Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
1050.
Odpovědí:
I. předsedy vlády a min. školství a nár. osvěty na interpelaci posl. Jarosse o nesnesitelných
poměrech na škole v obci Kamenici nad Hronem (tisk 864/I),
II. min. vnitra na interp. posl. Borkaňuka, že akciová společnost "Latorice" nezaplatila obcím
dávku z přírůstku hodnoty majetku (tisk 858/I),
III. min. zemědělství na interp. posl. dr Fencika min. vnitra a min. spravedlnosti o zneužitích
v komposesorátu obce Bilky na Podkarpatské Rusi (tisk 831/XII),
IV. vlády na interp. posl. Jana Sedláčka v záležitosti okresních nemocenských pojišťoven v po-
hraničí a uplatňováni práv jazyka českého a živlů státně spolehlivých v těchto ústavech,
v záležitosti rozšíření platnosti jazykového zákona a nařízení zvláště též na celý okruh
činnosti ministerstva sociální péče, jakož i v záležitosti přímého podřízení okresních ne-
mocenských pojišťoven Ústřední sociální pojišťovně a ministerstvu sociální péče (tisk
738/XIII),
V. vlády na interp. posl. Bergmanna, Zeminové, dr Patejdla a dr Neumana ve věci provedení
zákona ze dne 26. března 1936, č. 66 Sb. z. a n., kterým se prodlužují a doplňují zákony,
týkající se bytové péče (tisk 785/VII),
VI. min. sociální péče na interp. posl. Hatiny o zřízení a organisaci hlavního a obvodních
poradních sborů (tisk 888/IX),
VII. vlády na interp. posl. Uhlíře a Babka pro naléhavou pomoc bývalým zaměstnancům dvorů
Luhy v Kopřivnici ocitnuvším se na pokraji zkázy v důsledku nesprávně provedené po-
zemkové reformy (tisk 888/XI),
VIII. min. železnic na interp. posl. dr Clementise o zločinném jednání přednosty stanice
v Handlové, Františka Hrubaňa (tisk 902/V),
IX. min. železnic na interp. posl. dr Neumana a Fialy ve věci zásad připravované tarifní re-
formy, které jsou s hlediska potřeb jihočeského a západočeského podnikání neudržitelné (tisk
874/IV),
X. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Ježka o zřízení české odborné školy pro ženská
povolání (rodinné školy) v Mostě (tisk 960/XXV),
XI. min. vnitra na interp. posl. Borkaňuka a Fuščiče, že četnictvo ve velkoberezňanském
okrese brutálně zachází se sedláky (tisk 858/V),
XII. vlády na interp. posl. dr Hodiny, že ministerstvo národní obrany zabralo loděnický velko-
statek v okrese pohořelickém (tisk 853/VIII),
XIII. min. vnitra na interp. posl. inž. Richtra o jednání ústecké státní policie dne 18. března 1937
(tisk 853/XIV),
XIV. min. financí na interp. posl. Wollnera o přísném postupu chebského okresního finančního
ředitelství (tisk 861/IV),
XV. min. národní obrany na interp. posl. inž. Karmasina o účasti hudebního sboru 19. pěšího
pluku při představení mukačevského Sokola (tisk 861/IX),
XVI. min. pošt a telegrafů na interp. posl. F. Nitsche o služebních poklescích listonoše Fran-
tiška Nováka z Mládkova u Králík (tisk 861/XVIII),
XVII. min. spravedlnosti na interp. posl. F. Nitsche ve věci porušování jazykových předpisů
okresním soudem v Králíkách (tisk 864/XIX),
XVIII. min. národní obrany na interp. posl. dr Jillyho, že p. pl. 24 ve Znojmě zanedbal povinnou
péci o bezpečnost života osob, konajících vojenskou službu (tisk 888/XVIII),
s?
XIX. vlády na interp. posl. Birkeho o protidemokratických výnosech okresních a státních poli-
cejních úřadů v Mariánských Lázních, Plané, Duchcově, Rumburku a Broumově (tisk
888/XXXIII),
XX. min. národní obrany na interp. posl. Hullubeho, že liberecké vojenské velitelství komolí
německý jazyk (tisk 918/ XVI),
XXI. min. vnitra na interp. posl. Fischera, že frýdberská četnická stanice provedla neoprávněné
zabavení a poručila jazykový zákon (tisk 847/III),
XXII. min. vnitra na interp. posl. Appelta, že úředníci státní policie ve Frývaldově ztýrali mla-
distvého dělníka Rudolfa Erglera (tisk 858/IV),
XXIII. min. vnitra na interp. posl. Röslera, že komisař vrchlabského okresního úřadu dr Fran-
tišek Novák bez důvodu rozpustil schůzi v Prosečném (tisk 861/V),
XXIV. min. vnitra na interp. posl. Fischera, že se v policejní škole u policejního ředitelství v Morav-
ské Ostravě nepřihlíží k Němcům (tisk 861/ VIII).
