XLI

U Československých státních drah vzrostla v roce 1936 v důsledku oživení hospodář-
ského života přeprava zboží co do množství o 11%, přeprava vnitrozemská dokonce
o 14'5%, přeprava průvozní o 68'25%, váha přepravených zavazadel a. spěsnin o 2'77%;
pouze přeprava zahraniční se snížila o 5'2%. Osobní doprava se zvýšila o 7'62%. Tím se
zvýšily na př. těžby z dopravy nákladního zboží o 172, 349. 477 Kč a z dopravy osob
o 40, 308. 604 Kč 64 h. Zvýšený provoz působil příznivě také na pomocné a vedlejší zá-
vody, jejichž celková ztráta se proti roku 1935 snížila. Zvýšená doprava vyžádala si
ovšem zároveň také zvýšených nákladů, zejména na mzdách.

Státní lesy a statky mají proti roku 1935 lepší bilanční zisk hlavně z hospodářství
lesního a průmyslových závodů lesních, neboť se podstatně zvýšila výroba dřeva vzhledem
k dobrému jeho odbytu za zvýšené ceny. Také hospodářství rybniční mělo vlivem propagace
třeboňských ryb výsledek lepší. Ze zemědělských závodů průmyslových hlavně cukrovary
měly při zvýšené výrobě příznivější výsledky. Nepatrné zhoršení vzniklo v hospodářství
polním vlivem zvýšených mezd a v hospodářství pastvinářském snížením pronájmů.

Školní statky zemědělských škol a výzkumných ústavů zemědělských měly proti
roku 1935 lepší výsledky v důsledku vyšší tržby za výrobky jak v hospodářství polním,
tak i v hospodářství lesním, kde kromě toho bylo pokáceno a prodáno více dřeva; to mělo
příznivý vliv také na výsledek lesních průmyslových závodů.

Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích končí proti
roku 1935 ziskem značně vyšším, ježto byly vyšší výroba i prodej očkovacích látek proti
července a proti moru vepřů.

Uhříněveský školní závod zemědělský měl proti roku 1935 zlepšený zisk, a to hlavně
z produkce živočišné a z provozu nově zřízeného lihovaru, ačkoli náklady na mzdy, de-
putáty, daně a dávky, odpisy a různé provozní náklady byly vyšší než v roce 1935.

Zvýšení zisku u Školního závodu zemědělského v Děčíně-Libverdě proti roku 1935
vzniklo dosažením lepších výsledků při produkci živočišné, v níž se zlepšily prodejní
ceny hovězího a vepřového dobytka a byly dosaženy větší tržby za mléko pro zvýše-
nou dojivost

Státní báňské a hutnické závody měly proti roku 1935 zlepšené těžby v důsledku
zvýšeného rozsahu výroby a prodeje, zejména soli, železa a uhlí. U ústředí podniku (v to
počítajíc Státní prodejnu báňských a hutnických výrobků) projevil se v příznivém vý-
sledku zvláště dobrý odbyt soli při nezměněných cenách. U závodů v Moste, v Petřvaldě
a u Státních uhelných skladů byly bilanční zisky vyšší než v roce 1935, ježto stoupla
těžba uhlí hnědého i kamenného. Nižší ztrátu než v roce 1935 měl závod v Báňské Sťáv-
nici, což jest přičísti jednak zvýšené výrobě zlata a olova, jednak vzestupu cen těchto
kovů proti roku 1935; také závod v Podbrezové měl nižší ztrátu v důsledku dobrého pro-
deje železářských výrobků a závod v Železníku v důsledku zvýšeného odbytu železné
rudy. U závodů v Prešově, ve Slatinských Dolech a ve Gbelech se zisky proti roku 1935
snížily, neboť těžby ze zvýšeného rozsahu výroby nestačily na úhradu mimořádných ná-
kladů: byly to, u závodů v Prešově a ve Slatinských Dolech mimořádné odpisy ze zaklá-
dacích aktiv, u závodu ve Gbelech jednak ztráta přeúčtovaná na závod Státní prodejnou
z prodeje olejů, vyrobených z gbelské ropy, jednak mimořádné odpisy. Závody zbývající
měly ztráty vyšší, a to závod v Jáchymově vlivem mimořádného zatížení provozu odpisem
z ceny zásob výrobků a polovýrobků (radia i uranových barev), který bylo nutno pro-
vésti, aby jejich inventurní ceny odpovídaly v roce 1936 pokleslým cenám na světovém

XLII

trhu; tento mimořádný náklad nebyl vyrovnán ani zvýšenou výrobou radia. Závod v Pří-
brami měl ztrátu vyšší, ježto těžby ze zvýšené výroby nestačily na mimořádný odpis ze
zakládacích aktiv a na zhoršení výsledků nastalé poklesem ceny stříbra. U závodu
v Kremnici se proti roku 1935 ztráta zvýšila vlivem mimořádných odpisů ze zakládacích
aktiv. Závod v Rožnavě by byl pro dobrý odbyt železné rudy končil ziskem, kdyby ne-
byla v roce 1936 zúčtována ztráta z nouzové stavby silnice ve Velké Polome. V důsledku
slabé sezóny měl vyšší ztrátu také Palace-Hotel-Praha v Mař. Lázních.

Vojenská továrna na letadla má proti roku 1935 zisk jen nepatrně vyšší.

Vojenské lesní podniky vykázaly proti roku 1935 nižší ztrátu jednak v důsledku
mimořádné těžby dřeva v novém objektu plumlovském a zvýšení výroby v Kamenici nad
Cirochou, jednak pro zlepšené prodejní ceny dřeva, zejména palivového.

U Státních lázní jest ztráta za rok 1936 menší, než byla v roce 1935. Počet návštěv-
níků stoupl sice jen nepatrně, ale delším pobytem jednotlivých hostí stoupl o 10 % počet
ubytovacích dní, takže lázeňské objekty byly poměrně dobře obsazeny.

Tiskárna v působnosti ministerstva národní obrany měla zisk vyšší než v roce 1935,
a to hlavně z tisku různých vojenských předpisů, jímž byl více než vyrovnán úbytek
v prodeji skladových tiskopisů.

U Československé tiskové kanceláře byla vykázána menší ztráta než v roce 1935, ne-
boť se zvýšily těžby za službu zpravodajskou, zejména rozhlasovou.

Nepříznivějšími výsledky proti roku 1935 končily své hospodaření tyto podniky:

Tabáková režie, třebaže prodej tabákového zboží byl proti roku 1935 v celku vyšší,
měla poněkud menší zisk zejména z toho důvodu, že se zvýšily výrobní náklady zlepše-
ním kvality zvláště cigaret "Vlasta", jejichž odbyt se zvýšil o 40'5%. Tímto zvýšením
odbytu byly vyrovnány úbytky v prodeji ostatních druhů cigaret, takže celkem byl prodej
cigaret příznivější. U tabáků všech druhů, zejména však dýmkových, se odbyt snížil.
Rovněž v odbytu nejrozšířenějších druhů doutníků nastal úbytek. Zvýšení ceny surovin
následkem devalvace čsl. měnové jednotky na bilanční výsledek zatím nepůsobilo, ježto
tabáky dráže nakupované nebyly dosud dány do spotřeby.

Státní mincovna v Kremnici vykázala proti zisku v roce 1935 v běžném roce ztrátu,
protože byla jednak méně zaměstnána ražbou mincí, jednak byla v dubnu 1936 zasta-
vena ražba dukátů na soukromý účet. Mimo to bylo nutno provésti mimořádné odpisy
ze zásob hmot. Elektrolytické zařízení na rozlučování drahých kovů bylo v roce 1936
v plném provozu zejména pro zpracování polovýrobků státních báňských a hutnických
závodů.

Bilanční zisk Poštovní spořitelny je proti roku 1935 nižší, ježto nebylo mimořádných
těžeb v takové výši jako v roce minulém a kromě toho práce při výměně titrů unifi-
kační půjčky za státní dluhopisy stažené z oběhu vyžadovaly zvýšení provozních nákladů.

Státní tiskárny v působnosti předsednictva ministerské rady měly v roce 1936 při zvý-
šené zaměstnanosti zisk menší, ježto byl u závodu v Košicích proveden mimořádný od-
pis na pohledávkách za tisk.

Úřední noviny v Praze a Bratislavě měly zisk nižší než v roce 1935, ježto jednak se
zlepšenou výpravou Pražských novin zvýšily náklady na tisk, jednak se zvýšily náklady
na propagaci tohoto listu.

XLIII

Žabičky školní závod zemědělský měl při zvýšených těžbách v produkci rostlinné a
živočišné proti roku 1935 menší bilanční zisk z toho důvodu, že se zvýšily náklady na
krmiva, hnojiva a pohonné látky, jejichž ceny stouply, a kromě toho zvýšily se také ná-
klady na platy stálých zaměstnanců.

Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně měl takřka stejný zisk
jako v roce 1935, neboť zvýšení těžby z bohaté sklizně řepného semene bylo stráveno
menším výnosem z redukovaného chovu vepřového dobytka.

Porovnání dosažených výsledků s rozpočtem na rok 1936.

XLIV

Příznivější výsledky než rozpočtem předpokládané měly tyto podniky: Státní lote-
rie, Československá pošta, Československé státní dráhy, Státní diagnostický a serothera-
peutický veterinární ústav v Ivanovicích, Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě,
Státní lázně, Státní tiskárna v působnosti ministerstva národní obrany a Československá
tisková kancelář.

Pokud jde o podnik Československé státní dráhy, stanovil finanční zákon na rok 1936
v odst. 4, čl. II, že konečný schodek provozního rozpočtu Československých státních drah
preliminovaný částkou 696, 472. 200 Kč jest uhraditi až do výše 262, 030. 000 Kč z vlast-
ních prostředků podniku a zbytek schodku ze státní pokladny. Tím, že ztráty podniku
Československé státní dráhy nebyly v rocích 1933-1935 v plné výši uhrazovány ze
státní pokladny, nýbrž že byly pro stísněnou situaci státních financí zčásti zatímně vy-
rovnány z běžných prostředků podniku, zbavil se podnik postupně volných hotovostí urče-
ných na úhradu obnovovacích investic do té míry, že nebylo možno, aby mohl bez poru-
šení rovnováhy při potřebě na obnovu opotřebovaných staveb a zařízení vyrovnati část
bilanční ztráty za rok 1936, jak bylo stanoveno ve státním rozpočtu. Proto nezbývalo,
než aby celá vykázaná bilanční ztráta za rok 1936 v částce 401, 255. 535 Kč 15 h byla
uhrazena ze státní pokladny. Při tom se hospodaření vlastní státní správy proti roz-
počtu z tohoto důvodu nezhoršilo, poněvadž rozpočet počítal pro podnik Československé
státní dráhy s úhradou ztráty ze státní pokladny v částce 434, 442. 200 Kč, tedy s úhradou
vyšší. Za tohoto stavu se doporučuje, aby Národní shromáždění vzalo na vědomí, že celá
bilanční ztráta podniku Československé státní dráhy se uhrazuje ze státní pokladny.

Otázka definitivní úhrady neuhrazených částí bilančních ztrát podniku Českosloven-
ské státní dráhy za roky 1933-1935 nebyla do konce roku 1936 ještě vyřešena. Částka
688, 637. 485 Kč 05 h se objevuje proto opět na straně aktiv účtu rozvažného. Jednání mi-
nisterstva železnic s ministerstvem financí o rektifikaci odpisů z hodnot zakládacích
aktiv za prošlé roky, pojící se k řešení zmíněné otázky, nepokročilo tak daleko, aby
o jeho výsledcích mohla býti učiněna zmínka již ve státním závěrečném účtu za rok 1936.

Konečný výsledek hospodaření státních podniků v roce 1936 se jeví pro státní po-
kladnu takto:

XLV

PŘESUNY ÚVĚRŮ.

U rozpočtové skupiny I. (Vlastní státní správa) byl postup při opatřování rozpoč-
tové úhrady pro výdaje v případech, kdy povolený úvěr nestačil na úhradu potřeby
anebo, kdy se objevila nutná potřeba úvěrem v rozpočtu neopatřená, upraven článkem
XIII a XIV fin. zákona stejně jako v dřívějších letech tak, že úhrada vyšších než preli-
minovaných nebo rozpočtem neopatřených výdajů úsporami mohla býti za určitých před-
pokladů provedena jen v mezích kapitoly, kdežto k výdajům, kterými byl překročen celkový
úvěr kapitoly, nebo k překročení celkových osobních výdajů kapitoly, bylo třeba souhlasu
Národního shromáždění. Úvěrových přesunů v mezích téže kapitoly projednal nejvyšší
účetní kontrolní úřad v roce 1936 celkem 548 na úhrnnou částku 142, 026. 078 Kč 30 h, a to
na nutné doplnění úvěrů preliminovaných 407 v úhrnné částce 82, 364. 894 Kč 35 h, na
úhradu výdajů nepreliminovaných 141 v úhrnné částce 59, 661. 183 Kč 95 h. Oproti roku
minulému (489 přesunů s obnosem 106, 332. 898 Kč 40 h) se zvýšil jak počet, tak i celková
částka projednávaných úvěrových přesunů. Vzestupná tendence u přesunů je pravidelným
důsledkem úsporných opatření, sledujících zásadu, aby úvěry byly vymezeny jen podle
pravidelné nutné potřeby, a nebyly tvořeny reservy na mimořádné neočekávané výdaje.

XLVI

Toto omezení rozpočtových úvěrů mělo za následek, že bylo častěji než dříve nutno hle-
dati prostředky (úspory) k úhradě vyšších nutných výdajů na Širší basi než v mezích
jednotlivých rozpočtových pododdělení, mezi jejichž položkami jsou přesuny (t. zv. interní
virementy) podle finančního zákona přípustný bez souhlasu nejvyššího účetního kontrol-
ního úřadu a nevykazují se Národnímu shromáždění. Vedle toho působila ovšem i ne-
určitost hospodářských poměrů, ztěžující přesnost v odhadu potřeb v budoucnosti.

Značnější přesuny byly zejména:

a) v kap. 6 - ministerstvo vnitra, ježto pro rychlejší postup při stavbách budov
pro okresní úřady bylo třeba rychleji, než bylo předpokládáno, spláceti též státní pří-
spěvek přislíbený obcím podle § 1, odst. 4 organisačního zákona čís. 125/1927 Sb. z. a n.
U četnictva vyžádaly si vyšších nákladů stále pokračující vyzbrojování, motorisace a zři-
zování telefonů na nejdůležitějších četnických stanicích, jakož i výplata mimořádného
služebního přídavku podle usnesení vlády z 3. července 1936. Rovněž tak u policie v dů-
sledku zřízení nových policejních úřadů bylo třeba vyšších výdajů na vybavení (vklad
do oděvní massy) a vyzbrojení nově přijatých členů uniformované stráže bezpečnosti.
Též motorisace policie vyžadovala vyšších nákladů, než se počítalo. Vyšší potřeba vznikla
dále přebudováním telefonní ústředny ministerstva vnitra a vybavením úřadoven guver-
néra země Podkarpatoruské a nepreliminovaným nákupem nutných služebních vozů;

b) v kap. 10 - ministerstvo školství a národní osvěty, v důsledku vyššího nákladu
na platy po případě honoráře za přespočetné hodiny učitelů národních škol a profesorů
(učitelů) středních a odborných škol, na substituční odměny a za suplování přednášek na
vysokých školách, na stavby a přestavby škol, na akce rázu kultumě-historického a osvě-
tového, na úhradu schodků divadel v Praze, Brně, Olomouci, Moravské Ostravě, Brati-
slavě a České filharmonie v Praze a na příspěvky pro administrativní a jiné potřeby církví;

c) v kap. 11 - ministerstvo zemědělství, vyžádaly si většího nákladu podpory hospo-
dářským a hospodyňským školám, zemědělskými ústavům a institucím, dále cestovné a
stravné a platy smluvních zaměstnanců hospodářsko - technické služby u politických úřadů,
jakož i úředníků lesní služby dohlédací na Slovensku v důsledku zvýšené činnosti. Přesu-
nem bylo nutno opatřiti úhradu zápůjček k výstavbě obilních skladišť na Slovensku a
Podkarpatské Rusi;

d) v kap. 12 - ministerstvo obchodu, průmyslu a živností, vznikla vyšší potřeba na
příspěvek Fondu pro pojišťování vývozních úvěrů podle ustanovení zák. čís. 121/1931
Sb. z. a n. o podpoře zahraničního obchodu. Vyšších výdajů bylo dále třeba na propagaci
cizineckého a lázeňského ruchu a na podpory institucím a spolkům na činnost živnosten-
skozvelebovací. Rovněž podpora čsl. vývozu vyžadovala si vyššího nákladu;

e) v kap. 13 - ministerstvo veřejných prací, bylo třeba vyšších výdajů na mimo-
řádné úpravy a udržování státních budov, udržování státních mostů a na denní platy
výpomocných dělníků, obstarávajících prozatímní cestářskou službu na státních silnicích
v uprázdněných cestářských úsecích. U státních aerolinií a říčních přístavů překročily
provozní výdaje preliminovanou částku. Stoupl náklad na udržování plavebního telefonu
a na výcvik plavebního dorostu. Činnost cejchovních úřadů se zvýšila. Zvýšil se náklad
na cestovné a stravné při státní službě stavební, poněvadž vzrostla dohlédací činnost
státních techniků při stavbách zemských a okresních. Překročen byl preliminovaný ná-
klad na: novostavby některých státních škol a novostavbu budovy zemského úřadu v Už-
horodě, na koupi objektů pro policejní ředitelství v Praze a Liberci, náklad prelimino-
vaný na stavební úpravy a opravy v budovách bývalé kadetní školy v Praze, budovy

XLV1I

poslanecké sněmovny a senátu Národního shromáždění a na přestavbu budovy pro Sbírku
zákonů. a nařízení. Dále došlo ke značným nepreliminovaným nákladům na sta-
vební úpravy, pořízené pro mimořádné representační účely pražského hradu, na koupi
domu Mon Plaisir v Karl. Varech pro policejní ředitelství, domy pro umístění Západo-
slovenského státního ústavu pro hluchoněmé v Modré, na stavební úpravy v budově okres-
ního soudu civilního v Praze II. a okresního soudu civilního pro Prahu-Východ na Ziž-
kově a okresního úřadu v Chebu. Konečně došlo k nepreliminovaným nákladům na pod-
pory nestátních staveb ve veřejném zájmu;

f) v kap. 16 - ministerstvo sociální péče, bylo třeba uhraditi vyšší náklad na státní
příspěvek v pensijním pojištění, na veřejné zprostředkování práce, na výplatu požitků
válečných poškozenců a pozůstalých po nich a na výplaty státních stavebních podpor;

g) v kap. 17 - ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, došlo k vyš-
ším nákladům osobním i věcným v důsledku zvýšeného provozu serologického oddělení
státního zdravotního ústavu v Praze a překročeny byly náklady preliminované na denní
platy a mzdy v důsledku přijetí většího počtu pomocných sil ve státních nemocnicích
v Bratislavě, Košicích a Mukačevě. S větším počtem ošetřovacích dnů v nemocnicích
v Bratislavě a Mukačevě vzrostly i výdaje stravovací, za léky, lékařské potřeby, šatstvo,
jakož i osvětlení a čištění. Vyššího nákladu vyžádalo si též vnitřní zařízení Masarykovy
státní školy zdravotní;

h) v kap. 19 - ministerstvo financí, bylo třeba přesunem opatřiti úhradu pro ná-
hradu služebních platů zaměstnanců státních drah, přidělených finančním úřadům, právě
tak jako zaměstnanců finanční stráže, přidělených jiným služebním odvětvím finanční
správy. Vyššího nákladu bylo třeba na nákup kancelářských strojů v důsledku rozmnožení
systemisovaného stavu zaměstnanců finančních úřadů, měřických přístrojů v důsledku
intensivního provádění triangulačních prací a na odměny zaměstnancům berních správ
a úřadů, kteří se zúčastnili prací, spojených s uspořádáním daňových pohledávek. Zvýšil
se náklad na cestovné a stravné, výlohy za přesídlení a diety z důvodu vedení dvojí do-
mácnosti v důsledku nutných přesázek a substitucí, jež souvisely s vybudováním trestních
referátů u berních správ i s úpravou daňových nedoplatků. K vyšší potřebě došlo i na
odměnách za práce vykonané v mimoúředních hodinách při převzetí odvodů vyměněných
půjček a vyúčtování jich se sběrnami. Nepředvídaného nákladu vyžádaly si závazky z pře-
vzatých záruk a vklady státu u peněžních ústavů.

Rozpočtová skupina II. (Správa státních podniků) byla až do roku 1935 vyňata z re-
žimu virementního řízení. V roce 1936 podle článku II, odst. 5, finančního zákona jsou
u státních podniků částky a účely uvedené v příloze státního rozpočtu při pravých in-
vesticích pro správu podniků závazný a změny proti rozpočtu těchto pravých investic, jež se
během roku ukáží v provozu nutnými, lze provésti jen za podmínek § 7 zákona čís. 175/
1919 Sb. z. a n. o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu; k překro-
čení úhrnů stanovených pro pravé investice u jednotlivých podniků ve finančním zákoně
může dojíti za podmínek cit. § 7 zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. tehdy, jestliže překročení
nákladu rozpočtem povoleného hradí se příspěvky, s nimiž v rozpočte nebylo počítáno.
Tato ustanovení mají v praksi vésti k tomu, aby rozpočtový investiční plán podniků na-
byl opravdové závaznosti a byl proto sestavován s náležitou přesností a aby úchylky
od programu rozpočtem schváleného byly zkoumány co do nutnosti a vhodnosti kontrol-
ním orgánem obdobně jako jest tomu při úchylkách od preliminovaných výdajů u vlastní
státní správy. V tom směru dlužno vzhledem k požadavkům vysloveným parlamentním