318

12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živnosti.

se zlepšení vývozních možností cestou zvýšení dosavadních kontingentů. Výsledkem tohoto
jednání, jež skončilo 2. března 1937, jest nová úprava výměny zboží, v níž Československu
poskytnuty ameliorace k dosavadním smluvně sjednaným kontingentům v částce kolem
70 mil. Kč, které týkají se důležitých oborů vývozních (textilie, sklo, konfekce, kůže,
kov) a nad to ještě dána možnost jejich využití již v prvé polovině roku 1937. Touto
úpravou zajištěn byl také se strany naší Francii příslušný dovozní režim pro dovoz fran-
couzského zboží do Československa. V dodatkové dohodě poskytnuty pak Francii ještě
některé celně-tarifní úlevy menšího rázu. Naproti tomu přislíbila Francie, kdyby došlo
k zlepšení její hospodářské situace, že poskytne Československu další zvýšení kontingentů.
Koncem roku 1937, resp. začátkem roku 1938, bude nutno obnoviti obchodně-politické jed-
nání s Francií a sjednati novou úpravu výměny zboží mezi oběma státy na rok 1938.

Belgie. Obchodní styky s Belgií vyvíjejí se poměrně hladce, ježto rok od roku
sjednávány s Belgií, resp. s Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, zvláštní dohody
o úpravě výměny zboží, v nichž poskytovány vzájemné úlevy v dovozních kontingentech
a činěna ulehčující opatření rázu administrativního. Dne 21. května 1937 byla sjednána
nová úprava vzájemné výměny zboží v řízení povolovacím, v níž Belgie nám přiznala též
u zboží, jež bylo v Belgii mezitím kontingentováno, kontingenty nové, resp. povolila zvý-
šení dosavadních. Rovněž s naší strany byly poskytnuty Belgii některé úlevy pro dovoz
jejího zboží do Československa, jednak zvýšením některých kontingentů, resp. úplným
uvolněním dovozu. V roce 1938 bude nutno jednati o další zvýšení pro československý
vývoz do Belgie.

Švýcarsko. Po provedené devalvaci v Československu i ve Švýcarsku vyvíjí se
vzájemná výměna zboží se Švýcarskem příznivě a docíleno opět v období prvého pololetí
roku 1937 pozoruhodnějšího aktiva. Pouze některá průmyslová odvětví, hlavně z oboru
textilního, narážejí na určité překážky v přísnější povolovací praksi úřadů švýcarských,
kde jinak náš průmysl může plně využíti sjednaných kontingentů.

Itálie. Po ukončení sankcí upraven byl prozatímní styk obchodní s Itálií modem
vivendi z 31. srpna 1936, který pozměněn po devalvaci koruny a liry doplňkovým proto-
kolem ze dne 27. listopadu 1936 a jenž dával omezené možnosti výměny zboží s Itálií.
Ježto z technických důvodů nedošlo hned na počátku roku 1937 k dojednání nové dohody,
byl zmíněný modus vivendi v podstatě prodloužen do 31. března 1937 s příznivější změ-
nou v tom směru, že poměr vzájemného obchodu byl postaven na základnu 1: 1 a že česko-
slovenské dovozní kontingenty, na něž vývoz do Itálie byl omezen, byly proti roku 1936
o 50% zvýšeny. V březnu 1937 došlo k sjednání nové dohody, která ponechává až na jisté
změny v platnosti základní smlouvu z roku 1921 a dodatkovou celně-tarifní úmluvu z roku
1924. Stanovena opětně zásada vyrovnané výměny zboží při poměru 1: 1, vzájemné uznání
povolovacího řízení s možností po dohodě stanoviti zvláštní kontingenty. Po vzoru jiných
smluv stanoveno, že každých šest měsíců nebo k žádosti jedné ze smluvních stran se se-
jdou vládní výbory, aby zjistily, jak smlouva se provádí, a dohodly se o odstranění případ-
ných obtíží. K takovému parcielnímu jednání došlo v červnu 1937, jímž některé kontin-
genty rozšířeny. Dohoda jest sjednána do konce roku 1937, zůstane však dále v platnosti
vždy na půl roku, nebude-li některou ze smluvních stran vypovězena. Vedle této dohody
jest ještě s Itálií dohoda clearingová, která upravuje vzájemné platy.

Bulharsko, Turecko, Řecko. Naše obchodní styky se státy produkujícími
t. zv. orientální tabáky, byly vždy závislé na nákupu těchto tabáků. Československý vývoz
stává se tím závislým na nákupních možnostech u jediného produktu, jehož spotřeba vli-
vem hospodářské krise značně poklesla. Jest úkolem upraviti náš styk se zmíněnými státy
tak, aby i v případech nutnosti zmenšeného nákupu neutrpěl vážných otřesů, což se může
státi pouze zvýšením dovozu jiných produktů, nežli tabáku. S tohoto hlediska jednáno
o novou 'úpravu obchodních styků s Bulharskem, která podepsána 24. dubna 1937.
Nová dohoda sleduje tendenci zvýšiti dovoz nejrůznějších bulharských produktů za sou-
časného snížení položky tabáku. Na podkladě plánu, vyjádřeného v obchodní dohodě ze dne
19. října 1936, jednáno také s Řeckem, při čemž uplatňována obdobná tendence. Nej-
větší obtíže trvají ve vztahu k Turecku, kde možnosti zvýšeného dovozu tureckého
zboží narážejí v prvé řadě na otázky cenové, takže z toho důvodu nedojde v roce 1937 již
k revisi dosud platné obchodní dohody s Tureckem, uzavřené v červnu 1936.


319

12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Holandsko. Podkladem pro zahraniční obchod s Holandskem zůstává smlouva
z roku 1934. Značná část zboží k dovozu i vývozu jest kontingentována, takže se naráží
v tomto směru na určité nesnáze, nehledíc k některým zlepšením, jichž se podařilo dosíci
při jednáních, konaných v červenci 1937. Pokud jde o t. zv. zboží volné, jest možno zazna-
menati podstatné zlepšení, neboť vývoz do Holandska se více jak zdvojnásobil. Největší
obtíž působí obrat s Holandskou Indií, s níž při vzrůstajícím dovozu indických surovin do
Československa vzniká pasivum v roční částce kolem 100 mil. Kč. Zůstává úkolem, aby
v této věci docíleno bylo nápravy.

Dánsko a Severské státy. Naše obchodní styky s Dánskem nedoznaly
pozoruhodného zlepšení. Při smluvní úpravě na rok 1937, ke které došlo dne 22. dubna 1937,
bylo nutno setrvati ne vyrovnaném stavu vzájemného dovozu. I když se podařilo rozsah do-
vozu na obou stranách asi o 50% zvýšiti, přece výše sjednaných kontingentů nevyhovuje po-
třebě. Bylo sice dosaženo oboustranné jisté menší reservy, avšak skutečné odpomoci bylo by
se lze nadíti jen umožněním kompenzačních obchodů nad rámec sjednaných kontingentů.
Obchodní styky se švédskem a Norskem vyvíjejí se uspokojivě a v dosa-
vadním průběhu dospělo se k podstatnému zvýšení vývozu našich výrobků do obou těchto
zemí.

Polsko. Obchodní styk s Polskem doznal podstatné změny zavedením devisového
řízení v Polsku dekretem ze dne 26. dubna 1936, podle kterého upraven dovoz českosloven-
ského zboží na základě dovozu v roce 1932. Toto opatření mělo za následek pro nás pasivní
bilanci proti dřívější bilanci aktivní. Mnoho československých výrobků bylo tím z dovozu
do Polska vyřazeno, při čemž Polsko trvalo na přesném dodržování kontingentů dovozních
sjednaných v roce 1932. Za této situace podařilo se pouze cestou kompensační zajistiti na
polském trhu další odbytové možnosti pro některé československé výrobky.

Baltické státy. S Finskem byl podepsán III. dodatkový protokol k ob-
chodní platební smlouvě finské dne 17. dubna 1937, vyhlášený pod č. 58/1937 Sb. z. a n. Bylo
v něm nutno povoliti různé výhody, a naproti tomu byly tam vyhrazeny Československu ně-
které kontingenty za dosavadní smluvní sazby. S Lotyšskem navázáno jednání
o novou úpravu obchodních styků, které však dosud nevedlo ke konkrétním výsledkům, a to
zejména se zřetelem k požadavkům ohledně vývozu lnu z Lotyšska. Pokud jde o Litvu,
bylo zahájeno šetření za účelem úpravy obchodních styků, a to zejména se zřetelem
k přísné povolovací dovozní praksi, kterou jest postižen zejména československý textilní
průmysl. S Estonskem vyvíjí se výměna zboží příznivě, neboť dovoz i vývoz se
zvětšil téměř dvakráte.

Rusko. Rozsah zahraničního obchodu s Ruskem jevil v posledních letech stoupající
tendenci, zejména v důsledku úvěrové smlouvy z 3. června 1935. Po vyčerpání poskytnu-
tého úvěru dostavuje se určitá stagnace, ježto Rusko po vybudování svého průmyslu má
nyní především zájem na vývozu svých průmyslových výrobků a brání se zvýšenému dovozu
hotových tovarů. Další vývoj této otázky souvisí s případnou novou úvěrovou dohodou.

Spojené Státy Americké. Vývoj československého zahraničního obchodu
jest velmi příznivý a jeho obrat se v prvé polovině roku 1937 proti témuž období roku 1936
téměř "zdvojnásobil. V dohledné době má dojíti ke sjednání definitivní obchodní smlouvy
s částí celně-tarifní, která by nahradila dosavadní provisorium.

Středoamerické státy. Ze středoamerických republik máme obchodní
smlouvu ze září 1936 s Quatemalou. S Kubou jest naše obchodní bilance aktivní
a docíleno prodloužení t. zv. středního tarifu do konce roku 1937 s podmínkou, že hodnota
našeho dovozu z Kuby dosáhne alespoň 25% hodnoty našeho vývozu na Kubu. Platební
styk s Nicaraguou naráží na značné nesnáze, zejména pokud jde o likvidaci za-
mrzlých pohledávek.

Jihoamerické státy. Zlepšení naší obchodní bilance s Argentinou oče-
kává se od obchodní smlouvy, sjednané 20. května 1937 a obsahující doložku nejvyšších vý-
hod. Smlouva byla uvedena u nás v prozatímní platnost od 1. června 1937 a jest v ní za-
ručen pro nás příděl devis za kurs nikoliv horší než pro jiné státy. S Brazílií upraven
obchodní styk prozatímní obchodní dohodou ze dne 22. července 1936 s doložkou nejvyšších
výhod, s Uruguay pak rámcovou obchodní a platební smlouvou ze dne 23. března
1936 se stejnou klausulí. Rovněž tak s Columbií sjednána dne 19. dubna 1937 rám-


820

12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

cová obchodní a platební smlouva. S Chile byla sjednána platební dohoda do konce
června 1938, podle níž se opět zadržuje určitá část prodejní hodnoty ledku k úhradě pohle-
dávek československých vývozců. Rámcová obchodní smlouva s doložkou nejvyšších výhod
byla sjednána dne 18. prosince 1936 též s Bolivií. Bude usilováno o to uzavříti smlouvy
i s ostatními státy, aby byla připravena půda pro intensivnější vývoj hospodářských styků
se státy střední a jižní Ameriky.

Austrálie. Od 1. ledna 1937 uvedena v platnost obchodní smlouva s australským
soustátím, v níž se samostatně upravuje přímý obchodně-politický poměr, upravený dosud
prostřednictvím obchodní smlouvy s Velkou Britanií. Celní slevy, kterých touto smlouvou
získává československé zboží, týkají se hlavně zboží skleněného a jabloneckého a řady ji-
ných artiklů.

Jižní Afrika. Dne 27. ledna 1937 sjednána prozatímní obchodní dohoda, kterou
zaručeny oboustranně nejvyšší výhody.

Japonsko a Čína. československý vývoz vyvíjí se poměrně příznivě. Jeho další
vývoj bude ovšem záležeti na vyřešení poměrů v těchto obou státech.

Zvelebování vývozu.

