7
píru, je za cca 24 haléřů. Tudíž v 1 kg papíru,
který kartel prodává za 2'80 až 6 Kč, je obsaženo
dříví za 24 haléřů.
Kartel se odvolává na to, že ceny dříví stou-
pájí. I kdyby stouply o dvacet procent, pak by
zvýšení na 1 kg činilo 5 haléřů. Kartel papíren
zvyšuje však ceny o 4% až 6%, ve skutečnosti,
jak již shora uvedeno, ještě výše, tudíž o prů-
měrně 30 hal. na 1 kg. Toto zdražení je proto
úplně neoprávněné. "
Informace z kruhů papírnického průmyslu vy-
znívají arciť jinak, není však snadno, aby si ne-
odborník všechny tyto rozpory sám ověřil. Ale
ani tyto zprávy nepopírají "určité mezinárodní do-
hody", které arciť přicházejí vhod zdražovatelům
papíru. Papírnický průmysl poukazuje k tomu, že
rozdíl mezi domácími a světovými cenami papíru
po dvou devalvacích Kč a po zvýšení cen na svě-
tovém trhu jest nyní pouze 15 až 25%. Zvýšení
cen o 4 až 6% vysvětluje pouze podstatným zvý-
šením ceny dříví; toto zdražení je dnes 70 až 100%
ceny z roku 1936. Citovaný výpočet je prý zcela
nehorázný, neboť podle veškeré odborné literatury
bez rozdílu vyrábí se z 1 m" 200 kg hodnotnějšího
papíru. Jestliže tedy stál dříve 1 m3 dříví 100 Kč,
byla hodnota dříví v papíru Kč 50'- za 100 kg.
Cena stoupla v březnu t. r. asi na Kč 170'- až
Kč 180'- za m3 dříví, takže dříví pro 100 kg
papíru stojí nyní Kč 90'-. Stoupl tudíž výrobní
náklad na 100 kg papíru jen z tohoto důvodu o Kč
40'-, nemluvě o zdražení klihu, pryskyřice, barev,
uhlí atd. Jestliže tudíž kartel papíren zvýšil ceny
za 100 kg papíru o Kč 10'- až Kč 20'-, převzal
prý na sebe více než polovinu zvýšeného výrobního
nákladu. Kartel zvýšil tedy podle tohoto výpočtu
ceny papíru jen mírně, mnohem méně, než by od-
povídalo ceně dříví, vyrovnávající se téměř úrovni
z let 1928-29.
S těmito údaji nesouhlasí zcela odborné články
generálního ředitele státních lesů a statků dra
Karla Šimana o dřevařském hospodářství a jeho
vývoji v Československu od převratu. Také od-
borné rukověti (na př. C. F. Dahlheim, Taschen-
buch für den praktischen Papier-Fabrikanten,
Düsseldorf 1892), tudíž kniha předválečná, pova-
žovaná za velmi spolehlivou, mají jinou kalkulaci,
než jaké se mi dostalo z řad příslušného našeho
průmyslu.
To, že vedle papíru stouply i jiné suroviny, pů-
sobilo tím pronikavěji na prodejnou cenu výrobků.
Časopis "Knihař", ročn. XXXV, č. 6 ze dne 15.
března 1937 oznamuje, že Svaz mistrů knihařských
a příb. odvětví v ČSR. se usnesl ve schůzi ústřed-
ního výboru dne 3. března na prozatímním zvý-
šení cen všech svých výrobků o 20 až 25%. Odů-
vodňuje to vzestupem cen za suroviny, které bě-
hem krátké doby pěti měsíců (od 20. září 1936
do 20. února 1937) se jeví takto:
"Plátno tuzemské stálo ke dni 20. září 1936
Kč 5'-, 20. února 1937 Kč 6'-, t. j. téměř o 20%
více; plátno německé Kč 12'-, teď Kč 13'60, 13%
více; plátno anglické Kč 14'-, teď Kč 16'-,
l4 1/ 2 % více; koziny tuzemské Kč 725. teď Kč 9'50.
30% více; koziny anglické Kč 8'50, teď Kč 11'-,
30 % více; skopovice Kč 5'25, teď Kč 7'-, 30",
více; teletiny Kč 4'80, teď Kč 6'50, 35% více;
štípenky Kč 3'60, teď Kč 4'80, 33% více; grádl
Kč 8'-, teď Kč 9'-, 20% více; kepr Kč 6'50,
teď Kč 7'60, 17% více; širtink Kč 3'80, teď Kč
4'40, 16 1/2 % více; klih Kč 6'50, teď 9'80, 50%
více; škrob Kč 2'60, teď Kč 2'90, 11 1/2 % více; šedá
lepenka Kč 125'-, teď Kč 165'-, 33% více; le-
penka strojní Kč 180'-, teď 225'-, 25% více;
lepenka bílá Kč 170'-, teď Kč 190'-, 12% více;
lepenka kozitá Kč 180'-, teď Kč 200'-, 11%
více; superior Kč 3'60, teď Kč 4'-, 11% více;
přírodní papír předsádkový Kč 7'60, teď Kč 8'40
na 1 kg, 9 % více; potahový papír šagrén 60 hal.
za arch, teď 75 hal. za arch, 25 % více a Gustav
70 hal., teď 85 hal. za arch, 20 % více. "
K tomu pak poznamenává, že všechny tyto ceny
jsou jenom průchodné, ježto vzestup se dosud ne-
zastavil. Je také pozoruhodné, že zvýšení cen pa-
píru bylo ohlášeno dříve, než stoupla cena dřeva.
Náš průmysl papírnický není z valné části v ru-
kou příslušníků státního národa. Sledujeme-li vše,
co se v tomto průmyslu od převratu děje, nabý-
váme přesvědčení, že kartel, ovládaný duchem
málo příznivým ideji Československého národního
státu nemá pražádné porozumění pro kulturní po-
třeby našeho národa. Zbraně ducha jsou v nynejší
dobo snad důležitější pro zabezpečeni našeho státu
než kdykoliv jindy. Proto nelze připustiti, aby ší-
ření osvěty a kultury bylo znesnadňováno zdražo-
váním papíru, diktovaným nejvýše lacnou touhou
po nadměrném zisku.
Vzhledem k tomu ptáme se Vás, pane ministře:
1. Jsou Vám známy poměry v československém
kartelu papíren a politika tohoto kartelu, poško-
zující zájmy státu?
2. Jste ochoten, pane ministre, podrobiti ceno-
vou politiku kartelu papíren objektivní kritice,
přezkoumati přísně objektivně rentabilitu tohoto
průmyslu a působiti k tomu, aby vysoké ceny,
škodlivé naší kultuře a brzdíci šíření osvěty kni-
hou, časopisy a novinami, byly redukovány na ta-
kovou míru, aby průmyslu papírníckému zůstal
jen občanský zisk?
V Praze dno 2. listopadu 1937.
Dr Domin,
dr Novotný, Knebort, Holeček, Ježek, dr Klíma,
Danihel, Drobný, Dembovský, Suroviak, Longa,
Kendra, Haščík, Florek, J. Sedláček, inž. Protuš,
Špaček, dr Rašín, dr Štůla, Chmelík, Sivák, Slušný.
1089/IX.
Interpelace
poslance Františka Ježka a V. Holečka
ministrovi školství a národní osvěty
o stavbě nové školní budovy v Doksech.
škola v Doksech u Máchova jezera byla zalo-
žena již roku 1919 a od té doby nedostalo se
škole takového umístění, aby odpovídalo zájmům
národním a pedagogickým ani celostátním..
8
Doksy u Máchova jezera jako letovisko navště-
vované příslušníky nejen tohoto státu, nýbrž
i hosty ze zahraničí, jsou vystaveny pozornosti
těchto návštěvníků, kteří přirozeně podle školní
budovy usuzují na vnitřní stav celého státu.
Dnes je v Doksech škola mateřská, dvoutřídní
obecná a trojtřídní škola měšťanská. Škola je
roztroušena do tří budov v okruhu 3 km. Míst-
nosti jsou nezdravé, malé a tmavé, zcela nevyho-
vující, a vchod do dvou z těchto budov je na
místě tak frekventovaném, že bezpečnost dětí je
ohrožena. Za tyto místnosti, nepostačující a hygie-
nicky závadné, platí se nájemné skoro 30. 000 Kč.
Počet žactva stále stoupá a je dnes jisto, že
o IV. ročník měšťanské státní školy bude velký
zájem, neboť školní obvod obsahuje mnoho míst
s obecnými státními českými školami.
Hraničáři z Doks a okolí postrádají také míst-
nosti, kde by mohli ve významných národních
dnech se sejíti a národní svátky oslaviti. Stavba
nové české školy mohla by býti řešena tak, aby
tělocvična nebo jiná ústřední místnost mohla býti
k tomuto účelu použita.
Podepsaní táží se pana ministra školství a ná-
rodní osvěty:
1. zda je ochoten tomuto případu věnovati po-
zornost a
2. zda je ochoten naříditi, aby v nejbližší době
v zájmu prestyže státu a v zájmu kultury a zdraví
českých dětí ke stavbě budovy české školy v Dok-
sech u Máchova jezera došlo?
V Praze, dne 1. října 1937.
Ježek, Holeček,
Danihel, Dembovský, Drobný, Čavojský, Haščík,
dr Novotný, Knebort, Turček, Suroviak, Slušný,
Kendra, Sivák, Špaček, dr inž. Toušek, dr Domin,
J. Sedláček, dr Klíma, inž. Protuš, dr Rašín, dr
Štůla, Chmelík.
1089/X.
Interpelace
poslance Klímy
ministrovi národní obrany
o nedbalé lékařské péči o vojíny dělostře-
leckého pluku č. 106 v Brně, jíž byla zavi-
něna smrt svobodníka Karla Bilke a vojína
Cibulky.
Svobodník Karel Bilke od dělostřeleckého pluku
č. 106 v Brně hlásil se v měsíci lednu několikrát
k lékařské prohlídce. Byl1 však vždy odmítnut a
prohlášen za simulanta. Po několikátém hlášení
byl Bilke dne 20. ledna t. r. odvezen do garni-
sonní nemocnice a 24. ledna, když k němu přišla
jeho matka Marie Bilke na návštěvu, bylo jí sdě-
leno, že je mrtev.
Čtrnáct dní před tím se stal podobný případ
s vojínem Cibulkou, který byl rovněž prohlášen za
simulanta a během krátíce doby zemřel.
Smrt Bilkeho i Cibulky je křiklavým svědectvím
naprosto nedbalé péče o zdraví a životy vojínů
pěšího pluku č. 106.
Podepsaní se táží:
Nařídí pan ministr přísné vyšetření těchto pří-
padů a postará se o nápravu?
V Praze dne 2. listopadu 1937.
Klíma,
Appelt, Kopřiva, Kosík, Schmidke, Dölling, Vo-
dička, Synek, Borkaňuk, Zupka, Kliment, Macha-
čová, B. Köhler, Beuer, Krosnář, Fuščič, Pro-
cházka, Nepomucký, Hodinová-Spurná, Šliwka,
Šverma.
1089/XI.
Interpelácia
poslancov Širokého a Košíka
ministrovi vnútra
vo veci svojvolného jednania okresného
náčelníka v Novom Meste n. Váhom.
Meno dr Karia Schnabla, okresného náčelníka
v Novom Meste n. Váhom nefiguruje poprve
v interpeláciách klubu komunistických poslancov.
Nedávno mali sme príležitosť dokázať v súvislo-
sti s obecnou sporiteľňou v Novom Meste n. Vá-
hom, že pán okresný náčelník veru si nešetrí ná-
mahy, aby sebe vymohol vedľajšie príjmy za funk-
cie, ktoré by mal bezplatne z moci svojho úradu
obstarať.
V prítomnej interpelácii bude objasnená poli-
tická tvár novomestského náčelníka.
Miestna organizácia komunistickej strany y No-
vom Meste nad Váhom oznámila okresnému úradu
v Novom Meste nad Váhom, že na verejnom shro-
maždení dňa 10. októbra 1937, ktoré je spojené
to sprievodom, hodlá nosiť heslá a štandarty.
