31

by se mela zpětná účinnost zákona uplat-
niti. Tuto otázku nyní značně zjednodušuje
ustanovení § 19 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n.,
z něhož se ve spojení s ustanovením § 20,
odst. 1 téhož zákona podává, že do konce
roku 1934 budou moci jako žadatelé o po-
volení za shovívavějších podmínek, které
§ 23 osnovy stanoví, býti předmětem úvahy
jen jednotlivci, veřejné obchodní společ-
nosti a společnosti komanditní, jichž opráv-
nění provozovati bankéřský závod vzniklo
podle živnostenskoprávních zásad před
7. březnem 1933 anebo - k čemuž ještě
nedošlo - bylo nabyto po tomto dni s po-
volením vlády; z této úpravy vyplývá dále
důsledek, že do konce roku 1938 nebude lze
udíleti nové koncese, ani povolení ke zří-
zení nových poboček podle § 8 osnovy leč
se zvláštním povolením vlády.

Ustanovení odstavce 2 § 23, určující
mezidobí, ve kterém bude lze i bez úředního
povolení pokračovati v provozování již trva-
jících bankéřských závodů jest účelné, ne-
boť není dobře myslitelno, aby veškeré tyto
podniky zastavily provozování až do vyří-
zení žádosti za nové oprávnění; této výhody
arciť zásadně jsou účastný též podniky ve-
řejně známé jako nepoctivé, tudíž podniky
bez naděje na nové oprávnění, a proto, aby
zmíněné mezidobí jim zcela nemohlo při-
jíti k duhu, opravňuje se úřad zakázati
předčasně jich další provozování.

Co do předpokladů, za kterých lze uděliti
koncesi pro podniky staré, vychází se v od-
stavci 3 § 23 ze zásad, které mají platiti
pro koncese podniků nových. Tyto předpo-
klady rozšiřují se o požadavek včasného
podání a řádného doložení žádosti, jakož
i nabytí členství ve Svazu, avšak pro zdů-
razněné již ohledy na nabytá práva pod-
statně se na druhé straně zmírňují a do-
konce se poskytuje pro tyto podniky právní
nárok na příznivé vyřízení žádosti, když
jsou tyto zmírněné podmínky splněny. Na-
značené zmírnění záleží v tom, že se u ma-
jitele starého podniku, ani u společníků spo-
lečnosti starý podnik provozující nevyža-
duje odborného vzdělání a způsobilosti; to
však jest potřebí zdůrazniti, že ve shodě se
základními záměry osnovy ničeho se nesle-
vuje na požadavku, aby tyto osoby byly
důvěryhodné a aby podnik byl veden od-
borně způsobilou a také jinak všem zákon-
ným předpisům vyhovující osobou a byl
náležitě kapitálově vybaven.

Podle ustanovení § 22 má se Svaz ban-
kéřských závodů uvésti v život podobným
způsobem, jaký byl zvolen pro ustanovení
již častěji jmenované "Revisní jednoty
bank". Přípravné práce k založení tohoto
Svazu, k nimž náleží zejména vypracování
svazových stanov, jejich předložení k úřed-
nímu schválení a svolání ustavující valné
hromady, má totiž provésti "zakladatelský
sbor", jehož členy jmenuje ministr financí
z kruhu zájemníků. Vedle toho tento sbor
má přijímati zálohy na zápisné a též po-
dávati vyjádření o žádostech za udělení
oprávnění podle nového zákona. Tato po-
sléz dotčená stránka působnosti zaklada-
telského sboru byla sice již-při dřívější
osnově bankéřského zákona některými ex-
perty brána v pochybnost s hledisek vhod-
nosti a účelnosti, v Poradním sboru pro
otázky hospodářské se však po zevrubněj-
ších úvahách dospělo k názoru, že tuto věc
jinak rozřešiti nelze, ježto jest nutno, aby
tu byl již před ustavením Svazu nějaký
orgán, který by všechny přípravné práce
provedl; poněvadž Svaz může se ustaviti,
až tu bude dostatečný počet členů, a tudíž
bude možno obsaditi všechna místa ve
správním a dozorčím výboru a ježto členem
Svazu bude se moci státi jen ten, komu se
již dostalo oprávnění provozovati obchody
povolením vázané, není jiného východiska,
než aby zakladatelský sbor byl pověřen též
podáváním vyjádření o žádostech za takové
oprávnění. Obavy, že zakladatelský sbor by
mohl tohoto svého vlivného postavení zne-
užíti, rozptyluje skutečnost, že se jeho čin-
nost časově obmezuje, neboť stanovy Svazu
musejí býti vypracovány a k úřednímu
schválení předloženy ve lhůtě úřadem sta-
novené a po té musí se do 1 měsíce svolati
ustavující valná hromada (§ 24, odst. 2);
dále se musí uvážiti, že též zakladatelský
sbor jest pod přímým státním dozorem a že
pro jeho členy platí povinnost mlčenlivosti
a zákaz korupce stejně jako pro pravidelné
orgány Svazu (§ 24, odst. 1).

