Poslanecká snemovňa N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 6. zasedání.
1089.
lnterpelace:
I. posl. Jarossa min. školstva a nár. osvěty o rozvrhu obvodných meštianských škôl,
II. posl. dr Porubszkyho min. vnútra o krivde, páchanej okresným náčelníkom v Moldave použí-
vaním názvov miest,
III. posl. Esterházyho vláde o krivdách páchaných na statných a železničných staropenzistoch,
IV. posl. Netolického a Tykala min. průmyslu, obchodu a živností v záležitosti přesné úpravy
prodeje čerstvého masa, masa uzeného, vepřového sádla a špeku,
V. posl. Siváka min. železnic vo veci nedostatkov osobnej dopravy na trati Prievidza-Bojnice-
Hornia Štubňa,
VI. posl. dr Sokola a Schwarza min. školstva a národnej osvěty vo veci neprístojného chovania
Františka Svozila, učiteľa na štátnej ľudovej škole v Helpe (okres Brezno nad Hronom),
VII. posl. dr Domina min. školství a nár. osvěty o započítávání služby na měšťanských školách
kandidátům profesury při přestupu na střední školu,
VIII. posl. dr Domina min. průmyslu, obchodu a živností ve věci kartelu papíren a zdražování
papíru,
IX. posl. Ježka a Holečka min. školství a nár. osvěty o stavbě nové školní budovy v Doksech,
X. posl. Klímy min. národní obrany o nedbalé lékařské péči o vojíny dělostřeleckého pluku č. 106
v Brně, jíž byla zaviněna smrt svobodníka Karla Bilke a vojína Cibulky,
XI. posl. Širokého a Kosika min. vnútra vo veci svojvolného jednania okresného náčelníka v No-
vom Meste n. Váhom,
XII. posl. G. Böhma min. soc. péče o velkém poškození německých horských sedláků z kraslického
okresu při nákupu bramborů pro státní bramborovou akci 1937/38.
1089/I (překlad).
Interpelácia
poslanca Jarossa
ministrovi školstva a národnej osvety
o rozvrhu obvodných meštianskych škôl.
Krivdy, ktoré boly spáchané na poli práve pre-
vádzaného organizovania meštianskych škôl, už
sme učinili predmetom interpelácie, keď sme sa
zmienili o nespravedlnostiach, ktoré boly zasadené
Maďarom v republike vo spojitosti s rozvrhom 15
obvodov meštianskych škôl.
Predmetom tejto našej interpelácie sú ďalšie tri
obvody meštianskych škôl, kde sa krivdí etnickým
a národným záujmom ľudu maďarského.
Krajinský zastupiteľský sbor na Slovensku vo
svojej schôdzi dňa 7. júla 1937 - okrem odhlaso-
vaných už 121 obvodov meštianskych škôl - od-
hlasoval ešte ďalších 7 obvodov, a medzi týmito
sedmi zasa niet obvodu meštianskej školy maďar-
skej, takže z dosiaľ odhlasovaných 128 obvodov sú
zasa len dva maďarské.
Už v predošlej interpelácii sme si sťažovali, že
do školských obvodov československých boly zara-
dené tiež obce maďarské, a že u obvodných škôl
v územiach maďarských okresov nebol jasne vy-
medzený vyučovací jazyk. Táto vec sa opakovala:
í. Krajinské zastupiteľstvo na Slovensku svo-
jím rozhodnutím č. 445 zriadilo obvod meštianskej
školy v Rožňave. V Rožňave, kde mali kedysi Ma-
ďari dve gymnáziá a kde sa maďarské gymnázium
i po prevrate po určitú dobu udržalo a potom bolo
postupne odbúravané, je meštianska škola iba
s vyučovacím jazykom maďarským. K zamýšľané-
mu obvodu patrí i Rožňava, kde Maďari činia viac
než polovicu obyvateľstva, t. j. 50. 65%, kým oby-
1
2
vateľstva československého je len 39'53 %, Rudník,
kde početný pomer Maďarov je 51'94% a Čecho-
slovákov 43-35%, Nadabula, kde je 35'22% Maďa-
rov, a Betliar, kde je 12'23 % Maďarov.
Z celkového počtu 9110 obyvateľov tohoto obvo-
du priznalo sa za Maďarov 4007, čo značí 43'98%
obyvateľstva, a tedy je oprávnené naše prianie, aby
v tomto obvode bol zriadený zvláštny obvod s vy-
učovacím jazykom maďarským. V obvode, vyní-
majúc Betliar, je všade ľudová škola s vyučova-
cím jazykom maďarským a žiakom týchto škôl
nemožno vnucovať meštiansku školu s vyučovacím
jazykom československým.
