287

7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.

Pracovní provoz hlavně v trestnicích se zvýšil proti loňskému roku, a bylo proto
nutno přidělovati vyšší částky na koupi potřebných surovin.

Na statcích mikulovského ústavu a Komenského ústavu v Košicích byly prováděny
pouze nejnutnější udržovací práce, které nesnesly odkladu a byly v zájmu udržení vý-
nosnosti statků.

Přes to, že ceny všech surovin (látek, kůží, příze, kovů atd. ) a potravin značně
stouply, není průměrný náklad na trestance vyšší než v letech dřívějších, což nutno
odůvodniti jednak hromadným zadáváním potřeb a jednak též úspornými přímými ná-
kupy vězeňských ústavů.

Náklad na stravování a ošacení trestanců a chovanců v roce 1936 byl na úrovni let
dřívějších a je patrný z této tabulky:

Za trestanky v trestnici pro ženy v Řepích platí se řádu, který ústav spravuje,
paušální denní částka na hlavu a den, ve které náklad na stravování a ošacení trestanek
není vyšší než průměrný náklad v mužských trestnicích.

Umístění a zařízení soudů.

Omezené rozpočtové úvěry na stavby justičních budov dovolovaly ministerstvu spra-
vedlnosti zlepšovati umístění soudů pouze v případech nejnaléhavějších.

V roce 1937 byly skončeny stavby okresních soudů v Čadci, Sebrancích a Vyškově
i přístavby a větší přestavby budov okresních soudů v Pezinku, Rimavské Sobotě a Mo-
ravských Budějovicích, a dokončují se stavby okresních soudů v Pardubicích a Falknově.

V roce 1938 má býti pokračováno ve stavbách nebo započato se stavbami budov
okresních soudů v Náchodě, Slaném, Rychnově nad Kněžnou, Královicích, Přešticích,
Hustopečích, Vsetíně, Levicích, Novém Městě nad Váhom, Velkých Kapušanech, No-
vých Zámcích, Rožnavě, Sevluši a Malackách i krajského soudu trestního v Brně, kraj-
ského soudu v Prešově a budovy dražebny okresního soudu a státního zastupitelství
v Košicích.

Kromě postupného doplňování soudního zařízení pokračovalo ministerstvo spravedl-
nosti ve snaze, aby byly soudy lépe vybaveny elektrickým osvětlením a telefonem. Vedle
úsilí o zlepšení stavu uložení spisů u soudů, byla věnována, zejména na Slovensku, po-
zornost uložení map i způsobu vybavení oddělení pozemnoknižních.

288

8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy.

Kapitola 8, Ministerstvo pro sjednocení zákonův
a organisace správy.