Z činnosti zakladatelského sboru ovšem
vzejdou též určitá vydání (náklad na tisko-
pisy, poštovné a pod. ). Na jejich úhradu
pamatuje předpis odstavce 4 § 24 osnovy,
podle kterého v příčině bankéřských závodů
jichž zástupcové chtějí se zúčastniti usta-
vující valné hromady Svazu, musí býti slo-
žen do rukou zakladatelského sboru peníz
Kč 250'-, který jest již napřed zmíněnou
zálohou na zápisném, jehož výši má podle

32

odstavce 2 § 24 určiti ustavující valná hro-
mada členů.

Ustanovení odstavce 5 § 24 souvisí
s ustanovením § 23, odst. 3, které pro udě-
lení oprávnění pro staré podniky stanoví
jako podmínku přihlášku za člena Svazu a
složení zálohy na zápisné; jest tedy spra-
vedlivé, aby, kdož chtějí žádati takové
oprávnění, byli veřejným oznámením zpra-
veni o tom, kde mají dotčené členské při-
hlášky podávati a zálohu na zápisné složiti.

Oddíl V.

v §§ 25 až 33 jednak hledí pohrůžkou trest-
ními následky zabezpečiti, aby příkazy a
zákazy nového zákona nebyly porušovány,
jednak rozšiřuje platnost některých trest-
ních ustanovení zákona č. 239/1924 Sb. z.
a n., nově zavedených předpisy čl. XXXIII
bank. zákona č. 54/1932 Sb. z. a n. a vzta-
hujících se jen na činitele peněžních ústa-
vů, také na činitele bankéřských závodů ve
smyslu osnovy.

Znění § 25 osnovy směřuje proti ne-
oprávněnému provozování obchodů koncesí
vázaných podle předpisů živn. řádu (záko-
na), při čemž s ohledem na veřejný zájem
zvyšuje sazby trestní.

Ustanovení § 26 osnovy, která jsou pří-
buzná s ustanoveními § 30 a) zák. č. 239/
1924 Sb. z. a n. a proto jim též svým zně-
ním přizpůsobena, mají na zřeteli řadu
příkazů a zákazů vyslovených v předešlých
ustanoveních osnovy.

K odstavci 2, písm. b) § 26 osnovy sluší
poznamenati, že zde obsažené trestní usta-
novení jest nutné, poněvadž ke splnění zá-
měru, jejž předpis § 35 e) zák. č. 239/1924
Sb. z. a n. sleduje, se nevystačí s trestním
ustanovením § 30 a), odst. 2, č. 1 téhož zá-
kona.

V odstavci 3 § 26 se uvádějí jako
delikty zanedbání povinnosti, odpověd-
ným osobám uložené, osobně vésti pod-
nik a dozírati nad řádným jeho provozová-
ním a neuposlechnutí příkazu odkliditi
včas závady při kontrole zjištěné a v kon-
trolní zprávě vytčené; pro takovou povahu
mluví u prvního deliktu potřeba chrániti
autoritu odpovědné osoby před šikanami
podřízeného zaměstnanectva, které ve spra-
vedlivých případech přece má možnost upo-
zorniti na takovou nepřístojnost orgány ke
stihání oprávněné, kdežto důvodem toho,

aby druhý delikt byl návrhový, jest sa-
motná jeho skutková podstata [viz ostatek
stejné řešení v § 30 a), odst. 3 zák. č. 239/
1924 Sb. z. an. ].

Ustanovení § 27 osnovy odpovídá svým
záměrem a proto i svým zněním předpisu
§ 30 b) zák. č. 239/1924 Sb. z. a n., právě
tak jako § 18 osnovy předpisu § 19, odst. 1
téhož zákona.

