310

11. Ministerstvo zemědělství.

v lesích obecních v Čechách ve výměře přes 227. 000 ha a správu obecních, urbariálních,
komposesorátních a j. společenstevních lesů ve výměre přes 500. 000 ha v zemích Slovenské
a Podkarpatoruské podle zák. čl. XIX/1898.

V roce 1937 pokračováno bylo v provádění zákona č. 37/1928 a vl. nař. č. 97/1930
Sb. z. a n., podle nichž měly býti vypracovány lesní, hospodářské plány u všech lesních
celků.

Mimořádná úprava těžby dřeva a úprava lesního a dřevařského hospodářství, zave-
dená vlád, nařízením č. 170/1933 Sb. z. a n., byla prodloužena vl. nař. č. 327/1936 Sb. z.
a n. i na léta 1936/37 až 1938/39, a to omezením těžeb, stanovených nebo povolených
podle §§ 1-6 zák. č. 37/1928 Sb. z. a n., na 90%. Při povolování t. zv. zvýšených těžeb
(od 90% až 100% etátu) nebo těžeb mimořádných (nad 100% etátu), jež se provádí po
slyšení Dřevařského syndikátu; brán jest nyní především zřetel na zásobování domácího
trhni dřevem.

Připravuje se unifikace předpisů o odborné správě lesů. Rovněž tak kladeny jsou
základy k vypracování nového jednotného lesního zákona. V této činnosti bude pokra-
čováno i v roce 1938. činnost má býti rozšířena na zalesňování neplodných a méně
úrodných pozemků. Bude pokračováno v regulaci dřevařského trhu podle vl. nař.
č. 327/1936 Sb. z. a n. jak vzhledem k vývozu, tak vzhledem k trhu domácímu.

Pozemková reforma.

A. činnost distribuční.

I. Přiděl půdy zabrané.

Celková bilance vlastnických přesunů způsobených pozemkovou reformou jeví se
k 1. lednu 1937 takto:

Ze zbývající zabrané pudy (11'9%) určeno jest prozatím podle pravoplatných dohod
pro další příděl 102. 777 ha půdy veškeré, v tom půdy zemědělské 11. 188 ha.

Podle zemí připadá na zemi českou 10. 133 ha půdy celkem, v tom 3. 542 ha půdy
zemědělské, na zemi Moravskoslezskou 25. 323 ha půdy celkem, v tom 1. 531 ha půdy ze-
mědělské, na zemi Slovenskou 48. 496 ha půdy celkem, v tom 4. 325 ha půdy zemědělské,
na zemi Podkarpatoruskou 18. 825 ha půdy celkem, v tom 1. 790 ha půdy zemědělské.

Ve valné většině jde tedy o půdu lesní, určenou pro příděl především svazkům
územní samosprávy (zemím, okresům a obcím), dále lesním družstvům, tedy právnickým
osobám ve smyslu §u 10 přídělového zákona.

Půdy zemědělské bylo tedy celkem přiděleno 867. 160 ha, z čehož připadá na drobný
příděl (včetně kolonisačních a rolnických nedilů) 640. 551 ha, na větší objekty a zbyt-
kové statky 226. 609 ha. Pro další příděl zbývá, jak shora uvedeno, jen 11. 188 ha půdy
zemědělské. Tato v poměru k poptávce daleko nepatrná výměra doplňována jest na vý-
chodním Slovensku a na Podkarpatské Rusi státní půdou lesní, získanou v po-
zemkové reformě cestou směny, celkem asi 19. 000 ha a po odlesnění určenou pro příděl
půdy zemědělské a pastevní.

Pastevní půdy, jež přichází v úvahu především ve východních zemích republiky, při-
děleno bylo na 40. 000 ha asi 430 pastevním společenstvům. Počet členů všech těchto spo-

311

11. Ministerstvo zemědělství.

lečenstev (družstev) přesahuje 30. 000 osob. Jen pastevní půda menší výměry přidělována
byla do spoluvlastnictví osobám fysickým.

Z výše uvedených dat se podává, že z veškeré zabrané půdy bude asi jedna polovina
přidělena a jedna polovina ponechána vlastníkům. U zabrané půdy zemědělské připadá
pak na příděl asi dvě třetiny, vlastníkům bude ponechána asi jedna třetina. Se získá-
ním další zemědělské půdy pro příděl nelze v rámci dnešních zákonů pozemkových více
počítati. Poptávku po půdě lze však za daného zákonného stavu krýti jen na volném
pozemkovém trhu. Aby trh ten bylo možno regulovati ve směru zdravého vývoje země-
dělské držby a podporovati vzrůst drobné a střední zemědělské držby, vypracovalo mi-
nisterstvo zemědělství osnovu kolonisačního zákona, jež se nalézá v přípravném řízení.

//. Práce právní a technické.

Dokončení distribuční činnosti předpokládá provedení řady úkolů právních a tech-
nických, spojených s přejímáním, převzetím a přidělováním zabrané půdy, se zaměřo-
váním a zaknihováním půdy přidělené, se schvalováním dalších disposic s touto půdou,
atd. Všechny tyto úkoly vyžadují součinnosti všech podřízených orgánů pro pozemkovou
reformu. Pro r. 1938 počítá se s dalším převzetím asi 8. 000 ha půdy, s odhadem této
půdy a s provedením příslušných prací zaměřovačích.

Postupně likviduje se přechodná správa převzaté půdy, ponechané dočasně v režii
úřadu podle §u 4, odst. 2 zákona z 11. června 1919, č. 330 Sb. z. a n. V r. 1936 spravo-
valo ministerstvo zemědělství ještě 3 velkostatky o výměře 10. 468 ha, v r. 1937 již jen
2 velkostatky ve výměře asi 3. 000 ha. Tento zbytek bude likvidován definitivním pří-
dělem v nejbližším čase.

Ministerstvo zemědělství spravuje dále zatímně převzatou půdu, přidělenou
do pachtu. Jest to 28 zbytkových statků s výměrou 3. 064 ha a drobný příděl s vý-
měrou 3. 217 ha, celkem tedy 6. 281 ha. Pokud jde o zbytkové statky, jsou to objekty
přidělené přechodně do pachtu jednak veřejnoprávním fondům a určené jako výměnné
objekty za půdu, jež má býti vyvlastněna pro účely veřejné, jako na př. vodohospo-
dářské (vodní stavby) a pod., jednak některým práv. osobám (společenstvům) a jed-
notlivcům. Jde vesměs o případy, kdy definitivní přidělení převzatého objektu závisí na
konečném provedení pozemkové reformy na celém zabraném souboru. U drobného přídělu
jest to pak především půda na Hlučínsku, která byla přidělena zatímně do pachtu drob-
ným zemědělcům a postupně jest jim nyní převáděna do vlastnictví.

B. Zajištění výsledků pozemkové reformy.

I. Knihovní převod přidělené půdy do vlastnictví novým nabyvatelům.

Převod jednoho a tři čtvrtě milionu ha půdy z dosavadních asi 2000 vlastnických sub-
jektů na nové vlastnické subjekty (přídělce) v počtu přes 600. 000 osob vyžádal si a vyža-
duje dosud celou řadu mnohdy velmi obtížných a spletitých úkonů technických a právních.
I když se vezme v úvahu, že asi jedna třetina této půdy přidělena byla v t. zv. zkráceném
řízení přídělovém podle § 7 záborového zákona, t. j. trhovými smlouvami mezi velkostat-
kem a přídělcem, při nichž určoval úřad osobu nabyvatelovu a trhovou cenu a po vymě-
ření a zaplacení 10%ního poplatku podle §u 61 příděl, zákona tyto trhové smlouvy schva-
loval, aniž prováděl sám zaměřování a zaknihování této půdy, musel úřad u zbývajících
asi 2/3 přidělené půdy nově utvořiti a zaměřiti miliony parcel, vyhotoviti pro ně pří-
slušné geometrické plány, vyřešiti právní nároky osob třetích, zříditi nové služebnosti,
sjednati potřebné směny půdy svobodné za půdu přidělenou atd. Agendu kniho-
vací lze stručně vyjádřiti těmito čísly:

Do 30. června 1937 provedeno bylo přídělově 8. 149 kat. území přídělových. Z tohoto
počtu technicky zpracováno (superrevidováno) 7. 932 kat. území přídělových, což jest 97'3%.
Knihovní žádosti předloženy byly soudům pro 7. 221 kat. programů přídělových, což jest
88'6%. Z toho soudy zaknihovaly 6. 313 kat. programů přídělových, t. j. 77'5%. Zbývá
tedy nezaknihováno 22'5%.

20

812

11. Ministerstvo zemědělství.

Ve výše uvedeném počtu nejsou uvedena data z akce směnné a postátňovací (příděl
půdy do vlastnictví státu) a dále zkrácený příděl, kde zaknihování trhových smluv pro-
váděli si a provádějí přídělci (pokud se týče velkostatky) sami.