Ministerstvo pro sjednocení na dobu, než provedeno bude sjednocení čsl. práva, jest
povoláno k tomu, aby v zákonodárných počinech československých hledělo zajistiti nále-
žitý zřetel na převzatý právní řád uherský a zvláštní hospodářské, právní a politické po-
měry Slovenska a Podkarpatské Rusi. Dostává proto k přezkoumání osnovy všech
československých zákonů a nařízení a pečuje o jich srovnalost s převzatým právním řádem
uherským. Samostatně připravuje a podává osnovy v případech, kde zmocněno k tomu
bylo vládou nebo dohodou s příslušným ministerstvem resortním. Jako znalec právního
řádu uherského spolupracuje ministerstvo pro sjednocení s úřady druhými nejen v agendě
zákonodárné, nýbrž také v agendě správní, podávajíc na požádání dobrá zdání v konkrét-
ních správních případech, jichž projednávání dospělo do třetí instance. Při zákonodárných
pracích snaží se ministerstvo pro sjednocení býti v stálém kontaktu s odbornou veřejností
prostřednictvím poradních komisí, zřízených jmenovitě na Slovensku. Při užší spolupráci
s resorty odbornými pracuje s nimi v případech význačnějších ve zvláštních společných
komisích nebo v jinak upraveném úzkém styku referentů. Jinak účastní se příprav nového
práva připomínkami písemnými. Ve funkci úřadu člena vlády, vyřizující kolektivně státní
záležitosti a návrhy zákonů a nařízení, zabývá se ministerstvo pro sjednocení různými
osnovami i pokud nejde o věci sjednocení práva a o souvislosti s právem posavadním. Ko-
nečně plní úkoly různými předpisy zvlášť na ně přenesené. Působnost ministerstva pro
sjednocení je upravena vládním nařízením č. 501/1921 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon
č. 431/1919 Sb. z. a n. úkoly ministerstva mají býti nově vymezeny podle resolucí ústav-
ně-právních Výborů obou sněmoven Národního Shromáždění z konce roku 1935 ve shodě
s náměty memorand Národnímu Shromáždění zaslaných a konečně i se zřetelem na vý-
sledky unifikačního sjezdu právníků, který se konal v Bratislavě v září 1937. Otázku
účelného vymezení úkolů ministerstva pro sjednocení zkoumá vláda, které ministerstvo
pro sjednocení v tomto směru již koncem roku 1935, pak v roce 1936 a konečně v roce
1937 předložilo řadu návrhů. Práce ministerstva pro sjednocení má býti upravena hlavně
s toho hlediska, aby za vedení ministerstva pro sjednocení byly napříště pořizovány zá-
vazné a terminované sjednocovací pořady, aby ministerstvu pro sjednocení svěřeny byly
sjednocovací práce již pro nejbližší dobu naléhavě potřebné a podle své povahy také ihned
proveditelné, které se odkládají jedině proto, že ministerstva resortní, pro tyto práce dosud
jinak příslušná, nemohou se jimi pro jinaká nutná zaneprázdnění sama zabývati a konečně,
aby mu vůbec bylo svěřeno samostatné vypracování osnov sjednocených právních norem
tam, kde pro přechodnou dobu se vystačí s právem, zreformovaným jen s hlediska potřeb
právního sjednocení, kterým ovšem potom i reforma podle požadavků a názorů doby nové
a dnešního života bude resortně příslušnému ministerstvu podstatně usnadněna a sama
tím i urychlena. Ministerstvu pro sjednocení má při této příležitosti býti svěřena péče o to,
aby konečně i jinojazyčné nebo dvojjazyčné autentické texty alespoň nejvýznačnějších
norem převzatých z bývalého rakouského neb uherského řádu, pokud ještě platí, byly po-
stupně znovu vyhlášeny s novým autentickým textem československým, při čemž by se
zřetelem na potíže, vznikající při užívání těchto norem, byl tento text zároveň přizpůso-
ben pozdějším změnám právního řádu.

V oboru vlastní iniciativní činnosti legislativní pracovalo mi-
nisterstvo pro sjednocení v posledním roce v prvé řadě opět na osnovách zvláštního pra-
covního pořadu, který mu dala vláda, pokud zůstal ještě nevyřízen. Předmětem jeho prací
byly tu tyto osnovy:

Osnovy ústavního zákona o vyhlašování převzatých práv-
ních předpisů v jazyku státním a zákona o názvu a působnosti
ministerstva pro sjednocení práva a o postupu při sjednoco-
vání práva. Na základě došlých připomínek byly osnovy přepracovány. Ministerstvo
připravilo i návrhy pouhých vládních usnesení, která by jak republikaci norem převza-
tých s autentickým textem jiným než ve státním jazyku tak i postup při právním sjed-
nocování přibližně řešila tak, jak činily osnovy zákonné. Návrhy těchto vládních usnesení
zaslalo prostřednictvím předsednictva ministerské rady vládě ke schválení. Dále pracovalo
na osnově zákona, kterým se upravuje působnost ministerstva ve-

289

8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy.

řejnéhozdravotnictví a tělesné výchovy a ministerstva země-
dělství v některých věcech ochrany zdraví lidí a ochrany
zdraví zvířat. O tuto osnovu byla zainteresována též Komise pro zhospodárnění
veřejné správy. U osnovy zákona o písemných památkách, o jiných
písemnostech a o archivnictví (archivního zákona) zbývá již jen
vypracovati úvod a všeobecnou část důvodové zprávy a projednati finanční náklad s pro-
vedením zákona spojený. Připraveny jsou: osnova zákona o organisaci a pů-
sobnosti správy zahraničních věcí a osnova zákona o působ-
nosti předsednictva ministerské rady. U osnovy zákona, kterým
se upravuje působnost. zúčastněných ministerstev v některých
oborech sociální a sociálně-zdravotní péče, zejména pokud se
týče mládeže, je nyní spornou jen úprava působnosti ve věcech zdravotních poraden
pro matky a kojence. Ministerstvo pro sjednocení věnovalo pozornost i otázce součinnosti
ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy při provádění sociálního pojištění,
jakož i dozoru tohoto ministerstva nad vydáváním léčivých specialit nemocenskými pojiš-
ťovnami. V příštím roce hodlá se zabývati úpravou působnosti v některých sporných vě-
cech mezi ministerstvem vnitra a ministerstvem národní obrany, dále úpravou přísluš-
nosti ku povolování dobročinných sbírek a subskripcí, úpravou příslušnosti ve věcech vy-
dávání dílčích dlužních úpisů a úpravou působnosti v oboru inspekce práce. Zároveň
hodlá přikročiti ku postupnému zpracovávání celkových příslušnostních tabulek jednotli-
vých resortů na podkladě materiálu, který má po ruce. Tabulky byly by projednány nej-
prve s příslušnými ministerstvy, potom v celkovém meziministerském řízení, načež bude
uvažováno o vhodném způsobu jejich publikace. Dále ministerstvo zamýšlí s Komisí pro
zhospodárnění veřejné správy zabývati se úpravou působnosti v oboru vědeckých, vý-
zkumných a zkušebních ústavů na podkladě obšírného soupisu těchto ústavů, který před
tím pořídilo.

Spolu s ministerstvem vnitra dokončilo osnovu zákona o nabývání a pozbý-
vání státního občanství, kterou bude již možno rozeslati do připomínkového ří-
zení. Dále vypracovalo osnovu vládního nařízení ku provedení zákona
č. 51/1935 Sb. z. a n., o hlášení pobytu, a pokračovalo v pracech na osnově
vládního nařízení, kterým se zrušují nařízení vydaná podle
některých zmocňovacích zákonů rakouských a uherských a
nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska.

V oboru finančního práva vypracovalo studijní osnovu všeobecných
ustanovení poplatkových, která se však netýká poplatků a dávek, jež byly
po roce 1850 upraveny samostatnými zákony (na př. daň z obohacení, směnečný popla-
tek, poplatek ze služebních smluv a j. ). Tato studijní osnova umožňuje, aby ministerstvo
pro sjednocení přizpůsobilo všeobecnému poplatkovému systému předpisy o specielních
dávkách (poplatky soudní a totalisátorské); v příští době hodlá ministerstvo rozšířiti pří-
pravné unifikační práce i na obor důchodkového trestního práva.

V roce 1937 dokončilo ministerstvo práce na osnovách sjednocených zákonů
civilně-procesních (zákona o soudní příslušnosti a civilního řádu soudního) a
uvozovacího zákona k nim, které schváleny vládou byly předloženy Národnímu
shromáždění. Osnovy zákona o větevném dědění a zákona o spolu-
nabytém jmění byly podle připomínkového řízení přepracovány a nyní je již při-
praven konečný text jejich i důvodové zprávy. Další postup závisí na tom, zda i pro
Slovensko a Podkarpatskou Rus bude uzákoněno dědické právo podle vládního návrhu zá-
kona, kterým se vydává občanský zákoník. V příští době bude ministerstvo pokračovati
v přípravných pracech pro osnovu zákona o úpravě komposesorátu
a poměru bývalých urbarialistů a v projednávání osnovy zákona
o zbavení svéprávnosti se zřetelem k výsledkům ústavního projednání ob-
čanského zákoníka.

Převážná část činnosti ministerstva pro sjednocení při dnešním vymezení jeho úkolů
spočívá v spolupráci na osnovách zákonů a nařízení, přinášených resorty
druhými. Důvody této spolupráce, různý její způsob i rozsah byly vylíčeny výše, kde vy-
světleno, že ministerstvo pro sjednocení přezkoumává osnovy všech čsl. zákonů a na-
řízení, zabývajíc se jimi jak po stránce srovnalosti s převzatým právem uherským, tak po

290

8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy.

stránce dokonalosti s hlediska požadavků legislativní techniky a přezkoumávajíc je ve
funkci úřadu člena vlády vyřizující kolektivně státní záležitosti, i po různých stránkách
jiných. Vzhledem na všeobecnou působnost ministerstva pro sjednocení v oboru této spo-
lupráce ve věcech legislativních nebylo by třeba činnost ministerstva v tomto směru ještě
dále objasňovati výpočtem jednotlivých zákonů a nařízení, na jichž osnování ministerstvo
bralo podíl, přece třeba však poukázati na to, že v roce posledním bylo ministerstvo
povoláno k úzké spolupráci na řadě osnov důležitých mimořádně po stránce hospodář-
ské (novela kartelového zákona, věci obilní společnosti, věci dřevařského živočišného syn-
dikátu, komise pro povolování vývozu dřeva), že bylo nuceno věnovati se studiu význam-
ných předloh a otázek finančních (novela zákona o přímých daních), sociálních
(zemědělské vyrovnání, úprava zemědělských pachtů), kulturních (zákon o památ-
kách) a politických, že zvlášť intensivně spolupracovalo dále v oboru práva ob-
čanského, účastní se prací na přípravě sjednoceného práva obchodního, na
osnově nového zákona směnečného, osnově jednotného zákona knihovní-
ho, osnově nového zákona trestního atd. Zástupci ministerstva pro sjednocení
zúčastní se také jednání ve společných poradách ústavně-právních výborů, týkajících se
sjednocených civilně-procesních zákonů a občanského zákoníka.

291

9. Nejvyšší správní soud a Volební soud.
Kapitola 9. Nejvyšší správní soud a Volební soud.

V roce 1936 bylo u nejvyššího správního soudu podáno celkem 5992 stížností, a z toho
2596 stížností administrativních a 3396 finančních. Proti roku 1935, kdy bylo podáno
celkem 7346 stížností, snížil se počet podaných stížností o 1354. Z tohoto sníženi největší
díl připadá na stížnosti finanční, jež poklesly o 1133, kdežto u stížností administrativních
činil pokles jen 221 stížností.

Pokud jde o rozdělení stížností podaných v r. 1936 podle právních materií, nutno kon-
statovati určitý pokles stížností z oboru sociálního pojištění, jichž počet klesl proti roku
1935 o 272 stížnosti, takže tyto činily v r. 1936 jen 17'68% všech stížností administrativ-
ních proti 25'95% v r. 1935. V jiných právních materiích se percentuální počet stížností
v celku nezměnil.

V roce 1936 vyřídil nejvyšší správní soud celkem 7634 stížností, a to 2722 administra-
tivních a 4912 finančních. Proti r. 1935, kdy vyřízeno bylo 6288 stížností, bylo vyřízeno
o 1346 stížností více. Tento vysoký počet vyřízených stížností během r. 1936 způsobil, že
počet nedodělků opět poprvé po pěti letech se zmenšil o 1642 stížnosti. Tím se podstatně
snížil celkový počet nedodělků koncem roku 1936 na 15. 789 stížností proti 17. 431 stíž-
nostem v roce 1935.

V běžném roce 1937 možno pozorovati opět, třebas nepatrný, vzrůst počtu podaných
stížností, neboť za prvních 8 měsíců tohoto roku, t. j. do konce srpna 1937, bylo podáno
celkem 4504 stížnosti, t. j. o 71 stížností více než za tutéž dobu v r. 1936. Na tomto vzrůstu
nových stížností mají největší podíl stížnosti finanční, jichž bylo podáno o 169 více, kdežto
stížností administrativních bylo naproti tomu podáno o 98 méně než v téže době r. 1936.

Nový zákon o nejv. správ, soudě č. 164/1937 Sb. z. a n., od jehož některých ustano-
vení, zejména zvýšení kolkovného, bylo očekáváno, že přivodí podstatný pokles dalších
stížností, v tomto směru prozatím žádných účinků neprojevil. Naopak lze pozorovati v září
1937, tedy již za platnosti nového zákona, určité zvýšení počtu stížností proti stejnému
měsíci roku 1936.

Lze ovšem míti za to, že přechodná ustanovení nového zákona přinesou jisté zmenšení
počtu nedodělků tím, že u řady stížností dosud nevyřízených pozbude jejich rozhodnutí
pro stěžovatele věcného významu. Avšak na druhé straně nutno počítati s tím, že mimo-
řádné zatížení s uváděním prováděcích ustanovení zákona ve skutek způsobí menší výkon-
nost referentů při meritorním vyřizování stížností. Zisk z nového zákona, pokud jde
o snížení počtu nedodělků, nebude tedy pro nejbližší dobu pravděpodobně valný.
Účinky zákona mohou se spíše projeviti v příštích letech, kdy možno míti naději že cel-
kový počet nedodělků bude soustavně klesati, arci za předpokladu, že počet nových
stížností se nápadně nezvýší.

U volebního soudu bylo podáno v r. 1936 celkem 37 stížností ohledně zápisů do
seznamů voličských a 1 stížnost do voleb členů Národního shromáždění. Tyto všechny
stížnosti byly volebním soudem během roku vyřízeny.

Dále byl podán 1 návrh na zbavení mandátu podle § 13 zákona o volebním soudě.
Kromě toho provedl soud 19 verifikací voleb do Národního shromáždění a 8 verifikací
voleb do zemského zastupitelstva, čímž vyřídil volební soud všechny verifikace došlé
k němu během roku 1936.

292

10. Ministerstvo školství a národní osvěty.

Kapitola 10. Ministerstvo školství a národní osvěty.

Rozvíjející se hospodářský život a vzrůstající potřeby kulturní odrážejí se i v čin-
nosti ministerstva školství a národní osvěty, které jest stavěno před úkoly stále větší,
vyžadující i stoupajícího vypětí finančního.

V jednotlivých oborech činnosti ministerstva školství a národní osvěty bylo by vy-
tknouti:

Národní školství.

V oboru správy národního školství byl vydán zákon č. 96/1937 Sb. z. a n., kterým
byly upraveny platové poměry okresních školních inspektorů a učitelů (profesorů), při-
dělených k školním úřadům I. až III. stolice. Osobám těm byly přiznány služební přídavky
odstupňované podle důležitosti zastávané funkce. Okresním školním inspektorům byla
vedle toho zvýšena náhrada cestovného a stravného tak, aby mohli řádně vykonávati
svou důležitou dozorčí funkci.

V národních školách nastává v posledních letech úbytek žactva. Ježto bylo tím na
těchto školách ohroženo trvání již zřízených tříd, byl vydán zákon č. 176/1937 Sb. z. a n.,
kterým se zakazuje rušení nebo spojování tříd, již zřízených, jakmile by po zrušení nebo
spojení jich stoupl počet dětí v některé třídě nad 45.

Zákon č. 233/1935 Sb. z. a n. o újezdních měšťanských školách se již provádí. Dosud
bylo ministerstvem školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem financí přemě-
něno 237 měšťanských škol v újezdní měšťanské školy. Zřízení dalších újezdních měšťan-
ských škol bude následovati, jakmile zemská zastupitelstva jakožto zástupci zemí za-
ujmou k návrhům již podaným příznivé stanovisko.

Ježto pro újezdní měšťanské školy nutno zříditi újezdní školní rady, bylo podle pří-
slušného zákonného zmocnění vydáno vládní nařízení č. 153/1937 Sb. z. a n. o zřizování
těchto újezdních školních rad, o jejich působnosti i úřadování.

Pro školy obecné a měšťanské i pro školy (třídy) pomocné byl vydán velmi podrobný
školní a vyučovací řád výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 30. čer-
vence 1937, č. 105. 513/1, po předchozí dohodě s 8 súčastněnými ministerstvy. Tímto řá-
dem nahrazuje se starý rakouský řád školní a vyučovací z r. 1905 a obdobné předpisy
uherské. Jím byla provedena unifikace předpisů o vnitřním pořádku a službě na národ-
ních školách, a to v duchu nových uznaných zásad pedagogických a didaktických.

Zvláštními výnosy ministerstva školství a národní osvěty bylo upraveno ustanovo-
vání kandidátů pro střední školy na měšťanských školách (Věstník ministerstva školství
a národní osvěty 1937, str. 92) a obsazování míst odborných učitelů podle 4 skupin (Věst-
ník ministerstva školství a národní osvěty 1937, str. 262). Byl vydán také prováděcí vý-
nos k § 11 zákona č. 86/1929 Sb. z. a n. o pomocných školách (Věstník ministerstva
školství a národní osvěty 1937, str. 152).

Přidělení obcí tak zv. moravských enkláv k slezským školním okresům bylo prove-
deno vládním nařízením č. 101/1937 Sb. z. a n., a to podle zmocňovacího zákona.

Do školských poměrů na Podkarpatské Rusi zasahuje značně nový zákon č. 172/1937
Sb. z. a n. o prozatímní úpravě právního postavení guvernéra Podkarpatské Rusi a o sou-
vislých opatřeních organisačních, ježto autonomie Podkarpatské Rusi týká se hlavně věcí
jazykových a vyučovacích.

Aby školy mohly užívati k zdokonalení vyučování a výchovy nových technických po-
můcek, vydalo ministerstvo školství a národní osvěty výnos o školním filmu, kterým se
umožňuje užívati filmu jako učebné pomůcky, školský rozhlas byl rozšířen též na střední
školy a je stále zdokonalován. Nově byl vydán řád školních zahrad, kterým se předpisy
o úpravě a zařízení školních zahrad v celém státě sjednocují a upravují podle potřeb ny-
nější doby. Ukázala se nutná potřeba vydati vycházkový a výletní řád pro školní vy-
cházky a výlety, neboť dosavadní předpisy byly nejednotné a rozptýlené a nebyly při-
způsobeny nynějším poměrům a potřebám.

293

10. Ministerstvo školství a národní osvěty.

Pro zajištění potřebného souladu a spolupráce tělovýchovných a sportovních spolků
v tělesné výchově školní mládeže se školní výchovou byl vydán předpis o účasti školní
mládeže na tělovýchovných cvičeních mimo školu. Ve Výběru písní, které se zpívají ve
školách, byla značná volnost. Aby se dosáhlo aspoň částečného sjednocení, byl vydán se-
znam několika povinných lidových písní, které se musí nacvičiti ve všech školách. Zatím
byl tento seznam povinných písní vydán jen pro národní školy s československým vyučo-
vacím jazykem, ale bude také vydán i pro školy národnostních menšin.

Nyní se pracuje na předpisech, kterými se má ve školách provésti zákon o branné
výchově. Dokončuje se zkušební řád pro učitelstvo úchylné mládeže, pro které byly dosud
jen kusé a neurčité předpisy. Pro školy úchylné mládeže budou vydány nově upravené
učebné osnovy. Také pro mateřské školy, které nemají dosud jednotných výchovných
osnov, se připravují nové výchovné osnovy, jednotné pro celý stát. Také se jeví potřeba
nově upraviti a sjednotiti předpisy o školních knihovnách.

Pro přípravu učitelstva k odborným zkouškám pro měšťanské školy se zřizují další
kursy, jimiž se má jeho vzdělání prohloubitia rozšířiti. Pomýšlí se také na zřízení kursů
branné výchovy pro učitelstvo.

V oboru státního školství národního v zemi české a Moravskoslezské působilo se
k tomu, aby byly otevřeny některé ústavy, zřízené v minulých letech, pokud k tomu ne-
došlo v důsledku nedostatku ubikací. Dále byly zřizovány školy, pokud tu byly splněny
podmínky. Rovněž organisace škol byla přizpůsobena počtu zapsaných dětí. Zvláštní péče
se věnovala též tomu, aby bylo zlepšeno umístění škol buď stavbou, koupí, resp. i ná-
jmem vhodnějších budov.

Zřizování nových státních národních škol na Slovensku a Podkarpatské Rusi dálo se
letos živějším tempem než v předchozích letech hospodářské krise.

V době od 1. ledna do 30. září 1937 bylo zřízeno na Slovensku 54 státních ľudo-
vých škol, 1 expositura stát. měšť. školy a 1 státní dětská opatrovna. Tamtéž bylo pře-
měněno 33 expositur měšťanských škol v samostatné měšťanské školy a bylo zřízeno 29
nových jednoročních učebných kursů při měšťanských školách. Na Podkarpatské Rusi
bylo v téže době zřízeno 7 státních měšťanských škol, 36 státních obecných škol, 1 státní
dětská opatrovna a 5 jednoročních učebných kursů.

Pokud jde o stavby národních škol na Slovensku a Podkarpatské Rusi, bylo povo-
leno v r. 1937 na Slovensku 44 stavebních subvencí v celkové částce 13, 219. 958 Kč, na
Podk. Rusi 13 stavebních subvencí v celkové částce 1, 091. 456'70 Kč. Na vnitřní zařízení
národních škol na Slovensku bylo povoleno 20 subvencí v celkové částce 483. 899 Kč a na
Podkarpatské Rusi 1 subvence v částce 38. 000 Kč.

Na podporu staveb národních škol v zemích českých je věnována v státním rozpočtu
na r. 1937 částka 500. 000 Kč.

Z důvodů školských i sociálních byl prodloužen se souhlasem vlády výnos o učitel-
ských praktikantech na škol. r. 1937/38, jenž umožní zaměstnati značnou část nezaměstna-
ného učitelského dorostu.

Střední školství.

Ve školním roce 1936/37 bylo na území československé republiky celkem 409 středo-
školských ústavů, a to:

a) 311 středních škol (250 státních a 61 nestátních), na nichž bylo zapsáno 146. 688
žáků a žákyň,

b) 64 učitelských ústavů (46 státních a 18 nestátních) s 9. 851 chovanci a chovan-
kami a

c) 34 odborných ústavů ke vzdělávání učitelek domácích nauk a učitelek škol mateř-
ských s 928 chovankami.

Jak v řečených ústavech byly zastoupeny jednotlivé typy středoškolské, kolik měly
tříd a žactva a kolik ústavů, tříd a žactva připadalo na jednotlivé vyučovací jazyky,
udává připojená tabulka "Celkový přehled středního školství ve školním roce 1936/37".

294

10. Ministerstvo školství a národní osvěty.

Celkový přehled středního školství ve školním roce 1936-37.