15
oprávněni nahlédati do veškerých knih a zá-
pisů vyjma kontrolní zprávy (§ 21, odst. 3).
Vládní komisaři mají též právo zastaviti
usnesení zmíněných orgánů, když by odporo-
valo zákonu neb stanovám svazu anebo pře-
kročovalo jeho působnost; takové usnesení
nesmí býti provedeno až do konečného roz-
hodnutí ministerstva financí.
(2) K úhradě nákladů, které státní správě
výkonem tohoto dozoru vzejdou, může býti
svazu uložen roční úhrnkový poplatek, jehož
výši určuje ministerstvo financí po slyšení
svazu.
(3) Ministerstvo financí má právo roz-
pustiti správní nebo dozorčí výbor za týchž
podmínek, za kterých může vládní komisař
zastaviti jejich usnesení (odstavec 1), anebo
zanedbávají-li tito orgánové přes úřední upo-
zornění povinnosti jim přikázané. Až do usta-
vení nových výborů přejímají jejich působ-
nost komise jmenované ministerstvem fi-
nancí, jež podléhají dozoru vládního komisaře.
Oddíl IV.
Přechodná ustanovení.
§ 23.
(1) Ustanovením tohoto zákona podléhají
s odchylkami dále stanovenými také jednot-
livci, veřejné obchodní společnosti a společ-
nosti komanditní, nabyvší podle živnostenské-
ho řádu (zákona) oprávnění provozovati ban-
kéřskou a směnárenskou živnost přede dnem
7. března 1933 anebo s povolením vlády (§ 19,
odst. 3 zákona ze dne 2. března 1933, č. 44
Sb. z. a n., kterým se vydávají zvláštní před-
pisy o soutěži ve věcech peněžnictví a o úpra-
vě úrokové úrovně, ve znění vládních nařízení
ze dne 22. prosince 1934, č. 261 Sb. z. a n.,
a ze dne 11. prosince 1936, č. 303 Sb. z.
a n. ).
(2) Osoby a společnosti podle odstavce 1
oprávněné smějí i bez koncese provozovati
obchody v § 2 uvedené a bez povolení podle
§ 2, odst. 2 vydávati tamtéž uvedené přehle-
dy po dobu šesti měsíců ode dne účinnosti to-
hoto zákona, a podají-li před uplynutím této
lhůty žádost o udělení koncese a o dotčené
povolení, do dne doručení rozhodnutí o této
žádosti. Ministerstvo průmyslu, obchodu a
živností může v dohodě s ministerstvem fi-
nancí i před uplynutím uvedených lhůt zaká-
zati další provozování takových obchodů;
takový zákaz lze vydati jen z důvodu v § 5,
16
písm. a) uvedeného anebo za podmínek, za
kterých lze podle § 6 odníti koncesi.
(3) O rozhodování o žádostech podaných
podle odstavce 2 platí ustanovení §§ 3 a 4
s tím, že byla-li žádost včas podána (odsta-
vec 2) a řádně doložena také průkazem, že
žadatel přihlásil se za člena svazu a složil zá-
lohu na zápisné (§ 23, odst. 3 a 4), lze kon-
cesi odepříti jen pro nedostatek spolehlivosti
odpovědných osob (§3, odst. 2) nebo pro
zřejmou nedostatečnost kapitálu podniku vě-
novaného (§3, odst. 1); nedostatek průkazu
zvláštní způsobilosti u odpovědných osob [§ 3,
odst. 3, písm. b)] není o sobě překážkou pro
udělení koncese, je-li vedením závodu pově-
řen náměstek, kterého schválí ministerstvo
průmyslu, obchodu a živností v dohodě s mi-
nisterstvem financí.
§24.
(1) Před tím, než se zvolí příslušní orgá-
nové svazu (§ 14), vykonává jeho působnost
uvedenou v § 16, odst. 1, písm. a) a provede
úkoly, stanovené v následujícím odstavci, za-
kladatelský sbor, jehož členy jmenuje ministr
financí z kruhu zájemníků, určí jeho před-
sedu a dva místopředsedy, jakož i způsob, jak
se tento sbor svolává a usnáší. Na zaklada-
telský sbor vztahují se obdobně ustanovení
§ 17, odst. 5 a § 22.
