XLV

Státní mincovna v Kremnici vykázala proti ztrátě v roce 1936 v běžném roce značný
zisk, který vyplynul hlavně z větší ražby mincí zdejších i zahraničních a větší výroby
medailí a odznaků. Dále bylo dosaženo kursového zisku na zásobě kovů, kdežto v roce 1936
byla z tohoto titulu ztráta. Kromě toho nebylo třeba prováděti mimořádné odpisy a kon-
cem roku 1937 byla znovu zahájena ražba dukátů.

U Československé pošty vzrostly zvláště příjmy z poštovních, telegrafních, telefon-
ních a rozhlasových poplatků, příjmy ze stavebních a investičních příspěvků, jakož i pří-
jmy ze zřizování a udržování telegrafních a telefonních zařízení na cizí účet v důsledku
zřizování nových účastnických stanic a další automatisace telefonních ústředen. Z těchto
důvodů byly příjmy vyšší než zvýšení osobních i věcných nákladů, vzniklé zvýšeným roz-
sahem agendy a zvýšením cen materiálu.

U Poštovní spořitelny vzrostl značně čistý úrokový výnos, vplatné, jiné poplatky a
provise, jakož i pensijní příspěvky a ostatní zisky. Kromě toho z mezinárodního zpro-
středkování platů místo ztráty, jež byla vykázána v roce 1936, bylo v roce 1937 dosa-
ženo zisku. Zvýšení těžeb z těchto důvodů bylo větší než vzrůst správních nákladů a od-
pisů z nemovitostí.

U Československých státních drah pokračovalo v roce 1937 zlepšování osobní i ná-
kladní dopravy. Vnitrozemská přeprava zboží se zvýšila o 19´43%, přeprava zahraniční
vzrostla o 40'93%; při tom vývoz vzrostl o 38'09%, dovoz o 39'49% a průvoz o 50'81%
proti roku 1936. Váha přepravených zavazadel a spěšnin se zvýšila o 4'16%. V dopravě
osobní nastalo zvýšení o 11'57% a proti 130, 326. 170 vlakovým km v roce 1936, bylo v roce
1937 projeto 137, 306. 197 vlakových km, tedy o 5'36% více. Tyto okolnosti působily pří-
znivě nejen na vývoj vlastního provozu, ale i na výsledky pomocných a vedlejších zá-
vodů. Vyššího zisku dosáhly dílny, výrobna jízdenek a plynárny. Automobilní provoz
byl provozován na více linkách a zvýšeným počtem vozidel a vykázaná ztráta tohoto od-
větví 12, 082. 021 Kč 72 h klesla proti ztrátě z roku 1936 ve výši 25, 150. 644 Kč 07 h
o 13, 068. 622 Kč 35 h, t. j. na 48'03% ztráty z roku 1936. V celku působil příznivý výsledek
podniku Čsl. státní dráhy nejvýznačněji na zlepšení úhrnného výsledku státních podniků
proti roku 1936.

Státní lesy a statky vykázaly proti roku 1936 podstatné zvýšení zisku; hlavně byl
to důsledek výhodnějšího zpeněžení dřeva a částečně též zvýšení těžby dřeva, zejména
užitkového. Naproti tomu polní hospodářství mělo menší zisk než v roce 1936, poněvadž
jednak stouply provozní náklady všeobecným zvýšením cen spotřebních hmot zeměděl-
ských, jednak poklesly ceny obilovin; tyto nepříznivé vlivy nemohl vyrovnat dobrý výnos
okopanin a zvýšené množství nadojeného mléka. Hospodářství rybniční skončilo rovněž
hůře, poněvadž při zvýšených cenách ryb nastala stagnace odbytu a dosažené zlepšení
příjmů nedostačilo na úhradu zvýšených výrobních nákladů. U průmyslových lesních zá-
vodů mělo zlepšení odbytu řeziva za zvýšené ceny a zdokonalení provozních zařízení v zá-
pětí zvýšení také jejich zisku. Průmyslové závody zemědělské měly v celku menší zisk;
vyšších zisků dosáhly jen pivovary a hostince zvýšeným výstavem piva, dále mlékárny a
sýrárny. Výsledky ostatních průmyslových závodů byly v celku proti roku 1936 lepší.
Ve společných zařízeních došlo ke zlepšení hlavně pro příznivý výsledek u dřevoskladů.

Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích skončil
značně vyšším ziskem než v roce 1936; příčinou vzestupu zisku byl zvýšený prodej sera
proti moru vepřů a zvýšená výroba a prodej sera proti července.

Uhříněveský školní závod zemědělský vykázal zvýšení zisku, poněvadž omezením spo-
třeby paliva, nižšími odpisy a menšími náklady na strojní práci bylo dosaženo úspor,

XLVI

které byly vyšší než úbytek tržeb v produkci živočišné (menší odprodej bravu, snížení
cen bravu a pokles nadojeného mléka).

Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě skončil ztrátou poněkud nižší než v roce
1936, poněvadž jednak bylo dosaženo vyšší tržby v produkci rostlinné, kde celá sklizeň
pšenice byla prodána jako osivo za zvýšené ceny, jednak se snížily různé provozní ná-
klady.

Státní báňské a hutnické závody vykázaly proti roku 1936 zvýšení zisku, neboť ze
zvýšeného rozsahu výroby a zlepšených cen některých výrobků zvýšily se příjmy o více,
než činilo zvýšení provozních nákladů. Vyšší byly zisky u závodů v Petřvaldě, v Prešově,
ve Gbelech, v Mostě, v Železníku a u Státních uhelných skladů; nižší ztráty měly závody
v Příbrami, v Jáchymově a Paláce Hotel Praha v Mariánských Lázních. U závodu v Já-
chymově bylo nutno také v roce 1937 odepsat mimořádně z hodnot radiových výrobků a
polovýrobků, avšak odpisy tyto byly přece jen menší než v roce 1936. Zvýšením ztráty
proti roku 1936 skončil závod v Podbrezové, a to jednak pro příliš vysoké ceny starého
železa kupovaného pro ocelárnu, jednak pro zvýšený rozsah ztrátové výroby v konstrukč-
ních dílnách a v závodě v Hronci. Pro zhoršenou kovnatost rudnin vzrostly ztráty u zá-
vodů v Báňské Štiavnici, v Kremnici a v Rožnavě. Pro nižší odbyt soli ze Slatinských
Dolů klesl jak zisk Státní prodejny báňských a hutnických výrobků, tak závodu ve Sla-
tinských Dolech, kde došlo též ke zvýšení nákladů na odpisy a na udržovací práce.

Vojenská továrna na letadla měla v roce 1937 zisk jen nepatrně vyšší než v roce 1936.

Vojenské lesní podniky skončily hospodaření v roce 1937 značným ziskem, kdežto
rok 1936 měly ztrátový. Mimořádnou těžbou dřeva na cílových a cvičných plochách a zvý-
šením prodejních cen bylo dosaženo takového zvýšení příjmů, že jimi byly značně převá-
ženy vyšší náklady provozní a zvláště udržovací, které bylo nutno provésti na objektech
plumlovských převzatých od dřívějších vlastníků v chatrném stavu.

Státní lázně měly v roce 1937 ztrátu podstatně nižší než v roce 1936; náklady vzniklé
zvýšením provozu byly podstatně nižší, než zvýšení tržby z hotelů, lázní a restaurací.

Státní tiskárny v působnosti předsednictva ministerské rady vykázaly vyšší zisk
než v roce 1936. Zejména závod v Košicích místo značné ztráty v roce 1936 skončil v roce
1937 ziskem a též závod v Užhorodě vykázal mnohem vyšší zisk než v roce 1936; těmito
příznivými výsledky bylo převáženo snížení zisků vrchní správy u závodů v Praze,
v Žatci a v Bratislavě.

Ostatní podniky vykázaly horší výsledky než v roce 1936.

Státní tiskárna v působnosti ministerstva národní obrany vykázala v roce 1937
menší zisk než v roce 1936 tím, že se zvýšily ceny surovin a materiálu, aniž podnik zvýšil
ceny tiskařských prací, takže se mu snížilo ziskové rozpětí.

Úřední noviny vykázaly nižší zisk, neboť těžby nevzrostly tou měrou, aby plně
uhradily zvýšené náklady provozní a na pense. Závod v Bratislavě měl o něco málo menší
zisk, kdežto závod v Praze měl podstatně zvýšenou ztrátu.

Žabčický školní závod zemědělský skončil proti roku 1936 nižším ziskem; zvýšení
nákladů v produkci živočišné a úbytek tržby z omezeného osevu pšenice nebylo možno
vyrovnat úsporami v provozních a správních nákladech.

Státní statky zemědělských škol a výzkumných ústavů zemědělských měly vyšší
ztrátu než v roce 1936 proto, že výsledek polního hospodaření byl tak značně postižen
zdražením krmiv i jiných hmot, poklesem výnosu obilovin působením sucha a mnohem
slabší sklizní révy, že se nepodařilo ostatními příznivějšími výsledky odčiniti tím vzniklé

XLVII

ztráty. Zhoršení výnosu lihovarů vzniklo vyšší amortisací. Výsledky ostatních provoz-
ních odvětví byly vesměs lepší: u lesního hospodářství z důvodu vyšší těžby dřeva, lepších
cen, u pil pro dobrý odbyt, u pálenic pro odprodej zásob destilátu za příznivé ceny. Pří-
znivě působily snížení úrokové sazby z investičních dluhů, snížení udržovacích nákladů
v Průhonicích a menší potřeba odpisů nedobytných pohledávek.

Československá tisková kancelář vykázala značně vyšší ztrátu než v roce 1936, a to
hlavně z toho důvodu, že zvýšená zpravodajská činnost měla v zápětí vyšší náklady osob-
ní i věcné, těžby však nevzrostly tou měrou, aby mohlo býti vyrovnáno zvýšení nákladů.

Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně skončil hospodaření v roce
1937 značnou ztrátou, ač v roce 1936 vykázal zisk; tento nepříznivý výsledek byl zaviněn
deštivým počasím při žních, zvýšením nákladů na mzdy, deputáty a na sociální pojištění
a zničením části úrody krmné řepy, mrkve a brambor vlhkem.

Porovnání dosažených výsledků s rozpočtem na rok 1937.

XLVIII

Proti výsledkům očekávaným rozpočtem měly výsledky příznivější: Státní loterie,
Státní mincovna v Kremnici, Československá pošta, Poštovní spořitelna, Československé
státní dráhy, Státní lesy a statky, Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární
ústav v Ivanovicích, Uhříněveský školní závod zemědělský, Školní závod zemědělský
v Děčíně-Libverdě, Vojenské lesní podniky, Státní lázně, Státní tiskárna v působnosti
ministerstva národní obrany a Československá tisková kancelář.

Podrobnosti o příčinách, které u těchto podniků způsobily lepší výsledky, než očeká-
val rozpočet, jakož i o příčinách, proč ostatních osm podniků nedosáhlo výsledků rozpoč-
tem očekávaných, uvedeny jsou ve vysvětlivkách o hospodaření jednotlivých podniků (čís.
888 až 908).

V následujícím jest třeba zmíniti se o způsobu použití zisků, docílených podniky Čsl.
státní dráhy a Čsl. pošta.

Československé státní dráhy dosáhly v roce 1937 místo rozpočtem očekávané ztráty
584, 584. 400 Kč - h, na kterou mělo býti uhrazeno ze státní pokladny 390, 000. 000 Kč,
bilančního zisku 79, 792. 843 Kč 30 h. Této částky bylo použito ke snížení neuhrazené části
bilančních schodků za roky 1933-1935 v celkové výši 688, 637. 485 Kč 05 h, kterážto bi-
lanční položka byla kromě toho snížena rektifikací zúčtovaných odpisů za roky 1932 až
1937 o další částku 423, 628. 506 Kč. Tím se snížila dosud v aktivech bilancovaná částka
neuhrazených schodků za roky 1933-1935 ke konci roku 1937 na 185, 216. 135 Kč 75 h. Do-
poručuje se, aby Národní shromáždění obdobně jako při schválení státního závěrečného
účtu za rok 1936 vzalo na vědomí, že podnik užije v roce 1937 dosaženého zisku nazna-
čeným způsobem k další částečné úhradě ztrát z let 1933-1935, které mu svého času
nebyly státní pokladnou uhrazeny.

použil podnik po meziministerském projednání a schválení ministerstvem financí k čá-
stečné úhradě pravých investic v roce 1937 rozpočtově odkázaných na úhradu z vlastních
prostředků podniku. Poněvadž tento postup nezhoršil hospodaření vlastní státní správy
proti rozpočtu, byl věcně odůvodněn prokázanou finanční potřebou úhrady investic a od-
povídá duchu ustanovení § 2, odst. 3, prvá věta zákona čís. 404/1922 Sb. z. a n., doporu-
čuje se, aby Národní shromáždění projevilo souhlas s tím, že se části zisku podniku Čsl.
pošta z roku 1937 ve výši 21, 226. 825 Kč 40 h použije naznačeným způsobem.

XLIX

Podle poslední věty odst. 5, čl. II. finančního zákona na rok 1937 bylo lze za podmí-
nek § 7 zák. čís. 175/1919 Sb. z. a n. výjimečně překročiti celkovou částku pravých in-
vestic u jednotlivých podniků, pokud takové překročení rozpočteného investičního nákladu
podniku bylo uhrazeno příspěvky, s nimiž nebylo v rozpočte počítáno. Příspěvky bylo uhra-
zeno překročení pravých investic u Státní mincovny v Kremnici, kde bylo k úhradě po-
užito prostředků z obnovovacího fondu podniku, a to po provedeném řízení podle § 7 zák.
čís. 175/1919 Sb. z. a n. U Státních lesů a statků byla z příspěvků od cizích zájemců a
ze státní pokladny uhrazena část překročení, a to v částce 299. 920 Kč 50 h; u Uhříněves-
kého školního závodu zemědělského bylo celé překročení preliminovaného nákladu na
pravé investice uhrazeno jako v roce 1936 z daru družstva hospodářských lihovarů.
U podniku Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně vzniklo překročení
pravých investic o 3. 196 Kč - h, dokončením investice z minulého roku.

Překročení celkové částky pravých investic u Státních lesů a statků o 6, 986. 482 Kč
55 h vzniklo tím, že byla podle usnesení vlády z důvodu naléhavosti zakoupena zbývající
část velkostatku Zdíkov již v roce 1937, ač s touto investicí bylo počítáno teprve v roz-
počte na rok 1938; potřebnou hotovost poskytl podnik Státní lesy a statky zálohově z pro-
vozních prostředků.

Výsledek hospodaření státních podniků v roce 1937 se jeví pro státní pokladnu takto: