6
interpelace, zmiňující se o stávce dělnictva na
t. zv. severní magistrále, byla ministerstvem ve-
řejných prací zadána veřejnou soutěží soukromé-
mu podnikateli. Dělnictvo zaměstnané na těchto
pracích silničních bylo v pracovním poměru jen
s dotčeným podnikatelem a ministerstvu veřejných
prací nedošly také žádné stížnosti.
Železniční práce, jichž se týká interpelace,
byly však prováděny ve vlastní režii a proto měla
státní správa železniční podnět k tomu, aby se
zabývala poměry mzdovými. Železniční úřady
počaly po prozkoumání a porovnání výše mezd
v podnicích v okolí železničních pracovišť již v
měsíci dubnu 1937 jednati s výborem důvěrníku
dělnictva v Popradě o zvýšení mezd dělníků a
řemeslníků, zaměstnaných na investičních pracích
košicko-bohumínské dráhy. Jednáni, které plně
přihlíželo k vývoji na trhu práce v oné době i v
tomto kraji a které nehrozilo nijak skončiti ne-
úspěchem, bylo přerušeno zákrokem nepříslušné-
ho činitele tajemníka »Národného všeodborového
sdružení slovenských robotníkov v Bratislavě« a
jím ad hoc vybraných zástupců dělníků. Tito sa-
mozvaní zástupci nedbali toho, že podle platných
předpisů, na které byli upozorněni, jsou k zastu-
pování zájmů dělnictva při jednáních o mzdových
a platových otázkách v oboru železniční správy
legitimovány pouze dělnictvem řádně zvolené dů-
věrnické výbory, v nichž jsou zastoupeny hlavní
zaměstnanecké organisace.
Ze zákroku vyvinula se stávka, zejména když
pro porušení pracovní smlouvy bylo z práce pro-
puštěno několik dělníků, kteří odešli bez souhlasu
svých představených z práce k jednání výše zmí-
něnému. Stávka trvala od 17. do 25. června t. r.
Dne 26. června byla pak práce opět postupně za-
hájena, když dělnictvo přijalo nabízené zlepšení
pracovních podmínek.
Opětnému přijetí stávkujících zaměstnanců
do práce nekladla státní správa železniční překá-
žek. Pouze ti dělníci, kteří byli původci stávky
anebo kteří způsobem hrubým a pro železniční
provoz nebezpečným porušili i násilnými a trest-
nými činy pořádek, nebyli přijati. Pro přiznání
náhrady za dny promeškané stávkou nebylo pod-
kladu.
Jest patrno, že příslušné úřady vyvinuly vše-
chnu potřebnou snahu k odvrácení resp. skončení
stávky a to v posledním případě s výsledkem
kladným a pro dělnictvo uspokojivým. K urovná-
ní mzdového sporu nebylo třeba porovnávati mzdy
tohoto dělnictva se mzdami dělnictva v zemích
České a Moravskoslezské. Podobné srovnávání
nemohlo by se ostatně setkati s výsledkem v in-
terpelaci sledovaným, neboť výše mezd nejen v
jednotlivých zemích republiky, nýbrž dokonce v
jednotlivých okresech se velmi různí z příčin, jež
uznala i sama kolektivní smlouva uzavřená dne
25. února 1937 pro celé území Československé re-
publiky o pracovních a mzdových podmínkách
dělnictva zaměstnaného při pracích silničních,
mostních, regulačních, melioračních, železničních,
vodních a příbuzných. Ceník připojený k této
smlouvě, uzavřené mezi hlavními odborovými
organisacemi zaměstnanců a zaměstnavatelů po-
čítá s růzností mezd zajisté jako se skutečností
nevyhnutelnou.
V Praze dne 6. října 1937.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
Ministr sociální péče:
Inž. J. Nečas, v r.
1092/X.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců B. Laušmana
a J. Kopasze
ve věci skladu tabáku v Praze I. (tisk
911/I).
Velkoprodej tabáku v Praze I. byl uprázdněn
už od roku 1934.
Na podkladě interpelace poslanců Fr. Neu-
meistra, Fr. Nového a R. Kleina z roku 1933 (tisk
2356/XXI), zodpověděné 10. února 1934 prováděly
finanční úřady podrobné šetření majetkových, ro-
dinných a výdělečných poměrů všech dosavadních
společníků z řad pensistů.
Po skončení tohoto šetření byl velkoprodej
tabáku zadán válečným invalidům Ferdinandu
Brožkovi, Josefu Marunovi, Františku Šťastnému
a Otakaru Turkovi.
Posledně uvedený je kapitán v. v., 50% vá-
lečný invalida, ženatý, otec jednoho dítka a má
nárok na vojenské zaopatřovací požitky 12. 938 Kč
ročně. Byl činným společníkem ve velkoprodej
tabáku v Teplicích-Šanově, kteréhož společen-
ství se nyní vzdal. Do velkoprodeje tabáku v Pra-
ze I. byl přidělen jako nejschopnější uchazeč, ne-
boť v tomto velkoprodeji s velkým obratem bylo
nevyhnutelně třeba činného společníka duševně i
tělesně schopného a s vedením velkoprodeje již
obeznámeného.
Finanční správa při tom neměla vůči Turkovi
nějakého závazku, k vůli němuž bylo třeba roz-
hodnouti na účet legionářů - invalidů.
7
Legionář - invalida Jindřich Habrovanský po-
dal si žádost za přiděleni do uvedeného velko-
prodeje teprve v dubnu 1937, tudíž opožděně, tak-
že se jí nemohlo již vyhověti.
Za toho stavu věci nemám důvodů nařizovati
vyšetření toho případu.
Pokud jde o legionáře-invalidu Habrovanské-
ho bylo již učiněno opatření, aby byl zaopatřen
v jiném prodeji tabáku.
V Praze dne 22. října 1937.
Ministr financí:
Dr Kalfus, v. r.
1092/XI.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Neumeistra,
Kopasze a Polacha
ve věci velkoprodeje tabáku v Žatci
(tisk 911II).
Velkoprodej tabáku v Žatci má od roku 1934
Josef Jiroš. Z počátku vedl velkoprodej uspoko-
jivě, později vázlo zásobování velkoprodeje pro
nedostatek kapitálu potřebného k provozu. Poně-
vadž také při úřední revisi byly zjištěny nedo-
statečné zásoby, byl Jiroš prodejovým úřadem
této funkce (velkoprodeje) zbaven.
Do tohoto opatření si podal Jiroš stížnost.
Poněvadž si zavčas opatřil provozovací kapitál,
zrušilo zemské finanční ředitelství v Praze zmí-
něné opatření a velkoprodej ponechalo Jirošovi.
Důvody, pro které byl velkoprodej zadán Ji-
rošovi, byly již uvedeny v odpovědi ministra fi-
nancí ze dne 19. dubna 1934 na dotaz poslance Fr.
Neumeistra a proto se o nich znovu nezmiňuji.
Při šetření, které jsem nařídil, bylo zjištěno,
že zásobování je nyní vedeno bezvadně. Velko-
prodej má dostatečnou zásobu tabákových výrob-
ků, má na skladě veškeré druhy, tak že od té do-
by nebylo stížnosti se strany přidělených malo-
prodavačů tabáku.
Proto nemám důvodu, abych zasahoval do
věci a měnil dosavadní rozhodnutí podřízených
úřadů.
V Praze dne 22. října 1937.
Ministr financí:
Dr Kalfus. v. r.
1092/XII.
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. Tichého
o zaměstnancích státních drah (tisk
996/V).
V interpelaci zmíněné usneseni vlády neobsa-
huje zákaz přijmouti znovu do služeb státu za-
městnance, který odešel ze služeb podle zákona
č. 286/24 nýbrž pouze vyhrazuje vládě rozhodnutí
o novém přijetí a to na podkladě řádně odůvodně-
ného návrhu příslušného resortu.
Toto usnesení vlády bylo v oboru minister-
stva železnic intonováno ředitelstvím státních
drah výnosem, který připustil možnost nového
ustanovení resp. reaktivace restringovaných za-
městnanců, avšak označil takové případy za zcela
výjimečné. Ministerstvo železnic si zároveň vy-
hradilo posouditi návrhy ředitelství v každém
jednotlivém případě a předložiti je v případech
odůvodněných závažnými okolnostmi služebními
vládě.
Jest přirozeno, že v uplynulých letech, kdy
neutěšené poměry hospodářské a zmenšená po-
tíeba nepřipouštěly přijímání zaměstnanců no-
vých, nebylo zpravidla ani předpokladů pro zno-
vupřijetí zaměstnanců restringovaných.
Zlepšení hospodářských poměrů a vzestup za-
městnanosti železničního podniku, jenž dovoluje
již doplňování stavu zaměstnanců v některých
odvětvích služebních, přináší i určité zlepšení
vyhlídek na příznivé vyřízení návrhů na opětně
přijetí resp. ustanovení zaměstnanců svého času
restringovaných za předpokladu, že pominuly dů-
vody, které u nich druhdy vedly k restrikci.
Individuelní řízení o jednotlivých žádostech
o znovupřijetí a tudíž i o konkrétním případě
uvedeném v interpelaci bude uspíšeno.
V Praze dne 30. října 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
8
Překlad ad 1092/I.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation des Abgeordneten
Dr A. Rösche
wegen Unmöglichkeit der Durchführung
des Hypotheken - Belehnungsgeschäftes
durch die Čechoslovakische Reeskompte-
und Lombardanstalt (Druck 91IIVII).
Die Rechtsgrundlage für die Gewährung von
Hypothekarkrediten und die Übernahme von Hy-
pothekarforderungen durch die Čechoslovakische
Reeskompte und Lombardanstalt, und zwar in
Form der Herausgabe von Ptandbriefen, ist be-
reits vollständig ausgebaut. Zum Betriebe dieser
Alt der Kredittätigkeit ist die erwähnte Anstalt
nämlich auf Grund der Bestimmung des § 3, Abs.
1. lit. e), des Gesetzes vom 14. März 1934, S. d. G.
u. V. Nr. 49. in der Fassung der Regierungsver-
ordnungen vom 13. Juli 1934, S. d. G. u. V. Nr.
167, vom 22. Februar 1935, S. d. G. u. V. Nr. 36,
und vom 11. Juni 1937, S. d. G. u. V. Nr. 99, be-
rechtigt, welche Bestimmung sodann eingehen-
der in den Statuten dieser Anstalt (§ 6, Abs. 1, lit.
b) und i), § 7, Abs. 4, und § 11, Abs. 2, der Regie-
rungskundmachung vom 18. April 1934, S. d. G.
u. V. Nr. 71, in der Fassung der Regierungskund-
machung vom 22. Dezember 1934, S. d. G. u. V.
Nr. 264) und in der mit Erlass des Finanzministe-
riums vom 26. März 1936, Z. 24. 178/36-II A/3, ge-
nehmigten »Geschäftsordnung der Čechoslovaki-
schen Reeskompte und Lombardanstalt für die
Übernahme und Gewährung von hypothekarisch
sichergestellten Darlehen und für die Ausgabe von
Pfandbriefen« durchgeführt worden ist.
Den Grund dafür, warum es trotzdem nicht
für zweckmässig erachtet wurde, dass die Čecho-
slovakische Reeskompte- und Lombardanstalt
schon jetzt an die erwähnte Emission von Pfand-
briefen schreite, bildete vor allem der umstand,
dass diese Anstalt gemäss ihrer Grundidee mit
den bestellenden Geldanstahen nicht konkurrieren
soll, sondern dass es ihre Aufgabe ist, ihre Tätig-
keit nur m der Richtung jener Kreditnotwendig-
keiteu zu entfalten, welche die übrigen Geldan-
stalten nicht zweckmässig befriedigen können.
Von diesem Gesichtspunkte aus kann nicht über-
sehen werden, dass in der gegenwärtigen Zeit
namentlich die Landeskreditinstitute imstande
sind, die Frage der sog. Mobilisierung jener Hy-
pothekarkredite mit Erfolg zu losen, welche die
Interpellation im Auge hat. Soweit diese Art der
Kredittätigkeit von diesen Istituten im Rahmen
ihrer statutarischen Tätigkeit nicht besorgt wer-
den kann, handelt es sich nur um Fälle, wo auch
die Reeskompteanstalt im Hinblicke auf die schwa-
che Bonität und fragwürdige Einbringlichkeit der
Hypothekarforderungen sich mit Rücksicht auf
ihre grundsätzlichen Organisationsprinzipien nicht
geltend machen könnte, welche Prinzipien im
Auge haben, dass die dauernde Zahlungsfähigkeit
und gehörige Mobilität der Anstalt sichergestellt
sei (§ 7, Abs. 4, zweiter Satz und Abs. 5 der
Statuten dieser Anstalt).
Nicht zuletzt muss auch darauf verwiesen wer-
den, dass dagegen, dass die Čechoslovakische Re-
eskompte- und Lombardanstalt jetzt schon an die
angedeutete Emissionstätigkeit schreite, auch jene
Tendenz spricht, die sich in der Regelung der
Unifikationsanleihe widerspiegelt und darauf ab-
zielt, dass die eingetretene Konsolidierung des An-
lagemarktes durch die Einführung neuer Typen
von Anlagepapieren, die nicht unerlässlich not-
wendig sind, nicht gefährdet werde.
Prag, am 7. September 1937.
Der Vorsitzende der Regierung:
Dr M. Hodža, m. p.
Překlad ad 1092/II.
Antwort
des Eisenbahnministers
auf die Interpellation des Abgeordneten
K. Gruber
wegen Verletzung des Sprachengesetzes
durch einsprachig čechische Aufschriften
im Staatsautobus D 32. 050, Plan-Tachau
(Druck 960/XI).
Der Autobus mit dem Kennzeichen D 32. 050
ist auf der Autobusstrecke Plan-Tachau vorüber-
gehend als Ersatz für den beschädigten Wagen
mit dem Kennzeichen Č 66. 596 benützt worden,
der sonst den Verkehr auf der Strecke besorgt.
Dieser Autobus, welcher mit doppelsprachi-
gen Ankündigungen versehen ist, befand sich kür-
zere Zeit in Reparatur. Der Ersatzautobus war mit
Aufschriften bloss in der Staatssprache versehen.
Es ist verfügt worden, dass auch vorüberge-
hend in Gegenden mit 20%iger nationaler Minder-
heit dirigierte Autobusse mit zweisprachigen An-
kündigungen ausgestattet werden.
Prag, am 19. Oktober 1937.
Der Eisenbahnminister:
Rud. Bechyně, m. p.
9
Překlad ad 1092/III.
Antwort
des Eisenbabministers
auf die Interpellation des Abgeordneten
G. Stangl
wegen Nichterledigung einer Beschwerde
(Druck 960/XVI).
Der interpellierte Fall ist eingehend unter-
sucht worden.
Durch die Erhebung ist nachgewiesen wor-
den, dass die Beschwerde nicht etwa unbehandelt
ad acta gelegt worden ist, sondern dass sie Ge-
genstand einer internen amtlichen Verhandlung
zwischen den zuständigen Eisenbahnbehörden
war. Dem Beschwerdeführer ist wegen des Stem-
pelgebrechens keine Erledigung zugestellt worden,
namentlich da dies sein Interesse nicht erheischte.
Die Beschwerde selbst war gemäss Ueber-
priifung des Falles gegenstandslos, da den Grund
der Nichtaufnahme nicht die Absicht gebildet hat-
te, jene Stelle durch einen oder durch mehrere
Arbeiter čechischer Nationalität zu besetzen. Den
sachlichen Grund der Nichtaufnahme bildeten
Mängel der Arbeitsfähigkeit des Beschwerdefüh-
rers, die auch durch ärztliches Gutachten festge-
stellt worden sind. Seine Arbeit ist auch nicht
Arbeitern čechischer Nationalität anvertraut wor-
den, denn die Arbeiter, die seine Beschwerde
offenbar im Auge hatte, sind durchwegs Arbeiter
deutscher Nationalität. Die Rotte, in welcher der
Beschwerdeführer arbeitete, ist bereits im Jahre
1935 durch diese Arbeiter verstärkt worden. Die-
se bereits damals aufgenommenen Arbeiter, die
gute Arbeitskräfte sind und deren Arbeitsleistung
mit der Leistung des Beschwerdeführers nicht ver-
glichen werden kann, verdienen auch in wirt-
schaftlicher und sozialer Beziehung volle Berück-
sichtigung. Diese Arbeiter können die Staatsspra-
che und es hat vielleicht gerade der Umstand,
dass sie der Beschwerdeführer im Dienste auch
čechisch sprechen gehört hat, ihn zu der Ver-
mutung, dass zu den Arbeiten Arbeiter čechischer
Nationalität herangezogen worden sind, und da-
mit auch zu der Vermutung des von ihm behaup-
teten Hintergrundes seines Arbeitsverlustes ge-
führt.
Bei diesem Stande der Angelegenheit hat das
Eisenbahnministerium keine Grundlage zu einer
weiteren Verfügung.
Prag, am 29. Oktober 1937.
Der Eisenbahnminister:
Rud. Bechyně, m. p.
Překlad ad 1092/IV.
Antwort
des Ministers für Industrie, Handel
und Gewerbe
und des Eisenbahnministers
auf die Interpellation des Abgeordneten
E. Köhler
wegen einsprachig čechischer Bezeich-
nung der Hauptstadt des Staates auf einem
Werbeprospekt des Čedok (Druck
960/XX).
Die die Interpellation betreffende Propagan-
dapublikation »Praha« wurde von der Pressesek-
tion der Hauptstadt Prag herausgegeben und es
hatte daher die öffentliche Verwaltung auf ihren
Wortlaut sowie auf ihre Ausstattung keinerlei
Einfluss. In Durchführung der Propagierung des
csl. Fremdenverkehrs überlässt es das Handels-
ministerium grundsätzlich den autonomen Korpo-
rationen und Privatinteressenten des Fremdenver-
kehrs, ihm zu diesem Behüte die notwendigen Pro-
pagandapublikationen beizustellen, was auch in
diesem Falle geschehen ist.
Auch der Čedok hat den Reiseinteressenten
hier nur einen Informationsbehelf angeboten, der
ihm durch die Wirtschaftsfürsorge der betreffen-
den Stadt beigestellt wurde, deren Erwägung es
im Sinne der geltenden Gesetze vorbehalten ist,
wie sie solche Behelfe ausstatten will.
Im Hinblicke auf diesen Stand der Angelegen-
heit hatten die beteiligten Ministerien keine Grund-
lage zu irgendeiner Verfügung.
Prag, am 16. September 1937.
Der Minister für Industrie, Handel und Gewerbe:
Najman. m. p.
Der Eisenbahnminister:
Rud. Bechyně, m. p.
10
Překlad ad 1092/V,
Antwort
des Eisenbahministers
auf die Interpellation des Abgeordneten
Dr F. Köllner
wegen Verletzung des Sprachengesetzes
durch einen Eisenbahnschaffner (Druck
982/XI).
Alle Schaffner von Zügen, die durch Gebiet
mit nationalen Minderheiten fahren, haben genaue
Weisungen dahin, wie sie sich in sprachlicher Be-
ziehung im Verkehre mit dem zu diesen Minder-
heiten gehörenden Publikum zu verhalten haben.
Ein Vorgehen des Schaffners in der Weise,
wie es von dem in der Interpellation angeführten
Reisenden geschildert worden ist, würde diesen
Weisungen widersprechen. Der Schaffner, wel-
cher auf Grund der Angaben des Reisenden hin-
sichtlich der Zeit und des Zuges einvernommen
wurde, versieht bereits vier Jahre den Dienst im
Grenzgebiete, beherrscht die deutsche Sprache
vollkommen und richtet sich seiner Behauptung
zufolge nach den geltenden Vorschriften. Trotz-
dem dieser Schaffner bei der Einvernahme das
ihm zur Last gelegte anstössige Vorgehen bestrit-
ten hat, sind ihm seine Pflichten neuerlich in Erin-
nerung gebracht worden.
Prag, am 20. Oktober 1937.
Der Eisenbahnminister:
Rud. Bechyně, m. p.
Překlad ad 1092/VI.
Antwort
des Ministers für soziale Fürsorge
auf die Interpellation des Abgeordneten
Ing. Richter
wegen Nötigung der Beamten der Bezirks-
krankenversicherungsanstalt in Aussig
zur Zahlung ausserordentlicher Spenden
für die deutsche sozialdemokratische
Arbeiterpartei (Druck 982/XVII).
Durch die gepflogene Erhebung wurde folgen-
des festgestellt:
Der Vorgang bei der Auszahlung; des Gehaltes
an die Bediensteten der Bezirkskrankenversiche-
rungsanstalt in Aussig spielte sich am 30. April
1937 in der gleichen Weise ab, wie bei den Aus-
zahlungen in den anderen Monaten. Der Gehalt
wird der Mehrzahl der Bediensteten vom Kassier
beim Schalter nach Schluss der Amtsstunden aus-
gezahlt. Nur dem Personal des zahnärztlichen
Ambulatoriums händigt der Kassier den Gehalt
bereits in den Vormittagsstunden aus, da dieses
Personal eine andere Arbeitszeit mit Mittags-
pausen hat. Ist jedoch der Schluss der Arbeitszeit
bei allen Bediensteten gleich, wie dies am 30. April
1937 der Fall war, und wie dies auch dann vor-
kommt, wenn der Auszahlungstag auf einen Sams-
tag fällt, dann wird der Gehalt allen Bediensteten
in der gleichen Art und Weise beim Schalter des
Kassiers nach Schluss der Amtsstunden ausge-
zahl.
Am 30. April 1937 hat Kassier Paul wie immer
die Auszahlung selbst vorgenommen, hat dabei
keine Sammlung erwähnt und vom Gehalte den
Bediensteten für die Feier des 1. Mai zu Gunsten
der deutschen sozialdemokratischen Arbeiterpar-
tei nichts abgezogen. Der Kassier ist bei der Aus-
zahlung in derselben korrekten Weise vorgegan-
gen wie sonst und der Beamte Hegenbarth, den
die Interpellation erwähnt, hat sich bei den Aus-
zahlungen bei ihm überhaupt nicht aufgehalten.
Dieser Beamte ist Gruppenkassier der Ge-
werkschaft »Verband der öffentlichen Angestell-
ten« und hebt als solcher die Beiträge von den
Bediensteten der Versicherungsanstalt ein, die
Mitglieder dieser Organisation sind. Die Versiche-
rungsanstalt hat auf diese seine Tätigkeit keinen
Einfluss und verbietet sie ihm auch nicht, da es
sich um einen Zweck handelt, der nicht als un-
statthaft angesehen werden kann.
Da deshalb die Interpellationsbehauptung nicht
wahr ist, dass bei der Auszahlung des Gehaltes
am 30. April 1937 von den Bediensteten der Be-
zirkskrankenversicherungsanstalt in Aussig in
irgendeiner Weise Beiträge für eine politische
Partei eingetrieben worden wären, hat das Mi-
nisterium für soziale Fürsorge keinen Grund zu
einem Aufsichtseinschreiten gegen die genannte
Versicherungsanstalt.
Prag, am 7. September 1937.
Der Minister für soziale Fürsorge:
Ing. Nečas, m. p.
11
Překlad ad 1092/VII.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten
Ing. F. Karmasin,
wegen willkürlicher Erlassung von Straf-
bescheiden durch die staatlichen Polizei-
behörden (Druck 1011/IX).
Hubert Stotzek wurde von der staatlichen
Polizeiexpositur in Hultschin deshalb gestraft,
weil er einen Demonstrationsumzug veranstaltet
hatte, der Unruhe und öffentliches Aergernis er-
regte, wodurch die öffentliche Ruhe und Ordnung
gefährdet wurden.
Da gegen das Straferkenntnis die Berufung
erhoben wurde, wird das Vorgehen der staatli-
chen Polizeiexpositur im Instanzenwege über-
prüft werden.
Im Hinblicke darauf liegt kein Grund zu ir-
gendeiner Verfügung vor.
Prag, am 19. Oktober 1937.
Der Minister des Innern:
Dr Černý, m. p.