(2) Zakladatelský sbor má za úkol ve lhůtě
ministerstvem financí stanovené vypracovati
stanovy svazu podle tohoto zákona, předložiti
je k úřednímu schválení (§ 14, odst. 2) a do
jednoho měsíce po jejich schválení svolati
valnou hromadu členů, aby provedla volby do
správního a dozorčího výboru a stanovila výši
zápisného a poplatků v § 18, odst. 1 uve-
dených.
(3) K ustavující valné hromadě (odstavec
2) musí býti pozvány všechny osoby a spo-
lečnosti, kterým byla udělena koncese, nej-
později třicátého dne přede dnem této valné
hromady, doporučenými pozvánkami, v nichž
jest udati dobu a místo jejího konání a pořad
jednání; ke každé pozvánce buďtež připojeny
stanovy. Pozvánky jest podati poštovní do-
pravě nejpozději patnáctého dne přede dnem,
na který se valná hromada svolá.
(4) Náklady zřízení svazu hradí se pro-
zatím zálohami na zápisné. Tato záloha,
kterou každý za člena se přihlašující jest po-
vinen zapraviti zakladatelskému sboru, činí
1. 000 Kč; vrátí se tomu, jemuž bude odepřena
17
koncese. O výměře a vymáhání doplatku na
zápisné platí obdobně ustanovení § 18, odst.
5 až 7.
(5) Na náklad svazu uveřejní se vyhláškou
v úředním listě republiky československé
jména členů zakladatelského sboru; v této
vyhlášce také se označí přesně místo, kde jest
podávati členské přihlášky (odstavec 3) a
platiti zálohy na zápisné (odstavec 4).
Oddíl V.
Trestní ustanovení.
§ 25.
(1) Kdo provozuje po živnostensku některý
z obchodů, které jsou oprávněni provozovati
bankéři (§2, odst. 1 a 3), aniž má k tomu
živnostenského oprávnění (§ 1 a § 23, odst.
2), bude potrestán okresním úřadem, nejde-li
o čin trestný soudem, pro přestupek pokutou
od 1. 000 Kč do 30. 000 Kč. Pro případ nedo-
bytnosti pokuty buď uložen náhradní trest
vězení (uzamčení) podle míry zavinění od tří
dnů do tří měsíců.
(2) Živnostník, který svého oprávnění zne-
užije k tomu, aby kryl neoprávněné provozo-
vání živnosti osob třetích, bude potrestán
okresním úřadem pro přestupek pokutou od
1. 000 Kč do 30. 000 Kč. Pro případ nedobyt-
nosti pokuty buď uložen náhradní trest vězení
(uzamčení) podle míry zavinění od tří dnů
do tří měsíců.
(3) Trestní odpovědnost stíhá koncesionáře
a jiné odpovědné osoby (§9, odst. 1) též
tehdy, jestliže zanedbáním povinné péče za-
vinili, že v závodu došlo ke spáchání trest-
ného činu v odstavci 1 uvedeného.
(4) Při opětném odsouzení koncesionáře
může býti odňata koncese, při jejímž provo-
zování byl uvedený trestný čin spáchán.
§ 26.
(1) Kdo vydá přehled o změnách ve stavu
běžného účtu upravený ve tvaru knížky bez
povolení podle § 2, odst. 2 nebo bez oprávnění
podle § 23, odst. 2, anebo vyznačí další změnu
v takovém přehledu po té, když již dotčené
povolení nebo oprávnění zaniklo, bude po-
trestán okresním úřadem, nejde-li o čin
trestný soudem, pro přestupek pokutou od
300 Kč do 10. 000 Kč. Pro případ nedobyt-
nosti pokuty buď uložen náhradní trest vě-
3
18
zení (uzamčení) podle míry zavinění od 24
hodin do jednoho měsíce.
(2) Týmž trestem bude, nejde-li o čin
trestný soudem, potrestán pro přestupek
okresním úřadem:
a) kdo se stane bez úředního schválení spo-
lečníkem oprávněným společnost zastupovati
a vésti její obchody, nebo náměstkem, anebo
přes zánik schválení náměstkem zůstane (§ 7,
odst. 2), jakož i odpovědné osoby (§ 9, odst.