1050/I (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády a ministra školství
a národní osvěty
na interpelaci poslance Jarosse
o nesnesitelných poměrech na škole v obci
Kamenici nad Hronem (tisk 864/I).
Údaje interpelace nejsou ve shodě se skutečností.
Státní ľudová škola s československým jazykem
vyučovacím ve znění slovenském v Kamenici nad
Hronem byla zřízena v říjnu 1931 a nemohla míti
proto vlivu na výsledek úředního sčítání v roce
1930. Její organisace odpovídá počtu žactva.
Římskokatolická ľudová škola s maďarským ja-
zykem vyučovacím v této obci byla dvoutřídní.
Třetí třída byla při ní zřízena teprve na opětovný
nátlak státní školské správy, který byl nutný se
zřetelem na počet žactva této školy. Bylo potřebí
dalších vládních napomenutí, aby vydržovatel řím-
skokatolické ľudové školy s maďarským jazykem
vyučovacím se začal starati o umístění této další
třídy.
Státní školská správa postupovala tu přesně
podle platných předpisů a nižádným způsobem ne-
prováděla poslovenčení Maďarů, ale naopak, jak
z uvedených skutečností vyplývá, starala a stará
se o to, aby všem dětem ve věku školním dostalo
se řádné školní výuky a výchovy.
Rodičové školních dětí mají plně na vůli dáti
svobodně své děti zapsati do té neb oné školy podle
svého národního uvědomění a cítění. Agitace pro
zápis do té neb oné školy v místě nevybočuje
z rámce obvyklých takových agitací podnikaných
tou i onou stranou.
Pokud jde o učitelku římskokatolické ľudové
školy s maďarským jazykem vyučovacím Margitu
Prohászkovou, nařídila proti ní církevní vrchnost
disciplinární vyšetřování pro různé služební pře-
stupky a zároveň ji suspendovala dnem 1. dubna
1937 z výkonu služby učitelské. Náznaky inter-
pelace o zvláštní oblíbenosti této učitelky u úřadů
neodpovídají skutečnosti.
V Praze dne 31. července 1937.
Náměstek předsedy vlády:
Rud. Bechyně v. r.
Ministr školství a národní osvěty:
Tučný v z. v. r.
1050/II (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Borkaňuka,
že akciová společnost "Latorice" nezaplatila
obcím dávku z přírůstku hodnoty majetku
(tisk 858/I).
V roce 1928 byl uskutečněn převod rozsáhlých
nemovitostí, pozůstávajících převážně z lesních
komplexů a ležících ve více než 150 obcích, ve
výměře asi 110. 000 ha, mezi Bedřichem Karlem
Schonbornem-Buchheimem, velkostatkářem v Mu-
kačevě, a "Latoricí", hospodářskou a průmyslovou
společností v Mukačevě, na podkladě trhové
smlouvy, schválené býv. státním pozemkovým
úřadem v Praze, jelikož šlo o nemovitosti za-
brané a podrobené zákonu o pozemkové reformě
č. 215/1919 Sb. z. a n.
Při udělení tohoto souhlasu uložil státní pozem-
kový úřad kupující společnosti různé podmínky,
ze kterých se usuzuje, že jde o převod nemovitostí
t. zv. zkráceným přídělovým řízením, které pře-
vody uskutečněné na základě záborového zákona
č. 215/1919 Sb. z. a n. a zákonů tento zákon pro-
vádějících a doplňujících od obecní dávky z pří-
růstku hodnoty osvobozuje, což také při zahájení
vyměřovacího řízení o předpisu této dávky v jed-
notlivých obcích bylo zcizitelem i nabyvatelem ne-
movitostí uplatňováno.