2. Plešivec, ktorý leží v území okresu rožňav-
ského, bol pred prevratom takmer celý národnosti
maďarskej. Od prevratu nasťahovalo sa do Ple-
šivca veľa železničiarov, četníkov a iných úrad-
ných osôb národnosti československej; dnes sa pri-
znáva k Maďarom 52'50% obyvateľstva, kým Če-
choslovákov je tam 34'74 %. K obvodu plešivecké-
mu bola pričlenená obec Ozörény, kde je 84'30 %
Maďarov a len 10'53% Čechoslovákov. I dnešný
stav už znamená krivdu, že totiž v Plešivci je iba
meštianka s vyučovacím jazykom českosloven-
ským, a teraz bude nespravodlivosť zveľaďovaná
tým, že táto meštianka stane sa obvodnou s vy-
učovacím jazykom výlučne československým,
ktorú budú museť povinne navštevovať i maďar-
ské deti vychodivšie ľudovú školu maďarskú.
Z počtu 4026 obyvateľov obvodu plešiveckého je
2452 Maďarov, tedy 60'90%, kým Čechoslovákov
je 28'34% a tedy spravodlivosť by si vyžadovala,
aby v Plešivci bolo v prvom rade postarané o meš-
tianku s vyučovacím jazykom maďarským, a až
potom by mal byť uspokojený nárok národnosti
československej.
3. Krajinské zastupiteľstvo svojím rozhodnutím
čís. 445 zriadilo tiež obvod meštianskej školy so
sídlom v Štítníku. 20'56% obyvateľstva obce Štít-
ník priznalo sa k národnosti maďarskej a tedy
spravedlivosť i zákonný stav by kázaly, že i Ma-
ďarom v Štítníku treba poskytnúť možnosť, aby
mohli posielať svoje deti do školy maďarskej.
Školská správa podľa zákona o obvodných
meštiankach reorganizuje v prvom rade jestvujúce
už meštianske školy v meštianky obvodné. Keďže
však Maďari majú nepomerne málo meštianskych
škôl pri srovnaní s ich početným pomerom, a zria-
ďovanie nových obvodných meštianskych škôl
bude nasledovať, až reorganizácia jestvujúcich bu-
de dokončená, tu budú Maďari na poli školstva
meštianskeho postihnutí novou a stupňovanou
stratou, lebo žiaci ľudových škôl s vyučovacím ja-
zykom maďarským stanú sa vo väčšine miest
žiakmi meštianskych škôl s vyučovacím jazykom
československým, školská správa sa musí postarať,
aby tento nepomer bol odstránený.
Na základe uvedených skutkov tážeme sa pána
ministra školstva a národnej osvety:
1. Či hodláte v duchu národnostnej smierlivosti
a spravedlivosti revidovať, pozmeniť a doplniť
rozhodnutia p zriadení obvodných meštianskych
škôl, vynesené krajinským zastupiteľským sborom
na Slovensku a uvedené v tejto interpelácii, a to
tak, aby i deťom maďarskej národnosti bola daná
možnosť navštevovať meštianske školy s vyučova-
cím jazykom maďarským?
2. či ste ochotný zároveň s obvodnou meštian-
skou školou československou povoliť zriadenie ob-
vodnej meštianskej školy maďarskej v Rožňave a
Plešivci?
3. Či ste ochotný zaradiť do obvodu meštianskej
školy s vyučovacím jazykom maďarským tie ma-
ďarské deti obce Štítnik, ktoré sú povinné navšte-
vovať školu meštiansku?
V P r a h e dňa 20. októbra 1937.
Jaross,
Petrášek, Szentiványi, dr Porubszky, dr Szullö,
dr Korláth, Sandner, May, Fischer, Jobst, Nickerl,
Obrlik, dr Kellner, Gruber, Axmann, Stangl, Jäkel,
Illing, dr Holota, Esterházy, A. Nitsch.
1089/II (překlad).
Interpelácia
poslanca dra Porubszkyho
ministrovi vnútra
o krivde, páchanej okresným náčelníkom
v Moldave používaním názvov miest.
Pane minister vnútra!
Prevádzajúce nariadenie k jazykovému zákonu
a zákon o používaní názvov mest jasne predpisujú,
že štátne úrady vo svojich maďarských oznamoch
musia používať tiež maďarských názvov dotyčných
okresov či obcí.
Zpornedzi okresných úradov Maďarmi obýva-
ných vede okresný úrad v Moldave v tom, že
týchto obligátnych predpisov nedodržiava.
