Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
1043.
Vládní návrh
Zákon
ze dne ..........................................._________.......1937,
kterým se upravuje nastoupení a provozování bankéřské živnosti (bankéřský zákon).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl I.
Živnostensko-právní ustanovení.
§ 1.
Provozování činností, v § 2 uvedených,
jednotlivci, jakož i veřejnými obchodními
společnostmi a společnostmi komanditními
(dále jen společnosti) jest živností konceso-
vanou (bankéřská živnost).
§2.
(1) Bankéřská živnost zahrnuje tato
oprávnění:
1. obstarávati (čl. 360 býv. rak. obchodního
zákoníka, § 368 býv. uh. obchodního zákona)
koupě, směny, prodeje a jiná opatření anebo
zcizení cenných papírů, drahých kovů, mincí,
devis a valut, ať na burse či mimo ni;
2. obstarávati obchody prémiové, ať na
burse či mimo ni, a prodej prémií, jsou-li
prémiovým předmětem cenné papíry;
3. provozovati směnárenské obchody, jimiž
jest rozuměti koupi, směnu a prodej cenných
papírů, drahých kovů, mincí, devis a valut
v drobném, dále zcizovati losy, jiné cenné pa-
píry nebo mince na splátky (zákon ze dne 30.
2
června 1878, č. 90 ř. z., jenž obsahuje ně-
která ustanovení o prodeji státních nebo ji-
nakých losů nebo naděje na výhru z nich, zá-
kon ze dne 12. dubna 1935, č. 76 Sb. z. a n.,
o splátkových obchodech, zák. čl. XXXI/
1883, o obchodu s cennými papíry na splátky,
pokud napřed dovolaným zákonem o splátko-
vých obchodech nebyl zrušen, a jej doplňu-
jící § 5 zák. čl. IX/1889, o obchodu s prémio-
vými půjčkovými obligacemi a promesami),
jakož i zcizovati naději na výhru z losu (zá-
kon ze dne 7. listopadu 1862, č. 85 ř. z., o pro-
mesním obchodu s půjčkovými losy, a § 4
již uvedeného zák. čl. IX/1889); prodej losů
loterií státem pořádaných a věcných loterií
soukromých sem však nenáleží;
4. poskytovati úročitelné peněžní zápůjčky
a jakékoliv úvěry; poskytování zápůjček při
provozování živnosti zastavárenské a úvěry
z dodávky zboží nebo z vykonaného díla sem
však nenáleží;
5. přijímati v úschovu cenné papíry, drahé
kovy, mince, devisy a valuty v jakémkoliv
způsobu; nenáleží sem však úschova těchto
hodnot, jestliže je jen vedlejším obchodem
nebo vedlejší činností, která je podmíněna
výkonem jiného povolání;
6. přijímati hotovosti ke zúročení v běžném
účtě. K přijímání takových hotovostí od
vlastních zaměstnanců není potřebí koncese
podle tohoto zákona.
(2) Přehledy o změnách ve stavu běžného
účtu (§ 2, odst. 1, č. 6) smějí býti vydávány
jen se zvláštním povolením ministerstva fi-
nancí a ve znění jím schváleném; toto povo-
lení může býti vázáno zvláštními, účelu to-
hoto zákona hovícími podmínkami a z důleži-
tých důvodů odňato.
(3) Vláda může po slyšení obchodních a
živnostenských komor, jakož i jiných zájmo-
vých organisací nařízením rozšířiti rozsah
oprávnění (odstavec 1) o další činnosti.
§ 3.
(1) Žadatel za koncesi musí prokázati ne-
jen, že splnil podmínky pro dosažení konceso-
vané živnosti všeobecně žádané živnosten-
ským řádem (zákonem), nýbrž podati i prů-
kaz zvláštní způsobilosti o tom, že úspěšně
dokončil školní vzdělání a má potřebné od-
borné znalosti k provozování této živnosti
(odstavec 3), jakož i že zaručuje svými ma-
jetkovými poměry řádné hospodaření pod-
3
niku; jde-li o společnost, že tyto podmínky
jsou splněny u všech neobmezeně ručících
společníků a že zároveň jistina podniku věno-
vaná (dotace podniku) zaručuje řádné jeho
hospodaření.
