XLVIII

úsporným a kontrolním výborem předpokládati, že dosavadní rozčlenění investičního roz-
počtu, jež jest pro provádění investic závazné, bude v příštích rozpočtech zevrubnější,
aby se dospělo k tomu, že Národní shromáždění bude moci podrobněji zkoumati inves-
tiční programy podnikové a že úchylky v takto schválených investičních programech budou
přípustný jen po individuelním a podrobném projednání změn a jejich řádném odůvod-
nění zejména s hlediska nutnosti, rentability a hospodárnosti. V roce 1936 byl u státních
podniků projednán celkem 21 přesun investičních nákladů; hledí-li se k dosavadní formě
investičního rozpočtu, jest zřejmo, že dochází k projednání změn především u podniků
velkého rozsahu, u nichž investiční rozpočet jest ve finančním zákoně rozvržen na ně-
kolik. položek, kdežto u podniků méně rozsáhlých, kde byly investice preliminovány jedi-
nou položkou, se prakticky vymykají ustanovení či. II finančního zákona. V úhrnu či-
nily projednané změny investičních rozpočtů podnikových 43, 170. 149 Kč - h.

PODÍLY NA STÁTNÍCH DANÍCH, DÁVKÁCH A POPLATCÍCH.

Větší potřeba proti rozpočtu v oddílu A - Podíl svazků územní samosprávy -
vznikla výplatou vyšších přídělů zemím a obcím z výnosu domovní daně následkem většího
předpisu této daně, způsobeného hlavně postupným uvolněním ochrany nájemníků, a vyš-
šího údělu z daně z obratu a daně přepychové na úhradu učitelských platů a pensí vzhle-
dem ke skutečné výši těchto platů v roce 1936. Rozpočtem očekávané výše nedosáhly pří-
děly fondům a zemím na 1´5% příspěvku k dani pozemkové pro nižší předpis příspěvku
v důsledku osvobození většího počtu držitelů půdy a súčtování přeplatků z vyúčtování
záloh za rok 1934 a odpisů provedených v roce 1935. Také příděly z daně z obratu a daně
přepychové byly nižší proti rozpočtu tím, že nebylo využito rozpočtených přídělů pro
města, která jsou sídly zemských úřadů. Výnos zemské přirážky k dani z lihu snížil se
po zavedení nového způsobu účtování o přeplatky z předchozích roků, takže nyní dostává
se zemím přirážka v příslušném roce skutečně vybraná, nikoliv též platby na přirážky,
které byly uvěřeny a splatný až v příštím roce. Pokles odbytu všech druhů piva způsobil
nižší výnos daně z 'piva, čímž se snížily i příděly zemím z této daně.

Vyšší výdaj v oddílu B - podíly státních fondů - vznikl zejména zvýšeným od-
vodem příjmů silničnímu fondu po nové úpravě sazeb daně z minerálních olejů a zvětše-
ním odbytu lihobenzinové směsi.

Vyšší podíl obou vodohospodářských fondů na dani z vodní síly odpovídá vyššímu
výnosu této daně způsobenému větším provozem vodních děl v důsledku zlepšených hospo-
dářských poměrů a příznivého stavu vody.

XLIX

V oddílu C - Ostatní podíly - nastalé překročení rozpočtu spočívá ve výplatě ne-
preliminovaného údělu z výnosu kontrolního poplatku z lihu, použitého ku přípravě
dynalkolu.

V oddílu D - Mimořádná přechodná opatření - vznikla úspora, protože zálohově
hrazené provozní schodky Košicko-Bohumínské železnice a místních drah nedosáhly roz-
počtem předpokládané výše.

V tomto oddílu je dále vykázáno použití přebytků Syndikátu pro zpeněžení dobytka
a výrobků živočišných za rok 1936 a Dřevařského syndikátu za dobu od 14. května 1934
do konce roku 1936 podle příslušných usnesení vlády.

Podrobnější odůvodnění úchylek od rozpočtu jsou uvedena ve vysvětlivkách čís.
912-926.

OSOBNÍ VÝDAJE NA NESTATNÍ NÁRODNÍ ŠKOLSTVÍ

A JEJICH ÚHRADA.

