8
1039/IX (překlad).
Interpelace
poslance E. Hirteho
ministrovi železnic
o nezákonitém postupu děčínského odboru
pro udržování trati, zvláště jeho přednosty
Klingra.
V březnu 1937 se měly na trati Liběšice-
Úštěk prováděti vrchní práce. Přihlásili se tedy
u děčínského odboru pro udržování trati a u trať-
mistra Pompeho v Litoměřicích tito jménem uve-
dení dělníci: Josef Stechlik, Josef Walter, Erhard
Götzl. Richard Grombach, František Reichelt a
Václav Richter, všichni z Liběšic. Poněvadž žádný
z těchto dělníků, kteří skorém veskrze patrí k su-
detskoněmecké straně, nebyl přijat, nýbrž pouze
dělníci české národnosti nebo komunističtí stra-
níci a z Němců pouze sociálně demokratičtí stra-
níci dostali práci, žádali odmítnutí důvěrníka že-
lezničních zaměstnanců Stasného z Luk, který na
příkaz přednosty železničního odboru Klingra
z Děčína měl přijímati dělníky, o vysvětlení Stas-
ny se omlouval tím, že na příkaz přednosty od-
boru Klingra a traťmistra Pompeho nesmí při-
jímati dělníky, kteří patří k sudetskoněmecké
straně, jako státu nebezpečné.
Se zřetelem na vylíčenou věc je těžko uznati
logiku, podle které se komunističtí dělníci přes
své pro stát a společnost zhoubné smýšleni, pro-
kázané jejich stranickou příslušností, nepovažují
za státu nebezpečné, zatím co příslušníci sudet-
skoněmecké strany přes jejich ke státu kladnou
a tvůrčí práci zřejmě nevyhovují tomuto poža-
davku.
Naprosto nehledě k tomu, nedá se to ovšem
sloučiti s ústavně zaručenými zásadami rovnosti
a svobody, má-li příslušnost k určité, státem po-
volené politické straně nebo k určité národnosti
býti rozhodující pro účast na státních pracích.
Tážeme se tedy pana ministra železnic:
1. Ví pan ministr o vytýkané věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti co nejdůklad-
něji vyšetřiti vytýkanou věc?
3. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
vylíčené nešvary byly napraveny tím, že budou
přijati do práce dělníci patřící k sudetskoněmecké
straně?
4. Jest pan ministr ochoten nám oznámili, kte-
rá opatření byla v této věci již učiněna?
V P r a z e, dne 30. července 1937.
Hirte,
Hollube, Jäkel, Fischer, Birke, Jobst, Sandner,
Axmann, Wagner, Franz Němec, Frank, Kundt,
Stangl, Illing, dr Hodina, Sogl, Klieber, Wollner,
Rösler, Knorre, Nickerl, Gruber.
1039/X (překlad).
Interpelace
poslance G. Knöchla
ministrovi vnitra
o přehmatu zástupce vlády dr Ječmínka
z rumburské odbočky státní policie.
Dne 7. prosince 1936 podali jsme již panu mi-
nistrovi pod č. 738/I interpelaci o chování dr Ječ-
mínka z rumburské odbočky státní policie na
schůzi sudetskoněmecké strany, která se dne 14.
listopadu 1936 konala v Doubicích podle § 2 shro-
mažďovacího zákona, a na tuto interpelaci došla
dne 20. dubna 1937 pod č. 908/II odpověď v tom
smyslu, že intervenující úředník státní policejní
expositury v Rumburku zmíněnou schůzi právem
rozpustil, poněvadž nešlo o schůzi podle § 2 shro-
mažďovacího zákona, nýbrž o schůzi veřejnou.
Oznamujeme panu ministrovi v této věci, že
tehdejší svolavatel schůze Adolf Gampe v Dou-
bicích byl u okresního soudu v Rumburku pod
č. j. T. 855/36 obžalován pro přestupek podle
§ 2 a § 19 shromažďovacího zákona. Soudní řízení
se však skončilo rozsudkem osvobozujícím obža-
lovaného ze dne 29. ledna 1937, v němž jako odů-
vodnění bylo m. j. uvedeno: "Pojem důvěrné
schůze podle § 2 shromažďovacího zákona před-
pokládá schůzi, na kterou svolavatel pozval pře-
dem jednotlivě určené a jemu osobně známé oso-
by, při čemž bylo postaráno, aby byl nezvaným
přístup znemožněn. Soud se domnívá, že na tom
nezáleží, byli-li hosté zvaní na důvěrnou schůzi
zváni jedním nebo rozličnými způsoby, rozhodné
jest pouze, byl-li účastník schůze předem pozván.
