8
ném směru byl vyhrožoval. Rozmluva shora uve-
dená stala se až při nástupu do práce.
Důkazem p tom, že polesným Höfnerem jsou
zaměstnáváni dělnici beze zřetele na politickou
příslušnost, je právě v interpelaci uvedený další
dělník Jan Kasseckert, který byl polesným Höfne-
rem zaměstnáván již od 16. listopadu 1936, ač te-
prve v březnu 1937 žádal o vydání potvrzení o vy-
stoupení ze sudetskoněmecké strany (předseda
Konrád Henlein).
Mimo to jsou stále zaměstnáváni v polesí poles-
ného Höfnera i další dělníci, jako na př. bratři
Schwabové, organisovaní v sudetskoněmecké
straně.
Z provedeného šetření není patrno, že by poles-
ný Höfner proti zákonu odepřel přijmouti přísluš-
níky sudetskoněmecké strany jako lesní dělníky a
ze by při svém jednaní zneužil svého úředního po-
stavem a proto není důvodu zavésti proti němu
kárné řízení.
Pokud se interpelace týká ministra spravedl-
nosti odpovídá takto:
"Podle výsledků šetřeni, jež bylo provedeno o
okolnostech v interpelaci uvedených, není odůvod-
něno podezření, že se polesný
Höfner dopustil
trestného činu. Neshledal jsem proto příčiny k dal-
šímu opatření. "
Ředitelství státních lesů a statků v Praze, je-
muž je podřízena správa státních lesů v Tachově,
jakož i v obvodu jejím zaměstnaný polesný Höf-
ner, vydalo již dříve pokyny v tom směru, aby
práce mezi dělníky byla rozdělována úplně ne-
stranně, aby všichni místní obyvatelé práci, pokud
jest, obdrželi a aby byla poskytnuta všem uchaze-
čům o práci možnost výdělku. Z toho je patrno,
že je náležitě pečováno o to, aby se neděly nějaké
nesprávnosti při přijímání dělníků do práce v pod-
niku Státní lesy a statky.
V P r a z e dne 19. září 1937.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
1076/XIV (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Kliebra,
že velitel četnické stanice v Dube surově
jedná s nezaměstnanými (tisk 960/XV).
Dne 13. května 1937 se shromáždilo před budo-
vou okresního úřadu v Dube asi 40 nezaměstna-
ných a domáhali se vydání stravovacích lístků. Vy-
slané as 15členné deputaci bylo úředníkem jmeno-
vaného úřadu sděleno, že lístky přiděleny nebyly
a že proto nemohou býti vydány. Toto sdělení při-
jala deputace s nevolí, a poněvadž se chovala na
chodbě úřadu nepřístojně, byla vyzvána náhodou
přítomným okresním četnickým velitelem z Dube
k rozchodu. V přízemí budovy se shlukli demon-
stranti znovu, a když byli odtud vykázáni, pokra-
čovali v demonstraci venku před budovou. V pří-
zemí budovy i venku před budovou zakročil proti
demonstrantům shora jmenovaný okresní četnický
velitel a vyzval je s tasenou šavlí, aby se rozešli.
Zakročení bylo ve všech případech odůvodněno.
Nebylo prokázáno, že by byl okresní četnický
velitel jednal s jedním z demonstrantů (Daner-
tem) způsobem uvedeným v interpelaci nebo že
by byl použil vytýkaného výroku.
Vzhledem k tomu není z podnětu interpelace dů-
vodu k žádaným opatřením.
V P r a z e dne 5. října 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
1076/XV (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance J. Hlinga
o zhanobení kadaňských březnových
padlých názvem zločinců (tisk 982/VII).
Vykonaným šetřením bylo zjištěno, že četnický
strážmistr, odpovídaje na dotaz Josefa Niklaae a
některých jiných osob z Válče v Čechách, proč byl
zabaven obraz v interpelaci zmíněný, použil sice
přirovnání, jež nebylo vhodným; nebylo však pro-
kázáno, že by se byl při tom dotkl urážlivě cti
usmrcených.
