25

hospodářskými účely spojuje se obvykle
ujednání kontokorentní úmluvy, k němuž
dochází zákazníkovým podpisem formuláře
obsahujícího spleť mnohdy úmyslně ne-
jasně stylizovaných obchodních podmínek,
jichž záludnost postřehne toliko zkušené
oko odborníka. Dále, vážou-li se tyto ob-
chody na koncesi, má to v zápětí zvýšenou
ochranu zákaznictva, kterou mu má zajistiti
odborná kontrola podniků je provozujících.
Objeví-li se toho potřeba, mohou vedle
vypočtených druhů obchodů vládním naří-
zením podrobeny býti koncesnímu řízení
ještě jiné druhy obchodů (§ 2, odst. 3).

Již v § 2 podaný výpočet obchodů, k jichž
provozování po živnostensku bude potřebí
koncese, zahrnuje veškeré, pro bankovní a
směnárenskou živnost typické obchody,
takže prakticky nebude vlastně peněžního
podniku, který by úpravě osnovou zamýš-
lené nepodléhal.

Tím jest v míře co nejrozsáhlejší dána
možnost připustiti bankéřské závody jen
hospodářsky zdravé a řádně a poctivě spra-
vované.

Z ustanovení tohoto zákona jako doplňu-
jícího živnostenský řád jsou vyjmuty ony
podniky a zařízení, které podle uvozovacího
patentu nepodléhají jeho předpisu.

Pro nastoupení živnosti a její provozo-
vání jest stanoven průkaz způsobilosti
v § 3, jenž mimo všeobecné náležitosti pře-
depisuje zvláštní způsobilost a mimo to žádá
zaručení majetkovými poměry řádné hospo-
daření podniku. V odstavci 2 zvyšuje se spo-
lehlivost žadatelova zvláštním předpisem,
který vyhovuje jednak účelu tohoto zákona,
jednak i předpisům zákona č. 239/1924 Sb.
z. a n.; zvláštní průkaz způsobilosti vyža-
duje nejenom školní vzdělání, nýbrž i prak-
tické znalosti, které lze prokázati pracovním
vysvědčením, jež však musí býti pravdivým
průkazem, že žadatel nabyl všech znalostí,
které jsou potřebné pro provozování této
živnosti.

Podle § 4, odst. 1 uděluje koncesi mini-
sterstvo obchodu v dohodě s ministerstvem
financí vzhledem na zvláštní důležitost to-
hoto podnikání, jež v zájmu ochrany veřej-
nosti předpokládá nutně, aby udělování
těchto koncesí bylo svěřeno toliko nejvyšší
instanci.

V odstavci 2 rozšiřuje se řízení, jež jest
žádáno před udělením koncese živnosten-

ským řádem (zákonem), o slyšení svazu neb
zájmových odborných organizací. Dispens
od průkazu způsobilosti jest nepřípustná.

Koncese může býti vázána zvláštními
podmínkami, jichž nezná živnostenský řád
(zákon), které však vyhovují účelu tohoto
zákona. Nesplnění těchto podmínek má pak
za následek odnětí koncese [§ 6, odst. 1,
písm. b)].

§ 5 uvádí případy, kdy kromě předpisů
živnostenského řádu zaniká ex lege koncese
bankéřská podle tohoto zákona.

Naproti tomu v § 6 uvádí se případy
s poukazem na předpisy živnostenského
řádu jakož i tohoto zákona, v nichž může
býti koncese odňata.

§ 7 obsahuje úpravu pro převod kon-
cese v případě vdovství nebo nezletilců.

§ 8 obsahuje potom odchylky od ustano-
vení živnostenského řádu (zákona).

Oddíl II.

pojednává v § 9 o osobách za bankéřský
závod odpovědných a určuje postup, který
jest zachovati, není-li v závodě takové
osoby nebo má-li dojitá ke změně takových
osob. Jak již častěji bylo zdůrazněno,
osnova směřuje k tomu, aby vedení bankéř-
ských závodů bylo v rukou osob důvěry-
hodných, jakož i odborně vzdělaných a
způsobilých.

Takovými osobami u bankéřských závodů
jednotlivců musí přirozeně býti majetníci
těchto podniků, u společností řečených
obou druhů pak společníci, kteří jsou
oprávněni společnost zastupovati a vésti její
obchody. Proto také tyto osoby uvádí § 9
na prvním místě jako osoby odpovědné za
vedení závodu.

Druhdy však se může státi, že uvedené
osoby nemohou vedení závodu obstarávati
samy, jak to osnova ze zásadních důvodů
požaduje, v takových výjimečných přípa-
dech nastupuje jako odpovědná osoba ná-
městek ve smyslu živnostensko-právním
(§ 55 ž. ř., § 71 ž. z. ).

Povinnost postarati se o obnovení řádné
správy podniku ukládá osnova při úmrtí
koncesionáře neb oprávněných společníků
(na př. na společné obchodní cestě za-
hynuvších) právním nástupcům jejich jako
osobám s přímým zájmem na udržení

4

26

závodu. Koncesionář může zaniknouti
také, pozbude-li svéprávnosti pro du-
ševní chorobu a pod., a tu tato povinnost
postihuje jeho zákonného zástupce jako
osobu povolanou hájiti jeho majetkové
zájmy. Táž povinnost řečeným právním ná-
stupcům nebo zákonným zástupcům vznik-
ne ovšem, zanikne-li schválený náměstek.

Aby dozorčí orgánové mohli, bylo-li by
toho potřebí, zakročiti sami o urovnání po-
měrů takového osiřelého podniku, podle
potřeby i ustanovením náměstka z moci
úřední, náleží k řečené povinnosti přede-
vším neprodleně oznámiti zánik odpovědné
osoby ministerstvům průmyslu, obchodu a
živností a financí a kontrolnímu orgánu;
dále k ní náleží "zaříditi potřebné, aby
bylo postaráno o vedení podniku odpo-
vědnou osobou úředně schválenou", což
zpravidla bude záležeti v podání žádosti za
úřední schválení náležitě způsobilé osoby
náměstkem nebo v převodu podniku na
způsobilou osobu, která arciť si musí vy-
moci povolení podle § 1.

V §§ 10 až 13 vytčené zvláštní povin-
nosti osob za bankéřský závod odpovědných
a zaměstnanců takového podniku hledí
splniti již zmíněný záměr čl. LII bankov-
ního zákona, aby peněžní podniky jednot-
livců, veřejných obchodních společností a
společností komanditních byly podrobeny
obdobným obmezením, jaká platí pro akci-
ové banky podle zákona č. 239/1924 Sb. z.
an.

Také v § 10, odst. 2 ozývají se zásady,
které mají na zřeteli ochranu zájmů věři-
telů a jiných zájemců na hospodářské
rovnováze peněžních podniků a dobrou po-
věsit našeho peněžnictví vůbec. Zde obsa-
žený příkaz zákona není sice pod přímou
trestní sankcí, porušování jeho může míti
v zápětí nepřímo trestní následky (na př.
pro porušování určitých předpisů zákona
pod trestní sankcí jsoucích), nebo nepři-
znám neb odnětí jistých výhod, jež podle
zákona jsou myšleny jen pro bankéřské
závody naprosto bezvadně vedené.

Odpovědnost za řádný výkon správních
a dozorčích funkcí, která v akciové bance
stíhá představenstvo a dozorčí radu, nese
podle odstavce 1 § 9 v bankéřském závodě
jeho koncesionář (pachtýř), každý společ-
ník oprávněný společnost zastupovati a
vésti její obchody, nebo náměstek; proto
také tyto osoby odpovídají za splnění po-

vinností odkliditi závady při prohlídce
zjištěné a vytknuté, kterouž povinnost sta-
noví odstavec 3 § 10 osnovy podle obdoby
předpisu § 29, odst. 2 zák. č. 239/1924 Sb.
z. a n.