V §§ 29 až 31 jde osnově o to, aby trest-
ní ustanovení §§ 33, 35 a) a 35 b) zák. č.
239/1924 Sb. z. a n., směřující proti pro-
zrazování obchodního tajemství u peněž-
ních ústavů, proti nedbalé a hazardní
správě peněžních ústavů a proti nevěrné
správě činitelů takových ústavů, mohla býti
uplatněna i proti činitelům peněžních pod-
niků.

Obsah §§ 32 a 33 se shoduje s ustanove-
ním §§ 35 d) a 35 f) častěji cit. zák. č. 239/
1924 Sb. z. a n. ve znění čl. XXXIII ban-
kovního zákona č. 54/1932 Sb. z. a n.

V oddílu VI.

zahrnuté §§ 34 až 37 ujasňují poměr no-
vého zákona k zákonům starším a vedle
toho obsahují obvyklá závěrečná ustano-
vení.

Ustanovení § 34 osnovy vytýkají přede-
vším poměr nového zákona k ustanovením
živnostenského řádu (zákona) a zákona č.
239/1924 Sb. z. a n. a po všeobecném určení
(§ 35), že tento zákon má platiti i nadále
beze změny, zvlášť ještě zdůrazňují, že
bankéřům i pro příště nelze uděliti opráv-
nění vydávati vkladní knížky (listy), jak
se z § 2 právě cit. zákona podává, a že i na-
dále stíhá bankéře trestní odpovědnost po-
dle § 30 téhož zákona, kdyby svépomocně
takové knížky (listy) vydávali; zdůraz-
ňuje-li se pak také ještě zvlášť § 30 b) té-
hož zákona, má to za účel upozorniti, že
toto trestní ustanovení, též na činitele ban-
kéřských závodů se vztahující, má nezmě-
něně platiti vedle příbuzného s ním trest-
ního ustanovení § 27 osnovy.

Z odstavce 2 § 35 osnovy vyplývá, že
bude lze do konce roku 1938 uděliti koncesi
podniku novému toliko se zvláštním povole-
ním vlády; bez napřed cit. ustanovení ne-
byla by arciť v příkrém rozboru se zámě-
rem § 19 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n. - ne-
ospravedlněna domněnka, že dočasný zá-
kaz nových přírůstků peněžnictví jest pro

33

peněžní podniky jednotlivců, veřejných ob-
chodních společností a společností koman-
ditních novým zákonem zrušen.

Ustanovení odstavce 3 § 35 má účelem
zdůrazniti jednak, že k provozování splát-
kového obchodu s losy napříště nestačí
u peněžních podniků pouhá protokolace
firmy, nýbrž že bude k tomu potřebí kon-
cese, jednak že i ten, komu uděleno takové
povolení provozovati splátkový obchod
s losy a obchod promesový, bude podroben
všem zvláštním povinnostem, uloženým zá-
kony č. 85/1862 ř. z., č. 90/1878 ř. z. a zák.
čl. XXXI/1883, a též bude musiti splniti
veškeré tamtéž stanovené podmínky; ta-
kovými podmínkami při promesovém ob-
chodu jsou, že prodatel i kupitel musejí
míti bydliště v čsl. republice, že prodatel
musí vydati o obchodu písemnou listinu

(promesový lístek), že nesmí los zciziti a
musí se kdykoli vykázati příslušným úřed-
ním orgánům jeho držbou atd., při uvede-
ných splátkových obchodech pak, že proda-
tel musí vydati řádně podepsanou listinu,
vyznačující přesně předmět obchodu a jeho
podmínky, dále že musí vydati potvrzení
o učiněných splátkách, vésti předepsaný
rejstřík, že nesmí prodaných papírů ani
zciziti, ani je zastaviti atd.

Hned na počátku této důvodové zprávy
bylo vyloženo, že nový zákon má nahraditi
vládní nařízení podle čl. LII bankovního
zákona č. 54/1932 Sb. z. a n.; tím jest
vlastně účel tohoto zákonného ustanovení
úplně vyčerpán a proto z důvodů legislativ-
nětechnického pořádku doporučuje výslov-
ně je zrušiti, jak se to v § 36 osnovy na-
vrhuje.

V Praze, dne 24. června 1937.

Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.

Ministr financí:
Dr. Kalfus v. r.

Ministr průmyslu, obchodu a živností:
J. V. Najman v. r.

Státní tiskárna v Praze. - 4220-37.