3
Právní zástupce pozůstalostí po Bedřichu Karlu
Schönbornu-Buchheimovi rozeslal proto po před-
chozím právním jednání u zemského úřadu v Užho-
rodě na jednotlivé zúčastněné obce podání, v němž
žádá o dočasné zastavení úředního řízení a o pro-
dloužení lhůty k podání přiznání k obecní dávce
z přírůstku hodnoty nemovitostí do 3 měsíců ode
dne, kdy nejvyšší správní soud v určitém případě
jako vzorném rozhodne o zásadní otázce, zda
v tomto případě jde o převod
nemovitostí, podlé-
hající obecní dávce z přírůstku hodnoty nemovi-
tostí. V podání tomto vzdává se dále zcizitel resp.
jeho právní nástupce námitky promlčení proti pří-
padnému pozdějšímu vyměření a předpisu této
obecní dávky a zavazuje se také k placení zákon-
ných úroků z prodlení ode dne 1. ledna 1933, t. j.
jako by dávka tato byla předepsána v roce 1932,
ke kteréžto nabídce většina obcí též přistoupila.
Převod nemovitostí mezi shora zmíněnými účast-
níky je již delší dobu předmětem úředního řízení
za účelem vyměření a předpisu obecní dávky z pří-
růstku hodnoty nemovitostí, příslušné šetření však
v tomto úředním řízení při zvláštním způsobu pře-
vodu těchto nemovitostí, jejich rozlehlosti a při
značném počtu zúčastněných obcí je velmi složi-
tým a zvlášť obtížným. Z důvodu tohoto nelze
také úřednímu postupu samosprávných i státních
úřadů v této záležitosti vytknouti žádného, tím
méně trestného opomenutí.
V P r a z e dne 30. června 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1050/III (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Dr. Š. A. Fencika
ministrovi vnitra a ministrovi spravedlnosti
o zneužití v komposesorátu obce Bilky na
Pokarp. Rusi (tisk 831/XII).
Odpověď převzal jsem za pány ministry vnitra
a spravedlnosti v dohodě s nimi, ježto jde o věc
spadající do působnosti ministerstva zemědělství.
Především se uvádí, že komposesorát v Bilkách
jest již pravoplatně fysicky rozdělen mezi podíl-
níky a usnesením krajského soudu v Berehově ze
dne 19. května 1936, č. j. Nc II/35/35/3 byl zaří-
zen převod vlastnictví dosud společného kompo-
sesorátního majetku na jednotlivé podílníky v po-
zemkových knihách. Tímto dnem přestal bílecký
komposesorát podléhati obmezením daným zák. čl.
XIX/1898. Tím také zanikla funkce posledního
předsedy Ladislava Grossmanna.
Pokud v interpelaci se uvádí, že úřady se nepo-
staraly o řádný jmenoslov členů a o stanovy jest
zjištěno, že komposesorát měl jak řádně sestavený
jmenoslov, tak i stanovy. Jest pravda, že většina
podílů komposesorátu byla v rukou podílníku
Adlera a Grossmanna, kteří vlastnili 580 klíčů
z celkového počtu 1049, takže malopodílnici mohli
býti kdykoliv přehlasováni, neboť hlasování dálo
se podle podílů a nikoliv podle hlav.
Úřady právě
z tohoto důvodu se snažily, aby bylo urychleně
provedeno soudní fysické rozdělení komposesorátu
mezi podílníky.
Tvrzení interpelace, že úřady nezakročily
provádění mimořádných těžeb a že nebyly vyřizo-
vány stížnosti v tom směru podané, zakládá se na
mylných informacích. Mimořádnou lesní těžbu,
která byla komposesorátu povolena v roce 1926,
koupil člen komposesorátu Josef Reichfeld; k po-
daným námitkám proti dlažebnímu řízení zemský
úřad v Užhorodě dražbu neschválil, av ak nejvyšší
správní soud rozhodnutí to zrušil. Josef Reichfeld,
který mezitím zemřel, byl Švagrem velkopodílníka
Františka Adlera a tichým společníkem jeho jakož
i velkopodílníka Ladislava Grossmanna. Smlouvu
nebyla dodržována a na valné hromadě 20. dubna
1931 velkopodílníci se usnesli na tom, aby dřevo-
kupci Reichfeldovi byl povolen odklad zaplacení
kupní ceny a aby mu bylo uvolněno vádium
v částce 96. 000 Kč. Zemský úřad v Užhorodě usne-
sení to zrušil a stížnost k nejvyššímu správnímu
soudu podaná proti tomuto rozhodnutí byla tímto
soudem zamítnuta. Předseda komposesorátu La-
dislav Grossmann byl v roce 1934 zbaven zem
ským úřadem v Užhorodě funkce předsedy kompo-
sesorátu a podílníci byli vyzváni, aby zvolili no-
vého předsedu. Když tak v předepsané lhůtě ne-
učinili, svolal zemský úřad valnou hromadu, na
které byl zvolen předsedou František Adler.