Na nevhodnost přirovnání byl strážmistr No-
votný upozorněn.
V P r a z e dne 27. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1076/XVI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance G. Stangla
o chování koncipisty Jana Strádala od
okresního úřadu v Horšovském Týně při
9
květnovém projevu sudetskoněmecké
strany, předseda Konrád Henlein,
v Horšovském Týně (tisk 982/XIV).
Intervenující úředník dal standartu a uvedeným
nápisem z průvodu odstraniti ihned, jakmile byla
rozvinuta, poněvadž za daných okolností byla dů-
vodná obava, že by, kdyby standarta byla v prů-
vodu nesena, mohlo dojíti k porušení veřejného
klidu a pořádku. Toto opatřeni pořadateli oznámil.
Opačná tvrzení interpelace neodpovídají skuteč-
nosti.
V P r a z e dne 20. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1076/XVII (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr. F. Köllnera,
že ředitelství státního reálného gymnasia
v Plané bez důvodu zakázalo žákům účast-
niti se cvičení tělocvičného spolku
(tisk 982/XVIII).
O účasti školní mládeže na tělovýchovných cvi-
čeních mimo školu byly vydány nové předpisy vý-
nosem ministerstva školství a národní osvěty ze
dne 5. února 1937, č. 10. 024-I. Protože podle před-
pisů těch je nutno všude tam, kde má jíti o ta-
kovou účast, rozhodovati nově o povolení účasti,
má spolek možnost vyvolati nové řízení předepsa-
ným oznámením, kdyžtě dodaný mu zákaz byl vy-
dán před účinností nových předpisů.
V Praze dne 30. září 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
1076/XVIII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance K. H. Franka
o neustálém bezdůvodném zakazování
pochodů (tisk 982/XIX).
Interpelovaný zákaz byl vydán právem, ježto
vzhledem k tendenčnímu rázu zmíněných pochodů
byla důvodná obava, že by při jich hraní na
zmíněné oslavě mohlo dojíti k porušení veřejného
klidu a pořádku.
Poukaz na postup okresního úřadu v Duchcově
není na místě, ježto v tomto případě byl zákaz
odvolán jen z důvodů formálních.
V P r a z e dne 20. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1076/XIX (původní znění).
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance G. Kliebra
o ohrožení života horníků a o nedostatečném
zjištění vinníků při pohromě na dole
Ferdinand v Rokycanech, způsobené
vniknutím vody (tisk 982/XX).
Příčina neštěstí na dole Ferdinand v Chomli u
Radnic ze dne 24. dubna 1937 nemohla býti dosud
vyšetřena, poněvadž voda ze zatopených dolů
Ferdinand v Chomli a David ve Vejvanově nebyla
ještě úplně vyčerpána a není možno ohledati místo
průvalu vody. K tomu se podotýká, že báňské úřa-
dy jsou povolány k tomu, aby zjistily příčinu ne-
štěstí, aby učinily opatření k zamezení podobných
nehod a aby potrestaly vlastníka a závodního dolu,
jestliže se dopustili přestupku podle § 240 nebo
250 obecného horního zákona, ke zjištění a potre-
stání vinníka ve smyslu trestního zákona je povo-
lán soud.
K jednotlivým bodům interpelace se uvádí:
ad 1. Vlastníku zastaveného dolu "David" ve
Vejvanově povolil revírní báňský úřad v Plzni v r.
1931, kdy provozování dolu bylo zastaveno, podle
§ 182 obec. hor. zák. lhůtu k nečinnosti pro
dolové míry patřící k dolu s výslovným upozorně-
ním, že povolením této lhůty není vlastník dolu
osvobozen od povinnosti udržovati dílo v bezpeč-
ném a podle ustanovení § 174 o. h. z. sjízdném
stavu, v této povinnosti jest zahrnuta též povin-
nost odvodňovati důl. Báňské hejtmanství v Praze
k odvolání vlastníka dolu "David" v podstatě po-
tvrdilo výměr revírního báňského úřadu.
ad 2. Důl "David" ve Vejvanově byl před svým
zastavením mapován podle platných předpisů.