V oznámení predložila text štandartov, resp. obra-
zové štandarty k nahliadnutiu.
Okresný úrad výmerom zo dňa 7. X. 1937, č.
16557/1937 nosenie štandartov čiastočne povolil,
čiastočne zakázal, v niektorých potom previedol
škrty.
Nasledujúceho dňa svoj výmer na zákrok kra-
jinského úradu v Bratislave z moci úradnej mo-
difikoval a povolil niekoľko ďalších hesiel, takže
zakázané a čiastočne povolené heslá v konečnom
rozhodnutí znely takto:
A. Zakázané heslá:
2. Sovjetský svaz ochrancom malých národov.
9
B. Zakázané obrazové štandarty:
1. Obraz znázorňujúci ponorku, z ktorej ne-
známy vojak s čiapkou vojaka Francovej armády
striela na holubicu mieru s nápisom "Neznámy
pirát".
2. Obraz preláta Hlinku sediaceho na hlave slo-
venského robotníka volajúceho "autonómia".
3. Fúrik, na ňom kartelár s nápisom "vyviesť
ich miesto cukru".
4. Hlinka ako anjel mieru, z vrecka mu vyzerá
Franco.
C. Čiastočne povolené heslá:
1. Sbratrením národov za obranu demokracie a
republiky (s vylúčením slov:, .....pred fašiz-
mom").
2. Republike bezpečnosť a mier. Národom rov-
noprávnosť, ľudu prácu, podu a slobodu (s vylú-
čením slov: "----Ľudový front").
3. Za svetový mier (s vylúčením slov: ".... so
Sovjetským Sväzom").
4. Považie hradbou proti fašizmu a vojne (s vy-
lúčením slov: "___a vojne").
5. Úspešný boj proti fašizmu a vojne nie je
možný bez žien (s vylúčením slov: "... a vojne").
V odôvodnení zákazu praví výmer, že obrazové
štandarty B 1. a 4. boly zakázané "vzhladom
k neutrálnemu stanovisku československej repub-
liky k Španielsku", obrazy B 2. a 3. ako i heslá
A 1. a 2. z dôvodu, že "by boly schopné vzbudiť
odpor u prívržencov iných politických strán".
Čiastočné zákazy vôbec neodôvodnil.
Okresný náčelník uvedený výmer vlastnoručne
podpísal, je preto zaň osobne zodpovedný.
Proti postupu okresného náčelníka namietajú
interpelanti nasledujúce:
Okresný náčelník dr Schnabel do napadnutého
výmeru, ktorý vydal menom okresného úradu ve-
dome zanášal svoje vlastné politické názory.
Názory však takého druhu, ktoré nemožno dobre
srovnať s demokratickými a zahranične-politic-
kými zásadami československej republiky.
Okresnému náčelníkovi, ako osobe zastávajúcej
odpovednú a nie podradnú funkciu štátnu, musí
byť z úradu známe, že
a) Československo voči Španielsku nemá neu-
trálne, ale priatelské vztahy;
b) neudržuje žiadne styky s Francom, - -
Ďalej je ale prekvapujúca ochota ako si bere
výmer do ochrany nepriateľov ľudu, kartelárov,
pečujúc o to, aby city cukrobaronov neboly ura-
zené a aby nebola ľudu vysvetlená pravá podstata
hlinkovskej demagógie o autonómii a ideologické
spojenie hlinkovskej kliky s úhlavnými nepria-
teľmi španielskeho ľudu, so španielskymi povstal-
cami.
Není možno dobre polemizovať s dôvodmi zá-
kazu ad C, lebo také dôvody v tomto, i formálne
vadnom výmeru nie sú. - Vrhajú však pravé
svetlo na "ideologické" pohnútky napadnutého
výmeru. Javí sa krečovitá snaha zastrieť význam
Sovjetského Sväzu pre mier a pre ochranu malých
národov, tým je však aj vyjadrená snaha zbaga-
telizovať líniu zahraničnej politiky Českosloven-
ska.
V dôsledku týchto závažných skutkov pýtame sa
pána ministra vnútra:
1. Je ochotný zaviesť okamžite disciplinárne
pokračovanie proti autoru výmeru č. 16557/37
okresného úradu v Novom Meste nad Váhom,
proti okresnému náčelníkovi dr Schnabelovi?
2. Je ochotný podriadeným úradom dať závažné
smernice, aby v budúcnosti podobné prípady sa
nemohly opakovať?
V Prahe dňa 29. októbra 1937.
Široký, Kosik,
Kliment, Vodička, Synek, Dölling, Schmidke,
Appelt, B. Köhler, Šverma, Beuer, Machačová,
Krosnář, Zupka, Borkaňuk, Fuščič, Procházka,
Nepomucký, Klíma, Hodinová-Spurná, Šliwka.
1089/XII (překlad).
Interpelace
poslance G. Böhma
ministrovi sociální péče
o velkém poškození německých horských
sedláků z kraslického okresu při nákupu
bramborů pro státní bramborovou akci
1937/38.
Již v roce 1936 zahalily státní úřadv brambo-
rovou akci pro nezaměstnané z kvaslického okresu,
ke které byly potřebné brambory odebrány
z vnitřních Čech. Již tehdy byly ojediněle hlášeny
případy, že mezi dodanými brambory byly ně-
které tak špatné jakosti, že četní nezaměstnaní
byli nuceni brambory, které jim byly poskytnuty,
nabízeti zdejším sedlákům jako brambory pro
dobytek za zdejší jedlé brambory, jelikož ani od
nezaměstnaných nelze očekávati, že by užívali tak
vadných bramborů jako potraviny.
Letošní sklizeň bramborů byla po několika před-
cházejících neúrodách výjimečně zase jednou, po-
kud jde o jakost a množství, dobrá, takže letos
zdejší horští sedláci jsou s to, aby nejen uhradili
svou vlastní potřebu bramborů, nýbrž mimo to
leště značné množství dali k disposici pro záso-
bování obyvatelstva kraslického okresu.
Horští sedláci z nouzového okresu kralického
tedy nikoliv neprávem očekávali, že přebytečné
brambory, které se nyní na volném trhu nedají
odbýti, zakoupí a užijí státní úřady k zásobení
těch částí obyvatelstva, které po více než sedmi-
leté průmyslové krisi v okrese kraslickém sice
bramborů potřebují, ale nemají na ně peněz.
Před několika týdny se tedy dostavil předseda
kraslického zemědělského okresního svazu, několik
obecních starostů a potom člen zemského zastu-
pitelstva za sudetskoněmeckou stranu František
2
10
Stowasser k okresnímu hejtmanovi dr Krpálkovi
od kraslického okresního úřadu a žádali ho, aby
u příslušných míst zařídil, aby brambory potřebné
ku provádění letošní bramborové akce v okrese by-
ly zakoupeny u zdejších horských sedláků, neboť
by přece nemělo smyslu kupovati brambory jinde a
posílati je do Kraslic, když potřebné množství jest
připraveno ve zdejším okrese. Členové deputace
prohlásili panu radovi Krpálkovi, že potřebné
množství bramborů - mluvilo se asi o 40 vago-
nech - může býti za všech okolností dodáno a
navrhli cenu 23 Kč za metrický cent, kterážto
cena přibližně odpovídala ceně za dodávku bram-
bor z vnitřních Čech nebo Moravy včetně dovoz-
ného. Pan rada dr Krpálek slíbil, že se postará,
aby se přihlíželo ke zdejším sedlákům.
Nyní se dověděl interpelant dotazem u okresního
úřadu v Kraslicích, že prý ministerstvo již roz-
hodlo, že nabídka zdejších horských sedláků po
23 Kč jest příliš drahá a že se tedy nepřijímá, a
že ministerstvo přijalo nabídku českých družstev
z Německého Brodu a Jihlavy za cenu 16 Kč, při
čemž se ovšem brambory musejí do Kraslic do-
vézti skoro 400 km přes Prahu na útraty mi-
nisterstva.