Tohoto předsedu pokládal zemský úřad za před-
pojatého, ježto před tím prodal shora označenou
těžbu firmě "Agrar" v Košicích a v soudním sporu,
který tato firma vedla jako právní nástupce Jo-
sefa Reichfelda proti komposesorátu, se nedostavil
k líčení a tak zavinil, že byl vydán kontumační
rozsudek. Proto zemský úřad volbu jeho zrušil
a pověřil vedením komposesorátu Viktora Chomu,
který podal žalobu na právní nástupce dřevokupce
Reichfelda o zrušení smlouvy pro nedodrženi
smluvních podmínek. Krajský soud spojil oba
spory, takže shora označení kontumační rozsudek
nenabyl dosud právní moci. Ve věci není tudíž
pravoplatně rozhodnuto, ale bylo dosaženo toho,
že až do pravoplatného skončení sporu byla zasta-
vena firmě "Agrar" exploitace lesa.
Na Františka Adlera bylo podáno trestní ozná-
mení pro špatnou správu a řízení není dosud
skončeno. Neodpovídá pravdě, že Ladislav
Grossmann ve funkci předsedy vydal potvrzení, že
dřevokupec Reichfeld včas a úplně zaplatil celou
kupní cenu 916. 000 Kč a že správní úřady podle
toho odevzdaly komposesorátní lesy do držení ku-
pujícího. Pouze se usnesla valná hromada dne
6. srpna 1934 (nikoli 6. září 1934), aby kompose-
sorát uznal, že dřevokupec Josef Reichfeld všem
smluvním a dražebním podmínkám vyhověl a že
tudíž zmíněný kontumační rozsudek bere na vě-
domí. Zemský úřad usnesení to zakázal provésti
a k podané stížnosti usnesení to pak zrušil.
Již z toho plyne, že správní úřady konaly svoji
povinnost, pokud byly oprávněny do věci zasa-
hovati podle zák. čl. XIX/1898.
4
Pokud se interpelace dotýká soudních sporů a
exekučních řízení s nimi souvisejících, třeba po-
znamenati, že spory ty nejsou dosud pravoplatně
vyřízeny a ministerstvo spravedlnosti ani jiný
orgán státní správy nemůže do nich se zřetelem
na předpisy ústavní listiny nijak zasahovati.
V Praze dne 22, července 1937.
Ministr zemědělství:
Dr Zadína v. r.
1050/IV.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
v záležitosti okresních nemocenských po-
jišťoven v pohraničí a uplatňování práv
jazyka českého a živlů státně spolehlivých
v těchto ústavech, v záležitosti rozšíření
platnosti jazykového zákona a nařízení
zvláště též na celý okruh činnosti minister-
stva sociální péče, jakož i v záležitosti pří-
mého podřízení okresních nemocenských po-
jišťoven ústřední sociální pojišťovně a mi-
nisterstvu sociální péče (tisk 738/XIII).
K zajištění státní spolehlivosti zaměstnanců
okresních nemocenských pojišťoven, jíž se interpe-
lace domáhá, je za dnešního stavu třeba - všude,
kde by toho potřeba vyžadovala - pracovat k ná-
pravě administrativními opatřeními na podkladě
platných právních norem. V tomto směru zabývá
se Ústřední sociální pojišťovna neustále všemi
přednesenými a doloženými stížnostmi při svých
občasných revisích nemocenských pojišťoven. Lze
důvodně míti za to, že zásah její, jakožto nejbliž-
šího dozorčího úřadu bude míti kladné výsledky.
Kdyby se však tato cesta v budoucnu neprojevila
dostatečně účinnou, bylo by nutno uvažovati o do-
plněni platných předpisů, po případě o rozšíření
předpisů vládního nařízení č. 197/1936 i na okresní
nemocenské pojišťovny.
Na úřadování nemocenských pojišťoven jakožto
veřejnoprávních korporací se vztahuje jazykový
zákon ze dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n.,
jenž ustanovuje:
"§ 3. Samosprávné úřady, zastupitelské sbory a
veškeré veřejné korporace ve státě jsou povinny
přijímati ústní i písemná podání, učiněná v jazyku
československém, a je vyřizovati.
Ve schůzích a poradách jejich je vždy možno to-
hoto jazyka užívati; návrhy a podněty v tomto ja-
zyku učiněné musí se státi předmětem jednání.
Jazyk veřejných vyhlášek a zevních označení
úřadů samosprávných stanoví státní moc výkonná.
