Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
1080.
Interpelace:
I. posl. Haščíka min. spravedlnosti vo věci bezdôvodnej konfiškácie orgánu mladej autono-
mistickej generácie »Nástupu«,
II. posl. Illinga min. školství a národní osvěty o lapání duší německých dětí a o využívání
hospodářské nouze sudetských Němců k odnárodňování,
III. posl. dr Zippeliuse a Franze Němce min. vnitra o protizákonném omezení shromáždění lidu
v Hoře Svatého Šebestiána,
IV. posl. Švermy a Schenka min. vnitra ve věci nezměněně protidemokratického postupu
okresního úřadu v Lounech,
V. posl. Wagnera min. vnitra a mm. spravedlnosti, že Antonín Švelch, orgán expositury
státní policie ve Volarech. ztýral státního občana,
VI. posl. Klímy min. národní obrany o politické persekuci v brněnské Zbrojovce,
VII. posl. Klímy min. železnic o zpožďování se dělnických vlaků v obvodu brněnského ředi-
telství státních drah,
VIII. posl. Klimenta a Sliwky min. národní obrany, školství a národní osvěty a vnitra ve věci
nesprávného postupu při zadávání dostavby kasáren ve Slezské Ostravě, které mají být
postaveny z rozestavěné školní budovy,
IX. posl. dr Wolfa min. vnitra o nespravedlivém a neodůvodněném zabavení časopisu
»Dziennik Polski«,
X. posl. Hirteho vládě o - odpovědi pana ministra obchodu Najmana na interpelaci.
2
1080/I.
Interpelácia
poslanca Štefana Haščíka
ministrovi spravedlnosti
vo veci bezdôvodnej konfiškácie orgánu
mladej autonomistickej generácie
»Nástupu«.
Cenzúra v Bratislave v poslednom čase za-
čala znovu s bezohľadnou konfiškáciou sloven-
ských autonomistických časopisov. Konfiškuje sa
všetko, čo sa len slovom dotkne »Slovenského
problému« a jeho vyriešenia, aby sa takto umlča-
la tlač, ktorá háji slovenské národné záujmy.
V poslednom čísle »Nástupu«, orgánu mladej
autonomistickej generácie objavila sa úvaha pod
nadpisom »Prelomiť blokádu«, ktorá bola cenzo-
rom skoro celá skonfiškovaná, hoci pojednáva
veci, ktoré boly v dennej tlači už niekoľkokrát
pretriasané.
Skonfiškované boly tieto state:
»Nepíšeme to po prvý raz. Máme ešte v čer-
stvej pamäti úsilie dostať slovenskú politiku von
zo začarovaného kruhu pražského. A práve fakt,
že toto úsilie máme ešte v čerstvej pamäti, pria-
mo ženie nás, aby sme problém izolovanosti slo-
venskej politiky znovunastolili! Sme pražskou
centralistickou politikou blokovaní a je svrchova-
ný čas, túto Slovensko a Slovákov - blokádu
prelomiť!
Keď sa dôkladne okolo seba poobzeráme, veľ-
mi ľahko zistime rezultát onoho povestného pre-
javu: »My se o Slováky starat nemusíme, jelikož
oni nemají kam jít!« Naproti tomu starať sa tre-
ba o Nemcov, ktorí medzi časom povýšení boli
na druhý štátny národ a ktorí beztak chatrnú
pozíciu Slovákov v národnom štáte českosloven-
skom nadobro zadlávili. A to ešte pred očami sa-
mých Slovákov a takmer bez protestu! Kormidel-
níci českej národnej politiky chceli takto zabiť
dve muchy naraz. Zbavili sa háklivého a neprí-
jemného dodnes nevyriešeného slovenského pro-
blému a komplimentom pre Nemcov zjednodušili
vnútropolitické pomery a odbremenili sa smerom
do cudziny, hlavne na Londýn a Berlín.
- - -
Ďalej bolo skonfiškované:
»Aby bolo jasno, treba nám verejne konšta-
tovať dve veci. Po prvé: Slováci vo vláde za-
stúpenia vôbec nemajú, lebo však oba ministri
pôvodu slovenského (Dr Hodža a Dr Dérer) sú
zvolení na program českých strán, sú teda vo
vláde exponentmi nie Slovenska a Slovákov, ale
záujmov eminentne českých! Dr Hodža progra-
mové agrárnych a Dr Dérer programové socia-
listických. Rodný list zo Slovenska nemôže byť
ešte politický argument.
Po druhé treba nám konštatovať, že robením
paralely medzi Nemcami, ktorí sú národnostnou
menšinou a štátnym národom slovenským, degra-
duje sa problém slovenský na problém minoritný.
Ba ešte na niečo menej cenného, než sú otázky
menšinové, lebo ak uvážime, že menšina maďar-
ská a nemecká podržuje si stopercentne svoj ná-
rodný charakter so všetkými právami politickými,
nás Slovákov jednoducho vymazali ešte aj zo
štatistiky - - -
Tento stav trvá od prevratu a bude trvať do-
tedy, kým sa slovenský národ nevzpamätá a ne-
uvedomí si, že je v štátnej politike ako národ su-
verénny, rovnocenným partnerom národa čes-
kého.
Ak sa my Slováci chceme stať tým rovno-
cenným partnerom v spoločnom štáte Slovákov
a Cechov, prvý náš krok musí viest k ovládaniu
pomerov na Slovensku. Slovenská politika za
dnešných pomerov nemá čo hauzírovať po Prahe.
A za Moravou vôbec. Akékoľvek platonické akcie,
sú len mrhaním času a energie, tak prepotrebnej
pre stavbu Slovenska. V Prahe a za Moravou je
úplne zbytočné kohokoľvek presvedčovať či už
anketami, alebo prednáškami. To ide jedným u-
chom dnu a druhým von. Kým Slovák nebude
»gruntovným« pánom hoc aj sebemenšiej politic-
kej dŕžavy, v celoštátnom živote vôbec neza-
váži.
Toto veľmi dobre chápu všetci slovenskí
vlastenci bez výnimky. Treba konečne urobiť
prvý praktický krok, podobný ako sme urobili
pri vyjednávaní o vstup Slovákov do vlády v
r. 1936, formovaním presnej požiadavky minister-
stva pre veci slovenské. Slováci nepotrebujú mi-
nisterské kreslá, ale podiel na štátnej moci ako
národ!
Aký má byť ten prvý a praktický krok Slo-
vákov? A čo má byť jeho najbližším cieľom?
Ten prvý krok musí byť sblíženie sa Slová-
kov s národnostiami, žijúcimi na Slovensku a
cieľ - prelomiť nám vnútenú politickú blokádu,
do ktorej sme sa dostali len vinou našej váha-
vosti. Lebo kým oči Slovákov boly uprené po-
bratimsk na Prahu, táto neváhala na náš účet
handlovať hoc aj s našimi úhlavnými nepriateľmi
a neostýchala sa nás častovať ani takými deli-
katesmi svojej politickej kuchyne, ako bol nedáv-
ny proces poslanca K. Sidora. No tento stav ne-
môže trvať do nekonečna. Slovenský problém,
českými vládnymi stranami a Cechmi vôbec ve-
dome ignorovaný, musí sa pohnúť pričinením nás
Slovákov-ľuďákov, ak totiž chceme žiť!
A nájde sa dnes ešte zbabelec, ktorý ne-
chce?«
Z uvedených statí konfiškovaného článku jas-
ne vysvitá, že tu nebol nikde prekročený rámec,
ústavnou listinou zabezpečenej tlačovej slobody,
vo forme protištátnej, alebo inej škodnej kri-
tiky.
Bezohľadná cenzúra vo verejnom živote je
zjavom chorobným a v demokratickom štáte po-
vážlivým! Táto cenzúrna praks len vyostruje
3
protivy, ktoré malý byť už dávno odstránené uve-
dením do života Pittsburghskei Dohody, opatre-
nej podpisom prezidenta republiky. Krivda Slová-
kov môže byť len odčinená, ale nikdy nie udusená
nedemokratickou a autokratickou konfiškačnou
praksou, nedôstojnou slobodného republikánskeho
štátu.