(2) Za spolehlivého nelze uznati toho, proti
němuž svědčí některý z vylučovacích důvodů
živnostenského řádu (zákona), ani toho, kdo
byl pravoplatně odsouzen pro přečin nebo
zločin podle §§ 30 nebo 31 tohoto zákona
anebo pro některý z trestných činů v § 35 e)
zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a
n., o vkladních knížkách (listech), akciových
bankách a o revisi peněžních ústavů, ve znění
čl. XXXIII bankovního zákona ze dne 21.
dubna 1932, č. 54 Sb. z. a n.
(3) Zvláštní způsobilost lze prokázati:
a) vysvědčením o úspěšném absolvování ve-
řejná školy obchodní a pracovním vysvědčením
o osmiletém zaměstnání v bankéřské živnosti
nebo v některém peněžním ústavě, umožňují-
cím nabytí odborných znalostí potřebných
pro toto oprávnění, pokud žadatel osvědčí, že
takových znalostí skutečně nabyl;
b) vysvědčením o zkoušce dospělosti vyko-
nané s úspěchem na obchodní akademii nebo
vysvědčením o zkoušce dospělosti vykonané
s úspěchem na střední škole ve spojení s vy-
svědčením o úspěšném absolvování abiturient-
ského kursu (jednoročního obchodního kursu
pro absolventy středních škol) při obchodní
akademii, v obou případech pak ještě pracov-
ním vysvědčením o pětiletém zaměstnání
v bankéřské živnosti nebo v některém peněž-
ním ústavě, umožňujícím nabytí odborných
znalostí potřebných pro toto oprávnění, pokud
žadatel osvědčí, že takových znalostí skutečné
nabyl;
c) vysvědčením o úspěšně vykonané státní
zkoušce z učebního běhu pojistné techniky na
vysoké škole technické nebo vysvědčením
o úspěšně vykonané I. státní zkoušce z vy-
soké školy obchodní a průkazem o tříletém
zaměstnání v bankérské živnosti nebo někte-
rém peněžním ústavě, umožňujícím nabytí
odborných znalostí potřebných pro toto
oprávnění, pokud žadatel osvědčí, že takových
znalostí skutečně nabyl;
d) průkazem o absolvování vysoké školy
obchodní nebo studií právnických a státo-
vědeckých a průkazem o úspěšném výkonu
předepsaných státních zkoušek nebo o dosa-
žení doktorátu práv, dále průkazem o jedno-
4
ročním zaměstnání v bankéřské živnosti nebo
některém peněžním ústavě, umožňujícím na-
bytí odborných znalostí potřebných pro toto
oprávnění, pokud žadatel osvědčí, že takových
znalostí skutečně nabyl. Doktorům obchod-
ních věd (DrCR) zkracuje se požadavek za-
městnání v bankéřské živnosti na 6 měsíců;
e) pokud jde o obdobné vzdělání na některé
cizozemské škole, učilišti, ústavu a pod. stejné
úrovně, má závěrečný cizozemský studijní
průkaz stejnou platnost jako tuzemský jen
tehdy, byl-li podle platných předpisů minis-
terstvem školství a národní osvěty nostrifi-
kován pro československou republiku.
§ 4.
(1) Koncesi uděluje ministerstvo průmyslu,
obchodu a živností v dohodě s ministerstvem
financí; koncese může býti udělena buď pro
všechna oprávnění, uvedená v § 2, odst. 1,
nebo jen pro některá z nich.
(2) Před udělením koncese jest zavésti ří-
zení podle § 23 a) ž. ř. (§ 38 ž. z. ), při čemž
jest zkoumati, zdali jest dána místní potřeba
pro udělení této koncese. Dále jest slyšeti
svaz (§ 14) a podle potřeby jiné odborné záj-
mové korporace. Osvobození od průkazu způ-
sobilosti (§ 3, odst. 3) jest nepřípustné.
(3) Udělení koncese může býti vázáno ne-
jen podmínkami, jež stanoví živnostenský řád
(zákon), nýbrž i zvláštními podmínkami, kte-
ré vyhovují účelu tohoto zákona.
§ 5.
Důvody zániku koncese, kromě těch, jež sta-
noví živnostenský řád (zákon), jsou ještě
tyto:
a) pravoplatné soudní odsouzení koncesio-
náře nebo některého společníka, oprávněného
společnost zastupovati a vésti její obchody,
pro přečin nebo zločin podle § 30 nebo § 31
tohoto zákona anebo pro některý z trestných
činů v § 35 e) zák. č. 239/1924 Sb. z. a n.
ve znění čl. XXXIII zák. č. 54/1932 Sb, z. a n.;
b) prohlášení konkursu na jmění koncesio-
náře nebo společnosti anebo zamítnutí návrhu
na prohlášení konkursu pro nedostatek jmění;
c) skutečnost, že firma koncesionářova ne-
byla do lhůty stanovené ministerstvem prů-
myslu, obchodu a živností v dohodě s minister-
sterstvem financí zapsána do obchodního rejs-
tříku; tato lhůta může býti na žádost konce-
sionářovu z důležitých důvodů prodloužena.