Povinnost přijímati podání v jiném než česko-
slovenském jazyku, vyřizovati je, jakož i při-
pustiti jazyk jiný ve schůzích a poradách mají
samosprávné úřady, zastupitelské sbory a veřejné
korporace za podmínek § 2. "
K jiným opatřením ve věci jazykové praxe u ne-
mocenských pojišťoven bylo by třeba nových le-
gislativních úprav.
Pokud jde o žádost, aby byly zrušeny svazy ne-
mocenských pojišťoven, je nutno konstatovat, že
existence svazů nemocenských pojišťoven se opírá
o ustanovení § 93 zákona č. 221/1924 ve znění
vládního nařízení č. 112/1934 Sb. z. a n. Ostatně
působnost svazů se omezuje podle tohoto ustano-
vení pouze na hájení a zastupování zájmů nemo-
cenských pojišťoven. Svazům nepřísluší dozorčí
pravomoc nad nemocenskými pojišťovnami; ty
podléhají pouze
přímému dozoru Ústřední sociální
pojišťovny a v dalším ministerstva sociální péče,
jejichž dozoru podléhají i samy svazy nemocen-
ských pojišťoven.
Pokud jde o požadavky obsažené v bodech 3. a 4.
závěrečného dotazu interpelace, poukazuje se na
příslušnou část odpovědi na interpelaci poslance
Jana Dubického, tisk 691/IV. otištěnou v č. 857/
III tisků poslanecké sněmovny Národního shro-
máždění.
V Praze dne 23. srpna 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r. -
1050/V.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Hugo Bergmanna,
Fr. Zeminové, dr Patejdla a dr Neumana
ve věci provedení zákona ze dne 26. března
1936, č. 66 Sb. z. a n., kterým se prodlužují
a doplňují zákony, týkající se bytové péče
(tisk 785/VII).
Podle § 3 zákona č. 66/1936 Sb. z. a n. zanikla
dnem 30. června 1937 účinnost zákona o ochraně
nájemníků pro byty skládající se mimo kuchyně
a pokoje pro služebné ze dvou obytných míst-
ností, a pro místnosti, které nejsou ani byty ani
provozovnami. Současně týmž zákonem byla zmoc-
něna vláda, aby nařízením odsunula tento termín
zániku ochrany nájemníků v oblastech, ve kterých
hospodářské, sociální a bytové poměry vyžadují
mimořádných opatření.
O možnostech vydati takovéto nařízení uvažo-
valo se již na počátku letošního roku.
Rozhodnutím vlády bylo však stanoveno, že zá-
nik ochrany nájemníků podle § 2 zákona č.
5
66/1936 Sb. z. a n. má se vztahovat po 30. červnu
1937 na všechny dvoupokojové byty.
V Praze dne 28. srpna 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.
1050/VI.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance A. Hatiny
o zřízení a organisaci hlavního a obvodních
poradních sborů (tisk 888/ IX).
Dozírati na pracovní poměry zaměstnané mlá-
deže přísluší podle platných zákonů do působnosti
živnostenské inspekce. Jak známo, přinesla právě
uplynulá léta této instituci neobyčejné zmnožení
jejich úkolů, které stále vzrůstají s technickým
rozvojem průmyslu a s rozvojem sociálního záko-
nodárství, k čemuž nemalou měrou přispívá i ne-
ustálená celková hospodářská situace. Je proto
pochopitelné - ačkoliv se úředníci živnostenské
inspekce věnovali a věnují při své činnosti co nej-
větší měrou také poměrům pracující mládeže -
že při nedostatečném personálním vybavení ne-
mohla se živnostenská inspekce věnovati nazna-
čeným otázkám tak intensivně, jak by si pracující
mládež a jak bychom si i my všichni přáli. Z těchto
důvodů domáhaly se organisace mládeže, aby byla
zřízena zvláštní inspekce mládeže a nabídly
k tomu účelu spolupráci svých členů.
Ministerstvo sociální péče ve snaze vyhověti
podle největší možnosti naznačeným snahám, zří-
dilo již roku 1931 ústřední poradní sbor a u teri-
toriálních živnostenských inspektorátů obvodní
poradní sbory pro ochranu pracující mládeže, které
se skládají ze zástupců organisaci pracující mláde-
že, jmenovaných podle návrhů ústředních organizací
mládeže. Řečené sbory uvažují o návrzích na vy-
dání nových nebo na doplnění dosavadních před-
pisů na ochranu mladých zaměstnanců a učňů a
zejména mají podporovati živnostenské inspekto-
ráty v jejich činnosti tím, že jim oznámí kon-
krétní stížnosti na nedodržování zákonných před-
pisů, takže přičiněním sborů dochází k rychlému
zákroku dozorčího úřadu a k zjednání nápravy.