Pýtam sa preto pána ministra:
Či má o týchto neslýchaných výčinoch cen-
zúry na Slovensku vedomosť?
Čo hodlá pán minister vykonať, aby prestalo
Šikanovanie a ničenie slovenskej nacionálnej tlače
dnešnou konfiškačnou praksou?
V Prahe dňa 4. augusta 1937.
Haščík,
Čavolský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
Turček, drWolf, dr Pružinský, Longa, Hlinka,
Sivák. dr Pješčak, Brody, dr Tiso, Šalát, Slušný,
Surovlak, dr Sokol, Sidor, Kendra.
1080/11 (překlad).
Interpelace
poslance J. Illinga
ministru školství a národní osvěty
o lapáni duši německých dělí a o využí-
vání hospodářské nouze sudetských
Němců k odnárodňování.
Ředitel české měšťanské školy v Jesenici,
Vítězslav Blehatý, byl ve dnech 6., 7. a 8. září
v obci Bedlnu (v soudním okrese jesenickém, v
politickém okrese podbořanském), aby tam agito-
val pro českou menšinovou školu, která se má
v Bedlnu zříditi. Při této příležitosti dal se
strhnouti dokonce k hrozbám. Tak se vyjádřil
k dělníku Mořicovi Peschkovi, domkáři v Bedlnu,
kterého třikrát navštívil: »Nedáte-li zapsati své
děti do české školy, ztratíte své místo jako sil-
niční dělník, já o tom podám zprávu cestáři.Ť
Když dělník přes to nebyl ochoten podepsati při-
hlašovací formulář, odešel od něho školní ředitel
se slovy: »Vy si na to ještě vzpomenete.
Ť Dále
navštívil ředitel Blehatý dvakrát Karla Worofku,
dělníka v Bedlnu, k němuž se vyjádřil takto:
ťNesvolíte-li, aby Vaše děti docházely do české
školy, řeknu to kamenickému mistrovi Radecké-
mu, to si pamatujte, když on má dodávky pro
stát.... «
I válečný invalida Bedřich Grimm přijal dva-
kráte návštěvu školního ředitele. Ten mu hrozil,
že
nebude-li posílati své děti do české školy, že
se postará, aby mu byla odňata tabáční trafika
a dodal doslova: »My máme moc, můžeme dikto-
vati, a nedonutím-li já Vás, dovedou to jiní. «
V obci Bedlnu jest jedno české dítě, které
bude příštího roku povinno docházeti do školy.
Vylíčené případy jsou každý jednotlivě pod-
statou trestného činu podle § 1 zákona č. 309/1921
Sb. z. a n. a jsou dále novými články dlouhého
řetězu těch případů, které stále berou tíseň su-
detskoněmeckých rodin za podnět k pokusům o
odnárodňování.
Interpelanti pociťují velký rozpor mezi jed-
náním školního ředitele Blehatého a slovy pana
ministra školství a národní osvěty, která pronesl
k pařížskému pedagogickému kongresu a podle
nichž se v československém školství neprovádějí
žádné pokusy o odnárodňování.
Táží se tedy pana ministra školství a národ-
ní osvěty:
1. Ví pan ministr o vylíčených případech?
2. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
tyto případy byly co nejpřísněji vyšetřeny a aby
školní ředitel Vítězslav Blehatý byl v kárném ří-
zení potrestán?
3. Co hodlá pan ministr učiniti, aby příště
nedocházelo k takovým politování hodným a ne-
zákonitým událostem?
4. Jest pan ministr ochoten oznámiti interne-
lantům, jaké důsledky vyvozuje z takových udá-
lostí?
V Praze dne 13. října 1937.
Illing,
Jakel, Rösler, Franz Němec, May, F. Nitsch,
dr Kellner, dr Jilly, Sandner, Inž. Lischka, inž.
Richter, Knorre, Kundt, Nickerl, Gruber, Stangl,
dr Eichholz, inž. Schreiber, dr Zippelius, inž.
Peschka, Sogl, Obrlik, Fischer.
1080/III (překlad).
Interpelace
poslanců dr F. Zippelluse a Franze Němce
ministru vnitra
o protizákonném omezení shromáždění
lidu v Hoře Svatého Šebestiána.