5
§6.
(1) Koncese může býti odňata minister-
stvem průmyslu, obchodu a živností v dohodě
s ministerstvem financí mimo případy, uve-
dené živnostenským řádem (zákonem), též:
a) objeví-li se dodatečně, že byla udělena
na základě podvržených dokladů;
b) nebyla-li dodržena některá ze zvláštních
podmínek, za nichž byla udělena;
c) byl-li při provozování podniku spáchán
přečin nebo zločin podle §§30 nebo 31 tohoto
zákona anebo některý z trestných činů v § 30,
odst. 1 a § 35 e) zák. č. 239/1924 Sb. z. a n.
ve znění čl. XXXIII zák. č. 54/1932 Sb. z. a n.
uvedených, jestliže koncesionář nebo některý
ze společníků, oprávněných společnost zastu-
povati a vésti její obchody, o tom věděl a ne-
zamezil to, ač mohl tak učiniti;
d) jestliže, aniž by tu byl případ podle usta-
novení předešlé písm. c), nebo § 5, písm. a),
došlo při provozování bankéřské živnosti k ně-
kterému trestnímu činu, zejména podle §§25
až 29 tohoto zákona. Z tohoto důvodu lze však
koncesi odníti teprve po dvojí marné písemné
pohrůžce, že koncese bude odňata, nastane-li
opětně týž důvod nebo neodklidí-li se stav zá-
konu se příčící; pohrůžka pozbývá účinnosti
po dvou letech po doručení.
(2) Koncesi lze odníti též, nastane-li případ
v § 9, odst. 2 uvedený a opomenou-li osoby
k tomu povinné postarati se o vedení živnosti
odpovědnou osobou, ač-li byly k tomu mi-
nisterstvem průmyslu, obchodu a živností
v dohodě s ministerstvem financí vyzvány.
Žádá-li to naléhavě zájem věřitelů živnosti,
může ministerstvo průmyslu, obchodu a živ-
ností v dohodě s ministerstvem financí odlo-
žiti odnětí koncese a ustanoviti způsobilého
náměstka na útraty živnostenského závodu
až do urovnání poměrů tohoto závodu.
§7.
(1) Tato živnost musí býti zpravidla pro-
vozována jen majitelem koncese. Ministerstvo
průmyslu, obchodu a živností v dohodě s mi-
nisterstvem financí může - avšak pouze
z důležitých příčin - povoliti, aby bankéřská
živnost byla propachtována.
(2) Provozuje-li se živnost dále na účet
vdovy koncesionáře, která není s ním z vlast-
ní viny rozvedena, anebo na účet jeho nezle-
tilých potomků k dědictví oprávněných (§ 56
ž. ř., § 72 ž. z. ), může ministerstvo průmyslu,
obchodu a živností v dohodě s ministerstvem
6
financí schváliti náměstka pro dobu jejího
vdovství nebo nezletilosti řečených potomků.
Rovněž tak lze schváliti náměstka pro dobu,
dokud nenabude živnosti dědictvím nebo od-
kazem koncese osoba jiná, které zpravidla
má býti udělena koncese, pokud vyhoví před-
pisům § 3 tohoto zákona. Pokud by v tomto
případě nový nabyvatel živnosti neprokázal
při podání žádosti o udělení koncese odbor-
ného vzdělání a zvláštní způsobilosti (§ 3),
nutno stanoviti určitou lhůtu, do které musí
dodatečně prokázati tuto zvláštní způsobilost,
při čemž budiž náměstek schválen jen pro
tuto dobu.
§ 8.
(1) Vyhledávati objednávky osobní návště-
vou u zákazníků (§ 59 ž. ř., § 74 ž. z. ) konce-
sionářem (náměstkem, pachtýřem) nebo spo-
lečníky, zaměstnanci závodu anebo k tomu
zmocněnými osobami, jakož i dovolávati se
pro reklamu prohlídek, jimž závod podléhá
podle § 20, jest zakázáno.
(2) Přeložiti stanoviště hlavního závodu
živnosti nebo pobočný (vedlejší) závod do
jiné obce nebo z jedné místní části do jiné
místní části téže obce, pokud jde o místní
části se zvláštními správními orgány, lze jen
s povolením ministerstva průmyslu, obchodu
a živností v dohodě s ministerstvem financí.
