Dámy a pánové! Také zde mělo by se konečně jednou něco státi, aby tyto poměry u Úrazové pojišťovny dělnické byly odstraněny. Jestliže předpisy ústavu pro lékařskou prohlídku nepostačují a jsou zastaralé, pak nutno tyto předpisy přizpůsobiti právě novému sociálnímu duchu, který ovšem již neuznává žádných sinekur v sociálních ústavech. Stejný sociální duch musí však proniknouti také u rozhodčího soudu úrazové pojišťovny dělnické a u lékařských soudních znalců. Formální nálezy podle stanoveného ocenění procent snížení výdělečné schopnosti jsou nám důkazem toho, že se sociální lékařství neprovádí jako věda, nýbrž jako řemeslo v nejhorším slova smyslu. Tisíce aktů rozhodčího soudu svědčí o tom, že soud sám jest proti formalistickému nálezu znalců zbytečným. Reforma sociálního lékařství a činnosti znalců v oboru sociálního lékařství je předpokladem toho, aby návrhy zákonů nebyly jen na papíře, nýbrž aby také podle svého účelu uváděny byly v život.
Budeme v senátě hlasovati pro osnovu, poněvadž v ní spatřujeme malý pokus vzdáti jáchymovským horníkům dík, který jím náleží za vědomou oběť jejich zdraví a jejich života. Budeme se však s veškerým důrazem zasazovati o to, aby tento dík zákonem byl zaručen v takové formě, aby neznamenal jen žebrácký groš.
Jáchymovští horníci jsou vojíni proti smrti, za to náleží jim jako jiným vojínům díky vlasti a vydatná ochrana života, zdraví a stáří, v případě onemocnění pak vydatné za opatření. Sudetskoněmecká strana podá v tomto směru opětovně dalekosáhlý návrh v obou komorách v nejbližších dnech a očekává, že tento návrh nebude tiše pohřben v zásuvkách komisí a subkomisí jen proto, poněvadž vyšel z hnutí Konráda Henleina. Před celým světem museli bychom takovouto stranickou malichernost vzhledem ke stonásobným obětem na životech nemilosrdně přibíti na pranýř. Musíme při této příležitosti také rozhodně zaujmouti stanovisko proti tomu, aby se vláda snad schovávala za ustanovení §u 147 vlád. nařízení ze dne 10. února 1938, č. 41 Sb. z. a n., a ve veřejnosti jako dostatečnou péči o jáchymovské horníky vylíčila lékařskou prohlídku nařízenou živnostenským inspektorem. Čeští živnostenští inspektoři v sudetskoněmeckém prostoru životním neposkytují nám žádné záruky, že lékařská prohlídka bude skutečně nařízena tam, kde jest jí skutečně zapotřebí. Český lid brání se vším právem proti tomu, aby své zdraví svěřoval německým úředníkům. Stejné právo požadujeme však také pro náš sudetskoněmecký lid. Musíme zde ostatně konstatovati, že úprava takovýchto důležitých otázek v demokratickém státě má se státi parlamentem a nikoli vládním nařízením. Tento způsob vyřízení nemá nic společného s demokracií. Při této příležitosti požaduji z příkazu parlamentního klubu jasné stanovení nemocí z povolání horníků vůbec a obzvláště revmatických onemocnění horníků. Kdo se ve službách pro veškerenstvo upracoval, dosahuje morálního nároku vůči veškerenstvu. Dokazuje výši kultury státu, jestliže morální povinnosti veškerenstva vůči jeho služebníkům zakotveny jsou v zákoně. Tyto zákony však nesmějí býti něčím ztrnulým a stávati se prázdnou formulí, nýbrž mají se vždy přizpůsobiti vývoji doby a jejím požadavkům. Nemůžeme věřiti, že slovo kultura a kulturní vymoženost může býti prázdným heslem, jestliže odpovědní nositelé vlády je při velkých slavnostech hlásají před celým světem. Musíme předpokládati, že slovo kultura také v tomto státě má nějaký obsah a že vláda cítí povinnost tento obsah před celým světem dokázati péčí o ty, kdož slouží veškerenstvu.
