Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.

IV. volební období. 6. zasedání.

1152.

Interpelace:

I. posl. dr Domina min. věř. práci ve věci spojení Národního divadla se zamýšlenou novo-
stavbou jeho pomocné budovy,

II. posl. Ježka min. školství a nár. osvěty o stavbě samostatné budovy pro českou vyšší che-
mickou školu v Liberci,

III. posl. Révaye vládě ve věci opatření školské správy, kterým byl nařízen plebiscit o učeb-
nicích ve školách s vyučovacím jazykem rusínským v Podkarpatské Rusi,

IV. posl. Sidora min. spravedlnosti o konfiškácii "Slovenskej pravdy",

V. posl. dr Neumana, Bergmanna, Richtra, Tykala a Netolického vládě ve věci odstranění
1/4%ního rozdílu v úrokové sazbě spořitelen a záložen,

VI. posl. Knotka vládě o potřebě provedení resystemisace služebních míst u ministerstva financí,
VII. posl. dr Wolfa min. vnitra o omezování svobody slova při obraně polské državy,

VIII. posl. dr Wolfa min. vnitra o zabavování článků v polském tisku, které ukazují na žalostný
stav polské menšiny na Těšínsku,

IX. posl. Schenka, Beuera a Vodičky min. spravedlnosti o zabavení časopisu "Rotě Fahne",
X. posl. dr Korlátha min. vnútra o jazykovej praxi krajinského úřadu v Užhorode,

XI. posl. Kosíka a Vallo min. vnútra o protizákonnej jazykovej praxi okresného úřadu v Král'.
Chlumci.

1152/I.

Interpelace

poslance dra Karla Domina
ministru veřejných prací

ve věci spojení Národního divadla se

zamýšlenou novostavbou jeho pomocné

budovy.

Ve dnech 16. a 19. června 1937 se konala na
podnět ministerstva veřejných prací komise, ku
které byli pozváni zástupcové úřadů, interesova-
ných na přemostění Divadelní ulice v Praze, a zá-
stupcové památkových úřadů a odborných technic-
kých korporací. Účelem této komise bylo shléd-
nouti připravené vytyčení navrženého spojovacího
mostu mezi Národním divadlem a chystanou jeho
pomocnou budovou a vyjádřiti se o něm. Celé
jednání vyznělo úplným odmítnutím projektova-
ného krytého mostu, naprosto neslučitelného s Ná-

rodním divadlem, a rovněž ani uvažovaná "kom-
promisní" otevřená lávka neobstála před soudem
odborníků, ježto by stejně nevkusně hyzdila bu-
dovu Národního divadla a brutálně porušovala
jeho ucelenou monumentalitu. Výsledkem jednání
zmíněné komise byl návrh, aby byla vypsána užší
soutěž k vyřešení otázky, jak možno spojiti Ná-
rodní divadlo s jeho přísti pomocnou budovou.
Tato soutěž měla zároveň řešiti problém šířky
Divadelní ulice po stránce provozní a se všemi
ohledy na architekturu Národního divadla. Po-
dané návrhy nového řešení měly býti po posou-
zení porotou předloženy na výstavce přístupné
veřejnosti.

Nutno zdůrazniti, že zástupcové oněch úřadů
a korporací, jež při stavební komisi, konané
v první polovině roku 1936, dali podmíněný sou-
hlas k zbudování přemostění Divadelní ulice, změ-
nili při komisi, konané ve dnech 16. a 19. června
1937, svůj názor na celou věc, když seznali z vy-
tyčeného modelu přemostění, že by naprosto ne-
bylo splněno dané ujišťování o tom, že přemostění
neporuší ani vzhled, ani architekturu Národního
divadla, a že tudíž nebyl by též splněn předpo-
klad, za kterého dali předchozí souhlas. To platí
nejen o stanovisku zástupců památkových kruhů,

---

2

ale zejména také o stanovisku zemského výboru
země české.

Zemský výbor země České opřel totiž - podle
odpovědi zemského presidenta ze dne 15. května
1937 na dotaz naň vznesený v zastupitelstvu země
České dne 17. března 1937 - svolení k zbudování
přemostění o sdělení, že na přání Státního pa-
mátkového úřadu bylo prý navrženo zaústěni
mostu k budově Národního divadla tak, "aby zů-
staly zachovány veškeré průčelní architektonické
články budovy pokud možno neporušené a aby
bylo možno most kdykoliv odstraniti". Zemský
výbor země České - podle téže odpovědi zem-
ského presidenta - vycházel s hlediska zájmu
země, "aby navrhované přemostění Divadelní ulice
neporušilo architektonicky cennou fasádu zemské
budovy Národního divadla". Leč vytyčením pře-
mostění se ukázalo, že přání Státního památko-
vého úřadu nebylo respektováno a že přemostění
by naprosto nesplnilo podmínku souhlasu zem-
ského výboru o neporušitelnosti dotyčného průčelí
Národního divadla. Proto zemský výbor ve své
schůzi, konané dne 16. června 1937, vzal na vě-
domí, že zástupce země České při komisionelním
jednání dne 16. června 1937 o přemostění Diva-
delní ulice prohlásil, že náznakové vytyčení mostu
přesvědčilo přítomné, že je třeba projekt z důvodů
estetických změniti. Ve schůzi, konané 30. června
1937 se usnesl, že schvaluje konečný výsledek ko-
misionelního řízení z 19. června 1937, jímž bylo
navrženo vypsání užší soutěže na řešení spojení
Národního divadla s jeho projektovanou pomocnou
budovou.