(3) Provozovati živnost bankéřskou a zá-
roveň živnost zprostředkování (agenturu)
bankovních a peněžních obchodů jest zakázá-
no. Tento zákaz se netýká zprostředkování
úvěru.
(4) Provozovati v bankéřském závodě ještě
jinou živnost jest dovoleno jen s povolením
ministerstva průmyslu, obchodu a živností
v dohodě s ministerstvem financí. Toto usta-
novení se netýká prodeje losů loterií státem
pořádaných a věcných loterií soukromých ani
provozování realitních obchodů.
(5) Jako firemního přídomku nebo jako
vnějšího označení (§ 44 ž. ř., § 60 ž. z. ) na
vývěsních štítech, v návěstích, oběžnících, ce-
nících a v jiných projevech při provozování
bankéřské živnosti vydaných smí i musí býti
užíváno jen názvů "směnárenský závod", by-
la-li udělena koncese jen na činnost uvedenou
v § 2, odst. 1, č. 3, jinak jen názvu "bankéř-
ský závod". Jiného názvu smí býti užíváno
jen tehdy, bylo-li to ministerstvem průmyslu,
obchodu a živností v dohodě s ministerstvem
financí povoleno.
7
Oddíl II.
Zvláštní povinnosti osob za bankéřský závod
odpovědných a zaměstnanců takového závodu.
§ 9.
(1) Osobami podle tohoto zákona za ban-
kéřský závod odpovědnými jsou:
a) koncesionář (pachtýř), a provozuje-li
živnost společnost, všichni společníci opráv-
něni ji zastupovati a vésti její obchody;
b) náměstek (§ 55 ž. ř., § 71 ž. z. ).
(2) Dojde-li úmrtím nebo z jakéhokoli dů-
vodu jiného, než pro který podle § 5 koncese
zaniká, k tomu, že v závodě není odpovědné
osoby, jsou právní nástupcové, pokud se týká
zákonní zástupcové osob, v odstavci 1, písm.
a) uvedených, povinni ihned to oznámiti mi-
nisterstvu průmyslu, obchodu a živností,
ministerstvu financí a přednostovi sboru kon-
trolorů (§ 19) a zaříditi potřebné, aby bylo
postaráno o vedení závodu odpovědnou osobou
úředně schválenou.
§ 10.
(1) Osoby za bankéřský závod odpovědné
(§ 9, odst. 1) jsou povinny osobně vésti závod
a dozírati, aby zaměstnanci závodu řádně
plnili povinnosti, které ustanovení odstavce 2
ukládá.
(2) Uvedené osoby, jakož i všichni zaměst-
nanci závodu, pokud spravují jmění závodu a
provozují jeho obchody, mají povinnost za-
chovávati při tom péči řádného kupce, jakož
i dbáti, aby při provozování závodu nebyly
právní předpisy, zejména předpisy tohoto zá-
kona, porušovány ani obcházeny a aby dobrá
pověst závodu netrpěla.
(3) Odpovědné osoby jsou povinny odkliditi
ve stanovené lhůtě závady, jež byly v kon-
trolní zprávě vytčeny (§ 21, odst. 3 a 6).
§ 11.
(1) Odpovědným osobám jest pečovati, aby
byly vedeny potřebné knihy závodu, a se-
staviti do konce měsíce dubna každého roku
účetní uzávěrku závodu za uplynulý kalen-
dářní rok.
(2) V roční účetní uzávěrce nesmí býti ma-
jetkové hodnoty a závazky závodu nesprávně
uvedeny, ani okolnosti důležité pro seznání
pravého stavu jmění závodu zamlčeny, aby
byla vzbuzena víra v lepší stav jmění závodu,
než jaký ve skutečnosti jest.
8
(3) Roční účetní uzávěrku jest sestavovati
podle vzorce, jejž se schválením ministerstva
financí stanoví orgán příslušný prováděti
prohlídky závodu (§ 20, odst. 4).
§ 12.