Jak již bylo řečeno, lze k provozo-
vání obchodů v § 2 odst. 1 uvedených při-
pustiti jen firmy protokolované, tedy fir-
my, které již podle všeobecných zásad ob-
chodního práva (čl. 28 obch. zák., § 25 slov.
obch. zák. ) jsou povinny vésti obchodní
knihy. Podle toho § 11, pokud tuto povin-
nost bankéřským závodům ukládá, nepři-
náší vlastně nic nového. Novota, kterou za-
vádí, záleží v tom, že jednak se stanoví pro
tyto podniky povinnost sestavovati účetní
uzávěrku každoročně a určuje lhůta pro se-
stavení této uzávěrky, jednak že se tvoří
podklad pro trestní sankci na nesprávné bi-
lancování. Posléze dotčené ustanovení od-
stavce 2 § 11 jest přizpůsobeno trestnímu
ustanovení § 31 zák. č. 239/1924 Sb. z. a n.
proti falšování bilancí akciových bank a
jiných peněžních ústavů; toto ustanovení
jest nutné, protože dozorčím orgánům (mi-
nisterstvu financí a svazu) musí býti
umožněno stopovati hospodářský vývoj
bankéřských závodů podle správných bi-
lančních číslic.

V § 12, který se obsahově shoduje s § 23
zákona o společnostech s r. o., zavádějí se
pro bankéřské závody předpisy o bilančním
hodnocení, jichž potřeba se podává s hle-
disek napřed zmíněné kontroly peněžních
podniků. Taková kontrola hospodářského
vývoje podniku nebyla by myslitelná,
kdyby koncesionář netvořil samostatného,
od ostatního jmění jednotlivcova nebo
společníků osobně ručících odděleného
celku, a proto se pod č. 4 předpisuje, že
v bilanci každého závodu musí býti vy-
jádřeno též vlastní jmění mu věnované
(dotace) a přírůstky na něm obsažené (re-
servy).

Osnova odchyluje se od § 9, odst. 4
častěji cit. zák. č. 239/1924 Sb. z. a n.
v tom, že nepožaduje, aby roční účetní uzá-
věrky bankéřských závodů byly uveřejňo-
vány. Takového nařízení není u nich totiž
potřebí hlavně proto, že nepřijímají peněž-
ních vkladů a tedy veřejné stopování jejich
hospodářského stavu nemá pro širší kruhy
takového významu jako u akciových bank.
Spokojuje se tudíž § 13 s povinným před-
kládáním ročních účetních uzávěrek ban-

27

kéřských závodů dozorčím orgánům a pro
umožnění náležitého dozoru spojuje s touto
povinností povinnost podati k uzávěrkám
žádoucí vysvětlivky.

Oddíl III.

v §§ 14 až 22 pojednává o svazu bankéř-
ských závodů.

Pro organizaci tohoto svazu byla vzo-
rem společenstva podle živnostenského
řádu, pro úpravu jeho kontrolních úkolů
pak "Revisní jednota bank", zřízená
podle §§ 18 až 29 zák. č. 239/1924 Sb. z.
a n. (ve znění čl. XXVIII až XXXII ban-
kovního zákona).

Předpisy tyto nedotýkají se však nikte-
rak předpisů hlavy VII živnostenského
řádu (§ 16, odst. 2).

Značná příbuznost jak se společenstvy
tak s řečenou "Revisní jednotou" podává
se hned z toho, že také členství ve Svazu
nabývá se přímo ze zákona (nikoli teprve
členskou přihláškou a jejím přijetím), jak
z § 14 se podává; nucené členství v tomto
Svazu vzniká hned udělením koncese; jeho
důsledkem jsou kontrolní práva Svazu nad
každým bankéřským závodem provozují-
cím obchody v § 2, odst. 1 a 3 uvedené.
členstvím ve Svazu nemá ovšem býti ni-
čeho měněno na členství ve společenstvech
(grémiích) ve smyslu živnostenskoprávním.