Z důlní mapy nebyl patrný žádný přerub (Ueber-
bau) přes hranici dolových měr patřících k dolu.
Mezi doly "David" a "Ferdinand" bylo předpo-
kládáno široké hluché pásmo, které zabírá
též východní polovinu plochy dolové míry č. IV,
v jejíž západní části se voda provalila do dolu
"Ferdinand".
ad 3. Vlastník a závodní dolu "Ferdinand" vě-
děli, že sousední důl "David" je zatopen. Ku pře-
depsání zvláštních opatření na hranicích dolu ne-
2
10
bylo před neštěstím důvodu, protože vyřizovací
chodby dolu "Ferdinand" se přiblížily podle důl-
ních map hranici dolové míry č. IV, t. j. hranici
dolového pole dolu "Ferdinand" teprve asi na 130
metrů a nejbližším dílům dolu "David" asi na
240 metrů. V dolové míře č. IV. nebylo možno
předpokládati stará hornická díla, pročež nebylo
zapotřebí předvrtávati podle výnosu revírní-
ho báňského úřadu v Plzni ze dne 27. června 1926.
ad 4. Aby bylo zjištěno, zda neštěstí bylo zavi-
něno, se koná jednak hornopolicejní řízení, jednak
soudní řízení. Dokud voda však ze zatopeného do-
lu není vyčerpána, aby místo průvalu vody,
mohlo býti ohledáno, není možné dospěti ke koneč-
němu posudku a ke skončení příslušného řízeni.
O opatření, aby se zabránilo podobným neho-
dám, bude možno uvažovati teprve po místním
ohledání v dole. Ministerstvo veřejných prací vy-
nosem ze dne 28. června 1937, č. j. ú. b. i. 20/50-
36. 279 proto zatím upozornilo všechny báňské in-
spektoráty, že je povinnosti jejich a všech jejich
orgánů opatřiti si všestrannou znalost poměrů ne-
jen na dolech, ale i v jejich bezprostředním sou-
sedství také studieti spisů, vyžádaných od přísluš-
ného revírního báňského úřadu, aby mohly upozor-
niti na zvláštní zdroje nebezpečí, které by se daly
předpokládati ze zjištěných okolností.
Rodiny postižené neštěstím byly zabezpečeny
takto:
a) Ministerstvo veřejných prací jim věnovalo
jako první pomoc částku 29. 900 Kč, pan president
republiky pak částku 15. 000 Kč. Z četných dalších
darů ve prospěch pozůstalých uvádí se zde jen ten
největší, a to dar Svazu majitelů dolů ve výši
30. 000 Kč.
b) úrazová pojišťovna dělnická pro Čechy v Pra-
ze vyplatila pozůstalým pohřebné a vyměřila jim
důchody podle zákona o úrazovém pojištění děl-
nickém.
V Praze dne 22. září 1937.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
1076/XX (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance inž. W. Richtra,
že se proti zákonu zabavují praporečky
sudetskoněmecké strany, předseda
Konrád Henlein, na jízdních kolech
(tisk 996/IX).
Státní policejní úřad v Děčíně zakázal vyhláš-
kou, vydanou podle zákona o organisaci politické
správy, používati veřejně na vozidlech vlajky a
praporečky politických stran vůbec, ježto takové
jich používání zavdávalo neustále podnět k porušo-
vání veřejného klidu a pořádku. Zákaz ten má opo-
ru v § 19 zákona č. 269/1936 Sb. z. a n. Byl proto
zákrok bezpečnostního orgánu ve Hřensku odůvod-
něn. Orgán ten se při úředním úkonu vykázal
úředním odznakem, o předložení legitimace nebyl
stranou požádán.
V P r a z e dne 24. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1076/XXI (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance inž. Peschky
o odstrkování Němců v živnostenských
inspektorátech (tisk 799/II).
