8
vyrovnávací fond mléčný z 8 hal. na 5 hal. z
každého litru mléka a ze 2 hal. na 1 hal. z kaž-
dého litrového procenta tuku ve smetaně obsa-
ženého, čímž podstatně byly sníženy předpoklá-
dané příjmy fondu.
Pokud jde o výtku, že při stanovení pojmu
sběrače podle ustanovení § 10, odst. 1, písm. d)
cit. zák., majícího nárok na
6 haléřový režijní pří-
spěvek za 1 litr mléka, vystoupilo kuratorium ja-
ko orgán normotvorný, upozorňuje se, že kura-
torium jednalo zcela v mezích své působnosti,
jestliže stanovilo pro výplatu příspěvků sběračům
určitá pravidla, bez nichž se neobejde žádná orga-
nisace. V rozpočtu na rok 1937 vyhradilo kura-
torium vyrovnávacího fondu mléčného pro po-
skytnutí příspěvků podle ustanovení § 10, odst. 1.
písm. c) a d) cit. zák. zatímně částku 800. 000 Kč.
Vyhláška ministra zemědělství ze dne 1. čer-
vence 1936 o stanovení pevných cen mléka a
smetan pro hlavní město Prahu, jíž interpelace
vytýká, že nemá opory v žádné právní normě,
byla vydána podle § 3, vlád. nař. ze dne 20.
dubna 1934, č. 76 Sb. z. a n., o stanovení pev-
ných cen mléka a smetan jako doplněk vyhláš-
ky ministra zemědělství ze dne 8. února 1935
(Ú. 1. č. 44/35) o stanovení pevných cen mléka
a smetan pro hlavní město Prahu.
Změna v postupu kuratoria vyrovnávacího
fondu mléčného pro zemi Českou v Praze při po-
užití příspěvků fondových na účely uvedené v §
10, odst. 1, písm. a)-d) zákona číslo 94/1934 Sb.
z. a n" může v případě potřeby býti provedena
cestou administrativní, aniž by bylo nutno vydati
prováděcí nařízení, jehož se interpelace domáhá.
Příloha č. 1.
Přehled o kontrole Fysikátu hl. města Prahy do 31. prosince 1935.
|
3 |
Pozastaveno |
Průměrný obsah tuku v % |
|||||||
|
Měsíc |
Počet vzorků mléka |
|
Sebrán tuk |
Sebrán tuk ale nad 3% Kombinov. falšováno |
Nečisté neb zkažené |
Nepasteurované |
Celkový počet v % |
||
|
listopad |
268 |
112 |
1 |
14 |
57 |
46 |
2 |
120 45% |
3. 48% |
|
prosinec |
144 |
53 |
8 |
28 |
26 |
62 43% |
3. 70% |
||
|
leden |
255 |
101 |
2 |
11 |
30 3 |
53 |
3 |
102 40% |
3. 46% |
|
únor |
208 |
80 |
1 |
8 |
20 12 |
33 |
5 |
79 38% |
3. 47% |
|
od 1. - 14. března |
65 |
20 |
1 |
2 |
15 |
8 |
1 |
27 42% |
3. 48% |
|
od 15. - 31. března |
164 |
63 |
6 |
7 |
59 |
72 44% |
3. 67% |
||
|
duben |
158 |
5 |
10 |
5 |
15 10% |
3. 63% |
|||
|
květen |
79 |
13 |
3 |
6 |
8 |
17 22% |
3. 75% |
||
|
červen |
48 |
16 |
17 |
17 25% |
3. 77% |
||||
|
červenec |
64 |
5 |
1 |
6 9% |
3. 77% |
||||
|
srpen |
104 |
2 |
1 |
5 |
15 |
21 20% |
3. 83% |
||
|
září |
68 |
10 |
2 |
12 |
2 |
16 23% |
3. 84% |
||
|
říjen |
77 |
13 |
2 |
15 |
17 22% |
4. 01% |
|||
|
listopad |
121 |
16 |
1 |
11 |
20 |
1 |
32 26% |
3. 76% |
|
|
z toho 29 |
z toho 7 |
||||||||
|
smet. |
smet. |
||||||||
|
prosinec |
71 |
4 |
6 |
12 |
16 22% |
3. 98% |
|||
9
Příloha č. 2.
Od kdy živnost byla provozována:
|
1850... 1 |
převod.. 56 |
|
1870... 1 |
1914... 7 |
|
1880... 1 |
1915... 4 |
|
1887... 4 |
1916... 4 |
|
1888... 1 |
1917... 2 |
|
1890... 2 |
1918... 5 |
|
1894... 1 |
1919... 7 |
|
1895... 4 |
1920... 18 |
|
1896... 3 |
1921... 26 |
|
1897... 1 |
1922... 21 |
|
1898... 1 |
1923... 14 |
|
1900... 2 |
1924... 11 |
|
1901... 1 |
1925... 15 |
|
1902... 3 |
1926... 18 |
|
1903... 1 |
1927... 14 |
|
1905... 2 |
1928... 7 |
|
1906... 1 |
1929... 15 |
|
1907... 4 |
1930... 20 |
|
1908... 4 |
1931... 22 |
|
1909... 3 |
1932... 38 |
|
1910... 8 |
1933... 38 |
|
1912... 3 |
1934... 30 |
|
1913... 4 |
1935... 2 |
|
převod. 56 |
neudáno. 18 |
|
celkem.. 412 |
|
|
Množství litrů mléka, smetany a šlehačky |
|
|
mléko... |
92. 713 litrů |
|
smetana.. |
30 litrů |
|
šlehačka.. |
310 litrů |
V Praze dne 12. Července 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
1045/VIII.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci posl. Jaromíra Špačka
o nedostatečných přípravách k důstojné
a účinné representaci čs. umění na letoš-
ní
Mzinárodní výstavě umění v Paříži
(tisk 843/V).
Přípravy k důstojné representaci a propaga-
ci československého umění na mezinárodní vý-
stavě »Umění a technika v moderním životě« v
Paříži 1937 dály se prozíravě, s urychlením a
obětavě, a to přes četné obtíže rázu technického,
z nichž vyplynuly některé články novinářské s
různým podkladem informačním.
Podle dosavadního stavu věci lze souditi, že
československé umění výtvarné, lidové i užité
jest a bude na výstavě vhodně zastoupeno.
Umění hudební, divadelní a pohybové hodlá
ministerstvo školství a národní osvěty předvésti
v Paříži později ve sféře kulturních styků česko-
slovensko-francouzských.
V Praze dne 7. července 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
1045/ IX.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci posl. L. Marka, M. Marti-
náska a J. Dvořáka
o protizákonném postupu při vymáhání
daňových nedoplatků v souvislosti s da-
ňovou depurací u zemědělců, který může
vážně ohroziti klid a pořádek (tisk
843/X).
Na hořejší interpelace sděluji na základě pro-
vedeného šetření toto:
František Hájek, rolník v Horním Smrčném,
byl dlužen v době, kdy bylo rozhodováno o úpra-
vě jeho daňových nedoplatků, na daních přímých
10
a dani z obratu za 1. 1935 a dřív. 20. 008. 45 Kč.
Jmenovaný poplatník nezaplatil v 1. 1928 až 1936
dobrovolně na dlužné daně sebemenší částky.
Při jednání o úpravě daňových nedoplatku
nabídl podle protokolu s ním sepsaného dne 3.
IX. 1936, že by zaplatil nejvýše 1. 500 Kč; dne
9. IX. 1936 pak přistoupil na snížení daňových
nedoplatků do roku 1935 na částku 9. 000 Kč,
splatnou ve 3 splátkách po 3. 000 Kč a to 30. XI.
1936, 30. V. 1937 a 15. IX. 1937. Podle tohoto
dlužníkova petitu bylo také snížení nedoplatků
berní správou v Třebíči povoleno.
Již první splátku splatnou 30. XI. 1936 však
dlužník nezaplatil a ježto nedodržení lhůty žád-
ným způsobem neomluvil, ani nežádal za její
prodloužení, byla berním úřadem na příkaz ber-
ní správy vypsána dražba na den 5. I. 1937. Te-
prve pod nátlakem vedené exekuce podal poplat-
ník dne 31. XII. 1936 žádost za prodloužení lhů-
ty k zaplacení zmíněné splátky. Žádost byla sice
nejprve zamítnuta, avšak na osobní intervenci
dlužníkova právního zástupce bylo od dražby
upuštěno pod podmínkou, že dlužník do 5. L 1937
zaplatí první splátku 3. 000 Kč a do 26. I. 1937
druhou splátku v téže výši i s exekučními vý-
lohami per 300. - Kč. První splátka byla včas
zaplacena, avšak druhá splátka nebyla zaplacena
ani ve lhůtě dvakrát prodloužené do 28. II. 1937.
Dne 6. II. 1937 bylo zaplaceno pouze 1. 500 Kč.
Vzhledem k opětovnému nedodržení lhůt by-
la pro nedoplatky v částce 13. 284. 30 Kč vypsána
na den 6. III. 1937 dražba. Dne 4. III. podal práv-
ní zástupce žádost za odklad této dražby. Proto-
že poplatník několikrát lhůt již před tím nedo-
držel a protože důvod žádosti za odklad dražby
neodpovídal skutečnosti, byla žádost dne 5. III.
zamítnuta. O zamítnutí byl právní zástupce stra-
ny neprodleně písemně i telefonicky ještě dne
5. III. 1937 vyrozuměn.
Podle protokolů sepsaných s četnickým stráž-
mistrem Řezníčkem z Čechtina a berním vyko-
navatelem nenabízel poplatník při zahájení dra-
žebního řízení bernímu vykonavateli částku 1. 800
Kč se žádostí, aby od dražby bylo upuštěno, nýbrž
dovolával se jen informace svého právního zá-
stupce, že může býti prodáván dobytek pouze
do výše 1. 800 Kč. Berní vykonavatel tuto nespráv-
ním informaci vyvrátil, poukázav na svůj písemný
příkaz vydobýti dražbou částku 13. 284. 30 Kč a
současně rozšířiti zájem na celý nedoplatek ve
výši 17. 221. 55 Kč. I kdyby byl dlužník nabízel
vykonavateli částku 1. 800 Kč, nemohl tento část-
ku onu přijati, neboť neměl příkazu upustiti od
dražby. V interpelaci uvedených slov, že s tím
člověkem není žádné smilování, je přes 30. 000 Kč
dlužen a neplatí. Sebereme dobytek a pojedeme
pryč, « berní vykonavatel nepoužil, jak souhlasně
vypověděl vykonavatel i četnický strážmistr.
Po tomto jednání šel berní vykonavatel s
dlužníkem, pomocníky z Třebíče a Boh. Binkou,
který přišel ke dražbě jako kupec, do stájí, nej-
dříve ke koním, pak k hovězímu dobytku, aby
zjistil zabavené kusy, určené k dražbě. O všech
zabavených kusech prohlásil dlužník, že jich již
nemá, nebo že je prodal a z výtěžku zaplatil
daně. Berní vykonavatel však podle popisu a stá-
ří v zájemních protokolech zjistil totožnost zaba-
veného dobytka a určil jednotlivé kusy k pro-
deji.
Výslechem berního vykonavatele a četnické-
ho strážmistra nebyla potvrzena správnost tvrze-
ní dlužníkova o tom, že prý exekutor někoho z
přítomných vyzval, aby si koně a hovězí doby-
tek vybral a že dlužník vykonavatele upozornil
na to, že krávy nepatří jemu, nýbrž manželce.
Rovněž nebylo potvrzeno, že přítomný
Binka se
hlásil jako zájemce a ptal se, proč se nedraží;
naopak berní vykonavatel vyzval přítomné, aby
si prohlédli dobytek, aby mohlo býti započato
s dražbou. Tu se hlásil Binka jako zájemce na
jednu krávu. Kráva byla odhadnuta nejprve Išou
z Třebíče, pak na žádost dlužníka, který s odhad-
ní cenou nesouhlasil, navrženým odhadcem Ja-
nem Chlumským. Protože Binka činil nabídku tak
nízkou, že vzhledem k odhadní ceně nebylo mož-
no krávu prodati, byl o 11. 45 hod. dobytek odve-
den do Třebíče, kde byl prodán za 5. 500 Kč při
odhadní ceně 8. 400 Kč.
O postupu přednosty berní správy v Třebíči
nelze říci, že nebyl dosti ohleduplný, neboť ber-
ní správa prodloužila několikráte dlužníkovi lhů-
ty ku vyrovnání snížených daňových nedoplatků
a ku dražbě bylo sáhnuto teprve, když poplatník
těchto lhůt nedodržel.
Postup berního vykonavatele při dražbě ne-
odpovídá však zákonným předpisům do té míry,
že zabavené předměty nebyly vydraženy jednot-
livě (§ 377, odst. 1 zák. o př. d. ) a že prodej
z volné ruky nebyl proveden v místě, kde se
dražba měla dle vyhlášky konati (§ 381 zák. o
př. d. ) resp. že v místě, kde zabavené předměty
byly prodány, nebyla dražba vyhlášena.
Stížnost do provedení exekuce jakož i žá-
dost za náhradu škody způsobené exekučním pro-
dejem dobytka byla poplatníkem dle protokolu
sepsaného u berní správy v Třebíči dne 13. IV.
1937 odvolána s podmínkou, že bude ponechána
v platnosti sleva daňových nedoplatků, povolená
berní správou. Tak se také rozhodnutím berní
správy v Třebíči ze dne 19. IV. 1937, č. 360/37,
stalo.
Tím byla zjednána náprava opomenutí zá-
konných ustanovení při prodeji zabaveného do-
bytka a dlužníku poskytnuta náhrada případné
škody.
V Praze dne 28. června 1937.
Ministr financí:
Dr Kalfus, v. r.
11
1045/X.
Odpověď
ministra vnitra a
ministra veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy
na interpelaci posl. Klímy
o nezákonném postupu okresního úřadu
v Tišnově, ohrožujícím zdraví nezámož-
ného obyvatelstva obce Lomnicky (tisk
843/XIII).
Záležitost o zpřístupnění veřejné studny na
návsi v Lomničce a o opatření pitné vody pro
nezámožné obyvatelstvo této obce byla pravo-
platně skončena.
Po usnesení obecního zastupitelstva v Lom-
ničce ze dne 28. února 1937 bylo ve věci z pod-
nětu podaných stížností definitivně rozhodnuto
výměrem okresního úřadu v Tišnově ze dne 20.
dubna 1937, čís. 2925, když si byl okresní úřad
před tím pro bezpečný základ svého rozhodnutí
vyžádal o vodě ze sporné obecní studny posudek
čsl. státní bakteriologicko-diagnostické stanice v
Brně a když byl před tím provedl komisionelní
šetření na místě samém za účasti zdravotního a
technického znalce a všech na sporu zúčastně-
ných stran. Při tomto řízení bylo mimo jiné též
zjištěno, že na vodu ze sporné studny (zv. Boř-
kovy) jsou odkázány celkem pouze 3 rodiny z
usedlostí čp. 40, 41 a 44 s počtem 14 osob, tedy
nikoliv 13 rodin, jak se v interpelaci tvrdí.
Citovaným výměrem okresního úřadu v Tiš-
nově bylo mimo jiné vysloveno:
1. že veřejná obecní studna zv. Borkova na
návsi v Lomničce na podkladě předpisů zákona
č. 332/1920 Sb. z. a n. se zrušuje a obci Lom-
ničce se ukládá, aby studnu tu do 3 dnů po do-
ručení výměru dala zasypati, poněvadž podle ú-
ředního odborného rozboru vzorku vody je vo-
da ze studny zv. Borkovy pro obsah dusičnanů,
dusitanů a chloridů, jakož i pro značné množství
bakteria coli po stránce chemické a bakteriologi-
cké závadnou a k pití nezpůsobilou.
2. O pitnou vodu pro obyvatelstvo obce Lom-
nicky bude postaráno zřízením nové veřejné o-
becní studny na náklad obce uprostřed vesnice
na vhodném místě na veřejném statku, jež by vy-
hovovala potřebě občanů, nemajících vlastní stud-
ny, jak se k tomu zavázalo obecní zastupitelstvo
usnesením ze dne 28. února 1937.
3. Konečně bylo v citovaném výměru konsta-
továno, že prozatím je o zdravou pitnou vodu pro
obyvatelstvo, které nemá vlastních studní a ne-
může si je samo zříditi ať už z důvodů hospo-
dářských nebo pro nedostatek vhodného místa,
postaráno tím, že studna zv. Humpolíkova byla
dána do veřejného užívání usnesením obecního
zastupitelstva ze dne 28. února 1937. Podle roz-
boru, provedeného čsl. státním bakteriologicko-
diagnostickým ústavem v Brně a podle posudku
zdravotního znalce přítomného místnímu šetření
je tato voda zdravotně nezávadná a způsobilá k
pití a k užitku. Svojí situací vyhovuje studna
svému účelu. Aby vyhovovala svému účelu i po
stránce stavební, bylo uloženo obci Lomničce, by
provedla náležité opravy (nový poklop, zvednuti
roubeni a pod. ), a to nejpozději do konce měsíce
června 1937, leč by si obec již opatřila u okres-
ního úřadu v Tišnově do konce měsíce května
1937 pravoplatné stavební povolení k zřízení nové
veřejné studny.
Odvolání, jež bylo z tohoto výměru podáno,
bylo zemským úřadem v Brně zamítnuto pro bez-
důvodnost rozhodnutím ze dne 25. května 1937,
číslo 18481/V/ll, takže výměr okresního úřadu
v Tišnově, jehož meritorní obsah byl právě na-
značen, stal se pravoplatným.
Projevil-li okresní úřad na počátku sporu ne-
správný právní názor, že věc má povahu sou-
kromoprávní a odmítl-li řešení sporu pro svou
nepříslušnost, lze to omluviti tím, že věc byla
po stránce právní zejména ve svém počátečním
stadiu nejasná. Stěžovatelé měli ostatně možnost
odvolati se z jeho výměru v zákonné lhůtě k
zemskému úřadu v Brně. Této možnosti však
stěžovatelé, ač byli řádně poučeni o opravných
prostředcích, nepoužili a znemožnili tak do jisté
míry sami, že spor nebyl vyšší stolicí správní
hned na počátku přezkoumán a stanovisko okres-
ního úřadu změněno a opraveno.
Žádný z referentů, kteří spor projednávali,
ani přednosta okresního úřadu nejsou a nebyli
příslušníky strany republikánské, ani příslušníky
jakékoliv politické strany jiné a tudíž neměli a
nemohli míti zájmu na tom, aby spor, na němž
nebylo ničeho politického, byl řešen politicko-
stranicky a obvinění v interpelaci uvedené je zce-
la bezpodstatné.
Proto nebylo shledáno důvodů k tomu, aby
proti některému úředníku bylo zakročeno a rov-
něž tak nebylo shledáno důvodů k trestnímu sti-
hání členů obecního zastupitelstva v Lomničce,
ježto pokud jejich usnesení porušovala zákon, by-
la správními úřady buď k stížnosti občanů zru-
šena, nebo z moci úřední podle §§ 102 a 103 obec.
zř. mor. zastavena a obec donucena ke konání
své povinnosti. Řízení o náhradu škody nemohou
správní úřady zahájiti z moci úřední.
Pokud obsah interpelace se dotýká resortu
ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy, sděluje ministr veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy, že bylo provedeným šetřením,
zvláště pak rozborem čsl. státní bakteriologi-
cko-diagnostické stanice v Brně zjištěno, že voda
tak zv. studny Bořkovy je z důvodů již výše u-
vedených závadnou a k pití nezpůsobilou, na-
12
proti tomu voda ze studny zvané »Humpolíky«,
jež byla dána prozatím do veřejného užívání,
zdravotně nezávadnou a způsobilou k pití a k u-
žitku.
V Praze dne 30. června 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
Ministr veřej, zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr Czech, v. r.
1045 XI (původní znění).
Odpověď
ministra zahraničních věci
na interpelaci posl. dr F. Zippeliuse,
že vídeňský generální konsulát nedbá
Jazykového zákona (tisk 847/VIII).
Podle právního názoru vysloveného v nále-
zu nejvyššího správního soudu Boh A 8306/1929
nemůže býti úřední úkon, pro který je příslušný
zastupitelský úřad Československé republiky v
cizině,
umístněn v některém soudním okrese re-
publiky Československé takovým způsobem, aby
tu byl vztah k tomuto okresu odpovídající zása-
dě § 2, odst. 2 jazykového zákona.
Podle tohoto právního názoru nebyl gene-
rální konsulát ve Vídni v případě, který k inter-
pelaci dal podnět, povinen dopisovati straně, tře-
bas bydlí v obvodu okresního soudu s kvalifiko-
vanou menšinou německou, jiným jazykem než
státním. Nemám proto důvodu, abych ve věci
něco zařizoval.
V Praze dne 12. července 1937.
Ministr zahraničních věcí:
Dr Krofta. v. r.
1045/XII.
Odpověď
ministra financi
na interpelaci posl. Schulcze
ve věci tiskárny finančních úřadů v Pra-
ze (tisk 853/X).
Pro mimořádně rozsáhlé potřeby finanční
správy a pro žádoucí nerušený její chod bylo ne-
zbytně nutno postupně vybaviti tiskárnu zemské-
ho finančního ředitelství v Praze dokonalým stro-
jovým zařízením, tak, že tiskárna může pro fi-
nanční správu bez závady vykonávati i nejob-
tížnější termínované úkoly v krátkých lhůtách.
Povahou své práce jest tiskárna specielní
tiskárnou pro tiskopisy s převládající sazbou ta-
belovou.
Poněvadž jde z velké části o stále se opa-
kující tisk těchže tiskopisů, tiskne je na strojích
offsetových z matric a originálních nátisků pro
tisk, které zhotovuje již při prvním tisku a pak
uschovává. Ježto jde o opětovné tisky těchže
tiskopisů, není tak režijně zatížena jako tiskárny
soukromé a jiné tiskárny státní. Může proto do-
dávati i při nejpřesnější kalkulaci tiskopisy -
zvláště tabelové - laciněji než tiskárny jiné.
Tiskárna zemského finančního ředitelství v
Praze zhotovuje veškeré tiskopisy potřebné pro
finanční správu v zemi České a pro rovnoměr-
nost celoročního zaměstnání i některé druhy tis-
kopisů pro finanční úřady v druhých zemích.
Tiskopisy, kterých se používá u finančních úřa-
dů v ostatních zemích, jsou v tabelové úpravě ú-
plně stejné a v textu jen nepatrně odlišné od tis-
kopisů užívaných finančními úřady v zemi Čes-
ké. Vzhledem k tomu, že by šlo o tutéž sazbu
a stejné formuláře, resp. pouze o mutace tiskové
a u tiskacích strojů pouze o delší a rychlejší chod
strojů, byla by tiskárna zemského finančního ře-
ditelství v Praze fakticky způsobilá zhotovovati
dosavadním strojovým parkem a kvalifikovaným
personálem veškeré tiskopisy pro finanční sprá-
vu na celém území státu. Bylo by tím dosaženo
naprosté jednotnosti úpravy tisku, velkého zjed-
nodušení agendy a neobyčejných úspor pro státní
pokladnu na vydání za tiskopisy.
Přesto však finanční úřady mimo zemi Čes-
kou kryjí dosud větší část svojí potřeby u tiská-
ren jiných, převážné soukromých.
V tiskárně je zaměstnáno trvale celoročně
více jak 80 zaměstnanců.
Pro potřebu rovnoměrného pracovního zatí-
žení jest nutně třeba přijímati objednávku tisko-
pisů i pro úřady z obvodů druhých zemí. Bez
těchto objednávek vyvstala by nutnost sezónní-
ho vysazování značné části zaměstnanců z prá-
ce, což zajisté nebylo by v intencích pp. inter-
pelantů.
Nutno ještě zdůrazniti, že tiskárna zemského
finančního ředitelství v Praze sama v soutěžích
zemských finančních úřadů nenabízí, nýbrž sdě-
luje jen na vyzvání uvedených úřadů cenu, za
kterou by mohla tisk provésti. Tato prakse se
provozuje na základě pokynů daných z důvodů
zhospodárnění veřejné správy nejvyšším účetním
kontrolním úřadem (ze dne 5. ledna 1935, č. j.
14. 104/892-111/34).
Podotýkám, že možnost nižší kalkulace tis-
kárny zemského finančního ředitelství v Praze
jest dána obzvláště jejím strojovým zařízením.
Tak k případu v interpelaci uvedenému - tisk
15
daňových knih - pro osvětlení uvádím, že při
sdělení ceny 20. 100 Kč za tisk 1, 390. 000 archu
uvedených knih počítala tiskárna zemského fi-
nančního ředitelství s provedením tisku na obou-
stranném offsetovém stroji. Jeho výkonnost jest
cca 18. 000 archů za 1 pracovní den. Státní tis-
kárna, která oferovala cenu 60. 000 Kč, nemá vů-
bec offsetového stroje. Práci byla by nucena pro-
vésti na rychlolisech s denní výkonností cca
6. 000 archů jednostranných, takže pro tentýž den-
ní výkon musela by práci prováděti na 6 strojích
a podle toho musela oferovati cenu za práci
60. 000 Kč.
Jak jsou strojově zařízeni soukromí oferenti
(72. 962 Kč a 63. 756 Kč) není mi známo. Daňové
knihy jsou tiskopisem v celém státě jednotným
a pro potřebu naprosto stejné tabelární úpravy,
nebylo v tomto případě ani vhodno tisk děliti
mezi více podniků.
Tiskárna zemského finančního ředitelství v
Praze, jež dohlídkami nejvyššího účetního kon-
trolního úřadu držena jest k nejpřísnější kalku-
laci, počítá se všemi režijními náklady - ovšem
kromě podnikatelského zisku - a nedopouští se
tudíž nekalé soutěže podbízením cen.
V Praze dne 8. července 1937.
Ministr financí:
Dr Kalfus, v. r.
1045/ XIII.
Odpověď
ministra veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy
na interpelaci posl. Ladislava Polívky
a dr E. Lukáče
ve věci přiznáni a výplaty odměn za mi-
mořádný výkon zaměstnanců státní ne-
mocnice v Žilině (tisk 858/III).
Odměny za noční, nedělní a sváteční služby
zaměstnancům státní nemocnice v Žilině:
Aloisů Nejedlému, Rudolfu Šrámkovi, Janu
Staffenovi a Pavlu Horeckému-Dubravíkovi byly
přiznány a vyplaceny v plné výši celkovou část-
kou 2. 170 Kč.
Zároveň bylo učiněno opatření, aby napříště
byly podobné odměny ihned ředitelstvím nemoc-
nice vyúčtovány a vyplaceny.
V Praze dne 5. července 1937.
Ministr veřej. zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr Czech, v. r.
1045/XIV.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci posl. dra Neumana,
Bergmanna, dra Patejdla a Hatiny
ve věci vydání zákona o řádu silniční
a cestovní policie (tisk 858/VIII).
Řád silniční a čestní policie bude vydán for-
mou vládního nařízení, opřeného o zákon o veřej-
ných silnicích a cestách. Osnova tohoto zákona
je již meziministersky projednána a lze očeká-
vati. Ze bude v nejbližší době předložena k ústav-
nímu projednání. Po jejím uzákonění bude možno
ihned přikročiti k vydání řádu silniční a
cestní
policie, jehož, osnova je již vypracována a připra-
vuje se k meziministerskému projednání.
V Praze dne 10. července 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
1045/XV.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci posl. dra Františka No-
votného
o Obecně prospěšném stavebním a byto-
vém družstvu ve Svítkově u Pardubic
(tisk 858/IX).
Ministerstvo sociální péče zařídilo k vyše-
tření údajů obsažených v interpelaci revisi ho-
spodářství Obecně prospěšného stavebního a by-
tového družstva ve Svítkově a na podkladě vý-
sledku šetření učiní - bude-li toho třeba - další
opatření.
V Praze dne 3. července 1937.
Ministr sociální péče:
Inž. J. Nečas, v. r.