespektování
elementárních a zákonem zajištěných práv občanů
a táží se proto pana ministra:
1. Je ochoten vyšetřiti tuto věc a po provede-
ném šetření zrušiti výměr okresního úřadu?
2. Je ochoten uložiti okresnímu úřadu v Roky-
canech a zemskému úřadu v Praze, aby v budouc-
3
nosti postupovaly podle zákona a neignorovaly
obranu postiženého?
V Praze dne 1. července 1937.
Procházka, Krosnář,
Široký, Appelt, Kliment, Kosik, Schmidke, Vo-
dička, Synek, Dölling, Borkaňuk, Zupka, Macha-
čová, dr. Clementis, Šverma, Klíma, Śliwka,
Kopřiva, Hodinová-Spurná, Nepomucký, Fuščič.
1039/II.
Interpelace
poslance Krosnáře a Synka
ministru vnitra
ohledně poměrů, které vládnou v oddě-
lení 51 zemského úřadu v Praze.
Předsedou oddělení 51 zemského úřadu je
vrchní rada inž. Václav Sůra, který se jím stal
po sloučení odd. 51 a 58.
Chování se inž. Václava Sůry v úřadě je ta-
kové, že vyvolává rozhořčení mezi demokraticky
smýšlejícími úředníky a zaměstnanci tohoto oddě-
lení.
Soustavně šikanuje úředníky jemu podřízené.
V důsledku této situace ku příkladu vrchní komi-
sař inž. Frant. Vala se nervově zhroutil a musel
odejíti na šestinedělní zdravotní dovolenou.
Na nepřípustném chování jmenovaného je
charakteristické, že při jedné rozmluvě s vrchním
komisařem inž. Adolfem Fuchsem vyjádřil se tě-
mito slovy: "Na Vás by měl přijít Hitler. " Prů-
běh této rozmluvy mohou dosvědčiti úředníci zem-
ského úřadu inž. Čert, inž. Doležal, inž. Dvořák a
Richter.
Se strany úředníků tohoto odděleni se čím dále
tím více objevuje, že jmenovaný přednosta není
s to správně organisovati chod práce, což vyvo-
lává stálé intervence a urgence stran a úředníci
pracují často celkem zbytečně. Tak se konkrétně
poukazuje se strany úředníků na práci přehrady
na Seči, Železný Brod, Semily, Šonovský potok,
Suchdol n. Luž.
Jmenovaný přednosta dopouští se nesprávností
i jinak. Poškozuje stát komisemi, které uměle vy-
volává a při jich účtování si připisuje dny. O tom
může podati svědectví inž. Mergl.
K celkové charakteristice vrchního rady inž.
Václava Sůry uvedeme ještě konkrétní případy:
Přednosta oddělení je vyšetřován policejním ře-
ditelstvím v Brně pro zvláštní nakládání s penězi
ve vztahu k firmě Lanna. Před pěti lety bylo na
zhotovení příčních map povoleno 360. 000 Kč. Po
skončení práce bylo vráceno 90. 000 Kč. Spotřebo-
váno bylo tedy 270. 000 Kč. - Pro porovnání stačí,
když uvádíme, že v tomto roce na práci podobného
druhu o polovici menší je nyní povoleno 18. 000 Kč.
Při výše uvedené práci si pan přednosta přijal
do své kanceláře na tuto práci i svoji vlastní
dceru, která ovšem na mapách nepracovala. O tom
může podati svědectví p. St. Nitschman, který na
mapách skutečně pracoval.
Na základě těchto skutečností ptáme se pana
ministra vnitra:
1. Jsou mu tyto skutečnosti známy?
2. Je ochoten okamžitě zavést disciplinární še-
tření proti vrchnímu radovi inž. Václavu Sůrovi?
3. Co hodlá učiniti, aby podobné případy se
v budoucnosti neopakovaly?
V P r a z e dne 23. července 1937.
