Pan posl. Remeš jako zpravodaj rozpočtového výboru posl. sněmovny charakterisoval důležitost státního závěrečného účtu dvěma větami správně takto:

"1. Státní závěrečný účet je v každém právním státě nejdůležitější pomůckou k poznání státního hospodářství pro určitý časový úsek.

2. Státní závěrečné účty nejsou jen bilancemi státního hospodářství, nýbrž jsou také bilancemi naší státnosti, jsou zrcadlem, ve kterém se jasně odráží smysl pro odpovědnost, hospodářská, politická a finanční prozíravost."

To tedy jsou, velevážené dámy a pánové, slova zpravodaje Remeše, českého politika prvého řádu, požívajícího vážnosti, a proto nesmí se také nám ze sudetskoněmecké strany zazlívati, jestliže objektivně kritisujeme státní závěrečný účet za r. 1934.

Jestliže kritisujeme objektivně, můžeme tak nejlépe učiniti slovy státníka Remeše, řkouce: Bilance státního hospodářství a tím bilance naší státnosti jsou špatné a jen zrcadlo je dobré, které jasně a zřetelně ukazuje nedostatek smyslu pro odpovědnost a nedostatečnou hospodářskou politickou a finanční prozíravost (Předseda dr Soukup ujal se předsednictví.)

Jestliže opakuji slova své řeči z prosince loňského roku k státnímu rozpočtu, že jsme totiž při založení státu převzali 5 miliard dluhů, dnes však stát je zadlužen 41miliardami, že tedy ročně přibylo průměrně 2.100 milionů státních dluhů, jestliže opětuji, že dnes každý hektar půdy zatížen je 4.000 Kč státních a autonomních dluhů, pak zdá se mi, že zrcadlo, o kterém se pan kol. Remeš zmínil, je dobré a že jasně a zřetelně ukazuje, jaká marnotratnost opanovala režim od založení státu do dnešního dne.

Mluví-li nebo píše-li se o takových cifrách, působí to revolučně, ale studujete-li státní závěrečný účet za r. 1934 pozorně, musí toto studium vésti k zoufalství. Nikoli slova, nýbrž číslice nechť promluví:

Státní závěrečné účty v letech 1930 až 1934:

To je schodek v posledních pěti letech, který zpravodaj Remeš omlouvá slovy: "Z tohoto rozdílu mezi příjmy a vydáním vznikly však schodky, které bylo nutno hraditi příjmy mimo rozpočet." Tato slova jsou krásně řečena a neznamenají nic jiného, nežli že náš stát byl nucen v letech 1930 až 1934 sjednati dalších 16 miliard státních dluhů v té neb oné formě, kteréžto státní dluhy přepočteny na půdu znamenají další zatížení 1.000 Kč na jeden hektar. Jako zemědělec mám pocit, že průměrně, přihlédneme-li k neproduktivním plochách a lesům a rybníkům, 1 hektar půdy vyšší ceny nemá a že československá vláda především by mohla použíti dobrodiní zákona o oddlužení.

Jest jasno, že finanční hospodářství takového druhu musí míti nejvýš nepříznivý vliv na národní hospodářství a že nás vede do toho zmatku, jejž zpráva tisk 61 nazývá hospodářskou krisí.

Překročení rozpočtů o 16 miliard za 4 roky je zarážející a v hospodářském roce 1934 sotva omluvitelné a trestné.

proti čemuž objektivně nutno uznati, že u ostatních kapitol úhrnem uspořeno bylo 46,769.348 Kč.

Úřední zpráva tisk 61 pokouší se překročení těchto jmenovaných ministerstev odůvodniti, po případě zkrášliti, a uvádí pak toto:

"Ministerstvo soc. péče vyžádalo si pro překročení výdajů své kapitoly podle čl. 12 finančního zákona pro r. 1934 souhlasu obou sněmoven Národního shromáždění.

U ostatních ministerstev, jež překročila výdaje stanovené rozpočtem, souhlasu toho vyžádáno nebylo."

Dovoluji si nyní vznésti k slavnému senátu dotaz, zdali a komu tito zde uvedení českoslovenští ministři jsou vůbec odpovědni a zda by nebylo v zájmu státu a jeho lidu vznésti obžalobu proti těmto ministrům na místě schvalování těchto obrovských schodků r. 1934. Tento dotaz vznáším však obzvláště i k zástupcům lidu německých vládních stran, kteří opomíjejíce své voličstvo k tomuto zneužívání úřední moci jednoduše svolili.

Nemůžeme tedy nic jiného nežli projeviti podivení a největší svou nespokojenost československému finančnímu hospodářství. Jsme také nespokojeni s hospodářstvím v našich státních podnicích; tato nespokojenost zakládá se nikoli na heslech, nýbrž na cifrách. Československé železnice byly pasivními v r. 1931 104 miliony, r. 1932 892 miliony, r. 1933 835 miliony a r. 1934 654 miliony, ačkoli ceny jízdních lístky, jež žádají, a nákladní sazby pro určité, obzvláště zemědělské výrobky staly se národohospodářsky nesnesitelnými.

Stát žádá od svých občanů řádné hospodaření, také ve státních podnicích musí se režie říditi podle příjmů a zmenšením režie musí se umožniti, aby tento obrovský podnik státních drah byl alespoň ušetřen schodku. Státní lesy, které za zcela minimální ceny byly odňaty velkostatku, vykazují schodek r. 1931 65 mil., r. 1932 63 mil., r. 1933 39 mil. a r. 1934 9 mil. Schodky této konservativní živnosti státního lesnictví jsou neomluvitelny a trestny, poněvadž režii státních lesů možno vyšroubovati jen tak vysoko, jak to dovolují roční těžba a ceny dříví.

Státní tabáková režie vykazuje čistý výnos. Tyto čisté výnosy netřeba vysoko oceňovati, poněvadž konsumenti pro vysoké ceny tabáku nemohou kouřiti více. Státní tabáková režie vytvořila vykázané čisté výnosy, a to roku 1931 1.246 mil., r. 1932 1.376 mil., r. 1933 1.294 mil., r. 1934 1.258 mil., zcela libovolně. Pokud znám poměry ve státních továrnách, mohl by výtěžek tohoto monopolu býti mnohem větší, muselo by se jen vážně přemýšleti o tom, jak dosíci vyššího výtěžku. Při této příležitosti mohu panu gen. řediteli tabákové režie co nejvřeleji doporučiti, aby přemýšlel o zlevnění provozu a různých těžkých nepřístojnostech v tabákové režii na místě o tom, jak se hodní tovární dělníci těžce trestají jen proto, že neznajíce tehdejších politických poměrů nevystoupili včas z nár. socialistické strany. Zvolení zástupcové lidu jsou v té neb oné formě odpovědni za státní hospodářství a státní finance a mám za to, že když se takovýchto ubohých bez viny potrestaných dělníků ujmou tři zástupcově lidu a jeden německý československý ministr jménem František Spina, pak mělo by se přání těchto tří zástupců lidu a ministra přece nějak respektovati. Dějí-li se takovéto věci a zástupcové lidu se takovýmto způsobem odbývají, pak ať se nikdo nediví, když tito sbírají materiál, aby se generálnímu řediteli tabákové režie příležitostně odvděčili.

Co se týče státních dluhů všeobecně, je vzrůst zarážející. Činil

O správnosti těchto číslic silně pochybuji; vzhledem k obrovským deficitům 16 miliard v posledních 4 letech bylo by v pořádku žádati mimořádný přesný výkaz o skutečných státních dluzích.

Průměrem vyžaduje úroková služba 2 miliardy ročně; je hrozné, musí-li se říci, že služba tato vyžaduje 5,5 milionu denně čili čtvrtinu všech státních příjmů.

Vezmu-li zde v úvahu zadlužení Německé říše 189 miliardami Kč a že tam každý milion obyvatelů je zadlužen 2,7 miliard Kč, pak jeví se, přihlédneme-li k nesrovnatelně vyšší poplatní síle, zadlužení Německé říše oproti Československé republice býti dětskou hračkou.

Státní finanční hospodářství naší republiky je tedy po všem, co bylo řečeno, podle mého soukromého názoru bezútěšné a zdá se mi, že Češi sami vůbec nebudou moci zlepšiti tyto poměry, které vyplývají z velkých výdajů při silně pokleslé poplatní síle, z opomíjení jakékoli deflační politiky a z obavy před snižováním mezd, platů a investic. Mám za to, že Češi tohoto státu budou muset přibrati také národy menšiny, aby zjednán byl pořádek. Vy, vážení pánové z vládních stran, kteří jste tento stát od r. 1919 do dnešního dne ovládali, sjednali jste státní dluhy, o kterých jsem se ve své řeči zmínil. My ze sudetskoněmecké strany neopomenuli jsme žádné příležitosti, abychom nabídli svou spolupráci, a tuto spolupráci jste odmítali, poněvadž to sami chcete polepšiti; obávám se, že toho nesvedete, obávám se, že tuto zbloudilou loď československého finančního hospodářství musejí myši opustiti, obávám se, že obyvatelstvo prouditi bude do těch politických stran, které dnes klasifikujete jako strany státu nepřátelské, k nimž po vašem názoru, velevážené dámy a pánové, patří také sudetskoněmecká strana.

Co se vám nikdy nemůže podařiti, zjednati pořádek ve státních financích, bude se snad moci podařiti spojenými silami; své síly jakožto zástupcové 3 ½ mil. Němců s jejich vynikající poplatní silou, s jejich cizineckým ruchem, s pracovní pílí pohorských sedláků a s jejich vynalézavým duchem budeme ovšem moci poskytnouti jen při zaručení úplné rovnoprávnosti co do našich národnostních požadavků a za plného šetření práv a příslibů, daných nám ve smlouvě st. germainské ze dne 10. září 1919 a v československé ústavě.

Váš nynější kurs, který podle zákona na ochranu republiky desetitisíce hodných spoluobčanů dostal do vězení, který v našich schůzích německé zástupce lidu svými vládními orgány dává střežiti jako vězně, nynější kurs, který v ministerstvu vnitra pro zástupce lidu dal založiti zvláštní kartotéku, ve které se pilně sbírají jejich řeči, nynější kurs, který zakazuje schůze a sjezdy strany, který konfiskuje plakáty a noviny, kurs, který dokonce zakazuje obvyklá dosud v našich schůzích sborově pronášená hesla a písně, kurs, který německé děti československými bajonety vhání do škol, nezíská nikdy spolupracovníků, nýbrž vytvoří iredentu, kterou nikdy nezdoláte ani zamýšleným trestem smrti. Řekl jsem ve své rozpočtové řeči v měsíci prosinci předešlého roku: "Státní občany možno k věrnosti ke státu vychovávati, nikdy však do věrnosti ke státu vháněti bitím; my ze sudetskoněmecké strany čekáme na výchovu." (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Mikulíček.

Sen. Mikulíček: Pánové!

Předložená účetní uzávěrka o hospodaření za r. 1934 ukazuje, jak se ve veřejných institucích hospodařiti nemá; kdyby tak hospodařil soukromník, brzo by ho exekutor z jeho menšího nebo většího statečku vyhnal. Co mají pak dělati obce a jiná samospráva, když pro způsob, jakým se hospodaří v nejvyšších institucích, mnohdy samosprávní činitelé bez vlastní viny se nemohou zbaviti schodku? Na Kladensku obce bez vlastní viny krachují, poněvadž zákonem o stabilisačních bilancích utekli podnikatelé s čistým ziskem, základnou to pro samosprávné přirážky. U nás na Moravském Slovácku bez vlastní viny mnohé obce dostaly se do finančních obtíží a dnes je tam sekvestr nad obecním hospodařením.

Vážení, přes 10 miliard vymačká státní správa na občanech ve formě daní a výdělků z monopolů. Sedm osmin z těchto 10 miliard platí pracující lid měst a venkova. Sotva jedna osmina čerpá se od těch, kteří mají příjmy bez práce, z vykořisťování práce jiných.

Já si velmi dobře pamatuji, co se před třemi lety - a bylo by záhodno zopakovati o tom články ve vládním tisku - všechno slibovalo od parlamentní úsporné a kontrolní komise. Náhodou jsem také jejím členem. Za léta byly svolány dvě schůze plena: ustavující schůze a druhá v květnu r. 1934. Od té doby vůbec 16 poslanců a 8 senátorů, členů úsporné komise, o níž se pěly fanfáry, že se bude její zásluhou hospodařiti jinak, že se bude dohlížeti, jak se hospodaří s veřejnými penězi - se nesvolalo ke schůzi.

Píše se v novinách o parlamentní úsporné a kontrolní komisi. [ ] 7 členů výboru této komise, kteří se tam navolili před veřejností z koaličních stran, si dává titul "úsporná komise", čili strany, které využívají státních příjmů - já později o tom budu mluviti - mnohdy k vlastním stranickým účelům, se samy kontrolují, a podle toho to hospodaření také vypadá.

Prý je menší schodek proti r. 1933. Ale kde se šetřilo? Šetřilo se na vysoké byrokracií od 6.000 Kč měsíčně nahoru, nebo, řekněme, od 3.000 Kč nahoru? Několikráte jsme volali nejen já jako člen rozpočtového výboru, nýbrž i naši kolegové v parlamentě po úpravě platů veřejných zaměstnanců, aby neměl nikdo pod 1.000 Kč měsíčně, ale také ne nad 3.000 Kč měsíčně. Nestačí 3.000 Kč měsíčně? Vždyť máte ten náš celý pořádek úplně vzhůru nohama, je to vyložený blázinec.

Pánové, máte aspirantský systém, kde absolvent vysoké, střední nebo průmyslové školy musí sloužiti zadarmo. Ve svém 23. nebo 25. roku věku, kdy potřebuje jak na svůj vlastní život, tak na založení své rodiny a kdy by možná potřeboval i na výživu dětí, v této době má plat mizerný, ale když je potom starším pánem, zvyšuje se mu pense na 5.000 Kč měsíčně. K čemu potřebuje sekční šef 78.000 Kč pense ročně? Je vyložený nesmysl takovým způsobem hospodařiti. Přes 2.000 mil. Kč pense se vyplatí. Nikdo by proti tomu nic neměl, kdyby pense činila nejvýše 2.000 Kč měsíčně, ale k čemu potřebuje pán, starý přes 60 let, se svou tetkou, která je též přes 60 let stará, tak vysoké pense? (Sen. Šelmec: Musí také vychovávat děti!) To by musili býti ještě hodně při síle, aby jako 60letí musili vychovávati dětí. Obyčejně mají už děti na vlastním chlebě, poněvadž tak vlivní páni se zase postarají, aby se dostaly na dobrá místa. Vždyť podvod se zákonem aspirantským nebyl nic jiného než útok proti chudším abiturientům středních škol, poněvadž dítě chudých, když se nemůže uplatniti ve svém oboru, musí jíti za číšníka nebo přidávat maltu na stavbě, kdežto bohatý vydrží svého synka rok, dva v aspirantském stavu.

Na těchto věcech se nešetřilo, ale ušetřilo se podle rozpočtu skoro 360 mil. Kč na stavbě silnic podle prelimináře fondu silničního. Pánové, stále se křičí do světa, že budeme podporovat investice, ale silniční práce se považují za nouzové a každý (Sen. Juran: Už je po volbách!) - to je ještě hospodaření za r. 1934 a každý kdo po našich silnicích jede, vidí, že ¾ jich potřebuje vzhledem k dnešním motorovým dopravním prostředkům přestavby. Ale vám se to vymstí, až budete muset - jak to dnes visí na nitce! - po těchto rozbitých a neupravených silnicích převážet náklady ať vojenské nebo civilní motorovými vozy. A tu se ušetřilo 360 mil. Kč, že prý není peněz, ale v uzávěrce je, že zbylo z půjčky práce pro r. 1935 950 mil. Kč. Jak není peněz, když je z půjčky práce v reservě 950 mil. Kč?

Na vodocestné práce je 50 mil. Kč. Co se pan min. předseda Hodža, když byl v resortu ministerstva zemědělství, navykládal, kolik set tisíc q pšenice by se urodilo na území Černého močálu - znám jej dobře - kdyby se zmelioroval! (Výkřiky sen. Jurana.) Ale 50 mil. Kč se ušetří na vodocestných pracích.

Pan referent říká, že prý za to vláda nemůže, že je tak stísněná hospodářská situace; pánové, kdo tu nese odpovědnost za celý pořádek v tomto státě? Vláda je bezmocná, vládní strany jsou bezmocné.

Vy, pánové ze socialistických stran, jste na to ve vládní koalici, abyste pomáhali reakcionářům z měšťáckých stran zaváděti reakční zákony ke zdeptání jak politických, tak kulturních svobod, ale vymoci na vládě něco? Vláda za to nemůže, vláda a vládní strany nemohou za zákon o stabilisačních bilancích - a výsledky tohoto zákona? Jednak jsem četl všechno z péra toho pána, který v zákulisí píše, ale veřejně nevystoupí, pana Vraného, šéfa tisku agrární strany, a jednak také včerejší zpráva z novin mluví a požehnání zákona, o stabilisačních bilancích ve Smíchovském pivovaru. Ten vyplácí letos na akcii 1810 Kč dividendy kromě toho, co páni ulili na bok. Jak se to hospodaří podle zákona o stabilisačních bilancích? Každý, kdo měl ve Smíchovském pivovaru před válkou akcie po 400 Kč, má dnes novými emisemi rozmnoženy tyto akcie a úplně zadarmo z čistého zisku za jednu šest. 400 Kč zaplatil, ale nic nedoplatil, za to bral dosud za r. 1934 z jedné akcie 1.300 Kč dividendy a za r. 1935 1.800 Kč, čili za vložených 400 Kč sebere akcionář za r.1935 10.800 Kč dividendy, a vláda je bezmocná. Vláda dovede došlápnout novou daní na ocet, na prášek kypřící těsto, ale nedovede došlápnout na bohaté akcionáře podniků.

Před 14 dny prošla novinami zpráva: Agrární banka požehnáním monopolu. Pro zbytkaře, pro pány Vrané, Malypetry a pod., kteří si již, uživše své nadvlády, pozemkovou reformou nahrabali půdu, na níž by bylo desítky tisíců lidí živo. To nebyla žádná velká moudrost, to dokáže každý [ ], když jde pocestný, aby ho svou nadvládou obral. A jak se zneužilo pozemkové reformy? Tak, že jednotlivci nedovedou obdělat ani setinu toho, a druzí zemědělci a zemědělští dělníci pracují za 7 Kč denně. A říkají jim: dělejte u nás.

A teď, když jste jim monopolem zvýšili o 70 Kč 1 q pšenice, při 15 měřicích z toho nemá naprosto nic a míti nemůže. A tolik se valí do Agrární banky peněz, že Agrární banka nechce přijímati vklady, a vláda je bezmocná. Vláda za to nemůže, že u nás máme takový pořádek.

Vážení pánové, bylo tu vytýkáno zpravodajem, že z rozpočtu na r. 1934 se vyplatilo dvěma bankám v Žilině a Užhorodu 23 mil. Kč. (Hlasy: Hlinka!) Ano, to se zatím ještě nedohodli, kolik dostane, až potom vpluje s fanfárami v zájmu obrany slovenského lidu zase pan Hlinka do vlády, bude ružomberská slovenská banka zase sanována, jako byla již jednou v r. 1925. 8 mil. Kč do Žiliny se dalo do banky. Ten žilinský případ, se mi zdá, jsme projednávali v imunitním výboru. Byli do toho zahrnuti také páni senátoři, ale usnulo to. Člověk se doví, že 1 mil. Kč bylo věnováno Podkarpatské bance v Užhorodě. A pan zpravodaj se ptal, zda některý z ředitelů banky v Užhorodě byl zatčen. Ano, do gubernátorského paláce byl zavřen generální ředitel této banky, Hrabar. Tak se [ ] dává na sanaci toho, co se za odpovědnosti pana gen. ředitele z této banky ztratilo. (Sen. Šelmec: Bude nová imunitka!) Bude nová imunitka? Byl pan Hrabar generálním ředitelem Podkarpatské banky? Byl a je dnes pan Hrabar gubernátorem Podkarpatského Ruska? Je nebo není? To se nedá oddisputovat. Jak to vypadá na druhé straně? Včera přišla ke mně žena, matka 6ti dětí do 12ti let stáří a stěžovala si mně, že záloženský spolek v Jasennej, jehož předsedou je bývalý pan senátor, evangelický pastor Hrejsa, pro 1.400 Kč nedoplacených úroků od r. 1933, celých jejich 16 měřic i s chalupou dal prodat exekučně. (Slyšte!)

A dnes takřka blouzní a mohla se zhroutiti u mne v Malenovicích, a pomoci není. Nemá kde bydlit, bydlí někde v opraveném chlévě, pro 1.400 Kč nedoplacených úroků od r. 1933, na což se nevztahoval zákon o neprodeji exekučním.

Stěžuje si mně, že r. 1934 prodali poslední kravku na úrok. Snažili se pole obdělat jak mohli. Dnes nemají nic pro 1.400 Kč nezaplacených úroků! V Užhorodě se ztratí 1 mil. Kč, vláda to doplatí a ředitel této banky je povýšen, aby rozhodoval o osudu 700.000 obyvatel Podkarpatské Rusi. Náš soudruh Lokota neukradl nikde nic. Pod jeho správou nesanoval stát ani obec, ani banku, ani družstvo, a sedí ve vězení přes 4 léta a má vyjíti teprve v listopadu.

Svět tomu nechce rozumět, jak se tu hospodaří. Pan referent, jehož tři klubovní kolegové jsou ministry, vytýká zde, že vláda neuznává zákonů. Vážení, to je velmi těžké obvinění, a kdybyste byli důslední v hájení vážnosti zákonodárných sborů, pak byste z toho musili vyvoditi důsledky. V té vládě, od Hodži počínaje a konče posledním, jsou lidé, to nejsou bohové, to nejsou nadpřirození lidé, a nedbá-li tato vláda zákonů, má jíti ke všem čertům. A jestliže se to nemůže panu referentovi a příslušníkům jeho strany a zároveň i soudruhům z německých a bratřím z českých řad podařiti v zákonodárných sborech, pak, pánové, proč zavrhujete lidovou frontu pracujícího lidu, která v říši daleko větší dovedla odstraniti reakcionáře Lavala? Proč vykládáte na venku a píšete do novin: ano, půjdeme s bolševiky, s komunisty do lidové fronty, až oni půjdou do vlády. A tu jeden ne z posledních, jeden z bývalých vůdců, dnes již starší - dnes přirozeně vůdcové jsou mladší - prohlašuje tu veřejně, že vláda nedbá zákonů, že vydává - a zase zemědělským radám - ne pro 850.000 nezaměstnaných částku větší než byla preliminována, ne že ji vydává, aby dala aspirantům nějakých 300 až 400 Kč měsíčně remunerace za práci. Nezáviděl bych, kdyby se to dalo na pravé místo - ale vydává se to na účel, o němž rozhodují páni z agrární strany. Ti se sice v novinách chlubí, že vymohli výplatu 64 mil. Kč, ale mně ještě nepotvrdilo 5% rolníků do 3 ha, že by z povolené a vyplacené částky a kromě toho z částky, na kterou se připlácí při pozemkové dani úrok 3 %, byli na živelní pohromu cokoli dostali. (Sen. Rejmon: To není pravda!) Pane kolego, přivedl jsem z 42 obcí delegaci na zemědělskou radu v Čechách a na Moravě. Ti lidé mně to potvrdili a nebylo mezi těmito deputanty ani 10 % komunistů. Byli to z větší části dosud organisovaní domovináři.

Tedy na jedné straně je vláda bezmocná, na druhé straně však nedbá zákonů.- Tam, kde je možno upraviti hospodářství, je bezmocná, tam, kde dává výsady určité třídě, nedbá zákonů. Před několika dny byl zbaven členství tohoto sboru soudr. Kubač. Nekradl v žilinské a užhorodské bance, ani ne někde v družstvu (Hlasy: Nepašoval valuty!), nepašoval valuty, nebyl ředitelem Fénixu. Nic takového. Ani haléře nikde nemůžete prokázat, že by byl soudruh Kubač někde zpronevěřil, ale bránil zájem pracujících na Slovensku proti tamější, přímo koloniální činnosti četníků a okresních náčelníků. Dostal se ovšem do konfliktu s vrchnostenskou výkonnou mocí a proto: čert vezmi ústavní listinu, čert vezmi demokracii, čert vezmi spravedlnost, budeš potrestán za to, že jsi byl tak smělý! V případě Kubačově pro veřejné násilí se zbavuje občan mandátu. Prosím, já jsem učinil po prvé v životě trestní oznámení před 2 lety na policajty ve Zlíně, kteří dělníka Rudolfa Kapču vyslýchali 4krát na policii za to, že spisoval letáky proti otrockému systému, který ve Zlíně vládne, takovým způsobem, že ho dvakrát museli křísit. Okresní soudce dr Darmopil, když ho museli převézti do soudní vazby, odepřel zavolati lékaře. Když byl prohlížen 3. až 4. dne lékařem krajského soudu v Uherském Hradišti, lékař na něm zjistil odřeniny v obličeji, na 20 modrých pruhů, o nichž lékař potvrdil, že jsou pravděpodobně - nemohl to tvrditi, protože při tom nebyl - od pendreků policejních, a zjistil na něm příznaky od mučení podle vzoru rumunské Siguranzy, a to tím, že mu na policii dávali tužky mezi prsty a přes tužky byly mu prsty mačkány. Zkuste to, jaká je to blaženost, to jsou v pravém slova smyslu sadistické manýry. Okresní soud, dr Veselý v Uh. Hradišti, musel sám uznati, že se zneužilo zákona, že se policie dopustila trýznění a mučení a podal žalobu, ale okresní soud ve Zlíně policii osvobodil. Státní zástupce se odvolal a krajský soud v Uh. Hradišti jednal ve trojím líčení. Policajti se vymlouvali, že Kapču nemohli týrat, poněvadž byli ve Frýdku právě toho dne, co onen dělník tvrdil, že byl týrán. Pak vypovídali jednotliví policajti jako svědci pod svědeckou odpovědností. Podle zápisu v hotelu se ukázalo, že byli teprve na druhý den ve Frýdku. Svědci tvrdili, že policajti se 20. června vrátili, ale zápis na policii a u soudu ve Frýdku ukázal, že tam byli 21. června. Podpisy je usvědčovaly ze zločinu vyloženého křivého svědectví, a k jakému úsudku došel krajský soud? Krajský soud nabyl přesvědčení, že dělník Rudolf Kapča byl zatčen zlínskou policií zdráv. Krajský soudní senát v Uh. Hradišti v důvodech dokazuje, že Kapča byl trýzněn, mučen a zraněn na zlínské policii, to je v důvodech, ale poněvadž subjektivně není prokázáno, že ty čtyři, které ztýraný označil, znal před 19. červnem, soud tyto pány osvobodil.