1), které zaviní, že k tomu dojde;
b) kdo z osob v § 9, odst. 1 a 2 uvedených
zaviní, že odpovědnou osobou (§ 9, odst. 1),
pokladníkem nebo vyšším úředníkem závodu
stane se nebo zůstane osoba k takovému
úřadu podle § 35 e) zák. č. 239/1924 Sb. z.
a n. ve znění čl. XXXIII zák. č. 54/1932 Sb.
z. a n. nezpůsobilá;
c) kdo jako odpovědná osoba poruší některý
příkaz nebo zákaz, uvedený v § 7, odst. 1, § 8,
odst. 1 až 5, § 10, odst. 1 a §§ 11 až 13, nebo
se takového činu zúčastní anebo zanedbáním
povinné péče zaviní, že v závodě došlo k tako-
vému činu;
d) kdo jako odpovědná osoba neodklidí proti
předpisu § 10, odst. 3 ve stanovené lhůtě zá-
vad, jež byly v kontrolní zprávě vytčeny.
(3) Přestupky v odstavci 2 uvedené, pokud
se vztahují na porušení příkazu podle § 10,
odst. 1a3, stahají se jen k návrhu přednosty
sboru kontrolorů (§ 19, odst. 3). Promlčení po-
číná dnem, kdy byl odklizen stav zákonu se
příčící nebo zákonná povinnost byla splněna.
(4) Ustanovení § 25, odst. 3 a 4 platí i tu.
§ 27.
(1) Potrestán bude okresním úřadem, ne-
jde-li o čin trestný soudem, pro přestupek po-
kutou od 1. 000 Kč do 10. 000 Kč a v případě
nedobytnosti pokuty náhradním trestem vě-
zení (uzamčení) podle míry zavinění od tří dnů
do jednoho měsíce:
1. kdo z osob v § 9, odst. 1 a 2 uvedených
zaviní, že společníkem
bankéřské živnosti nebo
podniku, který na této živnosti závisí, nebo
náměstkem v takové živnosti se stane nebo do
služeb této živnosti přímo nebo nepřímo bude
přijat bývalý kontrolor svazu (§ 19, odst. 3)
před uplynutím pěti let po rozvázání služeb-
ního poměru ke svazu, jakož i
2. bývalý kontrolor svazu, který před uply-
nutím této doby provozuje tuto živnost nebo
19
podnik, který na této živnosti závisí, stane se
společníkem takové živnosti anebo přijme v ní
přímo nebo nepřímo službu.
(2) Ustanovení § 25, odst. 3 a 4 platí i tu.
§28.
Kdo jakýmkoli způsobem úmyslně ruší, ztě-
žuje nebo znemožňuje výkon dozoru tímto zá-
konem předepsaného (§§ 19 a 20), bude potre-
stán soudem pro přestupek vězením (uzamče-
ním) od jednoho do čtrnácti dnů nebo peněži-
tým trestem od 50 Kč do 10. 000 Kč.
§29.
(1) Kdo vyjeví z věcí bankéřského závodu
něco, co podle své obchodní povahy má zůstati
utajeno a o čem se dověděl jako odpovědná
osoba (§ 9, odst. 1), právní nástupce nebo zá-
konný zástupce odpovědné osoby, její zmocně-
nec anebo zaměstnanec závodu, ač ví, že tím
může vzbuditi nedůvěru v závod, příměti jeho
zákazníky k rozvázání obchodního spojení nebo
způsobiti vybírání hodnot u něho uložených,
bude potrestán soudem pro přestupek vezením
(uzamčením) od jednoho do čtrnácti dnů nebo
peněžitým trestem od 50 Kč do 10. 000 Kč.
(2) Trestný není, kdo se dopustil činu uve-
deného v odstavci 1, uplatňuje své právo nebo
plní povinnost, kterou mu ukládá zákon nebo
úřad, nebo byv zproštěn povinnosti zachovati
mlčení anebo v podání k úřadu, aby byla zjed-
nána náprava.
§ 30.
