88

byly v zásadě upraveny zákonem. Novo-
dobý rozvoj silnic a dopravy na nich by
ovšem stěží snesl, aby málo hybnou zákon-
nou úpravou byly řešeny všechny podrob-
nosti, na něž silniční a čestní policie musí
pamatovati. Proto se do silničního zákona
pojímají jen potřebná ustanovení rámcová
a zmocňovací, jichž platnost podle jejich
povahy je udržitelná po dlouhou dobu. Na-
proti tomu úpravu předpisů týkajících se
ochrany silnic a cest a ochrany a úpravy
dopravy po nich, jakož i povinností z toho
plynoucích jak pro správy silnic a cest, tak
pro vlastníky a uživatele nemovitostí při
silnicích a cestách, vyhrazuje osnova silnič-
ního zákona cestě nařizovací, která se může
rychleji a snadněji přizpůsobovati novo-
dobému rozvoji a změnám dopravních po-
měrů na silnicích a cestách.

Dosud platná úprava silniční a čestní
policie je naprosto zastaralá a zejména
v zemích české a Moravskoslezské již ode-
dávna nevyhovuje. Platné předpisy, které
v zemích české a Moravskoslezské činily
rozdíl mezi silnicemi státními a nestátními,
jsou uvedeny ve zrušovací klausuli § 87,
pod písm. 6.

Unifikační cíle zákona jsou tudíž i zde
nezbytností.

K hlavě I.

Řád silniční a čestní policie pro veřejné

silnice a veřejné cesty (silniční policejní

řád).

§ 75 osnovy obsahuje zmocnění k vydání
silničního policejního řádu vládním naříze-
ním. Ustanovení to výslovně stanoví, že sil-
niční policejní řád bude platiti i pro ulice
(náměstí) a jiná veřejná prostranství po-
dle stavebních řádů (statutů).

Obsah silničního policejního řádu vyme-
zuje § 76, jehož ustanovení o dopravních
značkách a zařízeních k úpravě dopravy
skýtá silničnímu policejnímu řádu možnost
normativní úpravy i dálkového značkování
silnic. Odstavec 2 § 76 zdůrazňuje, že se
silniční policejní řád nedotýká zvláštních
předpisů o jízdě motorovými vozidly, t. j.
především zákona č. 81/1935 Sb. z. a n.

Přirozeně by nebylo účelné, aby materie
silničního policejního řádu byla obsažena
v různých normách. Proto se v § 87, odst.
2, písm. B, i. f. ruší zákon č. 82/1938 Sb.

z. a n. a jeho prov. nařízení č. 100/1938
Sb. z. a n.

Z předpisů silničního policejního řádu
vyplynou určité povinnosti jak pro správy
silnic (na př. povinnost na silnicích umí-
stiti a v dobrém stavu udržovati dopravní
značky), tak pro vlastníky a uživatele při-
lehlých pozemků (na př. povinnost trpěti
umístění těchto značek na jejich nemovi-
tostech). Proto se povinnosti ty upravují
přímo v zákoně (§ 77).

T. zv. hraniční statuty obsahují před-
pisy, že se o úpravě dopravy na hraničních
veřejných silnicích a cestách dohodnou pří-
slušné orgány obou smluvních států (srov.
na př. úmluvu č. 8/1931 Sb. z. a n. ). Aby
tyto mezinárodní závazky mohly býti plně-
ny, připouští silniční zákon v tomto směru
úchylky od všeobecných platných předpisů
(§ 78).

K hlavě II.

Trestní ustanoveni.

Za nynějšího a ještě očekávaného roz-
voje dopravy nebude možno ani v silnič-
ním policejním řádu provésti úplnou kon-
kretisaci všech přestupků. Proto definuje
§ 79 v odstavci 2 povšechnou skutkovou
podstatu přestupků silniční a čestní poli-
cie; do pojmů "rušení" dopravy je za-
hrnouti i každé "překážení" dopravě.
 Pokud jde o náhradu škody, jež byla
způsobena poškozením silnice nebo cesty
při spáchaném přestupku, vytkl silniční zá-
kon v § 81 předpoklady, za jakých úřad,
povolaný k trestání přestupku, rozhodne
o náhradě škody.

nesení otázek civilně-právní, odpověd-
nosti za škody způsobené přestupky silnič-
ního policejního řádu vůbec ponechal sil-
niční zákon právu občanskému v přesvěd-
čení, že silniční zákon a předpisy k němu
se pojící jsou zde právě oním zákonem,
který je invokován v § 1311 vš. obč. zák.
(v zemích Slovenské a Podkarpatoruské
v obdobném ustanovení platného tam prá-
va obyčejového), totiž zákonem, který se
snaží předejíti náhodným poškozením.