Příznačné však pro péči ministerstva sociální
péče o chudé horské sedláky, kteří nejen byli po-
stiženi několikerou neúrodou, nýbrž velmi těžce
utrpěli i dlouholetou nezaměstnaností průmyslo-
vého dělnictva, jest to, že ministerstvo sociální
péče vůbec ani neprojednávalo nabídky německých
horských sedláků, ačkoliv se za ni okresní hejt-
man přimlouval, a zvláště že nevešlo ve styk se
zdejšími sedláky stran přiměřeného snížení do-
dávkové ceny.
Interpelant konstatuje, že opatření ministerstva
sociální péče způsobila přímo groteskní situaci, že
u zdejších německých sedláků leží aspoň 40 va-
gónů dobrých jedlých bramborů bez odbytu a snad
se dokonce zkazí, zatím co ministerstvo z péče
o české sedláky a velkostatkáře dává nakoupiti ve
vzdálenosti 400 km na českomoravské vysočině
celý nákladní vlak bramborů, jejichž jakost podle
učiněných zkušeností ještě není naprosto zajištěna.
Jaké důvody mohly příměti ministerstvo, aby
přijalo zdánlivě výhodnou nabídku českých druž-
stev, těžko uhádnouti, uváží-li se, že nabídka čes-
kých družstev nemůže býti podstatně výhodnější
než nabídka německých sedláků ze stejného okresu,
poněvadž se zdánlivý rozdíl v cenách 7 Kč co
nejméně vyrovná dovozným za odvezení bramborů
z Německého Brodu do Kraslic. Ale i kdyby byl
nějaký nepatrný cenový rozdíl ve prospěch čes-
kých družstev, byly úřady podle přesvědčení in-
terpelantů povinny přihlédnouti k nabídce zdej-
ších sedláků, neboť oni byli katastrofální neza-
městnaností - Kraslice mají stále ještě druhou
nejvyšší číslici nezaměstnaných v republice -
stejně postiženi jako průmyslové dělnictvo.
Interpelant hájí také mínění, že stát jest po-
vinen pomáhati i německým sedlákům při odbytu
bramborů, dokud od nich přes krisi požaduje daně.
Interpelanti se domnívají, že nemusejí teprve
zvlažte zdůrazňovati, že oznámení kraslického
okresního úřadu vzbudilo velké pobouření nejen
selského obyvatelstva, nýbrž i nezaměstnaných, a
jest vhodné ještě více otřásti vírou ve spravedl-
nost a ve zlepšení nynějších poměrů právními
opatřeními.
Interpelanti táží se tedy pana ministra sociální
péče:
1. Ví pan ministr o vytýkaném případě?
2. Jest pan ministr ochoten oznámiti, z jakých
důvodů byla nabídka německých horských sedláků
bez dalšího jednání hladce zamítnuta a proč byla
přijata nabídka českých oferentů?
3. Co hodlá pan ministr učiniti, aby pomohl
sedlákům v kraslickém okrese odbýti jejich bram-
bory, které mají na skladě, aby mohli dostáti
i svým daňovým povinnostem ke státu?
4. Co hodlá pan ministr učiniti, aby se příště
neopakovalo takové poškozování chudých němec-
kých horských sedláků?
5. Jest pan ministr ochoten, se ihned postarati,
aby brambory pro nezaměstnané z kraslického
okresu byly přece ještě zakoupeny ze zásob ta-
mějších sedláků?
V Praze dne 29. října 1937.
G. Bolím,
Sandner, Fischer, Obrlik, Kundt, dr Peters, May,
dr Jilly, Gruber, Jäkel, Stangl, Hollube, Birke,
inž. Künzel, Axmann, Illing, Knorre, inž. Kar.
mašin, Nickerl, dr. Zippelius, Sogl, Jobst.
Původní znění ad 1089/I.
Interpelláció
az iskolaügyi és népnevelésügyi
miniszterhez
a körzeti polgári iskolák beosztása
tárgyában.
Benyújtják: Jaross Andor nemzetgyűlési
képviselő és társai.
A polgári iskolák most folyamatban levő szer-
vezése terén történt sérelmeket már interpelláció
tárgyává tettük, amikor 15 körzeti polgári iskola
szervezésével kapcsolatban tettük szóvá a köz-
társaságban élő magyarság sérelmét.
Jelen interpellációnk tárgya további három pol-
gári iskolai körzet, ahol a magyar népi és nem-
zeti érdek szenved sérelmet.
A szlovenszkói országos képviselőtestület 1937.
július 7-én tartott ülésén a már megszavazott 121
polgári iskolai körzeten kivül további hét körzetet
szavazott meg, ezen hét között ismét nincs ma-
gyar polgári iskolai körzet, ugy, hogy az eddig
megszavazott 128 körzet közül továbbra is csak
kettő a magyar.
Már múltkori interpellációnkban panaszoltuk,
hogy csehszlovák iskolai körzetbe magyar közsé-
geket is beosztottak és a magyar járások terüle-
tén lévő körzeti iskoláknál nem állapították meg
világosan a tannyelvet. Ez a helyzet újból meg-
ismétlődött:
1. A szlovenszkói országos képviselőtestület 445.
számú határozatával Rozsnyón polgári iskolai
11
körzetet létesített. Rozsnyón, ahol a magyarság-
nak valamikor két gimnáziuma volt és ahol az
államfordulat után egyideig még fenn is tarották
a magyar gimnáziumot, majd fokozatosan meg-
szüntették, polgári iskola is csak csehszlovák
tannyelvű van. A tervezett körzethez tartozik
maga Rozsnyó, ahol a magyarság a lakosság
több, mint felét, 50'65%-át alkotja, mig a cseh-
szlovák lakosság száma: 39'53%, Rozsnyórudnó,
ahol a magyarság arányszáma: 51´94%, a cseh-
szlovákoké pedig: 43´35%, Sajóháza, ahol a ma-
gyarság 35´22%-öt alkot és Betlér, melynek lakos-
ságából 12´23 % vallotta magát magyarnak.
Ebben a körzetben összesen 9110 lakosból 4007
vallotta magát magyarnak, ami a lakosság
43´98%-át jelenti s így jogos az a kívánságunk,
hogy ezen körzetben külön magyar tannyelvű kör-
zet is létesittessék. A körzetben Betléren kívül
mindenütt van magyar tannyelvű elemi népiskola,
melynek növendékeit nem szabad a csehszlovák
tannyelvű polgári iskolába kényszeríteni.
2. Pelsőc, mely a rozsnyói járás területén fek-
szik, az államfordulat előtt szinte tiszta magyar
nemzetiségű volt. Az államfordulat óta igen sok
csehszlovák nemzetiségű vasutas, csendőr és egyéb
hivatalos személy került Pelsőcre s jelenleg a
lakosság 52´50%-a vallja magát magyarnak, mig
csehszlovák nemzetiségű 34´74%. A pelsőci körzet-
hez csatalták özörény községet, ahol a lakosság
84´30% -a magyar és csak 10´53% a csehszlovák.
A jelenlegi állapot is sérelmes, hogy Pelsőcön csak
csehszlovák tannyelvű polgári iskola van, az igaz-
ságtalanságot most fokozni fogja, hogy ez a pol-
gári iskola körzetivé változik kizárólag csehszlo-
vák tannyelvvel, melynek látogatása a magyar
tannyelvű elemi népiskola magyar gyermekeinek
is kötelességévé lesz téve.
A pelsőci körzetben 4026 lakos közül 2452 ma-
gyar, vagyis a lakosság 60´90%-a, mig a cseh-
szlovákok 28´34%-öt alkotnak s igy az igazság
azt kívánná, hogy Pelsőcön elsősorban magyar
tannyelvű polgári iskolai oktatásról kell gondos-
kodni s csak ennek teljesítése után elégítendő ki
a csehszlovák nemzetiségűek igénye.
3. A szlovenszkói országos képviselőtestület 445.
számú határozata Csetnek székhellyel is létesít
polgári iskolai körzetet. Csetnek község lakossá-
gának 20´56% -a vallotta magát magyarnak, az
igazság és a törvényes állapot azt kivánná, hogy
a csetneki magyarságnak is módot kell adni, hogy
gyermekeit magyar polgári iskolába járathassa.
A körzeti polgári iskolákról szóló törvény értel-
mében az iskolaügyi hatóság először a meglevő
polgári iskolákat szervezi át körzetiekké, mikor a
magyarságnak számarányához mérten aránytala-
nul kevesebb polgári iskolája van, uj körzeti pol-
gári iskolák szervezése pedig csak akkor követ-
kezhetik, ha a meglevők átszervezése befejeztetett,
igy a magyarságot a polgári iskolák terén uj,
fokozott veszteség éri, mert a legtöbb helyen a
magyar tannyelvű elemi iskolák növendékei vál-
nak a csehszlovák tannyelvű polgári iskolák tanu-
lóivá. Szükséges, hogy a tanügyi hatóság módot
nyújtson arra, hogy ez az aránytalanság mogszün-
tettessék.
Mindezek alapján kérdjük az Iskolaügyi Minisz-
ter Urat, hajlandó-e:
1. a szlovenszkói országos képviselőtestületben
a jelen interpellációnkban felhozott és a körzeti
polgári iskolák felállítását célzó határozatait a
nemzeti megbékülés és az igazság szellemében
felülvizsgálni, megváltoztatni és kiegészíteni oly
módon, hogy a magyar nemzetiségű gyermekek
részére is lehetővé váljon a magyarnyelvű polgári
iskolai oktatás?
2. hajlandó-e Rozsnyón és Pelsőcön a szlovák-
nyeivü körzeti polgári iskolával egyidejűleg a
magyarnyelvű körzeti polgári iskola szervezését
engedélyezni?
3. hajlandó-e Csetnek község polgári iskolázta-
tásra köteles magyar gyermekeit magyar polgári
iskolai körzetbe beosztani?
Praha, 1937. október 20.
Jaross,
Petrášek, Szentiványi, Dr. Porubszky, Dr. Szüllö,
Dr. Korláth, Sandner, May, Fischer, Jobst, Nickerl,
Obrlik, Dr. Kellner, Gruber, Axmann, Stangl,
Jäkel, Illing, Dr. Holota, Esterházy, A. Nitsch.
Původní znění ad 1089/II.
Interpelláció
a Belügyminiszter Úrhoz
a szepsii járási főnök sérelmes helységnév
használata tárgyában.
Benyújtja: Dr. Porubszky Géza nemzet-
gyűlési képviselő.
Belügyminiszter Úr!
A nyelvtörvény végrehajtó rendelete és a város-
nevek használatáról szóló törvény világosan elő-
írja, hogy az állami hivatalok magyar nyelvű
hirdetményeikben az illető járás vagy község hiva-
talos magyar nevét is kötelesek használni.
A magyarlakta járási hivatalok közül előljár a
szepsii járási hivatal abban, hogy nem tartja be
ezeket a kötelező rendelkezéseket.
Nem szándékom minden hasonló sérelem ügyé-
ben interpellációt benyújtani, de a szepsii járási
hivatal helytelen nyelvgvakorlatát a magyar napi-
lapok már többizben hiába kifogásolták és minden
ezirányu felszólalásunk is eddig eredménytelen
maradt, ezért kénytelen vagyok interpellációmmal
a Belügyminiszter Úrhoz fordulni
A szepsii járási főnök ugyanis 1937. szeptember
hó 23-án kelt 9917/1937-adm. számú hirdetményét
magyarul is kiadta, de hirdetményében Szepsi
helyett következetesen a Moldava nevet használta,
ami a törvénybe ütközik.
A belügyminisztérium 1936. december 14-iki
82. 646/36 számú határozatával kiadta a szloven-
szkói helységek hivatalos elnevezését úgy az állam-
nyelven, mint az egyes kisebbségi nyelveken.
A kiadott helységnévtárban Moldava nad Bodvou
községnek van magyar neve és pedig Szepsi, ezért
a járási főnök hivatalos magyar hirdetményeiben