Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
1070.
Odpovědi:
I. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. dr Hodiny o porušení čistoty voleb a o ne-
zákonnosti správního a soudního řízení souvisejícího s námitkami proti němu (tisk
864/XIII),
II. min. zemědělství na interp. posl. Stangla o tom, že lesní rada Karel Hegr v Horšovském
Týně bez důvodu odepřel uděliti práci a neprávem všeobecně obvinil sudetskoněmeckou
stranu, předseda Konrád Heulein (tisk 888/XXIX),
III. min. soc. péče a vnitra na interp. posl. Stejskala, Jenšovského a Laňce, že se v pohra-
ničním okrese broumovském zneužívá státní stravovací akce a různých akcí pomocných
(tisk 827/XVI),
IV. vlády na interp. posl. Richtra, Frant. Němce a Otáhala o opatřeních k důstojné represen-
taci Československa na mezinárodní výstavě v Paříži r. 1937 (tisk 876/XI),
V. min. vnitra na interp. posl. Uhlíře a Tichého o protistátním smýšlení Němců v Krnově,
jak se projevilo v souvislosti s návštěvou Konráda Henleina (tisk 902/XV),
VI. min. financí na interp. posl. J. Sedláčka o přeřazování do stavu finančních úředníků práv-
ních (tisk 911/XVII),
VII. min. vnitra na interp. posl. J. Sedláčka o nutnosti zřízení nového technického obvodu
v Prostějově a o revisi technických obvodů vůbec (tisk 911/XVIII),
VIII. min. vnitra na inter. posl. Vallo, Schmidke a Zupku vo věci postupu veliteľa četnickej
stráže vo Vyšných Hágoch, zadeleného k stavbě sanatoria Ú. S. P. (tisk 911/XXVIII),
IX. min. národní obrany na interp. posl. Vodičky o stálém šikanování a zatýkání vojínů 7.
dragounského pluku v Hodoníně (tisk 996/XVII),
X. min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Schwarze stran bezdůvodného zabavení Poledního
Listu (tisk 982/XIII),
XI. min. vnitra na interp. posl. Polívky ve věci zpronevěry na obecním úřadě ve Ztratené
(tisk 982/I),
XII. min. vnitra na interp. posl. E. Klímy o neoprávněném nepotvrzování starosty obce By-
strce u Brna (tisk 982/V),
XIII. min. vnitra na interp. posl. Zupky, Borkaňuka a Vallo ve věci protizákonného výměru
okresního náčelníka v Trebišově (tisk 960/VII),
XIV. min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Schwarze o valné hromadě Mlynářského družstva
pro nákup a prodej při Jednotách mlynářů v republice československé, zapsaného spole-
čenstva s ručením obmezeným, sídlem v Praze, a Zemědělských družstevních listech
v Praze (tisk 924/VI),
XV. min. vnitra na interp. posl. Švermy a Schenka o konfiskační praksi komisaře okresního
úřadu v Lounech (tisk 924/I),
XVI. min. průmyslu, obchodu a živností a min. zahraničních věcí na interp. posl. Stejskala,
Laňce, Jenšovského a Fialy, aby bylo pamatováno na zájmy československého fotogra-
fického průmyslu (tisk 918/XIV),
XVII. předsedy vlády na interp. posl. Polívky a dr Lukáče v otázce poměrů v okrese spišsko-
staroveském na Slovensku (tisk 804/XV),
XVIII. min. vnitra na interp. posl. Jobsta, že strážmistr Dřevický rušil shromáždění ve Starém
Městě v okrese novobystřickém (tisk 961/VII),
1
2
XIX. min. vnitra na interp. posl. inž. Kunzla o přehmatu velitele štramberské četnické stanice
Vlasáka (tisk 888/XXI),
XX. vlády na interp. posl. Stangla o hrozivém rozšíření křivice (tisk 888/XXX),
XXI. min. vnitra na interp. posl. inž. Kunzla že se Národní jednota vměšuje do státní sprá-
vy (tisk 902/VIII),
XXII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. inž. Peschky, že nebyl splněn slib, že bude
v československé republice zřízena německá vysoká obchodní škola (tisk 902/ XII),
XXIII. min. vnitra na interp. posl. Hirteho, že vládní zástupce dr Prokesch od státního policej-
ního úřadu v Podmoklech bez důvodu rozpustil schůzi, na které byl přítomen (tisk