Podle §§ 13 a 156 zákona ze dne 25. ledna 1914,
č. 15 ř. z. (služební pragmatiky), dále podle § 89
vládního nařízení ze dne 7. července 1926, č. 113
Sb. z. a n. a § 49 vládního nařízení ze dne 7. čer-
vence 1926, č. 114 Sb. z. a n. vede se při služeb-
ním úřadu o každém pragmati kalním úředníku,
zřízenci, pomocném kancelářském úředníku a po-
mocném zřízenci ve veřejnoprávním poměru osob-
ní výkaz, do kterého se zapisují veškerá osobní
data, důležitá pro státní služební poměr vůbec a
zejména pro postup do vyšších platů a vyměření
služného. Podrobnější předpisy o vedení těchto
osobních výkazů byly vydány výnosem minister-
stva vnitra ze dne 3. února 1914, č. 902 M. I.,
kterýžto předpis byl převzat do československého
právního řádu podle čl. 2 zákona ze dne 28. října
1918, č. 11 Sb. z. a n., a platil pro resort sociální
péče až do doby, kdy byl nahrazen novým předpi-
sem dosud platným, vydaným výnosem minister-
stva sociální péče ze dne 22. dubna 1929, č. 2367/
P-1928. Ke shora zmíněným předpisům byly vy-
dány formuláře osobních výkazů, ve kterých však
není rubrika, týkající se národnosti zaměstnanco-
vy, což je jen důsledné, když státní služební poměr
je přístupný všem státním občanům bez rozdílu
národnosti. Z uvedených důvodů nemohou služební
úřady podle vedených osobních výkazů bezpečně
zjistiti národnost jednotlivých zaměstnanců jim
podléhajících; mohly by toho docíliti jen zvláštní-
mi dotazy u každého jednotlivého zaměstnance,
při čemž by úřad byl samozřejmě odkázán na
pouhé jejich prohlášení. Pro tyto technické pře-
kážky nemohu spolehlivě vyhověti žádosti interpe-
lantů, abych jim sdělil, kolik českých a kolik němec-
kých živnostenských inspektorů koná nyní službu.
Z téhož důvodu nemohu si též utvořiti bezpečně
doložený skutkový podklad o počtu českých a ně-
meckých živnostenských inspektorů v dobách dří-
vějších, na jehož základě mohl bych zaujmouti
kritické stanovisko k nesprávnému tvrzení pánů
interpelantů o stálém počešťování živnostenských
inspektorátů a vytlačování Němců z těchto úřadů,
nehledě ani k tomu, že dodatečné zjišťování na-
11
rodnosti zaměstnanců v dobách minulých není dnes
vůbec možné.
Pány interpelanty ve smyslu bodu 3. interpelace
žádanému obsazení živnostenských inspektorátů
nejsou s hlediska národnostního v cestě žádné pře-
kážky. Podle § 128, odst. 2, ústavní listiny není
rozdíl v náboženství, víře, vyznání a jazyku žád-
nému státnímu občanu republiky Československé
v mezích všeobecných zákonů na závadu, zejména
pokud jde o přístup do veřejné služby, k úřadům
a hodnostem. Podle tohoto ustanovení ústavní lis-
tiny jest tedy i služba živnostensko-inspekční zá-
sadně přístupná všem státním občanům českoslo-
venským bez rozdílu národnosti, pokud ovšem vy-
hovují všeobecným a zvláštním podmínkám, sta-
noveným pro přijetí do tohoto oboru státní služby.
V P r a z e dne 31. srpna 1937.
Ministr sociální péče:
Inž. Jaromír Nečas v. r.
1076/XXII (původní znění).
Odpověď
ministrů sociální péče, národní obrany a
vnitra
na interpelaci poslance Rudolfa Döllinga
o zajištění řádných mzdových poměrů
u firmy Jindřich Klinger ve Svitavách a
o jednání okresního úřadu v Moravské
Třebové (tisk 874/XII/.