(1) Při sestavení roční účetní uzávěrky, jež
má zahrnovati celé hospodářství závodu, jest
šetřiti těchto ustanovení:
1. předměty bursovního nebo tržního ob-
chodu smějí býti zapsány v aktivech nejvýš
cenou bursovní nebo tržní v té době, pro niž
se sestavuje účetní uzávěrka, převyšuje-li
však tato cenu opatřovací nebo zřizovací, nej-
výše touto; dlužné předměty bursovního nebo
tržního obchodu jest zapsati cenou, za kterou
byl úvěr opatřen nebo zřízen, je-li však tato
cena nižší než cena bursovní nebo tržní v té
době, pro niž se sestavuje účetní uzávěrka,
jest je zapsati v pasivech cenou bursovní nebo
tržní;
2. jiné části majetku jest uvésti nejvýše
v ceně opatřovací nebo zřizovací;
3. části majetku, jež nejsou určeny k dal-
šímu zcizení, nýbrž trvale k provozování zá-
vodu, smějí býti uvedeny nejvýše v ceně opa-
třovací nebo zřizovací. Mohou býti uvedeny
v této ceně, byť i nynější hodnota byla (nižší,
pokud se do pasiv zařadí částka rovnající se
zmenšení hodnoty nebo mezi pasivními polož-
kami se uvede fond odpovídající zmenšení
hodnoty;
4. jistinu podniku věnovanou (dotaci, § 3,
odst. 1) jest pojmouti do pasiv, stejně tak
peníz každého reservního a obnovovacího
fondu;
5. zisk nebo ztráta plynoucí ze srovnání
veškerých aktiv a veškerých pasiv (saldo)
musí býti uvedeny zvláště na konci bilance.
(2) Ustanovení platná pro vyměřování pří-
mých daní poplatníkům, jichž se týkají usta-
novení odstavce 1, nejsou těmito ustanove-
ními dotčena.
§ 13.
Odpovědné osoby jsou povinny předložiti
do konce měsíce května každého roku úplnou
roční účetní uzávěrku za uplynulý rok, řádně
firemně podepsanou, ministerstvu financí a
přednostovi orgánu příslušného prováděti
prohlídky podniku (§ 20, odst. 4) a podati
k ní veškerá vysvětlení tímto ministerstvem
nebo přednostou žádaná.
9
Oddíl III.
Svaz bankéřských závodů.
§14.
(1) Každý jednotlivec, každá společnost,
mající koncesi, jsou členy "Svazu bankéř-
ských závodů" a pokud se v § 19, odst. 4
jinak neustanovil je, podléhají jeho dozoru.
(2) Práva ze členství vykonávají osoby za
bankéřský závod odpovědné (§ 9, odst. 1)
u společnosti, která má několik společníku
oprávněných ji zastupovati a vésti její ob-
chody, jeden z nich, kterého druzí tím pověří.
§ 15.
(1) Sídlem svazu (§ 14) jest Praha.
(2) Stanovy svazu a jejich změny schva-
luje ministerstvo financí po slyšení Poradního
sboru ve věcech peněžnictví (čl. LIV zák. č.
54/1932 Sb. z. a n. ).
§ 16.
(1) úkolem svazu jest hájiti a zastupovati
stavovské a jiné společné zájmy členstva a
působiti k tomu, aby provozování členských
závodů nevybočovalo z mezí vytčených zá-
kony a zásadami poctivého obchodu; náleží
mu tudíž zejména:
a) podávati dobrá zdání podle tohoto zá-
kona;
b) podávati jinaká než pod č. 1 uvedená
dobrá zdání, vyžádaná veřejnými úřady, a
z vlastního podnětu anebo k vyzvání veřej-
ných úřadů návrhy, týkající se zájmů člen-
ských závodů a hospodářských poměrů vůbec,
zejména dobrá zdání a návrhy o opatřeních,
aby se při provozování členských závodů za-
mezily nepřístojnosti příčící se zákonu a zá-
sadám poctivého obchodu;
c) vysílati zástupce členstva do odborných
poradních sborů;
d) oznamovati ministerstvu průmyslu, ob-
chodu a živností a ministerstvu financí se-
znané případy neoprávněného provozování
živnosti;
e) vykonávati dozor nad členskými závody
způsobem v §§ 20 a 21 uvedeným.
(2) Ve stanovách svazu jest vyloučiti mož-
nost, aby vykonáváním účele svazu (odstavec
1) nenastalo střetnutí se zájmy, jež má ob-
starávati podle hlavy VII živnostenského řádu
(zákona) živnostenské společenstvo (gré-
mium).
2
10
§ 17.