II. Reglementace právních disposic s půdou přidělenou.

§ 23, odst. 2 příděl, zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n. uložil úřadu,
provádějícímu pozemkovou reformu, aby zabezpečil, že přidělená půda nebude odcizena
účelům, kterých příděl sleduje a přiděluje půdu do vlastnictví, aby se, pokud toho vyža-
duje povaha věci, řídil obdobou ustanovení, daných v druhé části o rolnických nedílech.
Řídě se touto vůlí zákonodárcovou, omezil státní pozemkový úřad veškerou půdu pochá-
zející z přídělu (řádný příděl i zkrácený příděl) vlastnickými omezeními, majícími na zře-
teli jednak všeobecné zájmy veřejné (povinnost odstoupeni půdy pro účele veřejné za
původní cenu nabývací, přidělenou, pokud se týče za cenu obecnou, pakli by byla nižší než
cena přídělová; povinnost přístupu s přidělenou půdou do vodních a melioračních druž-
stev; ochrana krás přírodních a historických památek a pod. ), jednak ochranu původního
účelu přídělu (disposiční omezení co do dalšího zcizení, dobrovolného i exekučního, jakož i za-
vazení a pachtu přidělené půdy jen se svolením úřadu). Tato poslední disposiční vlast-
nická omezení byla modifikována malým přídělovým zákonem ze dne 27. května 1931, č.
93 Sb. z. a n. potud, že stanoveny byly lhůty zániku těchto původně časově neomezených
omezení, a to pro půdu přidělenou celkem o výměře větší než 5 ha na 10 let od knihov-
ního vkladu práva vlastnického pro původního nabyvatele, nejdříve však od účinnosti ma-
lého přídělového zákona, t. j. od 12. června 1931, pro půdu do 5 ha na 4 roky, jež byly
pak vládním nařízením ze dne 8. června 1935, č. 125 Sb. z. a n. prodlouženy o další dva
roky, tedy celkem na 6 let. Ježto k dalšímu prodloužení těchto lhůt nedošlo, počala
se od 13. června t. r. postupně uvolňovati půda přidělená, ne-
přesahující celkem 5 ha, pokud uplynulo již alespoň 6 let od jejího zakniho-
vání na původního přídělce.

Zánikem omezení disposičního práva po uplynutí lhůt podle malého přídělového zá-
kona zaniká možnost úřadu zasahovati do soukromoprávních vztahů mezi přídělci a
osobami třetími.

III. Fondy pozemkové reformy.

Finanční provádění pozemkové reformy odděleno jest úplně od státní pokladny a
probíhá ve fondech, spravovaných ministerstvem zemědělství a kontrolovaných pravi-
delně nejvyšším účetním kontrolním úřadem. V prvé řadě jest to fond náhradový,
který jest vlastním provozovacím kapitálem reformy. Přijímá od nabyvatelů půdy cenu
přídělovou, vyplácí vlastníkům náhrady za půdu převzatou, příspěvek kolonisačnímu
fondu a finanční správě (státní pokladně) refunduje výdaje s prováděním pozemkové
reformy spojené. Fond spravuje na půl milionu kont, z nichž jest ještě otevřeno kolem
90. 000 kont. Z nedoplatků připadá na drobný příděl a na kolonie asi 172 miliony a na zbyt-
kové statky a větší objekty asi 36 milionů. Oproti minulému roku klesly nedoplatky drob-
ných přidělen jednak hotovým placením, jednak poskytnutím úvěrů o 22 1/2 milionu Kč,
u větších objektů o 5 1/2 milionu Kč.

Státní fond kolonisační slouží především k poskytování levného držebnost-
ního a provozovacího úvěru podle úvěrového zákona ze dne 11. března 1920, č. 166 Sb. z.
a n., ve znění vládního nařízení ze dne 29. července 1933, č. 158 Sb. z. a n. Dosud po-
skytnuto bylo z prostředků tohoto fondu na úvěr držebnostní asi 185 milionů Kč, na úvěru
provozovacím 80 milionů Kč. Jde vesměs o dlouhodobé úvěry na 33 let s nízkou úroko-
vou mírou (1-4%) a umořovací kvótou (1-2 1/2 %).

Fond čsl. legionářů pro pozemkovou reformu, poskytující doplňkový úvěr
podle §u 3 úvěrového zákona, poskytl dosud úvěr celkem 569 přídělcům, v částce
5, 375. 182'40 Kč. úvěry mají podle výše a účelu jednotlivých zápůjček charakter úvěrů
krátkodobých nebo dlouholetých. Úroková míra činí 3%.

Náhradová banka pozemkové reformy jest součástí poštovní spoři-
telny, vede náhradovou knihu, avšak její jmění jest přísně odděleno. Zapisuje se v ní

313

11. Ministerstvo zemědělství.

cena náhradová, pokud není vyčerpána přednostními pohledávkami státu a hypotekárních
věřitelů, nebo pokud nemusí býti podle právoplatných dohod o provedení pozemkové re-
formy vyplacena v hotovosti. Dosud zapsáno bylo v Náhradové bance 171 pohledávek
byv. vlastníků zabrané půdy vůči státu ve výši 74, 392. 732'50 Kč. Tato banka spravuje
též držebnostní úvěry na nedoplatky přídělových cen, které dosáhly ke dni 31. července
1937 částky 77, 882. 95075 Kč u 557 dlužníků.

Fond pro zaopatření zaměstnanců zabraného majetku po-
zemkového. Jest samostatnou právnickou osobou a jest spravován kuratoriem, jehož
vedoucí funkcionáři jsou jmenováni ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem
sociální péče. Jeho příjmy tvoří hektarové příspěvky, placené z každého hektaru ještě ne-
převzaté zabrané půdy (Kč 3'- za 1 ha) a hradí se z něho důchody pensionovaných za-
městnanců zabraného majetku, jejich vdov a dětí. Celkem zaopatřeno bylo asi 5. 000 osob
s ročním důchodem asi 8 mil. Kč. Dosud bylo tímto fondem vyplaceno na důchodech za-
opatřovacích, na drahotních přídavcích a na výpomocích celkem kolem 125 milionů Kč.

IV. Úvěrová a jiná pomoc přídělcům.

Mimo přímé úvěry, jež poskytl úřad z fondů pozemkové reformy přídělcům úhrnem
v částce asi 348 milionů Kč, zvyšuje se tato úvěrová pomoc jednak povolováním postup-
ného splácení nedoplatků přídělových cen při úroku 4-5%, což representuje t. č. částku
208 milionů KČ, jednak nepřímými úvěry, poskytovanými přes peněžní ústavy a úvě-
rová družstva účelovými vklady u nich, vázanými pro úvěr přídělců, a to v částce asi 234
miliony Kč. Celkem lze tedy říci, že z prostředků pozemkové reformy dostalo se příděl-
cům úvěru na 790 milionů Kč. K tomu přistupují mimořádné úvěrové pomoci,
poskytované přídělcům v krajích zvláště postižených živelními pohromami, jež spočívají
v akcích osivových, krmivových a pod., a to buď ve formě krátkodobých úvěrů, nebo in
nátura. Z jara 1937 vypracovány byly směrnice pro zvláštní mimořádnou pomoc úvěro-
vou, která se již také provádí. Určena jest pro přídělce, u nichž nelze pro nezaviněné
předlužení vyřešiti úvěrovou pomoc v rámci dosavadních opatření a kteří svými osobními
vlastnostmi zaručují, že zvýšenou pomocí budou moci obstáti na přídělu. Na Slovensku,
kde pro nedostatek levného dlouhodobého úvěru nemohli si drobní přídělci a nabyvatelé
rolnických nedílů opatřiti soukromý úvěr na zaplacení přídělové ceny a kde se proto
a pro pozdější příděl vyskytuje relativně nejvíce nedoplatků, sjednalo ministerstvo země-
dělství zvláštní úmluvou se Svazem rolnických vzájemných pokladnic o poskytnutí dlou-
hodobého a levného úvěru držebnostního a provozovacího potřebným přídělcům, pro něž
by nebylo jinak přímých prostředků úvěrových z fondů pozemkové reformy. Poskyto-
vání tohoto úvěru umožněno bylo pomocí účelových vkladů u rolnických pokladnic.
Dosud uvěřeno bylo takovýmto způsobem 53 milionů Kč asi 14. 260 přídělcům. Počítá se
celkem, že úvěr tento dosáhne výše kolem 120 milionů Kč. Na Podkarpatské Rusi pak
v horských krajinách, v tak zv. Vrchovině, postkytlo ministerstvo zemědělství všem pří-
dělcům úlevu v placení přídělové ceny rozložením jejího nedoplatku na roční splátky na
dobu maximálně 10 let.

V. Sociální péče o zaměstnance z převzatých velkostatků.

Zaměstnanci velkostatků, kteří převzetím zabrané půdy ztratili zaměstnání, jsou za-
opatřováni podle § u 75 náhradového zákona jednak přídělem půdy a vyplacením částeč-
ného odbytného (16. 809 zaměstnanců obdrželo 65. 251 ha přídělu, v tom na zaměstnance
a jich družstva připadá 555 zbytkových statků; peněžitý příspěvek u této skupiny činil
83, 167. 000 Kč), jednak zprostředkováním nebo opatřením dalšího zaměstnání (12. 672 za-
městnance), peněžitým odškodněním (32. 656 zaměstnanců 188, 788. 000 Kč) a zaopatřením
starobním a invalidním (na 5. 000 osob s ročním důchodem asi 8 milionů Kč). Celkem
věnováno bylo dosud na tento úsek sociální péče na 400 milionů Kč.

Pro poškozené zaměstnance, kteří stářím nebo nemocí upadli nezaviněně do bídy a
z formálních důvodů nenabyli nároku na zaopatření podle §u 75 náhradového zákona, byl
usnesením vlády při 10tiletí republiky povolen zvláštní fond na udělení jednorázových
mimořádných podpor. V této jubilejní akci bylo dosud vyplaceno přes 5 milionů Kč
6. 440 byv. zaměstnancům. U bývalých zaměstnanců zabraného majetku, kteří vstoupili

20*

814

11. Ministerstvo zemědělství.

do pense před 6. květnem 1921, vyplácí požitky býv. zaměstnavatel. Aby pak rozdíl mezi
těmito staropensisty a novopensisty byl zmírněn, provedena byla zákonem ze dne 27. března
1936, č. 71, úprava požitků staropensistů, jíž zajištěny jim byly až 50% příplatky k do-
savadním požitkům. O povolení tohoto příplatku žádalo 3. 756 býv. zaměstnanců; povolen
byl až dosud 1. 797 osobám v roční částce 2, 436. 154 Kč. (Kapitalisovaná hodnota těchto
povolených příplatků činí 14, 616. 924 Kč).

VI. Záměrné ukončování prací.

Aby zajištěna byla přesná bilance a evidence pozemkové reformy v celém jejím roz-
sahu po stránce právní, technické a finanční provádí se systematicky revise veškerých
úkonů provedených na půdě dotčené zákony o pozemkové reformě postupně u každého
ze zabraných souborů. Při této pracovní uzávěrce zjišťují se na jednotlivých souborech
velkého majetku pozemkového, dotčených zákony o pozemkové reformě, defitinivní sta-
tistická data o způsobu provedení pozemkové reformy a jejich výsledcích. Zároveň také
při této uzávěrce provádí se podrobný soupis historických i přírodních objektů chráně-
ných podle zákonů o pozemkové reformě. Podle výměry skončena byla tato pracovní uzá-
věrka na 4'75% zabrané půdy.

315

12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živnosti.

Kapitola 12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Z činnosti ministerstva průmyslu, obchodu a živností a patentního úřadu se uvádí
toto:

Legislativní činnost.

V oboru vlastní legislativní činnosti sekce průmyslové dlužno zejména uvésti vládní
nařízení č. 302/1936 Sb. z. a n. o úpravě některých poměrů v tovární výrobě šatstva a
vládní nařízení č. 123/1937 Sb. z. a n. o úpravě výroby některých polotovarů z mědi a
jejích slitin. Dále pracováno v roce 1937 o různých normativních úpravách, které se zře-
telem ke své obsažnosti budou většinou dokončeny až v roce 1938. Z dříve již započatých
legislativních prací jest to zejména osnova zákona o hospodářských konsulentech, záko-
na o kolektivních známkách a exportní značce, zákona patentního, zákona o známkách
a vzorcích, a kromě toho se uvažuje o novelisaci zákona proti nekalé soutěži, ohledně
smírčího řízení. Pokud jde o nový komorní zákon, projednává se znění osnovy na pod-
kladě připomínek došlých od zájmových korporací se zástupci nejdůležitějších ústřed-
ních zájmových organisací, načež bude dána do meziministerského řízení připomínkového.

Kromě zmíněných zákonných úprav jest předmětem jednání ještě řada osnov vlád-
ních nařízení. Jde tu zejména o osnovy opřené o § 41 zákona proti nekalé soutěži, mezi
nimiž zvláště dlužno uvésti vládní nařízení o používání skleněných lahví pro určité potra-
viny, o normalisaci těchto lahví a o nuceném označování jejich obsahu.

Záležitosti průmyslu.

Nepříznivé důsledky světové hospodářské krise projevují se ještě také v roce 1937
v některých oborech průmyslového podnikání. Omezené vývozní možnosti způsobily zostře-
ní konkurenčního boje na domácím trhu. Objevuje se porůznu snaha o zřizování nových
závodů, které vládnou dostatečným kapitálovým podkladem, takže některým výrobním od-
větvím, značně oslabeným v důsledku dlouholeté krise, hrozí nebezpečí úplného zhroucení.
Ministerstvo obchodu vychází tu ze zásady, že zásah státní správy do výrobních a od-
bytových poměrů má býti omezen na nejmenší míru a zejména se nemá dotýkati soukro-
mé iniciativy, a proto působí v prvé řadě k tomu, aby zmíněné soutěžní neshody urovnány
byly vzájemnou dohodou zúčastněných činitelů. Stejně posuzovány jsou s hlediska minis-
terstva obchodu také snahy sdružovací, syndikalisační, jakož i požadavky na zavedení
koncesního řízení v jednotlivých oborech průmyslového podnikání (t. zv. numerus clau-
sus). V této souvislosti dlužno zmíniti se o vládním nařízení č. 228/1936 Sb. z. a n. o ně-
kterých organisačních a jiných opatřeních v textilní výrobě, na jehož podkladě může
dojíti k nucenému organisování výrobců určitého textilního odvětví za předpokladu, že
bude o to kvalifikovanou většinou výrobců toho odvětví požádáno a že ministerstvem ob-
chodu v dohodě s ministerstvem sociální péče, vnitra a národní obrany bude dán k tomu
souhlas. Do 30. září 1937 byly ověřeny a v úředním listě vyhlášeny tyto útvary: Svaz
majitelů tkalcoven surových tkanin jutových v Praze, Svaz majitelů prádelen pro zpra-
cování juty a jutových odpadků v Praze a Sdružení československých výrobců upravova-
cích stuh z bavlny lepených v Liberci. O ověření dalších 11 útvarů se jedná, při čemž
ohledně 6 z nich bylo zahájení příslušného řízení vyhlášeno v úředním listě.

Pokud jde o výrobu umělých tuků jedlých, uvádí se, že celková přípustná roční vý-
roba na rok 1937 stanovena byla ve výši 650. 000 q. Po dobu platnosti vládního nařízení
č. 51/1934 Sb. z. a n. jest zachováván t. zv. numerus clausus, takže nebylo ani v jediném
případě vydáno povolení ke zřízení nové provozovny na výrobu umělých tuků jedlých.
Při povolovacím řízení dovozním na umělé tuky jedlé a jedlé mastné oleje přihlíženo jest
k celkové odbytové úpravě.

V oboru výroby brynzy jest směrodatným vládní nařízení č. 160/1935 Sb. z. a n.,
kterým zřízen Brynzařský syndikát v Turč. Sv. Martině. Tím docíleno zlepšení kvality

816

12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

brynzy, ustálení cen, a dosaženo též příznivých výsledků při vývozu. Se zřetelem k jistým
obtížím přikročeno k novelisaci uvedených, předpisů, která se stala vládním nařízením
č. 126/1937 Sb. z. a n. V oboru sklářském vydány na podkladě vládního nařízení č. 2/1936
Sb. z. a n. o některých organisačních a jiných opatřeních ve výrobě skla vyhlášky, jimiž
jednak upraveno bylo broušení skelných imitací drahokamů a polodrahokamů, jednak
rozšířen výpočet druhů skla o laboratorní sklo a vodní sklo, a specifikováno sklo, z něhož
se vyrábí t. zv. jablonecké skleněné zboží. Určitého usměrnění vyžaduje i úprava nepříz-
nivých poměrů v průmyslu porcelánu a jemné keramiky, kde uplatňovány z některých
stran snahy o zákaz zřizování nových podniků.

V oboru finanční politiky spolupůsobí ministerstvo obchodu při pracech legislativ-
ních a snaží se uplatniti spravedlivé požadavky výrobních odvětví, případně uvésti je
v soulad s finančními potřebami státu a veřejných svazků. Stalo se tak zejména při no-
velisaci zákona o přímých daních, provedené zákonem č. 226/1936 Sb. z. a n., stejně
jako při přípravě prováděcího nařízení k tomuto zákonu (vládní nařízení č. 15/1937 Sb.
z. a n. ). Obdobný postup uplatňován také při úpravách daně z obratu (na př. u dehtových
barviv) a při revisi předmětů této dani při dovozu nepodléhajících, kde zejména působe-
no k tomu, aby seznam byl upraven podle potřeb tuzemské výroby. Pokud jde o příští
aktuelní požadavek v oboru finančním, sledována zejména otázka úpravy daně z vodní
síly, jakož i otázka refundace obchodových daní při vývozu, resp. její vhodná úprava, vy-
hovující zájmům poplatníků i potřebám státní administrativy.

V oboru sociální politiky spolupracovalo ministerstvo obchodu rovněž při všech
úpravách, dotýkajících se průmyslového podnikání. Zejména dlužno zmíniti se o prová-
dění vládního nařízení č. 102/1935 Sb. z. a n. o přechodné úpravě pracovních podmínek
dělnictva v textilní výrobě, prodlouženého vládním nařízením č. 169/1936 Sb. z. a n. na
jehož podkladě došlo za součinnosti ministerstva obchodu k vyhlášení závaznosti četných
hromadných smluv pracovních v jednotlivých odvětvích průmyslu textilního pro různé
soudní okresy. Vládním nařízením č. 325/1936 Sb. z. a n. prodloužena do konce roku 1937
účinnost předpisů, směřujících proti zastavování továrních podniků a proti hromadnému
propouštění zaměstnanců, a to i se změnami, jimiž poskytnuty dříve již určité úlevy pro
případ zřízení nového závodu, resp. obnovení provozu v závodě již existujícím.

V oboru průmyslu mlynářského prováděno vládní nařízení č. 168/1935 Sb. z. a n.
prostřednictvím autonomního Sboru pro záležitosti mlynářské výroby, v němž zastoupeny
byly veškeré složky zájemců, a to až do 31. července 1937. Poněvadž nedošlo nadále
k dohodě mezi zúčastněnými složkami, vydáno vládní nařízení č. 158/1937 Sb. z. a n.,
jímž stanovena likvidace této úpravy poměrů v mlynářství.

Obchodní politika.

Rok 1937 znamená v našem zahraničním obchodě opět krok ku předu, pokud jde
o překonávání hospodářské tísně. Nicméně světový obchod zůstává stále pod vlivem nepříz-
nivých obchodně-politických zásahů, a to zvláště na poli administrativním (kontrola do-
vozu a vývozu, režimy kontingentní a pod. ) a měnovém (platební clearingy, omezování
přídělu platidel atd. ), takže jest i nadále naléhavě nutno upravovati cestu zahra-
ničnímu obchodu, a to namnoze jen dohodami krátkodobými a povahy provisorní. Všeobec-
ně možno uvésti, že zlepšení ve výměně zboží nastává téměř se všemi státy, zatím co
zvláště příznivý vývoj jest ve styku s Anglií a Spojenými státy severoamerickými. Zhor-
šený stav dovozu a vývozu objevuje se toliko ve styku se Španělskem v důsledku vá-
lečných poměrů a pro nemožnost sjednati nutné předpoklady pro normální výměnu zboží.
Za účelem obchodně-politického zhodnocení a využití dovozu různého zboží, zvláště surovin
obchodovaných nepřímo (na př. prostřednictvím přístavních měst ze zámoří), zavedeno
vládním nařízením č. 30/1937 Sb. z. a n. povinné předkládání osvědčení o výrobním pů-
vodu některých druhů zboží při statistickém hlášení. Tímto opatřením mají býti získány
přesnější předpoklady pro obchodně-smluvní jednání s jednotlivými zámořskými státy.
Na poli mezinárodních hospodářských dohod a úmluv vícestranných bylo by uvésti zejmé-
na mezinárodní cukerní konvenci, uzavřenou mezi 21 státy, která přináší našemu vývozu

317

12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

cukru alespoň pro nejbližší léta žádoucí zlepšení. Jinak dochází během roku 1937 k pří-
pravě nebo provedení některých dalších konvencí, sloužících k úpravě mezinárodního
obchodu, jako na př. veterinární konvence pro obchod masem, unifikace předpisů pro
braní vzorků některých druhů zboží, usnadnění mezinárodního obchodu filmy atd.