Leč do dnešního dne nebyla soutěž vypsána
a na dotaz v zastupitelstvu země české z 13. října
1937 odpověděl zemský president dne 22. října
1937, že ministerstvo veřejných prací "uvažuje
o změně projektu ve smyslu podnětu zemského
výboru (usnesení ze dne 30. června 1937 čís. 207/
16 ai 1937-odd. 3), sledujícího připojení skla-
diště dekorací k Národnímu divadlu za pokud
možno největšího šetřeni architektonické ucele-
nosti Národního divadla a o event. vypsání ve-
řejné soutěže na řešení alternativy přemostění".
Dále uvádí zmíněná odpověď výslovně, že "toho
času provádějí se na staveništi doplňovací budovy
Národního divadla základové práce ztužovacích
pasů 130-160 cm širokých", že "základna, na níž
jsou tyto pásy zřízeny, je 4 m pod niveau ulice,
mezi jednotlivými pásy je prostor o šíři 3'50 m".
A konečně, že "tyto práce neprejudikují možnosti
alternativy zřízení tunelu o rozměrech 4 m na
výšku a 3. 50 m zšíří". K tomu nutno ještě pozna-
menati, že již v odpovědi zemského presidenta
z 15. května 1937, o které byla již vpředu zmínka,
jest odstavec tohoto znění: "Pokud jde o zamýšle-
ný přechod přes ulici Divadelní a otázku nerušiti
průčelní architektonické články budovy Národního
divadla, bylo k informaci zemského výboru vzato na
vědomí, že vzhledem k zájmu, projevenému o věc
tu ve veřejnosti, je podle prohlášení přítomného
zástupce státní správy stavební (vrch. min. kom.
inž. Huttel při komisionelním šetření dne 21. dub-
na 1937 ohledně zřízení pouze jednoho suterénu
namísto dvou) zamýšlený přechod přes ulici Di-
vadelní předmětem nového zkoumání ministerstva
veřejných prací v dohodě s ministerstvem školství
a národní osvěty".

Podle toho všeho už od dubna letošního roku
trvá "zkoumání" přechodu přes Divadelní ulici

ministerstvem veřejných prací a od června se
v tomtéž ministerstvu "uvažuje" o změně pro-
jektu a event. vypsání soutěže na řešení alterna-
tivy přemostění. Za tak dlouhou dobu mohla
a měla býti soutěž nejen vypsána, ale také roz-
hodnuta.

Veřejnost, jež má plným právem veliký zájem
na budově Národního divadla, kterou si postavil
národ sobě a která je majetkem země České, je
nepochopitelným postupem ministerstva veřejných
prací stále zneklidňována.

Tvrdilo se, že přemostění nezhyzdí průčelí Ná-
rodního divadla, leč jeho vytyčení ukázalo v plném
světle, jaké by to bylo neodpustitelné a bezohledné
zničení krásy Národního divadla.

Tvrdilo se, že se v letošním létě provádějí pouze
t. zv. zajišťovali práce a zatím se provedly práce
základové a nikoli jen "zajišťovací".

Tvrdilo se, že tyto hotové práce neznemožní
zřízení tunelu 4 m vysokého a 3 1/2 m širokého,
ale plány pro tento tunel dosud definitivně hotovy
nejsou, nýbrž se už 5 měsíců jen uvažuje o změně
projektu!

Tvrdilo se, že podzemní spojení je neuskuteč-
nitelné a to: pro nedostatek výšky, pro různá
poduliční vedení, pro spodní vodu, pro závady
provozu, které by prý vznikly při tomto spojení,
pro špatnou základovou půdu, pro přerušení ny-
nějšího provozu Národního divadla na dlouhou
dobu při budování tunelu, pro snížení úrovně Di-
vadelní ulice o 1 m.