Brzy po zahájení činnosti sborů dožadovali se
členové, aby jim bylo přiznáno oprávnění prová-
děti prohlídky v závodech a zjišťovati na místě
nedostatky, kterými mladí zaměstnanci trpí, a
přispěti tak vydatnější měrou živnostenské in-
spekci, resp. utvořiti ze sborů skutečnou speciální
inspekci mládeže. Požadavku tomuto nebylo možno
vyhověti pro nedostatek zákonného podkladu.
Proto ministerstvo sociální péče usilovalo pře-
devším o řádné personální vybavení živnostenské
inspekce rozšířením počtu míst v dosavadních slu-
žebních kategoriích. Roku 1934 byla uznána nalé-
havost této potřeby vládou československé repub-
liky, která dala souhlas k rozšíření dosavadního
počtu úřednických míst živnostenské inspekce
o nových 25 míst inženýrů - a což třeba zvlášť
vyzdvihnouti - k rozšíření dosavadního počtu 6
služebních míst pomocně služby živnostensko-
inspekční o nových 32 míst této kategorie. Po-
sledně uvedení úředníci jsou jmenováni z kruhů
dělnických a zastupují tudíž laický živel v živ-
nostensko-inspekčni službě; dozírají hlavně na
dodržování sociálně-politických zákonů a jsou
určeni zejména ke kontrole maloživnostenských
závodů, hostinských živností, obchodů a pracoven
domáckých dělníků, kde pracovní poměry mladých
zaměstnanců vyžadují obyčejně zvýšené pozor-
nosti a častých zákroků.
Tímto nejnutnějším rozšířením osobního stavu,
které je jistě význačnou, nikoliv však poslední
etapou při budování živnostenské inspekce, nepo-
zbyly však obvodní poradní sbory pro ochranu
pracující mládeže, jež jsou vhodným spojovacím
článkem mezi živnostenskými inspektoráty a pra-
cující mládeží, svého významu. Je totiž nevítanou,
ale nepopiratelnou skutečností, že poměry pracu-
jící mládeže nejsou všude takové, jaké by měly
býti, a bude třeba častých zákroků, aby byla zjed-
nána náprava. Proto bude upozornění poradního
sboru na potřebu úředního zákroku vždy živ-
nostenským inspektorátem vítáno. Ministerstvo
sociální péče, které poradní sbory samo zřídilo,
jejich činnost plně oceňuje, jak to dosvědčují také
tištěné zprávy o úřední činnosti živnostenských
inspektorů.
Je pravda, že činnost obvodních poradních sborů
v poslední době poklesla. Příčiny toho třeba hle-
dati jednak v okolnosti, že počáteční živý zájem
a pracovní horlivost členů ochably proto, že ne-
bylo možno dáti jim oprávnění, aby konali pro-
hlídky v závodech, jednak v okolnostech, uvádě-
ných v interpelaci, t. j. v resignaci na členství, ve
změně bydliště, ve výměně činovníků organisaci a
pod. Z těchto důvodů nejsou mnohé obvodní po-
radní sbory dostatečně obsazeny.
Také tyto okolnosti byly ovšem ministerstvu
sociální péče známy a proto svolalo již minulého
roku (22. května 1936) schůzi ústředního porad-
ního sboru pro ochranu pracující mládeže, na níž
byly tyto otázky projednávány, aby byla nalezena
cesta pro oživení činnosti sborů. Na této schůzi,
jíž se zúčastnil též zástupce organisace mládeže
interpelující strany, usnesli se členové, aby bylo
pro všechny sbory provedeno úplně nové jmeno-
vání a že k tomu účelu předloží ministerstvu so-
ciální péče návrhy na jmenování členů a náhrad-
níků v jednotlivých poradních sborech. Řečené
návrhy však ministerstva sociální péče dosud ne-
došly. Jakmile se tak stane, bude provedena
osobní reorganisace obvodních poradních sborů.
Pokud má interpelace na mysli věcnou reorgani-
saci poradních sborů tím, že by jejich členům bylo
přiznáno oprávnění prováděti inspekce v závo-
dech, nebude lze tomuto přání vyhověti bez nového
zákonného podkladu.
V Praze dne 17. srpna 1937.
Ministr sociální péče:
Ing. Jaromír Nečas v. r.
6
1050/VII.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Františka Uhlíře
a Al. Babka
pro naléhavou pomoc bývalým zaměstnan-
cům dvorů Luhy v Kopřivnici ocitnuvším se
na pokraji zkázy v důsledku nesprávně pro-
vedené pozemkové reformy (tisk 888/XI).