Podle § 5 vládního nařízení ze dne 29. dubna
1935, č. 102 Sb. z. a n., jímž se upravují pro pře-
chodnou dobu v textilní výrobě pracovní podmín-
ky dělnictva, ve znění vládního nařízení ze dne
19. června 1936, č. 169 Sb. z. a n., byla vyhláškou
ministra sociální péče ze dne 27. srpna 1936, č. 246
Sb. z. a n. prohlášena za závaznou v soudních
okresech Mor. Třebová a Svitavy hromadná smlou-
va pracovní, která byla sjednána dne 1. února 1936
mezi organisacemi "Verband der Arbeitgeber von
Zwittau und Umgebung" ve Svitavách na straně
jedné a "Union der Textilarbeiter b. G. für das
čechoslovakische Staatsgebiet" v Liberci, župní
sekretariát ve Svitavách a "Verband der christli-
chen Arbeiter und Arbeiterinnen aus der Textil-,
Putz- und Bekleidungsindustrie für das
tschechoslo-
vakische Staatsgebiet" ve Svitavách na straně
druhé a to pro veškerý průmysl textilní vyjma
průmysl hedvábnický.
Podle provedeného šetření přijala firma Jindřich
Klinger v důsledku větších objednávek v posled-
ním půlroce i větší počet dělníků, mezi nimi však
také dělníky nekvalifikované a pro práci, o kterou
šlo, nevycvičené. Po dobu, než tito dělníci nabyli
potřebného výcviku, byla jim vyplácena firmou
toliko mzda, odpovídající jejich pracovnímu vý-
konu.
Ježto se pak vyskytly mezi zaměstnanci a fir-
mou Jindřich Klinger ve Svitavách rozpory, pokud
jde o výklad zmíněné kolektivní smlouvy v otázce
vyplácení mezd, provedly svrchu uvedené smluvní
organisace svými zástupci mzdovou revisi u této
firmy podle § 6 cit. vládního nařízení. Při této re-
visi byly veškeré mzdové spory mezi zaměst-
nanci a firmou urovnány a byl o tom také sepsán
všemi přítomnými zástupci protokol dne 22. dubna
1937.
Ministerstvo sociální péče nemělo tudíž důvodu
učiniti nějaké další opatření v této věci.
Pokud jde o zákaz veřejné schůze, byla tato věc
učiněna předmětem úředního řízení. Proti postupu
okresního úřadu bylo totiž podáno odvolání k zem-
skému úřadu. Po prozkoumání stížnosti zamítl
zemský úřad odvolání pod č. 4271/I/1/1937.
V P r a z e dne 2. září 1937.
Ministr sociální péče:
Inž. Jaromír Nečas v. r.
Ministr národní obrany:
Machník v. r.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1076/XXIII (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr Š. A. Fencika
o neuspokojivém stavu školních budov
na Podkarpatské Rusi (tisk 911/XXV).
Státní školská správa věnuje stále bedlivou po-
zornost otázce náležitého vybudování podkarpato-
ruského středního školství. Od roku 1919, kdy na
Podkarpatské Rusi nebylo ani jediné střední školy
a ani jediného učitelského ústavu s podkarpato-
ruským jazykem vyučovacím, zřídil tu stát resp.
povolil celkem 8 středoškolských ústavů s vyučo-
vací řečí podkarpatoruskou.
Umístění těchto ústavů v budovách většinou
starších a ne právě rozlehlých působí sice, zvláště
při přechodně silné nynější návštěvě, nesnáze,
státní školská správa se však usilovně snaží o ná-
pravu i v tomto ohledu. Tak v letech 1934 a 1935
byla provedena novostavba pro státní reálné gym-
nasium v Chustu a nyní se připravuje novostavba
pro státní reálné gymnasium v Mukačevě; touto
stavbou vyhoví se pak i potřebám obou učitelských
ústavů mukačevských, ježto je bude lze umístiti
v dosavadní budově gymnasijní. Kromě toho při-
pravuje státní školská správa novostavbu i pro
státní čsl. reálné gymnasium v Užhorodě, aby do-
savadní budova státního podkarpatoruského reál-
ného gymnasia tamtéž byla uvolněna výhradně
12
pro účely tohoto ústavu. Všechny tyto stavební
práce lze ovšem prováděti v tom postupu, jak to
dovolují finanční možnosti státu.