Krosnář Synek,
Appelt, Kliment, Kosik, B. Köhler, Schmidke,
Dölling, Vodička, Zupka, Machačová, Schenk,
Zápotocký, Klíma, Borkaňuk, Procházka, Šverma,
Śliwka, Hodinová-Spurná, Nepomucký, Fuščič.
1039/III.
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta
ministrovi financií
o svojvoľnom vyrubovaní daní bernou
správou vo Zvolene.
Na zvolenskom kraji sú mnohé ponosy o tom,
ako svojvoľne si počíná berná správa vo Zvolene
pri vyrubovaní daní a pokút. Nech hovoří o tom na-
sledujúci konkrétny prípad:
Štefan Černecký a spol. Juraj Lupták zo Stožku
(okr. Zvolen) dodávali štrk na krajinskú cestu od
17. po 28 km medzi Vigl'ašom a Kriváňom. Za túto
dodávku mali dostať od Krajinského úřadu 12. 000
Kč, no., po stiahnutí rôznych poplatkov bolo im r.
1936 poukázané len niečo vyše 10. 000 Kč.
Berná správa vo Zvolene vyrúbala im zárobkovú
daň od základu 40. 000 Kč a podľa toho im berný
úrad vo Zvolene poslal svoje vyplněné složenky
pod č. konta 332 C 1728/36 a to Jurajovi Luptákovi
na sumu 414. 40 Kč a Štefanovi Černeckému na
1860 Kč.
Postihnutí daňovníci osobne sa ohradzovali na
bernej správe oproti ustáleniu tak vysokého daňo-
vého základu. Preukázali patřičnému referentovi
poukázku od Krajinského úřadu. Referent im od-
vrkol, aby si podali odvolanie oproti výměru. Me-
novaní to aj učinili. Vzdor tomu nespravedlivo a
svojvoľne vyrúbané sumy sa od menovaných ďalej
vymáhajú.
Praksa bernej správy vo Zvolene je všeobecné
známa ako naprosto bezohľadná, nevšímajúca si
dôchodkových priznaní daňovníkov a ako taká,
ktorá na základe bársakého zlomysel'ného, záškod-
ného udavačstva kdekomu vyrúba veľké dane a
4
musí sa daňovník dlho trápiť apelátami, žiados-
ťami, kým docieli nejakej úl'avy, alebo nápravy.
Berná správa záškodných udavačov nechce po-
menovať, takže postihnutí daňovníci často nemajú
možnosti obránit' svoju česť, keď sú očiernení, že
nepriznali nějaké značnejšie príjmy.
Veľmi časté sú případy o tom, že rďník-povoz-
ník v niektorom roku zarobil značnejšiu sumu,
priznal ju do daní 3 bol od nej aj odanený.
Nasledujúci rok nezarobil tol'ko, alebo nič, podal
si priznanie podl'a skutečnosti a predsa daňový
výmer dostane podl'a dát z lepšieho roku. To samé
sa deje často i s roľníkmi, odpredávatel'mi do-
bytka.
Při takejto svojvôli a bezohlednosti bernej
správy vo Zvolené často počuť ostré reptanie da-
ňovníkov či je vôbec hodné podávat' daňové pri-
znanie a či vôbec je nějakého morálneho citu pri
vyrubovaní daní.
V zaujme veřejného dobra pýtáme sa p. ministra
financií:
1. či je ochotný dať vyšetřit' spomenutý případ
daňovníkov v Složku?
2. či je ochotný dať pokyn bernej správě vo Zvo-
lené, aby si při vyrubovaní dané počínala spra-
vodlivo, aby si nevšímala anonymných, zlomysel'-
ných udavačstiev, aby si přiznaní, dôvodov, apelát
a obrany daňovníkov všímala?
P r a h a 12. júla 1937.
šalát,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florck,
dr Tiso, Rázus, dr Pješčak, Turček, dr Pružinský,
Longa, Kendra, Haščík, Hlinka, dr Sokol, Sidor,
Sivák, Slušný, Suroviak, dr Wolf, Brody.