Kdo jako odpovědná osoba (§9, odst. 1)
nebo její zmocněnec anebo zaměstnanec zá-
vodu vážným porušením svých povinností vě-
domě nebo z hrubé nedbalosti způsobí, že živ-
nost utrpí ztráty, které samy o sobě nebo
spolu s jinými ztrátami ohrožují uspokojení
veškerých věřitelů v době přiměřené pravid-
lům řádného provozování závodu, bude po-
trestán soudem pro přečin vězením (uzamče-
ním) od čtrnácti dnů do jednoho roku a pe-
něžitým trestem od 5. 000 Kč do 100. 000 Kč.
§ 81.
(1) Kdo jako odpovědná osoba (§ 9, odst. 1)
nebo její zmocněnec porušením svých povin-
ností úmyslně způsobí závodu nebo jeho zá-
kazníkům škodu nebo úmyslně sebe nebo
jiného na jejich újmu obohatí, bude potre-
stán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců
20
do tří let. Převyšuje-li však škoda nebo obo-
hacení peníz 2. 000 Kč nebo byl-li činem poško-
zen značný počet osob neb užil-li vinník lsti,
aby mohl pokračovati ve své činnosti, bude
potrestán pro zločin žalářem od šesti měsíců
do pěti let.
(2) Vedle trestu na svobodě budiž uložen
podle výše způsobené nebo zamýšlené škody
aneb obohacení při odsouzení pro přečin trest
na penězích od 5. 000 Kč do 500. 000 Kč, při
odsouzení pro zločin trest na penězích od
10. 000 Kč do 500. 000 Kč.
§ 32.
(1) Podmíněným odkladem trestu není od-
ložen výkon uloženého trestu na penězích.
Je-li však tu peněžitý trest nedobytným, od-
kládá se podmíněně výkon náhradního trestu
na svobodě.
(2) Přesunouti placení peněžitých trestů
nebo pokut, uložených podle tohoto zákona,
na živnostenský závod, v němž se vinník
trestného činu dopustil, jest zakázáno.
Úmluvy tomu odporující nejsou právně
účinné.
§ 33.
(1) Pokud to zvláštní povaha činu nevylu-
čuje, jest pokus přečinů i přestupků podle
tohoto zákona trestný i v zemi Slovenské a
Podkarpatoruské.
(2) Doba, která musí uplynouti, aby bylo
promlčeno trestní stihání, činí u přečinů
(§§ 30 a 31) tři roky, u zločinu (§ 31) 10 let.
Oddíl VI.
Poměr k jiným zákonům a závěrečná
ustanovení.
§ 34.
(1) Není-li v tomto zákoně jinak stanoveno,
platí předpisy živnostenského řádu (zákona).
(2) Ustanovení, v jejichž znění užívá tento
zákon výrazů "bankéřský závod" anebo jen
"závod" nebo "podnik", vztahují se vždy na
provozování bankéřské živnosti bez ohledu na
to, zda koncesionář (náměstek, pachtýř) jest
oprávněn prováděti všechny obchody v § 2,
odst. 1 a 3 vyjmenované nebo jen některé
z nich a jakého vnějšího označení nebo firem-
ního přídomku užívá (§8, odst. 5).
21
§35.
(1) Tímto zákonem nejsou dotčena též
ustanovení zákona č. 239/1924 Sb. z. a n, ve
znění zákona č. 54/1932 Sb. z. a n., zejména:
a) ustanovení § 2 zák. č. 239/1924 Sb. z. a
n. ve znění čl. XIV zák. č. 54/1932 Sb. z. a n.,
podle něhož jednotlivci, ani veřejné obchodní
společnosti, ani společnosti komanditní ne-
smějí vydávati vkladní knížky (listy);
b) s těmito ustanoveními souvislé trestní
ustanovení § 30 a trestní ustanovení § 30 b)
téhož zákona.
(2) Ustanoveními § 4 a § 7, odst. 1 nejsou
dotčena ustanovení § 19 zák. č. 44/1933 Sb.
z. a n. ve znění vládních nařízení č. 261/1934
Sb. z. a n. a č. 303/1936 Sb. z. a n.
(3) Rovněž platí i nadále s doplňky, z to-
hoto zákona se podávajícími, ustanovení zá-
konů č. 85/1862 ř. z., č. 90/1878 ř. z. a č.
76/1935 Sb. z. a n., pokud se týká, zák. čl.
XXXI/1883 a zák. čl. IX/1889.
§36.
