Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
1076.
Odpovědi:
I. min. vnitra v souhlasu s ministrem průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. dr Fen-
cika ve věci čištění komínů v obcích na Podkarpatské Rusi (tisk 876/V),
II. vlády na interp. posl. Uhlíře o řádění protistátních živlů na Hlučínsku (tisk 861/XII),
III. min. průmyslu, obchodu a živností, vnitra a věř. zdravotnictví a těl. výchovy na interp.
posl. dr Novotného o fušérské činnosti neoprávněných zubních techniků v Chrudimi a
okolí (tisk 888/VII),
IV. min. zemědělství na interp. posl. Nepomuckého, Slánského a Švermy ve věci odprodeje
zbytkového statku v obci Vrbičany u Klobuk přiděleného akciové společnosti cukerní
v Klobukách v Čechách (tisk 902/VI),
V. vlády na interp. posl. Florka o soustavném ochuzování Slovenska vyvážením památností
lidového umění, umělecké historie a archeologie
atd. do Čech (tisk 902/XVI),
VI. vlády na interp. posl. Stejskala, Jenšovského, Fialy, Laňce a Tichého o politickém zne-
užívání ministerstva národní obrany a obcházení zákona o zprostředkování práce (tisk
918/XII),
VII. min. zemědělství na interp. posl. Jarosse, Esterházyho a dr Holoty o anomáliích při vy-
dávání povolení k pěstování papriky a aby byla zastavena pokračování proti bezelstným
malopěstitelům, kteří nemají povolení (tisk 960/IX),
VIII. min. zemědělství na interp. posl. Polívky ve věci odprodeje půdy z velkostatku dr E. V.
Erdodyho v Hlohovci (tisk 982/II),
IX. min. vnitra na interp. posl. Beuera o znovu ohlašovaném návratu bývalého španělského
krále do Československa (tisk 902/II),
X. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr Hodiny o nehygienickém umístění ně-
mecké obecné školy v Pohořanech na severní Moravě (tisk 902/IX),
XI. min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. Knorreho o odnárodňovací činnosti Národní
Jednoty (tisk 902/XI),
XII. min. národní obrany a spravedlnosti na interp. posl. Wollnera, že Škodovy závody ode-
přely poskytnouti práci dělníkům německé národnosti (tisk 911/IX),
XIII. min. zemědělství a min. spravedlnosti na interp. posl. Grubra o tom, že lesní správa
v Schonwaldě u Tachova proti zákonu odepřela přijmouti příslušníky sudetskoněmecké
strany jako lesní dělníky (tisk 960/X),
XIV. vlády na interp. posl. Kliebra, že velitel četnické stanice v Dubé surově jedná s nezaměst-
nanými (tisk 960/XV),
XV. min. vnitra na interp. posl. Illinga o zhanobení kadaňských březnových padlých názvem
zločinců (tisk 982/VII),
XVI. min. vnitra na interp. posl. Stangla o chování koncipisty Jana Strádala od okresního
úřadu v Horšovském Týně při květnovém projevu sudetskoněmecké strany, předseda Kon-
rád Henlein, v Horšovském Týně (tisk 982/XIV),
XVII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr Köllnera, že ředitelství státního reál-
ného gymnasia v Plané bez důvodu zakázalo žákům účastniti se cvičení tělocvičného
spolku (tisk 982/XVIII),
XVIII. min. vnitra na interp. posl. Franka o neustálém bezdůvodném zakazování pochodů (tisk
982/XIX),
XIX. min. veřejných prací na interp. posl. Kliebra o ohrožení života horníků a o nedostateč-
1
2
ném zjištěni vinníků při pohromě na dole Ferdinand v Rokycanech, způsobené vniknutím
vody (tisk 982/XX),
XX. min. vnitra na interp. posl. inž. Richtra, že se proti zákonu zabavují praporečky su-
detskoněmecké strany, předseda Konrád Henlein, na jízdních kolech (tisk 996/IX),
XXI. min. sociální péče na interp. posl. inž. Peschky o odstrkování Němců v živnostenských
inspektorátech (tisk 799/II),
XXII. min. sociální péče, národní obrany a vnitra na interp. posl. Döllinga o zajištění řádných
mzdových poměrů u firmy Jindřich Klinger ve Svitavách a o jednání okresního úřadu
v Moravské Třebové (tisk 874/XII),
XXIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr Fencika o neuspokojivém stavu škol-
ních budov na Podkarpatské Rusi (tisk 911/XXV),
XXIV. min. financí a min. vnitra na interp. posl. Knochla o služebních přehmatech zaměstnance
Kafky od pohraničního celního úřadu v Horním Jindřichově (tisk 982/X),
XXV. min. vnitra na interp. posl. Nickerla, že správce státního policejního úřadu v Jáchymově,
dr Streit, svévolně vykonává shromažďovací policii (tisk 982/XII),
XXVI. min. vnitra na interp. posl. Wagnera, že komisař okresní politické správy, nyní policejní
komisař dr Kukačka z Kaplic, bez důvodu omezoval shromažďovací svobodu (tisk 996/
VIII),
XXVII. min. vnitra na interp. posl. Jobsta, že četnický strážmistr Sládek z četnické stanice
v Dolním Dvořišti rozšiřuje nepravdivé zprávy (tisk 996/XI),
XXVIII. min. vnitra na interp. posl. Kliebra, že tachovský státní policejní úřad nezákonným způ-
sobem vykonával shromažďovací policii (tisk 996/XIII).