1039/IV.
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta
ministrovi železnic a ministrovi vnútra
o zabraní pozemkov na rozšírenie želez-
ničnej stanice v Stožku (okr. Zvolen).
Viacerí majitelia pozemkov sa trpko ponosujú
na to, ako im boly zabrané pozemky na rozšírenie
železničnej stanice v Stožku. Citujeme zápisnicu,
napísanú o tejto věci 5. VII. t. r. v Stožku:
Podpísaní majitelia pozemkov v Stožku při sta-
nici sa ponosujú, že při zabraní ich pozemkov pod
rozšírenie žel. stanice na Stožku neboli dostatoč-
ne vyrozumění o tom, že sa ich pozemky majú
vziať na ciele čsl. št. dráh. Začiatkom júna t. r.
bola sa dostavila na zástavku "Stožok" 3členná
komisia od ČSD, ale nebol medzi nimi ani jeden
zástupca z obecnej odhadnej komisie, alebo z obec-
ného úřadu. Majitelia pozemkov bolí len súkromne
upozornění Jánom Petrincom, ktorý zbadal pří-
chod onej komisie, že majú ísť na tvář miesta po-
jednávat' s komisiou. Poneváč nechceli urazit'
úradné osoby, vyšli na tvář miesta a očakávali,
že im bude povedané a do zápisnice zavedené, aká
bude cena za náhradu úrody a za pozemky. Me-
novaná komisia o cenách vôbec nejednala s ma-
jitel'mi, ale len pozapisovala, že ktorá parcela je
čia. Majiteľom bolo posedané touto komisiou, že
však o cene úrody a. pozemkov bude s nimi pozdej-
šie pojednávané.
Komisia opýtala sa majiteľov len to, či dovol'ujú
kopat' na ich pozemkoch na ciel'e ČSD. Majitelia,
obávajúc sa následkov sprotivenia sa úradným
osobám, dali súhlas ku kopaniu na ich pozemkoch
a podpisali výš spomenutú zápisnicu.
Práca s rozšířením stanice Stožok je už v úpl-
nom prudě, úroda je zničená na pozemkoch, podá
je rozkopaná, ba aj na súsedných pozemkoch sa
robí škoda a nikto sa majiteľov pozemkov ani len
neopýta, že co si žiadujú odbytného za úrodu a
náhradu za pozemky. Majiteľov toto veľmi roz-
trpčuje.
Stožok 5. júla 1937. Zapísal Karol Prestek, odb.
tajomník. Podpisy majiteľov: Martin Výbošťok,
Jozef Výbošťok, Ján Výbošťok, Martin Výbošťok.
Ostatní majitelia pozemkov asi 10 pri písaní zá-
pisnice neboli přítomní, ale sa tiež ponosujú na
tento podivný spôsob zabrania pôdy.
Takýto spôsob zaberania pôdy na ciele čsl. št.
drah robí nedověru voči statným orgánom a môže
z něho povstat' súdny proces. Nevedeť, kto spáchal
úradnú chybu tým, že neboli riadne upovedomení
majitelia pozemkov o příchode komisie čsl. stát.
drah a že k pojednávaniu nebola zavolaná obecná
odhadná komisia.
V zaujme veřejného dobra sa pýtáme pána mi-
nistra vnútra:
1. či je ochotný dať vyšetřit', či si v tomto pří-
pade notářsky úřad na Vígľašskej Hute-Kalinke
(pod ktorého administrativu patří obec Stožok)
vykonal svoju úradnú povinnost'?
Taktiež pýtáme sa pána ministra čsl. št. drah:
2. či je ochotný dať vyšetřit', či spomínaná ko-
misia čsl. št. drah pokračovala správné voči ma-
jitel'om pozemkov?,
3. či mieni nariadiť, aby sa táto nemilá záleži-
tost' čím prv k uspokojeniu majiteľov pozemkov
dala do poriadku?