V řízení přídělovém na velkostatku Hukvaldy
prováděném v roce 1922/1923 připadlo na obec
Kopřivnici celkem 61 ha půdy zemědělsko a 5 ha
40 a půdy stavební. Příděl zemědělské půdy obdr-
želo 37 přídělců a průměrná jeho velikost činila
1. 79 ha.
S velikostí přídělů byli zaměstnanci velkostatku
spokojeni, neboť nešlo o zřízení samostatných pod-
niků zemědělských, nýbrž o příděly ve smyslu § 2
odst. 3 přídělového zákona, totiž ke stavbě vlastních
rodinných obydlí a o příděly, které slouží k dopl-
nění nebo zlepšení obživy přídělcovy a jeho rodiny.
Budovy dvora byly přiděleny zaměstnancům za
cenu velmi výhodnou.
Značná zaměstnanost blízkých průmyslových
podniků svedla zaměstnance k větším přestavbám
a náklad na tyto
přestavby získaný úvěrem v poz-
dějších letech, kdy zaměstnanost průmyslu se
zmenšila, citelně přídělce zatěžuje.
Mimo příděl obdrželi zaměstnanci ve smyslu
ustanovení § 7 nařízení vlády ze dne 21. října 1922,
č. 305 Sb. z. a n. příspěvek ve výši poloviny odbyt-
ného, jež by jim příslušelo, kdyby na místě přídělu
nemovitostí bylo rozhodnuto pro odškodnění odbyt-
ným.
Pokud jde o jednotlivé v interpelaci jmenované
zaměstnance dvora Luhy obdrželi:
Hykl Jan a Žofie 3. 7145 ha půdy a od-
bytné............3. 420 Kč,
Filip Josef a Františka 2. 1690 ha půdy
a odbytné...........4. 670 Kč,
(zaměstnanci na dvoře byli však rodiče
Františky a to Valentin a Magd. Cho-
vancovi),
Kovář Josef a Julie 1. 8339 ha půdy a od-
bytné ............1. 113 Kč,
Navrátil Josef a Rozalie 1. 7996 ha půdy
a odbytné...........2. 652 Kč,
Petr Jan a Jana 3. 5992 ha půdy a od-
bytné ........... 4. 749 Kč,
Šrámková Pavla 1. 8234 ha půdy a od-
bytné ............1. 872 Kč,
Vyvial Jan a Anna 1. 6232 ha půdy a od-
bytné ............4 120 Kč,
Ministerstvo zemědělství se zabývá podrobně po-
měry přídělců z řad bývalých zaměstnanců velko-
statků a snaží se jim v mezích zákonných pomoci.
Podle vylíčeného stavu věci není důvodu k něja-
kému opatření.
V Praze dne 23. srpna 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.
1050/VIII.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance dr V. Clementise
o zločinném jednání přednosty stanice
v Handlové, Františka Hrubaňa (tisk
902/V).
Případ vylíčený v interpelaci jest předmětem
trestního řízení, které jest dosud v běhu.
Podle jeho výsledku bude rozhodnuto o případ-
ných opatřeních administrativních resp. kárných
proti vrchnímu adjunktu Františku Hrubaňovi.
V Praze dne 13. srpna 1937.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.
1050/IX.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců dr A. Neumana a
C. Fialy
ve věci zásad připravované tarifní reformy,
které jsou s hlediska potřeb jihočeského a
západočeského podnikání neudržitelné (tisk
874/IV).
Ministerstvo železnic zavedlo s platností od 1.
května 1937 tarifní slevu pro dovoz průmyslového
uhlí do oblasti jihočeské.
Do stejně položených oblastí západních Čech a
za stejných předpokladů a podmínek hodlá státní
železniční správa přiznati obdobnou slevu.
Od chystané tarifní reformy možno očekávati, že
doplní tyto tarifní úlevy ještě v některých jiných
směrech.
V P r a z e dne 7. září 1937.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.
7
1050/X.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Františka Ježka
o zřízení České odborné školy pro ženská
povolání (rodinné školy) v Mostě (tisk
960/XXV).
Výnosem ze dne 26. srpna. 1937, č. 115. 465/37,
udělil jsem povolení zříditi v Mostě počátkem škol-
ního roku 1937/38 soukromou dvouletou odbornou
školu pro ženská povolání s československým jazy-
kem vyučovacím.
V Praze dne 2. září 1937. z
Ministr školství a národní osvěty:
Dr E. Franke v. r.