Nechcem v každej podobnej krivdivej veci po-
dávať interpeláciu, avšak maďarské deníky už nie-
koľkokrát vyčítaly moldavskému okresnému úra-
du túto nesprávnu jazykovú prax, a tiež všetky
naše prejavy proti tomu boly dosiaľ bezvýsledné,
a preto som donútený podať pánu ministrovi
vnútra túto interpeláciu.
Okresný náčelník v Moldave vydal totiž svoj
oznam z 23. septembra 1937, č. 9917/1937-adm.
tiež v jazyku maďarskom, avšak v ozname na-
miesto "Szepsi" užíva dôsledne názvu "Moldava",
čo sa protiví zákonu.
Ministerstvo vnútra svojím výnosom zo 14. de-
cembra 1936, čís. 82. 646/36 vydalo soznam úrad-
ných názvov obcí na Slovensku, kde sú názvy uve-
dené ako v jazyku štátnom, tak i v jazykoch men-
šinových. Vo vydanom menoslove miest figuruje
mimo názvu "Moldava n. Bodvou" i maďarský ná-
zov "Szepsi", v dôsledku čoho je okresný náčelník
povinný vo svojich úradných oznamoch maďar-
ských namiesto názvu "Moldava" užívať názvu
"Szepsi", a keďže tak nečiní, tážem sa pána mi-
nistra vnútra:
1. Či viete o tom, že okresný náčelník v Moldave
vo svojich maďarských oznamoch namiesto úrad-
ného názvu "Szepsi" užíva dôsledne názvu "Mol-
dava"?
8
2. či viete o tom, že v maďarskom vyhotovení
svojho posledného oznamu z 23. septembra 1937,
č. 9917/1937-adm. opätne užíva názvu "Moldava"
namiesto "Szepsi"?
3. Či hodláte dať vec vyšetriť a okresnému
náčelníkovi v Moldave uložiť, aby presne dodržo-
val zákony a aby vo svojich oznamoch, vydaných
mad'arsky, užíval nabudúce výlučne názvu "Szep-
si" namiesto názvu "Moldava"?
V Prahe dňa 22. októbra 1937.
Dr Porubszky,
A. Nitsch, Esterházy, Petrášek, dr Korláth,
Sandner, Jäkel, Axmann, Nickerl, Obrlik, Fischer,
Jobst, dr Kellner, Gruber, May, Illing, Stangl,
Jaross, dr Holota, dr. Szüllö, Szentiványi.
1089/III (preklad).
Interpelácia
poslanca Esterházyho
vláde
o krivdách páchaných na štátnych a želez-
ničných staropenzistoch.
Pán ministri!
Uplynulo už bezmála 20 rokov od založenia
štátu československého a po celú dobu týchto
dvoch decenii trvá a jestvuje bezo zmeny stála
krivda, páchaná na niekoľko tisícoch štátnych sta-
ropenzistov. Nasvedčuje to tomu, že nie snáď nie-
ktoré podriadené úrady nechcú či nemôžu napra-
v'ť krivdy týchto penzistov, ale že úrady vyššie,
počínajúc ministerstvami zavádzajú systém sabo-
táže vecí penzistov, lebo ako sa zdá, zaujímajú
stanovisko, že otázka staropenzistov bude časom
čo najprirodzenejšie vyriešená tak, že títo úbohí
starší ľudia vyhynú. Tento názor bol by snáď
s hľadiska fiškálneho omluviteľný, odporuje však
až do omrzenia hlásanému humanizmu, demokra-
cii a rovnoprávnosti, lebo vieme veľmi dobre, že
pri poukazovaní penzií iným - nie maďarským či
nemeckým - penzistom nikdy sa neobjavujú po-
dobné ťažkosti, a vieme veľmi dobre i to, že sú
vždy k dispozícii milióny v podobe miliónových da-
ňových úľav a subvencií na odmeny rôznych stra-
níckych zásluh.
Mohol by som uviesť nespočetné prípady, ktoré
dosvedčujú, s akou bezcitnosťou, zlomyseľnosťou
a nedbalosťou sú spravované veci staropenzistov.
Teraz chcem poukázať len na dve, v posledných
mesiacoch vyskytnuvšie sa krivdivé opatrenia,
ktoré vydávajú celé masy staropenzistov najťaž-
ším ukrutenstvám napospas. Staropenzisti štát-
nych dráh boli ešte minulého roku vyzvaní, aby
preukázali svoje štátne občianstvo v lehote pre-
padnej. V júli tohoto roku odňali penzie tým, ktorí
síce dosiaľ dostávali penziu alebo jej zlomok,
avšak v prepadnej lehote nemohli preukázať svoje
štátne občianstvo. V mesiaci septembri podobným
spôsobom šikanovali penzistov rezortu národnej
obrany a i títo museli znova dokazovať svoje štát-
ne občianstvo.