911/III),
XXIV. min. vnitra na interp. posl. Axmanna, že okresní úřad v Mor. Berouně nedbá jazykového
zákona (tisk 911/IV),
XXV. min. vnitra na interp. posl. P. Nitsche, že orgán státního policejního úřadu ve Vízmberku
bez důvodu zakázal a zabavil praporeček sudetskoněmecké strany (tisk 911/V),
XXVI. min. vnitra na interp. posl. Franze Němce o odklizení sochy světce v Ervěnicích (tisk
911/X),
XXVII. min. vnitra na interp. posl. Maye, že expositura státní policie ve Varnsdorfu a šluknově
bez důvodu zakázala Sudetskoněmecký pochod od Viktora Czapky a Pochod ferbellinských
jezdců od R. Henriona (tisk 911/XI),
XXVIII. min. vnitra na interp. posl. Knorreho, že orgán státního policejního úřadu v Bruntálu
proti zákonu zabavil odznak sudetskoněmecké strany, předseda Konrád Henlein (tisk
911/XII),
XXIX. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Hirteho, že okresní úřady porušují
§ 128 ústavní listiny (tisk 911/XIII),
XXX. min. vnitra na interp. posl. inž. Lischky o služebních poklescích orgánů státního policej-
ního úřadu v Litoměřicích (tisk 911/XXII).
1070/I. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Dra F. Hodiny
o porušení čistoty voleb a o nezákonnosti
správního a soudního řízení souvisejícího
s námitkami proti němu (tisk 864/XIII).
Podle ustanovení § 54 obecního řádu volebního
ve znění zákona ze dne 12. července 1933, čís. 122
Sb. z. a n. mohou podati námitky proti volbě obec-
ního zastupitelstva voliči v obci oprávnění ve lhůtě
osmi dnů, počínajíc dnem po vyhlášení výsledku
volby u obecního úřadu a musí je podepsati aspoň
týž počet voličů, jehož je třeba podle ustanovení
§ 20, odst. 2, věty první téhož zákona k platnému
podpisu kandidátní listiny.
Zemský úřad, maje rozhodnouti o podaných ná-
mitkách proti volbě, musí tedy především zkou-
mati, zda jsou splněny tyto zákonné předpoklady,
t. j. zda námitky byly podány včas a na správném
místě a zda jsou podepsány dostatečným počtem
voličů, zapsaných ve voličských seznamech. Ne-
ní-li některá z těchto podmínek splněna, musí
zemský úřad bez dalšího takové námitky odmít-
nouti a nejen že není povinen, nýbrž není vůbec
ani oprávněn pouštěti se v takovém případě do
merita věci.
Podle ustanovení § 20, odst. 2, ob. ř. vol. musí
býti kandidátní listina v obcích přes 20. 000 oby-
vatelů podepsána nejméně 100 voliči, zapsanými
ve voličských seznamech, a týmž počtem voličů
musejí býti podepsány námitky proti volbě, aby
se jimi mohl úřad věcně zabývati, což platí i o
městu Brnu.
Námitky Oty Peřiny, podané proti volte měst-
ského zastupitelstva v Brně, byly podepsány 111
osobami. Zemský úřad po provedeném šetření vzal
za prokázáno, že některé z těchto osob nejsou pod
adresami uvedenými v námitkách zapsány ve vo-
ličských seznamech, nebo že jejich podpisy na ná-
mitkách nejsou vlastnoruční, resp. jsou padělané,
a že po odečtení podpisů těchto osob počet v obci
oprávněných voličů na námitkách podepsaných je
menší než 100. V důsledku toho zemský úřad
v Brně námitky odmítl, aniž se pouštěl do jejich
věcného projednání. Řízení o námitkách bylo pro-
vedeno podle platných předpisů. Neodpovídá ze-
jména skutečnosti tvrzení interpelace, jakoby se
některý z úředních orgánů snažil stěžovatele Otu
Peřinu příměti k odvolání námitek. Ota Peřina byl
obeslán k městskému úřadu v Brně za tím úče-
lem, aby byl obeznámen se zjištěnými skutkovými
okolnostmi, jak toho zásada slyšení stran vyžadu-
je, a vyzván k zaujetí stanoviska. Úředník s ním
jednající ho sice upozornil na to, že může námitky
- nechce - li riskovati jejich odmítnutí již z for-
málních důvodů - odvolati, avšak o nějakém na-
léhání, aby tak učinil, nelze mluviti.
Naposledy byl Oto Peřina obeslán k místní úřa-
dovně v Brně-Tuřanech na den 5. září 1935 za tím
účelem, aby se vyjádřil k protokolárním výpovědím
voličů, popírajících pravost svých podpisů na po-
3
daných námitkách, jak to bylo uloženo městskému
úřadu výnosem zemského úřadu v Brně ze dne
28. srpna 1935, č. 29238/II-2. Při tom bylo od něho
pouze žádáno, aby potvrdil, že mu byl oznámen
obsah tohoto výnosu i s příslušnými protokolární-
mi výpověďmi vyslechnutých osob, nikoliv však,
aby potvrdil, že bere na vědomí správný průběh
námitkového řízení.
Olo Peřina prohlásil tehdy, že obsah citovaného
výnosu i výsledek šetření bere na vědomí, odějící
VŠPK protokol podepsati, poněvadž prý podle jeho
tvrzení na osoby, které byly předvolány k výslechu
ohledně pravosti jejich podpisu, byl činěn nátlak
obecním zřízencem V. Zikmundem v Brněnských
Ivanovicích. Toto tvrzení však neodpovídalo sku-
tečnosti, neboť voliči, kteří byli ve dnech 8. a 14.
srpna 1035 vyslechnuti ohledně pravosti svých
podpisů v Brněnských Ivanovicích a Komárově,
popřeli pravosti svých podpisů na námitkách na
pouhý dotaz vyšetřujícího úředníka a to zcela roz-
hodně a určitě a také bez otálení svoji výpověď
podepsali.
Je naprosto neodůvodněnou domněnka, že úřady
měly zájem na tom, aby meritum věci nezjišťo-
valy a neposuzovaly. Postoupení námitek k další-
mu řízení státnímu zastupitelství bylo bezvýznam-
ným již proto, že trestní oznámení ve věci učinil
sám stěžovatel Oto Peřina již před tím, než zem-
ský úřad námitky vyřídil, což se stalo výměrem
ze dne 15. října 1935, č. 31217 /11/2.
Z vylíčených důvodů nebylo shledáno v inlerpe-
lované záležitosti příčiny ani k disciplinárnímu stí-
hání úředníků na věci zúčastněných, ani k nějaké-
mu dalšímu opatření.
Pokud se interpelace týře ministra spravedl-
nosti, odpovídá takto:
Ministerstvo spravedlnosti po přezkoumání spi-
su neshledalo nezákonného nebo jinak nesprávného
postupu soudů nebo úřadů veřejné obžaloby
v trestních věcech v interpelaci uvedených.
Co se tkne zastavení trestního řízení ve věci
Tk XI 26528/35 krajského soudu trestního v Brně,
nelze vytýkati nesprávný postup úřadů státně-za-
stupitelských, poněvadž za zjištěného stavu věci
výpověď dvou spoluobviněných sama o sobě ne-
mohla k usvědčení ostatních spoluobviněných po-
stačiti.
Trestní věc Oto Peřiny T V 1338/36 okresního
soudu trestního v Brně byla pravoplatně soudně
rozhodnuta a nelze administrativně do soudního
rozhodování zasahovati.
Návrhu Oto Peřiny na obnovu trestního řízení
Tk XI 2628/35 nemohlo býti vyhověno už proto,
že trestnost - i kdyby byla dokázána - zanikla
promlčením (§ 352 tr. ř. ).
K opatření disciplinárnímu nebylo za tohoto sta-
vu věci důvodu.
V Praze dne 22. července 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
1070/II. (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance G. Stangla
o tem, že lesní rada Karel Hegr v Horšov-
ském Týně bez důvodů odepřel uděliti práci
a neprávem všeobecně obvinil sudetsko-
německou stranu, předseda
Konrád Henlein (tisk 888/XXIX).
V interpelaci uvedení dělníci Josef Kumschier,
František Kumschier, Konrád Gerl a František
Wagner všichni z Novosedelské Huti byli zaměst-
náni v obvodu správy státních lesů v Horšovském
Týně od 20. ledna 1937 při srážce kamene a při
opravě cest Po provedení této práce byli zaměst-
náni při výrobě dřeva. Nejednalo se jenom o tyto
4 uvedené dělníky, nýbrž o 9 dělníků, kteří s uve-
denými současně pracovali až do 6. března 1937.
Aby při nedostatku práce mohli býti všichni děl-
níci o práci se ucházející vystřídáni, bylo možno
dělníky zaměstnávati jen střídavě a bylo nutno
poskytnouti na místo uvedeným dělníkům práci
také jiným 4 dělníkům z Křížové Hutě a z Her-
štýnských Chalup.
Až do výplaty mezd dne 15. března 1937 ne-
přišel nikdo z těchto 9 dělníku, aby se hlásil o prá-
ci, až na Michala Kumschiera a Františka Kum-
schiera, kteří o práci žádali a také práci 1. červ-
na 1937 opět nastoupili.
Dne 15. března 1937 při výplatě dělnických
mezd tázali se uvedení dělníci lesního rady Karla
Hegra, proč od 6. března 1937 nejsou dále zaměst-
náváni. Poněvadž lesní rada Hegr o propuštění
těchto dělníku nerozhodoval, žádal vysvětlení
k uvedenému dotazu dělníků od dotyčného vedou-
cího polesí, který mu sdělil to, co shora uvedeno.
Při projednání této věci vznikl mezi přítomnými
německými dělníky spor, který se vyvinul v ostrou
háuku. Lesní rada Hegr za účelem ukončení to-
hoto sporu objasnil přítomným dělníkům místní
poměry a vytýkal jim jejich nemístné vzájemné
chování se s tím, že by pro příště nemohli býti
zaměstnáváni dělníci vyvolávající mezi dělníky
vzájemné spory a hádky. Aby zdůraznil lesní
rada
Hegr svoji nestrannost při zaměstnávání dělnic-
tva, poukázal na skutečnost, že je mu stále vy-
týkáno v českých novinách, že zaměstnává a dává
přednost při práci dělníkům organisovaným ve
straně Konráda Henleina, při čemž tato strana jest
prý novinami označována za stranu protistátní. Na
toto prohlášení jeden z přítomných dělníků odpo-
věděl žertem, že by se to muselo dokázati. V tom-
to ironickém prohlášení dělníka spatřoval lezný
rada Hegr zlehčení svého prohlášení a byv již hád-
kou dělníků rozčilen, odpověděl: "že by dotčený
dělník na své tvrzení, že není příslušníkem strany
Konráda Henleina, sotva asi mohl přísahati".
Lesní rada Hegr popírá však, že by prohlásil,
že stát jako zaměstnavatel nemůže zaměstnávati
přívržence sudetskoněmecké strany a že tato stra-
na pracuje proti státu, neboť, jak shora uvedeno,
4
odvolával se jen na to, že v novinách je mu vytý-
káno, že zaměstnává a dává přednost příslušníkům
strany sudetskoněmecké, při čemž v těchto novi-
nách prý je uváděno, že sudetskoněmecká strana
je protistátní.
1 shora uvedení dělníci protokolárně prohlásili,
že podle jejich názoru jedná se spíše o osobní a
soukromé záležitosti, které byly spojeny s tímto
případem.
Pokud jde o v interpelaci zmíněné zaměstnání
Jaroslava Horejše, je pravdou, že tento dělník pra-
coval od 2. listopadu 1936 do 29. května 1937 v ob-
vodu správy státních lesů v Horšovském Týně za
účelem nabytí předběžné prakse, požadované pro
přijetí do hájenské školy.
Správa státních lesů v Horšovském Týně resp.
dotčené polesí Novosedlecká Huť postupuje v pří-
dělu práce podle směrnic ředitelství státních lesů
a statků v Praze daných v tom směru, aby práce
byla rozdělována úplně nestranně, aby všichni
místní obyvatelé práci, pokud jest, obdrželi a aby
byla poskytnuta všem uchazečům možnost vý-
dělku.
Nebyly zjištěny předpoklady pro zahájení kár-
ného (disciplinárního) řízení proti lesnímu radovi
Karlu Hegrovi a není ani potřeba činiti stran za-
městnání dotčených dělníků další opatření, ježto
František Wagner a Konrád Gerl budou zaměst-
náni v nejbližší době ve státním polesí Novosedlec-
ká Huť již v důsledku uvedených a dodržovaných
směrnic o zaměstnáváni dělnictva. František
Kumschier je toho času zaměstnán na Schönborn-
ském velkostatku a Josef Kumschier na pile u
firmy Stöckl.
V Praze, dne 11. srpna 1937.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina v. r.
1070/III.
Odpověď
ministrů sociální péče a vnitra
na interpelaci poslanců Josefa Stejskala,
A1. Jenšovského a J. Lance,
že se v pohraničním okrese broumovském
zneužívá státní stravovací akce a různých
akcí pomocných (tisk 827/XVI).
Ministerstvo sociální péče zavedlo o interpelaci
příslušné šetření a učinilo opatření, aby všechny
závady odporující směrnicím, jimiž řídí se státní
stravovací akce pro osoby nezaměstnané a ome-
zeně pracující, byly odstraněny.
Okresní úřad v Broumově provedl v poslední
době revisi ve větším počtu obcí svého obvodu a
to jak s většinou obyvatelstva české tak i německé
národnosti, zjištěné závady v provádění akce ihned
odstranil a předepsal neprávem vydané poukázky
starostům obci k náhradě.
Po provedených revisích u obecních úřadů
v okresu broumovském jsou nyní zařaďovány do
státní stravovací akce jen osoby řádně přihlášené,
které vyhovují přesně všem podmínkám směrnic
pro akci vydaných.
Interpelace neuvádí konkrétních případů, kde,
po případě které osoby české národnosti v pohra-
ničí, ač vyhovují všem podmínkám směrnic, jsou
ze státní stravovací akce vylučovány
Každý konkrétně doložený případ nesprávnosti
nebo útisku bude ihned učiněn předmětem přís-
ného šetření a bude zjednána náprava.
V Praze dne 20. srpna 1937.
Ministr sociální péče:
Inž. Jaromír Nečas v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
1070/IV.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance F. Richtra, Frant.
Němce a Otáhala
o opatřeních k důstojné representaci
Československa na mezinárodní výstavě
v Paříži r. 1937 (tisk 876/ XI).
Rozsah a forma účasti československé republiky
na mezinárodní výstavě "Umění a technika v mo-
derním životě" v Paříži v roce 1937 byly předmě-
tem pečlivých úvah, jichž výsledkem je nynější
program této účasti jednak ve vlastním pavilonu,
jednak v těch třídách, v nichž československo mů-
že úspěšně vystoupiti na světové forum exponáty
nejlepších kvalit.
Při naznačených úvahách bylo nutno bráti zřetel
nejen na důvody vhodnostní, nýbrž i na mnohé
technické potíže a v neposlední řadě na výši ná-
kladů, jakož i na jejich úměrnost očekávaným
praktickým výsledkům výstavy.
Z těchto důvodů bylo také rozhodnuto upustiti
od naší účasti ve velkých koncertních, divadelních
a tanečních podnicích, pořádaných v rámci výstavy
a uvažovati o účinné representaci tohoto našeho
uměni v jiné vhodné době v rámci kulturních sty-
ků s Francií.
Lze důvodně souditi, že rozsah naší účasti na
řečené mezinárodní výstavě dostatečně zajišťuje
čestnou a účinnou naši representaci.
V Praze dne 25. září 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
5
1070/V.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Fr. Uhlíře a
E. Tichého
o protistátním smýšlení Němců v Krnově,
jak se projevilo v souvislosti s návštěvou
Konráda Henleina (tisk 902/XV).
Projevům, jichž se interpelace týče, byla úřady
věnována plná pozornost, a byla učiněna opatřeni
k zabezpečeni veřejného klidu a pořádku.
Diplom byl odevzdán pouze jedné ženě. Udělení
jeho se nepřičí platným předpisům.
že by Konrád Henlein byl zdravil způsobem
v interpelaci uvedeným, nebylo přítomnými bez-
pečnostními orgány zjištěno.
Tvrzení interpelace o letácích neodpovídá plně
skutečnosti. Byly nalezeny pouze 3 ručně malova-
né letáky na poštovním úřadě v Krmně mezi lis-
tovními zásilkami, vybranými z poštovních schrá-
nek; rozšiřování letáků zjištěno nebylo.
V Praze dne 1. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
1070/VI.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
o přeřazování do stavu finančních úředníků
právních (tisk 911/XVII).
K uvedené interpelaci podávám tuto odpověď:
Dr František Škvařil byl přijat jako abitu-
rient gymnasia dekretem zemského finančního ředi-
telství v Brně ze dne 22. února 1932, č. 6961 pres.,
na místo berního eléva. Odbytí vojenské presenční
služby tehdy nebylo po něm požadováno. Již při
svém přijetí byl zapsán na právnické fakultě. Po-
kračování ve studiu bylo mu povoleno zdejšími
rozhodnutími ze dne 15. dubna 1933, č. j. 44. 486/
33-VII/22, ze dne 18. července 1933, č. j. 82. 058/
33-VII/22 a ze dne 18. srpna 1934, č. 87093/34-
VII/19, naposled s výhradou, že se mu tímto po-
volením nezaručuje přijetí do finanč-
ní služby právní. V letech po roku 1932 ná-
sledujících byli přijímáni v zásadě jenom takoví
uchazeči, kteří měli vojenskou presenční službu
odbytou, a to jednak v důsledku nadbytku, tako-
výchto uchazečů, jednak v zájmu služby, poněvadž
nebylo lze za daných poměrů v té které úředničké
kategorii ve službě postrádati úředníků, kteří by
teprve po nastoupení státní civilní služby konali
vojenskou presenční službu, a kteří by tudíž po
celou dobu své presenční služby vázali systemiso-
vaná místa, jež by ovšem přijetím nových sil ne-
mohla býti obsazena. Pokud jde a konkrétní pří-
pad dr Škvařila, dostalo se mu jeho přijetím jed-
nak té výhody, že mohl civilní státní službu (ve
II. služební třídě) nastoupiti před odbytím vo-
jenské presenční služby, jednak byla mu poskyt-
nuta výhoda tím, že mu bylo povoleno dokončiti
v době služby právnická studia. Příznivému vyří-
zení jeho žádosti ze dne 27. listopadu 1936 o pře-
řazení do finanční služby právní bránila též ta
okolnost, že by tím bylo ukřivděno uchazečům
právníkům se stejně dobrým prospěchem, kteří
však již vojenskou službu presenční absolvovali.
Z tohoto vylíčení je zřejmo:
1. Praxe zemského finančního ředitelství v Brně
(resp. jinde) o přijímání nových sil a o přeřazování
do stavu finančních úředníků právních v zásadě
teprve po vykonané presenční vojenské službě byla
zavedena především v zájmu služby. K tomu dluž-
no poznamenati, že ustanovení zákona čís. 279/34 o
započítání vojenské služby v některých služebních
poměrech poskytuje podklad pro nárok na zhod-
nocení vojenské presenční služby v civilní státní
službě.
2. V konkrétním případě dr Škvařila nelze mlu-
viti se zřetelem ke všem ostatním uchazečům o
křivdě již z toho důvodu, že mu bylo povoleno
dokončiti studia právnická v době civilní státní
služby a to jen s výhradou, že se mu tím neza-
ručuje přijetí do finanční služby právní. Není
tu tedy ani důvodu, aby v případě dr Škvařila
byl zemskému finančnímu řediteství v Brně dáván
zvláštní pokyn ohledně jeho přeřazení, neb aby
byla praxe přeřazování do stavu finančních práv-
ních úředníků přezkoumávána, ježto na přeřazeni
do vyšší služební třídy podle § 18 P. Z. není ná-
roku a ježto podřízené úřady při předkládání ná-
vrhů na přeřazení musí postupovati individuálně
podle povahy případu, o nějž jde. Zemským fi-
nančním ředitelstvím v Brně byl ostatně dán dr
Škvařilovi pokyn, aby si 3 měsíce před ukončením
vojenské presenční služby podal novou žádost o
přeřazení. Jeho přeřazením v nynější době mohl
by býti poškozen některý jiný uchazeč právník,
který již vojenskou službu vykonal.
V P r a z e dne 10. září 1937.
Ministr financí:
Dr Franke v. r.
1070/VII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
6
o nutnosti zřízení nového technického
obvodu v Prostějově a o revisi technických
obvodů vůbec (tisk 911/XVIII).
Vzhledem k tomu, že uplynula delší doba od po-
slední úpravy obvodů stavební služby okresních
úřadů, bude přezkoumána vhodnost této úpravy, a
ukáže-li se toho potřeba podle výsledků šetření,
bude i Prostějov určen za sídlo příslušného ob-
vodu stavební služby.
V P r a z e dne 3. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1070/VIII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpeláciu poslancov Vallo, Schmidke
a Zupku
vo veci postupu veliteľa četnickej stráže
vo Vyšných Hágoch, zadeleného k stavbe
sanatoria Ú. S. P. (tisk 911/XXVIII).
Velitel četnické prozatímní stanice ve Vyšných
Hágách vyslechl dne 12. května 1937 dělníka Jana
Babice, z jakého důvodu rozšiřuje po dělnických
ubikacích s dělníkem Stefanem Miklošíkem letá-
ky. Výslechu byl přítomen podřízený četník. Šetře-
ní neprokázalo, ani že by byl Babice udeřil do obli-
čeje, ani že by byl pronesl v interpelaci uvedeny
výrok.
Dne 19. května 1937 na dotaz p. poslance Vallo
poukázal zmíněný velitel četnické stanice pouze na
to, že četnictvo je v místě jediné k udržování po-
řádku, nikoli k rozhodování o přijímání a pro-
pouštění dělníků z práce, a dotazem na Babice a
Miklošíka prokázal, že nikoho z nich nebil.
Dne 12. května 1937 po 20. hodině napomenul
v přítomnosti podřízeného četníka za obchůzkové
služby v dělnických ubikacích dělníka Miklošíka,
aby v noční době nebudil dělníky pro agitaci.
Šetřením nebyly prokázány ani interpelaci uvádě-
né výroky četníkovy, tím méně pak nějaké jeho
vyhrůžky.
Dne 14. května 1937 byl velitel četnické stanice
s podřízeným mužstvem ze služebních příčin mimo
Vyšné Hágy; nemohl tedy choditi po barácích a
prohlašovati interpelací citovaný výrok.
Rovněž nebyl šetřením zjištěn nikdo, kdo by po-
tvrdil tvrzení obsažené v 7. odstavci interpelace
Vzhledem k tomu není z podnětu interpelace dů-
vodu k žádaným opatřením.
V Praze dne 1. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1070/IX.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Vodičky
o stálém šikanování a zatýkání vojínů
7. dragounského pluku v Hodoníně
(tisk 996/XVII).
Podle dosavadního výsledku šetření o údajích
interpelace bylo zjištěno, že vojenský prokurátor
v Brně zavedl u divisního soudu tamtéž vyhledá-
vači řízení:
1. proti majoru jezd. Františku O p o l e c k é -
m u pro zločin nešetření služebních předpisů po-
dle § 289 a, b, v. tr. z. pro podezření, že potupně
spílal vojínu Kubínovi ve službě a dal jej od-
vésti do vězení, aniž obvinění řádně vyšetřil, dále
že ve službě jako představený potupně spílal pod-
řízenému podporučíkovi, který mu dával služební
hlášení;
2. proti vojínu Ant. K u b í n o v i pro zločin po-
rušení subordinace podle §§ 145, 146 c, 150 v. tr. z.
a pro stejnojmenný přečin podle §§ 145, 146 b, 156
v. Ir. z. pro podezření, že úmyslně neprovedl slu-
žební rozkaz, a když mu bylo neuposlechnutí vy-
týkáno, výsměšně odpovídal, dále pro podezření ze
zločinu křivého obvinění podle § 514 v. tr. z.;
3. proti vojínům Ant. Kubínovi a Ed.
F r a n k o v i pro zločin vzpoury podle § 159 b, 160,
2 v. tr. z., poněvadž jsou podezřelí, že oba spo-
lečně napsali a redakci Rudého Slovácka zaslali
k uveřejnění články, které byly s to vzbuditi u vo-
jínů nenávist ku představeným a nechuť k vojen-
ské službě.
Na oba jmenované vojíny uvalil vojenský pro-
kurátor vyšetřovací vazbu z důvodů § 171, č. 2),
3), 4) v. t. ř. (nebezpečí útěku, koluse a opaková-
ní trestních činů). Vojín F r a n k byl z vazby pro
puštěn dne 31. července 1937, poněvadž důvody
vazby pominuly
Jak patrno, jsou všechny případy, jichž se in-
terpelace týká, předmětem nestranného a neodvis-
lého soudního řízení, do jehož průběhu nemůže mi-
nisterstvo národní obrany zasahovati.
Není pochyby, že v rámci tohoto řízení bude při-
hlédnuto i ke všem údajům interpelace, jakož i
k tomu, zda a pokud jsou správná všechna obvi-
nění obsažená v inkriminovaných článcích Rudého
Slovácka a podle výsledku těchto zjištění budou
vyvozeny další patřičné důsledky.
Praha, dne 10. září 1937.
Ministr národní obrany:
Machník v. r.
7
1070/X.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. inž. Františka
Schwarze
stran bezdůvodného zabavení Poledního
Listu (tisk 982/XIII).
Zabavení v interpelaci uvedeného článku z čís.
106 časopisů "Polední list" a "Moravský Polední
list", zařízené státním zastupitelstvím v Praze,
bylo potvrzeno nálezem krajského soudu trestního
v Praze ze dne 17. dubna 1937, č. T1 193/37. O po-
daných námitkách proti tomuto nálezu nebylo do-
sud rozhodnuto.
V Praze dne 18. září 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
1070/XI.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Vlad. Polívky
ve věci zpronevěry na obecním úřadě
ve Ztratené (tisk 982/I).
Po zjištění zpronevěr a přehmatů notářského
adjunkta Ferdinanda Šimonffyho v Ztratené, o
nichž jedná interpelace, byl
Šimonffy zbaven v mě-
síci březnu t. r. místa přednosty notářstva ve
Ztratené a byl přeložen jako přidělený notář k ob-
vodnímu notářství v Turni n. B. O případné jeho
suspensi bude rozhodnuto podle zákonných před-
pisů. Vedle disciplinárního řízení, jež bylo proti
němu zavedeno, bylo naň podáno okresním úřa-
dem v Rožňavě trestní oznámení pro zpronevěru
v úřadě; rovněž na starosty obcí Ztratené a De-
dinek bylo učiněno trestní oznámení pro napomá-
hání při jeho trestném činu. Úřední řízení o věci
není dosud skončeno.
Notářský adjunkt Šimonffy nahradil v mezidobí
obcím Ztratené a Dedinkám pokladniční schodky
Kč 8. 096. 71 a Kč 2. 714. 75 a dobrovolnému hasič-
skému sboru v Dedinkách částku Kč 5. 000. -.
K závěrečnému dotazu interpelace se ještě po-
dotýká, že otázka jednotné úpravy obecní samo-
správy v celém území státním sleduje se v mi-
nisterstvu vnitra přípravami k unifikaci obecních
zřízení
V Praze dne 12. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
1070/ XII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelací poslance Emanuela Klímy
o neoprávněném nepotvrzování starosty
obce Bystrce u Brna (tisk 982/V).
Volba Ferdinanda Pospíšila starostou obce
Bystrce provedená dne 20. listopadu 1936 nabyla
právní moci doručením výměru zemského úřadu
v Brně ze dne 8. února 1937, č. j. 5279/II-2/37,
jímž zamítl námitky proti ní voliči podané. Zem-
ský úřad podrobil otázku, zda jest možno tuto vol-
bu potvrditi podle § 63 vol. řádu do obcí, podrob-
nému šetření; řízení bylo prováděno urychleně,
avšak pro svou závažnost vyžádalo si delší doby.
Na podkladě výsledků šetření dospěl zemský úřad
k přesvědčení, že v osobě nově zvoleného starosty
nejsou dány potřebné záruky pro pořádné a bez-
vadné spravování úřadu starosty obce a proto roz-
hodnutím ze dne 14. srpna 1937, č. j. 32. 906/II/2,
volbu nepotvrdil. Ježto pak Ferdinand Pospíšil ne-
podal v zákonné odvolací lhůtě odvolání, nabyl
tento výměr právní moci.
Není proto příčiny k nějakému opatření.
V Praze dne 22. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr černý v. r.
1070/ XIII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Zupky, Borkaňuka
a Vallo
ve věci protizákonného výměru okresního
náčelníka v Trebišově (tisk 960/ VII).
Výměr okresního úřadu v Trebišově ze dne 28.
ledna 1937, č. 2323/37, zamítající žádost Ondřeje
Kováče v Trebišově o udělení stavebního povolení,
nevstoupil v právní moc a byl výměrem zemského
úřadu v Bratislavě ze dne 7. července 1937, č.
210. 075/12-1937, zrušen. Okresnímu úřadu bylo
uloženo, aby žádost znovu projednal, řídě se plat-
nými předpisy.
Neshledávám důvodu k nějakému všeobecnému
opatření, ježto instanční cesta jest postačitelnou
ochranou právních zájmů občana, má - li za to, že
postup správního úřadu se nesrovnává se zákonem.
V Praze dne 1. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr černý v. r.