1050/XI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Borkaňuka a Fuš-
čiče,
že četnictvo ve velkoberezňanském okrese
brutálně zachází se sedláky (tisk 858/V).
Dne 29. prosince 1936 se shromáždil před notář-
ským úřadem v Soli hlouček asi 60 osob, vedených
Petrem Kopčou z Domašína a domáhal se demon-
strativně bezplatného přídělu potravin. Poněvadž
demonstranti hrozili násilnostmi, nebude-li jejich
požadavku vyhověno, požádal správce notářského
úřadu četnickou stanici v Kostrině o pomoc. Dříve,
než se četnictvo dostavilo, demonstranti se rozešli.
Kopča byl předveden na notářský úřad, po výslechu
zatčen a dopraven clo vazby okresního úřadu ve
Velkém Berezném, kde byl potrestán pro přestupek
zákazu shlukování a shromažďování na veřejných
místech.
Obvinění četníků, že při výslechu na notářském
úřadě Kopců bili, ukázalo se provedeným šetřením
bezpodstatným; nepotvrdili je ani svědkové, uve-
dení v interpelaci, a jest vyvráceno i nálezem úřed-
ního lékaře, který Kopců dne 30. prosince 1936 -
tedy bezprostředně po jeho zatčení - prohlédl a
neshledal na něm žádných známek ani stop po zlém
nakládání.
Dne 24. ledna 1937 přišla do obce Kňahynína čet-
nická hlídka z četnické stanice v Kostrini, aby pe-
čovala o udržování veřejného klidu a pořádku při
ustavující schůzi "Podkarpatoruského svazu mlá-
deže". Před započetím schůze shromáždilo se více
osob před místní školní budovou a bylo proto ve
smyslu vyhlášky okresního úřadu ve Velkém Bevez-
ném o zákazu shlukování a shromažďování na ve-
řejných místech vyzváno, aby se rozešlo. Výzvy
neuposlechl mezi jinými Jura Ihnát z Kňahynína,
a poněvadž se choval vůči zakročujícímu četnic-
kému orgánu nepřístojným způsobem, byl předve-
den do školní budovy k zjištění totožnosti Podle
výpovědi svědků noční Ihnát bezdůvodně křičeti, a
když několik osob vniklo do místnosti, kde se vý-
slech konal, utekl.
Šetřením nebylo prokázáno, že četníci bili Ihnáta
při výslechu, ani že byl štábní strážmistr
Šorbán
opilý. Rovněž nebylo prokázáno, že četníci ztloukli
Ihnáta v domě Jurka Žalkaniče. Sám Ihnát při
šetření udal, že v domě Žalkaničově nebyl vy-
pátrán a nemohl tam tedy býti ztlučen.
Dne 23. února 1937 pátralo četnictvo z četnických
stanic v Kostrině a Žernovem u některých občanů
v Kňahyníně po pytláckých zbraních a bezprávně
ulovené zvěři. Při tom došlo se strany Petra Ko-
řeně st. a jeho syna Michala Kořeně k násilnému
odporu proti četnické hlídce, když tato přistihla
Michala Kořeně s vojenskou puškou v ruce. Petr
Kořeň st. vyzýval sběhnuvší se lid k násilí proti
četnictvu a sám, ozbrojen těžkým kůlem, se vrhl na
jednoho četníka a udeřil ho prudce do pravé strany
krku. Ihned na to se rozpřáhl k druhé ráně, mířené
na hlavu četníkovu. Dotčený četník se nemohl to-
muto bezprávnému a životu nebezpečnému útoku
ubrániti jiným způsobem, než že vystřelil proti
útočníku v nutné obraně ze své služební půrky. Petr
Kořeň pt. byl těžce zraněn a zanedlouho svému
zranění podlehl.
Vzhledem k výše uvedenému není z podnětu in-
terpelace důvodu k žádným opatřením.
V P r a z e dne 22. července 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1050 XII (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dr Fr. Hodiny,
že ministerstvo národní obrany zabralo lo-
děnický velkostatek v okrese Pohořelickém
(tisk 853/VIII).
Tvrzení interpelace, že ministerstvo národní
obrany zabralo 40 ha půdy velkostatku v Loděni-
cích k účelům obrany státu, neodpovídá skuteč-
nosti. Ministerstvo národní obrany zamýšlelo sice
původně použíti části uvedených pozemků ke svým
účelům, a byly již učiněny přípravy k jejich vy-
vlastnění. Poněvadž však během jednání se uká-
zalo, že by tento převod nebyl výhodný k uskuteč-
nění sledované akce, ministerstvo národní obrany
upustilo definitivně od tohoto záměru. Od té doby