Avšak dokazovať štátne občianstvo v Českoslo-
vensku nie je tak jednoduché, lebo veci štátneho
občianstva uviaznu v Prahe v revíznom odbore
ministerstva vnútra a tam nie mesiace, lež roky
ležia nevybavené. Mánia je každá intervencia a
urgencia, veci sa proste nevybavujú. Následok
toho je, že dotyční penzisti strácajú svoje penzie.
Je nepochopiteľné i to, prečo muselo na pr. minis-
terstvo národnej obrany požadovať opätné doka-
zovanie štátneho občianstva, keďže penzisti, pa-
triaci k tomuto rezortu, behom rokov už niekoľko-
krát preukázali svoje štátne občianstvo a teraz
nové doklady pôsobia im nové starosti, útraty a
zbytočnú námahu.
Ide iba p starších chudobných jednotlivcov, ktorí
sa už blížia sklonku svojho života. Strastiplné dni
týchto jednotlivcov sú ešte ztrpčované podobnými
krutými opatreniami a tedy nie je divu, že sa
nájdu takí, ktorí nie sú vstave ďalej znášať
utrpenie a dobrovoľne lúčia sa so životom. Ne-
potrebujeme popisovať obšírnejšie, koľko musia
trpeť členovia rodiny penzistu, keďže odňatím pen-
zie je znemožnené ďalšie zaškolenie a výchova
detí, následkom čoho deti nemôžu sa dopracovať
životného povolania a potom zväčšujú počet ne-
majetných proletárov a zatrpklých ľudí.
Tieto hanobné pomery nie sú žiadnym spôsobom
na prospech vládnej správe republiky a právom
môžu dať komukoľvek podnet, aby nimi i pred
cudzinou dokazoval kontrast, ktorý jestvuje medzi
vznešenými československými zásadami, hlásanými
po celom svete, a medzi skutočnosťou.
Zdôrazňujúc opätne, že kedykoľvek som ochot-
ný predložiť vláde konkrétne údaje k doloženiu
svojich tvrdení, tážem sa všetkých členov vlády:
1. Či hodláte radikálnou, definitívnou, spravedli-
vou a humánnou úpravou otázky štátneho občian-
stva čo najsúrnejšie odstrániť tú spustu nespra-
vodlivostí, ktoré postihujú staropenzistov, ktorým
bolo štátne občianstvo odňaté alebo učinené spor-
ným alebo sa neuznáva, alebo ktorým vec štátneho
občianstva nechcú vybaviť?
2. Či hodláte zamedziť ďalšie vexácie staro-
penzistov?
3. Či ste ochotný povoliť penzistom, ktorí neboli
v stave preukázať svoje štátne občianstvo, novší
odklad na niekoľko rokov a po túto dobu pouka-
zovať im bez prekážok aspoň ich dosavádne
penzie?
4. Či ste ochotný dať všetkým úradom, kompe-
tentným v týchto veciach, prísne príkazy, aby ony
štátnoobčianske a penzijné veci staropenzistov vy-
bavovaly mimo poradu v duchu demokracie a hu-
manizmu?
V P r a h e dňa 22. októbra 1937.
Esterházy,
A. Nitsch, dr Holota, dr Kellner, Fischer, Jäkel,
May, Obrlik, Gruber, Sandner, Jaross, Szentiványi,
dr Korláth, dr Porubszky, dr Szüllö, Petrášek,
Axmann, Illing, Stangl, Jobst, Nickerl.
"4
1089/IV.
Interpelace
posl. Netolického a Tykala
ministru průmyslu, obchodu a živností
v záležitosti přesné úpravy prodeje čer-
stvého masa, masa uzeného, vepřového
sádla a špeku.
Guberniálním nařízením ze dne 14. 3. 1839,
stránka 713, prohlašují se obchodníci potravi-
nami, hokynáři, kramáři a jiní obchodníci pří-
slušného oboru za oprávněné k prodeji všech
druhů čerstvého masa i vepřového sádla, smíru,
špeku a uzeného masa. Živnostenský řád z roku
1859 ani novely z roku 1883 a 1907 nemají usta-
novení, jež by prodej všech druhů čerstvého masa
obchodním živnostem odnímala a jej živnostem
řeznicko-uzenářským, kam jedině náleží, přizná-
vala.