Osnova, zdůrazňujíc, aby takové podniky
byly osobně vedeny odpovědnými osobami
(koncesionářem, společníkem oprávněným
společnost zastupovati a vésti její obchody,
náměstkem) a tedy aby tyto osoby rozho-
dovaly ve všech důležitých věcech podniku
se týkajících, pokládá také jen je za povo-
lané, aby vykonaly členská práva ve Svazu,
a proto nepřipouští jich zastupování ve vý-
konu těchto práv někým jiným. Zásadou,
že každému členskému subjektu má příslu-
šeti jen jeden hlas, jest odůvodněna úpra-
va, že u společností, majících v čele několik
odpovědných osob, jest povolána vykoná-
vati členská práva jen jedna z nich, kterou
ostatní tím pověří.

Svaz má býti institucí celostátní se
sídlem v Praze. Tento nový útvar, jevící se
právnickou osobou svého druhu, blíží se
společenstvům podle živnostenského řádu
i v požadavku úředního schvalování stanov
vysloveném v § 15 osnovy (srv. § 126 ž. ř.,
§ 211 ž. z. ).

Dalším význačným společným rysem jest
shoda v základním pojetí úkolů Svazu i ře-
čených společenstev, která jest patrná ze
srovnání ustanovení § 114 ž. ř. (§ 160 ž. z. )
a § 16 osnovy, majících především na zře-
teli ochranu stavovských zájmů členstva
a péči o stavovskou čest. Při podrobném
výpočtu působnosti Svazu bylo ovšem
nutno vzíti náležitý zřetel na jeho povahu
jako celostátního ústředí, zastupujícího
stav bankéřský jako celek proti jiným sku-
pinám peněžnictví, a jako orgánu kontrol-
ního. V odstavci druhém vyjímají se však
veškeré úkoly, které podle hlavy VII živ-
nostenského řádu (zákona) jsou svěřeny
živnostenskému společenstvu (grémiu)
§ 114 ž. ř. a § 160 ž. z.

Podle § 17 mají býti nutnými (obliga-
torními) orgány Svazu: správní výbor,
tajemník, dozorčí výbor, valná hromada
členů a sbor kontrolorů; ustanovení o sbo-
ru kontrolorů přicházejí zvláště v §§ 19
až 21.

Zástupcem Svazu na venek jest správní
výbor, jehož členové se volí valnou hroma-
dou z kruhů osob oprávněných vykonávati
členská práva. Jeho působnost jest vymě-
řena souborně, totiž má mu náležeti rozho-
dování ve všech věcech, jež nejsou jinému
svazovému orgánu výslovné vyhrazeny;
podrobnosti v té příčině jakož i způsob, jak
se správní výbor ustavuje, svolává a usná-
ší, mají býti určeny teprve stanovami.

Tajemník Svazu má býti výkonným or-
gánem správního výboru; také jeho působ-
nost podrobně vymezí stanovy.

Podmínkou řádného plnění úkolů, které
se Svazu svěřují, jest, aby spravovaly jeho
věci osoby neúplatné a náležitě šetřící
úředního tajemství. Protože Svaz bankéř-
ských závodů má veškeré znaky veřejno-
právní korporace, předpokládají se tyto
vlastnosti u jeho činitelů již podle všeobec-
ných ustanovení zákona č. 178/1924 Sb. z.
a n. proti úplatkářství a porušování úřed-
ního tajemství; má tudíž druhá věta od-
stavce 5 § 17 osnovy, která napřed uvede-
ným orgánům Svazu ukládá povinnost
mlčenlivosti a zakazuje bráti úplatky, jen
význam normy tuto povinnost a tento zá-
kaz zdůrazňující a na trestní následky
podle cit. zákona nepřímo upozorňující.

Určiti případy, ve kterých se má svolá-
vati valná hromada členů, a způsob, jak se
má svolávati a jak se ve valné hromadě

28

hlasuje, stanoviti podmínky platnosti
jejích usnesení a vymeziti obor její pů-
sobnosti také jest vyhrazeno stanovám. Při
vymezování oboru působnosti valné hro-
mady bude potřebí přihlédnouti, že jí již
ze zákona náleží voliti členy správního a
dozorčího výboru (§ 17, odst. 1 a 3) a sta-
noviti výši zápisného a poplatků za pro-
hlídky (§ 18, odst. 1).

Rovněž, jako tomu jest u jiných korpo-
rací, bude valné hromadě přikázati též
schvalování roční účetní uzávěrky Svazu.
Pro dozor ministerstva financí nad Sva-
zem (§ 22) zavádí se povinné předkládání
těchto uzávěrek tomuto ministerstvu (§ 17,
odst. 7).

V § 18 obsažené předpisy o úhradě ná-
kladu na činnost Svazu a o způsobu ulo-
žení jeho jmění (odstavec 1 a 2) vychází
v celku ze zásad živnostenského řádu peču-
jících o finanční zabezpečení živnosten-
ských společenstev (srv. § 115 ž. ř., § 162
ž. z. ).

Čím jest u těchto společenstev inkorpo-
rační poplatek, tím jest u Svazu zápisné,
jehož výši stanoviti přenechává se valné
hromadě členů. Aby se již napřed rozptý-
lila obava, že by valná hromada mohla ne-
mírným zvýšením zápisného vykonávati
určitý vliv na příliv nového členstva, pod-
léhá stanovení výše zápisného úřednímu
schválení.

Předpisy o rozvrhu provozovacích schod-
ků na členstvo (odstavec 2) mají vzor
v ustanoveních § 23, odst. 3 zák. č. 239/
1924 Sb. z. a n.

Pro oznámení platební povinnosti jed-
notlivých členů a pro vymáhání členských
poplatků a příspěvků (odstavce 3 a 5) byl
zvolen způsob zavedený zákonem č. 234/
1926 Sb. z. a n., o příspěvcích pro bur-
sovní fond Pražské bursy pro zboží a cenné
papíry. Týž zákon byl vzorem také pro
úpravu práv členů stěžovati si do příspěv-
kové výměry; aby však nebyl ústřední
úřad zatěžován poměrně malichernými
pracemi, bylo odchylkou vyhrazeno rozho-
dování o takových stížnostech dozorčímu
výboru (odstavec 4), jako orgánu dobře
k tomu způsobilému pro jeho složení, jeho
zákonem zaručenou nestrannost a jeho
právo dozírati nad řádným hospodařením
Svazu.

Jedním z nejdůležitějších úkolů, jejž má
Svaz plniti, jest dozírati, aby členské pod-

niky byly řádně podle právních i mravních
zásad provozovány. Přirozeně může býti
tímto úkolem, směřujícím ku potírání so-
beckých sklonů svazového členstva, pově-
řen toliko orgán složený z osob zaručeně
nestranných a na členech nezávislých; na-
opak zase nesmí se při tvoření tohoto or-
gánu pustiti se zřetele potřeba chrániti
členstvo před zbytečným obtěžováním hro-
zícím z kontroly neodborně prováděné a
před škodami pramenícími z prozrazování
obchodního tajemství seznaného při vyko-
návání zmíněných kontrolních úkolů. Osno-
va hledí splniti veškeré tyto předpoklady
řádné kontroly ustanovením § 19 o sboru
kontrolorů Svazu, která se obsahově úplně
shodují se zásadami uplatněnými v § 26
zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. ve znění čl.
XXXI bankovního zákona č. 54 /1932 Sb.
z. a n., platícími o revisním orgánu akci-
ových bank a peněžních společností s ruče-
ním omezeným a podle nabytých zkuše-
ností dobře se osvědčujících.

Stejně jako častěji cit. zákon č. 239/1924
Sb. z. a n. také osnova nevyslovuje trest-
ních sankcí na porušení povinnosti mlčen-
livosti členy sboru kontrolorů, ani neobsa-
huje zvláštních trestních ustanovení, která
by zaručovala jejich neúplatnost a vylu-
čovala nebezpečí, že zneužijí své úřední
moci. Není totiž takových zvláštních trest-
ních norem potřebí, neboť, jsou-li členové
sboru kontrolorů stejně trestně odpovědni
jako úředníci státní (§ 19, odst. 4 osnovy),
hrozí jim přísné tresty podle všeobecných
trestně-právních předpisů, zejména pro
zneužití moci úřední, pro prozrazování
úředního tajemství, pro braní darů ve
věcech úředních podle §§ 101, 102 a 104
trestního zákona č. 117/1852 ř. z., obdob-
ných §§ 465, 467, 471 a 478 slov. trest. zák.
čl. V/1878 a podle zákona č. 178/1924 Sb.
z. a n. proti úplatkářství a porušování
úředního tajemství.

Členové sboru kontrolorů mají však také
požívati stejné ochrany jako úředníci stát-
ní (§ 19, odst. 4 osnovy) a proto na jejich
ochranu při vykonávání služby platí vedle
zvláštního trestního ustanovení § 28 osno-
vy jmenovitě §§ 81 a 153 obecného trest-
ního zákona.

Ustanovení § 20 osnovy o tom, jak se
vykonává kontrola členských podniků, vy-
jadřují názorová hlediska, která uplatňo-
val Poradní sbor pro otázky hospodářské

29

při projednávání dřívější osnovy bankéř-
ského zákona. V tomto sboru nebylo o tom
sporu, že i nad bankéřskými závody musí
býti prováděn vnější dozor, a mínění se
rozcházela jen o tom, v jakém rozsahu se
má tento dozor vykonávati. Po zevrubných
úvahách zvítězil názor, že by se nedoporu-
čovalo zavésti u bankéřských závodů vše-
obecný dozor v tom rozsahu, jak se vyko-
nává v jiných oborech peněžnictví (na př.
u akciových bank podle § 25 zák. č. 239/
1924 Sb. z. a n., u společenstev podle § 1
zák. č. 133/1903 ř. z. ), totiž revisi hospo-
dářskou, která záleží v prozkoumání celého
obchodování netoliko po stránce formální,
nýbrž i s hlediska věcného a zejména i po
stránce hospodářské rovnováhy podniku a
jeho provozovacích výsledků. K tomuto
závěru dospělo se hlavně úvahou, jednak
že by neměla hospodářská revise u ban-
kéřských závodů konec konců žádného
podkladu, poněvadž u těchto závodů
není vlastně pevného provozovacího ka-
pitálu- jdeť o kupce jednotlivce nebo o ve-
řejné obchodní společnosti anebo o spo-
lečnosti komanditní, pro něž nějaký pevný
základní kapitál vůbec předepsán není a
ani předepsán býti nemůže - jednak že
právě proto ani zájem věřitelů takové re-
vise nevyžaduje, ježto koncesionář nebo
osobně ručící společník ručí za závazky
firmy netoliko jměním v ní uloženým
(dotací), nýbrž svým veškerým majet-
kem. Dále bylo také uváženo, že zájem
veřejnosti na provádění hospodářských
revisí u peněžních podniků není tak znač-
ný, jak tomu jest u jiných ústavů peněž-
ních, poněvadž vkladů na vkladní knížky
u takových podniků vůbec není a jiné jim
svěřené prostředky, pokud vůbec tu jsou,
nedostupují celkem žádné značné výše. Ko-
nečně rozhodl zřetel, že postavení bankéře
vůči zákazníku má jistý ráz důvěrnosti, kte-
rým otřásati se nedoporučuje. Z těchto dů-
vodů přiklonila se osnova v odstavci 2 § 20
k řešení, že dozor nad bankéřskými závody
má se zpravidla obmeziti pouze na zjišťo-
vání, zdali tyto podniky zachovávají zákony,
nařízení a jiné právní předpisy podle nich
vydané, zejména na př. podle § 1 zák.
č. 44/1933 Sb. z. a n., zdali jsou plněny
zvláštní podmínky úřadem podle tohoto zá-
kona uložené. Na dozor takové odlišné po-
vahy ovšem dobře nepřiléhá výraz "revi-
se", pročež osnova, důsledně se vyhýbajíc
použití tohoto výrazu k označení jednotli-

vých úkonů dozorčích a orgánů je prová-
dějících, mluví raději o "prohlídkách" a
"kontrolorech". Leč provádění hospodářské
revise u bankéřských závodů nemá býti na-
prosto vyloučeno, nýbrž má býti obmezeno
toliko na případy, jež podle ustanovení
odstavce 2, věty druhé § 20 a odstavce 1
téhož paragrafu jsou dány, když toho vy-
žaduje povaha obchodů - a pak se takové
revise dokonce mají prováděti periodicky,
- anebo když sám člen o takovou revisi po-
žádá neb když ji ministerstvo financí na-
řídí. Lze se nadíti, že vylíčené vyřešení
otázky kontroly těchto podniků vyhoví
úplně zájmům a potřebám veřejnosti, neboť
i provádění kontroly pouze formální po-
skytne kontrolnímu orgánu dostatečnou
příležitost nahlédnouti do hospodaření pod-
niku i po stránce věcné, ježto i při takové
prohlídce bude moci kontrolní orgán pře-
zkoumati, zdali sestavená bilance odpovídá
předpisům tohoto zákona (§§ 11 a 12 osno-
vy); bude tedy taková formální prohlídka
obsahovati v sobě vždy zároveň, byť by ne
snad podrobnou, přece jen jakousi revisi
hospodářskou.

Znění odstavce 3 § 20 osnovy bylo pře-
vzato z § 28 zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. (ve
znění čl. XXXII častěji cit. zákona č. 54/
1932 Sb. z. a n. ), kde rovněž se vyhrazuje
zvláštní instrukcí stanoviti podrobné před-
pisy o způsobu, rozsahu a době provádění
revisí.

Poslední odstavec § 20 stanoví důležitou
výjimku ze zásady, že kontrolu členských
závodů mají prováděti jen svazoví kontro-
loři. Připouští se tu totiž, aby za přepokla-
du, jež svazové stanovy přesněji určí, směla
se kontrola m podniků, které jsou též členy
"Revisní jednoty bank", prováděti revis-
ními orgány tohoto sdružení: hledíc k ome-
zovači povinnosti, kterou ukládá předpis 21,
odst. 3 přednostovi sboru kontrolorů, bude
nezbytně nutným předpokladem takové ná-
hradní kontroly, že se tomuto přednostovi
dostane od "Revisní jednoty" každé revisní
zprávy (§ 29 zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. )
o členském podniku. Tato výjimka, prak-
ticky dobře odůvodnitelná snahou o zame-
zení útrat s dvojími revisemi, představuje
sblížení zásady všeobecného povinného
členství bankéřských závodů ve Svazu se
snahami, aby svazového členství byly zpro-
štěny podniky "Revisní jednotě" přičleněné.

Také předpisy § 21 osnovy, které přede-
vším stanoví, jaká práva mají kontroloři

30

při prohlídkách, jak se mají výsledky pro-
hlídek zpracovati nebo jaké úřední řízení se
má na jejich podkladě provésti, které dále
zajišťují zachování výsledků kontrol v taj-
nosti a které konečně osvobozují písemnosti
kontrolního sboru s úřady od kolků a po-
platků, v celku se shodují s příslušnými
zákonnými předpisy o revisi akciových
bank (srv. §§ 27 a 29 zák. č. 239/1924 Sb.
z. a n. ) až na tyto odchylky:

Řádně legitimovaní kontroloři mají právo
nahlížeti do knih a dokladů přičleněných
podniků "podle účelu prohlídky", tudíž,
půjde-li o normální případ kontroly podle
§ 20, odst. 2, věty první osnovy, obmezí se
prohlídka jen na ty písemnosti, jež jsou
nutné pro zjištění, zdali se při provozování
dotčeného podniku zachovávají zákony
(zejména na předpisy §§ 1 a 5 zák. č. 241/
1924 Sb. z. a n. o depositních knihách),
nařízení a jiné právní předpisy podle nich
vydané (zejména na př. podle § 1 zák.
č. 44/1933 Sb. z. a n. ), jakož i zdali se
plní zvláštní podmínky, jimiž jest vázáno
oprávnění podniku; půjde-li však o to pře-
zkoumati celé hospodaření podniku podle
§ 20, odst. 2, věty druhé, tedy o revisi
hospodářskou, přirozeně nelze kontrolora
obmezovati ve výběru prostředků a pomů-
cek, jež podle jeho úvahy jsou nutnými a
žádoucími k seznání hospodářského stavu
podniku.

V souvislosti s tímto různým rozsahem
nahlížecího práva kontrolora předpisuje se
v odstavci 2 § 21, že provádí-li se prohlídka
z příkazu ministerstva financí, musí býti
vedení podniku na to výslovně upozorněno
s udáním důvodů; tomuto předpisu zřejmě
jde o to, aby se posílila důvěra svazového
členstva v loyální postup kontrolorů a pře-
dešlo se nevítaným nedorozuměním.

Zvláštností konečně jest též předpis od-
stavce 3 § 21, pokud ukládá přednostovi
sboru kontrolorů za povinnost oznamovati
ministerstvu financí úředně seznané pří-
činy určitých závažných nepřístojností.
Účelem tohoto předpisu jest umožniti do-
zorčímu úřadu důrazné provádění zásad no-
vého zákona.

Pro zavedení státního dozoru nad Sva-
zem, jak to § 22 osnovy navrhuje, mluví
tytéž veřejné zájmy o řádné plnění jeho
úkolů, pro které podrobeny jsou přímému
dohledu státní správy podobné útvary, ze-
jména živnostenská společenstva (viz § 127
ž. ř., § 212 ž. z. ) a Svaz československých

spořitelen (viz § 23 stanov tohoto svazu vy-
hlášených vládním nařízením č. 477/1920
Sb. z. a n. ).

Při stanovení dozorčích oprávnění, ze-
jména pokud se týká práva rozpustiti sva-
zové orgány, jež valná hromada volí z řad
čenstva, bylo jako ke vzoru přihlédnuto
k úpravě provedené u řečeného spořitelního
svazu (srv. § 26 právě cit. stanov).

Dozor se vyhrazuje ministerstvu financí,
které má jej vykonávati zvlášť k tomu po-
volanými funkcionáři (vládními komisaři).
Jejich působnost se přesně stanoví a při-
znává se jim též právo nahlížeti do veške-
rých písemností Svazu s výjimkou kontrol-
ních zpráv; tato výjimka, která ovšem
nikterak není v rozporu s právem minister-
stva financí a do těchto zpráv nahlížeti
(§ 21, odst. 4), byla připuštěna na důrazné
přání zájmových korporací odůvodňované
potřebou zachovati v úplné důvěrnosti vý-
sledky prováděných prohlídek.

Oddíl IV.

obsahuje v §§ 23 a 24 přechodná ustano-
vení.

Zásady § 23 vyslovují vlastně zpětnou
účinnost zákona. V zájmu ochrany naby-
tých práv sice se hájí zásada, že zákony
nemají působiti nazpět, průlom do této zá-
sady však lze spravedlivě připustiti tam,
kde toho vyžaduje důležitý veřejný zájem.
Tento veřejný zájem jest v oboru poměrů,
do nichž má nový zákon zasáhnouti, ne-
sporně odůvodněn, pováží-li se, že by se
ozdravení bankéřského stavu zákonem za-
mýšlené sotva uskutečnilo, kdyby se mělo
šetřiti nabytých práv i u podniků zjevně
života neschopných nebo nepoctivými živly
provozovaných, a že by dokonce na místě
žádoucího zlepšení nastal zvrat ve vývoji
peněžnictví, který by byl nasnadě, kdyby
též takové nežádoucí podniky byly účastni
příznivých účinků, zejména zvýšení dů-
věryhodnosti v bankéřský stav, o něž tato
osnova usiluje. Zpětná účinnost zákona
jest tu tím přijatelnější, protože přechodná
ustanovení § 23 šetří nabytých práv v míře
skutečně co největší, umožňujíce, aby celé
řadě starých podniků dostalo se nového
oprávnění vlastně za předpokladů, které
platí již podle dosavadního práva.

V dřívější osnově bankéřského zákona
bylo nesnadno vystihnouti období, v němž