Praha, 12. júla 1937.
Šalát,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
dr Tiso, Rázus, Hlinka, Haščík, Kendra, Longa,
dr Pružinský, Turček, dr Pješčak, Brody, dr Wolf,
Suroviak, Slušný, Sivák, Sidor, dr Sokol.
1039/V.
Interpelácia
poslanca Štefana Haščíka
5
ministrovi školstva a národnej osvety
vo veci bitia, a týrania školských dietok
učiteľom Vojtechom Zemekom na štátnej
ľudovej škole v Mysline (okres Humenné).
V slovenskej obci Myslina (okres Humenné)
účinkuje na štátnej ľudovej škole spravca-učiteľ
Vojtech Zemek. U tohto učiteľa začína byť bežnou
praksou, že miesto pedagogických argumentov po-
užíva ako pomôcku k výchove a vyučovaniu svoju
pasť a školské dietky pravideľne zauškuje tým
najsurovejším spôsobem. Aby sa rodičia školských
dietok nedozvedeli priamo o svetských kúskoch
p. V. Zemeka, zakázal prísne deťom doma no-
voriť o tom, ktoré dieťa zvýral. Správca-učiteľ
Vojtech Zemek surovo vystupoval aj vôd rodičom
zbitých dietok, keď títo prišli k nemu dohovárať
Školský inšpektor v Humennom, ktorý mal školu
učiteľa Zemeka na dosah ruky, nemožné chovanie
tohto "pedagóga si vôbec nevšímal a tak rodičia
ztýraných dietok museli ísť s vecou pred ve-
rejnosť.
O tom, ako správca učiteľ Zemek so školskými
dietkami zachádzal, uvediem len niekoľko príkla-
dov na ukážku:
Paulinu Sivú, 8ročné dievča a žiačka 2 tr
v máji tak vyzauškoval, že jej tiekla krev z ucha
Keď sa matka dievčaťa pýtala učiteľa Zemeka,
prečo to urobil, odpovedal jej, že dievča sa slabo
učí. Pritom matku utišoval, že dievča jej dá liečiť
u školského lekára na svoje trovy.
Juraja H a j d u k a, 8roč. chlapca a žiaka 2. tr.
tak udrel päsťou, že tento nosom udrel do lavice
a keď začal krvácať, učiteľ Zemek kázal mu ísť
umyť sa k studni
Michala F i s c h e r a, 8roč. chlapca z 2. tr
v máji tak silne udrel päsťou, že tento spadol pud
lavicu. Chlapec nosil na oboch stranách hlavy čier-
ne škvrny takmer mesiac. Keď učiteľovi Zemekovi
prišla vdova matka dohovárať, aby jej dieťa ne-
zauškoval, tento drze odsekol: "Prosím, pani vel-
komožná, nech mi neráčia rozkazovať, aby som ho
nebil!"
Dievčatko Jozefa Ragana, ktoré má 9 rokov tak
vyzauškoval, že dievča sa srútilo pod údermi na
zem.
Pavla Vengera, 8roč. chlapca a žiaka 2. tr.
tak ostro udrel päsťou do hlavy, že chlapec vrazil
niekoľkokrát hlavou do múru a chlapca úplne za-
liala krv. Odreniny a opuchlú hlavu ošetrovali mu
rodičia takmer pol mesiaca,
Júliu Drabantovú, dievča 7ročné a žiacku
1. tr. Zemek tak vyzauškoval, že jej ľavé oko
úplne opuchlo a sluchy na ľavej strane mala
úplne modré.
Ján Venger, roľník, keď prišiel učiteľovi Zeme-
kovi dohovárať prečo mu zkrvavil chlapca, tento
mu odsekol, aby sa pratal, lebo že ho vykopne.
Z uvedených prípadov je zrejmé, že správca uči-
teľ Zemek školské dietky surovým a zverským
spôsobom týral, deti, aby ho nevyzradily zastra-
šoval a rodičom, ktorí neboli ochotní trpieť allotrie
Zemekové, grobianil a vyhrozoval vykopnutím.
Z tohto jasne vysvitá, že správca učiteľ Zemek
nepatrí na katedru, ale do zverinca.
Pýtam sa preto pána ministra,
Či má o týchto zverských výčinoch správců uči-
íela Vojtecha Zemeka vedomosť?
Či je ochotný Zemeka okamžite suspendovať a
postarať sa o to, aby mu bol znemožnený prístup
na katedru?
Co hodlá pán minister zariadiť, aby sa v škol
nom okrese humenskom podobní prípady na ško
lách viac neopakovaly?
V Prahe, dňa 28. júla 1937
Haščík,
Danihel, Dembovský, Čavojský, Drobný, Florek,
Zelinka, dr Wolf, Kendra, Longa, dr Pružinský,
Sidor, Sivák, Rázus, Suroviak, Slušný, dr Sokol,
Šalát, dr Tiso, Turček, dr Pješčak, Bródy.
1039/VI.
Interpelace
poslance Zápotockého a Širokého
ministru vnitra
ve věci protizákonného postupu policejního
komisaře dra Berana.
V pondělí, dne 9. VIII. 1937 kolem 8. hodiny
večerní došlo v souvislosti se stávkou stavebních
děnníku v Praze XIII. k shromáždění lidu v měst-
ské štvrti Slatiny-Bohdalec. Policie zakročila proti
shromážděný a zatkla řadu žen a mužů. Zatčení
byn dodán policejnímu komisařství ve Vršovicích
Příbuzní zatčených se svými plačícími dětmi stal
v noci kolem komisařství a žádali poslance Bruno
Kohlera o radu a zákrok Poslanec Bruno Kohler
odebral se k úřadujícímu komisaři dru Beranovi
a chtěl intervenovat ve pospěch zatčených. Pro
tože poslance Bruno Kohler je Němec a neovládá
bezvadně češtinu, vzal s sebou jako tlumočnici
svoji choť. Rozhovor, který se rozvinul mezi po-
slancem Bruno Kohlerem a komisařem dr Bera-
nem v české řeči reprodukujeme doslovně:
"Já jsem dr Beran.
Já jsem poslanec Bruno Kohler. Já jdu inter-
venovat ve věci zatčených ve Slatinách.
A co ta dáma? Ta tu nemá co dělat, ať ihned
opustí místnost.
To je moje žena. Jde s sebou proto, že neumím
dobře česky.
Tak co tu chcete, když neumíte česky, tak ne
choďte k úřadům, pak tam nemáte co dělat a já
s vámi nemám co mluvit. Já na tom nemám žádný
zájem, já mluvím jen tehdy, když na tom já mam
zájem. A proto okamžitě opusťte místnost (a
otevřel dveře, za nimi stojí strážník). K němu-
Vyveďte-----"
Z tohoto rozvohoru je patrno, že policejní ko-
misař dr Beran svým jednáním a chováním
6
1. porušil předpisy zákona o slušnosti, ke kte-
rým je zavázán jako státní úředník ve styku
s občany,
2. že toto porušení je kvalifikováno tím, že bylo
spácháno proti členu zákonodárného shromáždění,
3. že toto porušení je dvojnásobné, jelikož tak
bylo poslanci zabráněno, ve výkonu jeho povolání,
4. jednání policejního komisaře je v naprostém
nesouladu s vládními směrnicemi ze dne 18. února
1937 dřeni Hodžou publikovanými ve věcech uspo-
řádání národnostní otázky.
Tážeme se proto pana ministra vnitra:
1. Je mu tento případ znám?
2. Je ochoten zavésti disciplinární řízení proti
policejnímu komisaři dr Beranovi pro inkrimino-
vané činy?