Chybí-li na pozvánce udání místa nebo byl-li ne-
správně uveden čas, není to ještě důkazem, že
osoba mající takovou pozvánku nebyla na důvěr-
nou schůzi řádně pozvána. Rozhodně nezáleží na
tom, kdo pozvánku vyplnil, jen když ji podepsal
svolavatel. "
Z toho vysvítá, že si rumburský okresní soud
nemohl osvojiti mínění intervenujícího policej-
ního úředníka dr Ječmínka jako nesouhlasící
s platnými shromažďovacími zákony.
Se zřetelem na stanovisko, které zaujal rum-
burský okresní soud, opakujeme tedy své dotazy,
které jsme podali panu ministrovi vnitra již ve
své interpelaci ze dne 7. prosince 1936:
1. Jest pan ministr ochoten, dáti vylíčený pří-
pad vyšetřiti a zavésti proti dr Ječmínkovi kárné
řízení?
2. Jest pan ministr ochoten příměti úřady a
orgány mu podřízené, aby studovaly shromažďo-
vací zákon, tak aby se podobné nezákonné pře-
hmaty úřadů a orgánů již příště neopakovaly?
3. Jaké konkrétní opatření učinil již pan mi-
nistr v této věci?
V Praze dne 30. července 1937.
Knöchel,
Hollube, Birke, Illing, Sandner, Jäkel, dr Hodina,
Jobst, Fischer, Stangl, Kundt, Frank, Wagner,
Franz Němec, Klieber, Gruber, Wollner, Knorre,
Rösler, Sogl, Axmann, Nickerl.
9
1039/XI (překlad).
Interpelace
poslance E. Kundta
vládě a předsedovi vlády zvláště
o sběrací akci výboru k podpoře demokra-
tického Španělska.
Jakýsi "Výbor k podpoře demokratického Špa-
nělska", s kanceláří v Praze II., Národní třída 24,
rozesílá s datem "v červnu 1987" velmi mnoho
dopisů, žádajících o příspěvky, kterých prý se má
užíti ve prospěch ubohých a nouzi trpících žen a
dětí ve Španělsku.
Jak dopis uvádí, byl prý již v dubnu t r za
slán do Španělska polní lazaret v ceně 360 000 Kčs
Z dopisu jako celku je zřejmý tento stav věci:
1. Že skutečná nepolitická sdružení, organisace
státních úředníků, za nepolitické se vydávající
útvary komunistů, n. p. Levá fronta, Svaz přátel
sovětského Ruska atd., jakož i útvary politických
stran tvoří společný výbor, aniž jest zřejmo, na
jakém právním podkladě mohl býti utvořen tento
výbor s připojenými orgány", ačkoliv minister-
stvo vnitra stejně jako orgány politické správy je-
mu podřízené především ve státním území Němci
osídleném a u německých spolkovém zákoně se
opírajících organisací, při rozličných a často
velmi nepatrných příležitostech přísně dbají toho,
aby se "nepolitické" organisace s politickými a
politickými útvary politických stran nedostaly
do žádného formálního, organisačního nebo pra-
covního styku, zvláště pokud se to týká sudetsko-
německé a karpatoněmecké strany.
2. Že nepolitické, spolkovému zákonu podléha-
jící útvary a dokonce útvary státních úředníků
prostřednictvím tohoto výboru zaujímají jedno-
stranné stanovisko ostrými slovními obraty, na
př. "velmi krutě", "zavražděn" atd. ve prospěch
jediné válčící strany ve španělské občanské vál-
ce, tedy nejen po stránce humanitní, nýbrž i poli-
tické.
3. Že se polní lazarety dodávají jen valencijské
vládě a nikoliv i vládě burgosské a tím se tato
vláda finančně nepřímo podporuje sbírkou, kte-
rou schválilo ministerstvo vnitra, ačkoliv česko-
slovenská vláda hájí úřední stanovisko nevměšo-
vání a pro mezinárodní pomocné akce takového
druhu byl založen úřední československý Červený
kříž.