Ustanovení čl. LII zák. č. 54/1932 Sb. z. a
n. se zrušují. Tím se ničeho nemění na usta-
noveních čl. LI téhož zákona, jímž s odchyl-
kami tamže uvedenými byla působnost zákona
ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n., o zá-
vodních výborech, rozšířena i na peněžní pod-
niky (bankéřské závody) jednotlivců, veřej-
ných obchodních společností a společností ko-
manditních.
§37.
Tento zákon nabude účinnosti za 3 měsíce
po dni vyhlášení; provedou jej ministři prů-
myslu, obchodu a živností a financí v dohodě
s ostatními zúčastněnými ministry.
22
Důvodová zpráva.
Bankovní a směnárenská živnost, pokud
ji neprovozují banky (čl. V, písm. k)
uvozov. patentu k živnostenskému řádu,
§ 251, odst. 2 živnostenského zákona], jest
podle platného práva živností svobodnou
(viz rozhodnutí zemské správy politické
v Praze ze dne 2. května 1923, č. 3 B 261/
1, 181. 694).
Tím jest umožněno, aby jednotlivci, ve-
řejné obchodní společnosti a společnosti ko-
manditní zakládali peněžní podniky*) bez
skutečné hospodářské potřeby, bez odbor-
ného vedení a bez dostatečné kapitálové nos-
nosnosti. Snadnost, s jakou lze při tomto
právním stavu nabýti oprávnění k provo-
zování bankovní a směnárenské živnosti též
způsobila, že do tohoto oboru podnikání
pronikají živly nepoctivé, jež mnohdy pří-
mo nesvědomitým vykořisťováním svých
zákazníků těžce poškozují v očích veřej-
nosti bankovní podnikání vůbec.
Snahy směřující k normativní úpravě
těchto poměrů datují se již od vydání zá-
kona č. 239/1924 Sb. z. a n., jímž byla pro-
vedena reforma v oboru akciových bank.
Tyto snahy došly výrazu v osnově t. zv.
"bankéřského zákona", která navrhovala
zavésti pro peněžní podniky jednotlivců,
veřejných obchodních společností a společ-
ností komanditních systém koncesní a pod-
robiti je dozoru vlastního revisního orgánu.
Cestu k úpravě poměrů v živnosti ban-
kovní a směnárenské ukazuje čl. LII ban-
kovního zákona č. 54/1932 Sb. z. a n.,
který zmocňuje vládu, aby nařízením upra-
vila provozování bankovních a peněžních
obchodů jednotlivci, veřejnými obchodními
společnostmi a společnostmi komanditními,
*) Poznámka: Pro označení podniků jednotlivců,
veřejných obchodních společností a společností ko-
manditních, provozujících bankovní a směnáren-
skou živnost, vžil se vlivem dřívějších osnov ban-
kéřského zákona název "bankéřské pod-
niky". Bankovní zákon č. 54/1932 Sb. z. a n. a
zákon č. 44/1933 Sb. z. a n. však užívají pro ně -
na rozlišenou od bankovních podniků právnických
osob - názvu "peněžní podniky" (viz zejména čl.
XXXIII, LI a LII cit. zák. č. 54/1932 Sb. z. a n.
a § 2, odst. 3; § 4, odst. 4; § 5, odst. 2; § 8, odst. 1;
§ 10, odst. 2; § 11, odst. 3 a 4; § 15, odst. 3; § 18,
odst. 4 a § 19 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n. ). S ohle-
dem na ustanovení živnostenského zákona a řádu
užívá se však označení "bankéřské závody" (§34,
odst. 2).
zejména aby stanovila, že jednotlivec nebo
taková společnost smí provozovati ban-
kovní a směnárenské obchody nebo některé
druhy těchto obchodů jen na základě kon-
cese, aby určila podmínky, za, kterých kon-
cese může býti udělena a za kterých za-
niká, a podrobila takové peněžní podniky
obmezením a revisím podle obdoby ustano-
vení zákona č. 239/1924 Sb. z. a n. se změ-
nami a doplňky podle hlavy třetí cit. ban-
kovního zákona.