(1) Svaz zastupuje správní výbor, jehož
členy v počtu stanovami určeném volí valná
hromada členů svazu z osob oprávněných vy-
konávati členská práva (§ 14, odst. 2). Správ-
nímu výboru přísluší plniti úkoly svazu při-
kázané, pokud zákon nebo stanovy svazu je-
jich výkon jinému orgánu neukládají. Stanovy
mohou připustiti, aby ze členů správního vý-
boru, kteří zastupují skupiny závodů téhož
druhu, byly zřízeny užší výbory a aby těmto
výborům bylo přikázáno vyřizovati věci týka-
jící se výhradně dotčené skupiny.
(2) Výkonným orgánem správního výboru
jest tajemník svazu, jehož působnost podrob-
něji určí stanovy.
(3) Dalšími orgány svazu jsou valná hro-
mada členů, dozorčí výbor a sbor kontrolorů,
členy dozorčího výboru v počtu stanovami
určeném volí valná hromada členů svazu
z osob oprávněných vykonávati členská práva
(§ 14, odst. 2).
(4) Stanovy určí způsob, jak se sboroví
orgánové svazu ustavují, svolávají a usnášejí,
a přesně určí jejich působnost se zřetelem
k ustanovením tohoto zákona. Rovněž stano-
vami určí se počet členů správního výboru a
dozorčího výboru.
(5) Úřad členů správního a dozorčího vý-
boru jest úřadem čestným, bezplatným, avšak
ve stanovách může jim býti přiznána náhrada
skutečných cestovních výloh vzešlých při vý-
konu jejich úřadu, členové těchto výborů a
tajemník svazu jsou povinni zachovávati
mlčení o všech skutečnostech, o nichž se při
výkonu svého úřadu dovědí, a jest jim zaká-
záno, aby z důvodu výkonu svého úřadu od
kohokoli sobě nebo jinému dali slíbiti nebo
poskytnouti odměny, dary nebo jiné výhody.
(6) Ve valné hromadě členů svazu přísluší
na každých 1. 000 Kč skutečně zapraveného
ročního příspěvku, který naposled byl vymě-
řen (§ 18, odst. 3 až 5), po jednom hlasu, kaž-
dému členu však nejméně jeden hlas a nejvýš
10 hlasů. Dokud nebude roční příspěvek vy-
měřen, řídí se počet hlasů podle výše zápis-
ného (§ 18, odst. 2), a to tak, že na každých
1. 000 Kč skutečně zapraveného zápisného při-
padá po jednom hlasu, každému členu však
nejméně jeden hlas a nejvýš 10 hlasů. Při
určování většího počtu hlasů zaokrouhlí se
peníz ročního příspěvku neb zápisného tisícem
nedělitelný nahoru na nejbližší tisícem děli-
telnou částku.
11
(7) Do stanov jest též pojmouti předpisy
o sestavování a schvalování rozpočtu a roční
účetní uzávěrky svazu, jakož i o uveřejňo-
vání této uzávěrky. Rozpočet a roční účetní
uzávěrku zároveň s doklady o řádném jich
schválení podle stanov svazu jest předkládati
každoročně ministerstvu financí na vědomí.
§ 18.
(1) Svaz jest oprávněn vyměřovati členům
a vybírati od nich zápisné, poplatky za pro-
hlídky jimi vyžádané (§ 20, odst. 1) a roční
příspěvky. Výši zápisného, poplatků za pro-
hlídky a ročních příspěvků stanoví valná hro-
mada členů svazu podle zásad dále uvedených
(odstavec 2 až 4); její usnesení o tom pod-
léhá schválení ministerstva financí.
(2) Výši zápisného stanoviti jest ve stano-
vách jednotně určeným podílem jistiny pod-
niku věnované (dotace, § 12, č. 4), nejméně
penízem 1. 000 Kč, s tím, že peníz zápisného
stem nedělitelný zaokrouhlí se nahoru na nej-
bližší stem dělitelnou částku; zvýší-li člen
jistinu podniku věnovanou, jest povinen za-
praviti z přírůstku této jistiny doplatek na
zápisné podle sazby zápisného platné v den,
k němuž jest sestavena roční účetní uzávěrka
vykazující zvýšenou takovou jistinu. Zapla-
cený peníz zápisného lze požadovati zpět jen,
zanikla-li koncese z důvodu, že prošla lhůta
podle § 5, písm. c) stanovená, aniž byla firma
plátce zapsána do obchodního rejstříku. Ze
zápisného do roka vybraného budiž aspoň
jedna polovina uložena jako kmenové jmění
v hodnotách sirotčí jistoty.
