Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
1045.
Odpovědi:
I. min. sociální péče na interp. posl. Wollnera, že vedoucí lékař chebské okresní nemocen-
ské pojišťovny dr Arnošt Neumann nepatřičně zachází s nemocnými (tisk 771/IX),
II. min. sociální péče na interp. posl. Dollinga o neslýchaných poměrech v olomoucké okres-
ní nemocenské pojišťovně (tisk 785/11),
III. min. průmyslu, obchodu a živností, zemědělství a sociální péče na
interp. posl. inž.
Schwarze stran svévolného snížení kontingentu námezdního mletí mlynáři Janu Káralovi
v Novém Kníně (tisk 804/XIV),
IV. min. spravedlnosti a min. financí na interp. posl. inž. Schwarze o neodůvodněném zaba-
vování Pražského Listu a Expresu (tisk 827/XIV),
V. min. veřejných prací na interp. posl. J. Sedláčka v záležitosti podbízení cen a ztrátové
kalkulace Státních železáren a oceláren v Podbrezové (tisk 831/IV),
VI. vlády na interp. posl. J. Sedláčka a dr inž. Touška o zestátnění místní dráhy Újezdec-
Luhačovice a vybudování lepšího spojení Luhačovic se Zlínem (tisk 831/V),
VII. vlády na interp. posl. Mikuláše, dr Klapky a Netolického o nedostatcích a závadách pro-
vádění t. zv. mléčných zákonů a o potřebě vydati prováděcí nařízení k § 10 zákona o vy-
rovnávacích fondech mléčných (tisk 843/III),
VIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Špačka o nedostatečných přípravách k dů-
stojně a účinné representaci čs. umění na letošní mezinárodni výstavě umění v Paříži
(tisk 843/V),
IX. min. financí na interp. posl. Marka, Martináska a Dvořáka o protizákonném postupu při
vymáhání daňových nedoplatků v souvislosti s daňovou depurací u zemědělců, který
může vážně ohroziti klid a pořádek (tisk 843/X),
X. min. vnitra a min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Klímy o ne-
zákonném postupu okresního úřadu v Tišnově, ohrožujícím zdraví nezámožného obyvatel-
stva obce Lomnicky (tisk 843/XIII),
XI. min. zahraničních věcí na interp. posl. dra Zippeliuse, že vídeňský generální konsulát
nedbá jazykového zákona (tisk 847/VIII),
XII. min. financí na interp. posl. Schulcze ve věci tiskárny finančních úřadů v Praze (tisk
853/X),
XIII. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Polívky a dr Lukáče
ve věci přiznání a výplaty odměn za mimořádný výkon zaměstnanců státní nemocnice
v Žilině (tisk 858/III),
XIV. předsedy vlády na interp. posl. dra Neumana, Bergmanna, dra Patejdla a Hatiny ve věci
vydání zákona o řádu silniční a cestovní policie (tisk 858/VIII),
XV. min. sociální péče na interpelaci posl. dra Novotného o Obecně prospěšném stavebním a
bytovém družstvu ve Svítkově u Pardubic (tisk 858/IX),
XVI. min. financí na interp. posl. Florka o udělení trafiky hostinskému Janu Mularčíkovi v Pol-
hore (okres Námestovo) na úkor ostatních trafikantů v obci (tisk 858/XII),
2
XVII. min. zemědělství na interp. posl. Vallo, Širokého a Zupky ve věci postupu správy stát-
ních lesů v Krámě, obvodu ředitelství státních lesů a statků v Báňské Bystřici (tisk
864/II),
XVIII. min. vnitra na interp. posl. dra Clementise o protizákonném postupu okresního úřadu
v Novém Městě nad Váhem (tisk 864/XII),
XIX. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Tiso ve věci zákazu nošení odznaků
»Spolku Božského Srdce« žactvem národních škol (tisk 874/VII),
XX. min. národní obrany na interp. posl. Vodičky a dra Jar. Dolanského ve věci zadávání
prací na stavbě II. etapy kasáren v Lounech (tisk 876/II).
1045/I (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci posl. G. Wollnera,
že vedoucí lékař chebské okresní nemo-
censké pojišťovny dr Arnošt Neumann
nepatřičně zachází s nemocnými (tisk
771/IX).
Šetřením, které provedlo ministerstvo soci-
ální péče prostřednictvím Ústřední sociální pojiš-
ťovny, bylo zjištěno toto:
Stížnost p. Václava Weigla na úředního léka-
ře okresní nemocenské pojišťovny v Chebu dra
Arnošta Neumanna byla učiněna předmětem jed-
nání ve schůzi představenstva pojišťovny. Pojiš-
ťovna uvědomila p. Václava Weigla o svém opa-
tření.