Dne 12. září 1937 se konalo v Hoře Svatého
Šebestiána v hostinci »Fassl« shromáždění členů
4
sudetskoněmecké strany s nárokem na ustanove-
ní § 5 zákona proti útisku.
Expositura státní policie v Hoře Svatého Še-
bestiána ustanovila pro tuto schůzi omezeni, kte-
rá veškeré obyvatelstvo pociťuje jako zbytečné
a ponižující omezování shromažďovacího práva.
Zvláště bylo nařízeno, že je zakázáno restaurač-
ní zařízení a čepování piva a že se z místnosti
shromáždění musejí vynésti všechny židle a sto-
ly. Mimo to se nesměly čepovati a píti žádné
nápoje, ani dokonce alkoholu prosté, a proto se
musilo upustiti od jakéhokoliv restauračního pro-
vozu.
Je všeobecně známo, že se členové sudetsko-
německé strany na schůzích všude chovají ukáz-
něně a slušné. Omezení zmíněného druhu jsou
sice vhodná u rváčů, ale nikoliv u svobodných
státních občanů, kteří chtějí použíti svého ústav-
ního práva shromažďovati se. Veškeré obyvatel-
stvo je považovalo za zbytečná a ponižující.
Hrozí tedy nebezpečí, že budou-li se taková
neodůvodněná policejní opatření opakovati, způ-
sobí to velké rozčilení u obyvatelstva.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti kár-
né řízení proti úředníkovi expositury státní poli-
cie v Hoře Svatého Šebestiána, který jest odpo-
vědný za neodůvodněná a ponižující omezení
shromáždění?
3. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
příště zabránil, aby se nevydávala podobná na-
řízení, která vážně ohrožují důvěru obyvatelstva
v jeho ústavně zaručené shromažďovací právo?
V Praze dne 14. října 1937.
Dr Zippelius, Franz Němec,
Stangl, Obrlik, Nickerl, Illing, Fischer, F. Nitsch,
inž. Lischka, dr Kellner, Rösler, Inž. Richter, dr
Jilly, Knorre, Sandner, Gruber, Kundt, Sogl, May,
Jäkel, inž. Peschka, dr Eichholz, inž.
Schreiber.
1080/ IV.
Interpelace
poslanců Švermy a Schenka
ministrovi vnitra
ve věci nezměněně protidemokratického
postupu okresního úřadu v Lounech.
Není to náhoda, že jméno okresního úřadu
v Lounech se tak často objevuje v interpelacích
komunistických poslanců, právě tak, jako prove-
dené konfiskace okresního úřadu v časopise »Prů-
boj pracujícího lidu« nejsou nahodilé, ale řídí se
určitým systémem. Tento systém však se neřídí
zákonem, tím méně duchem demokratickým.
Právě naopak podstatným rysem konfiskací
okresního úřadu v Lounech je snaha potlačit kaž-
dý upřímný demokratický projev. Je zřejmé, že
úředník, provádějící konfiskace časopisu »Průboj
pracujícího lidu« úmyslně uplatňuje své reakční
názory i v oboru své úřední činnosti.
Ve své dřívější interpelaci domáhali jsme
se toho, aby tento reakční úředník pro své pro-
tidemokratické rejdy byl propuštěn ze státní služ-
by. Pan ministr vnitra spokojil se s tím, že před-
mětná konfiskace byla zrušena, ale neshledal žád-
ného důvodu k dalšímu opatření. Nuže, v dalším
budeme mít příležitost dokázat, že je dostatek
důvodů zakročit proti dotyčnému úředníku okres-
ního úřadu.