4. Že se jména ministerstva vnitra vůči státním
občanům, od nichž se žádají příspěvky, zřejmě
zneužívá v tom smyslu, jako by bylo ministerstvo
vnitra schválilo nejen peněžní sbírku, nýbrž
i znění dopisu a tím i jednostranně politická od-
suzující slova Tento dojem musí býti vzbuzen
tím. že se na konci dopisu stejným písmem uvádí:
"Schváleno výnosem ministerstva vnitra ze dne
4. června 1937 pod č. 36 970/37-6, " aniž se praví,
nač se toto schválení vztahuje.
5. Že se takovým dopisem zároveň dělá re-
klama pro politicky jednostranný časopis "Špa-
nělsko" a zase se budí dojem, jako by to mini-
sterstvo vnitra podporovalo.
6. Že ministerstvo vnitra bez zvláštních nesnází
uděluje povolení pro takové zřejmě nejen huma-
nitní, nýbrž politicky jednostranné akce ve pro-
spěch zahraničních státních občanů, ačkoliv jest
doma velmi mnoho nezmírněné sociální bídy a
nepodporovaných chorých a invalidů, třebaže při
schvalování sběratelských akcí ke zmírnění
zvláštní sociální bídy ve státních územích Němci
osídlených dělá zvláštní těžkosti a často klade
takové podmínky, že se sběratelské akce na ta-
kové skutečně humanitní a sociální domácí účely
spíše brzdí než podporují, když se již vůbec ne-
zakazují.
Výzvy roznášejí úřední listonošové v nevypla-
cených obálkách, aniž jest z nich zřejmo, že snad
poštovné bylo zaplaceno paušálně.
Podepsaní členové Národního shromáždění čes-
koslovenské republiky, kteří většinou rovněž do-
stali zmíněny oběžník, dovolují si tedy tázati se
předsedy vlády:
1. Ví vláda o výše vylíčené věci a připojuje se
k mínění interpelantů, že zde jde o výslovně po-
litickou akci pod vedením komunistické strany,
při čemž podpora demokratického španělská jest
jen pláštíkem?
2 Jest vláda ochotna vyšetřiti, užili-li povolu-
jící a kontrolující úředníci při povolování a pro-
vádění této sbírky stejné péče, jaká se na příklad
věnuje sbírce sudetskoněmecké lidové pomoci?
3. Co hodlá vláda učiniti, aby příště zabránila
zneužívání dobročinnosti širokých vrstev obyva-
teľstva k jednostranným politickým účelům?
V Praze dne 30. července 1937
Kundt,
Hollube, Birke, Jobst, Sandner, Klieber, Wollner.
Franz Němec, Knorre, Axmann, Sogl, Wagner,
Gruber, Nickerl, Stangl, Jakel, dr. Hodina,
Fischer, Illing, Frank, Rösler.
1039/XII (překlad).
Interpelace
poslance E. Kundta
ministrovi vnitra
o svévolném a tudíž nezákonném postupu
orgánů veřejné bezpečnosti, obstaráva-
jících censuru tiskopisů.
V čísle 135 ze čtvrtka dne 10. června deníka
., Neue Morgenpost", vycházejícího v Praze, byla
" na stránce 5 bez závady vytištěna tato zpráva:
" Stonařov Učitel Pollak z německé obecné školy
ve Stonařově účastní se také veřejných průvodů
"Národní gardy" jako křídelní důstojník, (sr-ms). "
o
10
Tato zpráva, která s nadpisem., Také lidová
práce německých vychovatelů mládeže" měla vy-
jíti v podstatně nezměněném rozsahu v týdeníku
"Die Front", a to ve výtisku ze dne 3. června,
číslo 23, 3. ročník, propadla censuře.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Ví pan ministr o vytýkané věci?
2. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
se při provádění censury užívalo jednotných
směrnic?
3. Jest pan ministr ochoten nám oznámiti, jaká
konkrétní opatření učinil z podnětu této inter-
pelace?
V Praze dne 30. července 1937.
Kundt,
Hollube, Illing, Sandner, Klieber, Wollner,
Axmann, Wagner, Nickerl, Knorre, Jobst, Birke,
Jäkel, dr Hodina, Fischer, Stangl, Frank, Franz
Němec, Gruber, Sogl, Rösler.
1039/XIII (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Köllnera
ministrovi železnic,
že československé státní dráhy odstrkují
němčinu v propagačních spisech.
Časopis "Zeit" ze dne 17. června 1937 ozna-
muje:
"Propagační umění státních drah.
Státní dráhy vydávají zcela vkusně vypravený
propagační spis v německém jazyku, ale připojená
mapa, která má znázorňovati nejdůležitější rych-
líkové trati státních drah, má jen česká místní
jména, nemá tedy naprosto ceny pro většinu za-
hraničních hosti, kteří, jak známo, přicházejí
z Rakouska a z Německa. Mimo to má zahanbu-
jící hrubou chybu, které se orgány pověřené vý-
pravou byly mohly vyvarovati, kdyby byly podle
své povinnosti pracovaly. Na místě, které má
označovati město Cheb, jest český název Marián-
ských Lázní a u Mariánských Lázni český název
Chebu. Světové lázeňské místo Františkovy Lázně
na mapě úplně chyb! a případná výmluva, že
Františkovy Lázně neleží na žádné československé
rychlíkové trati, neobstojí, neboť propagační spis
se obrací hlavně k německým cizincům, pro které
je rychlíková stanice Františkovy Lázně aspoň
stejně důležitá jako Tábor, Kolín. Pardubice a i.
I u tohoto propagačního spisu kazí úzkoprsý na-
cionalismus spolu s povrchní prací výsledek dobré-
ho úmyslu. "
Interpelanti táží se pana ministra železnic:
1. Jest pan ministr ochoten dáti prozkoumati
vytýkanou věc?
2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr ve
vytýkané věci?
V Praze dne 30. července 1937.
Dr. Köllner,
Hollube, Birke, Jobst, Fischer, Wagner, Franz
Němec, Sandner, Stangl, Jäkel, dr Hodina, Frank,
Illing, Gruber, Kundt, Aximann, Klieber, Sogl,
Wollner, Rösler, Nickerl, Knorre.
1039/XIV (překlad).
Interpelace
poslance K. H. Franka
ministrovi průmyslu, obchodu a živností,
že Československý exportní ústav, agen-
tura pro Dálný Východ v Šanhaji, klamně
líčí národnostní poměry v Československé
republice.
československý exportní ústav, agentura pro
Dálný Východ v Šanhaji, vydává na podporu hos-
podářských styků a cizineckého ruchu s Česko-
slovenskem časopis "Czechoslovak Export Journal
for the Far East". Na stránce 14 dubnového se-
šitu z r. 1937 jest článek "Carlsbad in 1936", je-
hož některá místa jsou zajímavá pro znalce po-
měrů, poněvadž se v nich nepokrytě zrcadlí smýš-
lení spisovatelovo. Překlad zní:
"Putujeme-li v tomto území, setkáváme se často
s turisty z Německa, kteří nezřídka mluví pří-
znivě o cenách v kavárnách a restauracích, ačko-
liv snad jsou udiveni, že Karlovy Vary, Marián-
ské Lázně a Jáchymov nejsou tak německé, jak se
všeobecně má za to. Ale skutečností jest, že se ve
všech obchodech a restauracích stejně jako na
ulici slyší čeština skoro tak zhusta jako němčina. "
Považujeme takové poznámky nikoliv za výraz
péče o věcný propagační úspěch a stojí za čtení,
snad i na Dalekém Východě, co všechno se uvádí
jako mající podstatný význam pro Karlovy Vary
jako světové lázně. Neboť jak jinak by se mělo
rozuměti obratu, jejž uvádíme: "Karlovy Vary,
or Carlsbad if you will, receives visitores from
all over the world. " To znamená: "Karlovy Vary,
nebo Karlsbad, chcete-li, má návštěvníky ze všech
dílů světa. " čím větší vzdálenost, tím nepatrnější
jsou zpravidla zeměpisné znalosti. Ale to se ne-
hodí na československý exportní ústav, o jehož
významu a úkolech přináší týž sešit na stránce
26 informativní článek. Poněvadž každá propa-
gace má býti pravdivá, nemůže a nesmí se snižo-
vati skutečnost, že západočeské lázně leží v uza-
vřeném území, na čemž nemění ničeho ani to, že
návštěvníci těchto lázní užívají své mateřštiny,
jak tomu vždy bylo.