Interpelace nedotýká se svým obsahem pů-
sobnosti ministerstva veřejného zdravotnictví a
tělesné výchovy; převzal jsem proto její zodpo-
vědění sám.
V Praze dne 15. července 1937.
Ministr sociální péče:
Inž. J. Nečas, v. r.
1045/II (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci posl. Döllinga
o neslýchaných poměrech v olomoucké
okresní nemocenské pojišťovně (tisk
785/II).
Vyšetřením, které provedlo ministerstvo so-
ciální péče prostřednictvím Ústřední sociální po-
jišťovny, bylo zjištěno:
Spisy o provedené pitvě zemřelého dělníka
Roberta Jahna a posudek soudních lékařů jsou
u státního zastupitelství v Olomouci. Lze-Ii něko-
mu přičítati vinu na smrti Jahnově, bylo by proti
němu zavedeno trestní řízení.
V případech Josefa Sienela z Velké Střelné,
Arnošta Müllera z Moravského Berouna, Karla
Jüttnera z Hluboček a Severina Bayera z Mari-
ánského Údolí nemůže ministerstvo sociální pé-
če proti lékařům okresní nemocenské pojišťovny
vyvoditi důsledky v interpelaci požadované, a to
pro nedostatek vlastní kompetence, neboť pro-
puštění stejně jako přijetí úředního lékaře do
služeb nemocenské pojišťovny, jakož i sjednává-
ní a vypovídání smluv s lékaři náleží do auto-
nomní působnosti nemocenské pojišťovny.
V Praze dne 15. července 1937.
Ministr sociální péče:
Inž. J. Nečas, v. r.
1045/III.
Odpověď
ministrů průmyslu, obchodu a živností,
zemědělství a sociální péče
na interpelaci posl. inž. Schwarze
stran svévolného snížení kontingentu ná-
mezdního mletí mlynáři Janu Káralovi
v Novém Kníně (tisk 804/XIV).
Podle §§ 19, 20 a 21 vládního nařízení ze
dne 20. července 1935, číslo 168 Sb. z. a n., smě-
jí mlýny ve výrobním období 1935/1936 semílati
ve mzdě nejvýše tolik, kolik odpovídá jejich zá-
kladnímu množství námezdního mletí, kterým jest
u každého mlýna průměr množství námezdního
mletí pšenice a žita v letech 1931 až 1933, kte-
rý bude zjištěn na podkladě věrohodných průka-
5
zů o skutečných semelcích, zejména na podklade
daňových záznamů. Podle § 28 cit. nařízení pří-
sluší Sboru pro záležitosti mlynářské výroby, sku-
pině mlýnů námezdních ověřiti základní množství
jednotlivých mlýnů a jejich změny.
Podle výsledku provedeného šetření bylo Ja-
nu Káralovi, nájemci mlýna v Novém Kníně, čp.
153 původně ověřeno základní množství námezd-
ního mletí ve výši 1. 500 q pšenice a 1. 500 q ži-
ta, a to na podkladě dat uvedených v potvrze-
ní berní správy v Příbrami, předloženého žada-
telem, podle něhož byla mu vyměřována při ná-
mezdním mletí daň z obratu z melného odhadem,
a to ve výši 1. 100 Kč za rok 1931, 1. 100 Kč
za rok 1932 a 1. 272 Kč za rok 1933. Toto ově-
ření bylo toliko prozatímní, vydané za tím úče-
lem, aby mlýn mohl v provozu pokračovati.
Po té bylo dotazem u berní správy v Pří-
brami zjištěno, že v roce 1932 tehdejší provo-
zovatel mlýna za dobu od 10. září do 31. pro-
since docílil tržby za melné 1. 390 Kč, v roce
1933 za dobu od 1. ledna do 30. září 7. 000 Kč.
od 1. října do 31. prosince 1933 bylo ve mzdě
semleto 153 q žita a 95 q pšenice. Propočítá-li
se tato zjištěná tržba na celé roky (v roce 1932:
5. 560 Kč a v roce 1933: 7. 000 Kč), semlel jme-
novaný mlýn při melném 20 Kč za 1 q v roce
1932: 278 q a v roce 1933: 350 q, tedy celkem
876 q, čili za rok průměrně 438 q. Data za rok
1931 se nepodařilo zjistiti.
Vzhledem k tomuto zjištění bylo Janu Kára-
lovi základní množství námezdního mletí ověřeno
Sborem pro záležitosti mlynářské výroby ve
schůzi, konané dne 9. prosince 1936, definitivně
na 500 q žita a pšenice, t. j. množství stano-
vené § 21 cit. nařízení. K tomuto
stanovení výše
kontingentu bylo přistoupeno teprve tehdy, když
Jan Káral nevyhověl dopisu ze dne 24. června
1936, kterým byl vyzván, aby prokázal podle
§ 20 cit. nařízení daňovými záznamy nebo jinými
věrohodnými průkazy množství pšenice a žita se-
mleté ve mlýně v roce 1931 až 1933 a za dobu,
po kterou mlýn provozuje, ve mzdě. Této výzvě
žadatel nevyhověl ani když byla opětována dne
5. března 1937. Výše uvedené zjištění bylo ještě
podpořeno posudkem znalce písma, vyžádaným
v shora uvedeném potvrzeni berní správy, které
bylo předloženo žadatelem.
Stanovení poplatku u nadkontingentního mle-
tí jest odůvodněno ustanovením §§ 22 a 28, odst.
1, písm. d) cit. nařízení a vyhlášky ministerstva
průmyslu, obchodu a živností ze dne 13. listopa-
du 1935, č. 94. 315.
Pokud pak interpelace obsahuje povšechnou
stížnost na postup Sboru pro záležitosti mlynář-
ské výroby, skupiny mlýnů námezdních, při vy-
měřování kontingentů, nelze se k této - nejsou-li
uvedeny jednotlivé případy - vyjádřiti.
Pokud jde o tvrzení, že inž. Bedřich Proko-
pec, vrchní rada ministerstva zemědělství, vyři-
zoval svému nájemci vzkaz pana Hladíka, tajem-
níka Sboru pro záležitosti mlynářské výroby,
skupiny námezdních mlýnů, aby pan Káral vy-
stoupil z Mlynářské Obrany, jinak že by mu mu-
sili snížiti námezdní kontingent o 10 vagónu, kon-
statuje se, že inž. Bedřich Prokopec připustil
pouze, že vyřídil vzkaz p. Hladíka, aby pan Káral
se dostavil osobně do Sboru pro záležitosti mly-
nářské výroby, skupiny mlýnů námezdních, k pro-
jednání definitivního ověření kontingentu, s nej-
větším důrazem však popřel, že by byl vyřídil
vzkaz takového obsahu, jak se uvádí v interpe-
laci. Takový vzkaz podle ujištění inž. Prokopce
nebyl p. Hladíkem vůbec vysloven.
V Praze dne 14. června 1937.
Ministr průmyslu, obchodu a živností:
J. V. Najman, v. r.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina, v. r.
Ministr sociální péče:
Inž. J. Nečas, v. r.
1045/IV.
Odpověď
ministra spravedlnosti
a ministra financí
na interpelaci posl. inž. Schwarze
o neodůvodněném zabavování Pražské-
ho Listu a Expresu (tisk 827/XIV).
Pokud interpelace uvádí případ zabavení
Pražského Listu z 11. února 1937 pro článek »Co
se děje?«, nutno upozorniti, že obsah článku jest
nepravdivým, resp. zkresluje pravý stav věci v
těchto bodech:
Stylisace článku i s nadpisem budí zdání, ja-
ko by převzaté státní záruky až do celkové část-
ky 40, 000. 000 Kč byly státem plně proplaceny a
zápůjčka od Poštovní spořitelny v původní výši
8, 000. 000 Kč byla prominuta a jakoby se tedy v
této formě dostalo Svazu hospodářských družstev
čsl. v Praze z veřejných prostředků podpor v
celkové částce 48, 000. 000 Kč. Toto tvrzení
neodpovídá pravdě. Vzhledem k tomu, jakož
i proto, že některé částky v článku uvedené ne-
jsou správné co do výše, je nepravdivým též
tvrzení, že sanace lidoveckých družstev stála
70, 800. 000 Kč.
V článku se dále uvádí, že veškerá pomocná
opatření v něm uvedená stala se ve prospěch
jmenovaného Svazu. Ve skutečnosti šlo však o
opatření ve prospěch ještě dalších dvou institucí,
které se dostaly vlivem nepříznivých poměrů do
nesnází.
4
Mimo to, dotčená pomocná opatření nestala
se na nátlak předáků Československé strany lido-
vé, nýbrž proto, že bylo v tehdejší hospodářsky
nejvýš napjaté situaci nutno předejíti znepoko-
jení vkladatelů a tím zabrániti hromadnému ka-
tastrofálnímu vybírání vkladů u peněžních ústa-
vů vůbec. Muselo tudíž k těmto opatřením dojíti
ve veřejném zájmu.
Rovněž údaje o majetkových poměrech Sva-
zu, pokud o nich bylo ministerstvo financí infor-
mováno, byly nesprávné.
Pokud pak je uváděno, že obsah článku je
čerpán z německobrodského listu "Havlíčkův
kraj" resp. z jeho citace v časopise »Svoboda«,
nepokládá ministerstvo financí za důvod k neza-
bavení okolnost, že časopis čtený menším okru-
hem čtenářů nebyl zabaven. Mělo na zřeteli to-
liko šíření nepravdivých zpráv, které mohly šir-
ší veřejnost svým obsahem zneklidniti.
Pokud se interpelace týká zabavení časopisu
»Expres« ze 16. února 1937, nutno uvésti, že sám
nadpis, že zmírnění platových srážek státním za-
městnancům bylo odmítnuto, je nepravdivý, jež-
to naopak jednání se zástupci zaměstnanců bylo
právě proto svoláno, aby mohl býti projednán
způsob provádění nového zmírnění. Obsah zprá-
vy je nepravdivý proto, že ministr financí nepro-
hlásil, tím méně »jasně« prohlásil, že ke zmírně-
ní srážek s platů a pensí může dojíti jedině za
předpokladu snížení pensijních základen a odlo-
ženi dlouho již slibované
resystemizace míst. Ne-
pravdivé bylo též v době vydání zmíněného tisko-
pisu tvrzení, že lze téměř s určitostí předpoklá-
dati, že od 1. března k úpravě nedojde. Dalším
jednáním bylo prokázáno, že bude zmíněné zlep-
šení provedeno s účinností od 1. ledna 1937 a o
pozdějším termínu než o 1. březnu 1937 nebylo
vůbec jednáno.
K dalšímu bodu interpelace, který se týká
zabavení časopisu »Pražský List« ze 17. února
1937, uvádí ministerstvo financí, že zpráva o kla-
dení podmínky pro snížení srážek s platů, jejíž
splnění znamenalo by snížení základních pensí a
neprovedení
resystemizace, byla v době vydání
zmíněného čísla časopisu nepravdivá a je neprav-
divou i dnes. Nutno též výslovně upozorniti, že
úprava tiskové zprávy, zejména nadpis "Zmírně-
ni srážek odmítnuto" je hrubě nepravdivá. Jed-
nání se zástupci státních zaměstnanců byla koná-
na právě proto, aby o způsobu zmírnění srážek
byla docílena dohoda. Další titulek zprávy »Roz-
trpčení státních zaměstnanců« přímo sugestivně
působil k vyvolání neklidu mezi státními zaměst-
nanci. Vzhledem k uvedenému byly články, jichž
se interpelace týká, považovány za zneklidňující
a z toho důvodu bylo jejich zabavení uskuteč-
něno.
Pokud jde o ministerstvo spravedlnosti dluž-
no uvésti, že objektivní řízení zavedené o zaba-
vených časopisech »Pražský List« z 11. února
1937, »Expres« ze 16. února 1937 a »Pražský
List« ze 17. února 1937 není dosud pravoplatně
skončeno.
Zabavení v interpelaci uvedené básničky
"Rok 1936 na ostrově klidu a pořádku" z časo-
pisu »Pražský List« z 19. února 1937 bylo sou-
dy instančním pořadem přezkoumáno a v celém
rozsahu potvrzeno. Tvrzení interpelace, že časo-
pis zabaven byl pro tuto věc dvakrát, není správ-
né. Státním zastupitelstvím byla pouze upozor-
něna tiskárna, že v prvé části opraveného nákla-
du ponechala jméno autora, ač zabavení týkalo
se básně celé i se jménem autorovým.
Zodpovědění převzalo ministerstvo sprave-
dlnosti i za ministerstvo vnitra, ježto zabavení
bylo zařízeno úřady podléhajícími ministerstvu
spravedlnosti.
V Praze dne 21. června 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
Ministr financí:
Dr Kalfus, v. r.
1045/V.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci posl. Jana Sedláčka
v záležitosti podbízení cen a ztrátové
kalkulace Státních železáren a oceláren
v Podbrezové (tisk 831/IV).
Po dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a
živností sděluji na předmětnou interpelaci toto:
"V důsledku různých provozních a organisač-
ních opatření očekávalo se v r. 1935 podstatné
zlepšení finančního stavu Státních železáren a
oceláren v Podbrezové. Toto zlepšení proti roku
1934 projevilo se však jen nepatrně. A to proto,
že jednak koncem března 1935 byl zrušen mezi-
národní kartel pro prodej válcovaných trub, což
způsobilo velmi značné zhoršení bilančního vý-
sledku válcoven trub v Podbrezové a jednak z
toho důvodu, že bylo nutno přihlížeti v r. 1935
ke ztrátě, vyplývající z nouzových prací, jež by-
lo nutno prováděti v době největší hospodářské
krise, aby se nemusilo propouštěti přebytečné děl-
nictvo.
Ačkoliv různými provozními a technickými
opatřeními v závodech, o která se největší měrou
přičinili zaměstnanci, dosáhlo se snížení výrob-
ních nákladů, neprojevilo se toto snížení ve zlep-
šení bilance následkem zhoršené cenové situace
mezinárodni.
5
V podniku »Státní báňské a hutnické závo-
dy« jako celku, tedy i u závodů v Podbrezové,
v ústředí a ve státní prodejně báňských a hutni
ckých výrobků v Praze vyplácejí se prémie za
úspěšnou činnost pro prosperitu podniku při do-
sažení většího provozního výtěžku, nebo dosaže-
ni úspor v provozu, zejména při výkonnosti, vý-
robních a provozních hmotách, nářadí a jiných
provozovacích a správních výlohách.
Výplata provozních prémií děje se podle plat-
ných směrnic jen zaměstnancům, kteří mají pod-
statný vliv na zlepšení provozních výsledků. Zá-
sadně je poskytování provozních prémií vázáno
na aktivitu toho kterého závodu. Výjimkou mo-
hou se prémie vypláceti i v pasivním závode,
prokáže-li se, že dosavadní činnost zaměstnanců
přispěla ke snížení pasivity. Výsledky činnosti
zaměstnanců se zjišťují a kontrolují každým ro-
kem ve srovnání s lety předchozími, počínaje ro-
kem 1925.
Zaměstnancům, jimž se vyplácejí provozní
prémie, nesmí ministerstvo veřejných prací podle
platných směrnic povolovati za jakoukoliv jinou
úspěšnou činnost pro podnik žádné jiné odměny,
remunerace, přídavky a pod. Platnými směrnice-
mi jest s hlediska prosperity podniku dostatečně
postaráno o kontrolu rentability vyplacených
provozních prémií u pasivních závodů a minister-
stvo veřejných prací proto ve věci odměn nepo-
važuje za nutné vyvolání vládního nařízení jak
je navrženo v interpelaci.
Amortizace zakládacích aktiv (nemovitostí a
movitostí) se provádí podle odpisových sazeb,
schválených ministerstvem financí a nejvyšším
účetním kontrolním úřadem. Tyto sazby vyjadřu-
jí znehodnocení, nastalé opotřebením. Kromě to-
ho ve zvláštních případech je postaráno o pro-
vádění mimořádných odpisů.
Tvoření, resp. další dotování obnovovacího
fondu jest dosud nesplněný požadavek minister-
stva veřejných prací, jehož snahou je, aby se o
zvláštním dotování obnovovacího fondu znovu
jednalo.
Tvoření pensijních fondů ve státních podni-
cích není dovoleno. Podniky hradí pensijní nákla-
dy pragmatikálních zaměstnanců ze svých běž-
ných provozovacích příjmů analogicky, jako ve
stárni správě vůbec. Pro smluvní zaměstnance
podniku, pojištěné u Všeobecného pensijního ústa-
vu, byl v r. 1936 zřízen »Pensijní příplatkový
ústav zaměstnanců podniku »Státní báňské a hut-
nické závody« v soukromoprávním služebním po-
měru v Praze. «
Státní prodejna báňských a hutnických vý-
robků v Praze účastnila se v době od 1. ledna
1935 do 1. dubna 1937 celkem 27 veřejných sou-
těží na dodávku ocelových zárubní. Až do dru-
hého pololetí r. 1936 nebyla její nabídka ve ve-
řejných soutěžích v žádném případě nejvýhod-
nější, resp. nejlevnější. Se zřetelem k tomu, že
zadávací místa zadávají zpravidla dodávky nej-
levnějším oferentům a vzhledem k tomu, že kon-
kurence na trh zaváděla nové druhy zárubní, by-
la státní prodejna nucena ve druhém pololetí r.
1936 nabízeti starý typ skladových zárubní za
poněkud levnější cenu, neboť tyto zárubně starší-
ho typu nebyly prodejné za ceny zárubní typu
nového.
Ke konkrétním případům v interpelaci se
sděluje:
Na stavbu budovy spořitelny v Holešově ofe-
rovaly ocelové zárubně přímo státní železárny a
ocelárny v Podbrezové za cenu 6. 030 Kč a do-
datečně oznámily spořitelně cenu mosazných zá-
věsů částkou 1. 584 Kč, čímž se cena zárubní zvý-
šila na 7. 614 Kč.
Teprve tuto cenu lze porovnávati s nabídka-
mi ostatních firem, pakliže ostatní firmy nabídly
zárubně obdobného staršího typu z plechu 2min
jako státní železárny. Dodávka tato nebyla stát-
ním železárnám zadána, což svědčí o tom, že je-
jich nabídka nebyla nejvýhodnější.
Na stavbu pavilonu pro městskou nemocnici
v Českých Budějovicích nabídla státní prodejna
ocelové zárubně z plechu o tlouštce 2 mm; není
však známo, z jak tlustého plechu nabídly ostatní
firmy zárubně. Podle cenového rozdílu nabídly
ostatní firmy s největší pravděpodobností zárub-
ně z plechu tlustšího.
Na stavbu infekčního pavilonu v Podbořanech
oferovala státní prodejna zárubně starého typu.
Na stavbu chirurgického pavilonu státní nemoc-
nice v Zábřehu n. O. oferovala státní prodejnu
ocelové zárubně z plechu o tlouštce 2 mm. čimž
je dostatečně vysvětlen cenový rozdíl mezi na-
bídkou státní prodejny a ostatních oferentů, kteří
nabídli zárubně o tlouštce 3 mm.
Prodej zárubní nemohl však míti podstatné-
ho vlivu na ztrátu závodů, poněvadž celková tržba
za zárubně v r. 1935 byla 63. 364. 85 Kč a v r.
1936 Kč 39. 381. 05.
K údajům interpelace o nabídkách mostů u
pod. nelze zaujmouti stanovisko, poněvadž v in-
terpelaci nejsou uvedeny konkrétní případy.
Souhrnně lze k jednotlivým bodům dotazu
sděliti pak toto:
1. Vyvolání zvláštního vládního nařízení ve
věci odměn nejeví se nutným, poněvadž v rámci
nyní platných předpisů a směrnic je dostatečně-
postaráno o řádnou kontrolu rentability provoz-
ních prémií. Amortisace provádí se podle nasta-
lého znehodnocení. Kromě toho je postaráno o
odpisy mimořádné, jež se rovněž provádějí v do-
hodě s ministerstvem financí a nejvyšším účetním
kontrolním úřadem. Tvoření pensijního fondu
vzhledem ke zřízenému příplatkovému fondu a
vzhledem k tomu, že již od roku 1922 se přijí-
mají jen zaměstnanci v soukromoprávním služeb-
ním poměru, kteří jsou pojištěni u Všeobecného
pensijního ústavu, nejeví se nutným. O dotování
obnovovacího fondu bude znovu zahájeno jed-
nání.
2. O námětu v interpelaci, aby se státní že-
lezárny přeměnily na akciovou společnost za ú-
časti státu a soukromých podniků tohoto oboru
6
nelze se ministerstvu veřejných prací vyjádřiti,
jelikož se vymyká resortní pravomoci a otázka
ta mohla by býti řešena jen v dohodě s
jinými
příslušnými resorty, po případě cestou zákona.
Kromě toho státní železárny jsou podnikem, na
kterém není účasten zahraniční kapitál a jsou u-
držovány v provozu spolu s náhradními průmy-
sly, převážně jen z důvodů sociálních a vyšších
zájmů státu.
3. Kalkulace jsou prováděny způsobem ob-
vyklým u soukromých podniků, o čemž se pře-
svědčila svého času též kartelová komise. Kal-
kulace i nabídky jsou kdykoliv k disposici pro
kontrolu příslušných státních revisních orgánů.
V Praze dne 14. července 1937.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
1045/VI.
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. Jana Sedláčka
a dr inž. Touška
o zestátnění místní dráhy Újezdec-Luha-
čovice a vybudování lepšího spojení Lu-
hačovic se Zlínem (tisk 831/V).
Požadované zestátnění místní dráhy Újezd-
Luhačovice bylo předmětem velmi zevrubných
úvah příslušných úřadů, které se touto otázkou
zabývaly jak s hlediska podniku československých
státních drah, tak s hlediska státní správy vů-
bec.
Po uvážení všech okolností bylo rozhodnuto,
že k zestátnění zatím přikročeno nebude, neboť
toho času není pro toto opatření potřebných
předpokladů.
Vláda a ministerstvo železnic nepustí však
se zřetele odůvodněné požadavky veřejnosti, u-
silující o zlepšení komunikačních poměrů luhačo-
vických lázní.
O koncesi pro pravidelnou hromadnou dopra-
vu osob mezi Zlínem a Luhačovicemi uchází se
podnikatel soukromý. Příslušné řízení bude uspí-
šeno.
V Praze dne 10. července 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
1045/VII
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. Václava Mikuláše,
dr O. Klapky a J. Netolického
o nedostatcích a závadách provádění t.
zv. mléčných zákonů a o potřebě vydati
prováděcí nařízení k § 10 zákona o vy-
rovnávacích fondech mléčných (tisk
843/III).
K zákonné úpravě mléčného hospodářství do-
šlo v důsledku naprosté neudržitelnosti poničí u
v zásobování větších spotřebních míst mlékem.
Se stoupajícím rozdrobováním mléčného obcho-
du trpěla totiž na prvém místě jakost mléka, na
jejíž úkor šlo vzájemně podbízení cen. Cena,
kterou obdržel zemědělec za mléko, nehradila mu
ani výrobní náklady, spotřebitel dostával mlčko
stále horší jakosti a do řádného obchodu s mlč-
kem dostávaly se ve stoupající míře živly, které
neposkytovaly dostatečné záruky, že spotřebitel
obdrží nezávadné mléko a ohrožovaly zároveň
rentabilnost řádného obchodu jeho drobením.
Přehled výsledků kontroly jakosti mléka v době
před působností zákonné úpravy mléčného trhu
v Praze, t. j. před 15. březnem 1935 a po této
době, podává připojený výkaz (viz příl. č. 1).
Po několikaletém jednání zúčastněných či-
nitelů zájmových a úředních došlo k ustavení
zvláštní parlamentní mléčné komise a konečně
k vydání vládního nařízení ze dne 20. dubna
1934, č. 75 Sb. z. a n., o výrobě mléka a vý-
robků z mléka a obchodu s těmito potravinami,
vlád. nař. ze dne 20. dubna 1934, č. 76 Sb. z.
a n. o stanovení pevných cen mléka a smetan
a zákona ze dne 15. května 1934, č. 94 Sb. z. u
n. o vyrovnávacích fondech mléčných.
Byly to pak tyto zákonné normy, které pro-
vedly spojení zdravotních cílů a cenové úpravy,
nikoli snad prakse vyrovnávacího mléčného fon-
du pro zemi Českou v Praze, jak interpelace sna-
ží se dovoditi.
Vydání zákona č. 94/1934 Sb. z. a n. je pří-
mým důsledkem úpravy mléčných trhů podle u-
stanovení § 10 vlád. nař. č. 75/1934 Sb. z. a n.,
kterým se zakazuje prodej mléka mlékárensky
neošetřeného ve spotřebních místech, určených
vládou. Zákon č. 94/1934 Sb. z. a n. buduje orga-
nisaci fondu po stránce finanční v prvé řadě na
předpokladu, že přispívateli fondu se stanou do-
davatelé do míst uzavřených podle § 10, vlád.
nař. č. 75/1934 Sb. z. a n. a výrobci mléka v
těchto místech. Poněvadž pak Praha byla vyhlá-
šena za místo uzavřené vyhláškou ministra ve-
řejného zdravotnictví a tělesné výchovy ze dne
8. února 1935, vztahuje se toto opatření pouze na
7
ony výrobce, kteří dodávají mléko do hlavního
města Prahy a na výrobce mléka v obvodu hlav.
města Prahy.
Zákonná úprava mléčného hospodářství v hl.
městě Praze, která je převážně opatřením hospo-
dářským, má též důležitý význam tím, že zajiš-
ťuje spotřebiteli mléko jakostně nezávadné (mlé-
kárensky ošetřené).
Řádné provádění této úpravy mléčného trhu
není přirozeně myslitelno bez dokonalé kontroly.
Zavedení kontroly orgány hospodářské dozorčí
služby zemského úřadu v Praze na účet vyrov-
návacího fondu mléčného pro zemi Českou v
Praze, opírá se o ustanovení § 9 zák. č. 94/1934
Sb. z. a n. Orgánově k tomu cíli ustanovení vy-
konávají pro fond kontrolu v příčině placení pří-
spěvků zákonem určených, a to nejen ve vlast-
ních podnicích (mlékárnách), nýbrž i pokud jde
o jednotlivé dodávky mléka do Prahy (dodržo-
vání výše dovozních kontingentů, zamezení ne-
oprávněných dodávek bez dovozních listů -
podloudný dovoz mléka a smetan a pod. ). Kro-
mě toho provádějí jako orgánové veřejní i kon-
trolu v jiném směru (na př. péče o nezávadné
mlčko, dodržování cen a pod. ).
Takováto organisace kontrolní služby jest
spojena přirozeně s určitými režijními náklady,
jež jsou však lépe zhodnoceny, slouží-li úprava
nejen zájmům hospodářským, nýbrž i spotřebi-
telským.
Účelem fondu, jak výslovně praví citovaný
zákon v § 1, jest dosažení stejnoměrnosti v pro-
deji mléka a v zásobování trhů mlékem a mléč-
nými výrobky, z čehož plyne, že kuratoriu fon-
du bylo třeba dáti možnost regulace dovozu mlé-
ka (stanovení kontingentů) a regulace cenové,
spočívající v tom, že z prostředků fondu je vy-
rovnávána cena mléka, které nebylo přímým pro-
dejem zkonsumováno a které muselo býti zpra-
cováno na mléčné výrobky (§ 10, odst. 1, písm. a)
cit. zák. ).
Použití fondovního jmění podle § 10, odst. 1,
písm. c) a d) cit. zák., neslouží již přímo účelu
uvedenému v § 1, nýbrž jest důsledkem zásahu
do dosavadního volného trhu.
Se zřetelem na ustanovení § 10, odst. 1, písm.
b) cit. zák. může býti prostředků fondu použito
také k tomu, aby ona část mléka, která podle
usnesení kuratoria byla uznána pro zásobováni
hlav. města Prahy přechodně přebytečnou a po
určitou dobu z dodávky do obvodu hlav. města
Prahy vyloučena a zpracována v některé z ven-
kovských mlékáren, byla také zahrnuta do zpe-
něžovacího zlepšení vyrovnávacím příspěvkem.
Z toho plyne, že ustanovení § 10, odst. 1, písm. a)
a b) cit. zák. spolu souvisejí a záleží pak na
volném uvážení kuratoria, kdy ustanovení písm.
b) použije. Spojitosti této není však mezi usta-
noveními písm. b) a c), poněvadž ustanovení písm.
c) nejedná vůbec o dodavatelích pasteurovaného
mléka. Interpelace totiž nepřihlíží k tomu, že ve
Velké Praze nebylo zřízeno pouze příspěvkové
místo podle § 5, odst. 1, písm. c) cit. zák., nýbrž
že Velká Praha byla prohlášena místem uzavře-
ným podle § 10, vlád. nař. číslo 75/1934 Sb. z.
a n., takže otázka kontingentace mohla býti ře-
šena jedině s hlediska dodavatelů pasteurovaného
mléka. Mluví-li zákon o vyrovnávacích fondech
mléčných o dodavatelích, jest jimi rozuměti, po-
kud jde o hlavní město Prahu, dodavatele pasteu-
rovaného mléka. V § 10, odst. 1, písm. c) cit.
zák. se totiž jedná o trvalém znemožnění existen-
ce těch osob, které vzhledem k ustanovení § 10
vlád. nař. číslo 75/1934 Sb. z. a n. byly z jaké-
koliv dodávky novou úpravou vyloučeny, poně-
vadž nedodávaly mléko pasteurované.
Tato dvě zákonná ustanovení nelze proto v
žádném případě zaměňovati a nemohou býti vy-
kládána společně jako obsahově příbuzná.
Kuratoriu zmíněného fondu nelze činiti výtek
ani pokud jde o postup při poskytování příspěvku
ve smyslu § 10, odst. 1, písm. c) cit. zák. Po-
dle tohoto ustanovení může totiž býti použito
prostředků fondu na příspěvek k odškodnění těch,
jimž byla úpravou mléčného hospodářství trvale
znemožněna hospodářská existence. Tuto otázku
»trvalého znemožnění hospodářské existence« po-
suzovalo vždy kuratorium vyrovnávacího fondu
mléčného pro zemi Českou v Praze velmi bla-
hovolně, přihlížejíc nejen k majetkovým poměrům
postižených, nýbrž i ke všem dalším směrodat-
ným okolnostem, zejména k početnosti rodiny,
stáří, počtu nezaopatřených dětí, povinnosti sta-
rati se o rodiče, schopnosti k výdělku, k době
provozováni živnosti mlékařské a pod., a to na
podkladě dat úředně ověřených, při čemž snažilo
se umožniti postiženým založení nové existence,
což se také v mnoha případech stalo.
Pokud interpelace počítá s průměrem odškod-
ňovací částky na osobu 3. 464. 40 Kč, nelze po-
kládati tento průměr za směrodatný, neboť se vy-
placením dalších odškodňovacích příspěvků zvý-
šil; v četných případech zřetele hodných byly
vyplaceny jednotlivcům částky několikanásobně
vyšší. Až dosud bylo vyplaceno kuratoriem vy-
rovnávacího fondu mléčného 355 postiženým ža-
datelům celkem 1, 323. 742. 80 Kč. Podotýká se, že
mezi přihlášenými bylo mnoho žadatelů, jichž žá-
dostem nebylo možno vyhověti, neboť podle pro-
vedeného šetření živili se převážně jiným způ-
sobem, než obchodem s mlékem, který byl pou-
ze částí pramenů jejich důchodu a dále žadatelé,
kteří teprve v poslední době před zákonnou ú-
pravou mléčného trhu se tomuto obchodu věno-
vali (viz příloha č. 2).
Mimo to kuratorium jmenovaného fondu opa-
třilo 78 postiženým trvalé zaměstnání v mlékár-
nách a některé vyřazené mlékaře přijalo podle
možnosti i do svých služeb; v akci umísťovací
pokračuje kuratorium jmenovaného fondu ve spo-
lupráci s mlékárnami i nadále.
V prvních měsících činnosti vyrovnávacího
fondu mléčného bylo použito výhradně veškerých
příspěvků jen na odškodňovací akci, aniž bylo
přihlíženo k ostatním účelům užití fondovních pří-
spěvků.
Nelze také přehlížeti, že vládní vyhláškou
ze dne 8. února 1935, čís. 24 Sb. z. a n. a vlád-
ními vyhláškami dalšími byl snížen příspěvek pro