Malá Dohoda. Malá Dohoda jest nadále důležitým činitelem pro úpravu vzájem-
ných hospodářských styků. Program, vytýčený její Hospodářskou radou v širokém rozsahu,
jest postupně uskutečňován, a také rok 1937 přináší příznivé výsledky, zejména pokud jde
o rozsah výměny zboží s oběma spřátelenými státy. Pokud jde o úpravu obchodních vztahů
mezi státy Malé Dohody, revidován vývozní plán československého zboží do Rumunska a
za účasti Národních bank malodohodových států také platební styk mezi Československem
a Rumunskem a separátně ještě mezi Československem a Jugoslávií. Vzájemná výměna
zboží mezi malodohodovými státy jest ovlivněna v poslední době vzrůstající konkurencí
Německa, které zákupu je v Rumunsku a hlavně v Jugoslávii ve větší míře suroviny. Aby
docílily zaplacení svého zboží, do Německa vyvezeného, jsou tyto státy nuceny dovážeti
odtud průmyslové výrobky, čímž ve své akční volnosti obchodně-politické vůči ostatním
státům jsou značně omezovány.

V oboru oboustranných smluv obchodně-politických možno uvésti toto:

Rakousko. Dodatková úmluva československo-rakouská ze dne 2. dubna 1936,
pozměněná protokolem ze dne 9. července 1936, měla zůstati v platnosti do 31. července
1937, avšak se zřetelem k dohodě v komisi pro přezkoušení československo-rakouských
obchodně-politických ujednání možno ji pokládati za prodlouženou via facti do 31. prosince
1937. Vzájemná přání obou států o výměně zboží v oboru celním, v oboru řízení povolova-
cího, ohledně některých otázek tarifikačních, zušlechťovacího řízení s hedvábím, otázek
uhelných a pod., budou předmětem zvláštních jednání. Vývoz našeho zboží do Rakouska
není ještě zcela uspokojivý a nutno působiti k tomu, aby při revisi platného stavu výše
zmíněné úmluvy byla sjednána pro československý vývoz žádoucí náprava.

Maďarsko. Obchodní styk s Maďarskem jest pravidelně upravován zvláštními
úpravami o výměně zboží, k nimž dochází rok od roku a jež bývají občas revidovány. Dne
22. prosince 1936 sjednána zvláštní dohoda o úpravě výměny zboží mezi oběma státy na
rok 1937, kterou jednak zajištěn vývoz dříví a uhlí do Maďarska cestou kompensační za
dovoz zemědělských výrobků maďarských, jednak upraven vývoz hotových průmyslových
tovarů do Maďarska. Konečně dohodnuta také otázka cizineckého ruchu. V srpnu 1937
došlo k revisi zmíněné úpravy o výměně zboží, jejímž účelem bylo sjednání jednak nových
kontingentů pro vzájemný dovoz zboží, jednak nová úprava platných kontingentů, pokud
toho vyžadovala nová hospodářská potřeba, šlo především o dohodu v otázce vývozu pali-
vového dříví do Maďarska a o umožnění dalšího vývozu československých průmyslových
artiklů. Při této příležitosti jednáno také o nevyřešených otázkách, spadajících do rámce
definitivní obchodní smlouvy s Maďarskem, kterou má býti nahrazena dosavadní proza-
tímní obchodní dohoda z roku 1935. Specielně jde o zvláštní úmluvu o pohraničním styku,
jakož i o veterinární konvenci. Se zřetelem k docílené dohodě u obou těchto důležitých
otázek mohly býti zbývající části definitivní obchodní smlouvy parafovány, takže celá
obchodní smlouva jest připravena k podpisu. Úprava výměny zboží na rok 1938 bude před-
mětem nového obchodně-politického jednání s Maďarskem ještě v roce 1937.

Německo. Zahraniční obchod s Německem jest upraven smlouvou z roku 1934.
Veškerá výměna zboží platí se na československý a německý sběrný účet a vyvíjí se, pokud
jde o rozsah obratu, dosti příznivě. Nebýti mimořádného vývozu některých zemědělských
plodin do Německa, byla by obchodní bilance obou států vzájemně téměř vyrovnána. Oba
vládní výbory, československý i německý, sešly se během roků 1936 a 1937 několikráte
za účelem vyřešení různých importních a exportních potřeb obou států. Náš vývoz, zále-
žející z velké části v surovinách a polotovarech, jest Německo schopno platiti pouze ho-
tovým zbožím, ježto z nedostatku devis nechce do Československa vyvážeti ony suroviny
a polotovary, které k nám dříve dováželo. Dalším programem na rok 1938 zůstává snaha,
aby jak po stránce rozsahu vyváženého zboží, tak i po stránce jeho hodnoty se obrat za-
hraniční s Německem zlepšil.

Francie. Koncem roku 1936 zahájeno obchodní jednání, v němž československo,
poukazujíc na stoupající pasivní bilanci svého zahraničního obchodu s Francií, domáhalo