14
1045/XVI.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci posl. Pavla Florka
o udělení trafiky hostinskému Janu Mu-
larčíkovi v Polhore (okres Námestovo)
na úkor ostatních trafikantů v obci (tisk
858/XII).
Antonín Cubínek obstarává od roku 1921 ma-
loprodej tabáku v Polhore. K jeho maloprodeji
byl přidělen odběrem tabákových výrobků Jan
Mularčík, hostinský a obchodník, v jehož živnosti
ve středu obce při silnici byla poptávka tuzem-
ských i zahraničních turistů po lepších druzích
kuřiva. Cubínek, který měl Mularčíka zásobovati,
neměl však dostatek provozovacího kapitálu, tak-
že Mularčík byl nucen mu na nákup půjčovati
a teprve za tyto peníze dostal po několika dnech
objednané kuřivo.
Tyto nesnáze byly finančním úřadům známy
a proto, když Mularčík žádal o vlastní koncesi,
jeho žádosti vyhověly, sledujíce tím v první řadě
zájem tabákového monopolu, poněvadž udělením
prodejního monopolu Mularčíkovi, který je do-
bře situován, bylo postaráno o lepši zásobování
obce, jež se projevilo o 17. 000 Kč zvýšeným od-
bytem tabákových výrobků již v oněch 7 měsí-
cích po zřízení Mularčíkova maloprodeje v roce
1936.
V zájmu monopolní správy a úkolem finan-
čních úřadů jest svěřiti prodej tabáku zdatnému
obchodníkovi, aby byl zaručen řádný prodej mo-
nopolních výrobků a jen zvláštní ohledy k vá-
lečným poškozencům tuto zásadu částečně pro-
lamují.
Přes to však, že Cubínek není válečným po-
škozencem ani legionářem, posuzovaly finanční
úřady při povolováni nového maloprodeje jeho
majetkové a výdělkové poměry a správně uzna-
ly, že částečný pokles obratu jeho maloprodeje
po zřízení nové prodejny nemůže ho existenčně
ohroziti, poněvadž z výtěžku otcova malého ho-
spodářství a živnosti krejčovské jsou nejnutněj-
ší životní potřeby jeho i jeho rodiny kryty.
Z uvedených důvodů byla zamítnuta stížnost
Cubínkova do zřízení Mularčíkova maloprodeje,
k čemuž teprve v druhé řadě přistoupila nevhod-
ná situace Cubínkovy prodejní místnosti, která
jest sice při silnici, ale přístupna jen přes dvůr,
což neodpovídá obchodním zásadám tabákové
režie.
Za tohoto stavu věci neshledávám v postupu
finančních úřadů žádného stranického zaujetí,
nýbrž správné rozhodování vedené zájmem stát-
ního monopolu a nepokládám proto za nutné na
nynějším stavu něčeho měniti.
V Praze dne 15. července 1937.
Ministr financí:
Dr Kalfus, v. r.
1045/XVII.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci posl. Vallo, Širokého
a Zupky
ve věci postupu správy státních lesů
v Krámě, obvodu ředitelství státních lesů
a statků v Báňské Bystřici (tisk
864/II).
Po náležitém vyšetření této záležitosti podá-
vám na interpelaci tuto odpověď:
Výnosem ministerstva zemědělství ze dne
14. VII. 1931 č. j. 58. 305/1931 je upraven ve
státních lesích bezplatný sběr suchých haluzí a
odpadkového dříví chudým obyvatelstvem, niko-
liv ovšem sběr užitkového dříví, jak to interpe-
lace uvádí. Podle tohoto výnosu řídí se i správu
státních lesů v Krámě, když povoluje bezplatně
sbírati odpadkově dříví chudým obyvatelům na
vykázaných plochách.
Co se týče konkrétních případů v interpela-
ci uvedených bylo zjištěno toto:
Josef Medveď, obyvatel osady Medvědovo,
odcizil podle evidence lesních pychů dne 11. led-
na 1937 z porostu »Plachta« (47 h) 5 prostoro-
vých metrů smrkového paliva ze sucharů.
Jmenovaný sice obdržel od správy státních
lesů v Kráme povolení ke připravení paliva ze
souší, které mu byly i fakticky vyznačeny, jen-
že toto dřevo mělo se po vyhotovení přeměřiti
lesním personálem a jen po zaplacení ceníkové
ceny u správy mohl si Medveď dřevo odvézti.
Jmenovaný si však dřevo bez kontrolního
měření a zaplacení odvezl domů a přes upozor-
nění příslušného horára, že bude za to trestán,
neprojevil ochotu, aby za odvezené dřevo tarifní
cenu dodatečně zaplatil.
Proto byl oznámen pro lesní přestupek, za
který pak zaplatil hodnotu škody Kč 77. 25 dne
6. května 1937 podle platného ceníku zemského
15
úřadu v Bratislavě. Dřevo bylo kvalifikováno
správou státních lesů jako jehličnaté štěpiny II.
třídy, poněvadž pocházelo z kmenů nenahnilých
o středním průměru asi 25 až 35 cm.
Druhý v interpelaci uvedený případ stal se
v roce 1933 dne 9. října, když Klement a Štefan
Giertl z osady Krám přes upozornění a zákaz,
vozili zalesněnou pasekou (odd. 55 h) a nedovo-
lenou cestou přes 5letou kulturu palivové dříví,
při čemž zničili smrkové sazenice.
Podle rozsudku okresního úřadu v Březně
n. Hr. čís. 3. 229/1933 ze dne 19. ledna 1937 byli
pachatelé odsouzeni k zaplaceni odškodného 2. 50
Kč a pokuty 2. 50 Kč.
V důsledku bezvýsledné exekuce bylo však
další vymáhání okresním úřadem zastaveno.
Jmenovaní tedy nedostali se s vozem na stát-
ní pozemek jenom za účelem obrácení, jak to
interpelace uvádí, ale vyváželi dřevo zakázanou
cestou přes lesní kulturu.
Z toho je zřejmo, že správa státních lesů v
Krámě nikoho z místních obyvatelů nepronásle-
duje a nešikanuje, nýbrž koná jen svoji povinnost
při zakročování proti pachatelům lesních přestup-
ků v zájmu ochrany jí svěřeného lesního ma-
jetku.
V Praze dne 13. července 1937.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina, v. r.
1045/XVIII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci post. dra Clementise
o protizákonném postupu okresního úřa-
du v Novém Městě nad Váhem (tisk
864/XII).
Ke schůzi v interpelaci uvedené nebyli účast-
níci pozváni individuelně, nýbrž všeobecně hro-
madnými pozvánkami; nešlo tudíž o schůzi dů-
věrnou, nýbrž veřejnou, a byl proto okresní ú-
řad oprávněn vyslati do ní svého zástupce.
Tvrzení interpelace o nepřípustném jednání
okresního náčelníka, úředního zástupce a četníků
neodpovídá podle výsledku šetření skutečnosti.
V Praze dne I. července 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
1045 XIX.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci posl. dr Jozefa Tiso
ve věci zákazu nošení odznaků »Spolku
Božského Srdce« žactvem národních škol
(tisk 874/VII).
Podle ustanovení § 78 definitivního řádu
školního a vyučovacího (nařízení
býv. minister-
stva věcí duchovních a vyučování ze dne 29. zá-
ří 1905, číslo 13. 200) je školním
dítkám mimo jiné
zapověděno nositi jakékoliv odznaky, tedy nejen
odznaky spolkové. (Výjimky, týkající se odznaků
Dorostu Československého Červeného kříže, Ma-
sarykovy letecké ligy a Masarykovy ligy proti
tuberkulose, byly výslovně povoleny příslušnými
výnosy ministerstva školství a národní osvěty. )
Platnost tohoto ustanovení byla rozšířena na
národní školy v zemi Slovenské a v zemi Pod-
karpatoruské výnosem ministerstva školství a ná-
rodní osvěty ze dne 12. dubna 1933, č. 40. 659/33
-I (Věstník ministerstva školství a národní osvě-
ty 1933, str. 81), na jehož motivaci odkazuji.
Upozornil-li referát ministerstva školství a národ-
ní osvěty v Bratislavě u příležitosti konkrétního
případu oběžníkem, který interpelace cituje,
na
tento zákonný stav, učinil tak jen z důvodu, aby
se právě v zájmu žádoucího klidu na školách pře-
dešlo případným nedorozuměním dalším.
Pokyn, aby na platné předpisy byli upozor-
něni učitelé římsko-katolického náboženství, opí-
rá se o ustanovení odst. 2, § 3 zákona číslo 226
/l922 Sb. z. a n., a byl dán proto, ježto se prá-
vě jednalo o odznaky náboženského sdružení
římsko-katolického. Naprosto však nelze postupu
referátu podkládati motivaci, kterou uvádí inter-
pelace.
Poněvadž postup referátu dál se v mezích
platných předpisů, nemám důvodu k žádaným o-
patřením.
V Praze dne 16. července 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
1045 XX.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci posl. Vodičky a dra Jaro-
míra Dolanského
16
ve věci zadávání prací na stavbě II. eta-
py kasáren v Lounech (tisk 876/II).
Tvrzení interpelace o nezákonném postupu
při zadávání prací na stavbě II. etapy kasáren
v Lounech postrádá jakékoliv podstaty a stejně
neodpovídá skutečnosti tvrzení, že ministerstvu
národní obrany nerespektovalo nabídky místních
uchazečů.
Ve skutečnosti byla i II. etapa stavby zadá-
na za nejlevnější nabídnutou cenu.
Pokud se týče místních podnikatelů a živnost-
níků, vyšlo jiní ministerstvo národní obrany již
v zadávacích podmínkách do nejzazší možné mí-
ry vstříc tím, že jim poskytlo možnost 5%ní vý-
hody oproti oferentům přespolním.
Na práce stavební podala nabídku místní fir-
ma Hieke a Heřt, která pracovala již dříve na
stavbě I. etapy těchto kasáren. Ačkoliv jmeno-
vaná firma byla na staveništi zařízena a mohla
kalkulovati s nižší režií, byla její nabídka o
400. 000 Kč dražší než nejlevnější nabídka. Při-
hlíží-li se k uvedené 5%ní výhodě, byla její na-
bídka ještě o 191. 987. 10 Kč vyšší, než výhoda
připouštěla.
Za těchto okolností bylo by v naprostém roz-
poru s ustanoveními platného zadávacího řádu,
jakož i se zásadami úsporného hospodaření ve
státní správě, kdyby byla bývala nabídka jme-
nované místní firmy přijata.
Práce řemeslné vyjímajíc práce truhlářské a
instalatérské byly zadány místním uchazečům,
poněvadž nabídnuté ceny se pohybovaly v me-
zích povolené 5%ní výhody. Při pracích truhlář-
ských byly místní uchazeči o 50. 000 a při pra-
cích instalatérských o 10. 000 Kč dražší nad 5% ní
výhodu, takže v těchto případech nebylo možno
zadati práce místním uchazečům.
Z důvodů výše uvedených nelze spatřovati
v postupu vojenských orgánů nějaké závady a
není důvodu k opatřením interpelací požadova-
ným.
V Praze dne 13. července 1937.
Ministr národní obrany:
Machník, v. r.
Překlad 1045/I.
Antwort
des Ministers für soziale Fürsorge
auf die Interpellation des Abgeordneten
G. Wollner
wegen ungebührlicher Behandlung der
Patienten durch den Chefarzt der Be-
zirkskrankenversicherungsanstalt in Eger
Dr Ernst Neumann (Druck 771/IX).
Durch die seitens des Ministeriums für so-
ziale Fürsorge im Wege der Zentralsozialversi-
cherungsanstalt gepflogene Erhebung ist folgen-
des festgestellt worden:
Die Beschwerde des H. Wenzel Weigl ge-
gen den Amtsarzt der Bezirkskrankenversiche-
rungsanstalt in Eger Dr Ernst Neumann wurde
zum Gegenstand einer Verhandlung in der Sit-
zung des Vorstandes der Versicherungsanstalt
gemacht. Die Versicherungsanstalt hat den H.
Wenzel Weigl von ihrer Verfügung in Kenntnis
gesetzt.
Die Interpellation betrifft ihrem Inhalte nach
nicht die Kompetenz des Ministeriums für öffent-
liches Gesundheitswesen und körperliche Erzie-
hung: ich habe ihre Beantwortung daher selbst
übernommen.
Prag, am 15. Juli 1937.
Der Minister für soziale Fürsorge:
Ing. Nečas, m. p.
Překlad ad 1045/II.
Antwort
des Ministers für soziale Fürsorge
auf die Interpellation des Abgeordneten
Dölling
wegen der unerhörten Verhältnisse bei
der Bezirkskrankenkasse in Olmütz
(Druck 785/II).
Durch die seitens des Ministeriums für so-
ziale Fürsorge im Wege der Zentralsozialversi-
cherungsanstalt gepflogene Untersuchung ist fol-
gendes ermittelt worden:
Die Akten über die vorgenommene Obduktion
des verstorbenen Arbeiters Robert Jahn und das
Gutachten der Gerichtsärzte befinden sich bei
der Staatsanwaltschaft in Olmütz. Wenn jeman-
dem die Schuld an dem Tode des Jahn beige-
messen werden könnte, so wäre gegen den Be-
treffenden das Strafverfahren eingeleitet wor-
den.
In den Fällen des Josef Sienel aus Gross-
waltersdorf, Ernst Müller aus Bärn, Karl Jüttner
aus Hombok und Severin Bayer aus Marienthal
kann das Ministerium für soziale Fürsorge gegen
die Aerzte der Bezirkskrankenversicherungsan-
stalt die in der Interpellation verlangten Konse-
quenzen nicht ableiten, und zwar wegen des Man-
gels der eigenen Kompetenz, da die Entlassung
ebenso wie die Aufnahme eines Amtsarztes in die
Dienste der Krankenversicherungsanstalt sowie
17
die Abschliessung und Kündigung von Verträgen
mit den Aerzten in die autonome Kompetenz der
Krankenversicherungsanstalt gehört.
Prag, am 15. Juli 1937.
Der Minister für soziale Füsorge:
lag. Jaromír Nečas, m. p.
Překlad ad 1045/XI.
Antwort
des Ministers für auswärtige
Angelegenheiten
auf die Interpellation des Abgeordneten
Dr F. Zippelius
wegen Missachtung des Sprachengesetzes
durch das Generalkonsulat in Wien
(Druck 847 VIII).
Zufolge der im Erkenntnisse des Obersten
Verwaltungsgerichtes Bon. A 8306/1929 ausge-
sprochenen Rechtsansicht kann eine Amtshand-
lung, zu welcher eine Vertretungsbehörde der
Čechoslovakischen Republik im Auslande zustän-
dig ist, nicht in einem Gerichtsbezirke der Če-
choslovakischen Republik derart örtlich zuständig
gemacht werden, dass eine Beziehung zu diesem
Bezirke entsprechend dem Grundsatze des § 2,
Abs. 2, des Sprachengesetzes vorliegen würde.
Gemäss dieser Rechtsansicht war das Ge-
neralkonsulat in Wien in dem Falle, der den An-
lass zu der Interpellation gegeben hat, nicht ver-
pflichtet, der Partei in einer anderen als der
Staatssprache zu schreiben, auch wenn die Par-
tei im Bereiche eines Bezirksgerichtes mit quali-
fizierter deutscher Minderheit wohnt. Ich habe
daher keinen Grund, in der Angelegenheit etwas
zu verfügen.
Prag, am 12. Juli 1937.
Der Minister der auswärtigen Angelegenheiten:
Dr Krofta, m. p.