(3) Náklad na běžné potřeby svazu, pokud
k jeho úhradě nestačí výnos kmenového jmění
svazu (odstavec 2), volný peníz zápisného a
příjem poplatků za prohlídky, hradí se roč-
ními příspěvky členů. Základní roční příspě-
vek každého člena činí 500 Kč a jest ho použíti
především k úhradě všeobecných správních
vydání svazu; peníz, jehož by se nedostávalo
na úhradu těchto vydání a nákladu na sbor
kontrolorů, rozvrhne se na jednotlivé členy
podle jednotně určeného podílu jistiny pod-
niku věnované (dotace), která byla vykázána
v roční účetní uzávěrce sestavené za dotčený
správní rok.
(4) Ustanovení předešlých odstavců platí
i pro členy svazu, kteří zároveň jsou členy
revisního a důvěrnického společenstva zříze-
ného podle § 18 zák. č. 239/1924 Sb. z. a n.,
s tím, že zápisné (odstavec 2) těchto členů
činí nejvýš 50. 000 Kč a že při výměře jejich
12
ročního příspěvku (odstavce 3 a 5) nelze na
ně rozvrhnouti náklad na sbor kontrolorů.
(5) Výměra zápisného a doplatků na ně,
jakož i poplatků a ročních příspěvků v přede-
šlých odstavcích uvedených sděluje se členům
platebním vyzváním, v němž jest uvésti též
vyměřovací základnu.
(6) Do platebního vyzvání může býti do 15
dnů po doručení podána stížnost k dozorčímu
výboru, který rozhoduje s konečnou platností;
touto stížností se však splatnost zápisného a
doplatku na ně, poplatku nebo ročního pří-
spěvku a jeho exekuční vymáhání nestaví.
(7) Zápisné a doplatek na ně, poplatek
nebo roční příspěvek buďtež
zapraceny do 15
dnů po doručení platebního vyzvání. Nedo-
platky vymáhají se politickou exekucí na zá-
kladě výkazu nedoplatků potvrzeného co do
vykonatelnosti ministerstvem financí.
§ 19.
(1) Sboru kontrolorů náleží plniti úkoly,
jež svazu jsou přikázány ustanovením § 16,
odst. 1, písm. e).
(2) Sbor kontrolorů jest podřízen minister-
stvu financí.
(3) Přednosta tohoto sboru, jeho náměstek
a ostatní kontroloři jsou smluvními zaměst-
nanci svazu, služební smlouvy s nimi však
sjednává a zrušuje v zastoupení svazu po sly-
šení správního výboru (§ 17, odst. 1) minis-
terstvo financí. Před nastoupením služby
skládají slib do rukou ministra financí neb
jeho zástupce, že budou plniti svědomitě slu-
žební povinnosti a zachovávati nejpřísnější
mlčenlivost o tom, co seznají při výkonu
služby nebo vzhledem k svému služebnímu po-
stavení a co v zájmu státu, členů svazu a je-
jich zákazníků aneb i jinak ze služebních
ohledů jest nutno zatajiti aneb jim bude vý-
slovně jako důvěrné označeno, proti každému,
komu nejsou povinni učiniti o takových věcech
úřední sdělení.
(4) Povinnosti kontrolorů stanoví minis-
terstvo financí služebním řádem podle obdoby
ustanovení pro státní zaměstnance podobných
kategorií; pokud jde o výkon jejich služebních
povinností, požívají stejné ochrany a jsou
stejně trestně odpovědni jako úředníci státní.
(5) Kontroloři nesmějí do pěti let po roz-
vázání služebního poměru ke svazu státi se
členem správního neb dozorčího orgánu, ně-
kterého peněžního ústavu nebo peněžního
13
podniku vůbec anebo podniku, který na
některém peněžním podniku závisí, ani ta-
kový podnik peněžní nebo podnik závislý
sami provozovati, aniž se ho zúčastňovati
jako společníci; stejně nesmějí do uvedené
doby býti přijati ať přímo či nepřímo do
služeb některého z dotčených podniků. Úmlu-
vy těmto ustanovením se příčící jsou ne-
platné.
§ 20.
(1) Dozor, jejž svaz má vykonávati podle
ustanovení § 15, odst. 1, písm. e), provádí se
občasnými prohlídkami členských závodů a
jejich pobočných závodů; mimo to jest kdy-
koli provésti prohlídku, požádá-li o ni člen
sám anebo přikáže-li ji ministerstvo financí.
