LXIX

trisační (zák. čís. 44/1929 Sb. z. a n. ). Naproti tomu se v oboru téhož ministerstva pravi-
delně snižuje původně 100milionová státní záruka, převzatá za Ústřední elektrárny, a. s.
v Praze podle zákona čís. 157/1925 Sb. z. a n., a činí ku dni 31. prosince 1936 -
68, 000. 706 Kč 77 h.

V kompetenci ministerstva sociální péče snižuje se plynule ručení státu podle zákonů
o stavebním ruchu z roků 1919-1924, naproti tomu zvýšilo se však, byť o částku nižší,
záruční obligo státu, založené zákony o stavebním ruchu z roků 1927-1930. K tomu
přistupují již vpředu zmíněné nové záruky podle zákona čís. 65/1936 Sb. z. a n. o sta-
vebním ruchu.

Největší přírůstky a úbytky nastaly v komplexu státních záruk, spravovaném mi-
nisterstvem financí, který představuje více než polovinu celkového bloku všech státních
záruk vůbec. V oboru tohoto ministerstva snížil se v roce 1936 ve srovnání s rokem 1935
především úhrn ručení státu u tak zvaných individuelních záruk podle finančních zákonů
přesto, že k zárukám převzatým v letech dřívějších přistoupily ještě nové záruky pře-
vzaté podle čl. XVII, odst. 1, lit. c) finančního zákona na rok 1936 k opatření potřeb
v zájmu veřejném nevyhnutelných. Snížení to nastalo v menším rozsahu pravidelným
umořováním zaručených zápůjček a ve větší míře tím, že stát zaplatil podle své rukojem-
ské povinnosti v roce 1936 některé zaručené úvěry, mezi nimi zbytek zaručených zápůj-
ček Ústřední bratrské pokladny vydáním státních pokladničních poukázek podle § 82 lit. e)
zákona čís. 200/1936 Sb. z. a. n. Zmocnění podle čl. XVII, odst. 1, písm. c) finančního
zákona na rok 1936 do výše 150 milionů Kč bylo použito v roce 1936 toliko do částky
43, 575. 988 Kč 30 h.

Další pokles v oboru tohoto ministerstva vykazuje záruka za dluhopisy Zvláštního
fondu pro zmírnění ztrát podle zákona čís. 237/1924 Sb. z. a n. a Všeobecného fondu
peněžních ústavů podle zákona čís. 238/1924 Sb. z. a n., což má příčinu v úbytku z pravi-
delného každoročního slosování těchto dluhopisů.

V roce 1936 byly zcela vyrovnány závazky státu vůči Čsl. obilní společnosti z hos-
podářských roků 1934/1935 a 1935/1936, jak patrno z výkazu na str. 461 tohoto stát-
ního závěrečného účtu.

Proti těmto úbytkům vykazují přírůstky záruky podle čl. XVI, odst. 1, lit. b) finan-
čního zákona na rok 1935 do výše 50 milionů Kč, jakožto ztrátové záruky u zemských pe-
něžních ústavů za hypotékami zápůjčky povolené průmyslovým závodům v roce 1935.
Takovýchto zápůjček bylo poskytnuto celkem za 69 milionů KČ. Státní zárukou jsou však
podle záručních listin, vydaných ministerstvem financí příslušným zemským peněžním
ústavům, kryty toliko případné ztráty těchto ústavů ze zápůjček jen do maximální úhrnné
výše 50 milionů Kč. K těmto zárukám přistupují další záruky podle obdobného zmocnění
daného ve finančním zákoně na rok 1936 (čl. XVII, odst. 1, lit. b).

Pro územní samosprávu převzata byla v roce 1936 podle čl. XVII, odst. 1, písm. a)
finančního zákona na rok 1936 státní záruka dosud toliko v jednom případě (město Tře-
bíč na Moravě) ve výši 7 milionů Kč.

Výše státního obliga z titulu státní záruky za příslušnou kvótu zaručené konversní
půjčky rakouské vlády 1934-1959 zvýšilo se v roce 1936 ve srovnání s rokem 1935 dů-
sledkem nové úpravy čsl. měny provedené v roce 1936.

Podstatného zvýšení doznalo ručení státu za vývozní úvěry podle zákonů čís. 121/1931,

LXX

hlava II, resp. zákonů čís. 45/1933 a 70/1935 Sb. z. a n. a to o 315 milionů Kč. Zvýšení
to jest výrazem vyššího vývozu a participuje na něm hlavně vzrůst záruk za export do
SSSR o 264 milionů Kč.

Obligo státního ručení podle zákona čís. 238/1932 Sb. z. a n. za dílčí dlužní úpisy a
zástavní listy vydané zemskými úvěrními ústavy na základě zápůjček poskytnutých na
Slovensku a Podkarpatské Rusi vzrostlo o další emise těchto dluhopisů v roce 1936.

Značné zvýšení státní záruky za závazky čsl. reeskontního a lombardního ústavu má
příčinu jednak v přirozeném vzestupu povinných vkladů za rok 1936, jednak v převzetí
záruky podle §u 8, odst. 2, věta druhá zákona čís. 49/1934 Sb. z. a n. za úvěry poskyt-
nuté tomuto ústavu k účelu úpravy trhu státních papírů.

Pokud jde o jednotlivé tituly státních záruk odkazuje se na výkaz připojený k to-
muto účtu na str. 457-460.

Z titulu převzatého rukojemství zaplatila státní správa v roce 1936 částku
277, 145. 533 Kč 10 h. Bližší jest zřejmo z výkazu připojeného k tomuto účtu na str. 461.

LXXI

Ježto dávka z majetku a dávka z přírůstku na majetku jest již úplně vyměřena resp.
uložena, budou působiti na vzrůst náležitosti a tím i výnosu dávky toliko příspěvky mi-
nisterstva zemědělství (ve funkci byv. státního pozemkového úřadu) podle § 5 zákona čís.
323/1921 Sb. z. a n. a event. i podle § 14 zák. čís. 77/1922 Sb. z. a n., dodatečné úpravy
předpisů dávky a předpisy úroků z prodlení a exekučních poplatků. Naproti tomu bude
se náležitost snižovati postupným vyřizováním opravných prostředků, žádostí za odpis
dávky u zabraného majetku podle § 1 zák. čís. 323/1921 Sb. z. a n. a žádostí za slevu
podle § 5 novely čís. 6/1924 Sb. z. a n., odpisy z důvodu nedobytnosti a i vyřízením stíž-
ností u nejvyššího správního soudu.

Celkový vliv všech zde uvedených okolností na konečnou náležitost dávky a tím i její
výnos nelze odhadnouti.

Realisovaný výtěžek dávky, jehož bylo použito ke splácení dluhu vzniklého z převza-
tých rakousko-uherských bankovek, zůstatků žírových účtů a pokladničních poukázek ra-
kousko-uherské banky a z akce výměnné, činí podle celkového pokladního účtu (str. 572
a 573) ke dni 31. prosince 1936:

LXXII

Dnem 31. prosince 1936 pozbylo účinnosti ustanovení § 1 vládního nařízení ze dne
30. ledna 1936, čís. 28 Sb. z. a n. o přechodných úlevách při placení daní přímých, daně
z obratu a přepychové a dávky z majetku a z přírůstku na majetku, na základě něhož
vydalo ministerstvo financí výnosy, jimiž upravilo řízení, jakož i věcnou a místní přísluš-
nost úřadů k povolování slev podle § 5 zákona ze dne 21. prosince 1923, čís. 6/1924 Sb.
z. a n., kterým se mění a doplňuje zákon čís. 309/1920 Sb. z. a n. o dávce z majetku
a z přírůstku na majetku.

Jako příznivý výsledek této akce lze označiti snížení počtu nedoplatkových kont
dávky z majetku u berních úřadů za rok 1936 o 6981 kont; další likvidaci většího počtu
nedoplatkových kont lze očekávati v roce 1937, kdy po splnění podmínek, stanovených
poplatníkům pro úpravu nedoplatků, bude docházeti k realisaci odpisů.

Po úplném skončení této akce, jakož i po rozhodnutí případů, zejména velkých, jichž
projednání v akci podle vládního nařízení čís. 28/1936 Sb. z. a n. nebylo do konce roku
1936 ukončeno a u nichž tedy bude třeba při rozhodování říditi se ustanovením § 5 zákona
čís. 6/1924 Sb. z. a n., bude opětně snahou nejvyššího účetního kontrolního úřadu sledo-
vati depuraci zbylých nedoplatků.

DOHLÍDKOVÁ ČINNOST V ROCE 1936.

Nejúčinnější složkou hospodářského dozoru nad úřady, podniky a institucemi, jež
jsou podrobeny podle § 5 zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. kontrole nejvyššího účetního
úřadu, jest kontrola na místě, která byla v roce 1936 vykonávána jednak periodickými

LXXIII

dohlídkami podle § 6 cit. zákona, jednak pravidelnými přehlídkami v účtárnách poukazo-
vacích úřadů v Praze.

Přehlídkami v pražských účtárnách, které jsou v podstatě permanentní dohlídkovou
činností v určitém souboru hospodářské agendy, bylo dosaženo pravidelného a soustav-
ného přímého styku s kontrolovanými úřady, který umožňuje dokonalé seznámení s resort-
ním hospodářstvím v jeho běžném chodu a včasné postřehnutí všech důležitějších akcí
hospodářského rázu bez obtíží písemného styku. Přímou prohlídkou účetních zápisů, do-
kladů a poukazovacích spisů zkoumá se na místě nutnost a účelnost jednotlivých výdajů
z poslední doby a tím se dodatečná kontrola přibližuje časově hospodářskému aktu.

Tento způsob kontroly, který umožňuje včas zjistiti a zameziti nedodržování finanč-
ního zákona, vládních úsporných opatření nebo neuplatnění funkce úsporného komisaře,
může však přinésti plný úspěch jen tehdy, bude-li možno prováděti přehlídky všestranně
a systematicky, aby byly podrobeny zkoumání všechny závažnější případy. Takovému
soustavnému provádění těchto přehlídek byl ovšem dosud na překážku nedostatek po-
třebných sil, který i po resystemisaci služebních míst v nejvyšším účetním kontrolním
úřadě, schválené usnesením vlády ze dne 13. listopadu 1936, může býti odstraňován jen
postupně, neboť zvláště v oboru dohlídek jest třeba sil, které již delší dobu působily v kon-
trolní službě a nabyly tak potřebné prakse.

Nedostačující počet sil pociťoval se velmi tíživě i při vlastní činnosti dohlídkové,
která se proto ani v roce 1936 nemohla rozvinouti v žádoucím rozsahu. Tento nedostatek
se stupňoval ještě tím, že se stále naléhavěji ukazovala potřeba zkoušeti do všech podrob-
ností nejen jednotlivé případy a úseky činnosti, nýbrž i vhodnost, účelnost a hospodárnost
opatření kontrolovaných institucí a jejich zařízení také po stránce organisační, za účelem
zjednodušení a zlevnění státní administrativy. Aby mohly býti dohlídky i v tomto směru
prohloubeny, nebyl v roce 1936 jejich počet rozmnožován; mohlo se tak státi bez újmy roz-
sahu kontroly dík instituci zmíněných přehlídek v pražských úřadech, při nichž se zkou-
mají hospodářské počiny z poslední doby a které tudíž po této stránce nahrazují do
značné míry dohlídky.

Při dohlídkách u velkých státních úřadů, ústavů a podniků zdokonaluje nejvyšší
účetní kontrolní úřad meritorní zkoušení jejich agendy zejména tím, že soustřeďuje svou
kontrolní činnost na organicky ucelené úseky jejich působnosti a zjištěné poznatky sdě-
luje ústředním úřadům systematicky zpracovávanými zprávami. Při těchto dohlídkách
věnuje se pozornost především závažným případům většího finančního významu nebo zá-
sadního rázu, kdežto závady podřadného významu neb formálního rázu sdělují se přímo
kontrolovanému úřadu a teprve dodatečně se uvědomuje o nich nadřízený ústřední úřad.
Tímto způsobem se též urychluje a usnadňuje projednávání dohlídkových zpráv, které
byly dosud vyřizovány některými ústředními úřady se značným zpožděním.

Takto zavedená kontrolní činnost na místě umožní po přiměřeném rozmnožení odbor-
ných sil intensivní včasnou kontrolu hospodářství resortů a bude pak možno přistoupiti
i k rozšíření kontrolní činnosti u mimostátních útvarů ze státních peněz podporovaných,
u nichž nemohly býti dosud pro nedostatek personálu a jiné naléhavé úkoly prováděny do-
hlídky v žádoucím rozsahu.

Podporou parlamentní úsporné a kontrolní komise a rozvojem jejích prací nabývá do-
hlídková činnost nejvyššího účetního kontrolního úřadu mimořádného významu. Kontrola
úsporného a kontrolního výboru rozvinula se v permanentní akci a obsáhla v plném roz-

LXXIV

sahu jak obor vlastního státního hospodaření, tak i okruh širších hospodářských zájmů
státu. Při této působnosti úsporného a kontrolního výboru jakožto instituce zákonodár-
ných sborů, k jehož schůzím jest nejvyšší účetní kontrolní úřad trvale pozván, přichá-
zejí výtěžky přímého místního zjištění skutkového stavu odbornými orgány nejvyššího
účetního kontrolního úřadu k plnému uplatnění, jsouce často výboru zároveň i podkladem
pro jeho iniciativní, soustavné zásahy do hospodářství státního. Při ústavním postavení
úsporného a kontrolního výboru a obecně uznané jeho autoritě dociluje se tak úspěšněj-
šího uplatnění výtěžků dohlídkové činnosti, jehož by nejvyšší účetní kontrolní úřad sám
nedocílil, neboť při své neodvislosti od správy není nadán výkonnou mocí. Pro dohlídko-
vou činnost a její význam při státní kontrole má tudíž součinnost s parlamentním úspor-
ným a kontrolním výborem obzvláštní důležitost. Výbor požádal v tom smyslu, s vědomím
vlády, dne 8. března 1937 nejvyšší účetní kontrolní úřad, aby mu oznamoval případy zá-
vad a nesprávností, které úřad shledá při svých dohlídkách nebo jinaké, zejména spi-
sové kontrole, jestliže jejich administrativní projednávání vázne a uspíšení bylo by
v zájmu hospodárnosti ve správě nebo při podnikání státu.

V roce 1936 byly vykonány podle § 5 zák. ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z.
a n. tyto dohlídky:

LXXV

Výkaz o dohlídkách vykonaných v roce 1936 byl předložen oběma sněmovnán Národ-
ního shromáždění přípisem ze dne 8. ledna 1937, čís. 1973/pres. 1936; kromě toho před-
ložen byl výkaz o dohlídkách za prvé pololetí 1937 dne 8. července 1937.

LXXVI

Státní závěrečný účet obsahuje ještě tyto další části:

Úhrnný ú č e t  účinů v cenných papírech, který vykazuje příjem a
výdaj cenných papírů, rozčleněný jednak podle účinů na rozpočet a účinů souvisejících
s hospodařením, úvěrními operacemi a zálohami, jednak podle jednotlivých ministerstev
(část 9, str. 393) a stav aktiv v cenných papírech k 31. prosinci 1936 (str. 400).

Vyrovnávací účet (saldo) veškerých státních příjmů a výdajů, který vy-
kazuje podle jednotlivých druhů pokladen veškerý peněžní obrat v hotovosti, a to jak pla-
teb na výši státního jmění působivých (reelních), tak i plateb průběžných (kontokorent-
ních).

Tento účet, v němž úhrn příjmů po připočtení skutečných pokladních zůstatků po-
čátkem roku 1936 se rovná úhrnu výdajů po připočtení skutečných pokladních zůstatků
koncem roku 1936, jest zkouška číselné správnosti plateb u pokladen vlastní státní správy
(část 10, str. 401).

Nedoúčtované položky: číselný výkaz o průběžných (kontokorentních) pří-
jmech a výdajích v hotovostech a cenných papírech, které ke dni 1: ledna a 31. prosince
1936 nebyly vzájemně vyrovnány, rozčleněný podle pokladen a podle druhů plateb (část
11, str. 407).

Skutečné pokladní zůstatky a zásoby cenných papírů: seznam
vykazující skutečné pokladní zůstatky v hotovosti a v cenných papírech v pokladnách
vlastní státní správy ke dni 1. ledna a 31. prosince 1936.

Celkový výsledek těchto skutečných pokladních zůstatků s připočtením aktivních a
odečtením pasivních nedoúčtovaných položek dává vlastní státní pokladní hotovost vyplý-
vající z působivého hospodaření státního (část 12, str. 411).

Podrobné rozčlenění konečného stavu zásob cenných papírů ke dni 31. pro-
since 1936 (část 13, str. 416-417).

Jako samostatné účty, jež třeba podle příslušných zákonných ustanovení předložiti
spolu se státním závěrečným účtem, jsou připojeny:

Účty státního bytového fondu (zákon ze dne 22. prosince 1910, čís. 242
ř. z. a. ze dne 20. února 1919, čís. 98 Sb. z. a n. ) - strana 555 a 559.

Účty dávky z majetku a přírůstku na majetku (zákon ze dne
8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 21. prosince 1923, čís. 6/1924
Sb. z. a n. ) - strana 563.

Zprávy ministra veřejných prací o činnosti státních fondů elektrisačního, silničního
a vodohospodářského při ministerstvu veřejných prací, dále zpráva ministra obchodu,
průmyslu a živností a ministra financí o činnosti fondu pro pojišťování vývozních úvěrů,
které podle ustanovení příslušných zákonů mají býti předkládány se státním závěrečným
účtem, jsou připojeny na str. 575 až 588.