O odpovědnosti za škody způsobené pro-
vozem motorových vozidel platí ustanovení
oddílu VIII zákona č. 81/1935 Sb. z. a n.

Předpisy o zkráceném trestním řízení
(t. zv. řízení mandátním) obsahuje § 19

89

vl. nař. č. 51/1936 Sb. z. a n. o organisaci
policejní správy a služby a o některých ji-
ných opatřeních v oboru vnitřní správy.

K hlavě III.

Úřady a orgány silniční a čestní policie.

V zemích Slovenské a Podkarpatoruské
náleží podle zák. čl. I/1890, zák. čl. XX/
1901 a zákona č. 125/1927 Sb. z. a n. výkon
silniční a čestní policie i trestání přestupků
úřadům okresním resp. městům se zříze-
ným magistrátem. V zemích České a Mo-
ravskoslezské patří pravomoc ta v I. stolici
do působnosti obcí a. vyvěrá - pokud jde
o výkon silniční a čestní policie - ze samo-
statné působnosti obcí, do níž náleží podle
obecních zřízení i péče o zachování obec-
ních silnic, cest, míst a mostů, jakož i péče
o snadné ježdění po silnicích, ovšem jen -
podle znění zákona a podle výkladové
prakse - potud, pokud se omezuje na zá-
jem, na území a na vlastní síly obcí (pokud
silniční policie přesahuje tento rámec, ná-
leží do působnosti policie státní a přísluší
její výkon státní správě). Pravomoc obcí
k trestání přestupků silniční a čestní poli-
cie náleží podle platného zákonného stavu
do oboru působnosti přenesené. Zkušenosti,
které byly učiněny s touto pravomocí obcí,
nejsou uspokojivé ani po stránce materiál-
ní, ani po stránce formální. Po stránce ma-
teriální se ukázala činnost obcí (obecních
trestních senátů resp. starosty obce) velmi
laxní a ukládané pokuty nepatrnými, po
stránce formální chyběla nositelům policej-
ní pravomoci potřebná znalost přečetných
platných předpisů, takže vydávané trestní
nálezy zhusta trpěly vadami řízení a byly
nadřízenými stolicemi zrušovány.

Novodobý vývoj dopravních poměrů, ne-
bezpečí, která na silnicích zejména při do-
pravě motorovými vozidly hrozí jejich uži-
vatelům, a potřeba důrazné ochrany ze-
jména silnic, jichž udržování při velikém
rozvoji dopravy vyžaduje nebývalých ná-
kladů, vedly k tomu, že osnova silničního
zákona svěřuje v § 83 výkon silniční a čest-
ní policie a trestání jejích přestupků po
vzoru předpisů platných již v zemích Slo-
venské a Podkarpatoruské v zásadě okres-
ním úřadům resp. státním policejním úřa-
dům, pokud vykonávají působnost ve vě-
cech silniční dopravy, tedy úřadům, které
jednak nejsou místními poměry ovlivňo-

vány, jednak mají potřebnou znalost pří-
slušných předpisů.

Ustanovení, kteří orgánové jsou povoláni
k spolučinnosti při výkonu silniční a čestní
policie a jaké jsou jejich povinnosti, obsa-
huje § 84. Podrobnosti mohou býti vydány
vládním nařízením.

Jistě nebudou řídké případy, jež má na
mysli § 85, kdy bude nutno odstraniti ne-
povolený nebo závadný stav silnic a cest.
Nedostatek takového předpisu mohl by či-
niti rozpaky úřadům a orgánům pověře-
ným výkonem silniční a čestní policie ze-
jména v případech, kdyby se původci pře-
kážek nestarali o jejich odstranění.

K ČASTI III.
Ustanovení závěrečná.

K § 86:

Příprava nezbytně nutná k provedení
silničního zákona a reforem, jež do práv-
ních poměrů silničních přináší, vyžaduje
ustanovení, že den účinnosti zákona určí
teprve vládní nařízení. Výjimku tvoří usta-
novení §§ 45 až 47, jak v důvodové zprávě
k těmto paragrafům bylo uvedeno. Před-
pisy zákona nemají se vztahovati na ty pří-
pady, které byly před tím, než nabyl účin-
nosti, již v I. stolici rozhodnuty, třebas ne
pravoplatně. Míněny jsou zde jen věci, jež
podléhají instančnímu rozhodování, tedy
nikoli věci hospodářsko-správní, které se
budou říditi předpisy tohoto zákona ode
dne jeho účinnosti.

K §87:

Nepřesné ohraničení kompetence trest-
ních soudů a správních soudů, pověřených
výkonem trestní moci, bylo pociťováno ze-
jména při silniční a čestní policii. Mnoho
trestních ustanovení silničních policejních
řádů je namířeno proti činům a opomenu-
tím, stihaným také v trestním zákoně. Přes
to, že se trestnost podle policejně-trestních
ustanovení činí zpravidla na tom závislou,
že jednání neb opomenutí, o něž jde, ne-
tvoří skutkovou podstatu činu soudně trest-
ního, přece jen existence dvojích trestních
předpisů vedla často ke kompetenčním spo-
rům, k dvojímu potrestání anebo k tomu,.
že činy určitého druhu (na př. ponechání

12

90

tažných zvířat bez dozoru na silnicích)
byly v jednotlivých zemích nebo dokonce
i okresích trestány správními úřady, v ji-
ných soudy.

§ 87 osnovy zrušuje proto v odstavci 1
ta ustanovení trestních zákonů, jež tvoří
skutkovou podstatu přestupků ryze poli-
cejní povahy a připojil k nim ustanovení
trestních zákonů dnes již zcela obsoletní
(o cestování s pochodněmi lesem, osadami
a pod. ).

Derogace trestních norem v odstavci 1
uvedených je absolutní a není u porovnání
se zněním odstavce 2 omezena na věci,
"které jsou upraveny v tomto zákoně".
Proto taxativně vypočtená ustanovení trest-
ních zákonů pozbudou platnosti, i pokud
jde o komunikace soukromé, jež ne-
jsou předmětem normativních úprav sil-
ničního zákona a na něž se nebudou tedy
vztahovati ani příslušná ustanovení silnič-
ního policejního řádu. Zákon vychází z pře-
svědčení, že u soukromých komunikací
možno vystačiti s jinými předpisy trest-
ních zákonů (zejména na př. s § 431 tr. z.
č. 117/1852 ř. z. a obdobnými předpisy).

Naproti tomu vzhledem k nemožnosti,
aby při spleti předpisů, které platí o ve-
řejných silnicích a veřejných cestách, byly
přesně vypočteny všechny, jež jsou novým
silničním zákonem rušeny, omezil se od-
stavec 2 na všeobecné rčení o zániku plat-
nosti "všech ustanovení, obsažených v ji-
ných předpisech o věcech, které jsou upra-
veny v tomto zákoně, pokud tento zákon
jinak nestanoví nebo z něho něco jiného
nevyplývá". Výpočet norem pod písm. A,
B a G je jen demonstrativní.

Derogace ustanovení stavebních řádů
pod bodem C byla vyvolána ustanoveními
§§ 45 a 46 osnovy, které vyřešily otázku
vzdáleností staveb podle stavebních řádů
(statutů) při silnicích na poli zákona sil-
ničního.

Za samozřejmé jest považovati, že ze
zák. čl. XLI/1881 o vyvlastnění, který platí
též pro vyvlastňování pro stavbu veřejných
silnic a mostů a pro otevírání nových ulic
a veřejných náměstí a zřizování obecních
cest, nebudou platiti ta jeho ustanovení,
která se týkají vyvlastnění nemovitostí a
práv pro veřejné silnice a veřejné cesty.

K § 88:

Ponechávaje v platnosti povinnost obcí
vyplývající z péče o bezpečnou a snadnou

jízdu po silnicích v mezích místní policie
měl zákon na mysli, aby po této stránce zů-
staly nedotčeny předpisy obecních zřízení
na př. pokud by šlo o osvětlování komuni-
kací v uzavřených osadách (srv. § 25, odst.
2 a důvodovou zprávu k němu). Podle přes-
ného znění předpisů obecních zřízení mluví
se zde o péči o bezpečnou a snadnou jízdu
po silnicích, nikoli též po cestách.

K § 90:

Dosud patří do působnosti ministerstva
veřejných prací na celém území státním
veškeré věci týkající se stavby, udržování
a správy silnic a cest; jsou to v podstatě
věci, které jsou upraveny v části I zákona.
Výjimku tvoří vyvlastňovací řízení v ze-
mích Slovenské a Podkarpatoruské, nále-
žející do kompetence ministerstva vnitra.

Silniční a čestní policie patři dosud do
působnosti ministerstva veřejných prací
jen v zemích Slovenské a Podkarpatoruské,
kdežto v zemích české a Moravskoslezské
náleží do kompetence ministerstva vnitra.

Snaže se upraviti kompetenční otázku ve
věcech silničních s hlediska teritoriálního
jednotně, ponechává zákon ve věcech části I
v zásadě kompetenci ministerstvu veřej-
ných prací, které ve věcech vyvlastnění
(hlava VII) bude postupovati v dohodě
s ministerstvem vnitra, a ve věcech části
II (silniční a čestní policie) kompetenci mi-
nisterstva vnitra s výjimkou otázek povahy
technické, jež budou náležeti do výlučné
kompetence ministerstva veřejných prací,
pokud ovšem nepůjde o všeobecnou činnost
normotvornou; v takovém případě má se
ministerstvo veřejných prací dohodnouti
s ministerstvem vnitra. Silničním policej-
ním řádem bude kompetenční vzájemnost
obou ministerstev upravena konkrétněji.

Vyjádřiti finanční efekt silničního zá-
kona přesnou cifrou není dobře myslitelné.

Bylo by zdůrazniti i s hlediska finanč-
ních účinků předem, že silniční zákon ve
své povšechné kompetenci navázal na plat-
nou úpravu vnitřní správy podle zákona
o organisaci politické správy a obecních
zřízení a v oboru silničním vlastně teprve
normativně uskutečnil tendence zákona
o organisaci politické správy. I když tedy
vzniknou finanční přesuny ve skupinách
jednotlivých samosprávných svazků, je to

91

jen logickým důsledkem realisace platných
již norem organisačních i v právu silnič-
ním.

Pokud jde o finance státní, nepřináší
navrhovaný zákon v podstatě zvláštní fi-
nanční zatížení státu. Podle § 31, odst. 1
osnovy mají sice odbornou technickou
službu na zemských a okresních silnicích
na náklad státní správy vykonávati zem-
ské a okresní úřady, tento stav však byl
v zemích Slovenské a Podkarpatoruské
u silnic zemských již před účinností zákona
o organisaci politické správy (třída silnic
okresních v těchto zemích dosud neexisto-
vala); v zemích české a Moravskoslezské
se pak úprava ta praktikuje již od účin-
nosti zmíněného zákona. Na potřebné roz-
množení technického personálu u zmíně-
ných úřadů z tohoto důvodu bylo pamato-
váno již při resystemisaci služebních míst,
provedené v roce 1930. Agenda tato mohla
by znamenati pro státní správu větší ná-
klad jen v té míře, v jaké by se snad v bu-
doucnosti zvětšila.

Pokud jde o svazky územní samosprávy,
vzejde navrhovaným zákonem větší fi-

nanční zatížení zemím české a Moravsko-
slezské, poněvadž zákon zavádí novou třídu
silnic zemských. Naproti tomu uleví se fi-
nančně okresům, poněvadž třída zemských
silnic bude vytvořena (§ 72, odst. 2) z vý-
značnějších silnic okresních. U okresů čes-
kých bude ovšem tato výhoda do jisté míry
paralysována tím, že udržování příjezd-
ných silnic, které se v zemi české dosud
dalo na náklad konkurence, přejde podle
navrhovaného zákona z převážné části do
udržování okresů. V zemích Slovenské a
Podkarpatoruské naproti tomu vzejdou
nové povinnosti a tudíž i nová břemena
okresům, poněvadž se zde teprve zavádí
třída okresních silnic, která bude utvořena
z cest vicinálních (§74), částečně i ze sil-
nic zemských, jež mají jen místní význam
(§ 72, odst. 3), a ze silnic příjezdných, jež
podle navrhovaného zákona budou částečně
též ve výlučném udržování okresů (§73)
a u nichž jednu třetinu udržovacích ná-
kladů nesly dosud země Slovenská a Pod-
karpatoruská. Dosavadní finanční břímě
země Slovenské a Podkarpatoruské bude
tím do určité míry zmenšeno.

V P r a z e, dne 25. května 1938.

Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.

Ministr vnitra:

Dr Černý v. r.

Ministr veřejných prací:

Inž. Dostálek v. r.

Obsah.

93

Státní tiskárna v Praze. - 4249-38.