1076/I (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
v souhlase s ministrem průmyslu, obchodu
a živností
na interpelaci poslance dra S. A. Fencika
ve věci čištění komínů v obcích na
Podkarpatské Rusi (tisk 876/V).
Nejvyšší sazby pro živnost kominickou na Pod-
karpatské Rusi byly stanoveny zemským úřadem
v Užhorodě na podkladě § 67 živn. zák. čís. 259/
1924 Sb. z. a n. v roce 1933 a to jednotně pro
celou zemi. Při stanovení sazeb bylo přihlíženo
k hodnotě práce i k hospodářským poměrům oby-
vatelstva a taktéž pamatováno na náležité odstup-
ňování jednotlivých výkonů a sazeb. Jejich revise
není toho času nutná.
Sazby byly náležitě publikovány (viz vyhlášku
zemského úřadu v Zemském věstníku pro Podkar-
patskou Rus z 25. dubna 1933 pod č. 13) a jsou
obyvatelstvu známy. Jest věcí majitelů domů, aby
kominické práce honorovali jen v mezích úředních
tarifů. Za práce nevykonané nejsou povinni platiti.
Zemský úřad činí proto současně opatření, aby
majitelé domů byli obvodními (obecními) notář-
stvími upozorněni, že kominičtí mistři jsou opráv-
něni vybírati poplatky pouze za vykonané komi-
nické práce a nanejvýš v nejvyšší částce úředně
stanovené, nikoliv v částkách tuto sazbu převyšu-
jících, a že majitelé domů jsou povinni jim v je-
jich knize o provedených kominických pracích po-
tvrditi jen vykonanou práci a odepříti potvrzení
o nevykonaných pracích kominických. Stanovení
lhůt pro placení kominických poplatků vyžadovalo
by zákonného zásahu.
Otázka, zda kominické poplatky mají býti vy-
máhány soudní či politickou exekucí, jest sporná
a bude s hlediska platného právního řádu řešena
konfliktním senátem.
Obcím na Podkarpatské Rusi, jimž náleží vy-
konávati požární policii v I. stolici, bylo opětně
uloženo, aby dohlížely na řádné a pravidelné čiště-
ní komínů.
Kominíci nejsou veřejnými zaměstnanci, nýbrž
živnostníky, jejich chování nepodléhá proto stát-
nímu dozoru.
V P r a z e dne 17. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
1076/II.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Uhlíře
o řádění protistátních živlů na Hlučínsku
(tisk 861/XII).
Vláda, jíž jsou všechny případy v interpelaci
uvedené známy, věnuje poměrům na Hlučínsku
a Opavsku mimořádnou pozornost. O každé proti-
státní akci byly bezpečnostní úřady vždy včas
3
zpraveny a ihned jí čelily účinnými zákroky. Proti
nezákonným činům všeho druhu jest a bude za-
kročováno se vší přísností.
Též výchova a vyučování školní mládeže na Hlu-
čínsku jsou bedlivě sledovány. Proti pokoutnímu
vyučování zakročily úřady s náležitou energií a
zadržely řadu podezřelých osob. Proti těmto oso-
bám a všem, o nichž bylo zjištěno, že se dopustily
činů nezákonných, byla také učiněna příslušná
trestní oznámení.
Pokud byla o skutečnostech v interpelaci uvede-
ných učiněna trestní oznámení, bylo zahájeno
trestní řízení, jehož postup vede ministerstvo spra-
vedlnosti v patrnosti.
Bližší podrobnosti nelze zatím sděliti, ježto
trestní řízení není dosud skončeno, a pak proto, že
tu jde též o stíhám pro trestné činy podle zákona
na ochranu republiky.
Ředitelství státního německého koedukačního
ústavu učitelského v Opavě uspořádalo pro hospi-
tanty německých veřejných obecných škol, kterým
byly hospitace úředně povoleny, za účelem lepší
přípravy pro externí zkoušky učitelské dospělosti,
jimž se chtěli před prázdninami r. 1937 podrobiti,
na zvláštní jejich prosbu od 1. listopadu 1936 pra-
videlně jednou týdně přednášky v metodických
oborech. Z 56 posluchačů těchto přednášek nebyl,
až na jediný případ, o němž však ředitelství ústa-
vu s počátku nevědělo, nikdo ani ve školním roce
1936/37, ani před tím učitelem soukromého (sku-
pinového) německého vyučování na Hlučínsku. Po-
řádání těchto přednášek bylo již v dubnu t. r. zem-
skou školní radou zastaveno, ježto měly ráz řád-
ně neohlášeného kursu.
O bezpečnost na Hlučínsku a Opavsku pečují po-
licejní ředitelství v Mor. Ostravě a Opavě a
státní
policejní expositura v Hlučíně, zřízená koncem
roku 1936, jakož i v náležitém počtu dislokované
četnictvo. Státní správa činí vše, aby tyto bez-
pečnostní úřady a orgány byly v každém směru
co nejlépe vybaveny a zajištěna tak co nejdoko-
naleji veřejná bezpečnost a pořádek v uvedeném
pohraničním území.
Vzhledem k tomu není zatím důvodu k nějakým
dalším zvláštním opatřením.
V P r a z e dne 7. října 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
1076/III.
Odpověď
ministrů průmyslu, obchodu a živností,
vnitra a veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy
na interpelaci poslance dr Novotného o f u-
šérské činnosti neoprávněných zubních
techniků v Chrudimi a v okolí
(tisk 888/VII).
Ministerstvo obchodu dalo již v roce 1936 příkaz
okresnímu úřadu v Chrudimi, aby se přičinil o od-
stranění neoprávněného provozování zubotechnické
praxe, jež se v jeho obvodu podle došlých stížností
rozmohlo. Z tohoto podnětu předsevzal okresní
úřad v Chrudimi zevrubné šetření, jehož výsled-
kem bylo zjištění, že několik osob se v Chrudimi
skutečně zabývá neoprávněným provozováním zu-
botechnické živnosti, pročež s nimi bylo zavedeno
trestní řízení. Tak na příklad byl František Dvo-
řák v Chrudimi, touto činností se zabývající, okres-
ním úřadem potrestán pokutou a zároveň bylo při-
kročeno také k zabavení přístrojů a hmot, jichž
při své protizákonné praxi používal. V poslední
době nebylo zjištěno, že by byl pokračoval ve své
činnosti v oboru zubotechnickém, ať již v Chru-
dimi, či jinde.
S Leopoldem Chmelařem zavede okresní úřad
v Chrudimi trestní řízení pro neoprávněné provo-
zování zubotechnické živnosti, rovněž tak bylo za-
hájeno řízení směřující k vydání opatření podle
§ 152 živnostenského řádu.
Hugo Hořčička, zmíněný v interpelaci, v posled-
ní době nebyl zastižen při výkonu živnosti zubo-
technické. Odpovídá sice skutečnosti, že okresního
úřadu v Chrudimi dochází velmi mnoho stížností
na činnost osob provozujících bez koncese zubo-
technickou živnost. Po většině jde však jen o ozná-
mení některého z místních lékařů neb koncesova-
ných zubních techniků všeobecného rázu, jež ne-
obsahují nijakých konkrétních údajů, na základě
nichž by bylo lze obviněného usvědčiti.
Nicméně bylo znovu uloženo okresnímu úřadu
v Chrudimi, aby se vší bedlivostí sledoval proti-
zákonné počínání osob v tomto oboru a aby použil
všech prostředků jemu daných, aby případné zá-
vady zcela vyhladil, a to jak ve veřejném zájmu
zdravotním, tak i na ochranu zájmů lékařů a kon-
cesovaných zubních techniků.
V P r a z e dne 9. září 1937.
Ministr průmyslu, obchodu a živností:
Najman v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr. Czech v. r.
1076/IV.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslanců Nepomuckého,
Slánského a Švermy
ve věci odprodeje zbytkového statku v obci
Vrbičany u Klobuk přiděleného akciové
společnosti cukerní v Klobukách
v Cechách (tisk 902/Ví).
4
Zbytkový statek Vrbičany u Klobuk byl přidě-
len společnému cukrovaru v Klobukách. Příděl
omezen byl podmínkou, že k dalšímu zcizení, zava-
zení a dělení tohoto zbytkového statku jest třeba
svolení státního pozemkového úřadu. Jinými ome-
zeními co do dalších disposic nebyl nabyvatel to-
hoto zbytkového statku vázán.
Ministerstvo zemědělství nemělo tudíž v době,
kdy společný cukrovar v Klobukách požádal podle
paragrafu právě citovaného zákona za svolení ke
zcizení tohoto statku, právo příděl odníti, neboť
prodej přídělu není důvodem pro jeho odnětí.
Ježto nebylo zákonných důvodů pro odepření
žádaného vlastnického převodu, svolilo minister-
stvo zemědělství svým rozhodnutím ze dne 8. dub-
na 1937, č. j. 192. 201/37-IX/7, k prodeji tohoto
statku manželům Josefu a Boženě Novákovým.
Podle vylíčeného stavu věci není důvodu k ně-
jakému opatření.
V P r a z e dne 10. srpna 1937.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina v. r.
1076/V.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Pavla Florka
o soustavném ochuzování Slovenska vy-
vážením památností Pudového umění, umě-
lecké historie a archeologie atd. do
Čech
(tisk 902/XVI).
Stížnosti, jež interpelace uvádí, jsou založeny na
nepřesných informacích.
O záchranu Joklova domu v čičmanech jednal
státní referát na ochranu památek na Slovensku
s příslušnými činiteli od roku 1924 do roku 1936
bezvýsledně. V roce 1937 zakoupilo tento objekt,
jemuž hrozila zkáza, Národní museum v Praze,
a to již ochuzený o jednu hospodářskou budovu,
kterou majitel zbořil.
Zákonná ochrana kostelů trvá jen potud, pokud
kostely slouží bohoslužbě. Jsou-li po vybudování
nového kostela opuštěny, nemá státní správa mož-
nosti zabrániti jejich zboření. Přemístění kostela
bývá pak jedinou možností, jak objekt zachrániti.
Kostely, o nichž se interpelace zmiňuje, jsou
z Podkarpatské Rusi a jejich přemístění se stalo
s vědomím zájmových korporací a v dohodě
s místním obyvatelstvem. Otevření kostela, umís-
těného v Kinského zahradě, stalo se za účasti zá-
stupců podkarpatoruské samosprávy.
O tom, že by dřevěné kříže ze slovenských hřbi-
tovů byly kupovány a převáženy do Čech, není
vládě nic známo a také interpelace neuvádí kon-
krétních případů.
Materiál z archeologických výzkumů na Sloven-
sku zpracovává československý státní archeologic-
ký ústav v Praze a vrací jej po zpracování zase
na Slovensko. Pouze Národnímu museu v Praze
byly přiděleny některé menší nálezy, které mají
sloužiti v budoucnosti k informativnímu a propa-
gačnímu přehledu slovenského pravěku v tomto
museu a jichž musea slovenská nepostrádají.
Státní referát na ochranu památek na Sloven-
sku, dříve vládní komisariát na ochranu památek
na Slovensku, snaží se již od roku 1918 brániti
vývozu památek ze Slovenska. Proto byla také do
zmocňovacího zákona pro ministra s plnou mocí
pro správu Slovenska z prosince roku 1918 vložena
ustanovení toho se týkající. Jmenovaný komisa-
riát v roce 1919 připravil prováděcí nařízení v této
věci, které jako nařízení ze dne 10. listopadu 1919,
č. 166 vydal ministr a plnou mocí pro správu Slo-
venska, takže v tomto směru není třeba žádných
opatření dalších. Při své činnosti spolupracuje re-
ferát s administrativními úřady slovenskými, ze-
jména pak s úřady politickými a celními. Není zde
však problémem nějaký hromadný vývoz do sbírek
v ostatních zemích republiky, ale potíže působí
vývozní tendence do zahraničí, které plynou z me-
zinárodní spekulace obchodu starožitnostmi.
Meziministerské řízení v osnově památkového
zákona není dosud skončeno. Osnova pamatuje na
ochranu a bezpečnost kulturního majetku, nemůže
však sledovati zásady výlučného partikularismu,
který by zcela znemožňoval řádné vybudování
celostátních sbírek.
V P r a z e dne 2. října 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
1076/VI.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Josefa Stejskala,
Al. Jenšovského, Č. Fialy, Josefa Laňce
a Ervína Tichého
o politickém zneužívání ministerstva
národní obrany a obcházení zákona
o zprostředkování práce (tisk 918/XII).
Dělnictvo na opevňovací práce přijímá se podle
vydaných pokynů a zadávacích podmínek prostřed-
nictvím příslušných okresních úřadů, resp. zpro-
středkovatelen práce ve smyslu vládního nařízení
čís. 217/1936 Sb. z. a n. Při tom přicházejí v úva-
hu nejen okresní úřady, nýbrž i zemské ústředny
práce, neboť při potřebě většího počtu pracovních
sil nevystačí se zpravidla s nezaměstnanými z ob-
vodu jednotlivého okresu. Proto byla příslušná vo-
jenská velitelství i podnikatelské firmy upozorně-
ny nejen na okresní zprostředkovatelny práce,
nýbrž i na širší působnost zemských ústředen a
tím byla součinnost těchto ústavů pro opatřování
pracovních sil zabezpečena.
5
Hojná příležitost ke práci dělnictva na opevňo-
vacích stavbách zavdala od samého počátku podnět
jednotlivcům i různým zájmovým skupinám, aby
se dožadovaly pro sebe nebo své nezaměstnané
členy umístění na staveništích a používaly k tomu
velmi různých cest a způsobů. Snahy tyto - po-
kud o nich příslušné státní orgány zvěděly - byly
vždy uvedeny na pravou míru a bylo při tom sle-
dováno hledisko, aby se přijímání dělnictva dálo
bezpodmínečně v souhlase s ustanoveními citova-
ného vládního nařízení čís. 217/1936 Sb. z. a n.
Případ vylíčený v interpelaci jest také jedním
příkladem takových různých zásahů, za něž však
nemůže býti činěno odpovědným ministerstvo ná-
rodní obrany, neboť k němu nedošlo ani z jeho pod-
nětu, ani s jeho vědomím a není též dosti účinných
prostředků po ruce, aby se podobným akcím jed-
notlivců nebo různých skupin zabránilo.
Poukaz interpelace na nezákonitost takového
postupu není citovaným vládním nařízením ani ji-
nými právními předpisy dostatečně odůvodněn a
postup sám nezakládá trestně stihatelného pře-
stupku. Interpelace též neprokazuje, že se vylí-
čený zákrok setkal s úspěchem, t. j., že jeho vlivem
se dostalo dotčeným dělníkům skutečně zaměst-
nání na opevňovacích stavbách, a není proto ni-
jak odůvodněna projevená obava stran pochybného
snad zjištění státní spolehlivosti uchazečů. V tom-
to směru jsou shora již zmíněná i příslušná jiná
další opatření vojenské správy dostatečně účinná
a svědomitě prováděná, takže není zde nijaké pří-
činy ku projevům pochybnosti.
Třeba zdůrazniti, že vytýkaný postup neměl a
nemůže míti vlivu na rozhodování povolaných stát-
ních orgánů.
V P r a z e dne 7. října 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
1076/VII (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci posl. Jarosse, Esterházyho
a Dr. Holoty
o anomáliích při vydávání povolení k pěsto-
vání papriky a aby byla zastavena pokra-
čování proti bezelstným malopěstitelům,
kteří nemají povolení (tisk 960/IX).