Vyplývá to již z podstaty těchto živností vůbec.
Jedině řezník dovede rozšalovati čtvrtě dobytka
a prováděti řádný a správný výsek masa. Pod
rozšalováním čtvrti rozuměti nutno činnost zále-
žející ve vyřezávání kostí a úpravě čtvrtí hově-
zích, vepřových a jiných; při výseku pak je třeba
dbáti toho, aby maso bylo chráněno před poško-
zením a znehodnocením četnými drobnými úlom-
ky kostí, jež by jinak bylo neodvratné, kdyby
činnost tuto prováděli neodborníci. I také úschova
čerstvého masa, jeho ochrana zvláště v létě, jeho
čistota, to vše vyžaduje zvláštních zařízení, za-
cházení a opatření, která jsou možná většinou v
živnostech k tomu účelu zařízených, živnostech
řeznicko-uzenářských. I dělení masa, k němuž
stačí pouhý nůž, je zřejmě konečným úkonem pro-
deje, a i zde je třeba odborné prakse se zřetelem
na jakost, útvar a složení prodané části.
V době nedávné ale Obchodní a živnostenská ko-
mora v Praze podala na úřední vyzvání dobré
zdání, ve kterém odvolala se na výše uvedené gu-
bemiální nařízení a přiznala právo prodeje syro-
vého masa obchodníku, použije-li k tomu pouhého
nože.
Veškeré živnosti řeznicko-uzenářské cítí se
právem tímto stanoviskem ve své existenci ohro-
ženy. V době, kdy do oprávnění jejich zasahují a
připravují se zasáhnouti rušivě živly jiné, přichází
se nyní ještě s tímto nařízením skoro 100 roků
starým, přežilým a do dnešní doby se nehodícím.
Po tomto guberniálním nařízení z roku 1839 exi-
stuje výnos ministerstva obchodu ze dne 4. 8.
1899, čís. 29. 757 JOKp 1914/56, výnos minist.
vnitra ze dne 29. 3. 1890, č. 5246, místodržit. praž-
ského z 13. 4. 1890, č. 722 sb. norm., kde jasně je
naznačeno, že obchod masem a prodej masa nesmí
se prováděti žádným způsobem jako pouhá živ-
nost obchodní, nýbrž jen ve spojení s rozdělová-
ním větších kusů v menší, jako živnost řemeslná,
a to takovým způsobem, který tvoří podstatnou
část živnosti řeznicko-uzenářské.
Poslední výnosy přesně vyhraničují oprávněnost
řezníků a bylo dle nich postupováno. Jsou také
novějšího data a proto pro věc rozhodnější, nežli
zastaralá guberniální nařízení. Nemožný návrat
k platnosti zastaralého guberniálního nařízení
vnesl by do nynějšího stavu chaos, zmatek a ohro-
zil by tak právo a klid v živnostech řeznicko-
uzenářských.
Z těchto důvodů táži se podepsaní:
1. Jsou panu ministru obchodu známy tyto okol-
nosti?
2. Co učiní pan ministr, aby tento zmatek od-
stranil a aby k prodeji čerstvého masa jediné živ-
nosti řeznicko-uzenářské určeny byly?
V Praze, dne 29. října 1937.
Netolický, Tykal,
Jenšovský, dr Neuman, Uhlíř, Fiala, dr Patejdl,
Bergmann, Stejskal, Mikuláš, dr Stránský, dr Ko-
zák, dr Klapka, Šmejcová, Bátková-Žáčková, Lane,
Polívka,
Hatina, Bábek, Tichý, Zeminová.
1089/V.
Interpelácia
poslanca Jozefa Siváka
ministrovi železníc
vo veci nedostatkov osobnej dopravy na
trati Prievidza, -Bojnice-Hornia Štubňa.
Pred 6 rokmi vybudovaná bola železničná spojka
Prievidza-Bojnice-Hornia Štubňa. Aká prepo-
trebná bola s každého ohľadu táto spojka, ukazuje
najlepšie dnešná jej frekventovanosť. A premávka
na tejto dôležitej čiare by ešte vzrástla, keby že-
lezničná správa sama neznemožňovala osobnú do-
pravu. Totižto nielen že na čiare vlaky nemajú
dostatočný počet osobných vozňov, ale nie je po-
starané ani o vozne II. triedy. Tieto nedostatky
javia sa v tom, že cestovať na tejto trati zna-
mená hotovú tortúru, ktorú ani opísať nemožno!
