Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
1062.
Interpelace:
I. posl. inž. Karmasina min. vnitra, že pracovní úřad v Nitře neprojednává žádostí o schvá-
lení smluv kočovných dělníků,
II. posl. inž. Richtra min. financí a min. spravedlnosti o nanejvýš zneklidňujících protizá-
konných přehmatech orgánů celního úřadu v Petrovicích,
III. posl. Drobného min. pošt a telegrafov ohľadom vrátenia kaucií býv. uh. poštmajstrom,
IV. posl. Drobného min. pošt a telegrafov a financií týkajúca sa vkladov, uložených na
území Slovenska a Podkarpatskej Rusi v byv. poštovej sporiteľni v Budapešti,
V. posl. Franka min. spravedlnosti o nezákonném a neodůvodněném zabavení měsíčníku
"Volk und Führung",
VI. posl. Jarossa celej vláde o rozvrhu obvodných meštianskych škôl,
VII. posl. Jarossa min. vnútra a spravedlnosti o násilnostiach spáchaných jedným súdnym
vykonávateľom a
dvoma členami četníckej hliadky obce Farnád,
VIII. posl. Jarossa min. školstva a národnej osvety o tom, že na štátnej ľudovej škole v obci
Baračke zabraňuje sa tomu, aby deti náboženstva reformovaného boly vyučované nábo-
ženstvu,
IX. posl. Esterházyho min. národnej obrany o odňatí penzie vojenskému penzistovi Janovi
Langovi v
Šamorýne,
X. posl. Esterházyho min. vnútra o jazykovej praxi u okresného úradu vo Vrábloch,
XI. posl. Esterházyho min. vnútra o oběžníku krajinského úřadu na Slovensku zo dňa 12. au-
gusta 1937,
XII. posl. Esterházyho min. Spravedlnosti o krivdivej jazykovej praxi u okresného súdu v ša-
morýne,
XIII. posl. Esterházyho predsedovi vlády o krivdivej jazykovej praxi štátneho
štatistického
úradu,
XIV. posl. Vallo a Zupku min. vnútra vo veci obecnej sporitelne v Novom Meste n. V.,
XV. posl. Kliebra min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy a min. vnitra, že v "Úředním listě
Československé republiky", Praha III., Karmelitská 6, byla výlučně česky vypsána místa
státních obvodních lékařů v okresích s kvalifikovanou německou menšinou,
XVI. posl. Hollubeho min. pošt a telegrafů, že razítko poštovního úřadu 1 v Liberci pro le-
teckou poštovní trať Praha-Liberec bylo pořízeno jen jednojazyčně české,
XVII. posl. švermy a Schenka min. vnitra ve věci nezákonné konfiskace časopisu "Průboj pra-
cujícího lidu",
XVIII. posl. Borkaňuka a Fuščiče min. spravedlnosti o neslýchané a protizákonné konfiskační
praksi státního zastupitelství v Užhorodě,
XIX. posl. Birkeho a Wollnera min. vnitra o chování dr Bešťáka, správce státní policie v Hos-
tinném, a jeho tlumočníka na schůzi sudetskoněmecké strany, předseda Konrád Henlein,