Pěstování papriky rozšířilo se v posledních le-
tech na jihozápadním Slovensku tak, že dosáhlo
roku 1936 plochu odhadovanou na 3. 600 u. j. Tato
plocha znamenala velikou nadprodukci a měla za
následek, že ceny papriky klesly pod výrobní ná-
klady. Proto bylo vydáno vládní nařízení č. 328/
1936 Sb. z. a n., na jehož základě byla plocha pa-
priky redukována na 2. 030 u. j. a její pěstování
dovoleno jen v 18 jihoslovenských okresech, kde
se dobře daří a jen na povolení Syndikátu pro
úpravu pěstování a zpracování papriky a obchodu
s paprikou.
Celková osevní plocha 2. 030 u. j. byla rozdělena
mezi 1. 209 pěstitelů. Syndikát rozvrhoval osevní
plochu tak, aby se dostala co největšímu počtu
pěstitelů ve všech pěstitelských obcích, jichž je
149. Proto také většina žadatelů (862) dostala
povolení k pěstování papriky jen na ploše do 1 ha.
Příděl všem pěstitelům v jedné obci obnáší od 5
do 20 u. j. Jedině obce, které páni interpelanti
uvádějí jako poškozené, a to Dvory nad Žitavou,
Bešeňov a Stará Dala, obdržely mnohem více.
Dvory nad Žitavou, největší to paprikářská obec,
má povoleno celkem 206 1/2 u. j., Stará Ďala 112
u. j. a Bešeňov 73 u. j. papriky. Je přirozeno, že
mnozí žadatelé neobdrželi povoleni k pěstování
papriky, neboť nebylo možno všem vyhověti, když
bylo žádáno celkem přes 6. 500 u. j. osevní plochy
a bylo možno povoliti jen 2. 030 u. j. osevu, t. j.
jen takovou výměru, z které sklizeň rovná se jed-
noročnímu domácímu konsumu této pochutiny.
Při tom se podotýká, že ve výkazu pěstitelů
papriky k interpelaci připojeném, kteří v obci
Dvory nad Žitavou bez povolení papriku pěstují,
jsou uvedeni i zemědělci, kteří ani Syndikátu při-
hlášku ve smyslu vládního nařízení č. 328/36 Sb.
z. a n. nepodali (sub běž. č. 17, 20, 49, 51, 64,
104, 105, 106); některým pěstitelům ve výkazu
uvedeným bylo pak dodatečně Syndikátem pěsto-
vání povoleno (sub běž. č. 45, 46, 67, 73, 80, 120,
121, 125, 126, 141).
Syndikát provedl zavčas přihláškové řízení a
též v předepsané lhůtě vydal rozhodnutí o žádos-
tech zemědělců za povolení pěstování papriky
v roce 1937. Pěstitelé, kterým povolení bylo vy-
dáno, rekrutují se ze všech politických stran na
Slovensku. Též nebylo přihlíženo k národnosti ža-
datelů, což jest zřejmo z toho, že více jak polo-
vina z celkového počtu pěstitelů jsou zemědělci
národnosti maďarské. Pěstování papriky bylo po-
voleno jen výkonným zemědělcům. Pokud v něko-
lika případech dostalo se povolení osobám, které
mají též jiné zaměstnání, obdržely povolení je-
dině proto, že provádějí hospodářství ve vlastní
režii.
Zástupci pěstitelů papriky v Syndikátu byli
jmenováni ministrem zemědělství podle návrhu
odborové organisace pěstitelské, jak to vládní na-
řízení předpisuje. Odborová organisace pěstitel-
ská vybrala své zástupce z řad členstva bez ohledu
na politickou příslušnost. Pěstitelé z Dvoru nad
Žitavou navrhovali do Syndikátu občana, který
neovládá státní jazyk, není čsl. státním příslušní-
kem a po stránce odborně není dostatečně kvalifi-
kován. Odborová organisace proto k tomuto poža-
davku nemohla přihlédnouti.
K závěru interpelace se uvádí:
Ad 1. Zemědělci z obcí Dvory nad Žitavou a
Bešeňov, kteří bez povolení Syndikátu papriku
zasadili, učinili tak vzdor upozornění Syndikátem
a obecním úřadem, že bez povolení papriku sázet
je trestné. Všechny složky Syndikátu postavily se
jednomyslně proti jakémukoliv zvyšování osevní
plochy s ohledem na nadprodukci a s ohledem na
to, že by dodatečné povolení k pěstování papriky
těm zemědělcům, kteří rozhodnutí Syndikátu, ani
zákona neuposlechli, bylo nemorální vůči těm ze-
mědělcům, kteří se zákonu a rozhodnutí Syndikátu
6
podrobili. Dodatečné povolení pěstování by v bu-
doucnu svádělo k neuposlechnutí zákona a k jed-
nání proti zákonu. Proto ministerstvo zeměděl-
ství nemůže vyhověti žádosti interpelantů v tomto
směru.
Ad 2. Nad činností Syndikátu dozírá šest mi-
nisterstvev s právem veta. Poněvadž k dosavad-
ním rozhodnutím Syndikátu dali souhlas všichni
zástupci ministerstev, nepovažuje ministerstvo
zemědělství za potřebné nutnost revise Syndikátu
zemským zastupitelstvem, kterážto revise by též
odporovala nařízení č. 328/36 Sb. z. a n.
Ad 3. Toto vládní nařízení stanoví postup pro
udělování povolení pěstování papriky. Není proto
možno vázati udělování povolení k pěstování na
návrhy obecních rad. V Syndikátu jsou zastou-
peny všechny složky interesované na pěstování,
zpracování i obchodu a paprikou, které dávají zá-
ruku nestranného a spravedlivého rozhodování
Syndikátu.
V P r a z e dne 16. září 1937.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina v. r.
1076/VIII.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Vlad. Polívky
ve věci odprodeje půdy z velkostatku
Dr. E. V. Erdödyho v Hlohovci
(tisk 982/11).
Trhovou smlouvou v interpelaci uvedenou prodal
Dr. E. V. Erdödy, vlastník velkostatku Hlohovec
Dominikovi a Augustinovi
Šimorovým lesní půdu
ve výměře 340 kat. jiter z té plochy, která mu
byla ponechána a propuštěna ze záboru podle § 20
přídělového zákona.
Státní pozemkový úřad si vyhradil při propuš-
tění této půdy ze záboru podle § 20 přídělového
zákona schvalovati další právní disposice s touto
půdou. Proto potřebuje smlouva shora jmenovaná
ke své platnosti souhlas ministerstva zemědělství.
Tento souhlas byl jmenované smlouvě odepřen
rozhodnutím ministerstva zemědělství ze dne 15.
září 1937, č. j. 239. 155/37-IX/6.
V P r a z e dne 20. září 1937.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina v. r.
1076/IX (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance G. Beuera
o znovu ohlašovaném návratu bývalého
španělského krále do Československa
(tisk 902/11).
Úřadům nedostalo se dosud žádných zpráv
o tom, že bývalý španělský král hodlá opět přijeti
do Československé republiky. Podotýkám, že bý-
valý španělský král zdržoval se dosud v
Českoslo-
venské republice vždy jen přechodně, ne déle dvou
měsíců a že k pobytu v tomto trvání není podle
zákona zapotřebí povolení úřadu. Jak jsem již
uvedl ve své odpovědi (č. t. 775/XI) na dřívější
interpelace poslance Beaera, týkající se téže věci
a otištěné pod č. t. 613/VIII a 619/VII, není za
dosavadního stavu žádného podkladu a důvodu ke
tvrzením a vývodům v interpelaci obsaženým, a
opakuji opětně, že event. příští pobyt bývalého
španělského krále v
Československé republice bude
v mezích platného právního řádu posouzen k tomu
povolanými a zodpovědnými činiteli jedině s hle-
diska zájmů státu.
V Praze dne 31. srpna 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1076/X (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr. F. Hodiny
o nehygienickém umístění německé obecné
školy v Pohořanech na severní Moravě
(tisk 902/IX).
Úředním šetřením bylo zjištěno, že německé
obecné škole v Pohořanech se nedostává učebna
již delší dobu. Přes pobídky školních úřadů neod-
hodlala se obec v dřívější příznivější době splniti
svou povinnost ke škole tím, že by pro ni opatřila
vyhovující umístění. O nápravu tohoto stavu se
dále jedná.
V Praze dne 30. září 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
7
1076/XI (původní znění).
Odpověď
ministrů vnitra a spravedlnosti
na interpelaci poslance R. Knorreho
o odnárodňovací činnosti Národní jednoty
(tisk 902/XI).
Podle úředního zjištění nevybočil spolek "Ná-
rodní jednota pro východní Moravu" se sídlem
v Olomouci během své dlouholeté činnosti z rámce
spolkových stanov jakožto spolek ryze obranný,
sledující národní, duševní a hmotné zvelebení kra-
jin na severu a na východě Moravy.
Pokud se interpelace týká ministra spravedl-
nosti, odpovídá:
Interpelace neuvádí konkrétních případů, jež by
mohly zakládati skutkovou povahu trestných činů.
Podle zpráv úřadů veřejné obžaloby nebylo v žád-
ném případě učiněno trestní oznámení.
V Praze dne 18. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r
1076/XII (původní znění).
Odpověď
ministrů národní obrany a spravedlnosti
na interpelaci posl. G. Wollnera,
že Škodovy závody odepřely poskytnouti
práci dělníkům německé národnosti
(tisk 911/IX).
Tvrzení interpelace, že dělník Arnošt Penz-
ler byl propuštěn ze škodových závodů pro pří-
slušnost k sudetskoněmecké straně, neodpovídá
skutečnosti. Jmenovaný byl propuštěn jako nevy-
hovující a jeho politická nebo národnostní přísluš-
nost neměla na propuštění žádného vlivu. Tomu
svědčí i okolnost, že bratr jmenovaného jest v to-
várně zaměstnán nepřetržitě po řadu let a to ke
spokojenosti představených.
Richard E h m i g nebyl přijat do práce nikoli
proto, že je Němec, nýbrž vzhledem k tomu, že
na požadovanou práci, t. j. lezení po vysokých sto-
žárech, můstcích a pod., jest příliš stár. Tento dů-
vod byl Ehmigovi sdělen a týž uznal, že by poža-
dovanou práci vykonávati nemohl.
Z naznačených důvodů nelze se ztotožniti s ná-
zorem interpelace, že se ve škodových závodech
odpírá práce dělníkům německé národnosti, zvláště
když je zjištěno, že němečtí dělníci v továrně
pracují.
Pokud se interpelace dotýká resortu ministra
spravedlnosti, odpovídá takto:
Výsledky šetření provedeného o okolnostech
v interpelaci uvedených neoduvodňují podezření
z nějakého soudně trestného činu. Neshledal jsem
proto příčiny k nějakému opatření.
Praha, dne 8 září 1937
Ministr národní obrany:
Machník v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
1076/XIII (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství a ministra
spravedlnosti
na interpelaci poslance K. Grubra
o tom, že lesní správa v Schönwaldě
u Tachova proti zákonu odepřela přijmouti
příslušníky sudetskoněmecké strany jako
lesní dělníky (tisk 960/X).
Interpelovaná věc má svůj vznik ve stížnosti
čtyř lesních dělníků bratrů Ottových, kteří vytý-
kali, že polesný Karel
Höfner odstrkuje dělníky,
kteří nejsou organisováni v sudetskoněmecké stra-
ně. Dva z uvedených dělníků jsou organisováni
v německé sociálně-demokratické straně a druzí
dva v německé křesťansko-sociální straně. Za ně-
kolik dní po této stížnosti potřeboval polesný
Höf-
ner přijmouti další dělníky do práce a na doporu-
čení místního hajného přijmul do práce Františka
a Jana
Rösslera. Při svém nástupu do práce pro-
hlásili František a Jan Rössler polesnému Hofne-
rovi, že nejsou příslušníky sudetskoněmecké stra-
ny a projevili ochotu, přinésti o tom potvrzení.
Polesný
Höfner chtěje bratřím Ottům dokázati,
že jejich stížnost jest neoprávněná, požádal Fran-
tiška a Jana
Rösslera, aby nabízené potvrzení při-
nesli. Při tom nečinil však na ně žádného nátlaku
a František a Jan
Rössler to potvrdili tím, že
prohlásili protokolárně, že polesný Höfner neučinil
na ně nátlak, aby vystoupili z organisace sudetsko-
německé strany a že předmětná věc zakládá se
na nedorozumění. Dále prohlásili tito dělníci vý-
slovně, že polesný
Höfner jim nehrozil při přijí-
mání do práce a že při tomto přijímání do práce
nemluvil o politické straně ani se jich neptal po
politické příslušnosti a že neslyšeli ani od jiných
dělníků, že by polesný
Höfner někomu v podob-