(2) Účelem prohlídky zpravidla jest, zacho-
vávají-li se při provozování členských závodů
zákony, nařízení a jiné právní předpisy podle
nich vydané, jakož i plní-li se zvláštní pod-
mínky, jimiž jest udělení koncese anebo
schválení nového společníka nebo náměstka
vázáno (§ 3, odst. 1, § 7, odst. 1 a 2). Občas-
ným prohlídkám celého hospodaření s hle-
diska jistoty věřitelů podléhají toliko závody,
které poskytují zápůjčky a úvěry na zástavu
movitých věcí nebo provozují úschovu cen-
ných papírů, drahých kovů, mincí, devis neb
valut aneb přijímají hotovosti ke zúročení
(§2, odst. 1, č. 4 až 6); při tom lze na žádost
člena provésti prohlídku i u jeho dlužníka,
svolí-li tento k tomu.
(3) Podrobné předpisy o způsobu, rozsahu
a době provádění prohlídek stanoví minis-
terstvo financí po slyšení správního výboru
svazu zvláštní instrukcí.
(4) Prohlídky členských závodů provádějí
kontroloři svazu (§ 19). Je-li však člen svazu
zároveň členem revisního a důvěrnického spo-
lečenstva, zřízeného podle § 18 zák. č. 239/
1924 Sb. z. a n., provádí prohlídky jeho zá-
vodu revisní oddělení tohoto společenstva.
§ 21.
(1) Přednosta sboru kontrolorů (jeho ná-
městek) jest oprávněn vstoupiti do obchod-
ních a provozovacích místností členů svazu a
podle účelu prohlídky (§20, odst. 2) nahlí-
žeti do všech knih a dokladů, požadovati
zprávy a objasnění od odpovědných osob (§9,
odst. 1) i zaměstnanců závodu, jakož i zkou-
mati stav pokladny, cenných papírů a jiných
hodnot. Totéž právo mají ostatní kontroloři,
prokáží-li se, než započnou s prohlídkou, de-
14
kretem přednosty (jeho náměstka), jímž se
prohlídka nařizuje.
(2) Provádí-li se prohlídka z příkazu mi-
nisterstva financí (§ 20 odst. 1), jest na to
osoby za vedení dotčeného závodu odpovědné
výslovně upozorniti. Do příkazu ku provedení
prohlídky jest jakákoli stížnost vyloučena.
(3) O výsledku prohlídky jest sepsati
zprávu (kontrolní zprávu). Její obsah sdělí
přednosta sboru kontrolorů (jeho náměstek)
odpovědným osobám, a shledá-li podstatné
závady, vyzve je k nápravě v přiměřené lhůtě
(§ 10, odst. 3); projde-li tato lhůta marně
anebo vyjdou-li prohlídkou na jevo případy
neoprávněného provozování obchodů (§2,
odst. 1 a 3) anebo skutečnosti, pro které kon-
cese zaniká nebo může býti odňata, anebo
povolení podle § 2, odst. 2 odňato, jest po-
vinen oznámiti to ministerstvu financí.
(4) Kontrolní zprávy musejí býti pečlivě
uschovávány pod závěrou přednosty sboru
kontrolorů (jeho náměstka). Ani správní vý-
bor, ani dozorčí výbor svazu, ani jeho členové
nemají práva žádati za sdělení obsahu kon-
trolní zprávy, nesvolí-li k tomu člen, jehož zá-
vodu se zpráva týká; ministerstvo financí
však může kdykoli nahlížeti do těchto zpráv,
ale nesmí jich použíti pro účely berní, a to
ani u členů ani u jejich zákazníků.
(5) Přednosta sboru kontrolorů jest po-
vinen předkládati každoročně ministerstvu
financí zevrubný přehled o činnosti tohoto
sboru v minulém roce.
(6) Provádí-li podle § 20, odst. 4, věty
druhé prohlídky revisní oddělení tamže uve-
deného společenstva, náležejí přednostovi to-
hoto oddělení (jeho náměstkovi), pokud se
týká, ostatním revisorům stejná práva a stej-
né povinnosti, jež podle předešlých odstavců
1 až 4 náležejí přednostovi sboru kontrolorů
(jeho náměstkovi), pokud se týká, ostatním
kontrolorům.
(7) Zprávy, podání a oznámení úřadům
podle ustanovení tohoto paragrafu a jejich
přílohy jsou prosty poplatků.
§ 22.
(1) Svaz podléhá dozoru, který vykonává
ministerstvo financí jedním nebo několika
vládními komisaři. Tito mohou se zúčastniti
všech schůzí veškerých orgánů svazu, musí
býti zváni do všech valných hromad členů a
do všech schůzí ostatních orgánů svazu a jsou