Okresní úřad v Lounech konfiskoval v »Prů-
boji pracujícího lidu«, ročník II., číslo 41 ze dne
10. října 1937 z článku »Pokrokový týdeník na
nesprávné koleji« (strana první, sloupec 3. ) tyto
části:
»Konečně také »Pokrokový Týdeník« zaujal
stanovisko k demonstračnímu projevu ve státních
dílnách v Lounech, jenž se konal v souvislosti
s pohřbem presidenta Masaryka. »Pokrokový Tý-
deník« zaujal stanovisko, které jest vzhledem k tak
varné věci velmi povážlivé! Hle, oč šlo ve státních
dílnách! Tak jako celá pokroková a demokratická
veřejnost a ostatní drobný lid, tak také dělníci
ve st. dílnách chtěli uctíti památku velikého de-
mokrata Masaryka klidem práce. Každý poctivý
demokrat musil tuto snahu podporovati! Kdo však
bránil dělníkům, aby tato snaha nebyla usku-
tečněna? To byla drážní reakce. Ta reakce, kte-
rá se rekrutuje z té měšťácké klaky, jež v r. 1900
hnala profesora Masaryka lounskými ulicemi. To
je jasné jako den! Nelze jen svalovati vinu na mi-
nisterstvo železnic, ačkoliv i tam sedí reakční
byrokraté, kteří měli snahu nepřipustiti lid k ú-
časti na pohřbu demokratického presidenta, neboť
je známo, že správa dílen mohla dáti zaměstnán-
5
cum volno v den pohřbu, když tito byli odhodláni
tento den nahraditi některou neděli. Nelze popříti,
že rozhodnutí, aby den pohřbu byl obyčejným
dnem pracovním, železničářskou masu, která mi-
luje demokrata Masaryka, pobouřilo!
My, komunisté, stavíme se za demokratické
myšlenky Masarykovy, proto jsme se postavili
na stranu železničářů a proti reakcionářům na
dráze. Zejména proti přednostovi Ronovi, jehož
cestička nahoru šla přes hlavy všech, a jež v sobě
skrývá taje, štítící se veřejného světla. A to je
jediná příčina, proč »Pokrokový Týdeník« útočí
na nás. Píše, že naše zpráva skrývá nebezpečí
ohrožení existence některých zaměstnanců. Ano,
vždyť veřejně isme řekli, ven s fašisty a reakcio-
náři ze státních dílen. Tito pánové jsou veřejné
známí!«
»Ne na drážní reakci, ale na nás útočí, že
máme legitimace brániti demokrata Masaryka.
Dělníci, z nichž zrodila se komunistická strana,
nečekali na legitimaci nikoho, když v roce 1900
přišel profesor Masaryk do Loun a svými těly ho
chránili před běsnící měštáckou ulici. A konečně
komunisté to byli v r. 1935, kteří prosadili heslo:
Ne fašista Němec, ale demokrat Beneš bude pre-
sidentem. Komunisté to byli, kteří se postavili za
přání
Masarykovo!Ť
Provedenou konfiskací dotyčný úředník podal
jasný důkaz o tom, že má naprosto negativní po-
stoj k dějinám, demokratickým tradicím českého
národa, jakož i k demokracii vůbec, že nectí pa-
mátku presidenta Masaryka a že je politickým
exponentem té reakce, která vede systematický
útok na demokratické zřízeni tohoto státu.
Proto ponechávajíce úplně II. stupňové vrch-
nosti, aby rozhodla o podaném odvolání proti
konfiskačnímu nálezu, klademe panu ministru
vnitra tuto jedinou otázku a zodpovědění této
otázky žádáme:
Je pan ministr vnitra ochoten zavésti disci-
plinární řízení proti úředníkovi, který tuto kon-
fiskaci provedl, takovým způsobem, aby v tomto
disciplinárním řízení byly prozkoumány: politická
minulost, styky, jakož i úřední působení jmenova-
ného, které ho vedly k výše vylíčenému úřední-
mu působení, jakož i k provedení předmětné kon-
fiskace a rozhodnout podle takto sebraného prů-
kazního materiálu?
V Praze dne 15. října 1937.
Šverma, Schenk,
Appelt, Kliment, Kosik, Beuer, Schmidke, Dölling,
Synek, Vodička, Zupka, Machačová, B. Köhler,
Krosnář, Klima, Borkaňuk, Procházka, Fuščič,
Nepomucký, Hodinová-Spurná, Sliwka.
1080/V (překlad).
Interpelace
poslance L. Wagnera
ministrovi vnitra
a ministrovi spravedlnosti,
že Antonín Švelch, orgán expositury
státní policie ve Volarech, ztýral státního
občana.
Dne 11. května 1937 vyzval četník před
Olzingerovým hostincem v Českých Žlebích Bru-
no Achatze, truhlářského pomocníka z Volar čís.
35 na Šumavě, který byl na obchodní cestě, aby
se legitimoval. Poněvadž neměl u sebe žádnou le-
gitimaci, musil jíti na velitelství četnické stani-
ce. Tam se ho tázali, co má asi ve své aktovce
a kde během dne byl. Při tomto výslechu se po-
koušeli donutiti Bruna Achatze, aby se přiznal,
kde během dne byl, což však nesouhlasilo s prav-
dou. Při dalším výslechu orgán státní policie, ve
kterém byl později zjištěn Antonín Švelch, a ja-
kýsi vrchní strážmistr odvlekli Bruna Achatze do
vedlejšího pokoje a tam ho hrubě vyzvali, aby se
svlékl. Byla u něj provedena tělesná prohlídku a
při tomto šetření mu činili nové rozličné výtky
a výčitky, že prý lhal a rozličné věci zamlčel,
což však nebyla pravda. Při této rozmluvě byl
Bruno Achatz velmi hrubě ztýrán. Orgán státní
policie Antonín Švelch mu zasadil dva nebo tři
poličky do obličeje a mimo to rány gumovým
obuškem do ramenou a zad. Když byl takto ztý-
rán, směl se zase obléci. K tornu, aby se s ním
takto zacházelo, nedal Bruno Achatz žádného pod-
nětu.
V noci pocítil Achatz velké bolesti ve ztý-
raných částech těla a ráno pozoroval, že byla
podlita krví. Pan MUDr Rudolf Sterz ve Vola-
rech na Šumavě vydal mu, když ho vyšetřil, toto
lékařské vysvědčení:
»Dostavil se pan Bruno Achatz z Volar a
udal, že byl včera zbit. Nalezl jsem: asi 15centi-
metrový krví podlitý pruh s odřeninou velikosti
koruny na prostředku klíční kosti, probíhající šik-
mo do zadu, dva stejné, krví podlité pruhy šikmo
přes jedno rameno a stejný pruh širokosti dla-
ně hlouběji na lopatce. Zranění byla způsobena
pružným tupým předmětem, který skrze šaty za-
nechal tyto stopy. Potlučený si stěžuje na bo-
lesti v těchto místech, které lze podle nálezu vy-
světliti.
Ť
Jako důkaz o stopách ztýrání připojujeme
k interpelaci fotografii, která ukazuje ztýraného
s jeho zraněním levé lopatky.
6
Interpelanti oznamují tuto vytýkanou věc,
která jest nejen činností odporující zákonu a slu-
žebním předpisům, nýbrž mimo to jest schopná
úplně snížiti vážnost nižších správních úřadů a
Interpelanti se táží pánů ministrů:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jaká konkrétní opatření učinili páni mi-
nistři, aby bylo zahájeno správní trestní, soudní
a kárné stíháni těžce provinilého orgánu státní
policie pro vytýkaný služební poklesek, zvláště
pro porušení trestního zákona, služební pragma-
tiky, zákona na ochranu republiky a organisační-
ho zákona?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi,
aby orgán státní policie ve Volarech, Antonín
Švelch, byl ihned zproštěn služby?
V Praze dne 25. června 1937.
Wagner,
Hollube, Gruber, G. Bohm, Jakel, Obrlik, Hirte,
dr Jilly, inž. Lischka, dr Kellner, dr Eichholz,
Fischer, Nickerl, Illing, Knorre, Knochel, Franz
Němec, Axmann, Rosler, F. Nitsch, Stangl,
dr Hodina, inž. Karmasin.
také příslušníci Průmyslových svazů a komunisti-
cké strany?
V Praze dne 18. října 1937.
Klima,
Appelt, Kliment, Kosík, Schmidke, Dölling, Vo-
dička, Beuer, Machačová, B. Köhler, Šverma,
Krosnář, Borkaňuk, Fuščič, Procházka, Nepomu-
cký, Synek, Hodinová-Spurná, Śliwka, Župka,
Kopřiva.
1080/VII.
Interpelace
poslance Emanuela Klímy
ministru železnic
o zpožďováni se dělnických vlaků v ob-
vodu brněnského ředitelství státních
drah.
Dělníci a zaměstnanci na Brněnsku si opě-
tovně stěžují na zpožďování vlaků. Stížnosti jsou
plně oprávněné. Jaký Šlendrián v tomto úseku
železniční dopravy panuje, potvrzuje tato skuteč-
nost:
Osobní vlak čís. 1327, který má odejet z Brna
v 18. 45 hod. do Skalice nad Svitavou, odejel ve
středu dne 13. října 1937 se zpožděním. Počínaje
Židenicemi stál vždy několik minut na vzdory
jízdnímu řádu v každé stanici a zastávce. Výsle-
dek byl, že v Blansku (Macoše), vzdáleném od
Brna 23 km, měl již půlhodinové zpoždění. Děl-
níci brněnských továren, kteří vlaku výhradně po-
užívají, byli oloupeni o půl hodiny zaslouženého
odpočinku. Ve Skalici bylo zpoždění ještě mno-
hem větší.
Podepsaní se táží:
1. Nařídí pan ministr přísné vyšetření příčin
zpožďování vlaků v obvodu brněnského ředitel-
ství státních drah?
2. Bude zjednán v osobní železniční dopravě
pořádek?
V Praze dne 19. října 1937.
Klima,
Appelt, Kliment, Kosík, Schmidke, Dölling, Vo-
dička, Beuer, Machačová, B. Köhler, Šverma,
Zupka, Kopřiva, Śliwka, Krosnář, Borkaňuk, Ne-
pomucký, Fuščič, Synek, Hodinová-Spurná,
Procházka.
1080/VI.
Interpelace
poslance Emanuela Klímy
ministru národní obrany
o politické persekuci v brněnské
Zbrojovce.
Brněnská Zbrojovka je stále plně zaměstná-
na a přijímá ještě stále nové dělníky. Do práce
jsou přijímáni příslušnici všech politických stran
a odborových organisací s výjimkou členů komu-
nistické strany a Průmyslových svazů. V posled-
ní době spontánně dochází k tomu, že dělníci jsou
z práce propuštěni jedině proto, že mají nějaký,
byt i jen vzdálený vztah ke komunistické stranu.
Tak na př. byl nedávno propuštěn Václav Fiala,
který již delší dobu ve Zbrojovce pracoval, z to-
ho prostého důvodu, že je ve Slavkově u Brna
členem obecního zastupitelstva za komunistickou
stranu. Nebo byl propuštěn strojní zámečník Fran-
tišek Sedlák z Bystrce, poněvadž jeho otec je
členem komunistické komunální frakce v Bystrci.
Viktorin Konrád ze Slavíkovic byl propuštěn pro-
to, že kdysi před lety byl členem JPT. Před ně-
kolika měsíci byl z práce propuštěn Jan Richter
z Podolí, okresní důvěrník komunistické strany.
Před 3 měsíci byl ze Zbrojovky vyhozen člen
městské rady za KSČ v Bystřici nad Pernštýnem
Vlád. Dvořáček. Podobných případů lze uvésti
celou řadu.
Jakákoliv námitka, že se při propouštění, kte-
rá v uplynulých čtyřech týdnech byla v brněnské
Zbrojovce provedena, nejedná o politickou perse-
kuci, je naprosto lichá. Je to velmi jasné také
z toho, že sekretáři odborových organisaci po
intervenci u správy závodu doporučili propuště-
ným, aby si přinesli potvrzeni, že nejsou členy
komunistické strany a potom že bude moci býti
jednáno o jejich znovupřijetí. Tento postup sprá-
vy Zbrojovky je křiklavým příkladem politické
persekuce.
Podepsaní se táží:
1. Provádí se tato persekuce v brněnské Zbro-
jovce z příkazu ministra národní obrany?
2. Je pan ministr národní obrany ochoten uči-
niti patřičné kroky, aby persekuce dělnictva pro
skutečnou nebo domnělou příslušnost ke komuni-
stické straně ustala?
3. Je pan ministr národní obrany ochoten na
říditi, aby do brněnské Zbrojovky byli přijímáni
7