Místopředseda dr Hruban (zvoní): Rozprava je skončena.

Pan zpravodaj sen. Foit se vzdává doslovu.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Budeme hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a paragrafů, jakož i úvodní formuli podle zprávy výborové ve čtení prvém najednou, nebude-li námitek. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož i s úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku: (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož i úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové tisk 107 ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 77.

Dalším předmětem dnešního jednání je:

2. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 78 k vládnímu návrhu zákona o spotřební dani z přípravků ke kypření těsta (tisk 108).

Zpravodajem je pan sen. Kotrba. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Kotrba: Vážený senáte! Návrh zákona o zdanění přípravků ke kypření těsta má týž hospodářský důvod jako předcházející předlohy, neboť stát nutně potřebuje získati nové prameny příjmů k úhradě svých potřeb.

Tento vládní návrh zákona který byl projednáván v posl. sněmovně, má své jisté odůvodnění, na něž nutno poukázati z důvodů praktických, lidových i všeobecných. Návrh tak, jak byl podán posl. sněmovně, je vlastně doplněním návrhu na zdanění droždí, který byl uzákoněn již roku 1932. Aby nenastal přesun výroby ze zdaněného droždí na nezdaněné prášky ke kypření těsta, bylo nutno také tyto přípravky zdaniti, a také proto, že to, co uváděli do obchodu výrobci droždí - ačkoli jsou to dva podniky v republice takřka jedinečné - je složeno z různých chemikalií takovým způsobem, že kdyby lidé znali složení tohoto přípravku, jsem jist, že by ho vůbec nemohli použíti jako přípravku ke kypření těsta.

V důvodové zprávě se jasně praví, z čeho jsou tyto kypřicí prášky složeny. Jsou to jednak chemikálie, jako na př. soda, dále se používá různých bramborových mouček; a to všecko lidé, kteří nevěděli, co to kypřicí prášek do pečiva je, kupovali. Je nezvratně prokázáno, že lidová poživatina droždí je vyráběna pod vědeckým dozorem, že i ministerstvo zdravotnictví provádí dozor nad výrobou této poživatiny, sloužící nejširším vrstvám lidovým, které jsou odkázány na to, aby přípravku tohoto používaly ke zhotovení pokrmů různého druhu, koláčů, buchet, různého pečiva atd.

Viděli jsme, že se vláda nerozmýšlela, když se r. 1932 přišlo s původním návrhem, aby tato poživatina byla zdaněna 15 Kč na 1 kg. Je samozřejmé, že jsme tímto zdaněním 15 Kč na 1 kg droždí měli primát nejen v celé Evropě, nýbrž i na celém světě, neboť nikde nebyla tak vysoká daň na 1 kg poživatiny zavedena. Ale pod tlakem poměrů jak u výrobců droždí, tak u výrobců poživatin z droždí umoudřilo se ministerstvo financí, takže tato daň byla snížena na 5 Kč. Přesto, že tato daň byla snížena s 15 Kč na 5 Kč - s fiskální přirážkou 25 hal. to bylo 5.25 Kč - znamená to v ceně droždí plných 100% zatížení daní spotřební.

Ale znamená to ještě něco jiného. Následkem benevolence hlavně ministerstva financí se stalo, že až čtvrtým rokem dochází ke zdanění prášků do pečiva. Tyto dva podniky využily mezidobí a účinnou reklamou balamutily veřejnost, všechny konsumenty, že je výhodnější používati prášků do pečiva z různých směsí chemických nebo z různých přípravků, než vzorné a dokonale zdravotní poživatiny - droždí.

Došlo se k tomu, že se v návrhu, který byl odhlasován v posl. sněmovně, ještě bral mimořádný ohled na výrobce prášků do pečiva a tyto prášky byly zdaněny jen 66% v ceně velkoobchodní, zatím co droždí - můžeme to směle říci - je zdaněno přes 100%.

Bylo by si přáti, aby ministerstvo financí, když již je nezbytno sehnati ony finanční prostředky, měřilo alespoň stejným loktem jak jednomu, tak druhému odboru, aby se nevyskytovaly případy, že se liberálně nazírá na odbor jeden, ale na druhý nikoliv, jak to vidíme v této předloze.

Při odhlasování daně z droždí všemi činiteli stojícími v tehdejší vládě se nepřihlíželo k tomu, jaké to bude míti důsledky. Dosah zdanění prášků do pečiva nelze přirovnati k dosahu zdanění droždí ani stým dílem, poněvadž prášků do pečiva používá specielní výroba, ovšem ve falešném přesvědčení a na podkladě lákavých inserátů doporučujících, že prášky do pečiva vyhovují jako kypřicí hmota lépe než droždí. Při výrobě prášků do pečiva nikdy není možno dosíci tak zdravotní bezpečnosti a také ne té kvality, jako má droždí.Tedy z těchto všeobecných důvodů považoval jsem za nutno, abych i zde opravil kol. Pechmana, který se divil veliké číslici zdanění a zapomněl dodati, že tato číslice má přes 100% velkoobchodní ceny, kdežto zde u pečivových prášků jen 66%. Z důvodů rovnoprávnosti bych nutně vznesl apel na ministerstvo financí, aby tato předloha byla dále zkoumána a aby i budoucí předloha přikročí-li se k doplňkům a opravám - byla plně postavena na roveň zdanění droždí. Fiskální význam předlohy pro ministerstvo financí není valný, ale z důvodů, které jsem naznačil, je toto zdanění spravedlivé, je naopak podprůměrné oproti druhým poživatinám.

Na základě těchto poznatků výbor rozpočtový o této otázce pojednal a navrhuje váženému plenu senátu, aby předloha tak, jak byla schválena v posl. sněmovně, byla schválena také plenem senátu Národního shromáždění. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Zahajuji rozpravu.

Ke slovu jsou přihlášeni pp. sen. Mikulíček a Enhuber.

Dávám slovo panu sen. Mikulíčkovi.

Sen. Mikulíček: Paní a pánové! Než pronesu několik připomínek k projednávané předloze, musím se zmíniti o tom, čeho jsme byli svědky před hodinou. Byl zde učiněn bývalým ministrem a možná že i budoucím ministrem (Hlasy: Nedopouštěj bože!) velmi brutální, nekřesťanský a cynický, bezcitný útok na ty, které tento kapitalistický řád, který už byl několika rozumnými, pokrokovými národohospodáři nazván zločinným blázincem, odsoudil k pozvolnému umírání hlady i s jejich rodinami a, čeho je nejvíce litovati, s nevinnými malými dětmi.

Pánové, bývalý ministr tu prohlásil s tohoto místa, že dělníci utrácejí své výdělky v neděli. Pánové, co si má člověk mysliti o dnešní koalici, která má stále plná ústa starostí, jak rozřešiti problém 850.000 nezaměstnaných, když takové cynické, bezcitné lidi zve do svého středu? Dovedete se někdo vžíti do duše člověka, který marně rok, dva, pět, hledá práci? Právě jsem přijel z vašeho Slovenska. Tam je tak bezmezná bída, že by bylo záhodno, aby expedice lékařů, která studovala poměry na severu v průmyslovém kraji, se obrátila na horské krajiny Slovenska a podívala se na spoustu tuberkulosy, spoustu měknutí kostí a jiných nemocí, zaviněných hladem. (Sen. dr Labaj: Tam je treba pomáhať, v tom máte pravdu!) Ovšem, pane kolego, jak to harmonuje s tím, když jste zde obvinil dělníky, že utrácejí své výdělky v neděli a že pak - podíváme se ostatně do stenografického protokolu - spoléhají, že dostanou podporu v nezaměstnání. Nahoře na Slovensku, odkud jsem včera přijel, nemají lidé doma 1/2 kg mouky, nemají 5 kg brambor, a dole v Diosegu, kolem Trnavy, sedí kapitalisté, stejně bezcitní, ať pokřtění nebo obřezaní, stejně bezcitní, ať žijí ve Vídni, Trnavě, Bratislavě nebo v Praze, a otročí tam slovenského chudého zemědělce za 7 až 8 Kč denně.

Myslím, pane bývalý ministře, že byste měl řešiti tento problém bídy všeho čsl. mizerně placeného i nezaměstnaného dělnictva a hlavně slovenského jiným směrem. (Výkřiky sen. dr Labaje.)

Pánové, nevím, zdali pan kolega hlasoval pro rozpočet. Ale v rozpočtu se zvýšila položka na policajty a četníky o 60 mil. Kč. Na policejního psa - nevím, zdali u četníků, ale ve Zlíně a mé obci, která je dnes přifařena přes naši vůli ke Zlínu - je rozpočet ročně 4.780 Kč. A svobodný dělník dostane 500 Kč za rok, když bez vlastní viny bloudí marně ulicí, ženatý 1.000 Kč, a ještě mu to má na všechny strany býti vytýkáno. Prý máme šetřit. Ano: Je tolik možností ušetřiti, získati prostředky na výživu těchto nezaměstnaných. Spočítejte, kolik přiráží monopol na kukuřici, která se k nám dováží do Komárna a Bratislavy za jednu třetinu ceny, zač se prodává v drobném. Clo je 14 Kč. Spočítejte, z jakých příčin se dnes zdražila mouka o 30 %, když my, rolníci, nedostaneme za pšenici a žito ani o krejcar více. Kde je národohospodářský podklad pro to, abych platil cukr desetkráte dráže než jsou výrobní náklady cukrovarů, které činí nějakých 75 haléřů? Kde je ten podklad pro to? Není ho a nemůžete jej také proto najíti. Čili šetřiti u nás by se dalo, dalo by se našetřiti také natom stavu, který vede vaše partaj. 95 mil. Kč je v rozpočtu osobních nákladů na církevnictví v tomto státě, s vydržováním seminářů a všeho ostatního stojí to okrouhle 300 mil. Kč. Jaká je za to produktivní práce, užitečná práce? (Sen. dr Labaj: Výchovná práca!) Vidíme u vás velmi dobře tu výchovnou práci. Když šetřit, tedy šetřiti tam, kde to nepoškodí základ národa - ano, chcete-li to slyšeti od internacionálního bolševika - základ národa, protože se zítra, pozítří i na ty socialistické a bolševické hladné dělníky obrátíte, aby hájili tento stát, který se k těm dělníkům s mizernou mzdou a k nezaměstnaným chová ne mateřsky, nýbrž macešsky. Našlo by se v rozpočtu, kde by se dalo ušetřiti. Zde pan šéf tisku Josef Vraný našel zločinným způsobem nabytých 5 1/2 miliard Kč před volbami. Mám ty časopisy a letáky schovány. Vyvážeti peníze za hranice je trestné, pašovati bezcennou valutu z Vídně do Československa je trestné. Tedy je třeba jen zabaviti těch 5 1/2 miliard. Z nich bychom opatřili hladové a nemusili bychom zaváděti ještě horší systém, než byl až do voleb! Vy jste ve volbách všichni slibovali, najmě z vládních stran, že se bude vládnouti proti kapitalistům. Operovalo se celými desítkami miliard, které kapitalisté bezpracně získávají na konsumentech, na nesprávném udávání zisků, na neplacených daních. A tu najednou přicházíme s první berní předlohou, kde se na novo lidem zdražuje to nejprimitivnější: Co má dnes venkovský domkář do 10 až 15 měřic? Myslíte, že si může koupiti kávu za 40 Kč, myslíte, že si může koupiti cukr za 6 Kč? Běžte do těch chýší! Kyselá polévka s bramborem se jí ráno, kyselá polévka se jí v poledne a kyselá polévka se jí večer. Snad je v kádi zelí, bere se voda z toho zelí, ale pak se musí kupovati ocet!

Není to velká položka, těch 8 mil. Kč na prášky pro kypření těsta! Ale byl jsem v Polomce, v Telgartě, tam nahoře od Brezna, a v Pohorelé, tři baráky se tam skládají na krabičku zápalek! Čili, pro někoho není velký peníz 5.000 Kč, ale pro jiného je ohromný peníz jedna koruna, poněvadž ji nemá!

Pánové, vy jste slibovali a lid vám uvěřil, dal vám svou důvěru. Myslím, že členové, volení do zákonodárných sborů, jsou mravně jako chlapi - promiňte mi ten výraz, to není urážka na Slovensku a Slovácku - sliby dodržeti! Podívejte se, jaká je morálka v té také měšťácké demokracii anglické! Když se šlo s určitými sliby do voleb a ministři tyto sliby nemohli splniti, ministři podali demisi! Nuže, myslím, že to, co se zde páše, není důsledné provádění slibů voličům a konsumentům, nýbrž že je to vyložená věrolomnost vůči těmto voličům a vůči těmto konsumentům!

Již dnešní daňový systém sám o sobě je krajně nespravedlivý. Finanční zákon to nejlépe dokazuje. Spočítejte si, kolik zaplatí ti, kteří mají bezpracné příjmy, a kolik se vybere daní a dávek nepřímých. Kolik se vybere od těch, kteří by mohli zaplatiti polovic rozpočtu? Odpočítáte-li daň z příjmu u pracujících dělníků rukou i hlavou, spočítáte-li domovní daň, kterou ze tří čtvrtin a čtyř pětin musí zaplatiti jak majitel domku venku, tak nájemník ve městě, odečtete-li pozemkovou daň, kterou zaplatí pracující rolník, zbývá na fabrikanty, bankéře, majitele domů a latifundií pouze 1 1/4 miliardy, které jdou do státní pokladny, ač státní pokladna přece vyčerpá z poplatnictva 10 1/2 miliard Kč! Čili, místo co by se jenom aspoň trošku splnilo to, co se slibovalo před 8 měsíci, přichází se s novou nepřímou daní! I sami vládní poslanci povídají, že je to zbytečné dráždění lidu.

V návrhu na daň z octa se praví, že nepostihne konsum. To jste vykládali také, když jste odůvodňovali daň z droždí, a jaký byl důsledek? To jste vykládali také, když jste zaváděli v minulém volebním období daň ze zápalek, a zase bylo viděti, jak naháníte kapitál do kapes výrobců zápalek, kteří berou tučné dividendy. Potřeboval-li stát peníze a bylo-li nutno zdaniti zápalky, každý věděl, že při dnešním platidle nebudou za 26 hal, nýbrž že budou za 30 hal., čili do státní pokladny jste odhlasovali 6 haléřů, ale majitelům sirkáren, bohatým akcionářům, jste přidali k minulému zisku ještě 4 hal., poněvadž cena zápalek se zdvihla z 20 na 30 hal. A tak tomu bude také s předloženými daněmi. Tam, kde jsou prostředky - my na ně poukazujeme, poukazují na ně soudruzi v posl. sněmovně, a my stručně zde v senátě - tam se neodvažujete. Proč? Vykřikl jsem už při řeči, tuším, kol. Pechmana, proč se nejde proti kartelům, proti výdělečným podnikům - poněvadž noviny stále píší, že poslanci a senátoři jsou zúčastněni ve 300 případech ve správních radách. Tam se neodvažujete, zatím co na druhé straně - a to se vám, může vymstíti - se krutě vymáhá daň pro pár haléřů na člověku, jemuž se bere poslední. Včera jsem přijel z Horehroní. Na okrese Nová Baňa nedaleko Velké Baně v obci asi 8 km vzdálené - jméno jsem zapomněl, ale je to ta obec, ze které odvedli četníci asi 20 lidí, kteří se vzpírali exekuci pro 2 Kč nezaplacené daně zabavili věc, za kterou dal poplatník 1000 Kč. Jinde zabavili pro 184 Kč poslední krávu. Na druhou se nezmůže, jak má býti živ? Je přirozeno, že to k utišení nebo k nějakým sympatiím k tomuto vládnímu režimu nepřispívá. Vy děláte co můžete, a jinak nemůžete, poněvadž ti, kteří tu vládnou, kapitalisté, jiný systém nedovolí. Nejen státní, nýbrž i samosprávný aparát převaluje břemena spojená s administrativou na bedra konsumentů. Žijeme v Praze a tu v "Hospodářské politice" je článek od dr Karla Šperla, který líčí, že na jednu hlavu přijde v Praze 89 Kč přirážek, ale 262 Kč dávek, čili na všech stranách se převalují břemena jen na ty, kteří soustavně jsou buďto odsouzeni pracovati za nízkou mzdu nebo dokonce jsou vháněni do beznadějné nezaměstnanosti.

Už tu bylo mluveno o kartelech a kritisoval je tu také pan kol. Pechman z vládní strany. Nezdá se vám, že je to tak trochu neupřimné, když z vaší strany sedí ministr ve vládě a je tam tak bezmocný, že proti několika stům kartelů, které ničí nejen obchodníky a živnostníky, nýbrž také znemožňují vůbec jakékoli investice většího rázu a podnikání vůbec, nemůže prosaditi nic, co je třeba prosadit proti kartelářům? Byly slibovány investice, ale neprováděly se nejen v minulosti, ale není ani naděje, že se budou prováděti v budoucnosti. Podle účetní závěrky za r. 1934 se nevyčerpalo 330 mil. Kč určených na silniční práce, ačkoli z půjčky práce zbylo na r. 1935 950 mil. Kč. Mám své kluky zaměstnány ve stavebním odboru, jsem ve styku s podnikateli, kteří říkají: Jak máme podnikati, když nám byl zdražen nejen cement, nýbrž i dřevo, železo, cihly a veškeré stavební hmoty? A přece stavby jsou osou, kolem níž se rozvíjí práce a zaměstnanost. Nebude to škodit jenom soukromému podnikání, tomu, aby se trošičku práce pohnula, bude to škodit také těm pracem, které má v plánu nebo v úmyslu dělati veřejnost, samospráva, resp. stát. Následkem toho nemůžeme ovšem také čekat nějaké zlepšení. Čeho jsme svědky?

Máme počet nezaměstnaných, jaký tu ještě nebyl. Když ta cifra vystoupila po prvním a druhém roku hladu, snad přiznáte sami, že nebyla tak tragickou, jako dnes, kdy jsou rodiny, které nebyly nasyceny podle svých potřeb jak rodiče tak děti - 4 až 5 let. To je ta hospodářská demokracie, o níž mluvil předseda vlády pan dr Hodža v Paříži? Myslím, že by i některý z těch Francouzů, kteří budou odpovídati p. předsedovi vlády, se měl přijít podívat jak na sever Čech, tak na Slovensko a Podkarpatskou Rus, a nejen tam, našel by více než dost té bídy i na Hané. I tam jsou takové třídní rozdíly, že jedni mají více než dosti a druzí nemají co do úst. Měl by se podívati do okolí Diosegu, Trnavy a Nových Zámků, kde je radostí pro rolníka viděti ty velké lány, kde však ty 100 až 200 měřicové lány nájemce nebo majitel neobdělává, nýbrž jsou mu jenom objektem vykořisťování jak půdy, tak dělnictva.

My víme přes to, že jste před volbami slibovali hory a doly, že nemáte ani dobrého úmyslu, ani schopnosti řešiti tyto problémy. Jestliže zde bylo řečeno příslušníkem strany středostavovské, že chceme všechno dostati do českých rukou - což máte málo kapitálu v rukách Čechů? A jak se chovají? Nechci generalisovati, ale když byla stávka na Trnavsku - byl jsem tam 14 dnů - majitel farkašínského cukrovaru a dvou dvorů, pan Slezák, choval se daleko hůř než ti páni Sonnenfeldové, Teitelbaumové a Reichové, Ovšem, jak říkám, nechci generalisovati. Východisko z toho nemůžeme najíti, ač je naše země bohatá, všemi prostředky obdařená, ať přírodou nebo pracujícím lidem, v přesunutí kapitálu do rukou českých, nýbrž jen vyvlastněním kapitalistů. (Zcela správně!) Ano, jedině vyvlastněním kapitalistických velkozlodějů můžeme tyto problémy rozřešiti a opatřiti práci všem, kdož mají k práci chuť. Neboť proč tam na východě není ani nezaměstnaných, ani exekutorů? Poněvadž tam není ani Baťů, ani Rotschildů, ani Teitelbaumů, ani Slezáků, jsou tam jen pracující dělníci a pracující rolníci. A dnes již jen zatemnělá, fanatická duše, která má osobní příčiny, je zahořklou proti tomu systému, který je tam zaveden. U nás rovněž jiné pomoci není. Jedině když všichni ti, kteří trpí tímto režimem - a mezi ně patří i vaši malí živnostníci a rolníci, kteří dosud dávají důvěru těmto (ukazuje na senátory republ. strany zeměděl. a malorol. lidu a čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské) vytvoří proti společnému nepříteli jednotu lidovou frontu, rozřeší se tyto problémy. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Další slovo má pan sen. Enhuber.

Sen. Enhuber (německy): Slavný senáte! Stojíme zase před novou spotřební daní. Je to blíženec - nazýváme ji zkrátka daní z pečících prášků - je to blíženec daně z droždí, kterou jsme dostali před několika lety. Daň z droždí přinesla nám zdražení ceny droždí přesně o 100%. Daň z pečících prášků má prý přinésti zdražení pečících prášků o 66%, tedy o dvě třetiny prodejní ceny. Vláda odůvodňuje tento zákon o dani z pečících prášků tím, že praví: Když dříve zdraženo bylo droždí, nutno logicky za prvním blížencem poslati druhého a zdaniti jej rovněž. Prosím, mohlo by se také argumentovati obráceně - a to by mně bylo v zájmu našich živnostníků a obchodníků a také konsumentů mnohem sympatičtější: "Daň z droždí je naprosto nepopulární zákon, zrušme ho, nepřinesla nám ani přibližně tolik peněz, co jsme si z ní slibovali. Na místě, aby se za prvou chybou posílala druhá, chceme raději první chybu zlepšiti." To by nám ovšem bylo bývalo sympatičtější. Tímto zákonem nejsou zajisté postiženi pekaři vůbec, cukráři velmi málo, nejvíce postiženy budou veliké podniky, jako Odkolek - neznám vnitřního zařízení takovéhoto podniku - ale takové podniky jako Odkolek, které vyrábějí levné pečivo, kterým zaplavují náš celý venkov na neštěstí pro naše maloživnostníky, ty budou novým zákonem ještě nejvíce postiženy, ale jenom na papíře. Dokud můžeme v každé drogerii nakoupiti tyto prostředky, jako vinný kámen, sodu, cukrářskou sůl, dokonce tekutý vinný kámen bez jakýchkoli obtíží, je komukoli možno, aby si vyrobil svůj pečící prášek sám. Dal jsem si včera předvésti malou zkoušku a mohl bych vám to zevrubně líčiti, kdyby to stálo za to. Ale nestojí to za to. Můžete pokus udělati sami, každý lepší cukrář vám to ukáže.

Kdo bude tedy v poslední řadě skutečně postižen? Ani pekaři ani cukráři, ani výrobci pečiva, chleba ve velkém atd. Ti nebudou vůbec postiženi. Tak zbude jen několik továren, a pak budeme šťastně o několik nezaměstnaných bohatší. 8 mil. Kč má vynésti nová daň. Díky Bohu, že nemusím dopláceti to, co vynese méně; také bych to nemohl. Ale o 8 milionech nebude ani řeči. Postiženi budou tím naši ubozí konsumenti, naše chudé hospodyně, neboť ti lidé, kteří jsou ve šťastné situaci, že mohou míti drahou kuchařku, ti nepracují s pečícími prášky. S pečícím práškem vaří chudá žena dělníka, žena malého řemeslníka, ale nikoli mondénní dáma anebo správněji řečeno její kuchařka. Myšlena je věc tak, že se má uložiti daň 30 h na tyto malé jednotné balíčky, které se v drobném prodeji prodávají za 70 h a stačí právě na půl kilogramu mouky. Argumentuje se takto: Na půl kilogramu mouky 30 h daně z pečících prášků. Vidíme, že již v tom je něco neupřímného. Má se hned říci: "Na kilogram mouky 60 h daně z pečících prášků", a dále, že je to 66 % čili dvě třetiny celé prodej ní ceny tohoto zboží, což bychom vlastně, kdybychom chtěli býti správnými zástupci lidu, měli vůbec zakázati. Neboť konečně měly by se tyto umělé pečící prášky, pohlížíme-li na to se stanoviska zdravotního, snad nejlépe zakázati, jak se to již v některých státech stalo. Bylo by logičtější, hygieničtější, správnější a spravedlnější zakázati pečící prášky vůbec. To by mělo alespoň nějaký účel. Ale tak, jako je to zde, nemá to naprosto žádný účel. Ani ten účel, že stát obdrží peněžní částku, která by stála za řeč.

Vidíme v tom vlastně jen sekaturu. Nechci vás zdržovati, ale uvažte, jak se těmi paragrafy ti lidé obtěžují, ti ubozí cukráři a pekaři a jak se ti obchodníci všichni nazývají, těmi záznamy! Měl by vlastně dnes každý ten ubohý hokynář míti účetního, který musí vyplňovati tyto hrozné - hned bych byl řekl něco jiného - formuláře, které mu byly uštědřeny různými novými daněmi poslední doby jakož i jinými fiskálními opatřeními. Uznávám, že se chce sedlákovi pomoci a spolkl bych k tomu konečně také obilní monopol. Dobře, sedlákovi se musí pomoci. Ale co se všechno pod tímto titulem žádá od našich lidí? Zaručuji se, že v celém senátě nenajdu dva nebo tři kolegy, kteří by byli s to vyplniti správně zde takové listiny, jaké naši ubožáci dostávají. Pak se ti lidé ale trestají a pak se divíme, když v rozpočtu nalézáme: 70 mil. všeobecné výdělkové daně, 140 mil. pokut; je to kapitola pro sebe.

Nejhorší však je, že nyní chtějí činiti detailního prodavače odpovědným za známky, které se nalepují již v továrně, jimiž se daň platí. Připomínám pánům z české živnostenské strany, pan kol. Kotrba tam sedí a bude se dobře pamatovati, že musel podniknouti nesmírně mnoho cest, aby své pekaře osvobodil z trestu - nevím, zdali se mu to stoprocentně podařilo - když to začalo s těmi plombami na mouce. Pekař byl činěn odpovědným za mouku, kterou koupil v zaplombovaném pytli, kupoval zajíce v pytli a byl odpovědným za to, aby mouka odpovídala jemnému chemickému rozboru. Nemůže to vůbec zkoumati, a když pytel otevřel, nevezme ho žádný mlýn již nazpět; musí býti rád, když mu vůbec někdo dá pytel na dluh. Ale na konec nevyjde z toho nic jiného, nežli že je trestán, poněvadž v dobré víře koupil mouku, za kterou by vlastně měl odpovídati ten, kdo ji mísil, totiž mlynář. Zde v těchto plombách spatřujeme strašlivou obdobu, strašlivou obnovu tohoto šílenství. Již z toho důvodu společně musíme býti proti tomu.

Ještě něco. Tresty se zase zakládají na strašlivém systému důchodkových pokut, který pochází z dob Marie Terezie. Nejmenší prohřešení proti tomuto novému zákonu trestá se již jako těžký důchodkový přestupek. Nepotřebuji slavnému senátu vykládati, co znamená "těžký důchodkový přestupek".

Shrnuje, dovoluji si říci: Jsme proti tomuto zákonu, z ryze věcných důvodů, poněvadž nevidíme zájem a výhodu pro stát, který se z toho slibuje, nýbrž jen nové šikanování našeho živnostnictva a obchodnictva a nové zhoršení rozpočtu našich beztak již ožebračených konsumentů. Pokud jde o text, musíme vytýkati přehnaně tvrdý, nemilosrdný, byrokratický sloh, čímž by tento zákon zase jevil a jeviti musel - kdyby k tomu mělo dojíti takové účinky, jako mnoho jiných zákonů, totiž že by byl byrokratickým bičem pro náš lid. (Potlesk.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Rozprava je skončena.

Táži se pana zpravodaje, přeje-li si slova k doslovu.

Zpravodaj sen. Kotrba: Nikoliv.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Pan zpravodaj si nepřeje doslovu.

Budeme tedy hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a paragrafů, jakož i úvodní formuli podle zprávy výborové ve čtení prvém najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož i s úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož i úvodní formule byla schválena podle zprávy výborové tisk 108 ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 78.

Dalším odstavcem dnešního pořadu je:

3. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 95) k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, č. 78 Sb. z. a n., o stabilisačních bilancích (tisk 111).

Zpravodajem je p. sen. Modráček. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Modráček: Slavný senáte! Jistě to není nijak příjemná věc v době již 5 let trvající hospodářské krise přicházeti s novým zatížením poplatníků, zejména výroby, místo aby se jim ulevovalo. Ale právě v době krise vydání stoupá a příjmy klesají, a jelikož není zbytí, je potřebí se ohlížeti po doplnění ubývajících příjmů.

Posloucháme-li řeči pánů senátorů i pánů poslanců při jednání o státním rozpočtu, vidíme, že málokterý si vzpomene na šetrné hospodářství. Každý si obyčejně stěžuje, že jsou výdaje příliš malé. Jednomu se zdá, že se dává málo na university, druhému, že se dává málo na obecné školy, třetímu se zase zdá, že se dává málo na nezaměstnané nebo málo na cesty, jinému, že se dává málo na meliorace atd:, atd., zkrátka každý vytýká rozpočtu nedostatky v tom, že položky výdajové v tom nebo onom ohledu jsou malé, nedostatečné, nekulturní, nenárodohospodářské, zkrátka že znamenají svými malými částkami poškození vážných interesů. Ovšem má-li stát jen poněkud, jen z dálky vyhověti těmto různým požadavkům ze všech částí republiky, ocitá se v době, jakou prožíváme, v nemilých deficitech, které u nás, jak víte, jsou trošku hrozivé. My jsme již došli tak daleko, že se u nás normální deficit bude pohybovat kolem dvou miliard.

To je již trochu mnoho. A tu se rozumí samo sebou, když příjem z daní spíše klesá než aby stoupal, že finanční ministr musí hledat kde může nějaké nové příjmy. Rozumí se samo sebou; že novými příjmy zdaleka nemůže krýti to, co chybí, a pokud potrvá hospodářská krise, chybí nevyhnutelně. Musí si tedy hleděti aspoň trochu ulehčit a dnes, kdy bývalý ministr financí dr Engliš již vyhledal, kde co bylo ke zdanění, musí nynější ministr financí - tak jako Diogenes s lucernou chodil, aby hledal spravedlivého člověka za bílého dne - choditi už s lupou a hledati, nač by mohl ještě padnouti a zdanit to. Tak jsme se dostali až ke kyselině octové a k práškům na pečivo, před tím ke droždí. K jakým práškům se dostaneme za rok nebo za půl roku, nevím, možná, že to budou třeba i prášky na hmyz. Zkrátka, je to zoufalý tanec finančního ministra, který hledí, kde jen může, zvýšiti příjmy státní; bohužel, zvyšuje tím zároveň břemena poplatníkům, která jsou dnes beztak již nesnesitelná, a pomáhá tak - někde více, někde méně - ubíjet ještě to, co krise nepoložila. To se netýká zrovna těchto předloh, to jsou ty nejmenší, ty již nejméně toho mohou pokazit, vždyť jsme slyšeli pány referenty, kteří dovedli je dokonce odůvodniti s hlediska hospodářské spravedlnosti, ale týká se to všeobecného našeho berního systému za dobu 5leté hospodářské krise. Vypadá to skoro tak, že se namáháme, abychom co možná nejméně vyráběli a měli co možná nejvíce nezaměstnaných...

Náhodou jsem dostal do ruky poslední číslo Baťova časopisu; tam jsou uveřejněny někdy dobré věci, přes to, že vím, že kolegové ze strany středostavovské jsou hrozně předpojati proti všemu, co zavání jen trochu Baťou. Baťa má nejenom dobré a levné boty, ale i časopis "Zlín" bývá dobrý. A tam se uvádí v jednom článku, že bylo vypočteno, že u nás na obrat v podnicích připadá 7,7% daní, zatím co v Anglii tvoří daňové zatížení obratu pouze 1,25% a ve Švýcarsku pouhé 1%. Nevím, zdali je to pravda, nemohl jsem to kontrolovati, ale bylo by záhodno, aby takovéto údaje, které jsou velmi vážné, byly zkontrolovány našimi kompetentními místy, jako se to dělávalo dříve ve zprávách rozpočtového výboru. Tam jsme měli velmi poučné a podrobné statistiky, ze kterých jsme se dověděli, jaké je zdanění u nás a v jiných státech. To se dnes již, jak víte, od několika let neděje, a musíme tedy bráti takové údaje za bernou minci. Je-li však tomu tak, nesmíme se potom ovšem diviti tomu; že u nás to tak špatně vypadá s naším exportem, průmyslem a zaměstnaností, poněvadž by to znamenalo, že u nás zatěžujeme výrobu a směnu statků nepoměrně více, tížeji, nežli státy jiné, se kterými musíme konkurovat a tam vyvážeti. To jen mimochodem.