Podle tohoto ustanovení stačilo by za-
sáhnouti úpravně do vylíčených poměrů
jen vládním nařízením, pokud nejde
o úpravu živnostensko-právní. Volí-li se
však k tomu touto osnovou cesta zákona,
vyhovuje se tím jednak názorovým hle-
diskům Národního shromáždění, že sta-
vovské věci mají býti upravovány jen zá-
konem, jednak úpravě poměrů živnosten-
ských.
Prohlášením této živnostenské činnosti
za živnost koncesovanou odstraňuje se do-
savadní poměrně snadný způsob nastou-
pení živnosti ve prospěch veřejnosti.
Oddíl I.
V § 2 stanoví se předně obsah oprávnění
bankéřské živnosti.
Skupina první (§ 2, č. 1) zahrnuje pře-
devším opatřovací a zcizovací komisi v cen-
ných papírech, drahých kovech, mincích,
devisách a valutách bez rozdílu, provádí-li
se úhradní (krycí) obchod na burse či mi-
mo bursu. V souvislosti sluší upozorniti, že
osnova má tu na zřeteli jen "komisní" ob-
chody v řečených hodnotách, t. j. jejich
uzavírání sice jménem vlastním, ale na
účet cizí, pročež pouzí zprostředkovatelé
obchodu v nich, jimiž jsou i úřední bur-
sovní dohodcové, nepotřebují k zákonnému
vykonávání svého zaměstnání koncese
osnovou vyžadované.
Z uvedeného předpokladu vyplývá dále,
že i bez koncese smějí jednotlivci, veřejné
obchodní společnosti a společnosti koman-
ditní kupovati, směňovati a prodávati
cenné papíry, drahé kovy atd., činí-li tak
na vlastní účet nakládajíce se svým ma-
jetkem; kdyby však tato jejich opatření
majetková měla povahu obchodů směná-
renských (§ 2, č. 3) po živnostensku pro-
23
vozovaných, nebyla by přípustná bez
koncese.
Druhou skupinou obchodů úředním povo-
lením vázaných jsou obchody prémiové
v cenných papírech (§ 2, č. 2), a to bez
rozdílu, zdali cenné papíry jsou úředně na
burse znamenány, či nikoliv. Pojem pré-
miových obchodů jest v obchodním světě
dostatečně ujasněn (viz Podmínky pro
obchod cennými papíry, valutami a devi-
sami na Pražské burse), takže není potřebí
jej v zákoně vymeziti.
Na rozdíl od obchodů t. zv. pevných, do
první skupiny spadajících, které se vyzna-
čují tím, že koupené hodnoty musejí býti
převzaty a zaplaceny a prodané hodnoty
dodány za smluvenou protihodnotu, liší se
prémiové obchody tím, že kdo složil jistou
úplatu (t. zv. premii), není nucen na lhůtu
koupené hodnoty převzíti a smluvenou
kupní cenu zaplatiti (případy t. zv. premie
odběrné), anebo na lhůtu prodané hodnoty
za smluvenou cenu dodati (případy t. zv.
premie dodací), jestliže se cenový vývoj
vytvořil pro něho nepříznivě.
Podle toho vlastně ten, kdo zaplatil ta-
kovou premii, nese jen obmezené speku-
lační risiko. Jak se výstižně uvádí v mono-
grafii dra Fröhlicha "O právní povaze bur-
sovních obchodů s cennými papíry podle
pražských usancí" (str. 139 a 140), *) bývá
však této výhodné stránky prémiových
obchodů využíváno různými bankéři agi-
tačním způsobem tak, že komitenti mají
skutečně dojem, že se jim při takové spe-
kulaci nemůže nic státi a naopak že mohou
na těchto spekulacích jen vydělati. Tyto
ubohé oběti seznají pak zpravidla příliš
pozdě, že bankéř z nich vylákal jen velmi
značné prémie a že jeho spekulační úmysl
byl právě opačný jejich spekulačnímu
úmyslu, neboť bankéř neprovedl jejich pří-
kazy na burse a také podle pravidelného
znění smlouvy k tomu nebyl povinen, vždyť
prodával sám klientovi prémii. To jest pak
obchod, který můžeme právem považovati
za typický difereční obchod. Takové ban-
kéřské domy jsou známy v Americe a
v Anglii pod ironickým názvem "bucket-
shops". Bankéř nic neriskuje. Vytváří-li se
situace tak, že prémie propadá, pak má
zisk. Vytváří-li se však situace tak, že by
papíry musil dodati nebo odebrati, pak jest
*) Tento spis vyšel v č. 3 ročníku 1932
Knihovny sborníku věd právních a státních.
zpravidla insolventní a tu klient si na něm
ničeho nevezme, nehledíc k tomu, že tyto
prémiové obchody často se provozují v ta-
kovém měřítku, že by na burse ani nebylo
možno takové množství akcií vůbec sehnati,
ba někdy společnost snad ani nemá tak
velký akciový kapitál. Všechny tyto dů-
vody neznamenají ovšem ještě, že by se
měly prémiové obchody vůbec zakázati.
Znamenají jen tolik, že nezasvěcený nemá
se do nich pouštěti a případně má býti
chráněn před nesvědomitým bankéřem.
K tomu slouží v našem zákonodárství di-
ferenční námitka. Na burse samotné, kde
mají přístup toliko zasvěcenci, jest ovšem
takové omezení zbytečné a proto také di-
ferenční námitka nemůže tu býti uplatňo-
vána. Že
prémiové obchody mají svůj hos-
podářský význam, vysvítá již z omezení
spekulačního risika. Že je této instituce
zneužíváno nesvědomitými bankéři proti
nezasvěceným klientům, kteří složitým
těmto obchodům nemohou rozuměti, ne-
může vyloučiti hospodářský význam pré-
miových obchodů. Konečné má každý hos-
podářský zjev své stinné stránky, které
nemohou býti ještě příčinou úplného jeho
odstranění.
Toto jasné vylíčení stinných, avšak i
světlých stránek prémiových obchodů uka-
zuje, až pokud jest žádoucno a nutno za-
sáhnouti úpravně na ochranu širších vrstev,
pro něž diferenční námitka, o které svrchu
jest řeč, není ochranou dostatečnou. Osnova
to činí tak, že sjednávání prémiových ob-
chodů se širším obecenstvem (provádění
příkazů ke koupi nebo prodeji prémie jakož
i prodej prémie) váže potřebou koncese,
které podle dalších ustanovení osnovy lze
uděliti, jen živlům spolehlivým, jichž úředně
zjištěný majetek nebo i zvláštní kauce, kte-
rou budou musiti složiti, bude dostatečnou
zárukou před dosavadním nesvědomitým
vykořisťováním zákaznictva.
Pro označení třetí skupiny obchodů
volí osnova název "obchody směnárenské"
(§ 2, č. 3), protože jde tu o obchody, které
jsou typické pro činnost závodů obecně smě-
nárnami zvaných. Také do způsobu provozo-
vání této skupiny obchodů docházejí mnohé
stížnosti, aniž jest dobře možno nápravně
zasáhnouti pro nedokonalou úpravu, kterou
dosavadní právo provedlo.
Nebezpečí šálení zákaznictva není však
při prodeji losů loterií státem pořáda-
24
ných - přítomně jde jen o losy čsl. třídní
loterie - pro zvláštní právní úpravu těchto
obchodů; z povahy věci (nepatrná cena) dále
plyne, že takové nebezpečí nehrozí ani z pro-
deje losů věcných loterií soukromých, a
proto osnova v obou těchto případech
úpravně nezasahuje. Přirozeně také není
zájmu zasáhnouti úpravně tam, kde nákup
drahých kovů neděje se pro pozdější jejich
prodej, nýbrž pro potřebu vlastního živno-
stenského zpracování.
Čtvrtou skupinu tvoří obchody úvěrové
(§ 2, č. 4), mezi něž osnova - protože blíže
nerozeznává - počítá jak úvěry bankovně
pěstované (úvěr lombardní, reportní, dis-
kontní, akceptační, financování podniků a
pod. ), tak i jakékoli peněžní zápůjčky, tře-
bas jen drobné, arciť vždy jen po živnosten-
sku poskytované. Ani - odchylkou od obec-
ného pojetí, kdy lze poskytování zúročitel-
ných zápůjček posuzovati jako bankovní
obchod (srv. Staub-Pískův komentář k ob-
chodnímu zákoníku, sv. II., vyd. druhé, str.
19) - osnova nerozlišuje, zdali si věřitel
opatřuje prostředky na poskytování zá-
půjček a úvěrů získáváním jich (vklady
nebo výpůjčkami) po živnostensku, či za-
půjčuje-li peníze výhradně z vlastních kapi-
tálů.
Tyto široké hranice vytyčuje osnova
proto, aby účinněji, než toho lze dosáhnouti
obtížným stiháním pro lichvu, znemožnila
řádění živlů, které - jak veřejně tisk ne-
jednou pranýřoval - řemeslným půjčová-
ním, zejména na zástavní lístky, životní po-
jistky a směnky, neslýchaným způsobem
vykořisťují hospodářsky nejslabší vrstvy.
K poskytování takového, namnoze drob-
ného spotřebního úvěru povolány jsou za-
stavárny, jichž činnost, jak již bylo řečeno,
jest se zřetelem na ochranu jejich zákaz-
nictva zvláštními předpisy již upravena (viz
zákon č. 48/1885 ř. z. a prov. nař. č. 49/1885
ř. z. ), proto také ani v příčině úvěrových
obchodů nemá se na ně nový zákon vztaho-
vati.
V souvislosti s výkladem o nutnosti
úpravy úvěrových obchodů sluší se upozor-
niti, že osnova pouští se zřetele pouhé zpro-
středkování úvěru, neboť pro tuto činnost
již platí zvláštní obmezující předpisy, obsa-
žené v zákoně č. 203/1925 Sb. z. a n. a
v § 18, odst. 2 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n.
Váže-li osnova koncesí též depositní ob-
chody v častěji zmíněných hodnotách (§ 2,
č. 5), činí tak proto, že přes přísné předpisy
zákona č. 241/1924 Sb. z. a n. jsou spolehli-
vost depositáře a jeho náležitá majetková
mohoucnost přece jen pomyslně nejdokona-
lejšími zárukami pro zabezpečení zájmů
ukladatelů. K tomu ještě má přistoupiti
účinná svazová kontrola, kterou osnova na-
vrhuje u podniků takové obchody provozu-
jících.
Osnova vyžaduje koncesi k provozování
úschov "v jakémkoli způsobu", tedy jak
k úschovám otevřeným i zavřeným (safes),
tak také k úschově pravidelné (zvláštní,
hromadné) i nepravidelné.
Protože již zmíněnou zvláštní úpravou
živnosti zastavárenské náležitě jest vyře-
šena též otázka úschov s provozováním této
živnosti nutně spojených, upouští osnova
od zásahu do těchto úschov.
Poslední skupinu (§ 2, č. 6 osnovy) tvoří
obchody, které náležejí v přijímání hotovo-
stí ke zúročení v běžném účtu. Osnova svým
stanoviskem, že tento druh obchodů v zá-
sadě náleží v rozsah živnosti bankovní a
směnárenské, nechce umožniti vývoj, aby
peněžní podniky jednotlivců, veřejných ob-
chodních společností a společností koman-
ditních byly po stránce získávání provozo-
vacích prostředků na roven postaveny pe-
něžním ústavům druhů uvedených v § 2 zák.
č. 239/1924 Sb. z. a n.; složení hotovostí
u peněžních podniků napřed řečených i dále
totiž nemá býti konečným hospodářským
účelem, tedy nemá míti povahu vkladů
úsporných, nýbrž má podržeti povahu pře-
chodného, pro další hospodářské účely (na
př. pro nákup cenných papírů) určeného
jednání. "
Že i nadále má býti v tom ohledu mezi
oběma skupinami bankovních podniků nále-
žitě odlišováno, jest patrno především
z ustanovení § 35, odst. 1, písm. a) osnovy,
vylučujícího vydávání vkladních knížek
bankéřskými závody; dále to plyne z usta-
novení § 2, odst. 2 osnovy, podle něhož vý-
sledky těchto druhů obchodů mají býti zá-
kazníkovi dokládány zpravidla jen občasně
zasílanými uzávěrkami běžného účtu,
kdežto vydávání stálých přehledů o změ-
nách v tomto účtu (t. zv. kontokorentních,
kontrolních knížek a pod. ) se připustí jen
výjimkou se zvláštním povolením.
Potřeba zasáhnouti úpravně i do tohoto
druhu obchodů jest odůvodněna tím, že se
složením hotovosti za řečenými již dalšími