Táto nedbalosť a či ľahostajnosť železničnej
správy zapríčinila už mnoho zla a priamo odrádza
obecenstvo cestovať na trati Prievidza-Bojnice-
Hornia Štubňa. Bojnice ako kúpeľné miesto na-
vštevované sú s roka na rok početnejšie, a to
najmä hosťami zo zahraničia. Tí kúpeľní hostia
však, ktorí prichádzajú II. triedou od Zvolena a
Vrútok, v Hornej Štubni nútení sú presadnúť na
III. triedu, do vozňov nečistých, špinavých, rozhe-
ganých, že to vyvoláva priamo hnus! Ba často
nedostane sa týmto cestujúcim ani miesta, lebo
vozne sú preplnené - ak nie cestujúcimi, tak
rozličnou batožinou cestujúcich.
Stály sa prípady, že kúpeľní hostia bojnickí na
zpiatočnej ceste použili radšej auta do Kláštora
pod Znievom a tam nastúpili do vlaku, len aby
vyhli trati tak zv. "handlovskej". Je teda celkom
5
odôvodnené tvrdenie, že železničná správa sama
ochromuje osobnú dopravu a znemožňuje cudzi-
necký ruch!
Ale také isté sú pomery pri osobnej doprave
i na trati Prievidza-Nové Zámky, lebo motorové
vlaky ani tu nemajú II triedy a používané sú
vozne len III. triedy, staré, vymuštrované a smrad-
ľavé. Neobstojí námietka, že i na hlavných tra-
tiach sú motorové vlaky pozostávajúce z vozňov
len III. triedy Vozne tieto sú totiž obyčajne nové,
časté, hygienické, ba i polštárované, a nedajú sa
ani porovnať s vozňami tratí lokálnych
Osobná doprava na trati Prievidza-Bojnice-
Hornia Štubňa je ostudou Štátnej železničnej
správy a každého cestujúceho len trocha jemnej-
šieho citu upomína na železničné pomery v nekul-
túrnom oriente.
Dobytok dopravuje sa pozornejšie a pohodl-
nejšie ako ľudia na trati Prievidza-Bojnice-
Hornia Štubňa!
Opytujeme sa preto pána ministra železníc:
Či sú mu známe nemožné a absurdné pomery
osobnej dopravy na prvé spomenutej trati?
Či je náchylný postarať sa bezodkladne, aby sa
na trati tejto stala náprava, menovite aby boly
zavedené i železničné vozne II triedy a dostatočný
počet vozňov triedy III., a to tak pri doprave mo-
torovej, ako i parnej, aby sa cestujúcemu obecen-
stvu vyšlo v ústrety a aby sa neochromoval cud-
zinecký ruch?
Praha, 29. októbra 1937
Sivák,
Hlinka, Slušný, Sidor, Florek, Čavojský, Šalát,
Haščík, dr Sokol, Drobný, dr Tiso, dr Pružin-
ský, Kendra, Longa, Suroviak, dr Wolf, Turček,
Dembovský, dr Pješčak, Bródy, Schwarz.
vyhodil z triedy. Už sama táto okolnosť svedčí
najlepšie o tom, že ide o človeka abnormálneho,
ktorý nehodí sa vôbec do školy, ale prinajmenej
do penzie.
Učiteľ František Svozil hneď v prvý deň svojho
účinkovania v Helpe proti miestnemu zvyku ne-
dovolil svojim žiakom pomodliť sa pred a po vy-
učovaní a použil telesného trestu pre modlitbu,
čím sa nešetrne dotkol najvznešenejších citov žia-
kov a verejne potupil aj náboženské presvedčenie
občanov. František Svozil týmto svojím chovaním
pobúril proti seba celú obec a vyprovokoval aj
štrajk žiakov svojej triedy, ktorý len po taktnom
zakročení správcu školy mohol byť likvidovaný
bez väčšej ostudy.
Nakoľko takéto nepedagogické účinkovanie uči-
teľa Františka Svozila je nielen na úkor školy,
ale hatí i konsolidáciu pomerov v obci a na celom
okolí, je rozhodne potrebné, aby z Helpy bol čím
prv odstránený, lebo ináč hrozí vážna obava, že
v obci vypuknú nepokoje, ktoré môžu mať nedo-
zierne následky. Učiteľ František Svozil stratil
v Helpe všetku dôveru detí a ich rodičov, nemá
tam nijakej autority a preto nemôže tam ďalej
zdarné pôsobiť.
Pýtame sa pána ministra.
Či má vedomosť o neprístojnom chovaní učiteľa
Františka Svozila?
Či je ochotný nariadiť jeho okamžité suspendo-
vanie a postarať sa o to, aby pre svoju nespôso-
bilosť bol čím prv penzionovaný?
Praha, 29. októbra 1937.
Dr Sokol, Schwarz,
Čavojský, Danihel, Drobný, Florek, Haščík, Sivák,
dr Tiso, Hlinka, Longa, dr Pružinský, Sidor,
Slušný, dr Pješčak, Bródy, Suroviak, dr Wolf,
Turček, Dembovský, Šalát, Kendra.
1089/VI.
Interpelácia
poslancov dr Martina Sokola a Rudolfa
Schwarza
ministrovi školstva a národnej osvety
vo veci neprístojného chovania Františka
Svozila, učiteľa na štátnej ľudovej škole
v Helpe (okres Brezno nad Hronom).
Počiatkom tohto školského roku preložený bol
na štátnu ľudovú školu do Helpy, obce výlučne
katolíckej, František Svozil, učiteľ bez vyznania,
ktorý predtým pre svoju nespôsobilosť musel byť
pozbavený správcovstva na štátnej ľudovej škole
v Očovej-Ivíne, okres Zvolen. Ako sme informo-
vaní, František Svozil, ako správca školy, do-
pustil sa i takej neslýchanej neprístojnosti, že
školského inšpektora pri jeho úradnom výkone
1089/VII.
Interpelace
poslance dra Karla Domina
ministrovi školství a národní osvěty
o započítávání služby na měšťanských
školách kandidátům profesury při pře-
stupu na střední školu.
Neutěšená situace kandidátů profesury, zejména
ze skupin PZ, MF, DZ a CHmf, je obecně známa
a kdyby nebyla bývala většina těchto plně kvali-
fikovaných, ale nezaměstnaných sil nalezla do
řásné neb trvalé útočiště na měšťanských školách,
byla by bída těchto nastávajících profesorů přímo
katastrofální. Podle květnového čísla Věstníku
MŠANO je dosud neumístěno 787 zkoušených kan-
didátů profesury.
Za tohoto neutěšeného stavu věcí je příkazem
sociální spravedlnosti a ostatně i zájmem státu
6
aby se dostalo těmto kandidátům profesury po-
mocné ruky. Částečně se tak již stalo výnosem
MŠANO ze dne 16. X. 1934, č. 112. 762/34. Tímto
výnosem bylo povoleno započítávání služby kan-
didátům profesury při přechodu ze škol měšťan-
ských na školu střední, ale pouze dvěma třetinami
odsloužených let a na individuální žádost.
Je přirozené, že se kandidáti profesury domá-
hají řešení pro sebe příznivějšího a zajisté jsou
k tomu vzhledem k své kvalifikaci i hmotným obě-
tem potřebným pro dlouhé vysokoškolské studium
plně oprávněni. Na manifestační schůzi kandidátů
profesury, konané dne 7. července 1937 ve velké
posluchárně filosofické fakulty Karlovy univer-
sity za účasti akademických funkcionářů byly
odůvodněny spravedlivé požadavky těchto kandi-
dátů profesury, z nichž mnozí musí čekati deset
až dvacet let na místo na střední škole. Při tom
poukázal referent dr Mil. Pacholík na veliké roz-
díly v požitcích, o něž je kandidát profesury na
měšťanské škole zkrácen za. celoživotní službu ve
srovnání s jinými učiteli a vyjádřil tento rozdíl
číselně takto:
asi o 255. 000 Kč méně než profesor střední školy;
asi o 160. 000 Kč méně než odborný učitel;
asi o 66. 000 Kč méně než učitel školy obecné.
Bylo by věru zbytečné ukazovati na to, co zna-
menají učitelé všech kategorií pro rozvoj a pokrok
národa a státu. Právě tak jako je sociální povin-
ností státu pamatovati na to, aby se pomohlo ne-
zaměstnané inteligenci, chátrající v bídě a nedo-
statku, tak je to i přímým zájmem státu, aby měl
učitele spokojené, se zajištěnou slušnou úrovní ži-
votní, tak, aby mohli všechny své síly, duševní i tě-
lesné, věnovati mládeži a škole.
Jsou dva spravedlivé požadavky kandidátů pro-
fesury, učících na měšťanských školách, které by
měly býti splněny bez jakéhokoliv odkladu. Je to
především prováděcí nařízení k § 142, odst. 2 pla
tového zákona o započítávání služební doby při
přestupu na školu střední, a to tak, aby byla při
přestupu na střední školu plně započítávána
všechna léta, odsloužená na měšťanských školách
a aby. byla také plně započítávána výpomocná
služba na středních školách.
Druhým požadavkem je zkrácení čekatelské
doby na měšťanských školách plně aprobovaným
kandidátům profesury a připočtení dvou let do
I. plat. stupně, aby se zlepšily jejich existenční
poměry.
Podepsaní se Vás proto táží:
1. Jsou Vám, pane ministře, známy neutěšené
poměry kandidátů profesury, učících na měšťan-
ských školách?
2. Jste, pane ministře, ochoten urychliti vydání
prováděcího nařízení k § 142, odst. 2 platového
zákona a splniti uvedené dva spravedlivé poža-
davky kandidátů profesury?
V Praze dne 2. listopadu 1937.
Dr Domin,
Danihel, Florek, Haščík, Turček, Holeček, Knebort,
dr Novotný, Ježek, Drobný, Slušný, dr Klíma, dr
Štůla, J. Sedláček, Hlinka, Sidor, dr inž. Toušek,
Chmelik, Sivák, dr Rašín, dr Sokol, Špaček,
inž. Protuš,
1089/VIII.
Interpelace
poslance dra Karla Domina
ministrovi průmyslu, obchodu a živností
ve věci kartelu papíren a zdražování
papíru.
Cena papíru je významnou složkou při kalkulaci
cen knih, časopisů a novin. Papír je tudíž pro ší-
ření osvěty a vzdělání v nejširších vrstvách pro-
dukt nad jiné důležitý. Zdražování papíru posti-
huje především národní kulturu a musí býti posu-
zováno s hlediska zájmů celostátních.
Pro výrobu papíru jsou v Československu pod-
mínky jedinečně příznivé: vždyť máme dostatek
dříví, uhlí, vodních sil i výrobních zkušeností, ale
přes to prese vše je náš papír nepřiměřeně drahý.
Srovnáme-li jeho ceny s cenami a jakostí papíru
v cizině, poznáme, že patříme v této věci k nej-
dražším státům Evropy. S lítostí konstatujeme,
že náš papirnický průmysl, dirigovaný a usměrňo-
vaný kartelem, nemá dostatečný zájem na snížení
neb aspoň nezvyšování ceny papíru, ačkoliv jde
o věc obecného zájmu. Zdá se naopak, že kartel
udržuje tyto nepřiměřeně vysoké ceny papíru a to
i zvýšenými cly na papír, dosahujícími podle
zpráv z kruhů knihkupců a nakladatelů padesát
až sto procent světové ceny. Ale i za těchto neslý-
chaně vysokých cel vyplácelo se jiným státům do-
vážeti k nám papír. Již tato okolnost ukazuje, že
náš papirnický průmysl má na mysli svoje hmotné
zájmy a nikoliv zájmy celku a že se nesnaží upra-
viti ceny papíru tak, aby se spokojil jen občan-
ským ziskem a umožnil také knihkupcům, nakla-
datelům a vydavatelům novin stanoviti ceny pří-
stupné nejširší veřejnosti. Náš kartel jednal s kar-
tely v Rakousku, Německu, Norsku a švédsku a
zavázal se, že nebude vyvážeti papír do těch zemí,
do kterých dovážejí jmenované státy, arciť za pod-
mínky, že zase tyto státy nebudou vyvážeti pa-
pír do Československa.
Papirnický průmysl je od října 1936 plně za-
městnán a zaměstnanost, činící v době krise asi
60% proti roku 1929 stoupla na 110 až 120%. Přes
to ohlásil kartel počátkem tohoto roku nové zvý-
šení cen papíru o 4 až 6 %, ale ve skutečnosti je
toto zvýšení větší, poněvadž se současně zhoršuje
kvalita papíru. Toto zvýšení není odůvodněno a
nemělo proto býti připuštěno. Ve "Zprávách čsl.
knihkupců a nakladatelů", ročn. II., č. 7 ze dne
10. února 1937 charakterisuje se toto zvýšení
takto:
"Kartel odůvodňuje zdražení zvýšením cen su-
roviny, to je dřeva. Jakou položku vlastně dělá
dřevo při výrobě papíru? Specifická váha papí-
rového dříví je asi 0'50. To znamená, že m3 (pevný
metr) dříví váží 500 kg. Prostorný metr dříví stál
do nedávná v lese 60 Kč anebo asi 00 Kč franko
papírna. Vzhledem k tomu, že jeden prostorný
metr je cca Bi pevného metru, obsahuje jeden
prostorný metr cca 375 kg dřeviny, tudíž jeden
kg této dřeviny, hlavní to suroviny při výrobě pa-