Technickými odborníky byly všechny tyto do-
mnělé překážky vyvráceny, hlavně během jednání
komise ve dnech 16. a 19. června 1937, protože
nejnutnější výšky pro podzemní spojení je dosta-
tek, technickým nesnázím dovede moderní kon-
struktivní stavitelství při všech jeho vymoženo-
stech čeliti a je odstraniti. Provoz Národního di-
vadla netřeba stavbou tunelu přerušovati při účel-
ném organisování postupu stavby a při využitko-
vání doby nejnižšího stavu spodní vody; spojení
obou budov tunelem nemůže při dnešních strojně-
technických zařízeních znamenati žádné jeho
zkomplikování, zvláště když při upuštění od dru-
hého suterénu bude skladnost pomocné budovy
podstatně zmenšena oproti jejímu původnímu roz-
sahu.

Pokud se týče snížení úrovně Divadelní ulice
o 1 m, jde tu pouze o její snížení o tuto míru
v místě podjezdu pod Národní třídou. Tohoto sní-
žení by se docílilo povlovným spádem povrchu
ulice, začínajícím u Tylova náměstí, takže v místě
tunelu by činilo nejvýše jen 42 cm, jak je také
v úředním projektu pomocné budovy vyznačeno,
a nikoli 1 m. Leč záměr snížení úrovně jmenované
ulice je, stejně jako záměr jejího rozšíření z 9 m
na 14 m, nejasnou otázkou daleké budoucnosti,
ač-li k jeho realisování vůbec dojde, protože není
možno z příčin finančních vykoupiti domy, sou-
sedící se staveništěm pomocné budovy, a rozšíření
této ulice v místech české spořitelny není možné
se zřetelem k této budově vůbec a její vnitřní
disposici zvláště. Proto se zde má prý rozšíření
provésti na opačné straně loubím, čímž by však
vznikla v takto "rozšířené" ulici klikatina! Bylo
by v zájmu pomocné budovy, kdyby zůstala za-
chována nynější šířka Divadelní ulice, pro kte-
rouž šířku byla také loggie Národního divadla
komponována, neboť by se tím značně zvětšila

---

3

zastavěná plocha pomocné budovy, jež při roz-
šířené ulici bude stísněna. A je-li základová půda
pod Divadelní ulicí opravdu tak špatná, jak se
tvrdí, tedy pak by věru nebylo v zájmu všech
budov v této ulici, aby se tu doprava rozmnožovala
a otřesy zmnohonásobily. Ostatně bude musiti
dříve či později dojíti k odstranění elektrických
drah z nejfrekventovanějších tříd města Prahy
a tím se doprava podstatně zjednoduší a komuni-
kačně nejzatíženějším křižovatkám uleví. Bylo by
tudíž nynější ukvapení, nedosti promyšlené a ne-
domyšlené rozšíření Divadelní ulice zbytečné a ne-
účelné, k čemuž přistupuje ještě také fakt, že
rozšířená Divadelní ulice by neměla za bývalým
pomníkem cís. Františka vůbec přímého a vol-
ného vyústění. Ponechám dosavadní šířky Diva-
delní ulice, s kterou zřejmě počítala i nejnovější
novostavba na rohu Tylova náměstí a Ostrovní
ulice a která je, jak již bylo naznačeno, v zájmu
větší prostornosti příští pomocné budovy, je
v moci ministerstva veřejných prací, kde jest (po-
dle přípisu Státní regulační komise č. 896/37 ze
dne 23. srpna 1937 Památkovému sboru hlav. mě-
sta Prahy) plán na rozšíření Divadelní ulice za
účelem jeho potvrzení.

Záležitost spojení Národního divadla s chysta-
nou jeho pomocnou budovou činí dojem, jakoby
nebylo dosti dobré vůle k řešení spojení podzem-
ního, protože nelze přece míti za to, že by minis-
terstvo veřejných prací na tento úkol nestačilo,
ač ovšem bylo promarněno opravdu již mnoho
času. Naznačený nedostatek dobré vůle je doku-
mentován tím, že pp. Ing. arch. dr O. Stefan,
profesor vysokého učení technického v Praze, a
Ing. arch. Josef Kříž, úř. aut. civ. inženýr pro
stavby pozemní a architekturu v Praze, byli sice
jakožto pisatelé článků v časopisech "Stavba"
a "Styl", nesouhlasících s projektovaným pře-
mostěním, vyzváni ministerstvem veřejných prací,
aby se zúčastnili jakési "užší soutěže", avšak
s požadavkem, aby se omezili pouze na výtvarnou
obměnu úředně navrženého přemostění, aniž by
projektovaná poloha přemostění byla měněna!
Podle toho vylučovalo jmenované ministerstvo
všechny možné způsoby komunikačního spojení
obou budov. Odmítnutí tohoto neobvyklého způ-
sobu "užší soutěže" tlumočili a odůvodnili oba
jmenovaní architekti obšírným "Vyjádřením", za-
slaným ministerstvu veřejných prací v lednu roku
1937, v němž mezi jiným zdůrazňují, že "jsou
přesvědčeni o možnostech jiného řešení spojení
obou budov, než přemostěním, a že naproti tomu
"o zásadní nemožnosti podzemní spojky nejsou
přesvědčeni". Dále uvádějí celou řadu věcných
a velmi vážných námitek proti úřednímu plánu
pomocné budovy, jež rozvrhují do tří skupin: zá-
vady disposičně technické, závady provozně tech-
nické a závady architektonické. V závěru svého
podání navrhují, "aby úřední projekt doplňovací
budovy byl zrevidován a aby byl celý přepracován
(tedy nikoli pouze výtvarná podoba přemostění),
a aby bylo při tom znovu uvažováno o jiném způ-
sobu spojení doplňovací budovy s budovou Národ-
ního divadla". Na toto obšírné odborné "Vy-
jádření" nebylo nijak reagováno.

Dalším dokladem nedostatku dobré vůle je
fakt, že ani po skončení odborné komise, konané
ve dnech 16. a 19. června 1937 na podnět minis-
terstva veřejných prací, která jednomyslně dopo-
ručila vypsání užší soutěže na řešení jiného spo-

jení obou budov, nebyla tato soutěž dodnes vy-
psána. Tím se promarnily ode dne podání svrchu
uvedeného "Vyjádření" více než tři čtvrti roku
a ode dne červnové komise více než pět měsíců!
Jest věru nepochopitelno, proč ministerstvo ve-
řejných prací zvalo k "užší soutěži" dva archi-
tekty, o kterých mu bylo známo, že jsou proti
řešení spojení obou budov mostem, když jim bylo
znemožnilo podati řešení jiné trváním na úřed-
ním projektu přemostění, jemuž měli dáti jen jiný
vzhled! A je stejně nepochopitelno, proč totéž
ministerstvo vypisovalo v červnu 1937 odbornou
komisi, když se ani jejím doporučením neřídilo!
Namísto toho se stále operovalo jednostranným
tvrzením, že podzemní spojení nelze provésti, teď
se zase stále jen "uvažuje" o změně projektu
a "eventuelním" vypsání veřejné soutěže, leč tato
se nevypisuje a našim neúředním odborníkům se
stále nedává příležitost k podání důkazu o jejich
přesvědčení, že podzemní spojení jest uskutečni-
telné!

Nejnovějším dokladem o nedostatku dobré vůle
je, že se na staveništi budovy doplňovací pro-
váděly základové práce, o kterých se stále tvrdilo,
že jsou to pouze nejnutnější práce zajišťovací.
Není vyloučeno, že teď po jejich dokončení, se
najednou ukáže, že přes všechno ujišťování zne-
možní nebo ztíží zřízení podzemní chodby a tím
současně znemožní nebo ztíží jakoukoli soutěž!
Je přece samozřejmé, že dříve měl býti hotov
a kompetentními činiteli schválen definitivní pro-
jekt tunelu a teprve na jeho podkladě se měly
prováděti příslušné základové práce v místech
tunelu. Bylo by opravdu velmi nezodpovědným
činem chtíti snad podobným způsobem postaviti
zemského presidenta, zemský výbor země České
a vůbec všechnu naši veřejnost před nějakou
hotovou věc a pak na jejím podkladě dovozovati,
že podzemní spojení nelze provésti!

Naše veřejnost by podobný odsouzeníhodný po-
stup klidně nesnesla a postavila by se tím ener-
gičtěji proti jakémukoliv znesváření vzhledu Ná-
rodního divadla, které je majetkem země České.
Jde tu o zájem veřejný a proto se Vás, pane mi-
nistře, tážeme:

1. Byly provedeny základové práce ztužovacích
pasů opravdu tak, jak o tom byl informován
zemský president, t. j. aby neznemožnily zbudo-
vání podzemního spojení Národního divadla s chy-
stanou jeho pomocnou budovou?

2. Proč nebyla dosud vypsána soutěž na vy-
řešení podzemního spojení obou zmíněných budov,
na kterou bylo času více, než dosti?

3. Jste, pane ministře, ochoten naříditi vypsání
této veřejné soutěže, kterou doporučili již v lednu
1937 pp. Ing. arch. dr O. Stefan a Ing. arch.
J. Kříž, a dne 19. června 1937 zástupcové úřadů
a korporací, pozvaní ministerstvem veřejných
prací ke komisi, jím svolané?

4. Připustíte, pane ministře, klikaté, nepro-
myšlené a nedomyšlené rozšíření Divadelní ulice,
které by bylo na úkor zastavěné plochy příští
novostavby pomocné budovy a které již zavinilo
některé ze závad, podrobně vypsaných ve "Vy-
jádřeni" architektů, jmenovaných v předchozím

---

4

dotaze, které bylo předloženo ministerstvu veřej-
ných prací v lednu 1937?