Interpelanti táži se pana ministra průmyslu,
obchodu a živností:
11
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jaká konkrétní opatření jest pan ministr
ochoten učiniti proti naprosto nevěcné reklamní
činnosti československého exportního ústavu?
V Praze dne 30. července 1937.
Frank,
Jobst, Birke, Hollubc, Illing, Jäkel, Stangl, dr
Hodina, Fischer, Kundt, Klieber, Rösler, Gruber,
Sogl, Wagner, Wollner, Franz Němec, Sandner,
Axmann, Nickerl, Knorre.
1039/XV (překlad).
Interpelace
poslance R. Knorreho
ministrovi pošt a telegrafů,
že se u úřednictva poštovního úřadu
v Králíkách protiústavně nadržuje
českému živlu.
U poštovního úřadu v Králíkách jest nyní za-
městnáno 18 Čechů a 3 Němci, zatím co poměr
obyvatelstva obou národností ve městě Králíkách
činí 6: 94. Nehledě k tomu, že mezi českým úřed-
nictvem jsou i 2 listonošové a to Dolana a Burian,
kteří jen velmi nedostatečně ovládají němčinu a
proto nejsou na prospěch bezvadnému služebnímu
styku s obyvatelstvem, nesouhlasí toto národ-
nostní složení nikterak s útavně zaručenou zása-
dou rovnosti, zvláště nikoliv s 2. odstavcem § 128
ústavní listiny, podle kterého rozdíl v jazyku
nemá býti žádnému státnímu občanu republiky
Československé na závadu, pokud jde o přístup
do veřejné služby, k úřadům a hodnostem.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Ví pan ministr o vytýkané věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti ji vyšetřiti a
postarati se, aby národnostní složení úřednictva
u poštovního úřadu v Králíkách bylo co nejrych-
leji přizpůsobeno stavu ústavně zaručenému?
3. Jest pan ministr ochoten oznámiti, jaká opa-
tření v této věci již učinil?
V Praze dne 30. července 1937.
Knorre,
Gruber, Hollube, Birke, Jobst, Klieber, Wagner,
Wollner, Franz Němec, Frank, Stangl, Fischer,
Jäkel, dr Hodina, Illing, Kundt, Sandner,
Axmann, Nickerl, Sogl, Rösler.
1039/XVI (překlad).
Interpelace
poslance R. Knorreho
ministrovi vnitra
o protiústavní odnárodňovací činnosti
Národní jednoty.
šumperský okresní svaz Národní jednoty konal
valnou hromadu za předsednictví prof. Springra.
Národní jednota má v okrese 33 místních skupin
se 2752 členy, většinou státními úředníky. Ve
zprávě o činnosti bylo konstatováno, že dosud do-
byté posice byly nejen dobře uhájeny, nýbrž že
Češi jsou v severní části Moravy stále na postupu.
Četné obce, ve kterých před dvaceti lety nebylo
lze nalézti ani jediného Čecha, mají dnes hospo-
dářsky zajištěnou, vlivnou českou menšinu. Ve
státních úřadech jest již jen několik Němců.
Berní ředitel František Reichel prohlásil:
"I letos se musí veřejně konstatovati, že šumper-
ský okresní svaz jest zářivým příkladem pro
všechny ostatní severomoravské okresy. " O fi-
nančním postavení českých hraničářů mluvil
správce školy Antonín Novotný z Frankštátu,
který má vedoucí úkol i v sociálně demokratické
straně. O českém školství v okrese podal zprávu
Bohumil Minář z Vikýřovic. Prostým prostředkem
pro zvýšení počtu žactva jest prý umístění si-
rotků z českého území. Česká školská přání jsou
skoro úplně splněna. Počet českých živnostníků
v německých místech stále vzrůstá. I v několika
německých podnicích bylo možno umístiti české
dělníky. Šumperk se stává českým kulturním a
hospodářským střediskem severní Moravy.
Interpelanti se táží pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vytý-
kanou věc?
2. Souhlasí pan ministr vnitra s protiústavní
odnárodňovací činností Národní jednoty?
3. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
z podnětu této interpelace?
V Praze dne 30. července 1937.
Knorre,
Hollube, Jobst, Frank, Klieber, Axmann, Rösler,
Sogl, Sandner, Stangl, Fischer, Birke, Jäkel,
Nickerl, dr Hodina, Illing, Kundt, Gruber, Franz
Němec, Wollner, Wagner.
1039/XVII (překlad).
Interpelace
poslance dr Th. Jillyho
ministrovi vnitra
12
o článku Antonína Schreibra, ústředního
sociálního referenta Ústřední jednoty čs.
lesnictví.
V č. 2 časopisu "Československý les" ze dne 11.
ledna 1937 napsal jakýsi pan Antonín Schreiber,
ústřední sociální referent Ústřední jednoty čs. les-
nictví, pod titulem "Sociální referát" na stránce
17 tuto větu:
"To, co jsem dosud řekl, není jen mé osobní mí-
nění, nýbrž jest to předmět, o němž již dávno často
pojednávala většina členů naší Jednoty, zvláště
těch, kteří jako já působí na hranicích naši re-
publiky a ve zněmčeném a zmaďarisovaném úze-
mí; v území, které německá a maďarská vypína-
vost podle teorie Henleina a Horthyho považuje za
uzavřené území a jako o cíl své totalitní politiky
usiluje o jejich odtržení od Československa. "
Toto vylíčení, které dlužno považovati za vý-
strahu před spoluprací německých a maďarských
lesních úředníků v sociálním výboru, jest úžasnou
výtkou všem německým a maďarským lesním
úředníkům. Tato pomluva jest tím závažnější, že
ji pronesl ústřední sociální referent Ústřední jed-
noty čsl. lesnictví.
Proto se tážeme pana ministra vnitra:
1. Zná pan ministr článek "Sociální referát"
pana Antonína Schreibra v č. 2 časopisu "Česko-
slovenský les"?
2. Jest pan ministr ochoten chrániti německé a
maďarské lesní úředníky před těmito úžasnými
pomluvami?
3. Jest pan ministr ochoten pohnati pana Anto-
nína Schreibra k odpovědnosti a postarati se, aby
byl ihned zbaven svého místa jako sociální refe-
rent Ústřední jednoty?
V Praze dne 30. července 1937.
Dr Jilly,
Birke, Jobst, Stangl, Sandner, Axmann, Frank,
Fischer, Hollube, dr Hodina, Jäkel, Illing, Kundt,
Gruber, Franz Němec, Wagner, Klieber, Knorre,
Sogl, Rösler, Nickerl, Wollner.
1039/XVIII (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi školství a národní osvěty,
že se české školy naplňují německými
dětmi.
Česká škola ve Valteřicích v okrese lanškroun-
ském má 13 žáků, z toho 2 české, 9 německých a 2
děti ze smíšených manželství. Dvě české děti ne-
jsou vůbec z této vsi, nýbrž z Horních Heřmanic.
Hospodářské výhody při docházce do české školy
jsou příčinou velkého počtu německých žáků.
Česká škola v Křenově v okrese moravskotře-
bovském má 15 děti, z nichž jest 6 české a 9 ně-
mecké národnosti. Z místa samého jsou jen 3 české
děti. Podle soupisu lidu z r. 1930 bylo tam 20 čes-
kých obyvatelů.
Když se zřizovala škola v obci Modřeci u Po-
ličky, bylo tam 1 české dítě. Jest to dítě slovenské
služky, která náhodou v tomto místě slouží. Poně-
vadž pak jednoho dítěte bylo přece jen příliš málo
ke zřízení české školy, bylo do obce privezeno 5
českých sirotků z Prahy atd., které jsou ubytovány
u jisté paní Scifertové. Tato dostává po 100 Kč
měsíčně za dítě. Škola je státní, 14 německých dětí
dochází do tohoto ústavu, mezi nimi i dítě, kte-
rému v únoru 1937 bylo teprve 6 let. Děti dostá-
vají šatstvo a obuv, ale i potraviny. Matky dětí
pracují ve státní továrně na střelivo v Poličce.
Jistý muž jednou řekl, že posílá své dítě do české
školy jen proto, aby jeho žena také dostala práci
v továrně na střelivo. Podle soupisu lidu z r. 1930
bylo tam, 9 českých obyvatelů.
Česká menšinová škola v Šumvaldě u Zábřehu,
která má 13 žáků, má z obce samé jen 4 děti, jiné
docházejí ze sousedních míst, v nichž jsou rovněž
české školy. Z úhrnem 13 dětí jest jedno německé
národnosti a jedno ze smíšeného manželství.
Nádhernou školní budovu zbudovala Národní jed-
nota. Podle posledního soupisu lidu jest v Šum-
valdu 38 českých obyvatelů.
česká menšinová měšťanská škola v Šumvaldu
dostane nyní i svou vlastní budovu. Úřední pro-
hlídka místa se již konala. Účastnil se jí i zástupce
ministerstva školství. Bude se tedy přece stavěti,
ačkoliv jest v místě samém pravím výslovně: jedno
české dítě, které však přísluší do Cotkytle. Na do-
taz poslance inž. F. Karmasina odpověděl ministr
školství a národní osvěty, že Šumvald jest "nej-
vhodnější ústřední místo pro docházku" do této
školy. Že české obce, které v bouři a dešti musí po-
sílati své děti přes horu Wachberg do Šumvaldu do
Školy, velmi ostře protestují, o tom ovšem není ani
zmínky. Dosud měla tato měšťanská škola 33 dětí.
Také v městečku Městě Libavé na východní Mo-
ravě, kde jest podle posledního soupisu lidu 37 čes-
kých obyvatelů, byla zřízena česká škola, ačkoliv
by děti bez nesnází mohly denně jezditi autobusem
do školy do Domašova nad Bystřicí. V této škole
jest 17 žáků, z toho 9 české a 8 německé národnosti.
Státní mateřská školka v Kolštejně na severní
Moravě má 9 chovanců, z toho 5 německých dětí.
Stejně jest tomu v Ostružné u Kolštejna, kde ze 12
chovanců české mateřské školky jest 9 německých
dětí.
Velkou ochotu ve školských věcech, jaké se asi
nikdy nedostane německé menšině, nacházíme také
v Mladějově u Moravské Třebové, kde se pro 6 čes-
kých dětí vydržuje státní škola, která jest umístěna
v německé obecné škole. Tyto děti mohly by klidně
denně jezditi do Třebovice do nejbližší české školy.
V Těchoníně u Králík se vydržuje česká mateř-
ská školka pro 4 děti.
I u měšťanských škol lze konstatovati zvláštní
věci. Králická státní měšťanská škola má 48 žáků
a jest trojtřídní. Z těchto 48 žáků jest 6 německé
národnosti.
V soudním okrese Ústí nad Orlicí žije 6500
Němců, kteří po léta čekají, až budou vyřízeny je-
jich žádosti o povolení německé měšťanské školy.
Kdyby tato měšťanská škola byla povolena, bylo by
13
v jedné třídě více dětí, než má žáků celá králická
česká měšťanská škola.
Z velkého počtu případů, kde zřízení školy nelze
naprosto označiti jako nutné a kde se, jak lze pro-
kázati, přivádí do české školy německá mládež,
buďtež na konec ještě zdůrazněny Dvorce na vý-
chodní Moravě. Koncem školního roku 1933/36 bylo
v tomto německém městečku, kde žije 2364 Němců
a 34 Čechů, jen jediné české dítě. Toto dítě jezdilo
denně do školy do Moravského Berouna. V letních
měsících loňského roku byl do města nastěhován
1 školník nové české školy se.... 2 dětmi,
1 garážní mistr ČSD se......2 dětmi,
1 český kolovrátkář se....... 2 dětmi,
včetně dítěte, které tam již bylo ... 7 dětí.
Kromě toho tam jsou:
2 rodiny německých listonošů se ... 3 dětmi,
1 německý telegrafní mistr se. ... 2 dětmi.
Tak povstala česká škola se.....12 dětmi.