Mohu předložiti velkou řadu protokolů jak od dělníků samých, tak také od politováníhodných vdov po dělnících, kteří zemřeli v mladých letech. Dále nalézá se v rukou mé strany resoluce veškerého osazenstva v Jáchymově, ve které podáme své požadavky příštího týdne u příslušných ministerstev a také v předsednictvu min. rady. Dělnictvo se bez rozdílu stranicko-politické příslušnosti jasně přiznalo sterými podpisy k těmto požadavkům a očekává od vlády jakož i od zákonodárných korporací uznání těchto požadavků ve formě zákonného zabezpečení svého života.
Dámy a pánové! Musím zde zcela jasně prohlásiti, že jistě žádné povolání vůbec není tak ohroženo poškozením života, ba předčasnou smrtí, jako dělnictvo v Jáchymově. K tomu dlužno mimo to říci, že tito lidé stojí ve službách všeho lidstva, poněvadž ze země přinášejí živel, který tisícům lidí navrátí zdraví. Nechtěl bych však ponechati beze zmínky, že zde nejde o tisíce dělníků, kterým máte ochranu jejich života zabezpečiti zákonem, nýbrž jde jen o sotva 500 lidí. Podíváme-li se blíže na situaci těchto dělníků a na boj, který od řady let vedou o svá práva, možno vysloviti jen podivení nad tím, že vláda již dávno sama do sebe nepřihlédla ke stížnostem a nezjednala nápravu.
Dámy a pánové! Předkládám senátu dnes návrh, aby zřídil komisi, která by se odebrala do Jáchymova, aby se sama přesvědčila o tom, zdali tuto obžalobu zde přednáším oprávněně. Jděte tak jako můj kamarád posl. Böhm k dělníkům anebo k nemocným a pak, až se vrátíte, budete muset říci: Jest jen jedno zjištění v této otázce, je to tragedie! Řekl jsem již, že co nejdříve podáme v posl. sněmovně nový rozšířený návrh a prohlašujeme již dnes zcela zřetelně, že uplatníme všechen svůj vliv, aby tato otázka byla konečně jednou upravena. Vás všechny však žádám a apeluji při tom zároveň na vaše lidské a sociální cítění: vydejte zákon na ochranu těchto lidí, zachovejte ženám a dětem jejich rodiče, dejte jim zaslouženou pensi a zasloužíte si obzvláštní vděk několika set lidí.
Dámy a pánové! Není zapotřebí dále o tom mluviti, neboť mnohé a dlouhé řeči nemají pro tyto lidi žádného smyslu; zde dlužno jednati, chceme-li tyto lidi zachrániti před záhubou. Nechci se také pouštěti do politiky, ale padla zde slova o druhém Švýcarsku, padla slova, že se nám vede dobře. Chtěl bych se zmíniti o tom, že v posl. sněmovně vyložen byl vládní návrh na změnu a doplnění zákona o umísťování déle sloužících poddůstojníků.
Tato předloha je novým útokem na německé pracoviště - a zde se vždy tvrdí, že se Němcům neděje nikdy bezpráví, neboť prý mají totéž právo jako jiné národnosti v tomto státě. Při této předloze však vidíte zase, že tomu přece tak není, jak se vždy mluví. (Potlesk senátorů sudetskoněmecké strany.)
Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. H. Müller.
Sen. H. Müller (německy): Slavný senáte!
Vítáme tuto osnovu zákona srdečně, poněvadž je důležitým a cenným úsekem v boji, který vede Unie horníků a naše německá soc.demokratická strana od mnoha let. Jestliže řečník přede mnou řekl, že podnětem předložené osnovy zákona jsou snahy sudetskoněmecké strany a snad stávka, radil bych mu, aby jednou prostudoval, jak se vyvíjely snahy o dělníky v dolech na radium v Jáchymově. Naše strana a Unie horníků od r. 1928, kdy vytvořen byl pevný vědecký základ pro studium rakoviny plic, působila ve stálé namáhavé práci pro horníky v Jáchymově. Od ankety r. 1928 přes pamětní spisy Unie, přes pamětní spis presidentu Masarykovi, přes neúnavné snahy zlepšiti poměry v dolech jáchymovských došli jsme konečně k tomu, abychom se dnes usnesli na této osnově zákona a tím horníkům jáchymovským splatili jistou část dluhu. Jest jistě pravda, že je to tragický osud, když lidé, kteří pro veškeré lidstvo přinášejí z nitra země důležité léčebné látky, sami padají za oběť hrozné, strašlivé nemoci.
Domnívali jsme se, že zákon č. 99 z r. 1932, zákon o nemocech z povolání, který opatřil ministr dr Czecha který znamenal jeden z nejlepších zákonů v Evropě, přinese horníkům v jáchymovských dolech na radium lepší užitek. V zákoně samém byly k tomu dány možnosti. Bohužel praxe úrazového pojištění nepřipustila, aby zákon plně a správně účinkoval. Dámy a pánové! Takové věci, jako nemoc horníků v Jáchymově, nelze vyřizovati ostrou tužkou pojistného matematika, k tomu patří lidské cítění, k tomu patří znalost poměrů v těchto dolech na radium samých. (Předsednictví převzal místopředseda dr Heller.)
Slyšeli jsme v poradách ve výborech i v plenu parlamentu od zástupců úrazového pojištění, že praxe úrazového pojištění v tomto oboru bude nyní pro dělníky příznivější. Béřeme to s díkem na vědomí, myslíme však, že také z jiných důvodů co nejdříve nutno provésti novelsaci zákona o úrazovém pojištění, který je v mnohých částech zastaralý. Revírní bratrská pokladna ve Falknově vyplatila daleko přes 400.000 Kč onemocnělým horníkům v Jáchymově více nežli přijala. To je snad pro úrazovou pojišťovnu příkladem, jak by se to mělo udělati. Myslíme, že se uzákoněním této předlohy horníkům jistě něčeho dostane. Víme však, že také opatření v dolech samých jistě mnoho zlepšila. Jestliže odborníci a úředníci správy nyní říkají, že těmito opatřeními je chráněno zdraví horníků, kteří dosud neonemocněli, není nám to dostatečným důkazem, aby se nepokračovalo v opatřeních na ochranu zdraví v dolech. Vítáme tato opatření, víme, že byla vybojována rovněž na základě dosti tvrdého boje Unie a naší strany. Přejeme si, aby se také v těchto opatřeních pokračovalo.
Vedle příslibů, které jsou obsaženy ve vlád. nařízení č. 36 z r. 1938 a které zase jsou dílem Unie a zástupců horníků, nikoli sudetskoněmecké strany, nalézáme rovněž několik příznivých. vyřízení. Sděluji pro pořádek, že v tomto protokolu, který podepsali tři ministři, nestojí žádné jméno zástupců sudetskoněmecké strany, ačkoliv v Jáchymově uspořádali téměř běh o závod o horníky, ačkoli když věc dospěla k ukončení, se postavili a říkali: "Vidíte, my to jsme, ti praví chlapíci, my jsme vám to všechno přinesli." Víme, že to, co v nařízení a v zákoně jest obsaženo, nutno pro horníky řádně, přísně a do důsledků prováděti. Vítáme obzvláště, že zákon má zpětnou platnost, že dřívější onemocnění, tedy až do 1. dubna 1929, spadají také pod jeho ochranu. Vítáme, že se v §u 3 nároky, na náhradu podle:předchozích paragrafů rozšiřují do konce 1940 přes normální lhůtu. Vítáme, že uplatňování nároků podle nového zákona nepadá pod stůl, když tu jsou dřívější nepříznivá rozhodnutí. Vítáme také předložené resoluce a přejeme si jen, aby nezůstaly pouhými resolucemi, nýbrž aby dosáhly praktického účinku.
Zákon, který oproti vládnímu návrhu byl v soc.-politickém výboru posl. sněmovny obzvláště pilnou spoluprací posl. Kirpalové vybudován, má býti velikou etapou na ochranu horníků v Jáchymově. Nenastupujeme však nikterak cestu politické licitace, aby se jen z politických důvodů horníkům v Jáchymově slibovalo anebo aby se podávaly návrhy, o kterých navrhovatelé vědí, že nebudou splněny. Konáme nadále reální, dobrou a praktickou práci.
Musím se nyní vrátiti jak k vývodům pana sen. Maixnera, tak také k událostem v Jáchymově a říci také několik politických slov. Také věci horníků v Jáchymově politicky zneužila sudetskoněmecká strana, jako všech jiných věcí. Byl učiněn pokus se strany sudetskoněmecké, aby z bídy dělníků v Jáchymově vytloukala politický kapitál. Vědělo se, že Unie, závodní rady a naše strana vykonaly velký kus práce a že všechno bylo připraveno, aby byla splněna část požadavků horníků. Sudetskoněmecká strana věděla, že důležitý protokol podepsali tři ministři a zástupcově Unie, že však na něm nebylo žádné jméno sudetskoněmecké strany. Ale byly vydány letáky, horníkům se stav věci falešně vykládal a dály se pokusy z těchto poměrů dosíci politického zisku. I do těchto schůzí vnesen byl určitý nacionalistický protistátní duch a bez rozpaků se agitovalo, smutné to vysvědčení a nikoli vysvědčení kultury, o které dnes již dva řečníci sudetskoněmecké strany mluvili. (Německé výkřiky: Co mají dělníci z tří podpisů!) Dělníci vás odmítli. Zajímavé a charakteristickě je, že když se stávkujícím posílaly balíky s potravinami do dolů, přiloženy byly tištěné lístky od sudetskoněmecké strany, na kterých bylo: "Setrvejte, zítra zasáhne cizina". Pánové! Má se to zaznamenati jako sociální cítění anebo politická rafinovanost? Je zajímavé, že vůbec sudetskoněmecká strana staví jen na cizině. Její rozmach v poslední době připsati dlužno nikterak její vnitřní zdatnosti nebo výkonnosti, nýbrž zahraničněpolitickému vývoji, vývoji v Rakousku, a také odpadnutí křesťanských sociálů a agrárníků je následek politického vývoje. Sudetskoněmecká strana tedy představuje jaksi hyeny zahraničně-politického bojiště. Každé její rozhodnutí musí býti vyžádáno v Berlíně. Má-li se o něčem rozhodnouti, jede pan Zierhut nebo pan Henlein nebo Frank 1 nebo 2 nejdříve do Berlína, aby tam sondovali, co síla, která za ním stojí, vlastně chce. Také seno pana Neuwirtha se nejspíše dodává z ciziny, seno, které má zapáliti náš dům. Ostatně je velmi humoristické, že v tomto seně lezou také ty tři známé štěnice pana Franka, jsou zase tři, zelená, černá a velká hnědá. Je to zase ta velká hnědá, na které se hodí slova Heineova: "Seděl tučný štěničák na feniku a naparoval se". (Různé výkřiky.)
Říkám to, abych také jednou s této stránky objasnil bezesmyslné převratnictví v německém pohraničním území. Tam se konečně již nyní propaguje vláda holinek. Každý, kdo oblékl jednu nebo dvě holinky, jest již germánským heroem. Glajchšaltování se provádí způsobem, že to je velmi na pováženou nejen pro stát, nýbrž také pro německý lid. Domovy mládeže byly zglajchšaltovány, ale při tom se zapomnělo, že právě němečtí soc. demokraté nejvíce vykonali pro tyto domovy mládeže. Glajchšaltuje se německá péče o mládež, zapomíná se však říci, že to byl soc. demokratický ministr dr Czech, který německé péči o mládež zabezpečil určitou část autonomie. Zapřahují se učitelé, kterým pan Eichhol z ve schůzích padle §u 2 řekne, čeho je třeba a kteří nyní před panem Henleinem se musí pokloniti, učitelé, kteří také ve svém zápase o existenci a kulturu vděčí tolik socialistům. Mluví o svobodě a zapomínají na to, že právě tam, kam je to táhne, jakákoli svoboda myšlení je ve škole zakázána, že se školy staly kasárnami, že tomu tam je tak, jak to řekl pan Göbbels: "Německý lid nepotřebuje mysleti, my už myslíme za vás!" Kdyby učitelé trochu přemýšleli, kdyby jednou studovali zápas o svobodu školy a učitelstva, pak by se asi uhodili do prsou a řekli, že jsou na falešné cestě a že po tomto opojení také u učitelů se dostaví kocovina.
Zajímavé je také zglajchšaltování různých organisací. Nechaly padnouti škrabošku, německý svaz turnéřů, německý hlavní výbor pro tělesná cvičení vzdaly ve svých resolucích panu Henleinovi projev úcty. To nám není nic nového, my jsme vždy říkali, čím ti pánové jsou. (Výkřiky: Atus!) Turnéři v "Atus" jsou demokratičtí, socialističtí a svobodomyslní a nikdy své smýšlení tak zbaběle nezapřeli jako německý svaz turnéřů. Když ještě vidíme teror v podnicích v německém území - české obyvatelstvo by to mělo trochu přesněji sledovati - pak vidíme, že tito pánové nemají práva mluviti o kultuře a svobodě. Německé dělníky vyhazují z podniku jen proto, že nabyli a podrželi poctivé socialistické smýšlení. Dělníkům se na stoly v dílnách podniků kladou prohlášení o přístupu k sudetskoněmecké straně s poznámkou: Když se brzo nepřihlásíte, můžete svázati svůj uzlík, jak se u nás říká. (Hluk.) Tak se to dělá. (Hluk.) Ale mohu vám říci, a také se již venku stalo. Také trpělivost organisovaného dělnictva má svůj konec, a pak, pánové; nekřičte snad o socialistickém teroru, když jednou radikálně obdržíte tuto kvitanci. (Hluk.)
Musíme se dále ptáti, kam má vésti tato šeptaná propaganda. Je zajímavé, s jakými nesmyslnými argumenty se postupuje v německých krajinách. Když Němci říkají: "Dojde-li k válce, chytneme to my nejdříve," pak se šeptá: "Ach nikoli, v Německu mají děla, která střílejí přes sudetskoněmecké území až do Prahy". (Hluk.) Chybí jen ještě, aby se vyráběli německé šrapnely, kterou jsou tempírovány na marxisty nebo nemarxisty. (Veselost.) Jako šeptaná propaganda se říká a píše jako heslo na silnicích: "V březnu žertuje, v dubnu - dělá co chce a v květnu - tu je konec". (Veselost.) Myslíme také, že v máji bude konec. Neboť podíváte-li se na závěru členů sudetskoněmecké strany, musíte se jako rozumní lidé tázati: Proč sudetskoněmecká strana neprovedla již 15. března závěru členů, proč prodloužila lhůtu do 31. května? Patrně nemá velké důvěry k věci, a co pánové... (Hluk. - Sen. Kreibich [německy]: To byl aprilový žert!) První duben se také neshodoval, tu mnozí mysleli, že byli posláni aprilem.
Myslím, že je naléhavě zapotřebí událostem v německém území věnovati trochu více pozornosti a především prováděti zákonná ustanovení o ochraně osoby. Dělníci a dělnické organisace nebojí se sudetskoněmecké strany, obstojí také v tomto návalu zahraničně-politického působení a zůstanou pevně na svých místech. Ale naši dělníci nerozumějí postupu úřadů: (Souhlas.) Co se zde děje, to již není demokracie, které tito pánové nezasluhují, to jest již mnohem spíše úřední nabádání k přehmatům proti osobám a zařízením, která pánům ze sudetskoněmecké strany nejsou příjemna, k přehmatům proti státu a republice. O těchto poměrech dlužno jednou také promluviti odtud. Také zde bude se muset dělnictvo jednou snad pod nátlakem úřadů uchopiti- jiných prostředků. Sledujte, jak pánové ze sudetskoněmecké strany mluví v Praze, kde představují politické chudáčky, a jak mluví venku, kde jsou zuřivými Germány a Teutony. Politika nepoctivosti! Pánové volají po volbách. My proti volbám nemáme námitek. Snad však zajímá pány, že závodní volby v Německu byly odloženy a že sudetskoněmecká strana volby svých činovníků také odložila. Tu se leccos neshoduje. (Hluk.) Jsme již pro volby a jsme pro volby připraveni. Naše řady jsou semknuty. Vykonali jsme ve volbách kulturní práci, a kdyby "Zeit" byla poctivá, pak mohla by v deseti číslech přinésti vyobrazení díla, jež němečtí soc. demokraté vykonali pro německé dělníky v německých obcích, a nepotřebovala by si nechat dodávati obrázkový materiál z Berlína. Nejsme proti volbám a konstatujeme, jestliže volby byly odsunuty, pak jen ze státně-politických důvodů. Mohu dobře porozuměti, když stát, který je v obraně, nechce na důležitá místa v pohraničním území dosaditi vyslovené hakenkrajclery, kteří jsou exponenty jiné moci.
Ostatně také toto politické velikášství přejde. To jsme již prodělali. Ale tyto poměry jsou nebezpečím pro celý vývoj. Agitace sudetskoněmecké strany nepočítá s politickým charakterem a.smýšlením, nýbrž spekuluje s politickou bezcharakterností a s nedostatkem pevného politického smýšlení. Co nyní přebíhá, nemá nic společného s páteří a přiznáním, je to připlavené dříví, které tento žlutý proud strhává s sebou. Mluví venku velmi mnoho. Ale o těch dvou milionech pro obecní volby všechno mlčí. O devizách pana Henleina není ani slechu, o vzájemných stycích se nemluví.
Předsevzal jsem si to všechno zde jednou přednésti. Mohl bych vám ještě více posloužiti velmi zajímavým materiálem. Povedeme venku boj, který považujeme za nutný pro demokracii, pro sociální,pokrok a pro republiku. Přejeme si jen, aby nám při tom úřady nepřekážely a ty ostatní snad nechránily úřední zdí. Víme, že vývoj půjde v našem smyslu, ve smyslu Masarykově. To je naše přesvědčení a toto předsvědčení nám pomůže přečkati tuto hroznou a vážnou dobu, a bude skutečností heslo republiky: Pravda vítězí! (Souhlas a potlesk.)
Místopředseda dr Heller (zvoní): Slovo dále má pan sen. Malík.
Sen. Malík: Vážený senáte!
Novela zákona, o které máme rozpravu a o které budeme dnes také hlasovati, je nepochybně výsledkem těžkého podzemního boje jáchymovských horníků, kteří po dlouhá léta marně cestou žádostí, intervencí a podáváním pamětních spisů se domáhali lepšího sociálního zajištění pro všechny případy ztráty a neschopnosti k výdělku následkem různých zhoubných nemocí z povolání, které při práci v dolech a v továrně na uranové barvy v Jáchymově se vyskytují. (Hluk. - Místopředseda dr Heller zvoní.)
Práce v jáchymovských dolech a v továrně na uranové barvy přes všechna dosavadní zdravotní a technická opatření ničí nejstrašnějším způsobem zdraví a životy dělníků. Ani bratrské pojištění ani zákon o nemocech z povolání nemohou jáchymovské dělníky uspokojiti, jelikož dosud platná ustanovení těchto zákonů neberou naprosto žádného zřetele na zvláštnost poměrů a zdraví ničící vlivy při této práci.
Dosavadní ustanovení zákona o nemocech z povolání odškodňovalo pouze těžké případy onemocnění zaprášením plic. Toto ustanovení o těžkých případech zaprášení plic doznalo pak při soudní judikatuře takového výkladu, že se tato nemoc odškodňovala pouze tehdy, když lékařský senát rozhodčího soudu úrazové pojišťovny shledal ztrátu pracovní schopnosti větší než 41 %. Lékařské nálezy zněly však podivuhodně v 99 případech ze 100 vždy na menší než 40 % ztrátu a tím vycházeli jáchymovští horníci až dosud vždy bez odškodnění přesto, že ne v řídkých případech po takovém konstatování pouhého lehkého zaprášení plic dělníci pak zemřeli a při pitvě bylo shledáno, že nešťastníci trpěli nejenom těžkým zaprášením plic, nýbrž - jako obyčejně i strašnou jáchymovskou rakovinou plic.
Přímo paušální odmítání žalobců u rozhodčího soudu úrazové pojišťovny, které bylo odůvodňováno krajně povrchními a často až příliš nápadně negativními lékařskými nálezy, způsobilo pochopitelně nejen krajní nedůvěru jáchymovských horníků k vedení úrazové pojišťovny, ale také k dnešní praxi lékařských senátů u úrazové pojišťovny dělnické.
Tato vládní předloha neobsahuje však takové zlepšení, jaké bylo slíbeno ve známém protokole ze dne 25. února t. r. ministerstvem veřejných prací, sociální péče a veřejného zdravotnictví. Předložená osnova odstraňuje jenom malou měrou vady a nedostatky zákona, které poškozovaly jáchymovské horníky zejména dosavadní praxí úrazové pojišťovny a judikaturou rozhodčích soudů.
Chci zde objektivně poukázati na výhody i nedostatky této novely. § 1 novely odstraňuje krajně nepříznivé ustanovení, které spočívalo v dosavadním znění § 9 zákona o nemocech z povolání a které připouštělo pouze dobrovolné odškodnění nemocí z povolání, když byla taková nemoc způsobena před účinností zákona, t. j. před 1. červencem r. 1932 a posléze před 1. lednem r. 1929.
Touto novelou se budou odškodňovati všechny takové případy normálně a povinně, což je nesporně podstatným zlepšením proti dosavadnímu stavu.
Ustanovení §u 2 novely příznivě doplňuje vládní nařízení ze dne 25. února 1938, č. 36 Sb. z. a n., tím, že výhody a nároky plynoucí z tohoto nařízení možno uplatniti se zpětnou platností až k 1. lednu 1929.
§ 3 novely umožňuje pak uplatnění nároků za nemoci z povolání vzniklé před účinností zákona č. 99/1932, do konce r. 1940.
Nevýhodou však je, že § 4 ponechává nebo zvláště zdůrazňuje škodlivé ustanovení §u 3, odst. 3 zákona, č. 99 i při uplatnění odškodného za nemoci z povolání podle §§ 1 a 2 této novely a přiznává úrazový důchod až 27. týdnem nepřetržitého nemocenského stavu ve smyslu zákona o nemocenském nebo úrazovém pojištění. Toto ustanovení je krajně nepříznivé nejen pro jáchymovské dělnictvo, nýbrž i pro všechny případy nemocí z povolání u všech dělníků a zaměstnanců jiných průmyslových podniků.