O roku 1933, kdy číslice vyvezeného zboží poklesla na nejmenší míru, vykazuje náš
vývoz vzestup, který se také projevil ve zmenšeném počtu nezaměstnaných v různých vý-
robních oborech. Při tom jest pozoruhodným, že zlepšení vývozu se nevztahuje pouze na prů-
mysl kovodělný, který hlavně těží z konjunktury průmyslu zbrojařského, ale i na jiná prů-
myslová odvětví. Ve skutečnosti ovšem jest hodnota našeho vývozu ještě daleko pod hod-
notou, dosaženou v roce 1928, ježto jeho normálnímu rozvoji staví se v cestu mnoho obtíží.
Některé státy, které různými administrativními zásahy regulují rozsah i směr svého do-
vozu, uplatňují při tom i jiné ohledy než hospodářské. Za těchto okolností úkoly adminis-
trativní péče o zvelebování vývozu zůstávají nadále velmi významnými a obtížnými a zále-
žejí zejména ve vyhledávání zahraničních trhů, zkoumání možností soutěžních, překoná-
vání administrativních překážek v zahraničí, propagační činnosti atd. O splnění těchto
úkolů stará se ministerstvo obchodu s Exportním ústavem, ústav tento se má starati
o zdokonalení technické stránky vývozu ve všech podrobnostech. Po překonání některých
organisačních obtíží dospěl Exportní ústav nyní již k pravidelnější činnosti a věnuje se
zejména vybudování služby vnější, což jest jeho nejdůležitějším posláním. Má dnes již
4 agencie v zámoří, kromě velikého počtu zástupců a korespondentů, činnost jeho bude
posílena také novou úpravou jeho rozpočtu, který byl vládním nařízením č. 137/1937 Sb. z.
a n. postaven na pevnou basi.

Ve vlastní působnosti ministerstva obchodu je dále organisování oficielních účastí na
zahraničních veletrzích a výstavách. V roce 1938 bude nutno obeslati veletrhy v Lyoně,
Paříži, Bruselu, Miláně, Bari, Plovdivu a dále v Bělehradě a v Záhřebe, kde jsou právě
zřizovány vlastní nové pavilony. Zvláštní pozornost věnována bude také obchodním ko-
morám smíšeným, které představují dnes rozsáhlou síť informační a intervenční ve všech
světových státech. Působeno bude k tomu, aby prohloubena byla činnost těchto institucí,
zejména ve spolupráci s Exportním ústavem.

Pojišťování vývozních úvěrů získává v poslední době další kruhy zá-
jemců, při čemž jest pozornost věnována také vývozu, prováděnému drobnými a středními
firmami. Státní garancie vývozních úvěrů jsou používány rovněž vzrůstající měrou a do-
sáhnou asi v roce 1938 největší hranice pro ně stanovené.

Povolovací řízení.

činnost ministerstva obchodu v oboru kontroly zahraničního obchodu zahrnuje jed-
nak jisté druhy zboží, jejichž dovoz, vývoz, případně průvoz jest vázán na povolení
ministerstva obchodu ve smyslu zákona č. 418/1920 Sb. z. a n., resp. vládního nařízení


321

12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živnosti.

č. 442/1920 Sb. z. a n., anebo se vztahuje na agendy, určené speciálními normami, vyda-
nými se zřetelem na zvláštní hospodářské poměry (na př. při výrobě a dovozu radiomate-
riálu, při hospodaření s obilím, při hospodaření s tuky, při vývozu a dovozu plynových
masek a pod. ). Ke dni 15. září 1937 bylo kontrolováno v dovozu 121 položek celního sazeb-
níku celých, 109 částečných a ve vývozu 25 celých a 48 částečných. Proti předešlému
roku uvolněn sice jistý počet položek celního sazebníku (4 celé, 19 částečných) v přípa-
dech, kde shledáno, že dovoz jest chráněn přiměřeným clem, a to od 1. ledna 1937, avšak
naproti tomu přenesena dnem 11. února 1937 na ministerstvo obchodu působnost Devisové
komise, ježto podle vládního usnesení ze dne 18. prosince 1936 sloučena dosavadní t. zv.
dvojí kolej povolovacího a devisového řízení v jednotné řízení povolovací, které až na
další obstaráváno jest ministerstvem obchodu. V důsledku nedostatku dříví pro průmys-
lové účele zavedeno nově povolovací řízení i na vývoz kulatiny jehličnatých stromů do
24 cm střední síly včetně dřeva brusného. Podle usnesení vlády ze dne 23. dubna 1937
děje se povolování jak tohoto druhu dřeva, tak i kulatiny jehličnatých stromů přes 24 cm
podle dobrozdání užší meziministerské komise s plným zřetelem k smluvním závazkům
mezistátním.

Podpora živností.
Legislativní činnost.

V oboru legislativní činnosti živnostenské byly v roce 1937 vypracovány, schváleny
a publikovány tyto zákony a nařízení:

1. Zákon ze dne 12. května 1937, č. 74 Sb. z. a n., kterým se zavádí průkaz způso-
bilosti pro živnost hostinskou a výčepnickou v zemích Slovenské a Podkarpatoruské, kte-
rým rozšířena byla platnost zák. č. 112/1937 Sb. z. a n. o průkazu způsobilosti též na
území Slovenska a Podkarpatské Rusi.

2. Vládní nařízení ze dne 9. dubna 1937, č. 53 Sb. z. a n., kterým se vylučuje zboží
i potřeby elektrotechnické z podomního obchodu.

3. Vládní nařízení ze dne 28. května 1937, č. 105 Sb. z. a n., jímž se upravují poměry
ve výrobě jabloneckého skleněného zboží. Nařízením tímto má býti docíleno ochrany
kraje jabloneckého, semilského, železnobrodského, turnovského a horského, kde skláři se
touto výrobou zabývají jakožto svým povoláním, před nevítanými živly, které vývoz to-
hoto zboží poškozují.

4. Vládní nařízení ze dne 18. června 1937, č. 121 Sb. z. a n., jímž se stanoví možnost
vydání cenových směrnic v některých živnostech, účelem nařízení jest zabrániti úpadku
živností nereálním podbízením cen. Těchto živností jest 8, a výpočet jich může býti roz-
šířen.

5. Vládní nařízení ze dne 18. května 1937, č. 122 Sb. z. a n., jímž se mění zákon o pro-
deji zboží za jednotné ceny. Nařízením tímto proudlonžen byl zákaz zřizování nových ob-
chodů s jednotnými cenami do 31. prosince 1938, a omezena dále prodejní oprávnění
těchto obchodů (zakázáno bylo prodávati kromě dosud zakázaného zboží dětské klobouky,
školní sešity, zlatá plnicí pera a brašnářské zboží v ceně nad 30 Kč za jeden kus).

6. Vládní nařízení ze dne 24. června 1937. č. 148 Sb. z. a n., jímž se mění vládní na-
řízení ze dne 16. července 1935, č. 162 Sb. z. a n. o dočasných omezeních v některých od-
větvích podnikání. Ustanovením tímto prodloužena byla ochrana oboru cukrovinářského,
galanterního, koloniálního, obuvnického, oděvního, potravinářského, textilního a oboru
praní a žehlení, kterýžto obor jest nově zařazen, proti nadměrnému zřizování detailních
prodejen zracionalisovaných velkopodniků průmyslových a obchodních. Platnost nařízení
byla stanovena do 31. prosince 1938.

V parlamentním projednávání jsou:

1. Osnova zákona o živnostech kočovných, jejímž účelem jest upraviti a zredukovati
tento způsob provozování živnosti v zájmu ochrany usedlého živnostnictva a obchodnictva.
Osnova bere zároveň také zřetel na sociální poměry a zvyklosti některých krajů, zejména
pokud jde o kočovníky ze Slovenska.


322

12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

2. Osnova zákona bankéřského, podle níž má býti živnost bankéřská živností konce-
sovanou, jejíž oprávnění se přesně stanoví.

V meziministerském projednávání, příp. v jednání se zájemníky, jsou:

1. Osnova t. zv. malé živnostenské novely. Poněvadž vypracování celkového živnos-
tenského řádu si vyžádá ještě delší doby, byly vybrány nejdůležitější otázky, na jichž vy-
řešení má živnostnictvo největší zájem, a upraveny podle výsledku jednání se zájemníky
i s úředními činiteli. Podle osnovy této novely se zvyšuje počet živností řemeslných i kon-
cesovaných, zavádí se průkaz způsobilosti pro živnosti obchodní prodávající v drobném,
zvyšuje se věková hranice pro nastoupení živnosti a zejména se upravují trestní sazby
na výši odpovídající změněným valutárním poměrům.

2. Osnova vládního nařízení o cestovních kancelářích, která stanoví nový rozsah
oprávnění této živnosti s ohledem na rozvoj turistického a cizineckého ruchu a zavádí
zvláštní průkaz způsobilosti, zejména pro cestovní kanceláře zabývající se pořádáním
cest do ciziny.

3. Osnova zákona o radioelektrických zařízeních, která obsahuje předpisy o výrobě
a prodeji radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení, odpovídající dnešnímu výrobnímu
pokroku.

4. Osnova zákona o živnostech elektrotechnických, kterou má býti upravena tato živ-
nost podle dnešního rozvoje elektrotechnického.

5. Osnova zákona o výprodejích.

6. Osnova zákona o přestupcích nedovoleného provádění pozemních staveb.

7. Osnova vládního nařízení o osvobození doktorů technických věd při zkouškách sta-
vitelských.

8. Osnova vládního nařízení k zákonu ze dne 15. května 1934, č. 95 Sb. z. a n., kterým
se živnost masérství a pěstění lidského těla prohlašuje za koncesovanou.

9. Osnova zákona, kterým se upravuje territoriální rozsah nabytých oprávnění živ-
ností stavebních.

10. Osnova zákona o živnostech stavebních.

11. Osnova vládního nařízení o výrobě a uskladnění celuloidu.

12. Osnova vládního nařízení o uskladnění a dopravě minerálních olejů.

13. Osnova zákona o živnosti drogistické.

14. Osnova vládního nařízení o zavírací hodině a nedělním klidu hostinských auto-
matů-buffetů.

15. Osnova vládního nařízení o zkouškách mistrovských.

16. Osnova vládního nařízení, jímž se mění některá ustanovení hlavy VII. živnosten-
ského řádu (zákona). (Mistrovské nemocenské pokladny).

Pokud jde o další program činnosti připravuje se řada prováděcích nařízení k t. zv.
malé živnostenské novele.

Dále bude nutno uvažovati o nové úpravě ochrany živnostnictva, poskytované dosud
vládním nařízením č. 162/1935 Sb. z. a n. ve znění vládního nařízení č. 148/1937 Sb. z.
a n. a o dokonalejší právní úpravě ochrany obchodnictva a živnostnictva proti obchodům
s jednotnými cenami.

živnostenské družstevnictví.

Ani v roce 1937 nedošlo ještě k uzákonění osnovy o ústředí živnostenského družstev-
nictví, jehož zřízení jest velmi naléhavým v zájmu reorganisace a ozdravení živnosten-
ského družstevnictví. Živnostenský stav totiž zvláště mnoho utrpěl hospodářskou krisí
minulých let a zlepšení poměrů v živnostech pokračuje značně pomaleji nežli oživení ve
výrobě průmyslové. Důležitým požadavkem jest také soustředění revisí svazů živnosten-
ských družstev v tomto ústředí, jímž má býti dosaženo jednotného hlediska při prová-
dění revisí. Funkci ústředí vykonává nadále zatímně Zemský úvěrní fond živnostenský
v Praze, který poskytuje úvěry svazům živnostenských družstev.


328

12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živnosti.

Svazy živnostenských záložen a družstev v celkovém počtu 8 (z toho 6 svazů, sdružu-
jících živnostenské záložny a živnostenská družstva provozovací a 2 svazy družstev ob-
chodních) měly koncem roku 1936 1. 319 členů, živnostenských záložen bylo koncem roku

1935 celkem 536, z toho 375 českých (70%), 97 německých (18%) a 64 slovenské (12%).

Ve skupině živnostenských družstev neúvěrních (provozovacích) vykazují podstat-
nější oživení činnosti různá družstva dodávková, zejména obuvníků a krejčí, zaměstnaná
veřejnými dodávkami, při čemž dostává se jim potřebných úvěrů od svazů. Tím mohou
i drobnější živnostníci se súčastniti na veřejných dodávkách, což značně napomáhá oži-
vení živnostenské výroby. Zřizování nových družstev bylo omezeno II. hlavou vládního
nařízení č. 162/1935 Sb. z. a n. o dočasných omezeních v některých odvětvích podnikání.