3. Je ochoten poučiti policejního komisaře dr
Berana o směrnicích vlády ve věcech národnost-
ního vyrovnání, jejichž provedení přislíbil pan mi-
nisterský předseda dr Hodža svým čestným slo-
vem a je ochoten jmenovaného komisaře pro po-
rušení těchto směrnic volati k odpovědnosti?
4. Co hodlá pan ministr vnitra učiniti, aby v bu-
doucnosti se neopakovaly podobné případy?
V Praze, dne 12. srpna 1937.
Zápotocký, široký,
dr Clementis, Appelt, Kliment, Kosík, Schmidke,
Dölling, Synek, Vodička, Zupka, Machačová, U.
Köhler, Šverma, Krosnář, Sliwka, Hodinová-Spur-
ná, Klima, Borkaňuk, Procházka, Fušcič,
Nepomucký.
1039/VII (překlad).
Interpelace
poslance Franze Němce
ministrovi vnitra,
že četnický velitel ve Svitavách nezákonitě
jednal a svévolně zatkl a obvinil nevinné
občany svitavské pro silniční loupež.
Dne 21. března 1937 v 9 hodin dopoledne svolal
Stanislav Zientek a druhové z Brna veřejnou schů-
zi ve Svitavách, aby jako vůdcové tak zvané "opo-
sice sudetskoněmecké strany" podali zprávu
o domnělých nešvarech v sudetskoněmecké stra-
ně. Již předešlého dne byli pozváni velkými plaká-
ty a tisíci letáky členové sudetskoněmecké strany
a veškeré obyvatelstvo.
V neděli se asi 1 hodinu před otevřením míst-
nosti "Elisium" ve Svitavách, kde se schůze měla
konati, shromáždili četní účastníci schůze. V 8 ho-
din dopoledne přijely z Brna dva autobusy, ve kte-
rých byli přívrženci a pořadatelé Stanislava Zien-
teka. Měli na ramenou červenobílé požadatelské
pásky, na kterých byl znak sudetskoněm. strany a
které byly vlastnictvím této strany. Vycházejíce
z autobusů chtěli příchozí se sběracími pokladnič-
kami sudetskoněm. strany provésti na veřejné ulici
nepovolenou sbírka příspěvků. Lidé klidně stojící
před místností pro schůzi určenou byli nanejvýš
pobouřeni vyzývavým chováním Zienteka a jeho
druhů a především tím, že měli majetek, patřící
sudetskoněmecké straně, a přijali je voláním "fuj"
a hanby. V téže chvíli se pokusila část Zientekovy
skupiny zaútočiti na shromážděné, při čemž došlo
ke rvačce, při které byly pořadatelům vyrvány
z rukou 2 pokladničky a pošlapány nohama Do-
stavivší se policisté a četníci mohli spolu s ně-
kolika neohroženými přívrženci sudetskoněmecké
strany zase bez námahy obnoviti klid a pořádek.
Poslanec F. Němec a Julius Hönig ze Svitav,
okresní vedoucí sudetskoněmecké strany, kteří se
ve 3/4 na 9 dostavili k místnosti shromáždění,
upozornili velitele četnictva, konajícího službu, že
Zientekovi přívrženci mají ukradené pořadatelské
pásky sudetskoněmecké strany a požádali ho, aby
zakázal nořiti tyto pořadatelské pásky na veřejné
ulici. Četnický velitel odkázal zakročujícího po-
slance na vrchního komisaře pana Patka z Mo-
ravské Třebové, který se krátce před 9. hodinou
dostavil do schůze. Poslanec Němec mu opakoval
svou žádost a zároveň ho upozornil, že jeviště je
vyzdobeno dvěma ukradenými prapory sudetsko-
německé strany a plakáty téže strany, na kterých
byl dokonce monogram SHF, sudetskoněmecké
straně zakázaný. Vrchní komisař Patek nevěnoval
pozornosti tomuto oznámení, ačkoliv bylo zřej-
mo, že návštěvníci schůze byli nanejvýš rozčileni.