Pro zřízení vysoké školy na Podkarpatské Rusi
nejsou zatím dány nezbytné předpoklady. Jinak
po stránce vysokoškolského studia vyšlo se vstříc
východní části státu zřízením vysoké školy tech-
nické v Košicích.
V P r a z e dne 25. srpna 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
1076/XXIV (původní znění).
Odpověď
ministra financí a ministra vnitra
na interpelaci poslance Knochla
o služebních přehmatech zaměstnance
Kafky od pohraničního celního úřadu
v Horním Jindřichově (tisk 982/X).
Dne 30. dubna 1937 projednával dozorce finanč-
ní stráže Kafka u celního úřadu v Horním Jindři-
chově z Německa přicházejícího Adolfa Endlera,
účetního v Rumburku; během celního projednávání
byl Endler podle ustanovení § 16, odst. 4, celního
zákona čís. 114/1927 Sb. z. a n. podroben tělesné
prohlídce pro podezření, že má u sebe zboží podlé-
hající clu.
Prohlídce byl přítomen obchůzku konající čet-
nický strážmistr. Při prohlídce byl u Endlera na-
lezen otevřený dopis podezřelého obsahu, obsahu-
jící také hesla k 1. květnu, který si četnický stráž-
mistr pro úřední potřebu opsal, načež Endler sou-
hlasnost tohoto opisu s originálem dobrovolně
vlastnoručně potvrdil a dopis mu byl pak vrácen.
V postupu zúčastněných orgánů neshledáváme
žádných závad.
V P r a z e dne 24. září 1937.
Ministr financi:
Dr Franke v. r.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1076/XXV (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance P. Nickerla,
že správce státního policejního úřadu
v Jáchymově, dr Streit, svévolně vykonává
shromažďovací policii (tisk 982/XII).
Oznámení o konání veřejné schůze ve Vojkovi-
cích 27. dubna t. r. nebylo vzato na vědomí, poně-
vadž v něm nebyl ve smyslu § 2. zákona o právu
shromažďovacím uveden její účel. Svolavatel byl
o tom písemným výměrem vyrozuměn.
O povolení k pořádání veřejného shromáždění
30. dubna t. r. ani o povolení veřejného shromáž-
dění, omezeného podle § 5. zákona o útisku, žá-
dáno nebylo.
Žádost Františka Zapfa o povolení večírku do-
šla úřadu teprve 27. dubna t. r., tedy pouze 4 dny
před zamýšleným večírkem. Ku provozování diva-
delních her na zmíněném večírku bez povolení po-
dle § 1. divadelního řádu nebyl jmenovaný opráv-
něn a byl tedy potrestán právem.
V Praze dne 29. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1076/XXVI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance L. Wagnera,
že komisař okresní politické správy, nyní
policejní komisař Dr. Kukačka z Kaplic,
bez důvodu omezoval shromažďovací
svobodu (tisk 996/VIII).
Schůze v Kaplicích byla rozpuštěna nikoli proto,
že řečník mluvil o memoiru III, nýbrž proto, že
tendenčně zkresloval skutečnosti, týkající se vzni-
ku československého státu a postavení Němců
v Československu.
Tvrzení interpelace, že by před rozpuštěním
schůze bylo nutno dáti několik výstrah, nemá zá-
konného podkladu.
V Praze dne 24. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1076/XXVII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance A. Jobsta,
13
že četnický strážmistr Sládek z četnické
stanice v Dolním Dvořišti rozšiřuje
nepravdivé zprávy (tisk 996/XI).
Místní organisace sudetskoněmecké strany
v Certlově, polit, okres Kaplice, svolala na den
25. dubna 1937 veřejnou schůzi do hostince Leo-
polda Richtra v Certlově, na níž měl řečniti sená-
tor Vilém Maixner. Okresní úřad v Kaplici roz-
hodl však dne 24. dubna 1937, že pořádání této
schůze zakáže z důvodu zachování veřejné bez-
pečnosti, a učinil opatření, aby příslušný výměr
o zákazu schůze byl pořadatelům včas doručen.
Štábní strážmistr Sládek z četnické stanice
v Dolním Dvořišti, který se o učiněných disposi-
cích okresniho úřadu dověděl, zpravil o tom osoby
v interpelaci jmenované, předpokládaje, že rozhod-
nutí úřadu nebude již měněno. Vzhledem k tomu
nelze jednání štábního strážmistra Sládka kvali-
fikovati jako rozšiřování nepravdivých zpráv, tím
méně pak jako pokus svévolného zákazu shromáž-
dění.
Jmenovanému četnickému orgánu bylo jeho jed-
nání vytknuto jako ukvapeně.
V P r a z e dne 27. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1076/XXVIII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance G. Kliebra,
že tachovský státní policejní úřad nezá-
konným způsobem vykonával shro-
mažďovací policii (tisk 996/XIII).
Původně roznášené pozvánky na zmíněnou schů-
zi byly včas nahrazeny novými, které byly pode-
psány svolavatelem Aloisem Müllerem.
Před místnosti, v niž se schůze měla konati, ne-
byly pozvánky rozdávány, nýbrž byly tam pořada-
teli pouze kontrolovány.
Plakát v interpelaci zmíněný byl na pokyn stát-
ního policejního úřadu ihned odstraněn.
Že by svolavatel neznal všech účastníků schůze,
nebylo konaným šetřením prokázáno.
V Praze dne 22. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
Рřeklad аd 1076/I.
Отв'Ьтъ
Министра внутреннихъ дЪлъ по согла-
шешю съ Министромъ торговли и про-
мышленности
на интерпелляцию депутата С. А. Фенцика
о постановка д*ла чистки дымоходовъ
въ селахъ Подкарпатской Руси
(№ п. 876/V).
Найвыншй тарифъ для ремесленныхъ
трубочистовъ на Подкарпатской Руси
былъ установленъ Земскимъ Урядомъ въ
Ужгород^ на основанш § 67 ремесл. зак.,
№ 259/1924 Собр. зак. и рас., въ 1933
году однообразно для цълаго края.
При установлении тарифа было принято
во внимаше качество работы и экономи-
ческое положеше населешя, а также по
тарифу надлежащимъ образомъ были
оцънены ОТД-БЛЬНЫЯ части работы. Въ на-
стоящдй моментъ пересмотръ тарифа не
является необходимыми
Тарифъ былъ надлежащимъ образомъ
опубликованъ (см. объявлеше Земскаго
Уряда въ Земскомъ В'встник-Ь для Под-
карпатской Руси отъ 25. апръля 1933 г.
№ 13) и населенно извЪстенъ. Является
дЪломъ владБльцевъ домовъ платить
трубочистамъ за работу лишь согласно
официальному тарифу. За неисполненный
работы они платить не обязаны. Поэтому
Земсюй Урядъ одновременно принимаетъ
мъры къ тому, чтобы окружные (общин-
ные) нотарiусы обратили внимаше вла-
д'Бльцевъ домовъ на то, что трубочисты
ИМ-БЮТЪ право брать плату только за
исполненныя работы по чистки дымо-
ходовъ и самое большее въ разм'Ьр'Ь са-
мой высокой оценки, установленной
властями, а никоимъ образомъ не въ раз-
мър-Ь суммъ превышающихъ тарифъ, и
что владельцы домовъ обязаны подтвер-
дить трубочистамъ въ ихъ книгахъ толь-
ко проведете исполненныхъ работъ и
отказать въ подтвержден^ о неисполнен-
ныхъ работахъ по ЧИСТК-Б дымоходовъ.
Установлеше сроковъ для уплаты по-
боровъ за работу по ЧИСТК-Б дымоходовъ
нуждалось бы въ особомъ законодатель-
номъ актЬ.