L

Celková hrubá potřeba na platy a pense učitelské je již snížena o platové srážky,
z nichž připadá na srážky v důsledku úsporných opatření personálních podle zák. čís.
204/1932 Sb. z. a n. a podle vlád. nař. čís. 252/1932 Sb. z. a n. v úpravě vlád. nař. čís.
275/1934 úhrnem 142, 145. 444 Kč 05 h.

O úhradě nákladů na národní školství ustanovil § 35, odst. 2, zákona čís. 292/1920
Sb. z. a n., že zejména všechen náklad osobní hradí se ze státních peněz, při čemž podle
odst. 3 téhož paragrafu mělo býti zvláštním zákonem stanoveno, jakou měrou k úhradě
nákladu tohoto přispívati jest z peněz župních. K provedení tohoto ustanovení ani k nové
zákonné úpravě otázky úhrady tohoto nákladu však nedošlo. Jednání zahájené v roce
1937, které směřovalo k částečné úpravě této otázky, zejména k prohloubení nutné kon-
troly nákladu a způsobu jeho úhrady, nebylo dosud skončeno. Z toho důvodu zůstává
nezměněn způsob úhrady osobního nákladu na školství národní převážně zálohami z pro-
středků státních.

STATNÍ DLUH.

Rok 1936 byl rokem silného vzestupu státního dluhu a pronikavých proměn v jeho
složení.

Byla to především velká úvěrová potřeba státní správy, která vedla k novým emisím
jak dlouhodobým tak krátkodobým, jež byly zcela umístěny na domácím trhu. Vedle
těchto emisi byl další vzestup jmenovité hodnoty státního dluhu způsoben i unifikací
státního dluhu tím, že dluhopisy různé míry úrokové a různé splatnosti, tudíž i různé
přejímací hodnoty, byly převedeny na nové jednotné typy půjčky unifikační. Konečně
třetí faktor, který působil na vzestup jmenovité hodnoty státního dluhu, byla druhá de-
valvace Kč. Proti tomu úbytek státního dluhu v roce 1936 byl neúměrně malý. Také
v roce 1936 nebyl ještě obnoven pravidelný úmor vnitřního státního dluhu založeného.
Pokud přes to došlo k úbytkům ve stavu státního dluhu, jsou to úbytky větším dílem po-
vahy mimořádné. Vedle tohoto pohybu ve stavu státního dluhu došlo v roce 1936 k velkým
změnám ve struktuře státního dluhu. Vedle obvyklých konversí pokladničních poukázek,
splatných v tomto roce, na nové poukázky prolongační byla to unifikace státního dluhu,
která způsobila pronikavou změnu v jeho složení. K tomuto v nejhrubších obrysech po-
danému nástinu o vývinu státního dluhu v roce 1936 uvádějí se v dalším co nejstručněji
tyto podrobnosti.

LI

LII

Jak již bylo konstatováno, není úbytek v dluhu založeném výsledkem řádného úmoru
tohoto dluhu, nýbrž jde vesměs o úbytek povahy mimořádné. Pravidelné slosování a umo-
řování státního dluhu založeného, které bylo zastaveno zákonem ze dne 21. března 1933,
čís. 48 Sb. z. a n., bylo odloženo i pro rok 1936. Otázka pravidelného úmoru státního dluhu
byla rozřešena současně s unifikací státního dluhu zákonem ze dne 15. května 1936, čís.
128 Sb. z. a n. a tento úmor bude u všech emisí dluhu založeného obnoven až v roce 1938.

Není od místa poukázati na to, že půjčka obrany státu jest co do výtěžku v hotovosti,
který byl upsán v krátké době 5 týdnů, nejúspěšnější půjčkou za celou dobu trvání státu.
Finanční správa zařídila ještě další upisování této půjčky až do výše 600, 000. 000 Kč nom.
vojenskými dodavateli, kteří upíší Část kupní ceny vojenských dodávek; akce tato nemohla
však býti uvedena v život ještě v roce 1936.

Velkou reformou, která přinese zjednodušení státního dluhu po stránce administra-
tivní a která obnovila a definitivně upravila úmor státního dluhu na novém základu
anuitním, byla unifikace státního dluhu podle zákona ze dne 15. května 1936, čís. 128 Sb.
z. a n. Již dlouho byla jak u úřadů, vedoucích správu a kontrolu státního dluhu, tak ve
veřejnosti, pracující se státními dluhopisy, pociťována potřeba zjednodušení státního
dluhu. Nepřehledná řada emisí o různém úroku, o různých kupónových splatnostech,
jakož i různých splatnostech kapitálových, velký počet drobných kusů v oběhu, diskre-
pance mezi nominelní hodnotou kuponu a částkou skutečně placeného úroku, k níž došlo
dvojím snížením úroků ze státních dluhopisů, a v neposlední řadě pak i kumulace státních
platů k prvnímu dni v měsíci, jakož i potřeba definitivní úpravy normálního úmoru stát-
ního dluhu s náležitým zřetelem na únosnost státní pokladny vedly státní správu k uni-
fikační reformě státního dluhu, jak byla provedena zákonem již výše citovaným. Podle
tohoto zákona podléhají výměně emise uvedené v §§ 5 až 8 o celkové jmenovité

hodnotě................... Kč 20. 463, 933. 250 -

méně dluhopisy uložené podle § 13 u poštovní spořitelny a z vý-
měny vyloučené z vůle majitelů......... Kč 66, 545. 075'-

podléhá tedy výměně starých emisí státního dluhu nom.... Kč 20. 397, 388. 175'-.
Z této částky bylo do konce roku 1936 zaměněno...... Kč 17. 724, 505. 537´50.

Z toho jest zřejmo, že unifikace byla provedena z největší části již v roce 1936.
Dluhopisy, které nebudou předloženy k výměně do konce roku 1951, propadnou bez ná-
hrady.

Do unifikace nebyly povinně pojaty dluhy uvedené v § 17 unifikačního zákona, dále
pokladniční poukázky a dluhy zahraniční. Zákon však dává ministru financí široké zmoc-
nění k výměně také těchto dluhů za dluhopisy půjčky unifikační. V roce 1936 byly pak
z části unifikovány i tyto dluhy.

LIII

O celkové výměně provedené do konce roku 1936 a to jak povinné tak nepovinné po-
dává přehled podle druhů, jejich jmenovité hodnoty a jejich přejímací hodnoty tato
tabela:

Dluhopisy starých emisí, které byly vyměněny, byly vzaty z oběhu a znehodnoceny.
Jejich jmenovitá hodnota 18. 963, 844. 505 Kč představuje úbytek ve stavu státního dluhu,
který připadá částkami, jak jsou patrný z tabulky, jednak na dluh založený, jed-
nak na dluh přechodný a zahraniční. Naproti tomu přejímací hodnota těchto dluhopisů
19. 263, 520. 750'15 Kč byla kryta dluhopisy nové půjčky unifikační a představuje cele pří-
růstek vnitřního státního dluhu založeného.

Shrneme-li skutečnosti, které působily na výsledek vnitřního státního dluhu v r. 1936,
jak jsou výše uvedeny, podává se nám tento výsledek:

LIV

K doplnění tohoto přehledu dluhu přechodného se ještě podotýká, že v roce 1936 staly se
splatnými Kč 8. 705, 820. 000 nom. různých státních pokladničních poukázek, které byly
v tomto roce prolongovány. Prolongace těchto poukázek byly provedeny materiemi výmě-
nou poukázek splatných za poukázky nové v poměru 100 za 100, takže tento pohyb v stát-
ních pokladničních poukázkách nepůsobil na konečný stav státního dluhu přechodného.

V zahraničním dluhu nebylo nových emisí. Naopak vykazuje rok 1936 vedle pravidel-
ného úmoru i úbytky mimořádné povahy, jako byla výměna tuzemského bloku 8% zahra-
niční půjčky z roku 1922 za unifikační půjčku a snížení dluhového závazku některých
dluhů předválečných ve správě Společné pokladny v Paříži. Přírůstek Kč 220, 743. 029'10
jest jedině důsledkem měnové úpravy Kč a některých cizích měn a tím změněných mě-
nových relací a tudíž i přepočítacích kursů těchto valutových dluhů u srovnání se stavem
před devalvací.

V roce 1936 byl zahraniční dluh normálně umořován a převzaté závazky byly přesně
plněny s výjimkou dluhů, jejichž úmor i úrok byly zastaveny v druhé polovině roku 1932
většinou dlužnických států a nebyly od té doby obnoveny.