Vrchní komisař považoval za nutno ukončiti
schůzi, což bylo s pochvalou vzato na vědomí, na-
čež účastníci schůze v klidu a pořádku vyšli ze
síně.
Během dne bylo několik účastníků schůze po-
drobeno výslechu, a to veskrze nezúčastněné oso-
by, mezi nimi okresní vedoucí sudetskoněmecké
strany Hónig a místní vedoucí Tyrold, úhrnem
však bylo 10 osob zatčeno a pro silniční loupež
a veřejné násilí dodáno okresnímu soudu ve Svi-
tavách.
Poslanci F. Němec a M. Budig, kteří se ihned,
jakmile se lidé dozvěděli o zatčení, dostavili
k veliteli četnictva a žádali, aby jim oznámil, kdo
a proč byl zatčen, dostali odpověď, že velitel není
ochoten podati o tom zprávu. Obyvatelstvo bylo
velmi rozčileno chováním četnictva, zvláště že čet-
níci vedli ulicemi počestné a nevinné svitavské
občany jako těžké zločince. Také při domovní pro-
hlídce, která neposkytla kladného výsledku, po-
stupovalo se nanejvýš přísně. Tak byly v bytě
zatčeného Hörasche z kamen vybrány dokonce
zbytky popela a přineseny na četnickou stanici.
Ačkoliv všichni činovníci sudetskoněmecké strany
byli zatčeni, nebylo při domovní prohlídce v okres-
ní úřadovně dovoleno poslanci Němcovi, který
k tomu přišel, aby byl při domovní prohlídce pří-
tomen. Byla provedena v přítomnosti jednoho ne-
odpovědněho člena.
Zatčení byli na pokyn brněnského státního za-
stupitelství po prostudování spisů ihned propu-
štěni na svobodu, z čehož je nejlépe zřejmo, že se
četnictvo ve Svitavách provinilo přehmatem.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
7
2. Jest pan ministr ochoten provinilého úřed-
níka disciplinárně potrestati pro neodůvodněná
zatčení a četnické velitelství ve Svitavách obsaditi
jiným velitelem?
3. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření,
aby se takové přehmaty příště již nemohly díti,
aby obyvatelstvo nebylo zbytečně rozčilováno?
4. Jaká opatření učinil pan ministr v této věci?
V P r a z e, dne 16. července 1937.
Franz Němec,
Stangl, May, E, Köhler, Hollube, Axmann, inž.
Karmasin, dr Zippelius, Sandner, F. Nitsch, dr
Hodina, Wollner, Frank, Illing, inž. Peschka,
Knorre, dr Eichholz, Jobst, G. Böhm, inž. Lischka,
Obrlik.
1039/VIII (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministrovi vnitra
o neodůvodněném odpírání pohraničních
průkazů státním občanům německé
národnosti.
Interpelanti dostali tato vylíčení skutkové pod-
staty:
1. Hilda Neumannová, tovární dělnice z Wus-
tungu č. 40, dostavila se počátkem června na stát-
ní policejní exposituru ve Frýdlante, aby jí byl
vydán pohraniční průkaz. Musí totiž častěji cho-
diti k ošetřovatelce své nemocné matky do Saské-
ho Weigsdorfu. Stav nemocné jest nepravidelný,
takže jest nutno oznámiti ošetřovatelce, kdykoliv
se zhorší.
Se žádostí o vydání pohraničního průkazu před-
ložila žadatelka i příslušné potvrzení. Přes tyto
důvody odepřela frýdlantská státní policejní ex-
positura vydati jí pohraniční průkaz a poradila
žadatelce, aby si obstarala "průkaz pro výletní-
ky". Ale poněvadž se průkaz pro výletníky vy-
dává jen na zcela krátkou dobu, musila by si ža-
datelka po každé vyžádati nový takový průkaz,
jakmile by byla nucena přejíti přes státní hranice,
aby vyrozuměla ošetřovatelku. Tím by jí po každé
vnikly výdaje, které žadatelka pro své hmotné
poměry nemůže hraditi. Že žadatelce bylo ode-
přeno vydati pohraniční průkaz, bylo úplně ne-
odůvodněno a musí se považovati za bezdůvodné
omezování svobody pohybu.
2. Josef Hausmann, tovární dělník z Háje č. 49,
chodí od roku 1898, tedy skoro 40 let do práce
do továrny firmy Oty Müllera a spol. v Habarti-
cích. Používal pohraničního průkazu, poněvadž
chodil do svého pracovního místa nejkratší cestou
přes tak zvaný starozavidovský pozemek, který
leží již na říšskoněmeckém území.
Platnost jeho posledního pohraničního průkazu
uplynula v r. 1936. Počátkem r. 1937 dal si u obec.
úřadu vydati nový pohraniční průkaz a šel s ním
do Frýdlantu ke státní policejní exposituře, aby
si jej tam dal potvrditi. Bylo mu řečeno, aby
přišel po 8 dnech. Když se po této době dostavil,
nebylo lze jeho průkazu najíti. Bylo mu řečeno,
aby přišel zase po 8 dnech. Když re v této době
dostavil, nebylo lze jeho pohraničního průkazu
zase nalézti. Poněvadž žadatel chodí do práce,
není mu možno, aby sám chodil do Frýdlantu, je-
likož cesta trvá dvakrát po 2½ hodiny. Poslal
tedy po několika týdnech posla k policejní expo-
sitare ve Frýdlante. Tomu bylo řečeno, že Josef
ilausmann, tovární dělník v Háji. nedostane po-
hraničního průkazu. Po několika týdnech poslal
k policejní exposituře ve Frýdlante svou ženu.
Tam se na ni příkře obořili, že nemají pro Haus-
manna žádného průkazu. Když žena počala pla-
kati, protože s ní hrubě zacházeli, bylo jí řečeno,
že tam není žádný hřbitov.
Dne 17. června 1937 dostavil se žadatel zase
sám k frýdlantské státní policejní exposituře, aby
mu byl vydán pohraniční průkaz. Při tom mu bylo
řečeno, že jeho průkaz zmizel, a že mu nelze vrá-
titi ani jeho formulář. Dále bylo mu do slova ře-
čeno: "Vy nedostanete pohraničního průkazu, vy
jste člen strany. "
Uváží-li se, že Josef Hasmann tak dlouho, aniž
se nejmenším provinil, chodil do práce a z práce
přes říšskoněmecké území, teprve jasně vynikne
svévole, se kterou frýdlantský státní policejní
úřad odpírá vydávati pohraniční průkazy. Odůvod-
nění, proč byl továrnímu dělníku Josefu Haus-
mannovi odepřen pohraniční průkaz, pročež jest
nucen denně choditi oklikou trvající přes hodinu,
odporuje ovšem zákonu a ústavě Ústavní listina
výslovně prohlašuje rovnost všech před zákonem.
Jest to služební poklesek nemající sobě rovné-
ho, uváděti příslušnost k některé politické straně
jako důvod pro odepření pohraničního průkazu.
Interpelanti oznamují panu ministrovi vytýka-
nou věc a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten dáti disciplinárně
potrestati činitele státní policejní expositury ve
Frýdlantu, kteří jsou odpovědni za neodůvodněné
odepření vydati pohraniční průkaz?
3. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr,
aby postiženým pomohl, aby dostali pohraniční
průkaz, který jim byl bez důvodu odepřen?
V Praze, dne 20. července 1937.
Obrlik,
Hollube, Axmann, dr Zippelius, May, Stangl, E.
Köhler, inž. Karmasin, Iling, inž. Peschka, dr
Eichholz, Frank, dr Hodina, Franz Němec, Sand-
ner, inž. Lischka, Wollner, Knorre, G. Böhm
F. Nitsch, Jobst.