v Hostinném, na které byla sta státních občanů německé národnosti,
XX. posl. Švermy a Synka min. vnitra ve věci soustavné a bezdůvodné konfiskace "Průboje
pracujícího lidu",
XXI. posl. dr Köllnera min. vnitra, že orgány státního policejního úřadu v Jáchymově proti
1
2
zákonu provedly domovní prohlídku a proti zákonu zabavily rozmnožovací přístroj
v okresní úřadovně sudetskoněmecké strany, předseda Konrád Henlein, v Jáchymově,
XXII. posl. Obrlika min. vnitra o služebních přehmatech státního policejního úřadu v Liberci,
XXIII. posl. F. Nitsche min. železnic a min. veřejných prací o nechráněných přejezdech přes
železnici,
XXIV. posl. inž. Karmasina min. železnic, min. veř. prací a min. soc. péče, že zprostředkovatelna
práce v Turčanském Svatém Martině nebo Stavební správa v Štubnianských Teplicích
neprávem odepřela práci,
XXV. posl. Sandnera min. vnitra, aby byla prozkoumána činnost "Hasičské župy novopacké
č. 87",
XXVI. posl. Röslera min. vnitra a min. financí, že expositura státní policie v Rumburku, berní
správa ve Varnsdorfu a berní úřad v Rumburku porušují jazykový zákon,
XXVII. posl. Jobsta a Wagnera min. vnitra o nedostatcích u státního policejního úřadu v Pra-
chaticích,
XXVIII. posl. Kliebra vládě o imperialistické propagandě na pražských pouličních drahách,
XXIX. posl. Jarossa min. školstva a národnej osvety o slovákizačnej propagande pri školských
zápisoch v obciach Krátke Kesy a Hronská Kamenica,
XXX. posl. dr Holotu min. vnútra o krivdivom zakazovaní schôdzí.
1062/I (překlad. )
Interpelace
posl. inž. F. Karmasina
ministrovi vnitra,
že pracovní úřad v Nitře neprojednává
žádostí o schválení smluv kočovných
dělníků.
Ke schválení smluv kočovných dělníků je za-
potřebí, aby každý vůdce oddílu každoročně do
31. prosince podal žádost pracovnímu úřadu, aby
dostal povolení. Poněvadž není na to tiskopisů a
lidé také často neumějí dobře psáti, především
však tito nezaměstnaní kočovní dělníci neseženou
vysokých útrat, spojených s podáním u notářů,
obrátili se někteří z těchto kočovných dělníků -
většinou ženy a dívky - na pana Maxe Udo Kas-
parka v Německém Právně, který jim napsal tyto
žádosti bezplatně za náhradu hotových výloh.
Při najímání lidí musily tyto vůdkyně oddílů
podati ještě jednu žádost a při tom vyšlo najevo,
že pracovní úřad vůbec neprojednával žádostí,
které sepsal pan Kašpárek, neboť kočovné děl-
nice musily při doručení smlouvy znovu zaplatiti
částku 28 Kč, kterou jinak notáři požadují za se-
psání žádosti.
Poněvadž, jak lze pochopiti, byly kočovné děl-
nice touto okolností velice rozčileny, dělaly panu
Kašpárkovi výčitky, že ačkoliv již podaly jednu
žádost, musily si nyní dáti sepsati druhou a za-
platiti za ni 28 Kč. Když se pan Kašpárek proto
osobně obrátil na notariát v Německém Právně,
řekl mu notář Rudolf, že žádná ze žádostí, které
sepsal, není připojena k četným smlouvám a pan
Kašpárek se mohl o tom sám přesvědčiti, neboť
ku pracovním smlouvám byly připojeny jen žá-
dosti, které sepsal notář. Potom pan Kasparek
zavolal telefonicky nitranský pracovní úřad a od-
tamtud došlo rozhodnutí, že jeho žádosti jsou v po-
řádku a úředník Kučera, který s panem Kašpár-
kem mluvil, tvrdil, že žádosti panem Kašpárkem
sepsané jsou v pořádku. Úředník pravil dále, že
snad je možno, že nesouhlasí některé domovní čís-
lo nebo rok narození a že to snad jest důvodem,
proč se neprojednávají.
Dlužno se ještě zmíniti, že pracovní úřad ne-
zaslal ženám, pro které pan Kašpárek podal žá-
dost, potvrzení, že smějí najímati oddíly, jak se
to u vůdců oddílů vždy dělá.
Jest naléhavé podezření, že pracovní úřad a no-
tariát chtějí zabrániti, aby si lidé nedali spisovati
své žádosti u někoho jiného než u notářů, aby za-
jistili notářům výdělek, o jehož výši dlužno ovšem
pochybovati, neboť částka 28 Kč za jednu žádost
asi jistě nesouhlasí s předepsaným sazebníkem.
Lidé byli zastrašeni také tím, že se jim namluvilo,
že jen ten dostane smlouvu a může odejeti do
Německa na práci, kdo podal svou žádost u notáře.
Jako důkaz připojují interpelanti opisy dvou zá-
pisů, které postižení vlastnoručně podepsali:
I.
"Jakási paní Jenofefa Luptaková nedostala
smlouvy (bydlí v Tužině). Tuto smlouvu nabídl
notář paní Kláře Kurbelové, roz. Schindlerové a
také druhé paní, Vilmě Lubikové. Ale žádná z nich
tuto smlouvu nepřijala, poněvadž již měly smlou-
vy uzavřeny. Anna Herbriková z Tužiny nemá
ještě smlouvu a jest to mladá, statná žena. Obě
ženy a také Rudolf Greschner ji proto navrhli.
Paní Herbriková byla obeslána k notariátu. Tam
se jí notář tázal: "Podala jste si žádost?" Když
paní Herbriková to potvrdila, řekl: "No, to již
uděláme, " a potom se za chvíli tázal: "A kde
jste si podala žádost, u Kašpárka?" Když to po-
tvrdila, řekl hned potom: "No, to nemůžeme nic
dělati. " Když ještě jednou později přišla a tázala
se ho, co je se smlouvou, odpověděl jí: "Nechoďte
tak často obtěžovati. " Smlouvy nedostala. Jak
oznamuje Josef Palesch z Gajdelu, povolal notář
Rudolf hned telegraficky jakési děvče z Trenčína,
aby přijelo převzíti smlouvu. Děvče bylo tam ve
službě a on to slyšel od samého otce tohoto děv-
čete (Pastorka).
3
To souhlasí doslova s pravdou:
jako svědek: Anna Herbriková z Tužiny č. 540,
Josef Palesch z Gajdelu č. 229. "
II.
"Paní Petronela Fietzelová ze Solky č. 23 dala
si v prosinci 1936 u pana Kašpárka v Německém
Právně napsati žádost, kterou se žádá nitranský
pracovní úřad, aby jí dal povolení najímati lidi
na smlouvu. Tato žádost byla řádně okolkována
a včas odeslána, a svou formou vyhovovala plat-
ným předpisům. Když jí dne 30. března 1937 byla
smlouva doručena, musila podati ještě jednu žá-
dost a za ni zaplatiti 25 Kč a přinésti kolek za
5 Kč a 20 Kč zaplatiti panu notářskému písaři
Šulkovi. Když se pan Kašpárek s panem Fietzlem,
mužem výše uvedené, dostavil na notářský úřad,
řekl jim vedoucí notář, že vůbec nedošla ani je-
diná žádost sepsaná panem Kašpárkem.
Toto bylo přečteno a úplně souhlasí s pravdou.
V Německém Právně dne 1. dubna 1937.
Ignác Fietzel v. r. "
Interpelanti táží se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřili vytý-
kanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti, sou-
hlasí-li poplatek 28 Kč, jejž notáři vybírají, s pře-
depsanými dávkami?
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti dis-
ciplinární řízení proti notářům, kteří nepředložili
žádostí, jež nesepsali oni, nýbrž jiné osoby?
Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
z podnětu této interpelace?
V Praze dne 30. července 1937.
Inž. Karmasin,
Kundt, Birke, Jobst, Sandner, Wagner, Illing,
Hollube, Fischer, Stangl, Franz Němec, Axmann,
Jäkel, dr Hodina, Klieber, Knorre, Nickerl, Woll-
ner, Gruber, Sogl, Rösler, Frank.
1062/II (překlad).
Interpelace
poslance inž. W. Richtra
ministrovi financí a
ministrovi spravedlnosti
o nanejvýš zneklidňujících protizákonných
přehmatech orgánů celního úřadu
v Petrovicích.
Dne 26. června 1937 v 8 hodin ráno přejížděl
Vilém Zimmermann, studující filosofie, nyní za-
městnanec v Aši, Masarykova třída č. 47, na mo-
torce přes hranice u silničního celního úřadu
v Petrovicích.
Při celní revisi bylo mu odňato 26 spisů, tak
zvaných vrácených exemplářů, které dostal darem
od zaměstnance Voggenreiterova nakladatelství
v Berlíně, jakož i používaný fotografický přístroj,
a to s odůvodněním, že musí pro knihy, ačkoliv
všechny byly nepolitického obsahu, předložiti do-
vozní povolení, a na fotografický aparát potvrze-
ní, že byl zakoupen v této zemi. Potvrzení o od-
ňatých předmětech pak Zimmermann nedostal.
Když mu jeho otec, inž. Vilém Zimmermann
v Ústí n. L., Vogelweide č. 9, kterému to vypra-
voval, vyčítal, proč si nedal vystaviti potvrzení na
odňaté předměty, jel příštího dne, tedy dne 27.
června 1937, znovu do Petrovic k celnímu úřadu,
kam dojel v 16 hodin šel ihned do úřadovny cel-
ního úřadu a přednesl svou žádost celnímu úřed-
níkovi, který právě měl službu a jehož jména ne-
mohl zjistiti. Tento úředník pravil, že Zimmer-
mann musí počkati, až přijde kolega, který mi-
nulého dne prováděl úřední výkon.
Tento úředník, jménem Kopfstein, se hned po-
tom dostavil. Zimmermann mu znovu přednesl
svou žádost zdvořilým tonem. Kopfstein se na to
na něho příkře obořil, že takového úředního po-
tvrzení není zapotřebí, s odůvodněním: "My jsme
úřad. "
Zimmermann mu potom vyložil, proč potřebuje
tohoto potvrzení, aniž dosáhl úspěchu. Za této roz-
mluvy se objevil v síni celního úřadu úředník,
inspektor Brusek, v občanských šatech. Kopfstein
vyšel do síně a jak se zdá, podával inspektorovi
zprávu o Zimmermannově žádosti.
Hned potom vešel inspektor Brusek do úřední
místnosti a zhurta se obořil na Zimmermanna,
ještě než mohl vůbec říci jediné slovo, že nepo-
třebuje potvrzení a že nesmí úřadu nic předpiso-
vati. Když se Zimmermann ještě jednou pokoušel
odůvodniti svou žádost, přistoupil inspektor
Brusek zcela těsně k Zimmermannovi a za-
řval mu do obličeje, že prý Zimmermann
má přinésti potvrzení, nikoliv aby mu je
celní úřad vystavoval. Při tom inspektor Brusek
zatlačil Zimmermanna do rohu mezi dva psací sto-
ly vedle sebe stojící, takže Zimmermann již ne-
mohl ustoupiti. Po tomto, u státního úředníka ve
službě zcela neobvyklém způsobu úřadování, když
se Zimmermann již nemohl hnouti a stále se na
něho křičelo, uhodil Zimmermann konečně dlaní
na psací stůl a pravil: "Pane, jak vlastně se mnou
mluvíte?"
Na to dostal Zimmermann od inspektora Brus-
ka velmi prudký poliček do levé tváře a všichni
tři úředníci se na něho vrhli, takže upadl zády
na stůl, k němuž ho inspektor Brusek zatlačil.
Oba úřednici ve stejnokroji, Kopfstein, jakož i
druhý neznámého jména, se pokoušeli Zimmer-
manna držeti, zatím co inspektor Brusek vytáhl
z kapsy klíč, pověsil si jej na palec a bil jím
Zimmermanna.
Ubrániti se těmto ránám se vždy nedařilo, takže
Zimmermann přímým úderem utrpěl zranění pod
pravým okem, které bylo potvrzeno ještě večer
téhož dne ve 20 hod. 15 min. v ordinaci MUDr.
Františka Schwertnera v Ústi-Klíše při lékařské
prohlídce. Lékařské vysvědčení zní:
"Lékařské vysvědčení.
Pan stud. phil. Vilém Zimmermann, narozený
dne 17. května 1914, bytem v Ústí, An der Vogel-
weide č. 9, přišel včera, v neděli večer, dne 27.
4
června 1937 o 20. hod. 15 min. do mé ordinace
ku prohlídce, poněvadž, jak udává, byl v době
mezi 16 a 17 hodinou na celním úřadě v Petro-
vicích činně napaden třemi orgány tamější fi-
nanční stráže. Včera večer lékařská prohlídka
ihned podepsaným provedená ukázala, že má nad
pravým okem asi 6 cm dlouhou a jako malíček
silnou opuchlinu, která při stisku byla bolestná
a podle tohoto nálezu jistě povstala násilnou ra-
nou způsobenou tupým předmětem.
V Ústí n. L. dne 28. června 1937.
MUDr. František Schwertner, prakt. lékař,
Ústí-Klíše.
Dr. Schwertner v. r. "
Konečně se Zimmermannovi podařilo se vytrh-
nouti a dosíci dveří, které vedou z úřadovny do
síně a tam třikrát volati hlasitě o pomoc. Hned
se všichni tři úředníci znovu na něj vrhli a po-
koušeli se ho odtrhnouti od dveří, při čemž ho
inspektor Brusek stále tloukl, což se jim konečně
také podařilo.
Když se Zimmermann poněkud zotavil z první-
ho leknutí a omámení po prvních ranách, řekl:
"Vy jste mne ztloukli, to řeknu každému, koho
potkám. " Na to odpověděl úředník v občanském
oděvu, inspektor Brusek: "To ještě nebylo nic, jen
počkejte, vy se ještě dnes dostanete do Litomě-
řic, a tam ještě více zkrotnete. " Druzí úředníci,
zvláště onen neznámého jména, hlasitě nadávajíce
používali výrazů jako: "zatracený hakenkrajcler",
"sudetskoněmecká luza" atd.
Potom jeden z úředníků dovedl četnického stráž-
mistra, zatím co insp. Brusek odešel. Když se čet-
ník dostavil, byl Zimmermann odveden do od-
lehlejšího pokoje. Celní úředník ve stejnokroji ne-
známého jména vtáhl ho za rámě do pokoje a
strčil ho k židli, na kterou se posadil. Byl sepsán
zápis, při čemž se celní úředník neznámého jmé-
na pokoušel vylíčiti stav věcí tak, jako by Zim-
mermann byl začal násilně jednati.
Po tomto výslechu prohlížel si četník knihy,
které minulého dne byly odňaty Zimmermannovi.
Při tom vzal celní úředník neznámého jména do
rukou knihu - byla to veselá ochotnická hra s ná-
pisem "Koňský zloděj" - na které jest na ti-
tulním listě vyobrazena šibenice, a držel ji Zim-
mermannovi zcela těsně před obličejem, a česky
pravil, že sudetští Němci všichni zasluhují, aby
byli pověšeni na takové šibenici. Při tom tloukl
Zimmermanna knihou prudce do obličeje. Při roz-
mluvě, kterou vedli přítomní úředníci ještě o celém
tomto případě, prohlásil celní úředník neznámého
jména, poukazuje na sudetské Němce v tomto
státě, že by bylo nejlépe je vyvésti a postříleti.
Interpelanti oznamují pánům ministrům, že
v této věci bylo přirozeně učiněno udání státnímu
zastupitelství v Litoměřicích pro podezření ze zlo-
činu podle § 101 trestního zákona, přečinu podle
§ 14 zákona na ochranu republiky a přestupku
podle § 411 trestního zákona a že byl podán návrh,
aby bylo zahájeno předběžné šetření nebo aby byla
proti vinníkům podána žaloba.
Interpelanti oznamují výše vylíčenou věc pánům
ministrům a konstatují, že pro tento neslýchaný
případ byly široké vrstvy obyvatelstva jak v sa-
mých Petrovicích, tak i v Ústí n. L. a okolí na-
plněny nejhlubším rozhořčením nad nedůstojným
a státní autoritu v každém směru podkopávajícím
chováním celních úředníků v Petrovicích.
Interpelanti táží se tedy pánů ministrů:
1. Vědí páni ministři o vytýkané věci?
2. Jest pan ministr financí ochoten dáti vylí-
čený případ co nejpodrobněji vyšetřiti a postarati
se, aby tři činovníci petrovického celního úřadu
byli co nejpřísněji disciplinárně potrestáni a od-
voláni se svých míst se ztrátou práva na vý-
služné?
3. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten se
postarati, aby trestnímu oznámení proti orgánům
celního úřadu v Petrovicích, které bylo podáno
dne 15. července 1937 litoměřickému státnímu za-
stupitelství, bylo rozhodně vyhověno a aby byla
podána žaloba proti provinilým osobám?
4. Jsou páni ministři ochotni uvésti konkrétní
opatření, která považovali za vhodná v této věci
učiniti?
V Praze dne 23. července 1937.
Inž. Richter,
Jobst, Jäkel, Franz Němec, Wagner, Stangl,
inž. Peschka, dr Hodina, Fischer, Sogl, Gruber,
Rösler, Illing, Frank, F. Nitsch, Axmann, Hollube,
Sandner, inž. Lischka, Wollner, May,
inž. Karmasin, Nickerl.
1062/III.
Interpelácia
poslanca Jozefa Drobného
ministra pošt a telegrafov
ohľadom vrátenia kaucií býv. uh.
poštmajstrom.
Poštmajstri za býv. Uhorska boli s pošt. sprá-
vou v smluvnom pomere. Ako takí, museli složiť
kaucie v sume, pošt. správou ustálenej. Štátnym
prevratom prestal smlúvny pomer poštmajstrov na
úradoch, ktoré pripadly čs. správe a tým prestal
aj ich smluvný a záručný záväzok. Kaucie im
dosiaľ neboly vrátené.
Pýtame sa preto pána ministra pôšt:
Či je ochotný zakročiť v záujme poškodených
u maďarskej správy v Budapešti, aby spomenuté
kaucie boly v primeranej sume vrátené, lebo po-
škodení nemôžu sa uspokojiť s nabídkou maďar-
skej poštovej správy, aby im táto priznala ná-
hradu za 100 predválečných korún v smiešnej
sume 1 filler meny pengöovej?
V Prahe dňa 6. septembra 1937.
Drobný,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Haščík, Hlinka,
Kendra, Longa, Turček, dr Tiso, Šalát, Suroviak,
Slušný, Sidor, dr Pružinský, Florek, Sivák, dr
Wolf, dr Pješčak, Bródy, dr Sokol.
5
1062/IV.
Interpelácia
poslanca Jozefa Drobného
ministrom pošt a telegrafov a financií
týkajúca sa vkladov, uložených na území
Slovenska a Podkarp. Rusi v býv. poštovej
sporiteľni v Budapešti.
V najväčšej časti mnohí z vrstiev chudobného
slovenského a rusínskeho ľudu ukladali svoje
úspory do prevratu do býv. uhorskej poštovej
sporiteľne v Budapešti. Tieto vklady neboly do-
siaľ vyplatené, ačkoľvek pán minister
pôšt pri
prejednávaní rozpočtu za rok 1937 vo svojom vý-
klade spomenul, že akonáhle obdrží poštová spo-
riteľňa príslušné čs. náhradné dlhopisy, obstará
realizáciu úhrady a po ustálení výplatnej kvóty
prikročí hneď k preplateniu pohľadávok. Tak sme
informovaní, že čs. poštová sporiteľňa už prevzala
4% uher. korunovú rentu v obnose 64, 470. 000 Kč,
niet teda príčiny likvidáciu odkladať.
Pýtame sa preto pp. ministrov:
1. v akom štádiu sa nachodí likvidácia vkladov,
2. prečo vyúčtovanie vkladov mešká,
3. či sú pp. ministri ochotní urobiť vhodné opa-
trenia a jaké, aby tieto vklady boly čím skôr vy-
platené?
V Prahe 6. septembra 1937.
Drobný,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Florek, Haščík,
Hlinka, dr Pješčak, Sidor, dr Pružinský, Longa,
Kendra, Sivák, Brody, dr Wolf, Turček, dr Tiso,
Slušný, dr Sokol, Šalát, Suroviak.
1062/V (překlad).
Interpelace
poslance K. H. Franka
ministrovi spravedlnosti
o nezákonném a neodůvodněném zabavení
měsíčníku "Volk und Führung".
Na návrh státního zastupitelství v Liberci ze
dne 15. května 1937 byl zabaven obsah 5. sešitu
roč. 3/37 periodického měsíčníku "Volk und Füh-
rung", vycházejícího v Liberci, poněvadž prý ob-
sah vytýkaného místa odporuje § 14 zákona na
ochranu republiky. Zabavená místa znějí:
Stránka 195 a 196:
"Dovedla tedy československá republika při
svém vybudování uplatniti tyto zásady? Podařilo
se jí uskutečniti nový řád mezi národy, k jehož
vybudování jest historicky zavázána? Na tyto
otázky dlužno odpověděti záporně. Místo aby vy-
budovala státní řád s národy a národními sku-
pinami, bydlícími na státním území a s ním his-
toricky srostlými, nepodnikla nic, aby vytvořila
přiměřenou demokracii národů a národních sku-
pin. Pohlížela zase na státního občana jen jako
na předmět práva, nerozlišujíc, ke kterému ná-
rodu státní občan patří, a ponechala vývoj stát-
ního a národního života nerozlišující zásadně stát-
ního občanství podle zásady hlasování většiny.
Stát povstal sice ve znamení nového řádu národů
ve střední Evropě, ale nevytvořil žádnou základní
zásadu, podle níž by se byl měl tento nový řád
národů uskutečniti a vybudovati. Samo vyznačení
nových státních hranic a zavedení mechanického
panování většiny nad menšinou nemůže uskuteč-
niti nový řád národů. Je-li menšina jiné národní
příslušnosti a tedy jiného druhu než většina, ne-
může tato zásada panství nikdy znamenati roz-
umné a mravně obsahové panování, nýbrž může
podle učení dějin vždy vykonávati jen jedno-
strannou sobeckou moc, která pamatuje jen na
uspokojení vlastního národního sobectví, ale je-
jímž účelem není zavésti spravedlivý řád mezi
národy. Nebylo by to po prvé v dějinách, že ni-
koliv mající, nýbrž nemající nacházejí nové zá-
klady a zásady spravedlivého a trvalého vykoná-
vání vlády, poněvadž je jejich tíseň, jejich ne-
snáze nutí, aby ostře promyslili a pochopili his-
torickou situaci. "
Stránka 222:
"Sliby vlády ze dne 18. února 1937 nejsou ob-
saženy ve Sbírce zákonů a nařízení, nejsou tedy
právně závazné pro úřady, soudy atd., poněvadž
zákonitě vůbec neexistují. Proto se mohl i po 18.
únoru státi Čech presidentem krajského soudu
v německém Liberci, proto mohl dostati v německé
Přísečnici prodejnu tabáku cizí Čech místo domácí
německé vdovy, proto mohl v německé Moravské
Třebové dostati státní stavbu český stavitel s ci-
zími dělníky, ačkoliv president státu ve své li-
berecké řeči dne 19. srpna 1936 pravil: "že se
v těchto věcech staly chyby" a ačkoliv vládní slib
ze dne 18. února t. r. právě takové chyby měl
napraviti".
Nelze si vysvětliti, jak odůvodňuje pan ministr
toto zabavení. Zřejmě jde zde o politické proná-
sledování, které směřuje k tomu, aby byla zne-
možněna věcná rozprava o návrzích zákonů na
ochranu národa, které podala sudetskoněmecká
strana, předseda Konrád Henlein.
Ani paušální odkazy na zákony s opakováním
znění zákonů nelze považovati za odůvodnění.
Interpelanty zajímá, jak se pan ministr spra-
vedlnosti vypořádá s vytčenými místy článků. In-
terpelanti mají zájem na tom, aby se dověděli,
z jakých důvodů považuje pan ministr spravedl-
nosti návrh státního zastupitelství na zabavení za
odůvodněný. Interpelanti táží se tedy pana mi-
nistra spravedlnosti:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
vyšetřiti?
6
2. Z jakých důvodů považuje pan ministr za-
baveni uvedených míst za ospravedlněné?
V Praze dne 18. června 1937.
Frank,
inž. Schreiber, Sogl, Fischer, Sandner, dr Zippe-
lius, inž. Richter, Wollner, inž. Künzel, dr Kell-
ner, Axmann, Obrlik, dr Rosche, Jobst, Nickerl,
May, E. Köhler, inž. Karmasin, Stangl, Knorre,
Hollube, Rösler.
1062/VI (překlad).
Interpelácia
poslanca Jarossa
celej vláde
o rozvrhu obvodných meštianskych škôl.
Najokatejšia krivda na Maďaroch v republike
páše sa na poli organizácie meštianskych škôl. Ani
v celoštátnom, ani v krajinskom pomere nemajú
Maďari toľko meštianskych škôl, koľko by im
podľa početného pomeru patrilo, ba oproti tomu
je tento počet nápadne nízky. Nachádzame však
v írečitých maďarských okresoch meštianske školy
s vyučovacím jazykom československým, samo-
statné maďarské meštianky však nie a tak od-
národňovací zámer je dokázateľný a sotva vyvra-
titeľný.
Pri pojednávaní zákona č. 233/1935 o obvodných
meštianskych školách poukázali sme na naše
krivdy, poukázali sme na závady toho zákona a až
do krajností staviali sme sa proti tomu, aby ob-
vodné meštianske školy mohol zriaďovať iba štát,
avšak všetky naše protesty boly márne, vládne
strany zákon odhlasovaly a nebraly zreteľ na zá-
ujmy Maďarov. Zákon bol uvedený v život už
1. januára 1936, avšak dosiaľ nič sme nepočuli
o tom, že by sa po dobu uplynulého poldruha roka
bola niekde zriadila maďarská meštianska škola.
Krajinské zastupiteľstvo na Slovensku vo svo-
jich schôdzach dňa 27. a 28. apríla 1937 rozvrhlo
121 obvodov meštianskych škôl, z ktorých len dva
sú maďarské. Tento pomer je už sám o sebe kriv-
divý, avšak krivda sa zväčšuje tým, že do 119
obvodov československých meštianskych škôl boly
zaradené tiež obce maďarské a že u obvodných
škôl na územiach okresov maďarských neustano-
vili jasne vyučovací jazyk, takže už teraz musíme
protestovať proti tomu, aby obvodné meštianky
boly zriadené v rámci načrtnutom krajinským za-
stupiteľstvom na Slovensku.
Po tejto všeobecnej, zásadnej konštatácii
uvádzam podrobne naše krivdy v nasledovnom:
1. Krajinské zastupiteľstvo na Slovensku svo-
jím rozhodnutím č. 318 zriadilo vo Vrábľoch ob-
vod meštianskej školy. Vo Vrábľoch je iba meš-
tianka s vyučovacím jazykom československým.
K tejto meštianke pričlenili obec Ohaj, kde je
82. 16% Maďarov a 17. 84% Čechoslovákov, obec
Kálaz, kde je 33. 07% Maďarov, Tild, kde je
44. 73 % Maďarov, a Žitavské Ďarmoty, kde sa pri-
hlásilo k Maďarom 25. 29% obyvateľstva. Okrem
týchto obcí patrí k obvodu už len obec Vráble.
Zo 6766 obyvateľov obvodu meštianky vo
Vrábľoch je 2058 Maďarov, čo je 30. 42% obyva-
teľstva, je tedy oprávnené prianie, aby pre Ma-
ďarov tohoto obvodu bola zriadená zvláštna meš-
tianka s vyučovacím jazykom maďarským buďto
vo Vrábľoch alebo v niektorej susednej obci.
V nastávajúcom školskom roku bude ľudové školy
tohoto obvodu navštevovať 107 takých maďarských
detí, ktoré by sa mohly dať zapísať do maďarskej
meštianky. V tomto obvode sú v obciach Kálaz,
Tild a Ohaj maďarské ľudové školy,
jestliže deti
týchto škôl budú donútené chodiť do meštianskych
škôl československých, tu hrozí Maďarom nebezpe-
čie, že i tieto školy
zmiznú.
2. Krajinské zastupiteľstvo na Slovensku svojím
rozhodnutím č. 320 zriadilo obvod československej
meštianky so sídlom v Pavlovciach. V obci Pavlov-
ce pôsobila dosiaľ iba expozitúra československej
meštianky v Michalovciach. Nenamietame nič proti
tomu, bude-li táto expozitúra pretvorená v samo-
statnú meštianku, ale protestujeme proti tomu, že
obec Bajanház bola pričlenená k obvodu tejto meš-
tianky, lebo početný pomer Maďarov v Bajanháze
činí
37. 39 % a tedy maďarským deťom tejto obce
treba umožniť, aby mohly navštevovať meštianku
s vyučovacím jazykom maďarským.
3. Krajinské zastupiteľstvo na Slovensku svojím
rozhodnutím č. 321 zriadilo v Nitre obvod meštian-
skej školy s vyučovacím jazykom československým.
Z obyvateľstva v Nitre priznalo sa za Maďarov
1025 duší a tedy je oprávnené naše prianie, aby
i so zreteľom na susedné maďarské obce mohlo sa
dostať maďarským deťom nitrianskym maďar-
ského vyučovania na meštianskej škole. Je krik-
ľavou krivdou, že v Nitre nemáme ani maďarskej
ľudovej školy.
4. Krajinské zastupiteľstvo svojím rozhodnutím
č. 321 zriadilo obvodnú meštianku v Ipeľských
Šahoch. Toto rozhodnutie nezmieňuje sa o tom, či
to bude škola s vyučovacím jazykom českosloven-
ským alebo maďarským, lebo týchto čias je
v Ipeľských Šahoch štátna meštianka s vyučova-
cím jazykom maďarským, v jejž rámci sú i po-
bočné triedy československé. § 4 zákona č. 233/35
síce jasne predpisuje, že nakoľko v niektorom
obvode sú meštianky s rôznymi vyučovacími jazy-
ky, tu sa obvodné školy s rôznymi vyučovacími
jazyky zvlášte dohodnú. To však vo vynesenom
rozhodnutí nie je jasne vyslovené a rozhodnutie
nedovoláva sa §u 4, ale iba §-ov 6 a 29, a tu, aby
sa vyhnulo nedorozumeniu, prajeme si, aby bolo
jasne vyslovené, že obvod maďarskej meštianky
v Ipeľských Šahoch rozširuje sa na obce uvedené
v tom rozhodnutí a že ministerstvo školstva zmení
Štátnu meštiansku školu s vyučovacím jazykom
maďarským v Ipeľských Šahoch v školu obvodnú.
Do obvodu ipeľsko-šahského totiž boly včlenené
Ipeľské Šahy, kde početný pomer Maďarov činí
56 89%, ďalej obce: Stredné Túrovce s 99 47%.
Hrkovce s 95.
07%. Tesmák s 94. 27%. Pereslany
s 91. 14% a Dolné Túrovce s 86. 44% Maďarov, kým
obyvateľstvo československej národnosti vykazuje
v tých istých obciach 35.
29, 0. 53, 4. 59, 5. 73, 5. 80
a 13. 56%. Obyvateľstvo celého obvodu číta 8403
duše, z toho je Maďarov 5798, tedy 68.
99% oby-