Tento letmý pohled na české školství na "zněm-
čené severní Moravě" nám zase jednou zcela jasně
ukazuje, že potěšitelná slova pana předsedy vlády
dr Hodži: "Nestrpíme poněmčování cechů a po-
češťování Němců" nenalézají ohlasu u českých hra-
ničářů, ačkoliv je dosti často uvádějí. Celá otázka
ohrožení národnosti organisovaným odnárodňova-
cím úsilím v oboru školství byla by rázem rozře-
šena utvořením národnostního katastru, jak to na-
vrhují zákony na ochranu národnosti, navržené su-
detskoněmeckou stranou, předseda Konrád Hen-
lein.
Interpelanti táží se pana ministra školství a ná-
rodní osvěty:
1. Schvaluje pan ministr nepřetržitou odnárodňo-
vací činnost umělým zaplňováním českých škol ně-
meckými dětmi?
2. Jaká opatření jest pan ministr ochoten učiniti
ve vytýkané věci?
V Praze dne 30. července 1937.
Inž. Karmasin,
Hollube, Frank, Jobst, Sandner, Klieber, Wagner,
Knorre, Sogl, Jäkel, Birke, Stangl, Axmann, Franz
Němec, Gruber, Nickerl, Wollner, Rösler, Kundt,
Illing, dr Hodina, Fischer.
1039/XIX (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi spravedlnosti
o význačném porušení jazykového zákona a
jazykového nařízení okresním soudcem
dr Vladimírem Bartovským v Bratislavě.
Dne 21. června 1937 v 10 1/2 hod. dopoledne se
konalo u okresního soudu v Bratislavě stání ve
sporné věci Josefa Kulčára proti Pavlu Steberlovi
pod č. j. C V 527/37. Při tomto stání byli žalo-
vaný Pavel Steberl jako strana a jeho manželka
Alžběta jako svědkyně vyslýcháni slovensky. Na
poznámku svědkyně, že nerozumí slovensky a může
tedy vypovídati jen německy, odpověděl okresní
soudce Vladimír Bartovský: "My nejsme v Ně-
mecku, my jsme na Slovensku; zde se musí mluviti
slovensky. "
Konstatujeme, že okresní soudce dr Vladimír
Bartovský tímto projevem a jednáním vedeným slo-
vensky křiklavě porušil ustanovení zákonů, týka-
jící se jazykových práv a pro takto prokázanou ne-
znalost platných zákonitých ustanovení není jako
okresní soudce způsobilý pro obor působnosti, který
mu připadá.
Tážeme se tedy pana ministra spravedlnosti:
1. Ví pan ministr spravedlnosti o vytýkané věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti vylíčený případ
velmi podrobně vyšetřiti a postarati se, aby okres-
nímu soudci dr Vladimíru Bartovskému byly disci-
plinárně připomenuty jeho povinnosti?
3. Jest pan ministr ochoten oznámiti opatření,
která v této věci učinil?
V P r a z e dne 30. července 1937.
Inž. Karmasin,
Birke, Jobst, Fischer, Sandner, Franz Němec,
Rösler, Wollner, Klieber, Frank, Stangl, Hollube,
Jäkel, dr Hodina, Kundt, Illing, Axmann, Knorre,
Nickerl, Sogl, Wagner, Gruber.
1039/XX (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi vnitra
o služebních poklescích notáře Kašpara
Duby ve Slovenském Právně.
Proti notáři Kašparu Dubovi nás došly rozličné
stížnosti o nedbalém a povinnosti nepamětlivém
způsobu jeho úřadování. Uvádíme tyto případy:
1. Dne 3. června 1937 vyjádřil se notář Kašpar
Duba v hostinci k Jiřímu Rötlichovi a Pavlu Rötli-
chovi takto: "Pro Hadvigu a Briešťu již nic ne-
učiním. Když něco pro tyto obce přijde, škrtnu to
nebo zahodím. "
2. Dne 19. června 1937 dostavila se Marie Kalt-
wasserová z Hadvigy č. 50 k notáři, aby jí vydal
vysvědčení chudoby. Užila při tom, neznajíc slo-
venštiny, německého označení místa Neu-Titschein.
Na to jí vyčetl notář Kašpar Duba velmi povzne-
seným hlasem. "Nesmíte sem vůbec vejíti, neumí-
te-li slovensky, to jest slovenský úřad a nikoliv
německý. "
3. Marie Stenzlová z Hadvigy č. 1 potřebovala,
aby jí její syn, který slouží u vojska, pomohl při