V Praze, dne 23. listopadu 1937.

Dr Domin,

dr Klíma, inž. Protuš, Danihel, Dembovský,
Drobný, dr Štůla, Sivák, Florek, dr Rašín, Turček,
Haščik, Ježek, Knebort, J. Sedláček, dr Novotný,
Holeček, dr inž. Toušek, Slušný, Šalát, Špaček,
Chmelík, Suroviak.

1152/II.

Interpelace

poslance Františka Ježka
ministru školství a národní osvěty

o stavbě samostatné budovy pro českou
vyšší chemickou školu v Liberci.

Ministerstvem školství a národní osvěty bylo
v srpnu 1937 povoleno a nařízeno zřízení české
vyšší školy chemické - státní čsl. průmyslové
školy v Liberci, avšak umístění této školy je nou-
zové a dalšímu rozvoji školy na překážku.

Na chodbě, kde je umístěn I. ročník této školy,
je současně umístěna také škola se 3 hudebními
odbory, kde žáci svým cvičením ruší pozornost
žactva vyšší chemické školy.

Budova je stará, nehodící se pro školní účely,
v celé budově není navedena kanalisace, záchody
jsou bez splachovacího zařízení a je nebezpečí
nakažlivých chorob zvláště v letních měsících.

Pro příští školní rok 1938-39 bude třeba opa-
třit další 2 místnosti, z nichž jedna bude labora-
toř a nebylo by účelné, aby se prozatímně adap-
tovala nějaká místnost pro nutnou laboratoř
II. ročníku. Německá průmyslová škola v Liberci
nemůže zapůjčiti podobnou laboratoř z důvodů
interních a také proto, že by toto zapůjčení ne-
přispělo ke klidnému spolužití žactva obou národ-
ností. Stejně zamýšlená stavba III. patra na bu-
dově německé státní průmyslové školy by nepři-
nesla užitku pro malou rozlohu.

Nejvhodnějším řešením pro povolené zřízení
státní čsl. průmyslové školy je získání prostor-
ného staveniště a postavení na něm jednoho
křídla pro chemické oddělení a to v rámci celko-
vého plánu na úplnou českou státní průmyslovou
školu.

Nově zřízená česká vyšší chemická škola vzroste
zcela určitě v krátké době na úplnou českou státní
průmyslovou školu, která se stávající německé
průmyslové škole počtem žactva úplně vyrovná.
Tom" nasvědčuje 80 přihlášek o přijetí. Tento
počet byl zmenšen na 58, ale jen proto, že defini-
tivně bylo o zřízení školy rozhodnuto teprve kon-
cem srpna a přihlášení se zatím umístili na ji-
ných školách.

Podepsaní táží se pana ministra školství a ná-
rodní osvěty:

1. zda je mu známo toto nedostatečné, nouzové
umístění české vyšší školy chemické v Liberci a

2. zda je ochoten vyhověti žádosti české libe-
recké veřejnosti a v zájmu existence a rozkvětu
školy naříditi stavbu samostatné budovy pro tuto
školu tak, aby ve školním roce 1938-39 byla
škola vhodně a důstojně umístěna?

V Praze, dne 24. listopadu 1937.

Ježek,

dr Klíma, dr Novotný, Danihel, Dembovský,
Sivák, Chmelík, Turček, Florek, Drobný, Knebort,
J. Sedláček, Haščik, Šalát, dr Rašín, Špaček, inž.
Protuš, Slušný, Suroviak, dr inž. Toušek, Holeček,
dr Štůla, dr Domin.

1152/III.

Interpelace

poslance J. Révaye
vládě

ve věci opatření školské správy, kterým

byl nařízen plebiscit o učebnicích ve

školách s vyučovacím jazykem rusínským

v Podkarpatské Rusi.

Referát ministerstva školství a nár. osvěty
v Užhorodé oběžníkem ze dne 2. října 1937, čís.
166. 687/20-ai 1937 intimoval výnos ministerstva
školství a nár. osvěty ze dne 14. září 1937, čís. j.
119. 512/37-1/1, kterým ministerstvo školství sta-
novilo, "aby při zavádění nových učebnic do obec-
ných a měšťanských škol s vyučovacím jazykem
podkarpatoruským v Podkarpatské Rusi, jde-li
o zavádění učebnic jiného jazykového směru,
správy (ředitelství) národních škol, dříve než po-
dají podle ustanovení poslední věty, odst. 7 výše
citovaného výnosu ze dne 6. prosince 1932, čís.
136. 546/I. školním inspektorům návrhy na zamýš-
lené zavedení nových učebnic, vyslechly mínění ro-
dičovských sdružení o této věci, po případě aby se
s náležitým zřetelem k místním poměrům předem
s rodičovskými sdruženími o věci dohodly, a ne-
dojde-li k dohodě, aby braly v úvahu přání většiny
členů rodičovského sdružení, ale v každém případě
aby o mínění rodičovského sdružení podaly škol-
nímu inspektorátu zprávu. Otázku tuto může rodi-
čovský výbor dáti na program schůze rodičovského
sdružení jako diskusní těma!"

Užhorodský školský referát k tomuto výnosu
připojil podrobné nařízení, z něhož uvádím toto:

"1. Správy (ředitelství) národních škol nechť
tam, kde je nespokojenost s dosavadním stavem
a kde se jeví zájem o zavedení nových učebnic na
národních školách, vyslechnou mínění rodičovských
sdružení, v každém však případě rodičů všech
žáků své školy nebo jejich poručníků, po případě
odpovědných dozorců. "

---

5

"Druhého dne po této schůzi rozdají třídní uči-
telé žákům dotazníkové lístky, které jsou připo-
jeny jako příloha k tomuto výnosu. Tyto lístky
vyplní oprávněný rodič, po případě poručník nebo
odpovědný dozorce inkoustem a vlastno-
ručně podpise. Za každé dítě budiž vyplněn
zvláštní lístek. Kde příslušná osoba neumí psát,
budiž lístek vyplněn na notářském úřadě, po pří-
padě na četnické stanici. Na lístky vyplněné ro-
diči, poručníky nebo odpovědnými dozorci nesmí
žádná, jiná osoba nic připisovati ani na nich nic
měniti.

Třídní zjistí, zdali byly odevzdány lístky ode
všech rodičů a ihned je odevzdá správci (řediteli)
školy. Nesprávně nebo neúplně vyplněný lístek
budiž správcem (ředitelem) školy zadržen (viz
odst. 6) a rodiči vydán k vyplnění lístek nový.

Tímto výnosem rozeslal školský referát 130. 000
hlasovacích lístků (1/8 archu papíru), které zněly
v transkripci latinkou takto:

I. strana:

Deržavna......škola v......škol. insp. v.....

Ja, ......, rodyč (opikun abo vidvičalnyj dozorce)

učenyka(ci) ...... klasy ...... zajavljaju, ščo

vin(ona) maje učytysja pislja učebnykiv, napysa-
nych jazykom

maloruskym (ukrajinským)
pisla hramatyky Dra  Paňkevyča i i.

Pidpys:

Oberny!

II. strana:

Deržavnaja......škola v......škol. inspektorát

v...... Ja, ......roditel' (opekun ili otvetsven-

nyj nadziratel' učenyka(cy) ...... klassa......

zajavl'aju, čto on (ona) dolžen(na) učitisja po učeb-
nikam, napisannym

russkym jazykom
po gramatike Sabova i dr.

Podpisj:

Oberny!

Nařídil tudíž užhorodský školský referát, aby
rodiče veřejným hlasováním rozhodovali
o učebnicích sepsaných v jazyce ukrajinském nebo
ruském podle mluvnice Dra Paňkaviče, resp. Sa-
bova, jinak řečeno, aby stanovili resp. měnili dosa-
vadní vyučovací jazyk školy.

I. Je obava, že toto opatření je
protiústavní. Ústavní listina republiky
Československé (ani žádný jiný zákon) nemá usta-
novení o tom, že by lidovým hlasováním mělo býti
rozhodováno o určité otázce - vyjma případ po-
dle § 46 ústavní listiny -, a nyní školní správa
nařídila, aby se rodiče veřejným hlasová-
ním vyjádřili o předmětné věci za 110. 000 dětí
školou povinných.

III. Předmětné opatření školské správy nemá
opory ani v zákonech, ani v dosud platných naří-
zeních a proto je obava, že jím byl po-
rušen zákon ze dne 26. června 1937. č. 172
Sb. z. a n., kterým bylo ustanoveno toto:

1. Guvernérovi náleží ve veřejné správě Podkar-
patské Rusi zatím působnost ve věcech jazyko-
vých a vyučovacích... " (§ 5 odst. 2. )".

2. "Guvernér jest povinen vyžádati si dobro-
zdání guberniální rady v zásadních otázkách jazy-
kových a vyučovacích (§ 20)" a

3. Guvernérovi přísluší:,. dávati souhlas ke
všem správním opatřením školského referátu"
(§ 7, odst. 4. ).

Nahoře uvedené opatření bylo učiněno bez vě-
domí a bez předchozího souhlasu guvernéra. P.
Rusi - a do 31. října t. r. nebylo mu předloženo
dokonce ani k nahlédnutí ani k dodatečnému schvá-
lení neb projevu souhlasu, a proto je zřejmo, že
předmětným opatřením školské správy byla poru-
šena ustanovení zákona i v tom případě, kdyby
školská správa omlouvala toto opatření okolností,
že se tak stalo přeci dnem 8. října 1937.

Toto ospravedlnění by nebylo dostatečné z těchto
důvodů:

1. Poslanecká sněmovna i senát Národního shro-
máždění RČS se usnesly na resoluci k citovanému
zákonu, jejíž 10. bod zní takto: "aby bylo uloženo
všem úřadům, aby ve věcech, které se tímto zá-
konem přikazují do pravomoci guvernéra, vyžado-
valy si zaujetí stanoviska guvernéra i do tří-
měsíční lhůty, uvedené v § 25 zákona.

2. MšANO svůj výnos vydalo dne 14. září 1937,
užhorodský školský referát učinil další opatření
oběžníkem ze dne 2. října a školním inspektorátům
a ředitelstvím škol doručil jej dne 8. října t. r.
v době, kdy školská správa (ministerstvo školství
i jeho užhorodský referát) musela si býti vědoma
toho, že provádění tohoto opatření může se vyko-
nati až po 8. říjnu, tedy za platnosti citovaného
zákona.

3. Nelze pochybovati o tom, že obsah zákona
o působnosti v těchto věcech školské správě byl již
velmi dobře znám, protože zákon byl vyhlášen
ve Sbírce zákonů a nařízení, částka 42, vydané dne
8. července 1937.

4. Nejlepším důkazem tohoto tvrzení je výnos
samotného presidia ministerstva školství a národní
osvěty čís. 4488/37 pres., kterým užhorodskému
školskému referátu bylo nařízeno, aby tento ve
všech věcech, které cit. zákonem byly přeneseny
na guvernéra, byl ve smyslu nahoře uvedené re-
soluce vyžádán vždy souhlas guvernéra P. Rusi.

Tento výnos však byl uložen a nebyl proveden
ani tehdy, když příslušní činitelé byli podepsaným
na tuto nesprávnost upozorněni.

IV. Předmětné opatření školské správy je ve
zřejmém rozporu s ustanovením Generálního sta-
tutu P. Rusi, pokud se týká vyučovacího jazyka
a se zásadním stanoviskem vlády, která v r. 1933
ve své odpovědi na interpelaci poslance Zajíce se
vyslovila takto: "Ve věci vyučovacího jazyka na
školách P. Rusi jest nyní platnou normou ustano-
vení Generálního statutu P. Rusi. podle kterého
se přesně postupuje. Konečné vyřešení jazykové
otázky vymyká se z přímé působnosti vlády a může
se státi jen cestou zákonodárnou ve smyslu § 3.
ústavní listiny, resp. podle § 6. jazykového zá-
kona" a posléze v r 1936 na interpelaci poslance
dra Fencika, tisk 304/36. odpověděla vláda takto:
"Pro postup ministerstva školství a národní osvěty,
pokud jde o vyučovací jazyk ve školách s podkar-
patoruským vyučovacím jazykem v Podkarpatské
Rusi, může podle nynějšího právního stavu býti

---

6

jedině rozhodujícím ustanovení čl. III., odst. 2.
Generálního statutu Podk. Rusi.

Pokud možno zjistiti, dosud o obdobný plebiscit
byl v Evropě učiněn kdysi pokus prý v Macedonii,
avšak ani tam se nestal nikdy rozhodujícím pro
nereální svůj výsledek.

Podle prohlášení guvernéra P. Rusi (viz Podk.
Hlasy z 30. října 1937) nebudou výsledky tohoto
hlasování ani na P. Rusi reálně.

Nutno se proto tázati, proč tedy bylo třeba roz-
vrátiti hladinu klidného veřejného života P. Rusi,
když každý nestranný a rozumně soudící člověk
odsuzuje tento způsob řešení volby literárního a
vyučovacího jazyka. Proč bylo nutné, aby to, co
se dosud nestalo nikde na světě, mělo se státi na
P. Rusi, totiž že o literárním a vyučovacím jazyku
má býti podle opatření školské správy rozhodováno
jednak pouze částí rusínského lidu, která ho nej-
méně potřebuje a jednak s vyloučením inteligence,
zejména učitelstva, která literárního jazyka nej-
více potřebuje.

I sestavení samotného textu hlasovacích lístků
je tendenční, poněvadž nebylo užito termínu dosud
pro označení vyučovacího jazyka používaného, t. j.
rusínský nebo podkarpatoruský, ale bylo užito
jednak označení "maloruský (ukrajinský)", kte-
réhožto termínu se doposud neužívalo, a na druhé
straně bylo uvedeno označení "ruský", zřejmě za
tím účelem, aby bylo využito neinformovanosti
rodičů, kterým se nikde nevysvětlilo, že se pod
tímto označením kryje ruský literární jazyk -
totiž ruština, a aby rodiče předpokládali, že tímto
označením se rozumí jejich lidový mateřský jazyk.

Jsou zjištěny případy, že jsou roz-
šiřovány hlasovací lístky s ozna-
čením na obou stranách pro jazyk
"r u s k ý" nebo "m a l o r u s k ý", což nejvíc
prozrazuje tendenci hlasováni a zvláštnost celé
této akce.

Předmětným hlasováním nepochybně byl roz-
vrácen klid a vyvolán pod falešnou rouškou demo-
kratické rovnoprávnosti zbytečný a státu škodlivý
národně-kulturní boj, byla zničena autorita školy
a učitelů, byla znemožněna plánovitá mimoškolní
práce učitelů a podryta důvěra rodičů ke škole. Je
tedy nesporné, že toto opatření a jeho způsob pro-
vádění nelze považovati za prospěšné státu ani
státní myšlence, nýbrž za opatření škodící nejen
státním zájmům, ale i prestiži státu i jeho vlády.

Jak si máme vysvětliti případy, kdy rodiče
z obavy, aby jejich děti nebyly pronásledovány,
byli nuceni pro každé dítě vyplniti hlasovací lístek
pro jinou mluvnici?

Jak se může schvalovati tento plebiscit, když
rodič, který případně se nedovede ani podepsati,
je nucen hlasovati pro mluvnice, o nichž nikdy ne-
slyšel a které za života neviděl a nikdo mu z nich
nic nepřečetl a nevysvětlil?

Při provádění plebiscitu se stalo tolik ne-
správností, že by bylo nutno zřídit zvláštní výbor,
aby všechny stížnosti vyšetřil a učinil nápravu,
aby nebylo třeba vedoucím úředníkům školského
referátu, kteří dokonce částí rusínské veřejnosti
jsou podezříváni ze zaujatosti, podnikati stále slu-
žební cesty na revisi plebiscitu.

Vzhledem k tomu, co bylo nahoře řečeno, tážeme
se vlády:

1. Je vládě známo, že opatření školské správy,
kterým byl nařízen na P. Rusi plebiscit o učeb-
nicích, resp. o vyučovacím jazyku,

a) je protiústavním a že jím byla porušena
ustanovení zákona ze dne 26. června 1937, č. 172
Sb. z. a n.?

b) odporuje dosud platným ustanovením Gene-
rálního statutu?

c) vyvolal dosud neslýchaný národně-kulturní
boj a zneklidnil veškeré obyvatelstvo?

2. Je vláda ochotna připomenouti guvernérovi
P. Rusi, že bylo jeho povinností zakročiti v této
věci podle ustanovení zákona?

3. Je vláda ochotna učiniti opatření, aby před-
mětné nařízení školské správy bylo odvoláno?

4. Je vláda ochotna učiniti opatření, aby ti, kdo
tento nešvar zavinili, byli potrestáni a případně
z P. Rusi odvoláni?

5. Co hodlá vláda učiniti, aby se v budoucnosti
podobný případ neopakoval a aby byl zajištěn
klidný průběh školního vyučování bez nerozumných
rušivých zásahů?

V Pr a z e dne 27. listopadu 1937.

Révay,

Frant. Němec, F. Kučera, Vaverka, Nový, Ešner,
Jurnečková-Vorlová, dr Macek, Kopasz, Dlouhý,
R. Chalupa, Srba, Pik, Schulcz, A. Langer, Lauš-
man, Brožík, Remeš, Tymeš, Klein, J. Kučera,
dr Goldstein, Hladký, Jaša.

1152/IV.

Interpelácia

poslanca Karola Sidora
ministrovi spravodlivosti

o konfiškácii "Slovenskej pravdy".

Deník Hlinkovej slovenskej Pudovej strany "Slo-
venská pravda" zo dňa 23. novembra a 24. no-
vembra bol konfiškovaný. Cenzor skonfiškoval
state, v ktorých nebolo nič protištátneho, v kto-
rých nebolo nijaké poburovanie proti národnosti,
nijaké štvanie proti úradom, slovom nič trest-
ného. Naproti tomu spôsob, akým bratislavský
cenzor vykonáva svoju prácu, konfiškovanie úplne
nevinných článkov vyvoláva rozruch a poburuje
slovenskú verejnosť. Núka sa podozrenie, že cen-
zor konfiškuje hlava-nehlava, len aby konfiškoval
a robil tým škodu opozičným časopisom.

V našej ústave sú krásne slová o slobode tlače.
V prejavoch reprezentantov tohoto štátu od jeho
vzniku stále sa pyšne zdôrazňuje sloboda slova,
demokracia, ktorej je náš štát vraj posledným
ostrovom v strednej Európe.

S týmito vyhláseniami podivne kontrastuje sku-
točnosť, najmä na poli tlače. Tak ako dnes v našej
republike, tak sa nekonfiškovalo ani za absoluti-