Činnost živnostensko-zvelebovací a sociální péče o živnostnictvo.

Zlepšení činnosti kursovní, které se dostavilo již v roce 1935 a podstatněji pak se
prokázalo v roce 1936, pokračuje i v roce 1937. Zatím co v roce 1935 uspořádáno bylo
ústavy pro zvelebování živností 540 kursů, stoupla tato číslice v roce 1936 na 697 kursů.
V první polovině roku 1937 došlo již k uspořádání 508 kursů. Vzestup činnosti kursovní
jeví se též u Státního ústavu pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině, jehož vnitřní
zařízení i osobní vybavení v poslední době značně pokročilo. V první polovině roku 1937
uspořádal tento ústav 57 kursů.

Pozoruhodným jest také vzestup výstavnictví v roce 1937, kdy ohlášeno bylo minis-
terstvu obchodu dosud 66 živnostensko-průmyslových a všeobecných výstavních pod-
niků proti 48 výstavám v roce 1936. Místních učňovských výstavek bylo v roce 1936
uspořádáno 45, zatím co v první polovině roku 1937 bylo ministerstvu obchodu přihlá-
šeno již 40 místních učňovských výstavek.

K umožnění účasti nemajetných živnostníků na veletrzích a výstavách byly v roce

1936 poskytnuty podpory 116 žadatelům proti 77 žadatelům v roce 1935.

Sociální péči o živnostnictvo věnována zvýšená pozornost, a to jak účastí při legis-
lativních a jiných úpravách, tak i akcemi vlastními. Podporovány jednak instituce so-
ciální péče živnostenské, a jednak poskytovány příspěvky na vánoční nadílky chudým
učňům. Kromě toho udíleny individuální podpory sestárlým a nemajetným živnostníkům.

Podpora obchodu.

Péče o rozvoj vnitřního obchodu uplatňuje se v různých oborech řízeného hospodář-
ství, a to jak při úpravách legislativních a organisačních, tak i v otázkách cenových, jakož
i podporou organisačního rozmachu obchodnictva. Po stránce legislativní připraveno bylo
vydání vládního nařízení o úpravě obchodu zeleninovými a zahradními semeny, které má
za účel zaručiti kvalitu a rentabilitu drobného prodeje. Z otázek cenových dlužno se zmí-
niti zejména o jednání ohledně ceny cukru a úpravy cukerní distribuce. Příslušné jed-
nání, které započalo již v cukerním velkoobchodu, bude přeneseno i na detailní ceny
cukru. Rovněž při úpravě distribuce minerálních olejů naskýtá se řada otázek organisač-
ních a cenových, jimž věnována zvláštní pozornost.

V rámci organisačních snah soukromého obchodu spolupůsobilo ministerstvo obchodu
ke zřízení ústavu pro vnitřní obchod při ústředně obchodních a živnostenských komor
v Praze. Tento ústav pracuje soustavně v jednotlivých otázkách, týkajících se zájmů sou-
kromého obchodu, zakládaje v jednotlivých městech komorních postupně expositury, kte-
rými má býti jeho práce podepřena a usnadněna. Pokud jde o vlastní organisační otázky
obchodnické, sleduje ministerstvo obchodu snahy, vedoucí ke konečnému soustředění
všeho československého obchodnictva a podporuje v tomto směru hlavní jeho organisační
útvary všeobecné i odborné.


324

12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Státní dodávky.

Dodávková agenda ministerstva obchodu vyvíjí se v roce 1937 úměrně k hospodář-
ským poměrům, a přibylo jí ve všech oborech jak na rozsahu, tak i na intensitě. Pokra-
čováno při tom ve snahách o usměrnění veřejné dodávkové služby, zejména jejím účel-
ným zjednodušením (simplifikací), typisací a normalisací hromadnějších potřeb.

S hlediska legislativního jednáno v různých směrech o podnětech pro novelisaci za-
dávacího řádu, o niž se jeví zájem v nejširších kruzích.

Vodní doprava.

V oboru plavby vnitrozemské věnována nadále pozornost provozu čsl. plavebních
podniků na Labi, Dunaji a Odře. Vlivem klidnějších hospodářských poměrů zlepšila se
i do jisté míry hospodářská situace těchto podniků, avšak značné jejich ztráty, způsobené
hospodářskou krisí, nemohly býti ani zdaleka ještě odčiněny, a musí proto ministerstvo
obchodu působiti k tomu, aby jejich hospodaření postaveno bylo na zdravý hospodářský
základ. Na Labi zorganisována osobní doprava z Roudnice do Ústí n. L., a jedná se o to,
aby tento provoz byl ještě rozšířen až do Hřenska. Jako v roce minulém, tak i v roce 1937
povoleny potřebné prostředky na remorkáž vorů na Labi v zájmu zrychlení a racionali-
sace dopravy. Nově byla v roce 1937 provedena reorganisace osobní dopravy na Vltavě
v tratích Praha-Štěchovice a Praha-Mělník. Za podpory ministerstva obchodu získala
Čsl. akc. plavební společnost Labská většinu akcií od Pražské paroplavební společnosti.
Starý a chatrný lodní park této společnosti byl náležitě opraven, takže mohl býti zahájen
provoz s poměrně uspokojivým výsledkem. Na Dunaji připravena reorganisace společ-
nosti po stránce osobní a učiněna všechna opatření za účelem jejího převzetí státem.
Zvláštní pozornost věnována také snahám o doplnění lodního parku dunajského výstav-
bou nových jednotek, zejména tankových lodí pro překlad minerálních olejů. V rámci za-
sedání Hospodářské rady Malé Dohody zajištěna spolupráce našich plavebních podniků
s malodohodovými plavbami na Dunaji. Na Odře provozuje čsl. akc. plavební společnost
Oderská dopravu v provozním společenství s říšskoněmeckou společností Ostreederei. Na
provozní prosperitu této společnosti působí v poslední době příznivým vlivem zlepšený
vodní stav na Odře. Pokud jde o mezinárodní režim na Labi a Odře, jednáno za účasti
ministerstva obchodu o nové úpravě vzhledem k prohlášení německé vlády o vypovězení
říčních klausulí mírové smlouvy Versailleské.

V oboru legislativním připravena osnova zákona o soukromoprávních poměrech plav-
by vnitrozemské a dále návrh zákona o převzetí akcií československé akciové plavební spo-
lečnosti Dunajské v Bratislavě státem od zúčastněných bank. Rovněž sledována úprava
veřejnoprávních poměrů plavby vnitrozemské, a pracováno na její unifikaci v rámci
zvláštního zákona.

Pozemní doprava.

V oboru dopravy silniční usiluje ministerstvo obchodu u kompetentních činitelů o ná-
ležité vybudování silnic státních, zemských i okresních v zájmu rozvoje automobilové do-
pravy, jakož i turistického ruchu automobilového. Tyto snahy uplatňovány prakticky při
projednávání osnovy zákona o veřejných silnicích a cestách, která dospěla ke konečné
redakci, jakož i v meziministerských komisích, kde zejména také věnována pozornost vý-
stavbě a úpravě mezinárodních silničních spojů, probíhajících územím našeho státu.
Ohledně dopravy automobilové pracováno k prodloužení a doplnění některých úlev pro mo-
torová vozidla, které zavedeny vládním nařízením č. 165/1936 Sb. z. a n. Jedná se ze-
jména o úpravu poměrů závodové automobilové dopravy k železnici, které musí býti vyře-
šeny dohodami jednotlivých továrních závodů se železniční správou. Podle vládního naří-
zení č. 124/1937 Sb. z. a n. osvobozeny jsou od přirážek k dani z motorových vozidel ony
závody, které zahájí do dvou měsíců po splatnosti této daně jednání s ministerstvem že-
leznic o dohodě, týkající se způsobu používání motorových vozidel. Vládním nařízením č.
125/1937 Sb. z. a n. pak zajištěno rozhodčí řízení při sporech o takových dohodách mezi


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP